Vestnik 1947 03 19

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNiK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (WEDNESDAY) 19.. biezna (MARCH) 1947

OSLO 12 7

ALJASKA VE SVAZU SOUSTATi?

0

BYVATELSTVO AljaSky se nyni energicky domaria, ptipuSteni do svazu US A. Chce ziskat prava a vYhody °bennri SpojenYch state. AZ do roku 1912 mela Aljag ka statut neorganisovaneho teritoria, od r.

1912 je teritoriem s omezenou samospravou. Je to statut, kterYm pro:Sly nektere z nynejgich stall Unie, ale ani u jedineho z nich netrval tak diouho jako u Alja gky. Bude-li pripugtena do svazku USA, bude to 49. stat, a stane-li se tak aspori v r. 1949, bude to prave psi stem vyroei velikeho stehovani americkeho obyvatelstva na zapad, je2 nasledovalo po objeveni zlata v Kalifornii.

Prirodni bohatstvi Alja§ky ptirovnavaji odbornici k ptirodnimu bohatstvi Bvedska, a jeji rizemni rozlohu k cele oblasti SpojenYch state na vYchod od teky Mississippi. Jsou tam nektere z nejvetAich jehlienatYch pralesu cele severoamericke pevniny; mohutne teky, pine rybneho bohatstvi a zdroj vodni energie; nalezdte zlata, loZiska uhli a mnoZstvi pramyslove cennYch rud; nejakYch 600,000 etvereenich mil IAdy nezbadane a neprozkoumane. To vSe je nyni do jiste miry zptistupneno siti leteckYch linek a novou silnici, ktera, vede pies kanadske fizemi.

Aljag ka je a ma bYti drilelitou imperialistic:kou domenou USA. VYznam Alja:Sky roste s rozvojem valeene techniky a je proto v budoucnu jeji osud jednirn z problemn, s nimiZ se svet jiste v dohledne dobe setka jako s dillelitYm politicko-vojenskYm problemem.

Koncem roku 1940, kdy v Evrope jiZ zurila druha svetova valka, Alja gka se stala jevdtem takove aktivity, jakou nepoznala od dob zlate horeeky. Bildovala se tam letAte, munieni skladike, ubikace pro vojsko. Pracovalao se tam ye dne v nod, sedm dni v tYdnu, i za krutYch mrazu. Dulni inZenYti ptedtim byli presvedeeni, ze pridou neni mono hYbat pti mrazu 35 stupriil, Vojenske Cety to musely dokazat. Dalgi potde byly v tom, ze kdejakY htebik a §roubek se muses ptivezt po lodi z USA a vS'e se budovalo na pfale, urvane pralesu.

Amerika si najednou uvedomila strategickY vYznana Alja&y. Beringova fdina je jen 60 mil giroka. Ohromna japonska, namotni zakladna na ()strove ParamoS'iri u jinni 'Splay Kameatky byla od btehit AljaSly jen 670 mil, sotva til hodiny cesty pro tehdej gi japonska letadla. Obavy byly jests zesileny povestmi o rozvetvene japonske 'SpionaZi. Japoidti rybati u AleutskYch ostrovn provadeli hloubkova, meteni a technickY priazkum. V meste Sitka na Aljake zemtel start' majitel japonske pradelny. K velkemu prekvapeni ritadfl byl starec pochavan v uniforme vysokeho namotniho dfistojnika.

Aljaka ma roziohu neco pies milion etvereenich mil. Tisice etvereenich mil jsou vtbec neobydleny. Seskok parakrtistfi v nekterYch koneinach by se vfibec nezjistii, dokud by nevyvijeli intensivni einnost. Vnitrozemska jezera se v Fete znamenite hodi k pristani letadel VbavenYch pontony. Zinrzia tundra v zixne u-

moZriuje volnY pohyb housenkovYch traktorti.

Jsou tam mista, na nich by mohla vyrUst neptatelska zakladna, a neptdlo by se na to ani za nekolik mesicri. Na Aleutskem ostrovnim tetezu tisice mil dlouhem byly pied valkou jen tti domorode vesnice.

Tak velka a neobydlena, zeme se dala v pade valky hajit jen vybudovanim tady /lama-

Jaroslav Seifert:

Nad hrobem Neznameho vorina.

Jak obraz t'atY bleskem je mesto; o pfilnoci na rynku Staromestskern stanul jsem mezi chodci.

Dat ktidia mrakfi veli nad paty urousane tu v krvi; zaschia steal a ji.2 tu nova kane.

Spi mrtvY bez zbrani v sve hrobce uzameene.

Bez eerstvYch kvetin v dlani kptal jsem do plamene, do oenic prazdne skrane, do sve, je2 popraskaly; potichu, slzam brane, je2 po tvati se vali.

Ty mrtvY, spravedlivY a jrnena neznameho, bran plamen, ktery viru naroda meho, az slovo na tetive se odpouta a vzleti.

Hladil jsem zadumeive vlasy svYch malYch deti.

1939.

nich a ponorkovych zakladen na strategickYch mistech podel pobreli a vojenskych leteckYch zakiaden ye vnitrozemi. Proto Amerieane s jejich stavbou pospichali peed oeekavanYrn vstupem do valky.

V povaleane dobe se o Aljake uvaZuje jako o nezalidnene zemi, kde by se mely poskytnout ptilezitasti k existenci ptirdstkil obyvatelstva, zvlaSte demobilisovanYm vojaktim. Zernedelske moZnosti jsou tam dosud taktka nedoteeny. 2i je tam jen asi 1000 rolnikU, aekoliv je tam 75,000 etvereenich mil plochy, vhodne k zemedelstvi. Velka Cast pridy je v blizkosti mest a osad a pokud je vzdalena, ma moZnosti dopravy po cestach a po Zeleznici. Zeme ma asi stejnou plochu orne pridy a podobne podnebi jako Finsko.

AljaAka se sama nikdy neadivila a pied valkou dovaAela potraviny v hodnote 4 milionri dolarff rodne. Finsko vsak utvi elva a pu milionu oby-

vatelri a mimo to vyvaIelo pied valkou maslo, obili, sYr a dobytek.

Zeme ma ohromne porosty jakostniho jehlienateho dteva. Ma jedineene rybrie bohatstvi v moll a tekach. Ma bohata lokiska uhli, niklu, platiny, chromu, tungstenu, rtuti, cinu a nafty. Ma spousty koleSinnYch zvitat a vkchny ptedpoklady pro jejich pestovani. VyvaZi nejen ziato a sttibro, ale hlavne konservovane ryby (losos), koleAiny a kfde. Dodava, vkchny prave tuleni koleginy na svetovy trh — v r. 1943 jich bylo 117,000. Pestuje bobry, vydry a ondatry.

Naproti tomu dova.21 z USA potraviny a vSechny druhy pramyslovYch vYrobktl.

Jak to, ze pies sve bohatstvi a hospodalske manosti zustava Alja gla dosud taktka neosidiend?

Zda se, ze nejvet gi. bolesti Aljagky jsou polltickeho razu. Zeme ma status teritoria s omezenou samospravou jd 35 let. Nema, politicks svrchovanosti toho druhu jako kaZdY z 48 state a politicka kontrola zeme je stale ve Washingtonu, v kompetenci ministerstva vnitra. Zaditkovane ptirodni zdroje jsou ovladany kapitalem z USA. Federalni vlada pronajima rybolov, kterY patti k nejhojnejaim na svete.

Je vetSinou v rukou lidi, kteti na Aljake neaiji.

Dokonce i velka Cast sezonniho delnictva pH rybolovu pkijddi z USA, za lovu bydli a stravuje se v domcich a jidelnach spoleenosti a vYplatu dostava, po navratu do USA. Federalni vlada pak sama vlastni 98% pridy, ktera mute bYt soukromnikfun pronajata, nikoliv vSak prodana.

Obyvatelstvo AljaSky se domaha, statniho statutu, nebot' jedine v nem vidi manost vest zemi k vyrovnanYm a uspokojivYrn hospodalskYm pomerfam. Chce ziskat kontrolu rybolovu v zemi. Chce mit moZnost disponovat • pfidou a zuZitkovat ji pro vetejne fdely, ly, cesty a zemedelske objekty. Chce take mit stejne zastoupeni ve federalni vlade jako maji vg echny staty. Dosud tam ma jednoho delegata bez hlasovaciho prava.

Nynej gi sekretat vnitra Julius A. Krug ptey zal itrad v bteznu 1946. Stal se tak nejmladgim elenem kabinetu — bylo mu 38 let. Vkobecne se soudi, ze ma piked sebou velkou karieru. Tato zaeala v rote 1936, kdy2 ptiSel do Washingtonu jako odbornik spravovedy vetejnYch pod• Ptsobil psi budovani serie pfehrad v Udall teky Tennessee. V race 1944 se stal S'efem ritadu pro valednou produkci. Pochazi ze statu Wisconsin, kde skoneil studium narodohospodatstvi na statni universite.

Kdy2 Krug jako sekretat nav gtivil po prve AljaSlu (v r. 1946), udelal veinal dobry dojem.

