Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNiK (VOL.) XXXV
WEST, TEXAS, ve stiedu, (WEDNESDAY) 26. biezna (MARCH) 1947
ARKTICKA VALKA NA
take tvrdilo) mohly bYt povaovany za demonstraci proti Sovetskemu svazu a zkalit ovzduSi pied moskevskYm jednanim. V torn ohledu nejsou Amerieane irtlocitni, jak svedei dejigte cviCeni, jeho2 ucelem je zjistit odolnost vojaku a vojenskeho materialu ve vlhku. Za oblast, v niZ lze pa to strance nabYt nejvic zkuSenosti, •byly uznany Aleuty a z ylaSte ostrov Adak (Adaga) ye skupine Andrejanove. Aleuty deli
Prvni byla operace Frigid, provedend na Aljake zeasti se svolenim ottawske ylkly na kanadske pude v okoli pristavu Churchill. Za treskutYch mrazii, ye snehu a mezi ledovci byla yyzkouSena letadla, vozba i automaticke zbrane.
Neznama Z"ena:
*
Jedna z nich je Byrdiiv VysokY skok. Cela flotila lod'stva se ledoborci a nosik letounit byla vypravena do antarktickYm molt Hodne se mluvi o jejim prilzkumnem usili, o lu zmapovat neznamY SestY dil sveta a vybarvit kartografickY jedine velike bile misto na mape, a take o laiscich nerostii — hlavne suroviny atomickeho veku, uranu — joho2 vYskyt v Antarktide pry si chteji Spojene staty zajistit. Ale cele usporadani ukazuje, ze jde preva2ne a hlavne o vojenska cvieeni. Americke lodi dostaly za ukol seznamit se s navigaenimi pomery v toenovYch morich, naueit se probijet ledovYmi prehradami. Letectvo zkouk lidi i material, start pristani, lety naslepo ye vichricich a v mIze, i vYsadky padakem v polarnich korioinach. Specialni oddily yyzkouSely v ledove vode Rossova more plavecke Ubory podmorskYch eet a na ledovcich iteinnost traskavYch nalozi. Zdo, se, ze si americke namornictvo porizuje z invasnich "labakii" neco podobneho podmorskYm prepadacim eetam, ktere chteli organisovat Japonci na sklonku valky jako protejSek sebevraZednYch leteckYch sborti Kamikadze. Meli to bYt plavci v potapeekYch ithorech s ploutvemi. umoZnujicimi tichY a rychlY pohyb pod vodou a vyzbrojeni narazovou minou, kterou by played pro jistotu zasahu dopravil a'Z k boku lodi. Tyto oddily mely nekolikerYm retezem chranit Japonsko pied invasnim lod'stvem. a zabezpeeit z podmorskYch bunkra zylaSte tokijsky zan y. Dychaci aparaty a zdsobniky s tekutou potravou jim umoZriovaly ziistat pod vodou osm hodin i dale. RychlY sped valky znemoZnil Japoncilm provest fantastickY plan. Americana zdokonalili jejich mySlenku. PredevSim po to strance — jak ukazala cvideni v Antarktide ae rozhodne nepomYSleji na to. obetovat sve vojaky pri spineni 11kolu. Zpravy o iideru americkYch pla ycu na ledova pole o torn mluvi priikazne. Je podobne pravde, ze odhodlani yyzkouSet si technicke novinky v naprostem bezpeei pied nepovolanYma &alma rozhodovalo pri volbe Antarktidy za cvidebni oblast spiSe na to, ze by padobne manevry u protilehleho polu (jak se
13
ZKOUSKU•
0V4LE6NA. einnost americkYch Stabil se yyznaeuje velkorysYm pokusnictvim: p V pouSti Noveho Mexika se zdokonaluji a zkouSeji rakety, na leteckYch zakladnach v Kalifornii letadla, jeZ maji prekonat rychlost zvuku, dalkove letouny dokazuji, ze nepotiebuji k svemu rizeni magnetky a mohu si klidne zamerit nejkratk smer pies oblast zemskeho magnetickeho polu. Ale nejzajimavejSi ze vSeho jsou snad vojenska cVideni v nejteZSich klimatickYch podminkach. *
eiSLO
Risen mrtirSich Ne, na naSich hrobech nehniji kriZe, a nahrobky se neklenou, andele s hlavou sklonenou, ne, nejsou tam vence ni tepane vrby a venec se zlatYm vlaknem, svieka, jeZ nikdy nezhaSi, my hnijem v jamach, politi vapnem, v kostech nam vitr haraSi. Vybledle lebky beznadeji na ostnatYch se dratech chveji a popel nas je do v gech stran v tisicich urnach rozmetan. Tvorime retez kolem sveta, semena vetrem rozvata, eitame, dny, mesice, leta, eekame, eas nam nechvata. A stale vic je nas to dole, bobtname, rostem den co den, u2 nadouvame vase pole, aZ jednou pukne vase zem. A potom vyjdem, straSnY na lebce lebka, s hnatem hnat a zalvem ve tvar lidem vSem: My, mrtvi, Zalujem. Psano v koncentraCnim tabore v Birkenau, 8. brezna 1944 v krematoriu tesne pled smrti v plynu.
