Vestnik 1947 04 23

oc.

OP, *fe

ii

:efeje,

Organ Slovanske Po gt a,ilt eAte 44,

g

ti% -Asa e• 1.0/14- • •ci"

Tif--'24001"'S.4110...j 4"-^kt 44 C 11)43 414, , ieavoaligoki.....

OA 74

zegg■■

15

RAT R5TV

,4

-

g•-tr

-a.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONiK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (WEDNESDAY) 23. dubna (APRIL) 1947

0.4

OSLO 17.

NR1VIECKE TAM ZBRANR SI etenati napina yS7ch pHbeha, kteti se zatajenSim dechem sleduii vyzvedade, unakejiciho v tajne ptihradce vojenska tajemstvi, na nich2 zavisi osud naroda a statt, by se asi zalykli nad za.plavou vSrrobnich tajemstvi, jet Americana ukofistili v Nemecku a v nicht se nyni doslovne topi armada tifednika,--po yeteny'ch jejich prozkoumanim. Uved'me jen jako malou ukazku, 2e tovarna na letouny, je 2 si vy2adala, aby ji byl poslan vkechen material o tryskovS,.ch motorech (nemecka vrrobni tajemstvi m ail bSrt dana k disposici pramyslu americkemu i ostatnich spojeneckSich zemi), dostala odpoved'; "Bohutel, nelze vyhovet — bylo by toho padesat tun."

A to jsou tryskove motory jen easti leteckkch dokumentfi, a letecke dokumenty zase jen east obrovske spousty nakrest a planft, ukotistenS7ch Spojeneckou patraci komisi, je2 ptikla do Nemecka v patach pronikajicich armad, aby zabranila Nerricam v nideni dokumenta a umotnila ptipadne jich jekte pou2it proti Japonsku. Cela kotist je dnes podle pfisluknosti hlavne na ttech mistech v USA: v prilzkumnem oddeleni letectva na Wright Field Kongresu a v kancelatich ministerstva obchodu. Leteeti technikove zpracovavaji horu plant, o celkove vaze patnact set tun.

To je z yojenskeho hlediska nejzajimavejki east kofisti: letecke a raketove plany. "Raketa V 2. jig bombardovali Nemci LondS7n. byla hraeka proti tomu, co melo nasledovat." betli jsme tyto dny v jedne publikaci amendkeho letectva o nalezenSTch planech. Kdy2 se skoneila valka, meli Nemci v raznSrch stadiech konstrukce nebo vStroby celkem stoosmatticet steel tizemich na dalku radiem, radarem, Hdiel vinou, akusticky, infraeervenSuni paprsky nebo magneticky a pohanene raketoySrmi motory, dosahujicimi namnoze rychlosti vetk net je rychlost zvuku. Dokonce men ye stay-be helikoptery s raketo ySim motorem, pahanene vStuchy po stranach u hrotu vrtuloqch lista. Raketu V 2, prave zadali vyrabet ye velkern.. Byla pfiblitne etrnact yardti dlouha, vátila skoro dvanact tun a mela dolet 270 mil pH 'demi jeji draha vrcholila ye 173'1k skoro sto mil a raketa dosahovala rychlosti pies HI tisice mil za hodinu. Pohonnou latkou byl lih a tekut3'r kyslik, raketa byla fizena robotem nebo radiem a protote letela rychieji net zvuk, nevaroval pled ni tadnST svist nebo hluk motora.

Ale v teto dobe 112 Nemci pfi p ravovali raketu, valid skoro 30 tisic liber a okkidlenou, s doletem tamer tti tisice mil pH rychlosti 5 tisic mil za hodinu. To bylo nove tajemstvi obrovske raketove laboratote Peenemunde. Jeji vSTrobu zdrielo bombardovani teto raketove zakladny — jinak by se byl snad Hitler jests dodkal noye hrtizne zbrane.

Ale ani tato raketa nebyla poslednim ptekvapenim. Nejfantastietejki z dosavadnich objevu v Hitlerove arsenalu zkazy je dalko y ST raketovSr bombardovaci letoun, kterST bohudik uestadili Nemci z plaull ptevest ye skuteenost.

Byl to jeden z objektii, pro jejicha propraco vani pottebovali Nemci supersonickST tunel, postavenST v Peenemunde fantastickSrm nakladem — jedinSi sveho druha na svete. Tento letoun by podle americky'ch adajt byl mohl doletet za etyficet minut ze zakladny v Nemecku nad New York. Vkechno bylo podrobne propracoyano. Odpalen katapultem tak, 2e by dostal poeateeni rychlost pet set mil za hodinu yznes1 by se letoun behem etyt minut do vS/ke 150 mil a fizen pilotem, pro ktereho byla upravena vzduchotesna kabina s normalnim tlakem a slotenim vzduchu, by se Htil k svemu

Okrskova schitze organisitorii bude se konati v Court House v Renville, Texas, ve etvrtek dne 1. kvetna 1947, zaeatek devet hodin rano, ukoneerti v pet hodin odpoledne. Kaidk elen na gi SPJST ma piistup do teto selnize a hojna, (least spolkovS,eh bude vitana.

S bratrskhn pozdravem EDWARD L. MAREK, sprivee organisaeniho odboru HI. tiadov-ny cili setryaenosti, a2 by spotteboval zasobu pohonnSich hmot, proto2e v teto vi vy byl jen nepatrnS7 odpor vzduchu. S na yratem letounu se nepoeita,lo. Mel se promenit v pumu pki dopadu na cil. PH tom vaak nemel pilot zahynout. Zylaktni zatizeni by ho vymrktilo podobne jako byli yymrkt'evani fidiei z "tivSrch torped" v posledni chvili pied narazem torpeda. Neni latky, z ni2 by se dal sestrojit padak, aby jej tlak vzduchu nerozerval pH -Leto rychlosti — ale nemeeti konstrukteti to pfedekli prostkihanim padaku, jen2 vlastne sestaval z pruht, ktere se teprve postupne rozkitovaly tahem a uzaviraly mezery mezi pasy.

Take v namotni valce pfipravovali naciste dalki pfekvapeni krome ponorek, jet mohly neomezene diouho zastat pod vodou. Mali v praci namotni obdobu iciditelne sttely, torpedo, tizene akusticky rozruchem, kterSr ye vode pasobi plujici lodi, a to ut na dalku patnacti kilometril. Torpedo by plulo 40 stop hluboko pod vodou rychlosti pies 36 mil za hodinu a tadna brazda ani nejmenk viditelna stopa nenaznaeovala, ae se k lodi Htl zkaza prudkosti rozjeteho rychliku, al by ptimo pod cilem vybuchlo s naprostou bezpeenosti zasahu.

Neni pochyby, te by byli spojenci nakli zase obranne prostredky proti tajn rm nemeckSim zbranim, jako naki proti vkem dtivejkim. Ale je jiste, te by se byla valka znaene protahla a v katdem pratahu bylo nebezpedi. Vojaci i vynalezci zavodili s dasem. Namestek velicibe generale idz ygdne slugby ameriekeho

letectva tekl na schtizi Spoleenosti intenSrra pro letectvi: "Nemci ptipravovali raketova ptekyapeni pro celS7 svet a zvlakte pro Anglii, jimit by byli snad zmenili bah valky, kdyby se byla invase odlo2ila trebas jen o pal roku." )• a • t NEgTESTi NECHODI PO HORACH, ALE PO LIDECH . . .

K naki struene zprave v aisle minulem o tragicke smrti synadka mantelt Karel HolaskovSich v Corpus Christi, ptinakime nakim dtendtam bli2ki zpravy o tragickem nektesti, jet z nenadani krute postihlo K. Holaskovi. Bratr Karel Holasek jel pro eernochy, kopade baviny do Shiner, a jak mel ye zvyku, vzal hokika s sebou. Na zpateeni testa ze Shiner do Corpus Christi, asi d ye mile od Goliad, Texas, kde praye byl velkST clekt', Karel Holasek zpozoroval, 2e jeho uterak skla, "windshield wiper" nepracoval. Pokoukel se tento nejak spravit, ani 2 by truck zastavil. Nahodou truck sjel s dlatdeni do mekke easti cesty a neki se nadal truck se pkevratil. Chlapec sedel s dverna eernochy v zadni east trucku pod plachtou, byl z auta vyhozen i s dernochy. aernochum se nic nestalo, ale chlapec narazil lebkou do stromu, co2 se stalo osudnSrm. Byl dopraven k lekati do Goliad, kde v naruoi otce asi za 10 minut zemtel.

Pohtben byl v Corpus Christi za velke vkech krajana z celeho okoli. Pfl1i skorem chni, neb vkichni znali maleho Tonika, kterS7 s otcem vtcly vkude byl, a ka20 jej znal pro jeho milou a veselou povahu. Pohtebni obtady vykonal br. Eda Marek, mistopfedseda SPJST z Fayetteville, Texas, a na htbitove take promluvil br. Fr. Rendl za Tel. Jed. Sokol. aci §koly z Clarkwood, kam Tonik patfil, take se pohtbu sueastnili. Rodiee byli nektestim, ktere jejich syndeka potkalo, zdrceni, tak2e otec, Karel Holasek byl dopraven do nemocnice v Corpus Christi a nebylo mu dovoleno sfieastnit se pohtbu. — Milemu bratru K. Holaskovi a jeho man2elce vyslovujeme naki hluboce citenou soustrast. Redakce.

4, • (

KALENDAII. 23. dubna. SpoleenV obed ye 12 hodin paddaji tadove sestry v sini tadu 8tefanik v Houston, Tex. 27. dubna Divadlo "Neni v mlejne nad legraci" sehraji pohotinsky ochotnici Sokola Houston v sini tadu SPJST v Guy, Texas.

4. kvetna. Majova slavnost v sini tadu Pokrok els. 88. v Houston, Tex. Bude sehrana opereta "Dcerukky tatika Berukky."

4. kvetna. Divadlo "Vesnice zpiva" potada Kroutek Sokola v Corpus Christi, Tex. Zadatek 12. kvetna. Vetere na Den Matek, jig potada fad Hvezda Jihu 'Cis. 30. v El Campo, Tex. Zadatek v 5 hodin, k vedernimu tanci hudba Alfons Lichnovsk Old Time.

4. eervenee. Oslava zlateho vSrroei SPJST a barbecue v parku u sine tadu Sluvan Cis. 9. ye Snook, Tex,

Strana 2

VESTNIK

(YEEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBT.T. HING COMPAN/ WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. Slibse.A iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HI ►vni tjtadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. ileSkere dopisy, ptedplatne a oznamky buates aaresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

KubiCkovic teta Josef Prchal.

Kubiekovic teta, to ma vytidilku — ona nevydrZi mleet ani chvilku!

Jak otevie odi — dej ji Panbth zdravi aZ do same noci jazyk nezastavi .. .

Zato strYeek Matej na slovo je lint' — ne2 otevie je prye ptzl hodiny.

S tetiekou je proto tuze spokojenY — kdyby "sly" i ruce, neni lepgi Zeny! ) • 4 • ( Uvodem ku zapoeeti schfizi organisatorii.

KaMY dosaZenY Uspech na poll bratrskeho pojig t'ovani ma bYt jenom novou pobidkou k domahani se Uspechti dal g ich, nebot' nesmime-li se nikdy zastavovati na draze pokroku, pak jiste nejmene p11 ziskavani novYch dlenti pro Jednotu. Nove elenstvo, tot' nova miza Zivotni, kterou Jednota se omlazuje, a teleso bratrske, je2hy novYch elent neziskavalo, nutne musilo by odumirati, ponevadt je jenom ptirozenYm dilsledkem lidskeho ziti, ke dlovek starne a posleze odchazi tam, odkud neni navratu. A rovne2 i ruzne ptihody a osudy Zivotni maji vliv na pohyb elenstva v Jednote; natai nasledkem zmeny y Ydeleenych pomerti, nezamestnanosti neb z jinYch ptiein se elenstvi vzdavaji a tak behem roku vkly nastava jistY Abytek, kterY nejen ke musi bYti nahraZen, ale musi bYti i daleko pfekonan ptilivem elenstva nove ziskaneho. Ake pit dobre vuli a trochu obetavosti nag ich bratti a sester da, se mnoho dociliti, o torn nas ptesvedeily kursy tadovYch organisatort, potadane po celem Texasu v rote 1945.

Tyto kursy byly jakousi ptipravou ku zahajeni kampane zlateho jubilea, v jeji loriske prvni dasti dosakno bylo radostnYch tspechti. Vedeni temito radostnYmi Uspechy prvni east jubilejni kampane, jako i vuli, ke cheeme s chem dokoneiti druhou jeji Cast do dne 1. dervence 1947, nag organisadni odbor rozhodl se uspotadati druhY cyklus t. zv. kratkYch kursti pro tadove organisatory a prvni stanoven byl na den 1. kvetna v peknem meste okresu Austin — Bellville. teelem kursu organisatoru je g koleni pracovnikil agitace, aby byli pohotove yysvetlit nage pojig teni a schopni celit ptipadne konkurenci, na kterou oWas narali, Nate-

pokadani teciato kursfi se zrovna nezamlouvalo a yydani s temito spojene povakvali za zbyteene utraceni penez, &mut ye skuteenosti nebylo naopak, kursy vynesly Jednote a tudiZ i tem reptajicim elerram neodekavane dobre vysledky. Nikdo nemohl odekavat. ke nam z eista jasna spadne do klina 164 vycyi: denych prodavadt, zvla gt' kdy2 od vetginy z nich bylo Zadano, aby pracovali pouze ye volnem Case. UdenY vSak s nebe nikdo nespadl, a sebe ochotnejSi Glen nemilZe bYt organisatorem nebot' k teto praci je tteba staleho a staleho poudovani. Dnes se nam otevtelo nove pole, ktere jsme ku sve gkode opomijeli a to pro neschopnost na gich organisatort v prodavani. Je to pole, ktere je poudovano agenty pojigt'oven, kde se daji prodat vet gi pojistky a to jest riutno, aby v dalgich kursech nagi tadovi organisatoti naueili se obratnosti a schopnosti pojig teni vysvetlit a dovedli vystihnout, co by bylo pro pojig tence nejprospe gnej gi. Pamatujme na to, ke easy se zmenily, ke jsme vyrostli z detskych stkevidkU, ke na ge SPJST. jest ji.Z dosti ke se nemusime obavat ji nabizet i tam, kam jsme se dtive neodvaZili. Kdo by pied 25 roky ptig el do rodiny nabidnout pet tisic pojig teni u SPJST hlave rodiny a dokonce svobodnemu muZi? Kursy organisatort jsou velmi prospegne, pro iidastniky pouene jak zabavne a pro dleny Jednoty, kteti do nich maji ptistup volny: ba jsou na ne zvani — skYtaji mnoho zajimavosti. Udelejte si volno, zajed'te na kurs organisatoru, potadanY yam nejblifZe a budete jiste uspokojeni ne-li hrdi nad praci, jiZ" nag organisadni odbor pod spravou mistoptedsedy bratra Ed. L. Marka kond ye prospech vgeho elenstva Jednoty.

Padesatiletemu jubileu SPJST venovano bude mnoho vzletnSTch slov feenikii povolanS,ch, bude napsino mnoho sloupcii v eeskj7ch easopisech jak zprav v listech anglickS7ch a bude ueineno vge, aby tato vSr"znamna, slavnost Americkych Cechoslovakit v Texasu stala se slavnosti cele na gi narodni skupiny v teto zemi.

Propaganda fa gismu pronika do Ameriky.

PovestnY zpatednickY denik Chicago Daily Tribune ptines1 tadu elanku o 6eskoslovensku, ktere napsal jeho zpravodaj Hal Foust. Ten se ottel hrube i o presidenta Bene ge a vylieil Oeskoslovensko jako zemi, kde vladne bolgevickY teror a hospodatskY system, kde neplati °Weanska prava a je zavedena nucena prace. Pan Foust dini odpovedny spojence jak za zkizeni .6eskoslovenska, tak za nynej gi pomery, obvifluje Ceskoslovensko ze spionak a neptatelstvi k zapadnim spojencilm a ptipominaje si stare Goebbelsovy 121, tvrdi, k Francie a Anglie vyzbrojily Ceskoslovensko jako nastupi gte k irtoku na srdce Nemecka a Rakouska a toto nastupig te je pry nyni v ruskYch rukou. 'Fa nemecka, propaganda ozYva se z Foustova tvrzeni, ke obyvatelstvo aeskoslovenska je pry rtiznorode a slokno z naroda deskeho, mora yskeho, slezskeho a slovenskeho, sudetonemeckeho a mad'arskeho. Mince a Mad'ary zabralo pry Oeskoslovensko nasilne do s yYch hranic a nyni je surove vyhani z mist, kde po staleti Zili jejich predkove. Zpravodaj Foust ptijel do aeskoslovenska pies Viden a Budape gt' a odtud si ptivez1 sve fale gne statistiky a informace, a aspon z Budape gti neptijel s prazdnou ani v jinem smyslu. Jeho tvrzeni se tak ostte li gila od pravidelnych zprav ostatnich zpravodajtl a od prohlag eni americkeho velvyslance Steinhardta, ke sama redakce Tribuny hned v prvnim Clanku ptipojila poznamku, aby si etenati srovnali tyto rozpory sami a na gli pravdu — jak ji maji hledat, jim ov gem neporadila. Foust se arcit' vyvracel u soudneho etenate uk tim, ke psal tyto pomluvy ze zeme, o ktere tvrdil, ke tam neexistuje svoboda, tedy ani tiskova. Ale pohtichu i tak valnY list, jako Christian Science Monitor, uvetejnil dlanek sveho dopisovatele Fredericka Souderna z Nemecka, kde se pravi, ke arnerieti vojaci v Bavorsku musi pit zahanet esl. pohranidni stra2e, ktere tam vnikaji a chodi pry na ubohe Nemce s pu gkami jako na hon. To vg echno ukazuje, jak hluboko pronika, fag isticka propaganda do Ameriky a jak je soustavna, jak s Uspeeliern apeluje na pkisloveak

Ve sttedu, dne 23. dubna 1947.

dobre, dfivetive srdce a cit americkeho eloveka, zamerne stirajic i posledni vedomi rozdilu mezi pomery evropskymi a americkYmi. Nejbezpeeneig, nejucinnejsi, nejvlivnefg zaloini fond nag spoeiva v nagi mladeii, v nagich synech, dcerach a vnucich, jejichi fikolem bude jednou vesti v budoucnosti. Jest nutnosti schranovati fondy a tvoilti tim spolehlirfr ziloZni fond, ale jest dfileiitej gi tento fond nagi mladeie zajistiti tak, aby i ona, ai dospeje mule a ieny, zpilsobile k vedeni jednoty, mela praci snadnej gi neili nagi piedchfidci.

Sensaeni vynalez ve fotografii. Edvin H. Laud, ptedseda Polaroidske spoleenosti, pfedvedl v Novem Yorku ptedstaviteltim Opticke spolednosti svuj vynalez, ktery znamena ptevrat ve fotografii. Dokazal totiZ, k je mono fotografovat tak, ke z fotografickeho ptistroje dostaneme ptimo hotove snimky v dokonalem provedeni. Odpada obtiZne vyvolavani filmu, sugeni, kopirovani, ustalovani a opet sugeni.

Za padesat vtetin po vyfotografovani pied metu vytahl vynalezce Land ze sveho aparatu hotovy snimek. Zatizeni kamery je jednoduJe v ni nejen svitek Mimi, ale i svitek fotografickeho papiru. Po exponovani °Wei se knoflikem, tim se pfetadi film na papir, tlakem se vyloudi z jemneho vaeku male mnoktvi chemikalie, k vyvolani a pfekopirovani snimku. Obrazek make bYt podle potteby bud' dernobily, neb v hnedem tOnu, ale i barevnY. Vynalezce tvrdi, ke obrazek muze bYt libovolne rozmnolen pouhYm pfetodenim knofliku.

Vzpommite vidy a za kaidSrch okolnosti buvoditkem skuteenost, ie narozeniny dii nagi Jednoty pozorovati bude cela oeska veiejnost a ie slaviti narozeniny Jednoty nagi skutky stava se nagi nejvyggi povinnosti.

Mesto Praha k XI. sletu. Ideove a organisaeno si ptipravi suet Obec Sokolska, ne‘2 organicka a ideova ptiprava by v gak k pinemu iispechu nestadila. Musi bYt spineny v gechny ostatni ptedpoklady a east techto ptedpokladti si vzala za sve pralska obec. V gechny nitky price a ptipray hlavniho mesta se sbihaji u ptedsedy komise pro telesnou vYchovu architekta Vaclava Hudce, kterY dal zpravodajtm tisku nasledujici informace: Rozpodet hlavniho mesta na technicka, opatteni ke sletu je na sto deset Padesat miliontit uhradi statni narodohospodatska, zbytek obec. Od zadatku ledna se seglo nekolik komisi, ktere pohovotily o stavbe dopravy, kanalisace, zdravotnich opatteni a promluvily i o otazce dopravy cvidicich i Slet je jedinedna ptile2itost k propagaci Prahy. Hoste budou mit k disposici tlumodniky, kteti je provedou, ukai a vysvetli jim historii mesta. Praha bude propagovana flimem, rozhlasem a Oeska Obec Sokolska je gte pied sletem zve zahranieni novinate. VelkYm problemem bude ubytovani navgtevnikil i cvidicich.

Pro cvidici budou zajigteny gkoly a i jine spoledne ubytovaci plochy. D ye ste domacich hosti a nejmene etyticet tisic zahranienich bude umisteno v hotelich a soukromYch bytech. Ubytovani musi bYt vice ne2 peelive, protole se jedna o uredni hosty a zahranieni delegace. Pra2ske obyvatelstvo by mohlo velmi pomoci a jiste pomtde, uvedomi-li si dulelitost pohodlneho ubytovani cizinct. Jedna se o representadni byty uvnitt i na okraji mesta. Akeni okruh, rozdelenY na tti east, je patnact mil od Staremestskeho namesti. 0 spolehlivou a rychlou dopravu se postard rovne2 'nest° za soudinnosti Autoklubu republiky. Mesto Praha se stavi plnou vahou za potteby sletu. V gechny odbory mestske spravy se zileastni prace a k podrobnemu propracovani v gech name' pomoci jedenactemu v gesokolskemu sletu dojde letos na jate.