Obyvatelstvo, ktere jej ptedtim neznalo, si jej tak trochu ptedstavovalo jako chuclokrevneho nervosniho fitednika, zvykleho prehrabavat se ✓ papirech a bez jakehokoliv pomeru k jejich primitivni a divoke zemi. Misto toho uvideli mladeho obra, podobneho jedne z tech silackYch dobrodruZnYch postav, ktere proslavily arnerickY DalnY sever IT romanech Jaeka Londo(rokeaav4ni p a stravi

V 28 T N I K

Strana

trtEDN't ORGAN SLOVANSKE PODPORLIACI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vyclavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. slib

•iption $1.50 a year

Zmeny adres zasilaji se do ilhvni CTtadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne a oznamky budIes aciresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

JARO. Na strani i v "Moll snih i ledy taji, snetenky uz tepl$7,rn vetrem ()Oka protiraji.

Slunko zase zasvitlo, polibilo sady, zat'ukalo na okenko, vego do zahrady.

PeSinky se belaji, stromy stoji zticha, nak maid zahradeeka zase volne Ocha.

Mraky ut se rozbehly, mlhy padly k zemi, tep1S7 veterek se dere skulinami Sktivan jasa nad hlavou: jaro uz je tady! zerne voni kyprou hlinou, prace void vSady. ) • 4 Za zlatem do tidoli "bezhlavYch." Mnoho zlatokopskSrch viprav se chysta v late do neprobadanSTch konein, kde se stSr kaji hranice Britsire Kolumbie a Alberty. Zde, asi 700 mil na severozapad od Edmontonu — kde se prakticky konei civilisace legendarni "bezhlavSich" v oblasti, kterou se toulava indianskST kmen Nehani. Indiani se vyhS7baji tomuto jako moru a rozhlasili o nem gpatnou povest pa celem severu: tikaji, te tam na gli bezhlave kostry mutt, kteri chteli z udoli °driest ziato, jak sveclei hrube kotene vakky s nugety a zlatS7m, prachem, jet u nich letely. Na severu se vypravuje, 'te v techto horskS7ch konOinach zmizelo za posledni leta nejmene trinact belochit, zlatokopii a loyal kotiSinne zvere. Pres to jsou detni Severane odhodlani prozkoumat tajemne udoli. Nikdo nevi presne, kde lezi — nekteri se v gak domnivaji, ze je to Moll, o nemt se mezi belochy mluvi jako o iTdoli mrtveho mute a jet je zhruba naznaeeno na mapach. V torn tdoli nebo v jeho okoli zahynulo skuteene nekolik lid' — bud' te byli zavratdeni, nebo si vzali tivot, kdy v divoeine uvizli o hiadu. Jeho charakteristickou vlastnosti totiZ' je, 2e se tam nedrti zver. A protote pry se mu zaeali Indiani vyliS7bat, at se nakonec stalo zlopovestnS7m, NOkteri znalci severnich konein vysvetluji pustotu kraje tim, ze jsou tarn sirne prameny a proto tarn neni nikde tiveho tvora, protote vodu nelze pit a sirne vSipary otravuji vzduch. Naproti tomu jsou mezi severskYmi Indiany roz'Sikeny take legendy o kde horske prameny udr2uji mlhy a teplo pc, celY rok, take pry je to zelena oasa na severu. Vkm tem legendam se chteji odvOlivci letos podivat era klouh 0 WI-

ne veci jsou pkesvedeeni — 2e tarn najdou zlato, pry dokonce metna severske zlato indiansk*ch legend, za nimt se vydal do polarnich pustin francouzskr Kanad'an, ktery nakonec objevil uranove rudy misto zlata. Skupina bYvalSTch vojaka hodla dat se dopravit letounem a2 na trojmezi a do tajemneho adoli seskoeit s padaky.

Indiani u2 nevymiraji. Podle vS7sledku posledniho seitani lidu ye Spoj. statech zije nejmerle hrstka Indiana v kaZdem state Unie a v sedmi statech zapadne od Mississippi — Arizona, Nevada, Montana, Nove Mexico, Severni Dakota, Oklahoma a Jdni Dakota — pkipada, jeden az deset Indiana na kahlYch sto obyvatel. ✓ celYch Spoj. statech jich Zije na 450,000, z toho asi ttetina mezi ostatnim obyvatelstvem, a zbytek, t. j. pies 350,000 Zije na 15 milionech akru pady, jeZ celYch jejich kmenam vyhradila vlada. Rudok se mnai rychleji neZ ostatni meng iny a take rychleji ne2 ostatni obyvatelstvo vabec. Jejich poeet nyni stale stoupa. se navzajem lisi zpasobem Z1vota, reci, kmenovou historii i sy S7rni vztahy k federalni Nekteti mluvi jen s yYm kmenovYm nateeim, ale nate& jednotne nemaji. Nekteti mluvi krome toho anglicky i gpanelsky. KaZdeho, kdo je zanesen do jejich kmenovS7ch seznama, povaluji Indiana bez ohledu na to, kolik indianske krve ✓ sobs ma, take mezi nimi ziji rovnopravne take miSenci s belochy, eernochy atd. Federalni vlada ma pravni zavazek zabYvat se jejich problemy, protole o Indianech se v3islovne zminuje ustava Spoj. state. Jeden z poslednich zakont o Indianech byl vydan pod nazvem Zakon o reorganisaci Indiana. Zastavil dalk ptidelovani pady jednotliqm Indiantm, navratil nektere reservace do pineho vlastnictvi jednotliy Ym kmentm, jinYm kmentim dovolil, aby svou padu odprodaly, udelil Indianum pravo na Cast samospravy, povolil kmentn, aby se davaly zapsat jako obchodni podniky a uzaviraly pajeky, zalo2il fondy na podporu nadanYch jednotlivca pkislu§nosti a povolil tajemniku vnitra, aby je pkijimal do statni sluZby. Dve teetiny Indiana se staly americkymi obeany pied rokem 1924, kdy z ylakni zakon jim udelil obeanstvi hromadne. Jinak zavisi situate Indiana na zakonodarstvi jednotlivSrch state Unie.

Nekolik state vydalo zakony, podle nichz svetenci vlady nesmeji hlasovat, co2 postihuje eetne Indiany, kteki jsou vladnimi svetenci. Pozdeji nej yyMi soud rozhodl, 2e Indian mute bYt i obeanem Spoj. state i svetencem vlady a Ze jeho obeanstvi neruSi jeho narok na kmenovk nebo jiny majetek. Indian, jejich majetek je spravovan statem a kteti maji s vladou zvakni smlouvy, jsou za vladni svetence. Ale i jako svetenci museji platit dame krome poplatka na udr2ovani svYch reservaci. Mnohe indianske kmeny jsou organisovany jako obchodni spoleenosti. Za druhe svetove valky vykopalo valeenou sekyru na 20,000 Indiana ye slObach strSreka Sama. Byli v americke armada i lod'stvu, mezi para gutisty, posadkami twin i ponorkach. Padlo jich pies pet set. Indiani kmene Navaho byli pkideleni valeenemu lod'stvu a meld dale2ite poslani na Pacifiku. Jejich nakeei je nesrozumitelne i yetgine ostatnich indianskSTch kment a je vabec velmi Indio probadano. Toho bylo vyulito tak, ze nejtajneja bitevni vzkazy na Pacifiku, jet ptesto musily bS7t vysilany okarnZite rozhlasem, byly yysilany v tomto nateei a zachycovany ptislu gniky kmene, rozsetS7mi po cele pacificke oblasti. Po valce se Japonci,, pkiznali, nemeli poneti, co to bylo za hatlaninu, kterou obeas odposlouchali a nikdy nerortekli.

Neni "Zelezne clony" v teskoslovensku. Velvyslanec Steinhardt, jen pkijel z Prahy ref erovat novemu statnimu tajemniku Marshallovi, ne2 se tento vydal do Moskvy na poradu Velke etykky ohledne mirove smlouvy s Nerneckem, prohlasil novinatarn, Ze v Oeskoslovensku neexistuje "Zelezna clona", cizi korespondenti mohou svobodne cestovat po republice a psat, co je jim libo. Take eeskoslovenskV lid se neboji projevovat hlasite sve mineni. Podobne se vyjadtil o upine svobode tisku a projevu v eeskoslovensku pkedseda Academy of Orthopedie Surgeons pr.Qte$91.7 dr. J. E, M, Thomson ?ha sje7-

Ve stkedu, dne 19. btezna 1941 du akademie v Chicagu. Dr. Thomson byl loni s lekakskou vYpravou anierickou v Ceskoslovensku a vyslovuje se o republice velmi pochvalne.

Mechanisace tvoii mane, za to vets' farmy.