Severni Ledove more ad Ticheho ocednu a tvori taktka most mezi americkou a asijskou pevninou. Maji studene, vlhke podnebi, jsou -Leiner celY rok zahaleny mlhou. Adak je z nich snad nejvlhei. Slizke Utesy sopeenYch skal jsou porostle mechem a mokvajici hubenou travou, jiZ studene, sychrave vichrice nevysug i, ac se honi kolem skal rychlosti osmdesati i sto mil za hodinu: prinaSeji stale rnlhy a mraky, vldei jejich cary po skalach a skoro stale je kropi deStern a vodni triSti. Vichrice, snih a pliskanice ze smesi obojiho podrobily stovky vojaku, operujicich na ostrove, te2S1 zkoace odolnosti ne2 operate Frigid za mnohem niZgiert teplot. Na Al-
jake cvieili Americana v oblasti Clear Creeku za padesatistupriovYch i vetkch mrazu. Na Adaxu neklesla rtut' pod Best stupriii mrazu, ale vlhka zima rezala do kosti. Zeme se potahla ledovYm Skraloupem, ale nepromrzla tak, aby unesla teZka vojenska vozidla, a tak nejvetSi Cast cvieeni sestavala z tahani a dobYvani tankii i transportnich a nakladnich aut z bahna. Ukazalo se, ze vYstroj je dost dobra, ale ani nejlepe impregnovane latky nezadeZely vlhkost, kdyl vichrice do nichsZ hala neustale proudy vody, a nic na svete neuchranilo zbrane pled rezem. Jedine, co udrZOvalo vojaky pri dobre mysli bylo, ze je to na Stesti jen cvieeni. ) • 4. • ( Takhle si to piedstavojeme. Snad u vetSiny radii maji ye svem kruhu jednoho nebo vice zakladajicich clams na gi Jednoty, kteri si zasluhuji zylaStni pocty za svoji oddanost a vernost Jednot y, u jejiho2 praporu cele pul stoleti Verne stall. Pravidelne mesieni schtze radii konaji se velkou vetSinou na prvni ci druhou nedeli v kaZdem mesici a tyto tadky piSeme zilmyslne pied konanim schtze v dubnu, aby zalelitost pocty zakladajicim elenum mohla bYti ve zi projednana. Neni techto zakladajicich elenii mezi nami jiz mnoho, jsou to broth, vesmes ye vysokem veku. Dozajista jsou to jedinci wadnYch 2ivotnich zkuSenosti a nekteri z nich v mladSich letech svYch patrili mezi nejhorlivejSi pracovniky SPJST, ba nekteri berou dosed neast v radove einnosti. K pocte temto elentim mela by se konati schfize slavnostni a zvolenY vYbor mel by zakladajici eleny do teto schtize privezti, neb uZ to bylo by easti pocty, ktera jiste tyto zakladajici eleny poteSi. Vyznamenani elenove zaujali by &stile misto v blizkosti firednikil a bratr predseda po zahajeni slavnostni schuze maze k zlatYm jubilantiim promluviti asi nasledovne: "VaZeni a mill broth! Hluboce dojat s pocity uprimne radosti vitam vas jmenem vSech broth a sester naSeho tadu a dekuji va.m, ze jste priki mezi nas, abyste prijali poctu, ji2 jsme pro vas uchystali poradanim dneSschfize slavnostni. Naplriuje nas Stestim, doekali jste se vzacne teto chvile jako svedkoy e rozrilstu Jednoty nak z maleho stromeeku, kterY jste peed padesati roky zasadili a peelive oSetrovali, na rozlaitY strom s oetnYmi ratolestmi stale svelimi a zelenYmi. Mii2ete nan pohlednouti s opravnenou pYchou, nebot' jest to take dilo y ak, dilo prospeSne vSem, pro ktere bude vam jako zakladateliim vkly Zehnano vSemi temi, kteri se pod ochranna kridla SPJS T utekli." Schtze radii konaji se nekde dopoledne a vet.Sinou odpoledne. Pro takovou pamatnou schuzi mohli by broth prichystat spoleenY °bed, po nemZ by nasledovala pratelska beseda, ruzne hry a pod. Kde mohio, opatfte si fotografistu ci nehoho s dobrou kamerou — obrazek z takoveho slavnostniho shromaZdeni bude mit nemalou cenu a bude vetSine ku drahou uporninku. Rozhodnete se va vagi schtazi k uspokadani pocty va gim Zijicirn dentim zakladajicim? Meta bystp kai'clopadn61