Historicky dfilaite 50. vS>roei zaloieni nagi Jednoty kvapem se bliii. Za deset tSrdnii jii bude pied nami a vgude, kde jsou na ge lady, mela by bSrt uspoiadana dfistojna, °slava tohoto vzacneho vSiroei. * * Chcete-li co nejdfistojneji oslaviti narozeniny nagi SPJST, ueinte tak ziskanim elena nebo ditka v ramci kampane zlateho jubilea, jei potrva ai do I. " tr,,rvvrice 1947,

Ve stfedu, dne 23. dubna

1947.

Zamerne hanobeni, pomlouvani, vedome a pot'ouchle skreslovani skuteenosti objevuje se v nekterYch eeskYch novinach uz deli dobu.

Mimo toho otisknou se v tech novinach t. zv. pilvodni zpravy vklijakYch dopisovatelti, zlakanych klamnou nadeji na dolarovy honoraf.

Vetkna pisateln, obyeejne venkovskYch, neuvedomuje si ani odpovednost za zpravy posilane do ciziny, ani potfebu jich vYberu a skuteene tirovne. Ternef vkchny jejich elanky maji pee eet' mistnich rozepfi a nechuti a nechceme rozhodovat, mnoho-li viny na tom ma omezenY obzor dopisovatele a co zaviriuje celkovy raz Csl. tisku. Tolik vSak je jisto, 2e jsou-li takove zpravy otiskovany v Texasu, vznika nespravny dojem, jako by veci, o nicht se zminuji, byly pravidlem. Takove psani budi zmatek, trpkost a bolest a madokdy se stane, aby nekdo z tech dopisovatelft povedel americkYm krajanilm kloudne slovo o torn, co dobreho take v Oesjcoslovensku je, jak to na pfiklad pisi i mnozi dopisovatele americkeho tisku, jak se toho doeitame piece jen i v novinach ze stare vlasti. totit v Ceskoslovensku nejsou jenorn a lovci politickYch mist, nYbrt i lide poctivi, kteii se stateene rvou s takYmi ponnery, obnoYuji sporadanY tivot ye vylidnenem pohranidi, spravuji svedomite a nspeSne at' pfidelene vlastni podniky nebo podniky znarodnene a maji na mysli celek, narod a republiku. Ze lide pilne pracuji, te soudy jsou spravedlive a tikady nestranne slouti vetejnosti a te pracovitych a svedomitYch poctivcit je obrovska yetkna, kdetto chytrackych ptitivnin je hrstka. Je smutne, te cizi tisk musi nam povedet, 2e v skoslovensku je pokadek a bezpeenost. Co jsme to za lidi, 2e s gustem pfavykujeme katcle Csl. klopYtnuti, katdou nepravost, jakYch marne kolem sebe husto? Co jsme to za lidi, ze marne jakousi Skodolibou radost z toho, 2e Oeskoslovensko pfece jen neni tak bosky dokonale a ze se muteme nad ne vytahovat? Co jsou to za lidi, ktefi pisi po horoucich peklech, o katde chybiece v oeskoslovensku, jako by to bylo pravidlo, a veci krasne a pfikladne nestoji jim ani za zminku? Skorem dvacet let nabadal Masaryk, abychom se odrakoukili, a my stale vleeeme za sebou kouli rakouske poroby, ustraknosti, z ktere nalezanie filevu jen v nedustojnem klevetnictvi misto v stateenem odpirani ziu.

Jsme znameniti a svorni kdy je zle, ale jak nam nepiitel pfestane svirat hrdlo — ut se dame do sebe.

Koncc trapeni deti. Novy zpilsob ledeni kyeelnich vykloubeni utivaji dnes lekafi pomoci biomechanickeho pfistrojku. Hlavni veci je zavesti brzo, jiz u malYch kojencti, leeeni timto strojkem a je to leeeni mime, 'Setrne, zdravotni, vzduAne a eistotne. Notioky ditete v pHstrojku se nerortahuji Upine jako v sadke, nybrt jen do pfirozeneho, mirneho a proto nebolestiveho stupne. Tak se dnes v Oeskoslovensku leei deti ji2 dvou mesieni (i mladk) a star gi at do veku 3 let. BiomechanickY pfistrojek zachycuje pevne jen stehYnka ditete tak, ze matka mute dite dobie Cistiti. Deti v pfistrojku bud' lezi nebo sedi a lze je takto (ovSem zabalene) i pfenakti a jezdit s nimi v automobilu i ye vlaku. Kdyt pry nekdo po prve vidi dite v pfistroji vesele hopsajici, divi se, jak /Mite vymknuta hlavice stehenni se udrtet v kloubu, kdy se kolikrat neudrti ani v sadrovem obvazu, ktery pevne obepind dite od hrudniku at na berce pod kolena. Toto dobre drteni v biomechanickem pfistrojku se dociluje z ylaStni slotitou mechanickou konstrukci, kterou se vyvozuji sily, pftsobici mohutne proti vykloubeni. A to jsou sily, ktere sadrovY obvaz nema. Proto se zdatilo udrtet s pomoci biomechanickeho pfistrojku Yymknute hlavice spravne v kloubu v fade pHpadfl i tam, kde se to sadrovYm obvazem nezdatilo. Pfistrojek biomechanickY pfiklada, se v tetkch plipadech — aspon v prvych mesicich — trvale. Ale pozdeji lze dite z pfistrojku vyjimat na koupani. V lehkYch pfipadech dite v pkistroji spi.

Nacistieti vedci v Argentine. Sensaeni zpravy o nacistickYch badatelich, pracujicich na vYzkumu atomu v Argentine, prines1 anglickY nedelnik Reynald's News. V argentinske provincii

V ES TN f K

Mendoze byla nedavno objevena velka lo2iska uranu. Peronova vlada pozvala celkem asi sto nacistickYch udenet, aby se ujali vYzkurnu. &end pfiki po valce do partelska, jehot se' stall naturalisovanYmi obeany, naeet na zaklade tajneho ujednani mezi Franco-eem a Peronem odjeli pracovat do Argentiny. Na dobYvani uranove rudy se podili asi 800 lidi. Zprava dale uvadi,'ze v roce 1945 byla nalezena lotiska uranove rudy take ye Spanelsku, ale Franco se marne pokoukl nakoupit potfebne dulni zafizeni. Americana je neprodali. Nyni jsou obavy, te prostfednictvim Argentiny by je mohl dostat. List dale uvadi, ze ye 8panelsku se dela velka sit' letiSt' u Madridu, Barcelony, Valencie, Bilbaa a Santanderu, jejit rozmer pfekraduje potfebu civilniho letectvi.

Pomluvy maji kratke nohy. Nektere Ceske noviny v Americe venuji prilis mnoho pozornosti pfestfelkam v haStefivem Csl. tisku, pfetiskuji razne Utoky, neuvadejice jejich pravY podklad a nedbajice, 2e zpravidla jde o stranicke Akorpeni. Zaznamenavaji afery, ktere jit nasledujiciho dne ukati se pfemrAtene nebo vilbec nepravdive — to vSak se to ji2 neotiskne — a nikterak nejsou obrazem skuteenYch pomerft v Oeskoslovensku. Konec konct takovYch uddlosti je v americkem prostfedi denne na sta a nikdo si jich tady ani volne nevAima, natot aby o nich psal do ciziny a uvadel je jako charakteristiku americke zeme a lidu. Co mute cizina posuzovat, neznajic podstatu a nepokladajic takovou "udalost" ani za clitletitou?

Moderni zmechanisovana farma je hotova strojirna. Kdo by si myslil, te se vynalezenim motorovYch pluhn, secich strojt, tacich strojti kombinovanYch se samovazaeem, mlatiekou a eistieem obili Ci fukarem skoneil v zemedelstvi technickY vYvoj, mYlil by se asi tak, jako se pied nejakYmi tticeti lety mylili lide, ktefi se domnivali, ze ut bylo vynalezeno vkchno, co farmaf pottebuje, protote se na polich octly tact' stroje a y e stodolach motorove mlatieley.

Protote je take zastavit odliv zemedelskeho delnictva do mast, bude pokraeovat mechanisace zemedelstvi a pfelije se z prukopnickYch zemi — Ameriky a Ruska — do vSech zemi se smyslem pro strojovou racionalisaci. Jedine to zaruei, te znstane na venkove tolik lidi, kolik jich je nezbytne tfeba, dokud se nebude vkchna potrava vyrabet syntheticky (umele). 0v'Sem potizovat strojni zafizeni neni maliekost — to je jako zatidit sluSnY prnmyslovY zavod.

Proto se leckde zatizuji drutstevne; velike a slotite stroje, na pfiklad kombajny nebo stroje ne oesani viny, si pofidi lide, ktefi sami nemaji pole, ale jsou zrueni strojnici, a ti se s yYm strojem tahnou jako kdysi ve stare vlasti tend od statku ke statku a sklizeji ye mzcle: Tolik a tolik za akr nebo busl zrna. 6asto se arcit' za pokrok piati kusem pfivabu. Tfeba o senoseei.

Kdysi jen sekaidi pracovali za rosy, vAichni ostatni zatim hezky sedeli na louce a eekali, at jim ranni slunce fadky osuk. Pak terpve travu rozhazovali, a zas se Cekalo na obraceni a kopkovani. Pfestayky byly nadhernou pfilaitosti k vykladani slavnYch zkazek. Moderni stroj vAak louku posede, rozhazi travu i obraci. V nejmodernejkm hospodafstvi tit se sveze trava zelend — stroj seee, a zaroven naklada. Seno se pak suSi mechanicky a rychie ve stodole, aby se zachovaly vkchny tive latky i pekny vzhled.

Bez sluneeniho upalu, bez shonu ph hrozici boufce, bez dfiny s nakladanim, skladanim a pechovanim sena na patra, ale take bez poesie pfestavek na vonici louce. Upiny pfevrat zpasobil stroj v orani, dnes zemedelec se nemusi viaCet za pluhem a skrapet brazdy potem syYch skrani. Oft pekne v sede, pfi sluneenim Upalu pod ochrannou stifSkou, rychlosti asi pet mil za hodinu, pH eemt se ovSem tahne hned nekolik brazd. V Rusku si na jarni orani postavi stanovY tabor v polich a ore se pak ve smenach, dnem i noci. V na gem Texasu a nepochybne take v jinYch statech Unie si nektefi zas nejradeji vyjedou orat za veeerniho chladku pfi svetle reflektorti a pfi ()rani si spusti jazzovou hudbu z rozhlasoveho pfijimaide na traktoru. Rozhlas vfibec vpadl yYznaene do tmechanisovaneho zemedelstvi. Je prokazano,

S tr an a 3

2e pri uraitYch druzich hudby kravy daji vic mleka, ktere se doji rnechanicky ssacimi strojky. Ale mechanicka, dojieka krav neni zhola nic proti nova vymotenosti, jig je dojieka prasnic.

Odbornici tvrdi, ze to zracionalisuje chov veprotote to umotnuje take zkoukt jakost mleka, jet ma zajistit zdarnY vYvoj budoucich jaternieek, tlaeenek a 'Sunek. Ukate-li se, Ze mleko neni, , jake by mei° bYt, pfedepfk se prasnici dieta. Lida, kteri planuji daleko dopfedu, pamatuji u2 dnes na budoucnost, kdy zas misto hladu ph katdern zrnu buclOu odbytoy e potite. Tomu me odpomoci nova vedni odvetvi, agrochemie, jet pfipravuje motnosti poutit zemedelskYch plodin k jinym net Yytivovadim neeltim. Nak ueenci uz objevili, jak zpracovat nadbyteenou kavu ria pryskyfice a pryskyHce na plastickou hmotu, z nit lze udelat tfeba nabytek, nebo jak vyrabet ze sojo yYch bobtt umelou hmotu, z ktere lze lisovat sktinky pro rozhlasove pfistroje, ze lnene slamy cigaretovY papir a pod. Agrochemie ma velikou budoucnost.

1•4•( DROBNOHLED ZVETSUJICi MILIONKRAT. Mikroskop milionkrat zvetSujici stavi ye Francouzskarn institutu francouzskY fysik Claude Magnan, specialista pro stavbu elektronovYch drobnohledfo Timto drobnohledem bude moci lidske oko po prve ptimo spattit stavbu hmoty a snad i jednotlive molekuly.

Normalni drobnohledy ztidka zvetkvaly vic net tfitisickrat Ale r. 1924 vypracoval francouzsky fysik vevoda Louis de Broglie maternatickou theorii o pohybu easteeek atomu, kterou praktickYmi pokusy oveiili o tii leta pozdeji C. J. Davison a L. H. Germer v laobratofich Bellovy spoleenosti v USA. Pied patnacti lety byly s uCitim objevu, ze elektronove paprsky kmitaji mnohem rychleji, v kratkch vinach, ye Francii konstruovany elektronove drobnohledy s rnoCnosti zvet§ovat az stotisickrat. Nov drobnohled, jent bude zvetkvat milionkrat, spociva na temt zaklade, ale poutiva protonti misto elektront.

Protony a elektrony jsou zakladni easteeky, z nicht jsou budovany atomy — nejjednoduS'Si, atom vodiku, tim zpilsobem, ze kolem protonu, jent ptedstavuje atomove jadro, krouCi jeden elektron jako mesic kolem zeme. Profesor Magnan vysvetluje, Ze se proud elektronii nebo atomu, chova jako svetelnY paprsek. Elektricke nebo magneticke pole pilsobi na elektronove a protonove paprsky tak jako eoeka na svetelne paprsky. OVS'em prate s nimi je ponekud neZ" se svetelnYmi paprsky, protole jsou pro lidske oko neviditelne. KdeZto v normalnim drobnohledu se doekou prevadi paprsek, odra2enY od pozorovaneho predmetu, pfirno do pozorovatelova oka, elektronovy nebo protonovY paprsek se musi magnetern, jenZ nahraCuje eoe'ku, vrhnout na stinitko, kde se teprve stane viditelnym.

Zy la:Stnost konstrukce zvetS'ila velmi atomicke drobnohledy ye srovnani s obydejnYmi. ElektronovY drobnohled je vysoky na tri metry a je to stroj, vzbuzujici Uctu. Ale stal se nezbytnou soudasti vybavenych modernich laboratoCi fysickYch, chemickYch a biologickYch. Jako zkug ebni stroj pronika take do velkYch laboratoki prtimyslovYch, kde se ho pouZiva ke zkoumani stavby hmot. Profesor Magnan ukazoval tyto dny za pf-edna.Sly na lekarske fakulte sorbonny objekty, zvet:Sene petatricet- a2 Siedesattisickrat. Mezi nimi byla fotografie hlinikoveho na kterY spadla kapenka kyseliny. Pod elektronovYm mikroskopern se obj evil karion, klikatici se mezi zje2enYmi krystalky hliniku, jak mezi nimi pronikala kyseliny, misty se rozg ifil v jezera a mezi nimi se zase tyCily krystalove &vary jako fantasticka horstva. Na stripeeku vajedne skorapky, pouhYm okem neviditelnem, ukazal drobnohled strukturni vzorek, kterY by nadchl kaZdeho dekoratera. Bile krvinky, Utoeici na viru (choroboplodne zarodky) krvi, ukazuje elektronovy drobnohled jako chobotnice, rdousici sve obeti ye smrtelnern sevteni,

Strata 4

Oddil Dopisovatelskf El Campo, Tex. Ctena, redakce a v gichni etouci Vestnik!

Pteeitam ji2 nekolik Vestnikti, a 2adne gikovne pletky, jak ja, st. Barto g pisava. Ov gem trogieku zajimavosti, skoro jako ha gtefeni se, ale to je bratrske a snad k dobru. Tak ted' neco, co nemil2eme nazvat pletky, ba ne! Tady na sajdvoku se seznamuji s bratrem, nevim krtici, ale to postaei jen Tyml start'. Opravdu je stars' a to dvakrate. Jedenkrate na vek, se nine zda, 2e mne fekl 87 rokt. Podruhe start' e'en a to zakladajici Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas (ne Texasu). Br. Tyml je elen fa.du v East Bernard, a udelal si zde domov u syna Vilema v El Campo, ktery je elenem u tadu v Hillje. Tak pti hovoru br. Tyml me scleloval, 2e on a br. Jos. Du gek z Caldwell jsou 112 jen jedini elenove 2ijici zakladajici Jednotu SPJST. Pravil, ae jeden ze zakladajicich Menu, br. Mikeska 2e zemrel pied nedavnem. To jsem si nemyslel, 2e by IA pouze jen dva. At' se pfihlasi, je-li jegte nekdo, by jsme ho ptipoeitall k tem dvoum. — Br. Tyml vzpomnel i Jakuba Vaekaktery byl jeden hlavni ze zakladajicich Znal jsem ho dobte, ale ten u2 je davno zprachnivelY. Jeho dva synove, Alois a Ingnac zde zemteli v El Campo. Oba take stati elenoye.

Nejstar gi syn, Frank Vadkat, jsme eetli v minulem Vestniku, 2e zeinfel ve stafi neco pfes 81 BYvali jsme sousedi v okresu Lavaca pH Velehrade. Toto psano v ge va2ne.

Ted' zas neco jako tro gieku pletek. Vzpominarn, abyste yeah, 2e na neco mam je gte dobrou pamet, ba jo! Kdy2 jsme prvnim rokem farmovali v rode 1884 pH Engle, ale tenkrate 2adne mesto, ani vesnice, ale ien odbodka na gtrece, a za dipo pou2ivan 2eleznioni vuz. To je historie ted' mesteeka Engle. Spravovali jsme s otcem bu govy fenc. Bylo to v lese, s jedne strany nahazeny vetve jedna na druhou, a tak to chranilo firodu od dobytka, kterY chodil volne po lese i prerii. Tenkrate nebylo je gte mnoho dratu, vtibec nepamatuji byl-li jakY. Vetginou byly ploty ryglove. Ja, jsem tam v torn lese, ktery se tahl a,2 do pfedmesti Schulenburgu, postfilel hadt nepooitanYch, v2dy nekolik denne. Mel jsem starou bouchaeku nabijet z ptedu a na kapsle. Pero slabe, nekdy jsem musel spustit mnohokrate ne2 rana vy gla. Had vetginou eekal as rana vygla a to u2 bylo pro neho pozde utikat. Ja zblizka, dobre voko, a tak jsem nikdy nechybil. Tenkrate jsem nic nevedel o ratlesneku, jinak mo2na, 2e by me nedal pfile2itost tolikrat na neho malt, a ja, bych toto tady neernaral, ba ne!

Odbodil jsem trogidku od toho bugoveho fence, ktery jsme s otcem opravovali. Jel po lesni ceste. lejtharskY na koni, nevim jiste, mo2na, 2e to byla kobyla, mladik asi 18 lets'. Spustil na nas cizi fee. Vedeli jsme, 2e to nemeina neni, a tak dle v geho to byla anglieina. Ted' 112 bych mohl rici, byla-li to anglieina spravna nebo Mladik nam cosi potad vykladal. Otec ukazoval rukama posufiky a mluvil eesky. Mladik dfel potad tu anglieinu. PH posledku, kdy2 s otcem se nemohl nijak v anglidine dorozumet, pfiznal se, 2e je take tech a jmena Franta Vaekaili. To byl tedy ten ted' br. Frank Vadkat, neco pfes 81 roku star. Byl bych si ptal, kdyby toto byl mohl dist, jestli by se na to byl upamatoval. Pozdeji, jak jsem ji2 se zminil, byli jsme sousedi. Tenkrate asi ta jeho anglietina byla bidnoueka, neb i zde miadici rozeni neovladali anglieinu, a jestli nekdo, tak larnane.

A2 soudce Haidugek se o to zasadil, a uditele kteti nebyli schopni ueiti spravne anglicky, odsekl od vyueovani, za co2 byl nazvan odfezancem. Mohl bych nektere ueitele jmenovat, kteti byli nuceni zanechat uditelstvi, a to k dobru Co2 mnozi neuznavali a chteli, by se jejich ditky ueili &sky. Tenkrate, v okoli to slavne fejtkaunske Prahy nebylo i zde rozeneho mladika, by se domluvil anglicky. Ted' kdyt phjedeme do Prahy, mladeZ miuvi dobte anglieky i desky.

VASTNIE V minulem mem dopise jsem psal, ze na§e vnudka Edna ma jet kdysi v lakeznu do Nernecka za syYm rnanZelem-vojinem. Psal jsem, ovlarda, dobke Ce gtinu i anglieinu, a tam se take domluvi i s Nemkou, jen kdyby ta Nernka mluvila trogieku desky nebo anglicky, a myslim k tomu jsem dal dijraz, ba jo! — Druheho bfezna nam zet' Vilem Bayer ze San Antonio pige: Tak Edna u2 nam odjela do Nemecka, a vzala Dianu sebou. (Jak ua vite, Edna je na ge vnueka a Diana pravnueka.) Vyjely ze San Antonio ve stfedu 26. imora rano v 8:45 a v patek rano u2 byly v New Yorku. Dnes rano nam telefonovala, ze tam dobte dojely, a ae 6. bfezna budou sedat na lod'. Dale Vilem pi ge: To bylo new pfipravovani, vzalo ji to asi mesic, net to v gecko sehnala. To jako papiry od birth certificate as na passport a shots, anebo vaccination proti vsem nemocem. Ze nejhorgi to bylo s Anplym pradlem. rn San Antady v tom teple tonio 2adne teple pradlo neprodavaji, tak neco museli objednat a2 z Chicaga. Stalo to dost penez, ale tu cestu ji plati army a2 na misto, a to prvni tfidy. Mela ua tady odtud Pullman. To je jena vec, 2e army se o v gechno dobfe postarala. Jak tady ji v gechno spravili, tak brzy dostala v gechny instructions z Ft. Hamilton, New York, se ji tarn budou oeekavat, a o vgecko pro ni bude obstarano. Vilem pi ge, 2e je to hodne odvaZne, tak daleko se pustit, ale jela uz sama a2 do Virginie a do Kalifornie a dokazala to. Dale Vilem pile, 2e to neni nav2dy, a ma tu pfile2itost, co se ledakomu ani ji, by tak lehko neptitrefilo, a bude neco videt. Ja k tomu dodavam, ba jo! Sherlock 2e pik, tarn 2e take bude ov gechno postarano. Sherlock 112 vojanei nekolik 'hut, a co zde, vkly jen v ofisu, neb vozil vojaky z jednoho mista na druhe.