Hluboke zmeny v texaskem zemedelstvi deji se kolem rids, aniZ by to prOmerny obyvatel mesta pozoroval, protole je upoutan vlastnimi starostmi. Nejake zmeny zapodaly uz zaeatkem t. stoleti, jine uspiSeny byly tlakem dvou svetovYch valek: Pokles obyvatel venkova podporuje vznikani velikYch farem, je2 jsou obdelavany mocnYmi traktory a &oda z techto sklizena je prisluenymi sklizecimi stroji. Mnohdy jeden mug s dobrym strojovYm zatizenim udela na poll tolik prace, pro kterou by drive bylo zapotrebi deset az dvacet delnikt. Texaske zemedelstvi v mnohYch oblastech paina byti velkS7m obchodem, neb se v nich hlavni Urody obdelavaji i sklizeji stroji. Tento zpilsob obhospodarovani pfidy vyZaduje vets' (army a tato zmena zajtht'uje lep§i hospodarnost a ovS'em i vYteZek. Male farmieky ubYvaji skoro pova2live v nekterYch krajich Texasu a ubYvaji take ye statech jinYch. Pozorujme eislice obyvatel farem v Texasu a pozname tak, co se na venkove deje. V r. 1900 bylo na farmach v Texasu 2,527,951 obyvatel, kteraZ eislice doela vrcholu v roce 1910, kdy jich bylo td 2,958,438.

Od toho roku vSak nastalo ubYvani farmarske populace v Texasu, nebot' roku 1930 napoeitano bylo uz jen 2,342,553 — roku 1940 dalei pokles na 2,149,187 duSi a roku 1945 napoeitano bylo toliko 1,487,829 duSi. V roce 1900'skoro 83 procent obyvatel Texasu zilo na farmach neb raneich, kdeZto v roce 1945 zbylo jich tam jen 22 procent; Texas mel v temZe roku asi 6,786,740 obyvatel. Mnoho texaskYch farmarskYch hochil pracuje doposud v prfunyslu ci jsou ye vojenske sluZbe a skuteenost, Ze Ubytek delnYch rukou na farmach neptines1 zhrouceni AspeenYch trod neb chovu dobytka lze pripoeitati jen mechanisaci zamedelstvi. V Texasu rname tomne o 116,000 mane farem oproti roku 1935, kdy jich bylo napoeitano 501,017. Naproti tomu v Texasu bylo obdelavAno 27,721,000 akru proti rozloze 32,642,000 akrt v roce 1931. Rozdil v obdelavane Vide asi pripada na pastviny, nebot' v poslednich dvanacti letech pozemky vyrazovaly se do pastvin, co " byl a je pain prospanY pude, obyvatelstvu i celemu statu.

VYhradni produkce baviny a korny pozemek pripravi o organicke latky, ktera ji znovu dodaji ruzne traviny. Mechanisace zemedelstvi zpilsobila take ilbytek taZneho dobytka v Texasu; v roku 1925 bylo na farmach kolem 1,850,000 koni a mezkfl. — v roku 1946 zbylo jich jen 790,000 kust, z eehoZ bylo 509,000 koni. Dle censu pied rokem 1920 na texaskSTch farmach nebylo traktory ; v roce 1920 bylo jich celkem 9,048 a tyto mocne taZne mr§ky ptibyvaly az jich bylo v roce 1940 malem jedno sto tisic. Hnuti pro mechanisaci zemedelstvi nabYva sily kaldSrm rokem. Loni obdelano bylo v Texasu 27,721,000 akru pady, z toho 18,000,000 akru eili 63 procent obdelano vice 'Ilene stroji. Bavina, nag nejstar gi hlavni produkt, obdelavana i sklizena je po starodavnu; nekolik modernich strojoySrch sberaea objevilo se ye stkednim Texasu net dojde k tomu, a snad v dobe nedaleke, 2e se bude bavina obdelavat i sbirat vDaradne stroji. Traktory a pkislu§ne strojove natadi umnZnily zvetSeni farem: v roce 1900 prtmerna farma mela 357 akril; roku 1910 klesla na 269 akill a v roku 1920 no, 261 akrt. Prtmer zvetgl se opet roku 1940 na 329 akril a roku 1945 na 367 akrt. Prfunerna cena akru pozemku byla v roce 1900 asi $4.70; v roce 1910 poskaila na $14.53; v roce 1920 byla u2 $32.45 — v roce 1930 klesla na $28.85, v roce 1935 na $18.70. V roce 1940 cena akru pozemku odhadovana byla na $18.81 a v roce 1945 vystoupila na $25.29. ) o 4. ( upozorneni! pigete na Ill. tfadovuu skrz jakoukoliv zaleiitost, tYkajici se va§ich poplatkii neb ciluhu proti va gemu certifikatu, neb vaiehe pojikeni u S. P. J. S. T., Ei ohledne dodavky Vestniku — udejte v2dy eislo neb sidlo va:iebo Stadtl, neb ?k,20 vakho gertlq:,114s.

Ve sttedu, dne 19. biezna 1947. liroziva umrtnost deti v l eskoslovensku. Ministr zdravotnictvi dr. Prochazka prohlasil nedavno zpravodajum tisku, ze umrtnost kojencu v Oeskoslovensku eini vice neZ deset procent a je daleko vyASi, nez na pi.. pied dvaceti lety mezi dernochy ve Spoj. statech. Ptieina pry tkvi v nedostatedne vS7iive, nedostatku lekatt a zdravotniho personalu, v nedostatku a Spatnem vybaveni nemocnic a konedne v kriticlOch bytovSrch pomerech. Die ministra dr. Prochazky pry potrva jeSte nekolik let, ne2 tyto vraiedne nedostatky bude moci republika zdolat. Je to straSne piiznani v narode, kterS7 musi poditat s kaZdS7m novYm ptisluAnikem, protole mal3", podet obyvatelstva projevuje se v esl. Zivote na kaZdem kroku a v Zivote hospodatskem arcit' nejvic. Dnegni amrtnosti deti v 6eskoslovensku neni ovSem vyderpano vSecko zlo, s kterSrm bude musit republika jests zapasit. Je to ptedevSim menSi odolnost proti nemocem a pak to, i deti, ktere -deck° pteliji, ponesou si do Zivota stopy valeene a povaleene bidy. A to je v zemi, kera mela pied valkou vzornou zdravotni peel o kaZdeho alena naroda poeinaje jeho narozenim a konde amrtim ye stati! Teprve z tohoto obrazu vidime nejzfetelneji rozsah 'Arneckeho zlodinu.

Mirova smiouva s Nemeckem, kterou ptipravuji v Moskve zahranidni ministti velmoci, je dnes hlavni mezinarodne-politickou otazkou.

Mezi spojenci je fipina shoda o torn, Ze Nemecko nesmi se jiz stati vojenskou mod, nebezpeanou evropskemu a svetovemu miru. Mir ma-2e bit vgak ohroZovan i hospodafsky a take v tax) taktice Nemecko v2dy vynikalo. NemeckS7 vojenskS7 stroj byl sice znieen, ale aparat, kterSr ptipravoval valky hospodalske jako prvni sek valek brannSich, toti2 nemeckS7pramysl, obchod a finance, Zije dosud v Nemecku, a Ziji i jeho tykadla po svete, v statech za valky neutralnich, i v zemich, s nimi2 Nemecko vedlo valku. Neni velka nadeje, Ze Nemecko bude zbaveno hospodatske ittodnosti naopak, spi g se mide stati, 2e hospodatskou soudinnosti bude vyvedeno i k bSrvale moci politick& Spojenci se pkedstihuji, jak co nejvice zvS7Sit nemeckou pramyslovou vS7robu a zachovat nedoteene myslove podniky v Nemecku, v zemi, kde z dnani tovarny na detske kodarky udelaji zitra tovarnu na bombard'aky. Anglie i Amerika vysvetluji tyto snahy tim, 2e nemohou na okupaci doplacet, co2 je v3iklad velmi popularni, a Ze Nemecko si musi vydelat samo na dovoz potravin a surovin. Pajde tedy Nemecko na svetove trhy, navaZe valkou pteruSene spojeni a Amerika mu jests poskytne pirjeky. Rusko podporuje rozmach pramyslove vSrroby v Nemecku, cot odavodriuje tim, Ze si takto vybere Cast nemeckSrch reparaci, nebot' potiebuje spoustu vsrrobka pro svou znieenou zemi. PH tom oba tobory usiluji o politickou ptizeri Nernca. po minule valce Nemecko prvni se zmocnilo ruskSrch trha v dobe, kdy ,ostatni svet Rusko blokoval nebo aspori z nedavery nechtel dodavat, pozname nove nemecke nebezpeei v jasnejSIM svetle.

Prvni rozbeh k letu na Uvaluje-li se o tak zavratnS7ch cestach, jako je let na Mesic nebo dokonce sousedni planety, je let do vise dvou tisic mil jen Zabi skok — ale nevypadalo letadlo bratti Wrighta, ktere skuteene zprvu mohlo delat jen vetAi poskoky, jako hradka nevyleeitelmich snilka? A piece v nem byl protej gek letouna, ktere dnes obleti bez pkistani pal zernekoule s nekolikatunov3im nakladem. V brzku bude mono vyzkouSet prvni raketov3i letoun pro cestujici, planovanS7 inZenVry britske meziplanetarni spolednosti — R. A. Smithem a H. E. Rossem. Nova, raketa ptesne napodobi raketu V-2 a k pohonu se ma Olt ptizpasobeneho motoru teto rakety. Ov gem, vnitiek je fegen velmi odligne. Misto tf.askavinove nalae, nesla V-2 nekolik tun, ma, kabinu pro pilota.

