tciJednoty Statu Texas
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIR (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (WEDNESDAY) 16. dubna (APRIL 1947
elSLO 16.
IRONIE DUN 'V' LOV'EKA — lila se — poznat podle pfatel, poznat ho vtak i podle nepfatel a C eel nejen v dobrem, ale i v hortim slova smyslu. Cti ho a dasto velmi cti, ma-li pre.ye takove neptatele, jake ma. Neptatele vtak eloveka take poznamenavaji, strhuji ho ke sve firovni a nuti ho — zvlatt' v obrane — utivati i tYche prosttedkil. Zejmena to plati o skrytejtich, mene osvetlenYch polohach nebo za zvlattnich okolnosti, kdy ani nemillet jinak it nee pudem sebezachovy. Nate pastaveni slovanskeho naroda na vYspe bylo te.. met vedycky zvlattni a nepravidelne. Spite net paloostrovem b'vali jsme ph slovanske nesoudruenosti ostrovem v cizim moil. Proto tak 1pime na mytlence slovanske solidarity a tolik nam zaleei na sousedstvi a spojenectvi s Ruskem. Plyne nam z neho sice i fikol pfedni hlidky — tou jsme byli ostatne vedycky, ale pfedevtim ochrana pied obklieenim a vYstfelem zezadu. Proto doufame, se nam zde easem prospeje i nova orientate Polska, ktere tines stoji jako my eelem k Nemecku a posunutim hranic mute z easti krYt bok nati pfedsunute hlidky. Kdyi jsme vtak a eili jako ostrov, obklopen' cizim motem, neni divu, ee jsme naeichi' jeho soli. Darmo nam Masaryk tak east° neukazoval, kde a jak se musime odgermanisovat. Snad nam to pujde lip nyni, kdy jsme ue — doufejme — navedy a dokonce i merle pfedsunutYm poloostrovem, pokud. . . nam totit tento rikol neztiei nebo neocldali ironie dejin, nad kterou se chceme dnes zamyslit. Je hadiho rodu a musime se k ni spite ptiplieit net pfiblieit, jinak ji sotva pfistihneme pfi d'abelske praci. Zaeneme natimi styky se Zapadem. Uved'me si je pouze obeene a kaielY si mute doplnit ramec podle s yYch zkutenosti politikou stejne jako umenim. Vedycky jsme se temito styky a vlivy chteli zajistit proti vettimu nebezpeei, jet' nam vedy hrozilo ze sousedstvi. Kdyi jsme se takto dostali vie sami k sobe a ponekud se zajistili, pokraeovalo se dal, jako by se mel prostfedek stet cilem. Namlouvali jsme si, se odtudu stale ziskavame pomoc, i kdy prave pfichazelo vtechno jine nee pomoc. Wel v Mnichove neptitla. Tfebas jsme si do poslednich chvil lieili Zapad barvami vlastni lasky, tehdy jette neschopne vzdat se pfeludt. Divot tote pokraeuje da,sto i pak, kdy ut pokraeovani nema smysl. A na tomto nesmyslnem pokradovani se zaklada to, co mlDime ironii dejin. Je po zapase, v nee jsi musil utivat podobn'ch nebo tYch2 zbrani jako neptitel. Neptitel Teti na lopatkach, ale ty stale neodkadat jeho zbrane, jeho prostfedky a jeho zpUsoby. A prose zde by se zachechtal d'abel, kdyby jak' byl, a misto d'abla se nam vysmiva, cosi v zastinenem behu tivotnich deli'', vyvstava pfed nami pra y& ironie dejin a diva nejednou poraeene veci vyhrat a pokraeovat ye vitezi. Ohledneme se za sebe, net se- podivime do
Fr. Kovaina zrcadla a vtimneme si alespori dvou Alexander, Mk ctitele rozumu Aristotela, dobude Orient, .ale poraeenY mystick' Orient myeisatem a skoneil jako obet' republikanskeho sticismem pfernaha Alexandra i jeho nastupce. Ale zda se, ee se nestal ue Julius Cesar atentatu proto, ze dost nenaeichl Orientem a mel jette pfilit vkusu i rozumu, aby snesl apotheosu. Proti imperialismu, kterym zasticel Napoleon tak obeene lidskou francouzskou re-
Domov Jaroslav Neeas Jak ptak se nekdy elovek vraci, kdy kolem vrat se pliti temna, zvest, a kapky hnevu pozutraci po nocich, pinYch dernYch hvezd. Jedina siza pohne nekdy viekem, pfineste na stub sklenky dve, at' vzpomenem, jak nad krajiekem jsme snili o mofi a o rove, dye sklenky a pak jette dye, at' o pUlnoci v rodnem zpevu zaslechnem v nejvernejti ozvene eas detstvi, jak jde na navttevu, kdy dute nema nikde stani a smysly svira, svira, hlad. A jak jen, do nateho usinani, dej slunci detstvi, Boee zapadat. Z prive vydane knihy "OsikovY