Ted' je mu tam snadno vojandit, kdy2 tam nehrozi 26,dne nebezpedi, jak tomu jeho gvakrovi Rajmundovi, kterY ma na gi mladgi vnudku, ten byl nekdy v to nejvet gi patalii, kde hrozilo ka2dou chvili o kejhak. — Zet' Vilem pi ge, 2e dostali od Edny 24. bfezna cablegram. Jizda ji trvala bez dvou dni cely mesic s dekanim v New Yorku cely tYden. Pik, eekame kahlY den psani. Sherlock je v Ludwigshafen, to je blizko Stuttgart, ktere ma 425,000 obyvatel, Ludwigshafen 32 tisic obyvatel. Vilem pile (desky, nemel 26,dnou gkolu, jen co ho jeho matka nauaila) : At' sem Eman pkijede s detmi na patek 25. dubna. To bude zas ten fiesta week, od 21. do 26. To ae by bylo neco pro ty deti. Eman povidal, ae tarn lonskeho roku byli a z toho stupu se nemohli dostat. Cosi ujednavaji, jako pojedou. My staff jako ae ostaneme doma.

Mamka opatrovat kutatka a ja secret na kufru a 6terkou vartovat penize.

Tak jegte neco! Sestro pi. Palatova z Buhl, Idaho, udelaly jste si pekny trip, skoro mnoho nechybovalo kolem 1/2 sveta. Ja si taky rad vyjedu a posledni miij trip bude — no vgak vite, a ten u2 popisovat nebudu, ba ne! — 0 ty puntiky neni zle, jen si ho vyptjete, ale jak zadnete psat, tak ho udelejte ten posledni, po 2 neb 3 baj 4 sloupcich. Ze snad by bylo 18 set mil z Buhl, Idaho do El Campo. Kdovi kolik by bylo asi z El Campo do Buhl, Idaho, Ze snad to nekdy udela nejakY rozdil. Ale jak'? Te gi me pi.

Palatova, ae rada etete me dopisy. Ve staff jsme asi mnoho let rozdil. „Id budu 8. list. dve sedmieky, totil jestli se jich doekarn. itikavam mlad. Povezte nam, jak Vy jste mlada, abysme Vam mohli /lady gratulovat. Pozdrav opetuji a pteji dobreho zdravieka.

Jsem zvan ve Vestniku a v na gi elcampske Svobode vyborem na veliky piknik v Elmaton, a jako lakadlo stra gnYch makovnikti. Pojedeme kdyby jsme meli doma ostat, ba jo. Na zdareeky!

Stafieek Bartog. ) • 4, • ( Ve gvedske ulici v Praze byla odhalena pametni deska dr. Josefu Matou gkovi, docentu Karlovy university, ktery byl popraven 17. listopadu v Ruzyni.

• • • Kanadska, obchodni korporace ode gle, podle zpravy Reuterovy tiskove kancelate, nemocnicirri a leeebnYm fistavnm v !eskoslovensku za 223,000 (Mara radia.

Ve stkedu, dne 23. dubna 1947.

Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku! Jest tomu jia hezky davno, co jsem do Vestniku nepsala, ale, jak mnohY z nas, radeji etu neZ pisi. Posledni dobou jsou hezk y dopisy, vecne pro na g spolkovY Zivot, kde dopisovatele pi gi o spolkovYch zaleZitostech.

Te2 i ja musim napsat, ae na ge budova bude cela v slavnostnim havu na majovou slavnost, neb dela, rada temeslnikti barvi a opravuje budovu. Nova, nalevna, vge elektricke zatizeni pro chladne napoje jiz je hotove, coa ma na starosti spravni vYbor. V taneeni mistnosti, coa ma na starosti zabavni vYbor v eele br. vge se uZ leskne novotou, a jak jsem tam phgla, tak me mane ph tom napadlo, jak v Evrope pied pouti lige se lesklo eistotou, tkeba to Marninka barvila jenom vapnem. Tak na tu nasi majovou slavriost, 1. nedeli v maji, buderne mit pekne divadio, 7 jak &tete v oznamce. VYber hercu a kusu dokazuje, ze se mame na co tegit. Hlavni Alohu ma sestra Hilda Krpcova, bYvala Svestkova, a to je hereeka kterou pamatuji co malou holoieku a v2dy se pohybovala na jevigti. Te2 br. Svestka ma pfilehavou filohu a vgichni ostatni maji velice pekne zpevy. Pfijd'te v gichni, nebudete litovat, shlednout tak 'Acne divadlo. Divadlo ma na starosti br. 8evelk a ses. Vrlova. Ses. Naomi KostomlatskY nacviduje zpevy. Co se tyre kuchyne, budeme se sna2it, by jsme vas uspokojily, a nejake ty makovniky tea budou, po kterYch se stale nekteti ptaji, neb zde je te2ko mak koupit. Marla 2e nekdo na farme ma na prodej. Dejte mne yedet. Tak na shledanou na majove slavnosti u kadu Pokrok Houstonu Cis. 88.

Rt2ena Hanusova, 5719 Norhill, Houston 9, Texas. )• •( Rad Svaz teehoslovanii C. 92., Ft. Worth, Tex. Mill bratti a sestry!

Pfichazim zase s paru tadky, ale vette 2e se mi ani do psani nechce. Jednomu as rozum zilstava stat nad tim hroznYm ne gtestim v Texas City. Posloucham radio, co IA mrt yYch a ranenYch a gkody na majetku. Ubohy lid, co hrtlzy tam proZil, 2e jeden si to ani nedovede pkedstavit. Lituji rodiny, ktere se ji.2 se svymi milYmi neshledaji. Opravdu nevime, kde a jak nas smrt ptekvapi. Na vgech stranach tolik ne gtesti a Zivotu utracenYch a je gte stra gi s tteti valkou, coZ nedej Bole. — A ted' k veci, pros jsem Ptigti nedeli 27. dubna mame taneeni zabavu ph hudbe E. J. Honzy z Ennis, Tex. Potadajici vYbor vas v gechny srdeene zve i celou krajanskou osadu zdej gi. Vgichni jste vitani a douf am, ae se dobte pobavite, neb ji22 je to delgi dobu, co jsme meli zabavu pro nas. Myslim, ze i sin na vas ueini peknY dojem, neb je zase jako nova. Cela hezky vybarvend, podlaha znovu uhlazena a vyle gtena a rolety na oknach, coZ se bohate vyjima. Minulou nedeli ye schnzi si elenove pochvalovali, jak sin prohledla a spravnimu vYboru se dostalo uznani a pochvaly za jejich starost a praci s tim spojenou. Take ruzne jine opravy byly provedeny..

Pkigti zabava bude na den Matek, coZ napigi pozdeji. A ted' vypi gi nage nejmladgi eleny. U br. a ses. Frank Karlieek dostali hezkeho chlapedka, a u br, a ses. Mike Makarevich, chlapeeka, u br. a ses. WillieTtaslieka deventko, ktere se narodilo na Velikonoeni nedeli. Hezke nadeleni od zajieka, 2e ano? Gratulujeme a pkejeme yam vgem, by ditky varn vyrUstaly y e zdravi a k radosti vagi a statiekti. Br. a ses. Frank Pfaslieka gratuluji k hodnosti statiekii, neb jest to jejich prvni vnoude. Sestte Ant. Ondru gkove-Horakoye z Dallas,Tex. pteji v gechno nejlep gi v jejim novem manZelstvi a lasku a spokojenost aZ do smrti, totes i ses. Rezkove. — Dovidam se, ae Bolenka Svitakova se naleza, v nemocnici na leeeni. Pteji ji brzke uzdraveni a doufam, ze to neni nic vaZneho, je gte je tak miada. Je gte pkipominam, nezapomerite v nedeli na zabavu. — Ku konci se dovidam, ze sl. Clara Jetabkova z West, Tex., dceru gka p. a pi. E. J. JetabkovYch, se provdala za Douglas Cartera. Timto pkijrnete moje blahoptani. Laska a spokojenost at' vas provazi celYm va gim Zivotem. Sl. Clara je vnueka mojeho bratrance a gvakrove Anastaz NeMarie Jurapova. mealroviela, S pozdravem,

NACELNIK A.O.S. NA SCHUZI VE FL WORTH V nedeli konala se v Sokolovne ye Fort Worth schitze 2upy jinni za vitane fidasti niteelnika Amer Obce SokolSke bratra Oldticha Kudrnovskeho, kterY doletel z Chicaga do Fort Worth uZ v sobotu odpoledne. VzacnY navetevnik ptivitan byl v kruhu sokolskem htejive a jeho vytizeni pozdravu pfedsednictva Obce sokolskYm tadam v Texasu i vyzva k poeetne dasti naeich cvieencii na letoenim sletu v Chicagu ye dnech 26. aZ 27. eervna 1947 ptijaty s poteeenim.

Bratr neeelnik Oldtich KudrnovskY v °heirnejeim proslovu nejprve podal nastin ptiprav ku sletu jet jsou ji g Uplne, sdelil zajimave podrobnosti o pkijezdu na slet poeetne delegate (druZstva muZil i Zen) Ceske Obce Sokolske pod vedenim starosty te ge dr. Ant. Htibka, ktera vystoupi take pied americkou vetejnosti a snad i na vojenske akademii ye West Point a koneene ptesveddivYmi slovy apeloval na eleny ptedsednictva Zupy a skrzeva ni na feeelina sok. hnizda v Texasu, aby, vyslaly do Chicaga v eervnu co nejvetei poeet cvidicich a host().

Posledni slet americkeho sokolstva byl naposledy konan v roce 1941; letoeni sjezd bude prvni po valce. Mimo vypravy z Ceskoslovenska, ktera ptijede do Ameriky poeatkem eervna, hlaeena jest ji g Sokolstva z Kanady, a mimo to oveern ze veech easti Spoj. state, od vYchodu an k pacifickemu pobte2i.

Nag Texas bude na sletu v Chicagu zastou' upa jinni hodla vyslati eedesat pen eestne — Z cvidencil, jim bude hraditi cestovni vYlohy a oeekava se, ze sluenY poeet krajant se na slet s naeimi cvidenci se vypravi. Ve schilzi byly projednany ruzne zalelitoati s vYpravou na slet spojene a sympaticky nadelnik bratr KudrnovskY mohl Zupnim einovnikiim podati mnohe denne pokyny. 2e byl ptijat s otevtenou nerudi a byl sttedem pozornosti, rozumi se samou sebou.

Ve schrizi rokovano o pozvani Hl. tkadovny SPJST., jim tato zve Sokola ku vystoupeni na jub. slavnosti v Taylor. Zupa jinni vaZi si Pozvani a s radosti by vyslala do Taylor cvieence, nebyvee zajezdu nejlepeich borcil na slet do Chicaga, jen byl ritedne ptihldeen a tudit je zavaznY. Ptesto Zupa jinni chce bYt na slavno r -stizaoupenvyliZhozdeavtele bratra Frant. Stranskeho st.

Heslem veech ptiznivcii Tyreovy myelenky by melo bYt: "Na slet do Chicaga." A tuto sokolskou akci krajanske Ameriky mono podpotiti zakoupenim peknych nalepek na dopisy v cene jeden dolar za arch o sto kusech. Piste si o ne na adresu: American Sokol Slet, 2345 S. Kedzie Avenue, Chicago, Ill. Pozn. red. Napsano dle telefonickeho sdeleni od tajemnika Zupy jinni bratra L. 0. Hooka. ) • 4, • ( Houston, Texas.

Bratti a sestry! Pekna veselohra "Neni v mlejne nad legraci" sehrana bude ji2 ptieti nedeli v sini tadu SPJST v Guy, Tex, Nezapomerite vy veichni, kteti ra.di chodite na divadlo, ze toto bude hra zrovna pro vas sehrana. Zapomenete na svizele a trampoty tohoto htieneho sveta, aspori na chvilku Venujete se zabave. 0 to zabavu znamenite se postaraji naei houstoneti ochotnici. Budi2 jim za to yeechna test, viclyt' taky konaji ten zajezd k yam jen pro dobrou Yee, pro mei mladeZ sokolskou. ftika se, ne v Americe maji Zeny ptednost, zvldete matidlty, proto hled'te abyste je na toto divadlo ptivedly, neb za 14 dni bude maminek svatek, tak jim ku pkedu udelate radost, kdy uvidi totri divadlo. Vite, ze -Zeny dodaji lesku divadlu, aneb k jakekoli spoleenosti toho chu nejvice. Kdy2 maminka tekne, bude to hezpiljdem, tak se jde; aneb Zenueka tekne svemu muZidkovi, "mildeku, prijdem 9 ", tak se taky jde. Jak pak by mohl odolat takovemu neZnemu stvoteni a tici ne. Bez Zeny se nyni nic nesvede, i hra je lepei kdy je vice Zen ye hte. — Tedy na shledanou ptieti nedeli v Guy, Tex. S pozdravem, Karla CtvrtnikOva. ) • 4 Kdysi musil politik slibovat novou poetu, fines musi slibovat novY bVet,

Lipq kvetou. Na Vaelayskem namesti a na nabteti u Narodniho divadla kvetou lipy. CelYch sedm let v dobe okupace•narn ptipominaly lipy ve sttedu Prahy svYmi kvety, ne symbol slovanstvi zvitezi nad hakenkrajcem, kterY se zde rozpinal a tloukl do oei jako ktidla netopyra tak dlouho, a byl sra2en v kvetnove revoluci k zemi. Kvetouci lipy nam ptibliZuji vesnici, v2dyt' vagina Praiant ptiela do hlavniho mesta republiky z venkova, kde stoji lipa u kaplieky po staleti na varte. Prastara lipa se louei se svYmi odchazejicimi obeany, ktere zna od malieka a vita je na prahu rodne obce ye chvilich navratu eumenim, pti kterem se mnohemu zattpyti slzy dojeti v odich. Kvetouci lipy u NArodniho divadla nam ptipominaly nemysliiv zpey v Libuei v dobe, kdy nesrnefa bYt hrana.

Takova je tajemna sila lipy, symbolu slovanstvi, jeji2 kvety vkladali Manes a Ales do °brazil eeskYch dejin, aby nam ptipOminaly tisiciletou kulturu a zavaznou vernost v pokradova,ni sloyanske tradice. ) • 46 - • Nage navetevy. Ve stiedu min. tYdne dojel do West bratr Method Parma, bYvalY usedlik v Dallas a nyni ptisluenik statu Kalifornie, kde v Los Angeles jeho dovednost v pekatstvi doela pattieneho uznani ye zpilsobu vYborne mzdy Bratr Parma dojel do Texasu k naveteve svych synri a take si po deli dobe trochu odpoeinout.

SlouZi mu znamenite, zdravy humor ho neopustil a velmi radi jsme se uvideli. — Br. Karel Navratil teho2 dne dojel do West ohledne odhadu majetku, nabizeneho co hypoteka k zajieteni piljeky od nasi Jednoty. Odpoledne porozpraveli jsme si v naeem obydli o blilicim se zlatem jubileu SPJST a celostatni ()slave v Taylor. Bratr Navratil na svych cestach po sttednim Texasu v zalelitostech Jednoty setkave, se s velkym zajmem elenstva o blilici se ()slave v Taylor, na nit pry se chystaji odevead a poeetne. Mame olej na naeem pozemku! Prvni studna, dle sdeleni br. Karla naleza se na fume vlastnene Jednotou v okresu Atascosa. Jak znamo, nasi vedouci v Usttedne co ptedvidavi a opatrni hospodati zajistili pro Jednotu mineralni pray° di east tohoto na veech pozemcich, jen byly odprodany, coa znamena, ze kdyby na tech pozemcich nalezen kdykoli Olej, east royality ptipadne do fondu Jednoty. Prozirave zatizeni vid'te? Mily navetevnik nam teZ tekl o nemilem zmeekani dopoledniho zasedani posledni schrize Usttedny — o nit referat ptineseme ptiete. Bratr Navratil nasedl do nodniho rychliku v Temple, na nernt 112 byl teditel br. J. Kubala z Tioga; rychlik dojel do Taylor, pokraeoval veak jen k mesteeku Coupland a konec .. . trat' byla zatarasena vykolejenYmi vozy nekladniho vlaku. Uvolneni trati zabralo tti hodiny easu neZ rychlik mohl v testa pokraeovat.

Naei teditele dojeli do La Grange po desate hodine a musili telefonovat do Usttedny pro vozidlo — fieetnik br. UrbanovskY pro ne ptijel. — Navetevy nes velmi Welly. )• •( JUBILEUM UMELCE-DEMOKRATA. ItalskY dirigent Arturo Toscanini se doZil dnes osmdesatky. Vyrostl v obdobi nejveteiho rozkvetu del WagnerovYch a Verdiovych, zustavaje po celY 2ivot, v Evrope i Americe, jejich nedostiZnYm interpretem. Aveak Toscanini, ktery proslavil milanskou operu la Scala a byl chloubou bayreutskYch i salcpurskYch festiva10, je yeestrannYm mistrem. Italska a Irancouzsko, opera devatenacteho stoleti mela v nem dirigenta nad jine povolaneho a Uspeeneho. Take symfonicke skladby klasikil, romantikii i soudobYch autort tvotily podstatnou slo g -kujehonvydrptl au,keYovlada, a tidi zpameti. Zbo2rinvanY a legendami opte,danY dirigent se nikdy neuchazel o potlesk net' podmariujicim mistrovstvim sveho umeni.

Tti slavne vlastnosti vyznaduji dirigenta Toscaniniho: iicta k umeleckemu originalu skiadeb, nesmlouvave, ptisnost hudebni reprodukce a 2ivelnY vzlet umelce, odkojeneho revoluenim duchem Verdiho a Garibaldiho. Vyznavae ideal() obeanske svobody musil zaujmout k faeismu a nacismu nesmititelne stanovisko. Proto demonstrativne opustil Evropu a ptijal pob.ostinnY domov v Americe,

NAS ZALOV ',"`r..4.0kre

**wok.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vybor tadu Naeinec Cis. 32. v Da Costa, Texas, timto projevujeme naei uptimnou soustrast veem pozilstalYm nad ztratou vaeeho maniela, otce, dedeeka a na geho spolubratia, Joe F. Lala, kterY zerntel dne 26. btezna 1947 ye stati 60 let.

Vime, pozristale, rodino, Ze zarmutek vas jest velikY a Ze tezce citite ztratu vaeeho milovaneho, ale budi2 yam Utechou, ze i my soucitime s vami ye vaeem zarmutku.

Tobe, bratte budi2 zeme lehka a test budi2 Tvoji pamatce.

Resoluen ivYbor: W. W. Shiller, J. A. Shiller, Frank Drozd.

1 • •( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsany vybor ta.du Nova Osada 69. v Rogers, Tex., projevumeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich manZela, otce a spolubratra naWilliama Shenkife, Aeho, kterY zemtel 6. dubna 1947 ye stall 41 let. •yl pohtben v San Antonio, Tex. Vime, pozristala rodino, ne Cade nesete jeho ztratu. Budii yam ritechou ne my, eleni tadu naeeho soucitime s vami ye vaeem zarmutku.

Zemtelemu budi2 zeme lehkou a budiZ v nag pamatce.

Za tad Nova Osada eis. 69.: Joe S. Shiller, Fr. Shenkit, Adolf Seibert, resolueni vybor; Nikola H. Harbuz, tajemnik. )• • RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resoludni vybor tadu Naeinec 'Cis. 32. v Da Costa, Texas, timto projevujeme nasi uptimnou soustrast yeem pozilstalym nad ztratou vaeeho manZela, otce, dedeeka a naeeho spolubratra John J. Faifera, kterY zemtel dne 5. dubna 1947 ye stall 69 let.

Vime, pozristala rodino, ne zarmutek vae jest velikY a ze teZce citite ztratu vaeeho milovaneho, ale budi2 yam Utechou, ne i my soucitime s vami ve vaeem zarmutku.

Tobe, bratte, budi2 zeme lehka a Best budi2 Tvoji pa matce.

Resolueni vybor: W. W. Shiller, J. A. Shiller, Frank Drozd. )• •( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resoludni vybor tadu Svornost Jihu Cis. 15. SPJST. jmenem tadu vyslovujem pozustale rodine nasi uptimne citenou soustrast nad jejich man2e1a, otce a na geho spolubratra Adolf Kretschmara, ktery dotrpel dne 4. dubna t. r. po rok trvajici nemoci ye staff 62 let.

ZesnulY byl etenm Jednoty 33 let a nag:eh° ildu 3 leta. Znali jsme ho jako eloveka skromneho a uptimneho, kter y , valy vykonal svou bratrskou povirinost. Mill poznstali, proto my vime jak jeho klidnou a laskavou ptitomnost postradate a budi2 vam titechou, ne i my s vami vaei ztratu citime.

Zesnulemu budi2 zeme lehlte, a pokoj veenY. Deno v Buckholts, Texas, dne 17. dubna 1947.

Hilda Brtienva, W. E. KuZel a Lad S. Svetlik, resolueni vybor. ) • IA • ( Upozorneni Oeninn fadu Pokrok Houstonu C. 88 Za ptidinou, ne potadame na gi majovou slavnost prvni nedeli v kvetnu, bude schrize zahajena v jednu hodinu odpoledne. Cleni tadu jsou Zadani, aby toto oznameni vzali na vedomi a sueastnili se schilze ye velkem poetu.