Pod kabinou jsou velke nadrZe na pohonne 16,tky zaujimaji skoro dve tketiny v3iSky raketoveho telesa. Raketa by se odpalovala jako V2. Stoupala by zprvu zvolna od stolaru, kterS7 ji dava kolm3-7 smer. Ve v3iSce by postupne nabS7vala rychlosti, jeji stupriovani maze pilot iidit. Motor by ji vynesl za d ye minuty do vise asi 40 mil a v torn bode by dosahla rychlosti

V ti3TNiit kolem 5 tisic mil za hodinu. Tak vysoko u2 rozene neni znatelnelm odporu vzduchu. StladenS7 vzduch v rakete by otrhl a odhodil jeji vrch kabina by byla nesena dal az do vySe dvou tisic mil, tedy mnohem vise, ne2 vystoupil profesor Piccard, jen se s ySim stratosferick3'7m balonem dosahl vise asi 36 tisic stop. Ve vysi dvou tisic mil je i zemska gravitace (tae) uz velmi slaba. Pilot by mel pocit, jakoby se vznatel, jakmile by ptestal pusobit tah, kterY ho za letu tiskne na jeho sedadlo. Ma se za to, 2e by zakusil velmi nepthemne pocity, ale i tato zkuSenost by byla dalelitou slakou pro W.,dani. Soudi se, Ze by potiZe snesl aspori nekolik vtetin a mohl je sant radiem tern, kdo by jeho pokus na zemi sledovali a zaznamenavali jeho zaZitky. Tryskove motorky na obvodu kabiny, je2 by pak spustil stisknutim tladitka, by zadaly otadet kabinou, jakmile by se pocit oprogteni od tie staval nesnesitelnYm. Odstrediva sila by byla umelou nahra2kou tine. Tiskla by ho zase na jeho sedadlo, take by mohl pokradovat v pozorovani. Ma se za to, 2e by se udrZela kabina na vrcholnem bodu asi sedm minut. Pozorovaci pristroje a radar budou v to chvili ovgem dfrleitej gi ne2 pilotovy smysly.

Kdyby bylo moZno dohlednouti a2 k zemi, naskytlo by se vzduchoplavci richvatne mapove panorama, nebot' by mel rozhled o polomeru kolem tri tisic mil. To znamena, '2e z Anglie — kde by se provadel pokus nekde na cvidi gti pro prrizkum raketovYch steel — by videl a:2 na Island a k PripetskYm ba2inam v Rusku, do severni Afriky a na Azory. Oblahu by vide' dernou, nebot' modre zabarveni ji dava vrstva ovzdugi — a slunce jako oslniv6 bilou kouli. Po sedmi rninutach by se kabina zadala sna get na padaku, ktery by ji udr2oval v phslu gne poloze a zajistil by take jeji dopad na naraznik, kegcnY jako meth tahaci harmoniky. Musila by se ovgem zajistit i proti potopeni, kdyby ji vzdugne proudy zanesly nad more, co2 by bylo ph odpaleni v Anglii velmi podobne pravde.

Odskok od matky Zerne na dva tisice mil by byl docela trpaslidi ye srovnani s meziplanetaxnimi vzdalenostmi, ale jiste by se jim ziskaly poznatky. Ovgem, financovat by mohl pokus jedine stat a i pro stat by to byl finandni ukol, rimernY jen velmocenskYm mo2nostem, proto2e by ptirozene nemohl 133t samoirdelnY, nYbr2 prave by byl jen prvnim pokusnYm nabehem k cilrim vyggim.

Listaxna redakce. Pozdrav z Corpus Christi poslali nam man2ele Frank StranskY st. Bratr Frank co vzdelavatel 2upy ji2ni AOS vydal se na ptedna gkovou cestu po hnizdech sokolskYch a jeho dobra, manZelka mu dela spoleenici. 02iveni Cinnosti v telocvidnach sok. jednot v Texasu je nejvkg 2adouci a my pevne verime, bratru 2upnirnu vzdelavateli se podati jeho U.kol, cod bude k prospechu cele krajanske haluzi v Texasu. Za milou vzpominku man2elfrm Fr. StranskYm dekujeme. — Spoluautor hodnotne knihy "Cegti pionyii jihozapadu" dr. Henry R. Maresh v Houstone, poslal nam cennou bro2urku "The Czechs in Texas", pretisk z publikace "The Southwestern Historical Quarterly", k nim2 pkilo2ena je mapa dash Texasu s oznadenim krajanskYch osad. Bro2urku napsal dr.

Henry R. Maresh, historik na gi haluze v Texasu a nova jeho prate zasluhuje uznani cele nasi krajanske verejnosti. Va2enemu dr. H. R. Mareshovi k nove praci srdeene blahopfejeme.

— Starostlivy a obetave pro kaZdou krajanskou vec pracujici bratr Frank Olexa poslal nam k uvefejneni zaverednou zpravu celostatniho SA CT, jiz naleznete na jinern mists t. eisla. Zprava je dokladem roduvernosti prislu gniku dsl. privodu, AmerickYch Oechoslovakir v Texasu, kteti verne pinili svoje obdanske povinnosti nejen viral svoji vlasti americke, nYbr'Z pomahali i akci odbojove, j11 pornahali ku znovuosvobozeni v Mnichove zrazenYch 6echoslovakt. Zavereena, zprava take dosvedduje pochopeni pospolitosti vgech krajanskYch tabort v Texasu, radostnS7 akaz i krasne vysvedeeni rodove uvedomelosti. )• NemaZe byti ani narodniho ani politickeho ani socialniho programu bez programu rnravniho. Tomas G. Masaryk.

Strana S OBCHOD SE SRDCEM. Helena Fabianova.

Mluvi-li se o mlade2i, stavi se na odiv jeji pracovitost, svedomitost a v gechny mohre viastnosti, ktere by ji mely bit samoz‘rejme. Dobra, — pracuje v narodnich smenach, kope republice uhli, piilozila ruku v pohraniei. Na neco se vS"ak v slavnostnim hluku, kterY kolem ni ph torn vgem vznikal, zapomnelo. Stadil se ji nekdo zeptat jak mysli, co citi, co se naudila znat a demu rozumet, jaky byl jeji vYvoj, nee doga k barikadam a revoluci?

Na;Se mlacle2 je pry pokrokovd, rozumnd a odpov.edna. Jiste je, ale rozhodne ne vgechna.

ZaraZejici skuteenost zjiSt'ujeme ye statistice rozvodii. Venice procento rozloudenYch manZelstvi mladYch lidi je ponekud nezvykle. Rozpadavaji se tak zvane valedne sriatky. Napadne je, ze nejtrvalejSi jsou svazky etyhadvacateho rodniku — u toho je rozvodil jenom deset procent — zato ostatni manZelstvi se rozchazeji v osmi pripadech z deseti. Co je asi pridinou toho, ze lids, kteri prohli valku v manZelstvi, se nyni opou§teji?

Hrtiza bombardovaneho Nemecka pronasledovala zylake dtyriadvacatY rodnik. Stavela devatenachlete Caste peed okamhte rozhodnuti mezi svatbou a ri gi. Sriatek a dite bylo jakousi — pozdeji se ukazalo pouze dodasnou — ochranou. To tedy svatba. Vdavali a Zenili se Tide, kteri by se ph normalrnm vYvoji nikdy nevzali, chlapci a devdata, kteri se znali sotva nekolik tYdnir. V nekterYch pripadech byla svatba pouze uspiSena nutnosti, ale mnohem Casteji se seznamovali s funyslem stnj co stfij dojit k oltati. Laska byla neco naprosto zbytedneho, preziraneho a nemoderniho.

Nebezpedi nasazeni, ktere atyriadvacatemu rodniku hrozilo vic ne2 ostatnim, bylo same o sobs dostateenYm dUvodem. K sriatku v gak vedly Casto mnohem meldi pohnUtku a merle zavaZne podnety. A byla to prave mlade2 z ostatnich rodnika — vyjma etyriadvacateho — stably k sriatku okoinosti zcela nepatrne.

Odpoved' na otazku, prod se rozchazeji man*Zelstvi vkch rodniktr krome etyriadvacateho, je snadna. Tato manZelstvi postradala od poeatku jakYkoli hlubSi spoleenY zajem. Na nekolika slovech se neda postavit zivot. Podatedni okouzleni brzy vyprchalo a pevnY zaklad, na nemZ by se setkali oba partneri, chybel. Nuda, nespokojenost a zklamani si podaly ruce.

Koncem valky se zhorgila i hmotna situate mladYch manZelstvi. MuZ, ktery se vratil z totalniho nasazeni, nemel caste kvalifikaci na dobre platens misto a mel Zivit mladou manZelku. Bytova tisen pirsobila rovne2 velke nesnaze. Uvolnily se hodnoty, snadno dosahtelne svobodnYm, ale dvacetiletYm a dvaadvacetiletYm manZeltim jen teZko pristupne. Nespokojenost rostla a ponevadZ nemeli jiZ nic spolednal°, roze gli se bez nejmenSlho pocitu viny.

Vstupovali do manZelstVi bez poctiveho uva2eni a nevydrZeli prvni osudovY naraz.

