Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. RO6NIK (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(WEDNESDAY) 2. dubna (APRIL) 1947
CISLO 14
VEDA PRIPRAVI POCASi PODLE Jakkoli stare jsou formule na ptedpovidani poeasi a pranostiky o nem, veda, zabYvai j oi se soustavne pruzkumem a snaZici se exaktne ptedvidat povetrnostni vYvoj, je pornerne mladi a nejvic, co se od ni dosud dalo odekavat, byla spravna ptedpoved' poeasi na zittek. Ptedpoved' na pozitti byvala pied valkou eena vekejnosti se veemi vYhradami a po valce od ni meteorologickY Ustav zcela upustil. Nyni veak ptichazi zprava, 2e bude mono podasi nejen ptedvidat, ale pi4mo do neho zasahovat. Ptipravit si pode potkeby ptiznive povetrnostni podminky a zabranit Zivenim katastrofam. • • ESNAZ, nsvetuje professor Vladimir M. Zvorykin, teditel elektronickeho odfl deleni vYzkumnYch laboratoti RCA v Princetonu. New Jersey, nebyla v torn, ze by meteorologove nevedeli, jak Gist doptedu vYvoj poeasi, ale ze nestaeili zpracovat nesmirne sloZite podetni Ukoly, v nich2 jsou einiteli jednak riclaje, hldeene celou siti povetrnostnich pozorovatelen, jednak zakony povetrnostni dynamiky. Kdyby mel meteorolog propoeitat ptesne veechny fidaje, pottebne k ptedpovedi poeasi na pozittek, potteboval by k tomu asi etyki mesice. Jinak si s tim dovede poradit elektronkovy mozek, fantastickY stroj na teee_ ni poeetnich problemt. Nejnovejei, co v tom oboru ptipravuje technologickY institut v Massachussetts, je poeitaci stroj, kterY zvladne v pet minutach rikoly; na jejich teeeni by matematik potteboval rok. Nee() podobneho chteji Zvorykinovi spolupracovnici zamontovat do stroje na vYrobu povetrnostnich piedpovedi. Zvorykin oznamil shromaIdeni americkych inenYrfl, 2e konstruuji "povetrnostni model zemekoule." Jeho srdcem bude mechanickY mozek a vnejekem svetelna mapa, ukazujici, kolik Z'aru ptijimaji pevniny a oceany ze Slunce, kolik se ho v noci vyzati zpet do prostoru, kolik ho kde zachyti mraky a jak se teplem uvedou v pohyb masy vzduchu. Ptistroj bude automaticky ptijimat a zpracovavat radioye, hlaeeni pozorovatelen z celeho sveta a hned je ptevadet jako utvateci slaky na model, kterY bude ukazovat povetrnostni situaci pa cele zemekouli. Proto2e povetrnostni situace v kaklem nasledujicim okamZiku se vyviji ze situace v okamLku ptedchozim, stool zrychlit chod mechanismu a 'ptedpovedi pro celY svet vyjdou automaticky. Ale od to chvile se meteorolie nechce spokojit jen v rilohu pozorovatle a ohlaeovatele povetrnosti. Piistroj ptimo vybizi k pokusnictvi a k tvtreim zasahfn. Cloveka musi zajimat, co by se stalo, kdyby se na ureitem miste neco nastrojilo. Na ptiklad: u zapadoafrickYch btehfl se zadala tvotit stoupanim ptehtateho vzduchu stragna, vYveva, z nit musi podle veech pravidel tepelne dynamiky vzniknout obavanY hurrikan. Do dneeka jedine, co mute meterologie udelat, je ohlasit nebezpeel, varovat letecke a lod'atske spoleenosti
a eekat, co se bude dit. Theoreticky by hylo mono nebezpeenY proud rozrazit jinYm proudern tepleho vzduchu, kterY by se umele vytvotil zapdlenim nafty na oceanu — jakeho mnoZstvi a na kterem miste, aby bylo dosa geno prave Zadouciho neinku, uda mechanickY
Rodne zerni Karel Zaharisky Jsi stejne krasna, kdy se jara vrati a vody huei huei dosnou tvoji slavou, i v podzimech, kdy mekkou dlani zlati tvych tichYch strani vernou hlavu plavou. Jsi stejne sladka, kdy tva, pole zraji a medem chutna bohatstvi tvYch plastvi, i v tichu zim, kdy mrazy chodi kraji a tvoje plet' se bilYm snehem zaskvi. Bol pfeelYch dni smitujee keel nanou, tvou ritechu si kaZdY nese v duei, i chude dite pod koeilkou ranou srdiekem malYm vyznani ti Veak piece zni nejsladeeji tve struny ye chvilich dvou, kdy slza hanbou neni, v tijnu a kvetnu, to kdy kacie trany, a nese nem sbodu — vykoupeni!