Pted divadlem, ktere sehraje krouZek Hiahol, uvedeni budou do tadu novi eleni, ziskani za 3 mesice. Uva.deni provede br. ptedseda H. A., C. H. ChernoskY. Za tad Cis, 38.

F, J. Cilexova, to.

Z AUSTINU DO SAN ANTONIO, TEXAS. Vakni spolubratti a sestry tam v San Antonio a vy vSichni, kteti jste tam vatili eestu z ruznSrch vzdalenYch mist: Vazim si toho velice, k jsem mela ptilditost sejiti se s vami pti to vaai zdatile ()slave tticetileteho trvani vaaeho tadu a vaai praci, ktera se ukazala bYti peknym fispechem. Ano, bratri a sestry, nezahaleli jste, to dokazuje eislice kolem puldruheho sta ktera, sama mluvi o vaai praci, neb v miste jako je San Antonio, kde je nepatrna east usazenYch naaincil, jest skuteene zasluhou, kdy2 brati a sestry se snaZi vypiniti ten elanek na tom mohutnem tetezu to zkvetajici a jedine vaai mohutne Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Ano, texas gti naginci mohou bYti opravdu hrdi na svoji Jednotu, neb jest to pouze a jedine jejich, a jest skuteene jednotou podporujici, ktera ma na zreteli jeji stare elenstvo, co2 jest samo o sobe velka vac, a vaichni ti stark pracovnici, jak bratti tak sestry si zaslou21, aby jejich prace a vaechny prineaene obeti byly oceneny.

Rada jedu do San Antonio, vZdyt' jsem tam byla mezi vami rok. Byli jste ke me vaichni velmi laskavi a ja od srdce rada jsem s vami pracovala a do schUzi rada chodila mezi vas. Zvolili me, i predsedkyni vaai odboeky SALT, ac jsem to nechtela, ale mela jsem pfec jen velkou radost, byla to pro mne velka pocta od vas a ja yam toho nikdy nezapomenu, a pak hodne jsem breeela, kdy2 pak v posledni schrizi jsem se s vami loudila. A tudiz povatuji vas vS'echny jako rodinu, jako bratry a sestry.

Tak kdy2 pti glo pozvani, abychom se sUeastnili vaai slavnosti tficetileteho trvani, tu jsem se velice tesila, se se tam s vami se vaemi shledam. A kdy2 pak Dr. Ed. Mieek obdrZel pozvani jako slavnostni teenik, tu jsem jen prosila, aby podasi bylo pekne, aby se to vaechno pekne zdatilo.

Bylo nam velice mile, jak mne tak synovi, ptivitati se tarn s tolika znamYmi i neznamYmi, kteti se'hiasili a ptipominali, abych hodne psala, a tak jo, to chci piniti. Velice nas pote gilo pozdraviti se s ptedsedou Hlavni fitadovny, soudcem p. ChernoskYm, a tam z Dallas manZele Sefeikovi. Bylo nam to velice mile, Ze po gest letech jsme se zase s vami seali, a mnozi iini, z Floresville, Taylor, Rowena a mnoha jinYch mist; nemohu vas v gechny jmenovat, neb je vas mnoho, ale bylo to v gechno krasne i doj emne.

Potad programu popisovat nebudu, to vy si tam obstarate, jen si preji vzdati test p. E. Malemu za jeho pekne vedeni schtze a za velice dfunyslne a pekne ptedstavovani bratrit reenikt. Ptedseda Hl. fitadovny velmi pane a uznale promluvil a objasnil praci a potteby, dale hlavni reenik dr. Mieek, procesor slovanskYch jazykfi na statni universita texaske, takta promluvil od srdce k srdci ku v gem. Poukazal na ty budovatele, na ty take jejich zaeatky, na tu jejich silu, vytrvalost, trpelivost, viru a lesku, coZ vae jim pomahalo ptekonavat vaechnv ty velke obti2e, s kterYmi jim bylo za.pasit.

A Ze je potieba nejen easto, ale stale a stale to ptipominat, aby nynejai na ge mlade2 si uvedomila, Ze to dedictvi "name vaechno dobre ochrariovat. Tudi2 ie potteba spoleene vent v ruce, ktere pracuji, mozky ktere mysli (ale pro dobro a nrospech v gech) a srdce, ktera miluji.

Koho milujeme, tornu radi odpouatime, obojim se musime ale naueiti, tot' notteba k svornemu Ziti. Meet rokfi — tti desitky let zda se jake sen, — sen radostnY i 6,asem smutriV, podle toho co jsme zaaili. 7e vetainou je toho trpkeho vice, to dozname vaichni.

A tak milk bratti a sestry tam v San Antonio, ptijmete vaichni spoleene naae uptimne diky za vae. Mali jsme se u vas dobre, vYteene jste se postarali o vgechny hladovici. Va ge pohostinnost byla znamenita, ktera vas stala hodne prate, starosti a jeate i nen. Uptimne yam gratuluji k vaai sboleene praci na to roll, kterou nag i prvni ptistehovalci v jejich teZkYch zadatcich zbudovali a nam co dedictvi posvecene teZkou praci a krvavYm potem zanechali, v vete, ze potomci jejich to budou hrdinne' a s laskou opatrovat,

No a ted' jenom jeate tu Hlavni Madovnu do toho naSeho krasneho Austinu ptestehovat.

Vette, brati a sestry, 2e to jest jedine misto, kam Hlavni tkadovna patti. Austin je hlavni mesto statu Texas, eiste, vyvykne na kopcich, se zdravYm a eistYm ovzduaim, a co hlavniho je, ze z celeho Texasu sbihaji se vgechny cestieky sem k nam do tohoto krasneho kapitolu, kde se vytizuji vaecchny zalehtosti statu Texas. A pak universita statni, ktera dodava, Austinu velkeho yyznamu. Ano, Coto vaechno stoji za premYaleni a Austin stoji za to, aby v nem byla umistnena i Hlavni ntadovna SPJST. Jsem elenkou ZoBJ od roku 1904, a moji rodiny je pti ni 9 elenfi, ktere ja sama jsem tam navrhla. Nyni, co jsem zde v Texasu, mam tu vaai Jednotu tolik rada, prichazi mne to, Ze jsou sestry, to vase se Zapadni, a proto si \TN:1y myslim, Ze by spolu mely se miti sestersky rady.

Vklyt' jsou obe odtrZene od jednoho stromu a obe velice zdarne pokraeuji, a vzrostly v nadhernY novY strom kaZda. Preji v geho nejlepaiho zdaru a fispechu obema a vaem. S pozdravem, Marie A. Zivna. ) 4 4 Guy, Texas.

Add Fr. B. Zdrilbek cis. 112 usporada, divadlo ptiati nedeli 27. dubna, kde nas na Guy navativi divadelni druZina znamYch deskYch herct z Houstonu. Kdo etete Vestnik, upozornete jeden kahlY sve zname z okoli Fort Bend, aby se v hojnem poetu do sine na Guy dostavili o druhe hodine odpoledne. Zaeatek divadla bude ptesne ye 3 hod. odpoledne, kdeZ se kali:1y nalelite pobavi a z veselohry toho divadelniho kusu se ZadnY smichu neubrani. 0 hojnou navatevu Zacla zabavni vYbor, co k zapineni sine je tteba, by se zde divadelni ptedstaveni east° do roka opakovaly. S pozdravem, F. K. ) • 4, NARODNI SEBEVEDOMi. KaZdY z nas diva se na sve poslani co Cloy& z jineho smeru. Jsme sobeeti vice neb mane a dle toho sobe hodne odpouatime, vetainu nag ich chyb nepozorujeme, aneb nepoznavame a dle toho ten plaat' narodni hrdosti bud' pevne ku sve telesne schrance ptitahneme, aby se nam tech htejivYch pocitu narodni hrdosti co nejdele a nejvice dostalo. Aneb jej nechame volnY, by jim vitr alehal vaemi smery, 0-ipadne odnesl vfibec. A to jsme my, kteti narodniho tepla nepottebujeme, nas hteji rfizne hmoty materielni. My mame jiny smer, jiny cil, jine snahy. Narodni hrdost jest chudiakY pojem bez lesku mot a my chceme se svrchu s Usmevem frtrpnosti na vas idealisty divati. Zda se, 2e kdyZ jsme kaZdY ptiali na svet co elovek, mame zkti s pojmy lidi, valyt' odejdeme ka2'dy jako elovek. Seznate, ze Cast americke inteligence jest pedlive vychovana. MnohY ovlada dva, tri jazyky. Ale vetaina prosteho lidu nemaji zajeni, tim Ze neptijdou do styku s jinona,rodovci, nechapou jazykove vedomosti. My Arneriean.e piivodu eeskoslovenskeho snalime se vzdelani jazykove zde v Texasu zachovati. Pi. Mikeskova v Caldwell i jine pokrokove osady ptipravuji prazdninove neb y eeerni vyueovani eeskeho jazyka. Poteaujici zpravy jsou, Le v mnollych mistech temto narodne vYchovnYni pokusarn poctive pteji. Dr. Ed. Midek velmi peknYmi a vybranYmi slovy svou pomoc ptislibuje. Jedna, se hlavne, abychom sobe vedomosti zachovati, schopnostmi se obohatili a rozumem a zdvorilosti kde moZno jive ptedeili.

Kde neni ficty, valnosti, neni lasky ni bratrstvi.

At' ji2 hluboke neb melke na ge svedomi, pamatujte na American Relief for Czechoslovakia, Inc., 1819 Broadway, New York 23, N. Y., ten na Federation of Moravian Societies, Chicago 23, Illinois.

Siroty a telesne vadne deti nemaji trpeti pro naSe nepochopeni.

Vag uptimne, Frank StranskY st. ) kid Nova Osada, els. 69., Buckholts, Texas.

Timto oznamuji, ze bratr Jerome J. Dudek si vzal pfestupni listinu k fadu San. Antonio dislo 133. S bratrskS, mpozdravem, Nikoba IT, Harbuz,

KAZDYCH RUKOU JE TEEM, "AJ TYCH TRASAVtCH." Ikika se, k hlas lidu je hlasem balm, proto zatad'ujeme tuto stat' s pocitem zvlaStniho zadostueineni. Pani Marie BureSova v Chicago dostala od s yYch ptib-uznYch z Moravy nekolik psani, ktere zaslou2i opravdu pozornosti. Slept' synovec, varhanik, mluvi o radostne budovatelske praci v Ceskoslovensku a prosi sveho americkeho bratrance — Jaroslava Bureae, znameho tanedniho umelce — aby byl py gnY na svfij eeskY piwod a vaude pomahal svYmi znamostmi, vedomostmi a umenim. Zve na ptiati rok k navateve Prahy a ac sam slepec, mluvi k vidoucim s dojemnou laskou o krasach stare vlasti: "Shlednea krasu aeskoslovenska, Moravu, kde se narodila Tva matieka, a pak mesto ktere mluvi: Kdo je Cech, at' shiedne mne. Je to Praha, stovaata matieka." Pak liei, jak se v stare vlasti ptieiriuji, aby se dilo podarilo a zeme se brzy vzpamatovala z valeonYch pohrom: "Nage kola nesmi se zastavitj stark pomahaji Babieka a dedeeek jsou chvada Bohu na svete, jsme radi, ze jeate mezi nami Ziji, maji rokil dosti, jsou oba eiperni a pracuji jako zkugeni hospodati . . . " Hle, jak elovek fysicky nevidouci je prikladem tem, kdo site maji odi k videni, ale nevidi nea jenom same stiny! A pak tedy pile dedou gek sam, o sve pozdni radosti Z'ivotni a py ge, o poslednich skromnych nich. Je to arcit' hlas prosteho statiokeho venkovana, ale s hlediska zku genosti petaosmdesati let. Co je v nem uptimneho vlastenectvi, z ktereho by se mohli poueit mnozi a mnozi bide stojici v poptedi! Stateeek piae doslovne: Draha Marugku nage a take Ty, Jaroslave!

To via, su uz start', uz je mne 85 mkt, uz sa mne ruka tease, ale kdy2 jsem Tvoje psani pierikal, nedalo mne to a ja, jsem si povidal, Ze Ti preca na to odpiau. Plakal jsem, ze sis na stareho ujca preca vzpomnela. Deti, jak jsem hrdY na Vas a my vaak vaeci cela famelija Bureau a 2e jsme t'a neztratili. Ale Ze Tys pro nas a pro naau Drahou Republiku i Tvojeho syna vychovala. DyZ jsme eetli ten Pamatnik a to Jarkovo malovani a to pismo o Vas a jeate v nejakYch listech bylo psano take o Vas, ptinesli to naai chlapeiska odnekad, a tu jsme oba, starenka aj ja slzeli a via proe? Protole jste naai a naai zustanete. Zavolal jsem celou naau rodinu a musel to jeden muj vnuk pfetikat pro vaechny. Tu jsem jim povidal, aby si vzali ptiklad, Jarka je v Americe narozenY a jak cit pro tu naau Republiku ma. A Ze jak mne to dela u srdce dobre, povidal jsem jim, Ze jak tady vaichni su pohromade, aby mne ptisahali, Ze nikdy nikdy nezradi svn Vlast. Ptislibili mne to svate vaeci. Proto, draha, Maruako, budu moct lehce ja aji moje staruaka umfit nebo ja, znam dobte moje decka, skoro vaeci byli partyzani. Bureau a Vaculikft bylo tficet bojovnikt, 10 jich bylo raneno.

Ale Maruako, musim ti feet, Ze eace nechcu tteba uz mne je moc rokfi, ale ja, jsem eace nevidel Prahu, tu naai Matieku, tak jsem si povidal, Ze pfijdu tento rok, podkal bych na Vas, ale ja, tej smrti nevetim nebo ona je oaemetna, ale pteca bych aji vas rad vial. Prosime a modlime se vaeci za to, abychom se shledali. Uz bych aj tteba tu smrt nejak podplatil, kdybych veal, cim, nebo jak, aby nas tady g -enchalvipro?Aby2tnudmse jit, mohl Tvej mamiece tact, Ze jsem Vas videl a 2e ji nesu od Vas pozdray.

Tak, Maruako, u2 dost, u2 nemolu. Zdravime tebe i Tva tetieka a libame, a Jarkovi, ze pteju vgecko dobre za to, 2e je naa a Ze mu Zehnam, kdybych se ho opravdu nedoekal, aekoli su eace zdrav a pracuji pro tu naau Republiku. Preca je kaZdYch ruka treba, aj tech starch tkasavYch. Vaeckeho je tteba, ale nejvic je nam potreba naaeho vrzdca, naaeho velikeho mula a presidenta Edvarda Bene ga. Panbith nam ho zachovej na dlouhe roky, vaichni sa za to modlime. Sbohem drazi, Vaa strYc a teta Franta a Frantiaka Vaculikovi Derfle u Uherskeho Hradigea. )• 4 Hnev je vitr, kterS7 zhasind lampu mysli. butIngersol. ,„

VOJTECH RAKOUS:

Vojkoviai A Pi espolni 9 "Bez starosti, Rezinko, budete moci odejit," tikavala kovatka, "a tteba na etrnact dni. Ja se yam o Modcheho postaram, jako by byl milj vlastni, uvaiim mu, poklidim — vaecko udelam. Piece znam vaai domacnost jako svoji. 0 kaadein vagem hrneeku a taliti vim, znam ktery je masovY, ktery mlekovY a nemusite se bat, ie bych yam to pomichala. Piece taky vetim v panaboha. Vatit budu Modchemu po aidovsku, vklyt' takova leta se na vas divam, jak vaecko delate. Vadyt' se sama nekdy doma zapomenu a na miste karasku udelam barches. (Sobotni houska). A kdyby ta teaks hodinka ptiala na Tonieku tteba i na macesove svatky — vaecko bych yam, Rezinko, zafidila. Uklidila bych yam na svatky, jako byste sama uklizela a svateene bych Modchemu vatila, jak to vativate vy.

Znain ta yak macesova, jidla zpameti. Snad by to nernelo takovY "tam" (chut') — jak, Rezinko, tikavate, — ale jist by se to mohlo. A pies sobotu kdybyste tam musila zustat? Veru, 'ae bych ten adbes udelala za vas. V patek bych uklidila, uvaiila Modchemu na sobotu °bed a v sobotu weer bych misto vas dovedla take Modchemu podraet havdule (svice, ktera se rozsveci pii ukoneeni soboty) a Hai mu za vas "omejn" — to jsou zazraky! Kolik setkrat ja u2 u vas tohle vaecko videla?"

Takhle kovalka vady Rezi te givala a take Rezi v kovalku skladala vaecku nadeji.

A nyni . . . Kovatka zde leai jako Lazar, nemake se hnout, a Tonieka ma dceru. A Rezi, be2 .

Rezi zalomila rukama.

"Kovatko, co si ted' poenu? Mtide Modche hospodatiti tYden v baraku sam? keknete!

Piece ho znate? Pfedsta yte si to hospodatstvi!

Jak si uvati a co si uvati? Jak si uklidi a kdo mu co poradi? A nejit tam? Tonieku opustit?

Vadyt' by se Lotinka v hrobe obratila!"

"Nejak Modche ten tiden pfeeka," klidnila kovatka Rezi. "Neco snad uvaiit dovede, nejakY ten brambor, trochu to bryndy co na torn muse zkazit? Chleba mate napeeenY, hlady Modche neumie. A kdy neco nebude vedet, at' ptijde se vaim ke mne, ja mu poradim."

"Tak to, Modche, slyaia," datklive promluvila Rezi k Modchemu, "at' kaadY den rano a yeeer idea ke kovatce a se vaim se ji svef a ona ti poradi co a jak, nebot' jinak, bah vi, jak bych se s tim syYm hospodatstvim shledala."

"To udelam, Rezi," sliboval Modche, "jen ted' pojd', at' ta 2enska neeeka."

"To ty se nemidea doekat, abys u2 byl sam," vyaitave pronesla Rezi. "Jen se, kovatko, podivejte, jak se mu oei radosti sviti."

"To neni pravda," branil se Modche, "ono mi neni take do smichu, jenae ja, to nechci dat na sobs tak znat."

"A teknete, kovatko," rozhorlila se znovu Rezi, "jestli tohle ja mam na stare., kolena zapottebi? Musi to bit, 2e gest let etyti deti? Ale ja, tohle Nackovi nesmleim, ja mu to vytidim."

"Bodejt' byste mu to smleela," souhlasila kovatka, "jen2e, co yam to pomtide, kdy u2 je dite na svete."

"Aspori si uleheim," prohlasila Rezi. "A ted' Modche, pojd'."

Jeate ye dvetich kladla Rezi kovatce starost o Modcheho na srdce, pak, stale hubujic, ubirala se s Modchem k domovu. — Bylo pneatkem imora. Mrzlo mime, ale snih huste se chumelil. PokrYval naves jako kypre pei-i a vrzal pod nohama.

"To bude testa," hubovala Rezi, vchazejic do chalupy.

Doma Rezi vyslechla nejprve od Ktehnaoky obgirnou zpravu o radostne uddlosti, dakladne se dotazovala na v gecky podrobnosti a vatila kavu, aby poselkyni nale2ite uctila. Mezitim, co poselkyne pojidala, ste2ovala si ji Rezi, jaky ma osud, kdy tady musi zanechati Modcheho a opustit domacnost a 2e to Nackovi v gecko vytidi.

Pak chytila Rezi na dvorku slepici, svazala ji kHdla a vstr6ila do kogiku. A stale hubovala: "To je nejakSich slepic! 1J2 atvrta a prave ted', kdy mohla nest. V'Sak je to posledni — kde bych se jich nabrala?"

Spe'Sne se Rezi strojila na cestu a mezi tim dutklive nakazovala Modchemu: "At' mi nesmichas zadne nadobi masove s mlekovym a dej pozor, at' nic nerozbijea. V polici maa odmetene sadlo a maslo. V kamennem hrneeku maslo a v tom aelezrideku sadlo. Odmetila jsem ti to, abys na tYden vystaeil. Ne, abys sel na omastek do komory do velkYch hrnct — to via, 2e bych to poznala. Nemusi ti vaecko plovat v omastku. Ostatne, kdy si budea vatit jen kavu a brambor, nae omastek? Na noc dobte zamykej a ve dne nikde necourej, aby sem nevlez' nejaky vandrak. Tiden to doma yydraia. A uhlim aetti, zbyteene netop, jen co uvati§'."

Koneene byla Rezi na cestu ptipravena. Start', soukenny plait' sahal ji temet na paty, hlavu mela zachumlanou v teakem vlriaku a ruce vezely v starodavnem, &mem rukavniku, kterY htaval ruce neboaky Reziny babiaky.

Litostive rozhldela se Rezi svetnici. Vaecko se zde lesklo potadkem a eistotou. Kaada maliekost na svem mists. Podlaha celieka, pokryta yypranYmi a vyaehlenymi chrnelovymi aoky a kde v rozich vyhliaely zpod aoku raaky prken, belaty se jako ktida. Nadobi v policich — masove zvlaat', mlekove z ylaat' — piimo zahlo. Na obou postelich, vysoko vystlanYch peiinami a pokrytych pokrYvkami s modrYmi, statim vybledlYmi kvety, nebylo zahybku. Zadna hospodyne v celem Sedletine nedovedla tak umelecky ustlat postele jako Rezi. Sedletinske nevesty chodily se pied svatbou 'telt k Rezi stlati postele. Byla to svetnice, jakYch bylo v Sedletine zajiste vice, a piece se od nich lisila neelm, aim, teakou naznaeit.

A kdy tak Rezi, stojic na prahu, rozhldela se po tom 'dem potadku, slzy ji vyhrkly z "Modche," vzlykala, "at' to zde najdu vaecko tak, jak to opouatim! Hadry kaade rano vypraa a zase je potadne natahni. Postel si ustel jak umia — moh' bys to umet potadne, takova leta se divas, jak to Mani. Hrnky . . . " "Vaecko udelam, Rezi," sliboval Modche, "jen u2 se vypray."