JinY je etyriadvacatY rodnik. Dvacetileti pro2ivotem v risi a byli nuceni brat ho tak, jak byl. Poznali jeho smysl, nautili se vaht si lasky a pratelstvi. Spoledne nebezpedi je Tato manZelstvi zUstanou jig pevna. Kdo postavil spolednY Zivot na ty prekonand a opomijene zbyteenosti — lasku a pratelstvi — yydrZell. 2ivot zklamal ty, kdo chteli oklamat jej.

Osmdesat procent rozvedenYch ma svilj poSramocenY Zivot ye vlastnich — nekdy dosti slabYch — rukou. 811 do boje Spatne, museli tedy prohrat. Je na rich, aby si oriznali chybu, neomlouvali se valkou a nehledali postranni cestiCku k aniku. Bylo by to zbytedne ztraceni easu. 2ivot si mohou naprimit jen vlastnimi poctiv3imi ) ( Hdy2 se vam nikdy zda, Ze Zivot je teZkY, temnV, zrnateny a zlY, a t2 skoro nesnesitelnY, zkuste udelat neco dobreho komukoliv a uvidite, jak i maid, vlidnost, prokazana blanimu, yam samotnemu point& a &a yam heed bude svet svetlejh a milejSi. — Dr. Jaroslav StranskS7 ) o ( Lepe mate y bit, net okoVti nest kruh, ne otroky, jen mute stvotil Bah, — J, V, Bladek,

Straw' 4.

Odd Dopisovatelsk5T Palacios, Texas.

CtenY bratte redaktore!

Bratr Truksa v jeho poslednim dopise pile: Mili bratti a sestry, br. Domorad neni spokojen s moji odpovedi na jeho dopis ve Vestniku uvetejnenem 5. Unora, proto mu odpovidam jejednou a jestli s tim nebude je g te spokojen, pak se dovolavam br. redaktora aby rozhodl, kterY z nas ma pravdu.

A ja Ti br. Truksa odpovidam, te Ty to ,bereg jaksi po vojensku, ale ja jsem to discipline jit davno odvykl, a tak Ty minis, te tim rozhodeim ma bYti br. Frank Moueka, to mini jako nejaky soudce mezi mnou a Tebou. A tak specham s paru tadky, net ten soud vyjde, nebo to bude hroznY soud. Brrr, jiz mne jde mraz po zadech.

Dale pi g e g , te pi gi cosi o houstonskYch Rakug anech. Ano pi g i, ale i u vas v Alvin je jich dost.

Take pi:k g , te vytetek Pamatniku mel byti venoVan nekteremu dfiletitemu neelu narodnimu v Republice Ceskoslovenske a eekali jste at ho dostanete za $2.50. Ty mysli g te nikdo nevi jak vy jste y e va g em fade pracovali v prvni svetove valce a jak jste pracovali v teto a prod jste nedarovali ten dolar na Mena, co taylorskY sjezd odhlasoval — jednodu g e se u vas teklo, my nedame nic a dost.

Br. Truksa, Ty pi g e g : "Toto je vYtah v kratkosti z onoho Pamatniku", ja jsem ho take pte g el rely, ale nikde jsem nevidel, ze vase odbodka,nekde na neco prispela, ale na g e odboeka v Sealy odevzdala na bazaru v Taylor eek br. Frnkovi sedm set dolaril, a take na g taxi, ku kteremu ja dnes pattim, kdy Hlavni fitadovna rozeslala na tatty, aby katdY tad ziskal tolik a tolik dlenn, aby na ten jubilejni rok Jednota mela dvacet tisic alent, na g rad mel ziskati 33 'Menu a on jich ziskal cosi pies etyricet. A kdy se tak pro to na g i Jednotu stara g , tak co vy jste tam u vas pro ni vykonali, jednodu g e tekneme nic. A jak jsem posledne psal, ze kdybych byl milionat, te bych si s Tebou nedopisoval.

Jsem farmat americky, prace mam pino vtdycky, Arodu vozim do mesta, a tak jsem zajel lidera dd mesta, kde jsem prodal moji bavlnu a vite proe jsem ji prodal, nu proto abych dodelal ten milion a abych mel penize at nas ten bratr redaktor bude soudit a abych se mohl odvolat k vy gg imu soudu. Loni jsem ji mohl prodat za devetatticet centti a nyni jsem ji prodal za petatticet a pal, a to jenom skrzeva br. Truksu, to je ta bratrska laska, jeden se odvolava na Sokola, druhY na Panaboha a ja k vy gg imu soudu a kdy to tam prohraji tak si teknu, Franto jsi vinen.

V poslednim dopise br. F. B. Steiner ku konci ma napsano — Dou g ka. Neni tteba abych to cele psal, neb mi to ani br. Steinerovi nic neptinese.

Ale na jedno Te br. Steinere upozorriuji, ze ja jsem nenapsal Utednik, ale firednici, a jestli Ty si mysli g , te jenom Tys byl Utednikem a ti druzi ne, tak mne odpust', ja jsem to nevedel, vtclyt' to bylo vetejne mluveno i psano, jezdi hore a dolu a ptijede jich na jedne kate at pet a v g ichni berou milove. Piece Tys' nebral tadne milove, ci ano? — tak piece Utednik a Utednici neni jedno.

Ku konci pisek te se obdivuje g br. Truksovi v jeho mirnosti a trpelivosti, a ja se take divim, tes nenapsal, ze zase pisi za etyti tisice etyti sta stribrnYch, jaks to napsal v roku g estathcatern.

Ano, vy v g ici umite psat s tim velikYm JA, vase dopisy vypadaji jak kdy vjede s karou do lesa a ta kara jede jak had, aby neudetila do toho velikeho Juba a ne na jedne ani na druhe strane a ten maly smreek se podda, on se ohne, ale jak kara pfejede, on se narovna a roste dale. — S bratrsk'm pozdravem, Frank Domorad. br. Ktivadka, plijmi ode me srdeenY pozdrav a nezlob se, ze jsem to posledne tak spat ne slabikoval, la mysliro, to 'Led' to main spra y -

VIASTNIE ne. Mne take jmenuji jak se Komu nekdy p si Demokrat, nekdy Damarad a taky jeden elen mne pojmenoval Domorad-chleborad. Ten Glen chudak ani pro Jednotu spati nemohi, tak mu ta na g e Jednota prirostla k srdci. No ale nt darmo je to, co 'te si poeneme, kdy koneene klamat v g echny nemUteme. Mil' bratte, co se ronieeni tyka, mame peknou pohodu, z pocatku se myslelo, te ani nepooteme. V mesici 'Onoru rolnici delali ve dne v noci a 7. btezna jsme dostali krasnY de g t', tak ze nekteti dnes ut diskuji a nekteti seji kornu. My mame je g te sto alma orat na rYti, ale to nesebere dlouho, nebo to neni take dobre jak je rYte v g ecka skord. Tak ptijmi ode me srdeeny pozdrav a pi g jak se ma g .

Frank Domorad. ) 4 Needville, Texas.

Bratti a sestry!

Jakousi nahodou se stab, te podrobnejgi zprava, drive zasland, o zabaVe a sloudeni tadu Cis. 70. a 81. se nedostala do Vestniku, a ponevadt mnozi eleni se pro ruzne prieiny nemohli sUdastnit, podavam zde strueny ptehled to nasi Bratr ptedseda Jos. Vydrtal, po zahajeni schfize vyzval ptitomne aleny, by navrhli Mario pro novy tad, a po krat gi debate bylo usne g eno, by jsme novY tad pojmenovali Needville, Cis. 81. Po to ujal se siova mistoptedseda Hl. atadovny, br. Marek; kratce objasnil sta y a vzrast SPJST a dale svou jadrnou keel nemalo ptispel k upevneni na g eho ptesvedeeni ✓ budoucnost Jednoty. Jemu zajiste nemalo vdeeime, te naddle se rozvinula nenucend, ptatelska zabava, a taktet na g im hospodyrikam za ptipraveni tak hojneho vYberu tech lahudek, ph eemt zabava trVala.at do pozdnich hodin a mnozi si pfali, by cosi podobneho se opakovalo easteji. Volba atednika noveho tadu se,provedla hladce a zvoleni jak nasleduje: Pfedseda Jos. Vydr2al, mistopfedseda J. J. Zemanek, taj. Inoc. Pe g ak, fieetnik John Kolaja, pokladnik Frank Seveik ml. Na aeetni vYbor jmenovani: Aug. Teykl, W. J. Woytek a John Kolaja.

Za organisatora zvolen W. J. Woytek.

Myslim, 2e bude mnohe naSe eleny zajimati nee° o stavu majetku a elenstva na;Seho fa,du, zvla g te ty vzdalenej gi. Rad Cis. 70. mel pied spojenim 151 elena, majetku na hotovosti a v bondech za $1,068.39. — fZdd Cis. 81. mel pied spojenim 164 Clem a majetku na hotovosti a v bondech $1,081.84, spojenim tedy dostoupl majetek na $2,150.23, a poaet elena na 513. V minule schazi bylo pfijato 6 novYch elena a doufame, ze s phspenim bratti a rester fadu budem pro,spivati i naddle. S pozdravem, Inoc. Pdak, taj. ) • 4 • ( PRO BEZPECNOST LETECTVI. Z Dallas pri g la zprava, 'te vojenske vynalezy, ktere udini phstani letadel Upine bezpeenYm ✓ nejvet g ich boutich a nepohode, jsou nyni zkouSeny a po Upinem jich zdokonaleni budou daily k uzivani leteckYm dopravnim spoleenostem.