mozek v nekolika minutach. Pak jen rychle poslat cisternove lodi. Mechanicky mozek, jen ukaIe vliv ptipadneho zasahu do poeasi na jednom miste na veechna ostatni pasma, kde se projevi jeho vliv, je nezbytnYm ptedpokladem motnosti, zasahnout do sloZiteho mechanismu svetove povetrnostni laboratote, aby se nezprisobila nekde kata,strofa tim, ze se jinde zabrani hrozici ekode. Povetrnostni model sveta ukale, jak se kde projevi umela mlha, ji.2 se budou chranit ovocne planteiZe na ZapadoindickYch ostrovech nebo kavovnikove plantele ye vye.eich polohach proti hrozicimu mrazu, joke nasledky budou mit pro poeasi na Floride, v Kalifornii nebo ye sttedozapadnigh statech dent' nebo snehove, metelice, zgasobene tteba v Kanade, bud' :proto, 2e tarn prave pottebovali vodni sraZky nebo proto, .2e se to povaZovalo za Zadouci pro bezpeenost letani. Nebot' vyvolat umele clat' i snih — jsouli pro to zarodeane ptedpoklady — uz povetrnostni kouzelnici take dovedou. Bylo znamo, ze je easto potteba jen pomerne maleho narazu, aby se srazily v cleet' nebo snih vodni pary, kdy jsou, jak se tika, na spadnuti, ale mraky den za dnem jen straei na obloze. Dr. Irving Langmuir a Vincent J. Schaefer ze spoleanosti General Electric, rozpoutali v listopadu metelici nad Minnesotou rozhozenim asi etyt liber vlodek sucheho snehu (tuheho kyslieniku uhliditeho) s letadla do *when° mraky . Mrak nejprve zbatnal, narostl znamV.-
mi oblaenYmi hrady a vzapeti se spustila chumelenice skuteeneho vlhkeho snehu. Oba vedci ptipravili v laboratoti umele vodni sralky podobnym zpusobem s deviti raznYmi chemikaliemi, z nich2 nejneinnejei se ukazal jodid sttibrnatY. Podle dr. Langmuira, jen je nositelem Nobelovy ceny za fysiku. by staeila rozhodit sto kilogramil jodidu sttibrnateho, aby se srazily v deft' nebo snih veechny vodni pary nad celYm tzemi SpojenYch state do posledni kapky a letadla byla veude bezpeand pied namrazou na ktidlech. — Oveem, vYrobci povetrnosti budou muset mit stale na zketeli, kam svadet vodni sralky, aby se zuLtkovaly iieelne, a i potom se bude muset dit nejakY Ustkedni svetovY ristav pro pianovani a Widely povetrnosti, nebo bude pottebovat Organisace spojenYch narodn novou komisi s povetrnostnimi diplomaty pro vyrovnavani raznYch zajma jednotlivYch zemi a pro rovnani sporri z domnelYch nebo skuteenYch poekozeni zajrna jedne zeme zasahy do povetrnosti v jive zemi. ) • 4 • ( KRATKOVLNNt ROZHLAS DO tSL. S ptichazejicim jarnim obdobim se zpravidla zlepenje slyeitelnost kratkovinneho rozhlasu z Ceskoslovenska, kterY je pro krajanskou Ameriku a Kanadu vysilan kahlodenne od 7 do 8 hodin veeer vYchodniho americkeho easu na vine 19.70 metro eili 15,230 kilocyklu. Krome tohoto pravidelneho kadodenniho vysilani na smerove antene vysila se na veesmerove antene ve veedni dny 20 minutovY ptehled es. tisku o pfilnoci od 12 hod. do 12:20 na vine 25.34 metro eili 11,840 kilocyklfi, a 15 minutovY nedelni ptehled es. tisku ve 4 hod. odpoledne na stejne vine. Upozorriujeme krajany, kteti zachyti kratkovinnY rozhlas z Oeskoslovenska, aby laskave zpravy o poslechu poslali pokud mono leteckou poetou na adresu: Kratkovinny rozhlas, Praha, Czechoslovakia. ) • a. • ( gHOLA BUDOUCNOSTI. To neni ekola daleke budoucnosti, Zadna, fantasie, nYbr 2. realita: Skola, kde zaci stisknutim Nay zatemni ttidu, pies eernou tabuli spusti bile promitaci platno — a uz beli film, faky ekolni film. Zatim nemY, ale v to blizke budoucnosti i zvukovY, pobe2i pied vnimavymi zraky Zan od 'gest do 24 let. Takova ekola s filmovYm projektorem zrevolucionuje celou dneeni didaktiku. Kdy2 se tak divate na Kyselily film, jim2 se Zaktim ptedvadi sestrojeni paraboly, nebo Hejneho film o smyslovem vnimani, s povzdechem musite vzpomenout na sveho profesora deskriptivy a na jeho riporne a Umorne vYklady, musite myslit na naee uditele v prvni obecne, jak se nekdy zbyteene zlobi na sve Zadky pti eteni nebo poetech, jestliZe vidite, jak profesor HejnY nazorne svYm filmem uko,zal na moZnosti chybnYch vYkonfi smysloveho vnimani. Ano, a2 si film prorazi cestu do veech ekol, bude ekola vYkonnejei a radostnejei. LOAka je jejimu g objasneni pottebuje dnes ueitel pul hodiny, vying film za deset minut, i &lye& a vyloti to lepe.