"Hrnky," pokraeovala Rezi, "od kavy a brambora eiste umyj a dej na misto. Zbyteene nadobi neapiri. A dice ...

"S panembohem, Rezi."

"Tak s panembohem, Modche. A jests jednou, Modche: At' vaecko . . ."

"Dobie, Rezi dobie " Oknem se dival Modche, jak po naysi kraal Rezi s koaikem v ruce tak speane, 2e ji Ktehnaeka sotva mohla staeit. Dival se za ni, zmizela na druhem konci na ysi za Zurynkovou chalupou. Pak se teprve obratil od okna a hlasite oddechl. Mimodek sepjal ruce a zaaeptal zboane: "Panbu aby Nacka pozdravil i s Toniekou!"

Na zapra2i ozvaly se speane kroky a v Modcheovi leknutim zatajil se dech. Snad si to nerozmyslila . ? napadlo Modcheho.

"Jeate jsem na neci zapomnela Modche," vykladala Rezi mezi dvettni. "Dnes mame nedeli."

"To vim, proto jsi se vracet nemusila."

"Nech domluvit. Dnes je nedele a v sobotu odpoledne ptijdu. Abys veal, kdy mne mda eekat."

"U2 aby ta sobota tady -byla," vzdychl Modche.

"A jests neco, Modche. Ne aby mi sem chodil gpanek a abyste mi v sednici bafeili a dedek aby mi poplival celou podlahu!"

"Piece via, 2e sem 4anek nechodi."

"Kdy2 jsem doma, to vim."

"A kdy nebudea, taky sem nesmi. Vim, 2e potadek a eistota musi bYt a 8' . panek . " "Je takove prase, jako ty," dopinila. Rezi. "Vy byste mi tu sednici ztidili." " gpanek sem nesmi," prohlasil Modche rozhodne. "Jen u2 jdi, nea na tebe uhodi tma."

"Tak s panembohem, Modche."

"S ,panembohem, Rezi."

Zase se dival Modche, jak Rezi be2i pa naysi, nebyla vgak an/ v polovici na ys', kdyz, se nanle

obratila a uhanela zase k domovu.

V Modcheovi opetne hrklo. A ui zase stala

Rezi na prahu svetnice.

"A jests neco, Modche," mluvila Rezi sotva popadajic dechu. "Ne abys plYtval s vajlekama, take co bys s nimi delal, vZdyt' nic neumiS, jen bys vaecko zkazil."

"Proto jsi se zase, Rezi, vracet nemusila," ujigt'oval Modche. "Na co bych potteboval vajidka, svitky nebo nakypy delat nebudu."

"Ja, jen pro jistotu. A, abys veal, Modche, je mam spoeitand, je jich d ye kopy a ttinact.

A, Modche, jests neco "Rezi, nech vYkladu a bea, tma je na krku.

Budea-li se takhle vypravovat, tak flea' se dostanea do Ktenku, bude mit Tonioka jests jedno dite."

"To panbu rae chranit," lekla se Rezi. "U2 tedy jdu doopravdy. S panembohem, Modche."

"S panembohem, Rezi."

Zase se dival Modche, jak Rezi mizela za Zurynkovou chalupou, a sotva se obratil od okna, ozvaly se na zapra21 zase kroky.

Zase se Modche lekl. Vadyt' ale nevidel, 2e by se Rezi vracela . .

Byl to start' Spanek. Smal se hlasite, jak dvete otevtel.

"Byl jsem u kovata," vypravel. Je to, Modche, pravda, 2e Rezi odeala na cely tYden do Ktenku?"

"Svata pravda, Josef e," svedeil Modche radostne. "Rezi neptijde ak v sobotu."

"Modche, ty ma§ atesti," blahoptal ' 1:)5,nek uptimne, "to zde btidu s tebou hospodaiit celY tYden a hned zde zastanu. A hued si zapalim."

A jia 8panek vytahoval z kapsy kabatu ku.

Modche ho rychle zadr2el.

"Jeate nezapaluj a jdi jests doma. Rezi by se mohla vratit a bylo by zle."

"Prot by se vracela?" divil se 4a.nek.

"Ona ma takovou nemoc," usoudil Modche.

"Vratila se ltia dvakrat a je teprve nekde za h umny." gpanek couval ke dvetim.

"To mag pravdu, ja tedy jdu jests dome a ptijdu za pal hodiny."

"Radeji za hodinu," radil Modche, "jistota je j istota." panek odeael rychleji ne2 ptiael a Modche zase ()same.

Usedl na lavici u kamen a srovnasal v hlave myalenky. Poiad tomu nemohi vetit, ze Rezi odeala. Takove svate tiche zde bylo, 2e Modche zase mimodek zboane sepjal ruce. Nemohl uvefit, 2e po celY tYden bude travit v tomhle svatem tichu a klidu — poprve po 36 letech.

Nebude sledovan Rezinyma slidt“irna oeima -a, pane bone, Rezi mela alidive oei. A tyhle jeji oei sledovaly kaki* jeho krok, kaade jeho hnuti, pronikaly a2 na dno jeho du ge a v to dug etly kaadou jeho, i tu nejtainejai myglenku.

Poiad ji mel za sebou v patach a potad s hadrem v ruce. Bez hadru v ruce si Modche Rezi vabec nedovedl pomyslit. Rikaval, 2 a2 Rezi hadr 2e ji bude musit dat do truhly, aby si mohla udr2ovat truhlu v eistote a v potadku.

Kaadou glepej po nem hued vyttela — ovgem ne mleky, — a pH jidle stala za nim s hadrem a uka pla-li mu kt.,.pka na still — a ona mu, po pravde teeeno, east° ukapla. — s velikYm ramusem lined utirala cell still. Modche cite pH jidle stale za sebou Rezi s hadrem, dostaval tteseni do ruky. A tu neni divu, ke kapky padaly nejen na still, ale i na kabat a vestu. A tu teprve bYvalo bo21 dopuateni. Ani se kovatka nemusila Rezi dotazovat, en vatila k obedu.

Tfeba kovatka prohodila: "2e jste dnes, Rezinko, vatila brambory s vomachejlem?" (Vomachejl se po sedletinsku jmenovala omdeka z mleka.) "Jak to, kovatko, vite?" divila se Rezi.

"Modche mel kus bramboru na vests a vomacheil na kabate," vysvetlovala kovatka svoje vedomosti.

Moderni hudba.

"Sleeno, pojd'te taneit!"

"Co blaznite! To piece neni hildba. To venku zatidelo nejake auto a sklepnik pustil tic ta-

ZDAM LA SCHUZE SKOLNill0 VYBORU.

Dallas, Texas.

V Atery veder 15. dubna sari se zastupci zdejMch spolku ku spoleene porade v zajmu Ceske prazdnive gkoly.

Jak je u2 etenattim Vestniku znamo, ze pisatelka v lednove sokolske schfizi navrhla uspotadani eeske ptazdninove Skoly. Dali jsme oznamku do Vestniku, ze eeska osada, dallaska, hleda uditele neb ueitelku, a ad tato oznamka ye Vestniku tuenSrm pismem oznamena byla tam petkrat, bohuZel ani jedna ptihlaSka me nedo'Sla. Psala jsem br. redaktorovi, aby ji zastavil, ze je to bezUeelne, a fleet za ni at' pole na Sokolskou jednotu, ktera se upozvolila, Ze oznamku zaplati. Dokl me kratM dopis od br. redaktora, v nem2 nam sdeluje, ze. oznamku zastavi a ze kdy to bylo pro Ceskou Skolu, ze vydavatelska spoleenost nic za ni nepoeita. Tenas velice a ja jmenem cele Ceske osady vzdavam naSe srdeene diky vydavatelske spoleenosti za to pekne pochopeni.

A nyni se vratim jegte zpet k to oznamce. s jsem ji do Vestniku zaslala, oeekavala Kdy Z jsem, ze to bude snadne nekoho na tech 6 t3"7dna ueeni eeUiny dostat, vklyt' Texas je yellIKS7 stat a naSi lide radi poskytuji svSun nadan3"7m detem universitni vzdelani. Ve vSech Ceskych Casopisech jsou stale vSTzvy: Posilejte vase deti na statni universitu v Austin a at' berou jako povinmi predmet eatinu, za kterou dostanou ten samS7 kredit jako za jinST ptedmet. A Ceske spolky ochotne ptispivaji finanene na Texaskou Matici VyMiho Vzdelani, a co je nam to platne? KdyZ pak oeekavate, ti studenti, kteti tu eeStinu na universite brali, se tam tolik nenaueill, aby byli schopni Olt zaeateeni eeStinu na prazdnive Skole. Kdy2 jsem se v clopise jedne moji ptitelkyni o tom zminila, odepsala mne, ae je to vina rodiefi, na tech ze je, aby detem dali zaklad, co2 priznavam ze je pravda, ale zaroveri musim doznat, Ze je to vina prof. ueitelt.

Jsem daleka toho, abych chtela nekomu ubirat schopnosti, aneb podcenovat jeho schopnosti. Vim, ze neni dokonalosti ye svete a vSichni chyby delame, vZdyt' jsme lide.

Ale ten, at' muZ Ci Zena, je postaven pied forum lidu, &end, lekari, profesoti, kazatele, eitele atd. Od tech se oeekava daleko vice neZ od obyeejneho eloveka, na ty se jako na vzor hledi, a ti musi jit sySim edit= studentfun piikiadem. f?,eknete: Jsou studenti chapavi I mend' chapavi. To je pravda. Ale kdy stejnou bolest slySite desitky let od mnoha studenth, nejen domacich, ale i kdy se nahodou s nimi nekde sejdete, stejna odpoved', nenaueil jsem se dost, abych mohi (-la) udit tteba jen poeateeni &Ulm). To vas nuti k ptemfgleni.

Kde by dnes na g lid v Americe byl, kdyby eeskSrch spolkfl a eesk3ich novin nebylo? Ti naS1 Ceti pionS7ti to byli, kteti zakladall spolky, odbirali Ceske noviny, kdy pti to jejich teZke Brine to bylo jejich nejvetSi osvaeni po teZke praci kueovani kiovisk v firodna, pole primitivnimi nastroji, daleko od sebe rortroukni, schazeli se, aby se navzajem poradili, vypomohli za ktest'anske "Zaplat' Pan Buhr Tak pane nam ten Zivot pionSirskS7 popsal schopnS7 pismak pan. J. F. 8evdik ze Seaton v- bratrskem Vestniku v bteznu. Dovoluji si tvrdit, ze ti nagi krajane po zvelebeni statu Texas velmi mnoho vykonali a to co jim nebylo doptano poskytovali svVm detem Skolni universitni vzdelani na sebe Casto pii tom zapominajice.

KdyZ se ZadnS7 neprihlasil, byla jsem upozornena na jednoho schopneho ueitele, kteremu jsem dopsala a Zadala jej, zdali by misto uditele u nas ptijmul. Odepsal mne, ze je mu lito, ale nakl si, ptihodnefSi vladni misto na Florida, kam se s rodinou po skoneeni Skoly bude stehovat.

Nahoda k nam jednoho dne privedla hosta.

Na.g syn v mesteeku, kde pasobi jako lekar — vlastne jeho Zena, — seznamili se s mladou pani, ktera se provdala v Plzni v 6eskoslovensku za americkeho vojina a ptijela do jeho domova. Je zde v Texasu 8 mesied. Ma vzdelani a miuvi plynne Cesky i anglicky, Ph feel u ma's jscrnac jl ptala, 7,601 by U nas ueit,

se ji libil, ale musi se napfed zeptat sveho mu'2e. Mani tak trochu jeji slib, jestli se dohodneme na podminkach.

Napted musime \Teat, kolik deti se piihlasi.

MenSi by mely pies den od 9 do 2 hod. odpol. a dospelejSi weer, 2-3 vedery za tyden.

Schtzi Skolniho vYboru meli jsme v Utery yeder, kdy se v Sokolovne kona sokolske cvideni.

Br. Prevratil, starosta Sokola gel se cvidicich zeptat, kolik by chtelo chodit do vederni Pfihlasilo se jich hned 14, i mezi malyrni je zajmu pro Ceskou gkolu dost.

Pied nekolika lety vyueoval z ochoty C. s. br.

Frantikk StranskS7 st. a br. Frank Rendl. Deti (to nage u2 dospelo) rady dodnes na oba jejich uditele vzpominaji, ze se od nich hodne naudily. (Nage nejmladgi dcera nam pike, k na gi radosti, pouze &sky.) Br. Stransky slibil °pet svoji pomoc s ueenim a sestra Prevratilova. Br. Rendl zde neni. Po dvoje prazdniny zde vyudoval de'Stinu p. Jaroslav 2ivriST s jeho maminkou, ktera obetovala deskSrm gkolam, divadtam a programfim 40 let sveho Zivota. Mali jsme je mezi sebou radi. Jednu sezonu jsme zde meli Olt pana Hrneite. Pan J. 2ivnS7 vSak nebyl odchovancem prof. Mirka. Studoval na universite v Iowa City.

Prosim vkchny ty, kteti by sve deti chteli posilat do Ceske kkoly, aby je ptihlasili bud' u zastupcil sv*ch spolkU, anebo ph programu na Den matek v Sokolovne. Cas kvapi. Podle phhlaSek musime objednat udebnice a jine phpravy dokondit tak, aby se mohlo zaeit uCit 9.

Cervna.

Mnohe deti path y e sv3"Tch thdach k rfizn3"7m klubfim, ktere je berou do campu na 1-2-4 t5"rdny. Jsem zvedava, zdali enniska osada dostala nabidku ueitele pro Ceskou Pi. Mikeskova z Caldwell se ye svem poslednim dopisu y e Vestniku zminuje, p. F. StranskSr st. psal, aby se snaZili zavest v miste Ceskou prazdninovou Doufam, ze bude mit lepSi fispech s hledanim uditele deskeho, ne2 jsme meli my. Chci Vas upozornit, ze jste na omylu, ze Hlavni fitadovna dava, $50 osade, kde se vyuduje Ceske Skole. Take jsem to myslela a abych to vedela ureite, dopsala jsem na Hlavni Utadovnu a zde je odpoved' br. J. F. Chupika,. tajemnika Hlavni fitadovny. — Ctend spolusestro Valeikova: Posledni sjezd v Corpus Christi nedaroval Zadne penize na Ceske Skoly. A ponevadZ penize, ktere na ten fidel daroval sjezd v Taylor, jsou vyeerpany, nebudeme mod Va g. Zadosti vyhovet a venovati Vakmu tadu nejakou penelitou nahradu na VaSi Ceskou gkolu.

Lituji toho, ze posledni sjezd v to veci nic neudelal a ze \ram musim dat nepiiznivou odpoDie toho seznate, Ze se na podporu od Hlavni fitadovny nemtZete spolehat.

Jefte bych Vain znovu chtela poradit ze sve zkuknosti, abyste vy spolky i jednotlivci, co mate deti a chcete je &it Cesky, predplat'te jim ten detsk3-7 pekn3-7 Casopis Svobodnou Skolu. Je tam tolik pekneho materialu k provedeni detskVch programU, pisne i s notama, basniely, rfizne hry pro vice deti, povidky a jine. A znovu se nabizim, ze kdy me palete $1.00 na rodni ptedplatne, rada to za vas vykidim.

Ptipravuji s detmi program na "Mother's Day". Na poslednim programu, kterS7 se obecenstvu tolik libil, mela jsem 23 deti, a na tom to programu jich nebude mene, ale moZna, je'Ste vice. Vim, ze se y am bude zase libit. 0 tom pozdeji.

Kdo byste si prali, abych i vase ditko prijmula do programu, zatelefonujte me a ja, je rada vezmu. Mani z toho radost, 'Ze se chteji Mt a nelituji to namahy a Casu s nimi.

S pozdravem vkm etenatfun vak Bolena Valdikova. )• •( Otec (k synovi): "Nikdy jsem nemyslil, 2e by tvoje studie staly tak mnoho penez!"

Syn: "A ph tom je g te mnoho nestuduji." ) Velikonoeni pondeli bylo v oeskosloverisku podle oznameni ministerstva socialni pede pracovnim dnem, protole nenJ. #6,tn g ymnam%Yrk VAtImm,

KDYBY NEBYLO NADtJE Austin, Texas Ach, co by byl 2ivot, bez lasky, nadeje, ach, co by byl zivot, beze veech zmen?

PustY a student' jak snehu zaveje, nebyl by bohatS1 o Atesti sent (Milena Lamarova) Co bychom si pc:lean, kdybychom nemeli v co douf at a co od 2ivota odekavat? Doufati neco lep8iho, je kouzelna moc, ktera nam vot okraMuje a dodava, mu pravou cenu. Mahake nadeje udr2uji nas v ainnosti, dodavaji chuti ku praci.

Sama ta Bo2i Pfiroda to tak zafidila, abychom meli stale v co douf at a na co se twit.

Ta dlouha neptijemna, zima je smutna a trapsnad jen proto, abychom s vet8i touhou doufali a oCekavali v prichod jara.

A potom zas ty letni parne dni, bouli v nas touhu pc) chladnej gim a mirnem podzimu.

My vime, nic ye svete netrva vedne, byt' sebe clerk se nam to zdalo, v'Secko ma svfij konec i lidske utrpeni, starosti a trapeni.

V nejeernej gich okamiicich lidskeho iivota prokmituje kdesi, snad daleko jiskerka nadeje.

Tato tamer neviditelna, v gak jen tugena nadeje vyvede nas z nejhlub giho bolu a zoufalstvi k novym spokojenej gim, a radostnejgim Neni v iivote zarmutku takoveho, aby v nem nebyla skryta krupej nadeje. I to nejdernejS1 zlo ma svoji jasnejSLstranu, jen je potfeba ji hledat.

Toto vse nam dokazala ta dlouha hrozna doba valky a utrpeni, kdy se zdalo, ze nebude konce vSech tech hrfiz a utrpeni, a pfece opet slunk° sv3imy hrejivSani paprsky ozatilo ty ustarane oblieeje, zahialo ty nemocne a sklesle tela trpicich, a posililo ty smutne duge.

Anyni je jen potteba, najiti tu pravou -smirnou cestu, pro vgechny spravedlive.

Kdyi jsem Cetla, (co pry tomu fikal Masaryk) totii odsunu Nemcil, No, ja nevim co by tomu iikal, ten neunavriSr, velkSr pracovnik a osvoboditel, kdyby se mohi rozhlednout, a ptemetiti vSechno to utrpeni, ty odpravene iivoty tech tisicti, v gechen ten zapas a sebezapieni, jsem jista, ie by mu slzy hluboke bolesti, vytryskly s jeho laskypinYch °di, ale myslim si, ie by asi rekl:—prof to je, ie ten mfij drahY, malt' narod Cesky, kterY nikomu neustale jen vyhovoval, ustupoval, pomahal ze vgech sil, na ukor sobe samYm:—a za to vge musel vypiti ten honky kalich az na dno.

Ale jsem jista, ie by v zapeti uiil slov znagi pisne:—Uhocrte muzikanti do plecht, nemci nam zde po staleti, delali jen nepleehu. . .! Bud' dik Bohu a vkchna Cest, — snad jednou pro vkly s nimi konec jest.

A dale jsem betla, pry si eeskoslovensko utizlo ostudu v celem svete, s tim odsunem nemca.

Tak se na to podivejme, kdyli nemci prepadli, a vyhaneli rodiny z jejich domovil, z jejich vlastni rodne zeme, fipine s holYma rukama, vS'e vykradli, a odvezli si domfi, a meli se dobre z to trYzne tech slab gich poetem, ale daleko silnej gich vysoko vyspelYrn duchem, s pevnou virou a nadeji, ktere zivili tu jejich Cistou, charakterni pravou lasku, ku sve Ceske zemi a ku sve drahe materske 'Ceske feel, k tomu dedictvi, tisiciletemu, ktette si nIltym a nieim nenechaji znieit.

Die vg eho co nemci delali, bylo u mnohych lidi spravne, a ku cti celemu svetu, tak na to mnozi pohlizi. Velika gkoda je, ze jsme kkest'ane, dle domyg livosti Pevne fetid v Krista a Boil natizeni, ale dle Jeho pfikazanich se netidime.

Je nutno spravne pozorovat a posuzovat, miti cit k trpicim, a ne k nasiln.kum, sledujme rozmach lidske prace, at' je to na poll kultury a humanity nebo techniky a mejme pevnou nadeji, ze vie Cas uvede do potadku pro dobro vSech. S pranim prospechu a zdaru jsem v Marie A. Zivney ucte ) • 4 • ( Stale hlad.

Neptijemne jest, ma-li elovek dost vezdejAiho chleba, ale Zadne zuby; nepinjemnejgim c0-P -44x4.fr v•adejAi, v'Sak, cblAb.

Dallas, Tex. Plipravuji opetne s cletmi peknY program na "Mothers Day". Posledni program, jen jsem s detmi nacvieila za pomoci hudebniho doprovodu na g i Loraine Pfevratilove-Gallagerove, obecenstvu se velice libil. Bylo tech deti 23 a ted' jich nebude mane, spi g e vice, neb s potegenim mohurici, 2e jak rodiee tak deti projevuji ochotu byt na programu. Kdyby je g te nekdo chtel se sidastnit programu pro ten den, jen mne telefonem zavolejte a ja rada pro vase ditko nem vhodneho vyberu a do programu je pojmu. Ale to musi bYt brio, neb Den matek je 11. kvetna.

Na g e Loraine, mimo doprovodu deti na piano zazpiva solo "Rri2ova, koruna," skladba (slova) pi. M. Panaekove, hudbu prof. Boltena v eeskein pfekladu. V loni tato piseri byla zpivana anglicky americkou zpevaekou Miss Dennig.

Projevila jsem pi. M. P., aby se pokusila si ji nechat pfeloht do ee g tiny, at to neni tak snadne jak se zde. Ptala se a psala na nekolik mist, odev g ad zaporna odpoved', az koneene p. Frank Nadvornik z Oregonu, vYborny hudebnik, ji to tak aby slova dobte zapadala k hudbe.