Mnozi krajane a krajanky, obratili se na dr.

Ed. Mirka, profesora slovanskYch jazyka na Texaske statni universite v AuStinu se 2adosti o sdeleni, zdali povaluje nynejAi cestovani y elikYmi letadly za bezpeene. 0 dr. Miekovi je znamb, ze o vanocich podniknul letadlem cestu do Oeskoslovenska a '2e v letadle pfeletel ocean.

Zodpovezeni tech dotaza zabralo hodne jeho easu a dotazy dosud dochazeji a proto rozhodnul se odpovedeti v easopisech. Sdeluje, ze beta ni za apine bezpeene dosud nepovaMije a odvolava se na eetna neStesti, ktera se hlavne v time pfihodila a take na to, 2e cestujici se nyni letani vice boji neZli dfive a tak letadla nejsou dosti obsazena. Z vlastni zkuS'enosti sdeluje, 2e v letadle se celou noc koufilo a nasledkem toho vzduch byl naprosto zka2enY a nesnesitelnY, zvlaSte pro male deti a lidi slabe na plice, nejhorSi natal cestujici odhazovali nedohofele cigarety na podlahu, pokrytou kobercem, take se obaval, ze koberec chytne, tak jako se stab ph pcdarech v hotelich . . . Take sdeluje, Z'e by nebyl letel, kdyby byl mel delS1 prazdniny. Chtel v gak videti starou maminku, protoie mu bylo sdeleno, ze pravdepodobne to budou 1 eji )osledni vanoce. eiii, k ptateitn,

Ve stkedu, dne 19. bfezna 1947. je velice rad, Z'e matku a bratry uvidel po mnoha letech a tak vykonal svou rnravni povinnost a take uvidel misto, kde jeho bratr-lekaf byl krvavymi nacisty bez soudu umneen i hrob, do neho2 byl pozdeji ulcden. Zdaraznil, ze jeho nav'Steva byla diste rodinna a 'Ze si ji sam platil, tak jako si platil vSechny cestovni i jine vsilohy v dobe, kdy pracoval pro osvolmeni skoslovenska z nacistickeho otroctvi. Z Oeskoslovenska se vratil tace nemocen a proto na nektere dotazy nemohi ihned odpovedeti a proto take nemohi psati o svYch zkuSenostech. V aeskoslovensku se zdr&l pouze etrnact dni, ale mel tam deset prednaSek, hlavne pro mlade, o tom jak na g i krajane a krajanky za valky horlive pracovali pro obnoveni svobodneho demokratickeho Oeskoslovenska. Zdtraznil take to, co Amerika vykonala pro Oeskoslovensko po valce Dr. Mieek radi krajanum a krajankam, kteki maji vice easu, aby radeji, jell Lodi, 2e to sice clele trva, ale 'ie je to rozhodne bezpeenefg . Je11.nekdo jineho nazoru, tak at leti .. . ) • •Tc • ( RODi SE NOVA /AROVKA. V rarnci budovatelskeho programu bude zvYg ena i vYroba elektrickeho proudu. S rozvojern elektrisace stoupne i spotfeba 2arovek a zajem ciziny o deskoslovenske vYrobky. Svedomita prace ptinese novou slavu nag emu sklatstvi. V budovatelskern programu tfeti vlady Narodni fronty Oecht a Slovakt se pravi, ze v oboru energetickem vYroba elektrickeho proudu vzroste na 7400 miliont kw, t. j. o tficet pet procent proti dne g nimu stavu a sedmdesat pet procent proti stavu pfedvalednemu. S rozhfenim elektrisace stoupne take spotfeba zarovek. Z'arovka byla povalovana za zazraenY vynalez, kdy ji poprve v roce 1879 zkonstruoval slavnY Tomas Alva Edison. Dnes je v g ednim ptedmetem denni potfeby. Jeji seriova vYroba je v g ak stale velmi zajimava. V d'eskoslovensku mame dye sklarny, v nicht se vyrabeji tarovkove bafiky. V oechach je to sklarna narodniho podniku Osram a na Siovensku sklarna Klara.

V Oechach se 2drovkove banky vyrabeji v KoSVanech u Teplic- g anova. KaVanska sklarna byla vkly eeska a i za okupace v ni pracovalo mezi Cechy ani ne deset Nemcil, kteki vgak vSichni museli na vojnu a td se nevratili. Mezi dne g nimi sto thceti zamestnanci pracuje jen nekolik nemeckYch pomocnYch delnic, ktere nebudou po odsunu postradany. VYroba obyeejnYch 2drovek byla za okupace zmenena v specialni vYrobu malYch zarovek pro vojenska auta. tankv, letadla a boiove vozv.

Wroba iarovek neni jednoducha. Za6ina se lekarnicky pfesn'm octva2ovanim vyrobnicn surovin v tak zvane sklatske kuchyni. PottebnY material, jeho podstatnou Cast tvoti skein pisek, je peelive misen a dopravovan do rorthavenYch panvi v hutni peci. Zarem az o patnacti stech stupnich Celsia meni se- surovina v tekutou hmotu, kterou sklari-tarovkati nabiraji do vyfukuji. ZruenY tarovkat, jemuz tovary odbira uee-dnik, vyfouka za osmihodinovou pracovni dobu tisic banek, bez ueednika asi sedm set banek. Price u mei ie velmi t Ar .ka, a je zti2ena teplem, salajleim z vSrline panvi.

Vyfouknutim Zarovkove banky neni jeji vYroba skoneena. Tovary putuji ve zvlagtnich dratenYch klecich do chl q dicich p eel kde se 1,– plem odstrariuje vnitrni nepravidelne napeti skla. Zavady jsou zji g t'ovany na zviastnicn pristrojich, ktere je velmi spolehlive odhaluji. V 'Ceske 'Zarovkarne se vyrabeji i 2arovky s mleenym sklem, eili banky matove. Hotove banky se bali do krabic a ihned opouSteji sklarnu. Jsou posilany do tovaren, kde se provadi dani monZa valky byl, znaerrY nedostatek zarovek.

Sklarny totiz vYrabely specialni Mrovky, potfebne pro valkti. Dnes se 137.acuje opet napind, vyrabi se asi sedm desitek raznych druht rovek pro normalni osvetlovaci ately. VYroba se da, vAak take zmenit na specialni zhotovovani lamp radiovYch i obrovskYch lamp vysilacich stanic. Oeska, 2arovkarna vyrabi denne asi cet tisic banek. Zajem o ne je nejen na trhu domacim, ale i v eizine. Francie, Holandskot Dansko„ Nora° at 11116 state VOlari

Ve stfedu, dne 19. btezna 1947.

Buhl, Idaha.

(Pokradovani, co psala v br. Vestniku 22. ledna 1947 ses. Rosie Truksove, z Alvin, Tex.) Mile sestry a bratri!

Musim se vam pochvalit jak jsme se meli s moji dcerou Mari! Kuderovou v Texasu na navgteve. — Kdyt jsme prijely po busu na Guy, tak jsme za gly k p. Jos. Bosakovi, jestli by nas nekdo dovezl k Jos. WaldikovS7m. Pi. Bosakova tazala se: To jste vy z Idaho? Tam prave jede mladik do lesa, ten vas k Walcikum doveze. — Prijedeme na dvilr k W. a zhrozily se, co vgude blata, a ut to Avakrova za nami tene v botach, ale ja na prvni pohled jsem ji nepoznala, neb je moc ztrapena nemoci jejiho mantela. Tak jsme se prezuly do gumakti a ut to napichujem za bratrem do staveni. Ja jsem jeden bot nechala v blate a nohu v puneo ge pichla do te mazave dernice, ale to nic! Bratr Josef mne nemohl poznat, az za chvili, on totit dosti nevidi, a 30 rokil jsme' se nevideli, tak' se dal plakat. Pravim jemu, neplae! Na to on: Kdyt ja jsem, sestriako, takoq bidak. A skutedne je na torn zle, na-nohy se nepostavi. Svakrovou lituji tea, co ona vytrpi s nim. Je gte dobre te maji syna Edu nablizku, to jim vypomaha.

Na druhS7 den mely jsme od sousedn Batkil jaterniely, a v nedeli pi. Batkova poslala kolade a sahodlouhe klobase, vgecko bylo mod dobre. V nedeli odpoledne jeli jsme do satiate. U sine jsme se se gly s Johanou Pollakovou a jeji dcerou Otilii Havrlantovou a jejich mantely.

Ale tyto jsem nepoznala, az ke mne Dekujeme jim, to za nami prijeli, neb s pi.

Pollakovou jsme druhe sestrenice. Jdeme do sine, ut tam byl slu giV poeet bratti a sester, to bylo mile vitani a rilzne vyptavani. Vetginou jsem je vgecky poznala na prvni pohled, tea br.