voluci, bojovalo Nemecko za svobodu. Napoporaienk imperialismus zmocnil se vtak Nemecka, mytlenku federace vydal Prusku a razil cestil Bismarkovi i Hitlerovi. Ve Francii. naopak imperialismus odumfel, podle svedeetvi druhe svetove valky velmi dokonale. Ironie dejin je nebezpedi, pied nime nelze zavirat oei. Nuti nas nevefit, se je neco na hlavu poraeeno uz tehdy, neptitel na zemi. Teprve ted', prave po viterstvi je tfeba b't ve stfehu, aby poraeend vec neporazila viteze. A zda se, .e i my musime bYt ye stfehu. Jen si pfedstavte, jak bychom se kafilemu pfed valkou vysmali, kdyby promluvil o slovanstvi jako o spoleeenstvi krve. Dnes se jen malokdo lekne a uvedomi si, ee je to poraleny rasismus, kterY zde porati viteze. Skoro osudem bylo Nemeeku pestovani poddanstvi. Napoleon mu zakryl imperialismem revoluci osvobozujici eloveka a Nemecko se stale vracelo do poddanske minulosti, usilovalo o protirevoluci, a samo poddanske, ehtelo vnutit poddanstvi sv'etu. V tom neni protimluv. Vime ad
Masaryka, ze otrokem je i otrokat a Nemecko cntelo art Herrenvolkem, protote bylo Herdenvolkem. Tomuto poddanstvi jsme byli vydani na pospas test let. Musili jsme se proti nemti branit. Dnes je poraeeno, ale vnefti 130ratka neni jette zarukou vnittni poraiky, zachranou a ochranou pied ironii dejin. Mal& ukazka velikeho dosahu. Poddanstvi vznika tam, kde se sloueime moc vYkona a soudni. Sedlak dostAval na zamku natizeni i natez a nemohl se odvolat k nezavislemu soudci. Proto tolik zaleei na rozdeleni obou mod. a neupadnout do poddanstvi, nemueet obe soustfedit ani v rukou andela, tim merle elovela. A nyni si pfedsta yme, ze se projednava osnova zakona o redaktorech a z rozhodnuti jejich stfedniho svazu mit se podle ni odvolat ne k soudu, ale k ministerstvu, to znamena k administrative. Moe vYkonna a soudni se sluenje, redaktor se vydava do rukou vrchnosti a najdou se bide, kteti beze studu mluvi o odbornosti administrativy a nevidi, jak chystaji lavici drabilm. Zde citite tu ironii dejin pri praci. Po testiletem poddanstvi je takov'to navrh pfedkladan vladou parlamentu a tolik lidi, o niche nepochybujeme, pfehledlo tu souvislost. Vets" to vskutku jen pfehledlo. Nevefit, ee je jim demokracie a svoboda kulisou moci nebo zapas proti poddanstvi v podzamei jen dobrou k zajitteni posit na zamku. Ptehlednuti i prohlednuti je a bude tedy jen kusem tvrdeho zapasu s ironii dejin, ktera nam site nebranila zvitezit nad nemeckYm poddanstvim, ale mohla by — na kratti nebo deldobu — dat' zvitezit i poddanstvi v nas i nad nami. ) • 41, • ( President republiky dr. Edvard Benet . sifeastnil se v praeskem kinu Sevastopol premiery prvniho Cs. barevneho filmu Jan Rohad z Dube. Na ptedstaveni byli tee' ptedseda vlady Klement Gottwald, pfedseda snernovny Josef David, elenove vlady)a•diplomatickeho sboru. 4, • ( Propagaeni vYbor praeskeho Narodniho vYboru ptipravuje zahajeni celonarodni sbirky na stavbu nove Staromestske radnice. )• 4
KALENDAIk 20. dubna. Aprilova, veselice v sini kadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. 20. dubna. VelikY piknik osadnich spolku v Narodni sini na Elmaton, Tex. 20. dubna. Naeviena vtech Jednot upy jieni ve Fort Worth, Tex. Zadatek v 9 hod. rano. 23. dubna. SpoleenY obed ye 12 hodin daji fadove sestry v sini tadu atefanik v Houston, Tex. 27. dubna Divadlo "Neni v nilejne nad legraci" sehraji pohotinsky ochotnici Sokola Houston v sini Mdu SPJST v Guy, Texas. 4. kvetna. Majova slavnost v sini fadu Pokrok 'Cis. 88. v Houston, Tex. Bude sehrana opereta "DeeruAky tatika BerutkY."