Zde podavam slova pisne: ME MATCE Natrham ja eerstvYch ridieek a upletu Tobe z nich veneeek.

Ka2cIY kvet je piny rosieky, jim2 jsi mi stirala slzieky.

Sladka, slova v2dy Tva, byla a me jsi fady s laskou libavala.

Leta minula, ty starneg, pfec do zahraciky /lady jdeg.

A tam Ti zvest' lasky ka2dieko, raTeku a piseri se v srdci Tvem ozYvar.

Natrid g eerst yYch zas ridieek, abych ti uvila veneeek.

Korunu lasky sladka, jsi sne2, jen bude peti, ma draha mati, ustaviene.

Kopie tato pisne (ov g em anglicky psanou), mono koupiti v obchode s hudebninami. teast svoji na tomto programu zase zet' pi Panaekove, Mr. J. Killen, ktery zazpiva "Sweet Little Mother of Me." Dodala jsem mu noty arie (slova anglicka) deskeho skladatele Ant. Dvofaka, "Kcly2 me stare, mati zpivat vala". On v g ak si vyvolil tu prvni a na ozvenu nam zazpiva, i tu druhou. Pfesvedeili jste se, ze je vybornY pa y ee. A ti jeho dva mali ho g i se tatinkem zahanbit nedaji, a take nam nem •za doprovodu maminky na piano zazpivaji. Nage vetg i deveatka y am zase nekolik pisni, solo, duet, trio a v g echny dohromady zazpivaji Cesky.

Vybrala jsem hru pro 10 malYch deveatek s panenkami, to jsou jedny z tech nejmeng ich, ktere jsou maminky svYm panenkam Vim pfedem, 2e se y am budou libit. No a ho gi piece take sve maminky maji radi a nesmime je z programu vyjmouti. Ti zase ve s y Ych basnielach y am povi, jak vas mail radi, mezi to !Make hudebni Cislo. V g ak y am vice povim a2' po programu. Lope by me te g ilo, aby nekdo ptitomny z pismakil podal nestranne uznani.

Te g ime se, 2e obecenstvo projevi svilj zajem a pocti nas velkoti nav g tevou. (V. oznaince se dozvite vice.) Je y am v g em znamo, 2e distY vYtelek z tohoto podniku Krou2kem teskYch Gen pokadanem, ptipadne k podpofe zakoupeni siroteince pro mora y ske sirotky v mem rodi g ti na Valag sku. VhodnY dim pro tento sirotdinec ye Vala g . Kloboukach je u2 zakoupen. M se sejde pottebny obnos penez, 1 milion korun, poene se remodelovati. Radi by zadali na tomto dome sve prace hned, neb jak mne pfedseda Mora y -skYchpolt.VSedazChicgpsl,2rotci jsou prozatimne umistneni v nevyhovujici zdravotne budove, v bYvale stare tovarne na hodne. Pi g e, 2e obdrael obraz noveho domova, kterY ponese asi jmeno Amerika, a na desce bude vyznaeeno, 2e je potizena z dart. americkYch Moravanil. Zajiste vite, ze sestry v Krouiku zilotovily kr:A4n t r-44/14 441anY toms

pfidavaji par povlakri n9, pol gtafe, hadkovanou deeku, dva domaci kabatky a ozdobnY polgtai.

Dale vite, jak se to dela. Sestry zasobi kuchyni vybornYmi vyrobky sveho kuchaiskeho umeni a bratki v baru budou take dobte zasobeni a radi varn poslouZi. K tomu k tanci bude vyhravat dobra hudba Pepika Mace. Celt' eistY vyte2ek ptiijde na ten siroteinec.

Jak vas znam, vy dobre du g e, v2dy jste znali svoji narodni povinnost a podpotili g tedfe nase podniky a ueinite tak i na teto zabave a ja, y am v g em jmenem tech mora y skYch sirotkil za vg e, co pro ne udinite, srdeene dekuji.

Jestli se piani me pfi g tim rokem uskuteeni a ja pojedu domt, zajiste si nenecham ujit pfile2itost a podivam se tam. Mam pisemne pozvani nav g tivit Americkou domovinu v Kralove Poli u Brna, Jedliekilv ristav v Praze a budu-li moci, rada bych zjistila na Karlove universite ✓ Praze sta y zakoupenych knih -americkYmi krajany. A pak, jestli se g t'astne vratim, vas vg em co jsem videla poctive uvedomim.

Pane J. F. Janaik v Corpus Christi, piedetla jsem si Va g dopis ve Vestniku ze dne 26. btezna, kde seznamujete etenate s vydanou knihou na Vsetine v roce 1946. Vyjimam kousek z Vag eho dopisu: "Vekim, 2e v Dallas je hezka hrstka na g ich krajant, ale dosud se 2a.dnY neozval ✓ teto veci. Doufam, k pi. Boa. Valeikova by nam mohla neco sdelit, zajiste ma z jejiho rodneho domova Ho g t'alkove zpravy o veci."

Za prve, p. J., ja jsem se narodila a tam i byla vychovana na Vsetine a ne v Ho g t'alkove. V Hog t'alkove narodila se moje maminka pied 100 lety. Miij otec Karel Bolek byl rodak vsetinskY. Ano, u nas v Dallas je hodne krajana z Valag ska a k chvale jejich kedeno, k ad jsou zde usazeni 40-45 let, 2e z toho India co melt vkly g tecife ote y tenou rukou k podpoke rodne vlasti pfispeli. P. J., elovek, ktery je y e styku s dennim tiskem a odbira nekolikatery Ceske noviny, vi o tech ukrotnostech Nemcri na narode nag em pachanYch tolik, 2e si nepfeje vice vedet.

Mne to Cteni o tech nasilnostech tolik rozeilovalo, ze jsem nemohla v noci spat, zvla g t' kdy2 i na g syn a zet', jako tisice jinYch tech nagich dobrYch synii bylo y e slu2be vojenske a ve stalam nebezpeei. Moji dva synovci ze Vsetina (oba jsou vYborni pismaci) toho hodne napsali o to praci partyzanii. Oba pomahali kde mohli, byli jedni z nich. Tem mrt yYm tim citenim u2 nepomtidem. Moji snahou je pomoct tem pozustalYm sirotkum po umueenYch hrdinech, a to jak uz po mnoho rokil moji praci sledujete, sam vidite.

Neni inYm rimyslem se chlubit, ale kdy2 jsem u tohoto ptedmetu, prozradim 2e hlavni niadovna American Relief for Czechoslovakia v New oYrku mne zaslala za moji praci diplom s vlastnoruenim podpisem zahranieniho ministra Jana Masaryka s kopii jeho dopisu. A koneene, uz jsem z domu 34 roky a za tu dobu ti, co ja jsem znala, u2 ani ne2iji a ty mlade ja neznam.

Br. redaktor velmi pane popisuje v poslednim aisle Vestniku y yber oper, ktere odporuCuje na g irn krajaniim shlednouti v San Antonio, Houston a u nas. Jako vYbornY hudebnik a znalec oper dobfe nam radi.

Take se me libi humornY, ve Vestniku vychazejici roman "Vojkovieti a pfespolni". To se v2dy nasmeji, co zas Modche Rezi vyvedl.

Divadlo "Maienku si neber," bylo.na g imi herci doble sehrano a obecenstvo neskrblilo pochvalou. Pri divadle me pi. Marie Nestrojilova odevzdala $3.00 na podporu sirotk y. se 2adosti, abych je odeslala na American Relief, co2 jsem rada ueinila.

Pi. Palatova z Buhl, Idaho, velmi zajimave popsala svoji cestu s jeji dcerou k nav g teve jejich pratel zde v Texasu. Pi g te easteji.

Touto cestou dekuji v g em, kdo2 mne projevili, 2e radi moje dopisy Ctou, a to tentokrat byli sami pani. Je g te dodnes mnozi etenaii vzpominaji meho cestopisu do Colorado, 2e byl velmi zajimavy, jen abych east° psala. Dnes jsem toho napsala vice ne2 Bost. fi pozdrAvpro

NEJMODERNEM TOVARNA NA MARGARIN VE STI%EDNI EVROPt. Schichtovy podniky byly zaloieny v roce 1848 a tak za rok oslavi narodni podnik, Severcaske tukove zavody, stolete jubileum. Prvni tovarna stela v Rynolticich a po roz gifeni vyroby se pkestehovala v roce 1882 na dne gni misto, bide k Labi, aby se lepe vyntilo pfirozene dopravni cesty pro dovoz surovin. VYrobky tato tovarny se staly svetoznarnYmi. V tato tradici bude podnik i dnes pokradovat. Typicka znadka "S" ztstane zachovana.

Wrobnich ocIvetvi v SchichtovYch zavodech stale pfibYvalo, byla zavedena vYroba glycerinu, zpracovani olejts, vYroba vodniho skla, stearinu, s yfeek a koneene pokrmovYch tuktt a margarinu. Byly vybudovany velke sesterske podniky y e Vidni, Budape gti, Var g ave, Bukureg ti, Rjece a Osjeku. AkciovY kapital stale vzrustal a byla navazana spoluprace s koncernem Unilever v Holandsku a v Anglii.

Za okupace byla v SchichtovYch zavodech pe y na ba g ta nacismu. Zamestnavaly jen deset eeskYch pracovnikil a zajimave, 2e prave tato hrstka zajistila po loriske revoluci celou tovarnu. Ji2 v kvetnu pfijeli do Usti prvni povetenci ministerstva prrimyslu a vY2ivy a hned pfevzali vedeni podniku. Pozdeji byla ministerstvem dosazena narodni sprava, ktera nynf podnik vede. Valkou ani za dnft revoluce tovarna celkem neutrpela g kod a bylo tedy mono uvest do chodu nejcifile2itej gi oddeleni, souvisici s vY2ivou.

Nyni je celY podnik pine zamestnan, ovgem pokud to dovoluje zasobeni surovinami. Krome margarinu se vyrabi mYcllo a praci pra g ky, toiletni potfeby, sviely, glycerin a zpracuje se olej pro vlastni i cizi margarinky. PoboenY zavod v Kfe g icich u Deeina, kde se vyrabi margarin, je jeden z nejmodernej g ich margarinek ve stiedni Evrope, a maze v pinem chodu vyrobit deset vagonii margarinu za den.

Kdy2 narodni sprava pfe y zala tovarnu, bylo tarn zamestnano dva tisice osm set Nenict a tisic ruskYch zajatcii. Rusove pochopitelne hned v prvnich dnech ode g li. Dnes je v zavodech zamestnano pill etvrta tisice osob a Nemci ji2 v podniku nejsou. Nabor eeskYch pracovnikii mel velmi peknY prObeh a byl zdr2ovan jedine nedostatkem Ve vy2ivo yacim riseku tovarny, kde se zpracovavaji olejnata semena a lisuje se olej k vyrobe margarinu a mYdla, jsou velke valcove drtici stolice a hydraulicke lisy. Vyllsovane zbytky, ktere obsahuji je gte asi deset procent tuku, se pfevaieji do extrakce, kde se chemicky je g te vyluhuji dal g i procenta oleje, take v koneenYch zbythich je oleje nejvY g asi tfi procenta. Zbyle pokrutiny obsahuji az padesat procent stravitelnYch bilkovin, kterYmi se doplriuje viva hospodafskeho zvifectva. V lisovne se vyrobi denne prilmerne padesat tun oleje.

Dal g i soueastf vyiivovaciho riseku je refinerie a ztidovna old*, jet' tekuty olej pfipravuje pro vYrobu margarinu. V technickein iiseku je nejcliilditej g i mydlarna, kde se vyrobi dvanact vagont mYdla denne, dale vYroba pracich pri g WI a Cisticich prostfedka, vYroba svieek a oda.leni kosmeticke, mezi jeho2 vYrobky nale2i znamy krem Elida, kolinska voda, holicf mYdlo a zubni pasta Kalodont.

Po ustaleni pornerri v zavocle skoneil j12 druhy rok vYroby provoznim ziskem. Nenf pochyb, ze i v roce 1947 bude podnik pine aktivnI. Loni 10. zaff se staly Schichtovy podniky podnikem narodnim a dostaly jmeno Severoeeske tukove zavody, dfive Jiff Schicht.

Podnik se stare velmi dobfe o sve zamestnance po strace socialni. Ma dokonalou zavodnf kuchyri, podporuje svtitj sportovni klub, ma zavodni o g etfovnu. UM:1m zafidil prozatimni ueriovsky domov, ale v planu je postaveni domova noveho. V g em zamestnancum jsou k disposici moderni lame s velkym bazenem, laznemi vanovYmi, parnimi a lazni penovou a kyslikovou.

U lazni je velka rekreaeni zahrada. Vedeni za,vodu ;3e Snail Ze vAech sii, aby se zanOstrAnc/ 1.30 0 1111i:v f310 gpikojeni.

OFFICIAL ORGAN OF Simone BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

VESTNIK

AU contributions, correspondence of Ledge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

THE MARIE CURRIE SKLODOWSKA INSTITUTE IN WARSAW The Radium Institute in Warsaw founded upon the initiative of Marie Currie-Sklodowska, and with the enthusiastic support of her sister, Bronislawa Dluska. The Polish Government, the city of Warsaw, educational institutions and thousands of private citizens all shared in the costs of the building, furnished it with the necessary hospital and laboratory equipment. No less essential, however, was the contribution of the American public, which prompted by a group of prominent women, close friends of Madame Curie and devoted to the cause of America's fight against cancer, donated one gram of radium to the Institute.

Thus Poland was able to take up her own large-scale fight against this scourge of mankind.

It was May 1932 that the inauguration had taken place in the presence of Madame Curie.

The Institute, which was henceforth to serve as a center in the fight against cancer, possessed an excellently equipped hospital with 120 beds, X-ray department that took care of lying-in-as well as of out-patients, a surgical department, clinical and histological laboratories, and a well-stocked library. Beside the hospital there was na additional building— the scientific institute which had laboratories for research work exclusively. In the seven years between 1932 and 1939 both the clinical and the scientific work of the Institute developed satisfactorily along creative lines. The outbreak of the war put an end to this activity.

At the beginning of the war, during the siege of Warsaw in September 1939, the Institute was partially destroyed. What with the shortage of indispensable supplies and equipment, the arrest of numerous research workers, and finally, the closing of the laboratories by the Gestapo, the scientific work was the first to come to a halt. The hospital, on the other hand, continued, despite tremendous obstacles until August 1944. Not only were there such difficulties as shortages of food and medical supplies and the continued arrests of personnel—difficulties shared by all hospitals in general—there was also the problem of finding a permanent hiding place for the precious radium which was persistently sought after by the Gestapo from the very beginning. Meantime, of course, a great many patients had to go without help and had no chance of recovering.

When war broke out, the Institute possessed the one gram of radium donated by the American people, and an additional 720 milligrams.

In order to safeguard as large an amount as possible, 1 gram was hidden away. Soon after the occupation of Warsaw in 1939 Gestapo officials entered the Institute and demanded the entire radium supply. After being questtioned for several months, Dr. Lukaszczyk, the director of the Institute, and Professor Nisch, who had together managed to hide the radium in a safe place, finally succeeded in convincing the Gestapo that the missing gram had been previously removed abroad by the Polish Government. Since the 720 milligrams had to be relinquished to the Germans, the remaining gram could be only used secretly in treating patients.

The final destruction of the Institute occurred during the Warsaw Uprising in 1944.

On August 5, 1944, the Institute, which from the beginning of the Uprising had served strictly as a hospital unit, abstaining from every war action, was occupied by the German authorities. On the same day, the staff members were taken to the "Zeleniak" camp where they were held for four days under the most

By Dr. Hanna Kolodziejska-Wertheim terrible conditions, and then deported to concentration camps in. Germany. A few of them managed to escape during the transport. Altogether ninety patients were left in the Institute, under the care of nine members of the staff who had escaped arrest by hiding in the enormous chimneys.

The spoliation and destruction of the Institute began on August 5, and continued through August 19. Windows and doors were simply broken in. The hospital stock of linen and the medical and, food supplies were destroyed and thrown into the street. Part of the precious equipment such as X-ray apparatus, and surgical instruments were removed to Germany. The hospital building was repeatedly set on fire so that in due course the library, and the clinical and histological laboratories went up in flames. In the scientific institute nearby the same sort of thing was going on. But, worse still, persons living in the neighborhood were taken to be shot there.

Of the ninety patients who had remained in the hospital, fifteen of the gravest cases were shot in their beds and their bodies set on fire.

On August 19 the remaining seventy patients were taken to the nearby Health Center, where they were all shot. Of the nine staff members that had stayed on after August 5, two nurses were murdered, four persons were taken to concentration camps, one escaped from the burning building, and two women workers remained hidden in a chimney until October 1944. The German sanitation chief of Warsaw Captain Bormann, replying to one of the physicians imploring him to save the patients, said: "It means nothing if a few old women suffering cancer perish. All that matters is winning the war."

None of the staff members, who were forced to leave the Institute under dramatic circumstances, had the least possibility of saving the radium. But Director Lukaszczyk who had escaped deportation and was hiding in the surroundings of Warsaw, succeeded in bribing a few German soldiers, and on August 20, while the Uprising was in full swing, he arrived at the Institute riding on a German tank, and managed to rescue the radium which he luckily found amidst the ruins.

After the liberation of Warsaw in the early winter of 1945, when some of the staff members returned to Warsaw, they discovered, amidst the wreckage of thousands of buildings, the ruins of the Institute. By a strange coincidence the monument of Marie Curie, which had stood in front of the Institute, was left intact—one of the very few monuments that had escaped destruction.

The task of rebuilding the Institute, the one and only center for fighting cancer in Poland was taken up immediately by the Institute staff and by the Warsaw Office of Reconstruction (BOS.) As soon as the necessary funds were allocated by the Ministry of Reconstruction, BOS started out on its reconstruction work. Today, the hospital building is once again standing. It was even extended by one floor so that it can accommodate 160 patients. With the aid of UNRRA, not only linen but above all, part of the necessary Xray equipment (2 machines for surface therapy, 1 for deep therapy, and 1 for diagnosis) has been procured. Part of the supplies donated by UNRRA are still outstanding. They will comprise 4 more machines for deep therapy and some specific surgical equipment without which the Institute cannot operate to the full limit of its capacity,

Inasmuch as not only the Institute library, but also other medical libraries in the capital have been burnt down, the necessity of providing the InStitute with books and publications, takes on a primary importance, especially if we consider that the Institute is not only Poland's center in the fight against cancer, but also a center where young doctors receive training for the treatment of other malignant growths. It must also be remembered that for six long years the Institute has been kept in isolation and ignorance of medical progress in the world.

To date, the Intsitute has received duplicates of several scientific works and treatises from the library of the New York Medical Academy, and also books and publications from the Donner Foundation in Philadelphia; additional material has been promised by the American Cancer Society. ) • A- • ( EIGHT NATIONS ASK FOR LOANS FROOM INTERNATIONAL BANK Washington — Seeking the cooperative aid of their sister countries, eight members of the 42-nation International Bank for Reconstruction and Development, set up to help keep the world on an even economic keel, have applied for loans totalling $2,310,000,000.

The internationally-financed bank is now examining the applications, all of which have been filed in the last few months, to determine their priority and whether or not they are warranted.

This is the way the loan applications line up: Chile has requested $40,000,000 for development of electric power plants, forest industries, railway electrification, transportation and mechanization of ports.

Czechoslovakia has applied for a loan of $350,000,000 for reconstruction and development projects in industry, agriculture and construction and transportation.

Denmark has asked a loan of $50,000,00 to finance capital and raw material imports for reconstruction and modernization of industry and agriculture.

France has requested $500,000,000 to import equipment and material for reconstruction and modernization of its industries.

Iran has made a general application for $250,000,000 for development and modernization of agriculture, industry and transport.

Luxembourg wants a 20,000,00 loan for reconstruction of devastated areas and restoration of its economy.

The Netherlands has applied for a loan of $550,000,000 but has not yet submitted a detailed application.

Poland has requested $600,000,000 to finance imports in connection with a four-year reconstruction and development plan.

A ninth application is expected from Greece when it has finished planning reconstruction projects.

John J. McCloy, president of the Bank, states that examination of these loan applications are now proceeding as rapidly as possible. He points out that thus far all applications have been put in terms of U. S. dollars but that the bank hopes to make some of them in other currencies.

The Bank makes loans only when they are available from no other sources on reasonable terms. ) Traffic Cop: "Use your noodle, lady! Use your noodle!"

Lady: "My goodness! Where is it? I've pushed and pulled everything in the car!" ,

•4•(

ve stredu, dne 23. dubna 1947.

The Fraternal System Competition in life insurance selling has always been a mystery to me. When the subject of adopting a lower interest assumption for reserves comes up, the officers of a fraternal society hold up their hands in holy horror. I know the reason. Lower interest assumption means, higher rates for new business.

The reason the officers get alarmed is because they have received letters from field workers who have been beaten in competitive cases. Some field workers spend more time in lamenting a lost case than it takes to go out and write a half dozen applications.

These letters are few, but the head officers always remember them. It is the trend of the times, however, to strengthen the life insurance structure; and higher rates for a lower interest assumption mean stronger and safer protection.

Moreover, it is a feature of life insurance that you get value received for your money, matter what you pay. You pay little money for poor trotection, and you pay more money for good protection.

I have sold life insurance, and it was fraternal life insurance sold to strangers. I never had a competitive case. The people who bought believed my story.

There are people who shop around. They even get a dozen or more agents on their trail—all using time and trying to cut each other's throats.

A number of years ago I was called in by a merchant to give unbiased advice on a purchase of life insurance which he contemplated.

It was a big application and the issue was between a large participating company and the largest nonparticipating company. I tried to explain what each would do and make no recommendation.

He took the non-par policy. I have had the feeling ever since that he did not intend to keep the protection very long. He was a plunger.

Therefore from the standpoint of the insuring company, I could not see that it made much difference whether it issued the policy or not.