Frank Vrlu, a on ut tea void: Tetieko, jak se mate? Ja na to: dobte. Jedeme od domu k domu a co je kde dobreho pomahame to snist. Je pravda te jsme jedly as nas bylo hanba, a kde se nam ten apetit bral nevim. Pak ye schtizi jsem si gla zaplatit na rok do SPJST a pravila, te to asi prijde lacineji kdy si to donesu net' posilat money order. Br. predseda nas oslovil, to jsme pfijely at z Idaho, a podal nam ruku.

Dekuji. Po schtzi brali obrazky pro Pamatnik nebo do jubilejniho Cisla Vestniku. Pak dcera Maria vygla s pi. Otilkou Havrlantovou na sodovku a prigly zpet s prekvapenim, te Stepan Valeik z Houstonu jim poslal po synovi Jenikovi tam k sini listky na aeroplan. Rikala jsem, te nepojedu na aerolplanu, ale jela jsem. Dolate se to jelo. Z Brownsville at do Houstonu jely jsme 2 1/2 hodiny. — Trochu jsem odboeila.

— Pak za nami phjela mantelka br. Jana Zemanka. Chvily jsme si pomluvily. Kdo by se byl nadal, te tak nahle zemte! Po schtizi zajely jsme k br. a ses. J. H. MikeskovSnn a mile byly prijaty. Byli u nich jejich syn Josef se tenou a ditkem, a jejich dcery, i mantel te jedne, L. Suroved. Tak hned sna gely na stul kolade, kaflCko a /lime dobroty. Dekujeme za pohosteni. Jos. M. vyhlitel dobte, ale preji mu, aby byl brzo opine zdrav3'7. A jegte neco: V sini nas zvali ses.

Filomena a br. Jan Waldik k nim v pondeli na °bed i s rodinou Edy Waldika. Jake pak vymlouvani kdy iekla, ze bude norka, a tak jsme to ptijaly a odjezd odlotily na irterS T . A to jsme se zas mely jak na svatbe, i piveeko bylo. Tak v iiterV v poledne vsedly do busu v Guy a jely do Corpus Christi a dojely 112 k veeeru pied White Plaza hotel, byl ut osvetlen. NemSdim-li se, ma 17 poschodi. Jdeme do eekarny a telefonujeme na rodinu Viktora Huffa. Oni za chvilku ptijeli na kate, a u nich zase bylo vgelieeho dobreho k veeeti, a my mely ut zase chut' pohromade, pak jsme mluvili at do pozdnich hodin. Viktor rikal: Mdm zitra odpoledne prazdno, tak bychom vas mohli zavezt na kate do Rio Hondo k Brodeck3im. Ach, to byla voda na nag mbin. Tak dopoledne nas ses. Rozi Buffova provezla mestem, pribrala pi. Sladkovou, jeji pritelkyni, a jely jsme k mofi. Jak jsme phjely zpet, po dobrem obecle jely jsme v geci do Rio Hondo, prekvapit Brodecke i mojeho bratra. Jak jsme tarn prijeli, zustali jsme stat na ceste a dcera Marie gla do domu ptat nocleh.

Statieek, totit nraj bratr Stepan ji pravi: Kdyt ja neumim anglicky. To nevadi, strteku, ja

VESTNtK yam to reknu mora ysky. Radi bysme tu dostali nocleh. On odpovedel: To je zla vec, hospodat neni doma, jsou v meste. A net si to povedeli, ut Brodeeti ptijeli, i Davidova rodina, a Huffovi poznali, a to se vi te na noc jsme zustali.

Bratr Stepan nas nepoznal, ale ja jeho hned.

Vypada na jeho staff dosti dobre. Vyjde i ven s eakanem dosti obtitne, ale musim doznat te je na tom lope net br. Josef v Guy. Az jsme se z toho ptekvapeni uklidnili, tak Davidova rodina odjizdi. Mame je jiste nav gtivit. Take nas pozvali na veeeki, cot jsme s dikern prijaly. To jsme se zas mely dobre, tech oranai, grapefruitn, hlavkoveho zeli a rtizne zeleniny, ktera se tarn dobre rodi. Neni divu, takovY pekny pozemek.

Prejely jsme mnoho state, od Kanady at po Mexiko a od Mexika po Floridu, ale Rio Grande Valley ma dobrou zem. Nemyslete, te jsem rifeja,kY nadhonai, snad agent, ani zdaleka ne. Ale katc1V stat ma sve qhody i nevS7hody. Ono se tarn toho urodi, ale zas za to maji nizkou cenu a vydani take je.

Tak jsem vam toho dosti napsala „a delam puntik, kterS7 si vypiljeim od statieka Bartow.

Vg ak on se to ani nedozvi, a kdyby, tedy potadam ho za odpugteni.

Johana Palatova.

Na zdar!

P.S.: Prave co toto dopisuji pti gla mne zprava, to bratr Jos Waldik zemtel.

Pokraeovani pozdeji.

• 4, • ( Floresville, Tex. Bratti a sestry!

Bylo mne natizeno, abych popsal tu na gi nedein' besedu; o dopolednim programu nic nevim, ponevadt jsem nemohl bfli pritomen.

Odpoledne br. starosta zahajil sokolskou schtzi, ktere byl iidasten br. Stransk3'7 a nam v mnoha vecech podal vysvetleni. Byl vzdan dik oboum br. starosttim, br. Fr. Bolf a br.

Svobodovi, kteri se snatili udrtet zdej gi jednotu v tak z1Vch dobach, cot se jim podatilo a nyni se jednota opet probouzi k einnosti. Marne peknY7 podatek, jen bratti vydrtet v einnosti, neb kde neni einnosti, tam podina hniloba. Na to prikrodeno k volbe nadelnice. Zvolena byla jednohlasne Anita Bajerova, ktera vzdava dik za dfiveru na ni vlotenou. Tim sclatize ukoneena na 10 minut, note zacina satirize tadova. Br. predseda zahajil sclatizi za pisne "Hej Slovane", vita pritomne hosty br. a sestru Stransk3"7ch a br. a sest. Mandkovi a pak prikroeeno k vyrizeni tadovS7ch zaletitosti. Co jsme ujednali napigi vam podruhe. Byl predstaven br.

Stransk3i, kterV se hned ujirna slova, vzpomina velkeho oloveka, prvniho presidenta CSR, Tomage G. Masaryka, vylieuje krasnVmi slovy jeho tivot a boj za prava lidu, dava ho za vzor nagi mladeti. Byl to velkS7 dlovek, test budit jeho pamatce. Navazuje fee k na gi mladeti, lidi iipadek moralky, varuje na gi mladet, aby se vyh3ibala takovemu zlu, da se tomu ptedejit vstupem do na gich telocviden, tam se nam nave mladet nezkazi. Proto drazi rodidove poglete vase ditky bez obavy do Sokola, rim mlad gi tim lepgi. Vite sami, ze svoji zku genosti, te dim mladgi stromek, tim drive se vam da ohnout a vy snaze na nej na gtepujete, co z nej chcete miti. Tak jest to i s ditkem, eim dtive zaenete, ti mlepe. Rea' br. Stranskeho byla krasna a propletena humorem. V gak vy kteri jej znate, vite jak on to umi. Jitni tupa v nem skuteene ziskala pracovnika nenahraditelneho. My vzdavame br. Stranskemu nag srdeenS7 dik, k nam vatil tak dalekou cestu, by nas povzbudil k dalgi praci. Predna gka jeho byla odmenena zasloutenVm potleskem. Jen gkoda, pte gkoda, te to nav gteva nebyla takova jak jsme odekavali, snad easteene to zkazilo to chladne poCasi, no a dastedne taky malt' zajein o dobrou vec. Na to byly sborove zazpivany pisne: Pisnieka deska, Leh Sokol pekn3i ptak a Spejme dal za sokolsk3im praporem. Dale k pocte narozeninam Toma ge G. Masaryka tape krasne jeho oblibenou piseri Ach synku doma-li jsi. Br. Bolf dale ptidal je gte jednu humoristickou, meet byl odmenen potleskem. Nato po zapeni esl. hymny Kde domov milj, program zakoneen.

Sestry maji prichystanu svaeinu, tak nastala skuteend br, zabava. Diky vam sestry, ze jste

Strana 5. tech dobrot tolik prinesly; nezklamaly jste jako nikdy pied tim. Ut ph rozchodu prijeli bratri a sestry ze San Antonio, prijeli as po jejich schtizi, pry jen na par slov a stisknout pravice.

Tegilo nas bratri a sestry, ze aspori na chvili jste zavitali mezi nas. Jmenovat nebudu tadneho, neb bych mohl lehce nekoho vynechat, a to bych nerad. S bratrskS7m pozdravem, Tom. Novak, dop. ) • 4 rtad San Antonio, eislo 133.

Prribeh minule senate byl vice net uspokojinY; nevim zda proto, te sestry byly mnohe poeetneji zastoupeny netli bratri, cot se velmi ztidka stane, neb se mi to jen tak zdalo, ale sestry skuteene ukazaly bystrY zajem v planovani a Uprave programu.

Mimo betne jednani, zabavni vybor podal zpravu a nastin pro program na gi slavnosti a priznavam se, te jsem byl velmi prekvapen Upravou.