From the salesman's standpoint— that of commissions—it did make a difference. And that is probably the reason in recent years that life insurance salesmanship has been getting away from the purely commission basis.

I will not go into that angle at present, because there are so many features, so many different ideas, from bonuses for persistency, bonuses for quality business and what not. My impression is that these changes result in better selection by the agents.

Another impression is that the good field representative will not let competition bother him. He does not expect to sell to all of the people he solicits. If he loses a competitive case he goes on to the next prospect.

In the early days of fraternal life insurance most of the field men sold on the basis of cheapness. They did not kncw anything about life insurance nor what it would do. They started out with a rate book and talked cheapness.

About a decade ago some forward-looking leaders of the fraternal system got together to see what they could do about fraternal insurance salesmaship. They wanted to improve it.

They organized the Fraternal Field Manager's Association with the object: "The promotion of higher business, ethical and efficiency standards in the field departments of Fraternal Life Insurance Societies of America."

They promoted a study course. They adopted a -system of examinations. They inaugurated the Fraternal Insurance Counselor designation, to be earned by study, training and production.

At this writing 395 men and women have complied with the strict standards and have

VASTNI8 earned the F.I.C. designation. I know that fraternal insurance salesmanship has been improved, and that the societies are getting better business. And they are getting more new bmeness, as the reports show.

Therefore the fraternal system is growing, and it is giving better protection.

Your competition Today ladies and gentlemen of the fraternal field forces, is not better insurance, not lower rates, not more efficient' methods of your competitiors.

I will illustrate by reviewing an advertisement in last night's newspaper. The merchandiser who inserted that ad paid over $500 for the space. He evidently finds it profitable to offer the following: "Trifari bird pin in sterling with brilliantly cut rhinestones, $18,00.

"Trifari choker and wide matching bracelet in 'honeycomb' design, $9.00 each; matching earrings, $3.60.

"Electric ship clock; walnut base with chrome plated sails and trim, $21.00.

"Pocket radio, complete with batteries; small, compact, fits into your pocket; good tone and performance; take it with you from room to room, cn picnics, while traveling, $37.50.

"Man's ring with three diamonds weighing one carat, $495.00."

There are other offerings just as alluring.

No doubt many people have been wanting such things with great yearning, and they can get them now. Moreover, merchandisers are selling them.

These and other things are your competition.

How to buy insurance is a subject treated in a number of new books. Evidently there is a market for such books, or they would not be written and published. Another was received at this office for reviewing a few days ago.

I will omit those which are written to be used by the twisters to persuade people to cash their policies and buy new insurance.

There is no profit in that unless you intend not to live long. The suicide clause operates against you. If you are uninsurable you would have to have a fradulent medical examination, and that is difficult in these times. Therefore you lose, no matter what the twisting books say.

I refer to the sound books on buying insurance. They are evidently written for the layman— the man who thinks there is some mystery about life insurance, or that the life insurance agents try to bilk him.

The information in such books should be known to every field representative. He should be able t o analyze a prospect's life situation and fit a contract to his needs, selecting the form which will do the applicant the most good.

This is the reason for trained field representatives.

That Word "ethical" quoted in the object of the Fraternal Field Managers' Association has much meaning.

It means that the salesman will not misrepresent his society nor any other society or company. He will not misrepresent the contracts.

He will not sell a 20-year endowment when the prospect needs all of the protection possible for a growing family.

In the old days it was the practice of a few salesmen to sell a 20-pay-life contract but represent it as an endowment. I doubt if much of that is done today, because the life insurance field does not keep such crooks long.

The ethical salesman represents the buyer, as well as his society or company. That is the reason life insurance salesmanship has become a profession. It is a life career. And to have a successful life career you must be able to go back to your customers again and again as long as you live.

You profit, too. You make additional sales, become respected in the community and your income grows.

• * • In a free country griping may be one oaf our ibts but it's still wrong.

Straus 11 THEY WERE BRAVE AS WELL AS GAY IN THE NINETIES Alice Green Hoffman That was a summer full of high spirits, hunting, bathing, tennis and dancing. I had six accidents in one month, but I must confess that I never left my horse so long as he stood up, and not always when he fell down. The most serious tumble that I had was when my mare was thrown by some wire, and I lay nearby on my back, thinking. . . "Why this is as easy as pie," when she suddenly rolled over and right across me with her hoofs around my head. I grasped the two forefeet firmly, and turned my face toward them. I then did one of the most foolish things of my life. Knowing how terrifying it is to see any one fall in the hunting field, and not get up again, I called out to those behind: "I'm all right" which bit of stupidity might have cost me dear. As it was, my mare hearing this voice proceed from her very middle let out with her forefoot and gave me a smashing blow full in the face. My first thought was one of shame that I had been injured through my own folly and I jammed both my hands over my face, so that those behind never realized that I was hurt, for my starched cuffs made a marvelous receptical for the blood, which seemed to be pouring from every feature. Some one sat on the mare's head, while others dragged me out from under her, stood rue up, pulled the mare to her feet, politely handed the bridle reins to my groom, who had quickly run up. I, still concealing my accident walked over to my sister and took the reins. She gave me one look and said: "You better drive to the doctor's." Once there, he said to me: "I must take a few stiches." "Not on your life," I answered. "I have suffered all I am going to." He said nothing more, but handed me a mirror. I gave one glance at myself, holding the arms of the chair I was sitting in and said, "Go ahead."

I was so ashamed of being hurt, and so determined not to allow any one to know it, that I received all the world and his wife who called during the afternoon to try to find out just what did happen. Across my nose was a fold of wet linen — my nose was broken and torn and sewed up. My eyes had not begun to blacken. I am confident that I conveyed the impression that it was not much of an accident and that this helped to heal my nose mere quickly than if the public vibration had realized and accentuated the truth.

After a few weeks, I began to look quite normal again, but until that time I avoided the world and its curiosity. This incident was described as follows: (Editor's Note: Brunette — name of horse.)

And not a whit less daring Is dashing Alice Green To see her steady Brunettee at wire Is the rarest sight to be seen.

With laughing eyes and complacent smile She greets the rasping fences Indifferent, as is evident, To all manner of consequences.

1 • 4, Father: "Now children, tell me who has been the most obedient during the last month and has done everything Mother asked him to do."

Children: "You, Daddy!" * * A man was tuning in on the radio, when he got a sudden twinge of pain in his back.

"I believe I'm getting lumbago!" he exclaimed.

"What's the use," answered his- wife. "You won't understand a word they say." * Before you flare up at anyone's faults, take time to count ten — ten of your own.

If you want a clear mind, keep it clean.

• • Why is it the best informed age in history is also the most befuddled?

• The end never justifies meanness.

MARMOTS

By Marie Widmer It is known that Swiss alpine marmots hibernate in colonies which number as many as fifteen members, but although the unmistakable shrill whistle of these animals may frequently be heard in the mountain regions, it Is not often that a stranger has the good fortune and keen eyesight to catch a glimpse of one of them.

Marmots are small, brown, agile creatures, with a very good appetite and an unusual amount of caution. Early in the morning the leader of the band — and as among the chamois, it is always to the females that the command is given — creeps very slowly and carefully out of the hole, advancing probably not more than an inch at a time, ever peering about to ascertain that there is no danger. Her eyes of a shining black, with a round eyeball like a bead of jet, are so piercing that they see at a great distance. If everything appears to be in order she returns to the burrow to call the family for the contemplated outing.

After their repast which includes herbs and certain flowers to which they are partial, the little animals group themselves on a spacious stone generously exposed to the sun. And there, while the senior members of the party keep watch, the young ones indulge in a general happy scramble. In between their frolics they scratch, lick and comb themselves, their varying attitudes offering many a comical aspect. This is the opportune moment for the hunter to take exact aim, but he must keep perfectly quiet. As soon as the sentinel perceives anything suspicious, it gives the alarm, and its shrill cry is repeated by all the marmots round about.

Marmots, like foxes, have often two dwelling places, one for summer and one for winter, and the subtenrranean gallery of their residence measures as much as thirty feet in length. At the extreme end of this excavation there is a chamber lined with hay, spacious enough to hold a colony of the usual. size.

The marmots transport the hay for this padding in their teeth, and sometimes, when the galleries they dig out are not high enough, their backs are almost rubbed bare during the carrying out of this task. These little dwellers of the Alps sleep from six to eight months, and since their respiration during this long period is almost suspended alimentation is not necessary. Doctors describe the sleep of the marmot as a true lethargy.

While the maront's skin is much sought alter, his fat too is very valuable. It is the universal remedy in the mountains, said to cure all aches. The flesh is smoked and is considered to be a real delicacy.

• 4 • ( DANCING THE NATIVE WAY

.29.• 07.7M700P

Dr. J. E. Holloway In South Africa, it is the custom of some owners of farms to give a bean-feast to all the negroes on the estate, who have to celebrate the occasion properly with tribal dances and singing. The negroes have an amazing sense of rhythm and each tribe has its own peculiar dance according to the totem-animal of the tribe. The music is provided by tom-toms on which they can produce rhythms much more complicated than any European can manage. They all dance to this rhythm and the little children start when they are very small.

Last Christmas there was an INTOMBI (Virgin) of about fifteen who would draw crowded houses in any European or American city. No high-kicking, no wild movement. Her feet never went more than a few inches from the ground. Yet, the sustained rhythm of her body to the complicated patterns of three torntoms (played by one pair of hands) was amazing.

The girls are dressed in beaded frocks down to the knees. On these are super-imposed short beaded frills following the line of great-

est circumference below the belt! Above the knees, the legs are tethered with a scarf so that all the movement has to be infused into the muscles.

A Radio City Music Hall, 36 girls dance as one. In Africa there were dozens each doing her own dance, but all in the most perfect harmony because they all followed the complicated rhythm of the tom-tom.

The men of the tribe have their own movements, much wilder, simulating fighting and hunting. The two groups of dancers intertwine in complicated patterns, but there is nothing formal about it—all, wild, free and exultant, all enjoying themselves to the utmost. All the dancing takes places around a bit of play-acting. There is a marked figure clothed in rags and tatters, evidently typifying the spirit of evil. Now and again, one of the men, generally someone in authority, sits on him, has a wrestling match with him and finally drives him out of the circles of the dancers. Presently, like Evil, he is back again and has to be exercised once more. It is a childish performance but has a deep religious significance for them.

The whole dance is, in fact, a religious rite, sacred to the spirits of the ancestors. All this however, gives but a poor presentation of the dance. One wants to see it to get the cumulative effect of tom-toms and human bodies working up to ever-increasing excitement by similar but varying movements oft-repeated. ) • 4 • ( BIRTHDAY CUSTOMS

By May Btts Prichard The custom of commenmorating the day of birth is connected, in its form, with the reckoning of time, and, in its contents, with certain primitive religious principles. It is the most conspicuous example of commemorative ritual. As culture develops, this primary meaning is obscured by various accidents.

The Congo tribes keep no record of birth or agree.

The Hupas of California take no account of the lapse of time and consider it a ridiculous superfluity to keep a reckoning of age. They guess at a man's years by examination of his teeth.

As the circumstances attending the moment of birth are auspicious or inauspicious so are those attending the day. A child born on an unlucky day, and dying young, is said to have too 'strong a vintana." Formerly, children born on unlucky days were put to death by being buried alive. In one clan of the Sakalavas children born on a Tuesday were put to death. In the Bara tribes a child was put to death if born on a day which was unlucky to both father and mother; if the day was unlucky for one parent only, the child's life Was spared.

With the rise of astrology comes the development of the horoscope and similar forms.

In Central America—horoscopes were prepared from these signs for the day and hour of birth. Every Mexican bore through life, as a species of personal name, the sign of his birthday.

The Burmese predict a man's character and destiny according to the day of the week on which he is born and the constellation which rules it. The name of the child must begin with one of the letters belonging to the birthday.

In China the hour and the day of birth are regarded as being very important. A child born between the hours of 9 and 11 will have a hard lot at first, but finally great riches.

The Hindus possess an elaborate astrological system of nativities connected with lucky and unlucky days.

The Muhammadanized Swahili consider it lucky to be born on Friday. Children then born are named "son" or "daughter of Friday."

In German folklore Sunday is lucky as a birthday particularly the Sunday of the New Moon.

Sunday children are suppossed to be able to see spirits, or to see in the dark,

The Japanese supply an instructive case of compromise between the social, and the individual birthday. The first of January, the commencement of the New Year—may be considered the universal birthday—for they do not wait till the actual anniversary of birth has rolled around to call a person a year older, but date the addition to his age frbm the New Year. The 61st birthday is the only one about which much fuss is made. This is because the old man or woman having lived through one revolution of the sexagency cycle then begins a second round, which is in itself an extraordinary event, for the Japanese reckon youth to last from birth to the age of 32, middle age from 32 to 40, and old age from 40 to 60. ( "CARE" ADS COTTON PACKAGE IN EXPANDED AID TO EUROPE New York, — Expansion of CARE's service to war-devastated European countries to include a fourth package, consisting of 17 yards of cotton goods adaptable to the home manufacture of a variety of garments, was announced today by Paul Comly French, General Manager of CARE (Cooperative for American Remittances to Europe, Inc.) Like the food, woolen and blanket packages ofered by CARE to American purchasers desirous of sending help to relatives, friends and designated groups abroad, the cotton package may now be ordered at a cost of $10 at CARE headquarters, 50 Broad Street, New York 4, N. Y. Delivery is guaranteed. Mr. French made the announcement of the expanded program shortly after his return from a European trip to unify and speed up 'Care' operations abroad The cotton package contains 4 yards of white broadcloth; 4 yards of pink or blue broadcloth; 4 yards of printed dress material; 2 1,/2 yards of printed shirting; 21/2 yards of navy drill; a package of needles; a thimble; a pair of scissors, and 8 spools of thread.

Mr. French pointed out that these materials were chosen on the basis of a survey that disclosed acute shortages in the countries served by CARE. A family receiving the package will be in a position to make trousers, work shirt, woman's skirt, a child's suit, a man's shirt., a blouse, underwear, Woman's dress and children's dresses. The goods provide the possibility of numerous combinations of clothing, depending on the family requirements.

The cotton package, like the other three parcels offered by CARE, may be sent to Austria, Belgium, Czechoslovakia, Finland, France, Greece, Italy, Hungary, Netherlands, Norway, Poland, Rumania and Germany (American, French and British Zones and all Berlin.) For the time being, only the food package may be brought for England, Wales Scotland and Nothern Ireland.

While in Paris, Mr. French was presented with the Cross of the Order of Public Health of France in recognition of CARE'S service to that country. In making the presentation, General Paul Grossin, Military Secretary General of the Presidency of the Republic, said that "you show to all those who receive your benefits that they are not altogether disinherited, and that men and women of America think of them, know personally their miseries and thus give to human fraternity its true meaning."

At a ceremony held today in New York, a testimonial scroll was presented to Mr. French

by Patricia Peardon star of "Junior Miss," on behalf of the Friends of Widows and Orphans of the French Resistance. The scroll, read by Miss Pearden, recited the hardships of which the widows and orphans were relieved by CARE packages, and concluded: "In the name of our family so cruelly tried, we express our profound thanks and beg you to accept all our gratitude."

• Hard work never hurt anybody but hard thoughts do.

• 44 • ( The higher our moral the fewer our qu rels,

Ve stfedu, dne 23. dubna 1947.

DULE2ITA OSLAVA Z Houstonu se sdeluje, 2e tar wave ptika zprava, a Prahy, slavna universita Karlova bude dne 7. dubna 1948 oslavovati S'estiste vYroei sveho zaloaeni. Toto vYrodi nejstark university ve stkedni Evrope bude nalekte oslaveno. Prali si, aby nak Texaska statni universita v Austinu (The University of Texas), byla na °slave zastoupena a mame k tomu dirkladnY &wad. Po nasilnem zavteni university Karlovy krvavYmi nazisty roku 1939, byla nak Texaska statni universita v Austinu JEDINOU universitou na svete s pravidelnYmi kursy Ceske teei a literatury v odboru slovanskYch jazykn.

My v Texasu jsme na to opravdu hrdi. Doufame take, ze si na nas vzpomene Dr. Jan Masaryk, zahranieni ministr, jen navkivil dne 26. ledna 1942 nak universitu a pa velike hostine, potadane Dr. Miekem, ptedsedou odboru slovanskYch jazYkt, mel skuteene skvelou Pk pro studenty i profery o utrpeni oechU v nazistickern otroctvi. Jeho tee ziskala nam mnoho ptatel v boji proti krvavYm nazistdm.

0 K jednani s Mad'arskern o vYmene obyvatelstva Bratislava. — (OTK) — Ke zpra.arn tisku, 2e jednani s Mad'arskem o zahajeni vYmeny obyvatelstva se dostava, na mrtvY bod, dovida se Oeska tiskova, kancelat, 2e jednani bylo skoneeno v nedeli 6. dubna v kritickem stadiu. Toto nskali vgak bylo Dtekonano a obe delegate jednaji o dosud nevyteknYch problemech. Cs, vlaky odjely jia do Mad'arska a na Slovensku picipravuji

y

V28TNIK

Strang

se k odchodu mad'argti pfesidlenci.

K Will jests neskoneenYm jedna, nirn byl plan vYmeny zatim stanoven pause na jeden tYden.

riskuji i vezeni. Ale tato touha je kodnici a vyzveclael Je to zjev neuy e vets ne ptipadti jen zdanliva. drEteinST a proto pottebuje neodPfichazeji k nam, vedeni east° tou- kladne zakon na obranu a ochrahou po pomste, nekdy i v zoldu nu naSeho pohraniai a na gich hraEnnis, Texas. zpravodajskYch slukb, jako zas- nic vtibec.

Ctend redakce! Tak uz jsem to zas, ale dnes toho mot neni.

Sbor mladeae mel svoji schuzi 11. dubna v Narodni sini. Mali jsme obydejnou schtzi a dohodli jsme se, to budeme mit "hay ride" a "wiener :oast" (pact klobasky) 22. dubna na farms Earnest Haktovce. Mame se vkchni sejit u p. Frank HaSkovce mezi 8. a 8:30 hod. Kdo tam nebude to to doby tak mu ujedem. Holky, Vime dobte, ze za motem jest dosud hlad a bida, nedostatek Gavin, eberte si kaihoty (slacks). Schnzi topiva a vime i tolik, ae vzdor "lepSicim se pomertm" tisice rodin se jsme odbyli a po ni jsme se zaeali u- musi obejiti bez jakYchkoliv leku. ZDE MATE PAILEITOST POMOCI it taneit Ceskou Besedu. Mnoho a poslati jim vybranou domaci lekatnioku s ptipravkami, ktere sami zde isme se nenaueili, ale nohy se nam pouaivate bezmala 70 let.

— Kdy bude ptiki schnze nevim, ale jak se dozvim, pak dam eleatm vedet. S pozdravem, Rtaena M. Trojaekova.

Poilete vaiim do Evropy domici lekarnieku!

Sedm SeverovSrch, piipravek—hotovi to poklad pro rodinu, ktera jej darem dostane

Pro!esor iowskE university Ve zvlagte ptipravenem baliku, kterY intikte vlokt do vaLi vlastni zavystavuje v .CSR silky anebo opattit adresami a poslat se nachazi: Malit Philip Guston, laureat vYSeverovy MULTI VIMS vitaminove tabletky, potiebne pro 3tavni ceny Carnegiova institutu a vysilene, vyeerpane telo.

Virginia Biennial z r. 1945, byl zaSeverovy TABLETKY proti chiipee a nastuzeni. Velmi eintoupen portretem nazvanYm Shanne, rychle pfisobici. iah nedavne vYstave umeni moSeverovy TABLETKY PROTI BOLENI HLAVY a neuralgii. lerni Ameriky instalovane postupSevertiv EXYL CREAM na znavene, potici se nohy a tak ié v Praze, v Brne a v Bratislava. zv. Athlete's Foot. Amerieti vojaci pouiivali steji+uston je rodak z kanadskeho nSr piipravek.

Vlontrealu a v Iowe znam z ptedSeverova MAST PRO PRVNI POMOC na iezne rang, opaielaSek, konanYch na tamnejk unininy, kousnutilimyzem atd. iersite. Dnes vede umeleckou sekci Severovy PILULKY NA PROCISTENI, vYborne pin za.cpe a Washington university v St. Louis. nezaiivnosti.

Jeho specialitou je malba na zdi, Severovo KOZNI MYDLO zjemni Wet', vjiborne pro nemluv' terY2to zpusob prate zanechal ilata a k holeni. :name stopy i v jeho obrazech. luston byl v CSR kladne ptijat.

Cena tohoto baliku• praveneho k odeslani stoji

evil 3.04

Piechody Nerncii pies es. hranice Praha. — (CTK) — Rude pravo pie o bezpeenosti hranic. Metlou s. pohraniei se stavaji pfechody Ojednejte tolik, kolik pottebujete k podeleni svYch ptibuznYch a pfatel. lemcu pies hranice. S hlediska Moan° poslati do vkch evropskych zemi kde poka jest otevkena. oezpeanosti statu je to sta y nanejOBJEDNOKY ZASLETE NA: vYS povaalivY a je mu nutno venovat pattienou pozornost. Na prvni pohled se add, 2e jedinou touhou Nemcfr je najist se u nas a proto

Uncle Sam Says

Divadlo v Guy, Texas Krouiek divadelnich ochotnikii Sokola Houston na piani vSrboru za imad cis. 112 SPJST. v Guy, Texas

CESKY FILM

BUDE OPAKOVAT PEKNOU VESELOHRU

Deveica z Beskyd Filmo%an v CSR na Valaisku ted' po valce, dej ze skuteeneho iivota a zvyku tamnejAiho lidu, podle romanu Jana Drdy, hraji: Jiiina tepniekova, Jiri Dohnal, Rfiiena 81emrova, Otomar Korbelai a jini.

Neni v mlejne nad legraci (DVE HODINY SMICHU)

g

y

ROSENBERG — e etvrtek 24. dubna o 7 a 9 hodinach veer CROSBY — v nedeli 27. dubna o 3 hodinach odpoledne FLATONIA — v fiterjr 29. dubna o 8 hodinach veeer CALDWELL — ve stiedu 30. dubna o 7 a 9 hodinich weer

n

Sucker bait is a phrase you have heard used or used yourself many times. Anglers know its meaning when they watch the fish bite for the impossible. The term also applies to individuals who send their hard-earned cash on get-rich-quick errands. Your income invested in United States Savings Bonds will mount steadily and safely in value to serve you 10 years hence. The American who buys bonds regularly with the dollars he doesn't need today for living costs will not wind up a poor fish. U.S. Tr a. Deparonen,

v nedeli, 27. dubna ve spolkove budove v Guy ZaCatek piesne ye 3 hodiny odpol.

Vstupne 60 ceniti osoba i s dani DETI VSTUP VOLNY Uctive zvou OCHOTNICI SOKOLA HOUSTON

Strana 14

ire sttedu, dne 23. dubna 1947.

V 213TNill

Moskevska ulice ve

DODAVKY MOUKY DO EVROPY ZASTAVENY Praha. — (OTK) — Na oslavu T. B. Illubueek v Cedar Rapids, 800 vYroai zalo'Zeni Moskvy byla Iowa, kterY pomohl krajanftm V piejmenovana ulice Palackeho ye mnoha statech vykiditi velke mno'2Vrkvicich na ulici Moskevskou. stvi pomocnYch zasilek potravin, zahrnuje v to vice jak 30 tun mouky, byl praxe uvedomen, ze dodavky 100 SPOLEHLIVE JMENO libernich pytlu mouky do vS'ech evJrneno NONAT je banym slovem ropskych zemi, tedy i Rakouska a ve mnohYch domacnostedi po ce-. eskoslovenska byly doeasne zastalou generaci — dovolte aby to bylo veny. VSem kdoZ koncem bkezna a i v domacnosti van — kdy'Z trpite potatkem dubna mouku objednali, obeasnYm pichanim nebo bolesti. bylo jig dopsano.

Dosud mono vaak posilati ktera je v Evrope je'Ste vzacnefSi neZli mouka a site 100 liberni 2ok pine vyplacenY za $34 — 50 liber za $17.50, nebo 25 liber za $9.00, a nyni Cena Nonat po:Atou 55e a $1.05 byl pkipraven novY potravni balik, kterY obsahuje 8 liber mouky, 2 liR. C. MILLER & CO., Altadena, Californie bry prakne kavy a mimo to ryn, mlo, as maso, aaj, hrach, krupici a mnoho jinYch veci. Tento balik mo'Zno poslati take do Nemecka, Polska a vS'ude bude radostne uvitan. Podrobnosti ochotne sdeli T. B. Hlubueek v Cedar Rapids, Iowa, na neho2 se mono obratiti.

Nona

The SOUTHWEST'S HOME TOWN RAILROAD

Pat Parham, agt West, Tex. Phone 54

Sokol Dallas l'ofacla

"Bowery" Taneeni Maya Dle zvykii jake panovaly v dobrych a veselych letech 90tYch

v sobotu, dne 26. dubna VYCISTETE VASI SATNU A UPOTREBTE VAS NEJSTARSI ODEV

V SOKOLOVNE, 3700 CARL ULICI ZAEATEK V 8:00 HODIN VEEER

JOE MACA ORCHESTR Vstupne 50c osoba

Praha. — (oTK) — Na krajske konferenci Ceske komunisticke strany promluvil pkedseda vlady Klement Gottwald, kterY se zabYyal otazkou Nemecka. Vysvetlil, Oeskoslovensko ma Z'ivotni zajem na tom, aby pkijaty navrhy Soya.skeho svazu. Jak dokazuje nynefSi praxe, provadi SovetskY svaz ye sve okupaani zone Nemecka nejcluslednejS'i politiku smetujici k odnacisovani Nemecka a k jeho demokratisaci. Potae, ktere se vyskytuji v Moskva pki kekni nemecke otazky, zavazuji nas ueinit vk pro zabezpeeeni statu. To bylo oelem spojenecke smlouvy s Polskem, kterou jsme zabezpeeili nejdelS'i 'east na gich hranic a tak uzavkeli mezeru, kterou zela a't do nedavna v obrannem systemu slovanskYch narodfl.

"DANDIES, BUMS, and 'CAN-CAN' GIRLS WELCOME"

Saturday, ;April 26 Lodge Pokrok Houston MUSIC BY

elody Boys

SEMI MODERN IL STRING BAND

30 to 1:72) PLENTY OF POPULAR BRANDS OF BEER AT REGULAR PRICES FOR THAT MIDNIGHT SNACK PLENTY OF JOE ZALUDEK'S CZECH S. USAGE WITH ALL THE TRIMMINGS 1140 ROB y IE

...........

Klement Gottwald o nemeckem problemu

DANCE

Suns(

.11111.111.11 ..... 1M OOOOO MHM01111011110M11 IMC11110111111111 lllllllllll lllllll

20th STUDEWOOD

Majova Slavnost!

11AD POKROK HOUSTON tiS. 88 PORADA SLAVNOST

v nedeli, 4. kvetna v iadove budove na Studewood Houston, Texas Program zaine v 2:30 odpoledne ZPEV — Sleena Elsie Dvokak a p. Karel Frank DOPROVOD NA PIANE — Pi. Jennie Mae Frank UVITANI HOSTU PREDSEDOU It4DU — Br. Frank Olexa CEREMONI,AR — Br. Ernest Hanka UVADEN1 NOVtCH CLENU — Br. C. H. Chernosky, pied. H. U. DIVADLO

"Dceruiky Tatika Beruiky" OSOBY Tatik Vavkinec Beruka, sadat Frank Olexa Fanea Harriette Earl Anea Jeho dceruS"ky Birdie Hilsher Manta Hilda Krpec Jakob Esan, riditel svetove spoleenosti lazenske, Anton 8ve stk a Ing. Karel Behal, jeho tajemnik Bill Rezek Vilibald TuhYlt, dohazovae John Stehlik Kominik Jcila BelouAek Tim KostomlatskY Sebetka, obecni poslice Olga Elgik Tulak Jan Rudy s efeik Obrazek se zpevy a tanci o taech jednanich.

Napsali Richard a Ada Branald.

Retie: Rudy A ' efeik; Harriette Earl Zpevy kidi sl. Naomi Kostomlatska 0 zakusky a napoje bude postarano Uctive vas zve, Div. Krouiek "HLAHOL"

vs

Ve stiedu, dne 23. dubna 1947.

J. Steinbeck, nejpopularnejii Ameridan Za prvni republiky patfil v eeskoslovensku mezi nejpopularnefamde americkeho pisemnictvi spisovatel Upton Sinclair. Pozdeji, kdy progla esl. tiskem zprava o jeho deserci s pokrokove, mezinarodni fronty, zajem o Sinclaira do jiste miry poklesl. Jeho misto zaujal v posledni dobe J. Steinbeck, jeho socialni roman o bezzemcich Hrozny hnevu, jak se jiz zminil, vzbudil v okupovanem Ceskoslovensku velkou pozornost. V iinoru a v bi'eznu

letog niho roku prislo na scenu K 600. vYrodi Karlovy university (&17-C) — Karlova uniSteinbeckovo drama 0 my gich a li- 1 Praha. dech. Hraje je pralske Realisticke vorita V Praze bude 7. dubna 1948 Cesk* Letat a Operator 711 Medical Arts Building divadlo. Hra je pokladana za nej- oc:lavovat devrgeni 600 let od sveho silnejS1 kus soudobeho divadelniho zaldeni. Rozeslala universitam do HOUSTON, TEXAS repertoaru. Se stejnou odevzvou se celeho sveta poselstvi, v nem2 ozTelefon residence: Lehigh 9745 setkalo i filmove zpracovani tehd Telefon iliadovny: Preston 2553 nametu, jet bUi od polovice bi-ez- namuje nastavajici jubileum nejstark' stfedoevropske university a na ye vgech eeskoslovenskSich biografech. Steinbeck sklidil iispech sdeluje, 2e oficielni pozvani na slavtee jako libretista druheho filmu nost budou v eas rozeslana univerpromitaneho t. 6". v oeskoslovensku. sham celeho sveta.

Film nese nazev Zapomenuta vesnice. ReMroval jej mladY americk3i PRAVNill reiser H. Kline, fotografickou east Vykizuje ve§kere soudni obstaral znarnY kameraman a raizaletitosti. ser A. Hackenschmied, pracujici nekolik let v Hollywood. Komen1 tiadovna: 936 Bankers MortZubni Lekai tatorem filmu je znam3i pokrokovY gage Building, pies ulici naherec Jiri Voskovec, kterS7 zit za val- trtadovna nad Canada's Drug Co. proti Kress budoxe. ky se svYm partnerem Janem. WeTEXAS richern ye Spoj. statech jako poli- BRYAN, HOUSTON, TEXAS tick3i- emigrant. V eeskem tisku je film vyzvedan pro svflj socialni a lidskY obsah i pro svou vysokou SPRAVNE VYKONANA stranku umeleckou.

POI:TIMM! SLU2BA Barbecue sandvide, Pivo, nomad 0 V hodine 'talu zarmouceni naChili, Kiva a Studene napoje Polska obchodni delegate do Prahy leznou Edward Pace pohiebni Praha. — (CTK) — Podle zpravy stay pohotovY k sympatickenau Svobodneho slovo, phjedou do Pra- vyrizeni nezbytnYch jednotlivohy zastupcove polskeho ministersti a k vypraveni dojemneho postva obchodu, aby pfipravili prohitu.

Slane misto pro fictyhodne gram jednani o obchodni smlouLevne ceny jsou na.§i zasadou. lidi. vu. 16. dubna pfijede polskY ministr obchodu a prfunyslu s celou de5802 North Main St. Pohiebni ieditel legaci. Za Ceskoslovensko povede Phone V. 2-0088 jednani ministr zahranieniho obolen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 HOUSTON 9, TEXAS chodu dr. Hubert Ripka.

118 N. Fifth st. — Temple, Tex. (8-dz.)

Dr. Chas. J. Hollub

C. H. Chernosky.

DR. N. B. McNUTT

ITRPITE • • • • • •

/transom

TNfK

bolestmi hlavy zkaienim Zaludkem plyny a nacISTmanim ztratou spinku nezaiivnosti nervosou

Kilnar's Barbecue Drive Inn

zavidentzni

• funkcionalni zacpou?

EDWARD PACE

Provistn6 po vice net-li 76 let

,i100•1•1r,

John W. Legikar PRAVNIK

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOIIIA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vylizuje majetkove tiadovna, nad Peoples State Bank Telefon do lltadovny Lis. 5, do res. 63

State National Bank Bldg.

412 Main Street Room 809 Telefon Preston 4675

t So

Atm..Pro,

a

,s

HOUSTON,

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

ir 0

fthe

Neodkliidejte! Bud'te mount!

Berte 'Casein vyzkouiene Dra. Petra.

Hoboko. Jest vice nei poCist'ovaci prostiedek— ialudeCni Cinnost povz• buzujici lek—sloient z 18 laebnteh bylin a rostlin. Piimeja zlenivela stieva k Cinnosti. Pornalai jim odstraniti vaznouci odpadky vypuzuje plyn zacpy a nacUnnini — poskytuje ialudku o pen skvelc, poeit tilevy a tepla. Pozor: UZivejte pouze jak piedepsino.

Opatite si Hoboko e Ya g em loused:ay! neb ,poilete pro nail zvilitni seznamo.,

y

vaci nabidku—a obdrZito co-

DODATEK

TEXAS (29)

ar

60 hodnotu—i zkcuiebnich

Dra. Petra LiEivY. Olej Liniment — pro• stiedek proti rychlou vilevu od revmatickYch a neuralgick3ich bolesti, svalovYch bolesti zed, ztuhlYch nebo bolavYch /wale, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinic10 prostfe. dek—pfina5i ulevu od jistYch do5aarOch ialudecnich nepofidkli, jako zaiivaci pos.. ruchy piebytkem kyseliny a patent zahy.

Odeilete tento kupon nabidky"—Nyni

g

Pohtby, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinieich a novinky pro ditky.

p

Obratle se na as kdykoliv potiebujete kvetbay.

NAgE CENY JSOU VELMI LEVNE!

Temple Floral Company PHONE 4445 TEMPLE, TEX. PHONE 5669 911111111111111111111111111111111111111111111111511111111111111111111111111110111511101

O Pfiloien jest $1.00. Palate rrini poitou vyplacene pravide/nou 1 unc $1.00 16.hev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkuilebni lahve kaideho, LeCiveho Oleje a Ma golo.

• C.O.D. (poplatek pfipoEtin),, JmAno..--.—

CERSTVE itEZANE KVETINY PRO V ECHNY UDALOSTI

Dr. Thos.- N. DeLaney OONi LEKA1% eeI

BrYle spravne ptipravene. a s dle

Poitovnf Oiadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. I Dept. 811-32A 2501 Washington Blvd., Chicago 12, 258 Stanley Si., Winnipeg, Mena., Can

tiadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg, TEMPLE,, TEXAS

ZABAVY mdu Pokrok Houston Ray. Baca 4.

27. dubna - J. R. Baia 4. kv'etna 11. kvetna . — - Syncopators • - - Ray Krenek 18. I:vetna .4 MN 110) - U.

VST17PNE: MU21 I DAME 75c Tax included 0 zakusky a obderstveni navetevnikt jest vtborem naleite postarano.

Zabavni Vtbor.

1140 "..,•, '•' V 20256 ST. Na doptani: 20th and crth Main.

Straus 10

V iiSTNI

s • • 0 'Alien' Ceskfch a slovensktch • • Pon mei 0 oznamovam katoliky Praha. — (OTK) — Pravc lidu pige v itvodniku o katolicke politice. Zminuje se hlavne o rozhovoru Eftr-Vdovec 62 letk, zdravk a pra- presidenta Rene ge s redaktorem covitk stfidnik, majici iispory na ho- Prava lidu, v nem2. president otevtovosti rad by se seznamil s tenou kene charakterisoval slovenskSr kaza pkieinou sriatku, ktera by vla.st- tolickY problem. List take pkipominila kousek zemi neb majetek. Pla- nd vzkaz, kterY zaslal slovenskYm te pod znackou "Stfichnk mut" katoliktm papd Pius. V obou tech(17p) to projevech je cosi shodneho. V c4 Vestnik, West, Texas. obou z nich se slovenskYch katolilam s ruznYch hledisek a rriznou Nabidnuti k sriatku.

HieOtr" neb mladou vdovu od 20 do 35 intensitou doporueuje, aby vstouku neb ku neb mladou vdovu od 20 do 35 pill na spoleanou cestu s eeskYmi rokri, uptimnou, mime povahy, po- katoliky. Jde tu o to, aby se ze slodobenka'Zadouci v prvnim dopisu, venskeho katolicismu odstranila ona rozpolcenost, jak to nazval presiplate anglicky na: Mladenec, c/o Vestnik, West, Texas. (16-17p) dent Bend, a aby se slovengti katolici jasne postavili za jednotnY ZIP Pomocnici v domacnosti — es. stat tak jako katolici eeSti, ktepracovitou pfijemnou term hied& ki nejsou katoliky mene zboZnYrni 'etyfelenna, rodina universitniho a horlivYmi ne2 glovaci. Ma-li se profesora v Houstonu. Pani mluvi sjednat jasno o slovenskem katoeesky, vlastni pokoj, strava a poea- licismu, pak je toho tkeba piedevteeni plat $12.00 tkclne. — D ye vol- im mistech na Slovensku velna odpoledne. Plate a udejte vek mi mocnYch, to je u slovenskYch na Mrs. Tom Bonner, 5319 La- biskupti, kteii mail nesmirnY vliv Branch, Houston4, Texas (15-17c) na kneze, a tim i na vethnu slovenskeho lidu.

Hleda se Kuchatka k vafeni a k uklizeni domova pp tit doCs. parlamentni delegace do spele osoby, ditek tadnSch. DostaLondkna ne svetnici, Tikborne misto k byPraha. — (OTK) — s parladleni, dobra mzda. MO& bkt i starM ena, eeska tena ma pfednost, mentni delegace bude od 24. dubprate nen: unavujici. Take dostane na do 8. kvetna v Anglii, kde navvagaci, o dalgi podrobnosti plate Stivi dolni snemovnu a snemovnu Na pozvani delnicke Akadeneb telefonujte na: Mrs. Anna mie a pra gskYch vysokYch Skol pkiKleeka Meuser, Box 423, East Berjede do Prahy 18. dubna profesor nard, Texas (14-17c) Laski.

Maly Oznamovatel

Kufatka 14 druhri... U. S. Approved. . . Zdrave a slime... Posilame poatou vyplacene. . . Sto za $12.95. . . Nejlepal jakosti. Objednejte dnes. . . Za spokojenost rueime HANUg HARDWARE CO. 3203 Corsicana Hi-way BELLMEAD, TEXAS (16—dm)

Dievene domky do Anglie z Ceskoslovenska Praha. — (CTK) — deskoslovensko doveze do Anglie tisic &evenYch domka. Je to Cast es. hospodatskeho planu na zvY geni obchodu s Anglii. Domky maji kuchyni a otyfi pokoj e.

Hledite dann ke koupi?

Blavnl ntadovna SPJST. ve Fayetteville. Tex.., ma clidnu k prodeji ye Woodbury, Hill County. Whodne podminky prodejni I platebnl. Plate na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dx.)

Uncle Sam Says

USA uhradi ubytovani vojska ve Frantigkovkch Lizni Praha. — (CTK) — Sprava Frantigkovkch Lazni dostane za ubytovani americkeho vojska postupne celkem 44 miliond korun jako hradu od SpojenYch 0.0W0•111111.1.01111.411111.0.1/111.411.0 ■04•111•0•1■011111•04

1

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi Vam posloutit bez rozdilu jak daleko bydlite bez j akehokoliv zvla gtniho poplatku.

S nami mu2ete mluviti eesky.

My nabizime Pohfebni Pojigteni pro katcleho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie PraMk-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Bellville, Texas

Praha. --- (eTK) — Ve etvrtek 10. dubna se konala v Praze vzpominkova lsavnost u pfiletitosti druheho vyroei innrti presidenta Franklina 13. Roosevelta. Rooseveltovu osobnost zhodnotil universitni profesor dr. J. Kozak.

MAREK - BURNS POHREBNi DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlep gi polifebni obsluhu a ceny levne.

Tei prodavame pohiebni pojigteni od 1 mesice do 80 rokii staii.

Ambulance ve dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, feditel Telefon 546.

CAMERON. TEXAS

Ochotnickk Krouiek Sokol. Jednoty CORPUS CHRISTI, TEXAS rott4DA divadelni piedstaveni POD NAZVEM

"VESNICE ZPiVA."

OSOBY

S. Cmelka 843 Waverly, H./Heights Telefon V. 27725

Houston 7, Texas

(6-6p)

zemfel Praha. — (CTK) — V nedeli 6. dubna zemtel ye svem byte v Brne Kralove Poll po tetke chorobe Syndikatu eeskkch skladatelri hudebni skladatel Vaclav Kapral, GlenCeske akademie ved a rimeni, profesor brnenske konservatofe a pratske Akademie musickkch umeni. _

Praha. — (CTK) — Zahranieni ministr Jan Masaryk zahajil v sobotu vSrstavu "Obrazy narodnieh umelcil Sovetskeho svazu." V proslava uvedl, e vYstava prozrazuje, z eeho se raduje rusk Y elovek, co chce ze sveta poznat a jak' svet si pfeje. Po ministru Masarykovi promluvil sovetskY velvyslanec Zorin.

Vzpominkova slavnost na F. D. Roosevelta, V Praze

Zaeatek piesne ye 3 hodiny odpoledne

na prodej u

eeskfr skladatel Vaclav Kapral

VSTstava sovitskteh maliM v Praze

v nedeli, dne 4. kvetna

ESKE REKORDY

DR. FRANK KENT Obnovil jsem svoji praksi Gel, Ugl, Nosu a Chttanu BRtLE Navgtivi: HALLETTSVILLE, 29. DUBNA

Ve stfedit, dne 23. dubna 1947.

You have heard people say, "why save at a time when prices are going up?" We cannot all be economists; and it is perhaps just as well, for they seem to differ a great deal among themselves about the future.

But we all know this: A man who saved a dollar 10 years ago is better off today than the man who didn't; and other things being equal, the man who saves a dollar today will be better off in 1957 than the man who doesn't.

United States Savings Bonds offer you the opportunity to save at a profit. Thus every $3 you lay away now will come back to you in 1957 with an extra dollar in interest. You don't have to be an economist to know a good thing when you see it, U. S. Treasury Deparhaeld

br. Leo Majek, st. ebestian Kubin, velkostatkal A. Pilat Stark Klas, baraenik ses L. Strmiskova Barugka, jeho dcera br. A. Regmund Vojtech, jeho syn br. R. Troubil Vagek Pacinka, syn gafafriv ses. L, Boxley Vdova Balabankova,, statkafka br. Leo Majek, ml.

Uriagek, jeji syn br. A. Basin Hostinskk, Kouba LiduSka, jeho dcera ses. L. Kuncova br. T. Hrugka Pigigvor Piscvejc, principal cirkusu ses. A. Regmundova Pavlinka, jeho dcera Veselohra se zpevy, od A. Branalda, o 3 jednanich Dej v dnegni dobe, na naysi v male vesnici.

ZPEVY BR. FR. RENDL DIVADLO lEti BR. R. TROUBIL HUDEBNI DOPROVOD A. S'IMANEK NAPOVEDA V. '8IJANSKt, st.

Po divadle veeefe, tudit sestry jsou iadany 0 zasobeni kuchyne jako vidycky.

Veeer taneeni zaba ya. — Hudba VRA2ELOVA Divadlo sehrano bude ve prospech, "American Relief for Czechoslovakia, a tudii doufame, e nav gteva bude rekordni