Porad programu necham k oznameni nektere sestre vYborti, snad sestra Bundilova sama uverejni porad, jen prozradim, te eleni Detskeho odboru maji velkY dil provedeni na starosti, jak jsme meli priletitost se presvedeit po minule schnzi, kdy provedeni byla zkou gka a velmi hezky se to v ge datilo a ja doufam, te pri skuteenem provedeni ph slavnosti bude to jegte hezei.

Jegte jednou pripominam, to vgechni Cleni Jednoty bydlici zde v San Antonio, at' path . k jinYm radum, jsou vgichni active zvani. Vim dobre, to zde bydli mnoho Clem). na gi SPJST patricich k tadtim vzdalenYm a ktere nezname, proto je zverne, by jsme se s nimi hezky po bratrsku poznali, proto sestry a bratri, ptijd'te vgichni k nam druhou ned .Mi v dubnu, t. j. 13. dubna v jednu hodinu odpoledne.

Rovnet okolni tidy jsou active zvany k Oast; tady Floresvillske, Jourdanton, Dobrowolski, George West a dale at Corpus Christi, phjed'te k nam na na ge tricetilete jublleum zaloteni radu. Zabavni vYbor chysta dostatek jidla a obeerstveni, proto nemusite se starat a slidnet °bed, ten budete mit s nami.

Sestry nageho tadu prosim, vejdete ve styk se sestrou Blanat, Amburn neb Falbo, abyste se dohodly, co bude treba „prinest pro spoledny obed, by bylo vgeho Bost.

Vg ichni eleni zakladajici, kteri dosud path do faclu, jsou zvla gt' zvani, by zcela jiste byli ptitomni, vtdyt' to vlastne bude jejich svatek.

Nekteti jsou vzdaleni a snad jim nebude motno se dostavit, prece v gak by jsme je meli radi s nami na ten den, proto je-li jen trogioku motno, nenechte se dlouho pobizet a prijedte mezi nas. Sejdeme se v gichni po triceti letech zase v te same mistnosti ye ktere jsme byli pied triceti lety zasnulYm bratrem J. R. Rubenou do radu a Jednoty uvedeni, ye velkem sale y e WOW budove v jednu hodinu odpoledne 13. dubna 1947. S bratrskVm pozdravem, Louis Dressler, taj. ) • 4. • NAVSTIVIL TEXASKOU STATNi UNIVERSITU. Z Austinu sdeluji nam nag i universitni studenti, te dp. dr. ArnO gt 2iaka, profesor kolleje sv, Prokopa v Lisle, Illinois, za valky vojenskS7 kapan nag i armady, prijel dne 10. brezna do Austinu na sve ceste po Texasu a navgtivil eegtiny i ru gtiny v odboru slovanskS7ch jakde byl uvitan prednostou dr. Miekem.

Promluvil ke studentilm o duletitosti studia slovansk3ich jazykii a jeho tee byla vyslechnuta velmi pozorne. Na jeho poeest daval piedseda odboru abed, ktereho krome dp. dr. 2fEky a instruktora Jaroslava 2ivneho sileastnila se take pani Marie Zivna, oblibena dopisovatelka deskVch novin.

Dp. dr. Arno :St Zig ka vyslovil se velice pochvalne o v:Vsledcich vyu6ovani Ceske i ruske reei a na pamatku obdaroval Cleny prof. sboru: Jaroslava 2ivneho, Jos. Malika a dr. Mirka vlastnimi hodnotraS7rni knihami Czech Cultural Contributions a Radio Lessons in Czech.

Autor jejich obdrtel doktorskou hodnost ye filosofii na slavne universite Karlove v Praze.

Nairn studentiim i profesortim byla jeho navgteva

viistst t

Strata t

PRATELSTVI. Ptatelstvh Velke slovo, tepid slovo, je-li ptimne mineno. Nese-li trni, dava i rtfZe vieho se ptitel naditi mite! — Milena Lamarova).

Moji valeni a mili, uptimni ptatele na tech ruznych mistech pod tim texaskYm nebem, dokazujete me, e na me vzpominate, ty dopisy, listky a rtizne vzkazky, ktere ptinaSi mi pozdravy a nazna, pekna a uptimna Jsem yam za to velice vdeena, yZelyt' uptimne ptatelstvi je to nejkrasnej:S1, co nas v nakm itI oblatuje, v zarmutku posiluje a sptateli; sdelena, radost je dvojnasobna radost.

A ja bych si opravdu ptala miti khdla, abych tak mohla obletnout ruzne ty texaske vesnice a navZtiviti ty dobre vlastenecke naSi lidi a podekovati jim za jejich uptimne ntatelstvi.

Tak vy tam v Danbury, Svobodovy, manZele Alois Pechadkovi, pi. Schovajsova, a vy tam v Bomarton manZele S. Bartokvi, velice east° na vas na vsechny vzpominam. Nemohu vas ale vsechny jmenovat, neb je vas velka Cislice po tech rilzn,;Tch vzdalenYch mistech, jak v mesteekach lak i na farmach.

Bez pkatelstvi byl by Zivot nã 2S pustinou, bez tepla, svetla a vane. Ptatelstvi dodava Zivotu kouzlo, pro neZ elovek vpravde Olovekem se stavd a nalez.i dosti sil k praci a k sluZbe druhYm a k obetavani se. PtatelstvrnZ samou phrodou je lidem v dui vloleno. A nejenom lide, ale i zvitata snad maji sva, ptatelstvi. Velice rada jsem pozorovala ptitulnost dobytka mezi sebou, jak vZdy kravieky dve neb i th pasly se stale pospolu a tu travieku kousaly tak tesne u sebe, Ze to bylo a2 s podivem, a obeas i jedna druhou jazykem ollzla, a ty oei jejich k sobe tolik pohliZely. A co Z kone, ti spolu jiste hovoiIvali, jeden druheho pysky se dotYkal, jakoby si, Septah. Kari, to nadherne zvite, pine lasky a ochoty k eloveku. I mezi slepicemi je videt riane iotatelske skupinky, dve, tH i etyti, jsou den ode due pohromade; je videt, e jsou uphanne kamaradky, chodi spolu, d'obaji spolu a hovoti stale, a i na bydelku pospolu v noci sedaji.

Ano, uptimne a verne ptatelstvi je velika mot a nesmirne dobrodini eloveku pracujicimu a trpicimu. Ptitel na neho2 mono spolehati, jest yzacnY poklad, proto kdo má Z ptitele vaZ si ho, neb uptimna oddanost a spolehlivost ye vSem vSudy na ptitele, ma cenu &L ae neni vkly ptatelstvi uptimne. Velmi easto je to hluche slovo. Dnes ptitel— a zitra dovede vychrliti celou spoustu uraZek, podezteni, a gpatnosti na hlavu toho, komu jeSte vdera se delal ptitelem.

Zavist, ta jedovata bylina v nitru a srdcich mnohYch, ktera nemfae snesti, aby se nekomu z nas vedlo lepe nehi druhemu. Ano, jsou iotatele, kteM bez pheiny oslintaji a znecti,'Ze se elovek divi, odkud ta zavislost a zloba, kdyZ jste tomu phteli ktiZem stebla v cestu nepteNeni vkly prave ptatelske lasky, ktera se ptedstird, a ktera by mela znamenat ta slova na brane htbitovni: Upevni mne jako znameni na ruku svou, a jako eelenku mezi oeima svYma, nebot' silnejSi neZli smrt — je laska!

Ano, lasku a uptimnost pottebujeme, aby to eiste ptatelstvi mail° rash, kvesti a ptinakti zdrave ovoce. Tudit kdo pracuje g o napravu, ye sluZbe sjednoceni, odstranit klevety, podeztivani a zaZt' — vytrvej. Je to prate teZka, ale ne mania.

My nejsme zli, jenom jsme neditvetivi a nachylni Skoditi sami sobe. A jak jsem Cetla ye zprave z Houstonu: Bylo by lepe, kdybychom neuraleli nak ptedni mute, mame jich tak malo. Ano, to je pravda. Mnozi svoji nerozvaZnosh. odpravuji nak dobre pracovniky, neb vSeho se mira napini, a i ten nejobetavejSi, ktery s hlubokou laskou v srdci ochotne pracoval, obetoval eas, penize, i east° zdravi, a ta to si ledakdos dovoli po takovYch hodit blatem.

Prave etu v Br. Vestniku ZOBJ: "Zachovejme dedictvi °tot" Ano, jest povinosti nas vSech to hledet uchovat co nejdee. 02ivujme tu lasku k narodu, k naSi keel, nic na to nehled'me, Ze se nekde nemluvi Cesky, aneb 2e nekdo nemluvi, budOn zase lin.i mluviti. Ptipomerime sz e po

Bile Hoe zustala mai& hrstka eechii, a men hrozne take ziti a prec se necitili pora2eni.

Mame-li pokracovati zdarne ku ptedu, musi mezi nami zaujmouti misto Ucta ku vgem tem pracovniktm, vymizeti zbyteena, zavist, neptejicnost, osobni malichernosti a rtzne svary, neb toto vge vede jen k rozvratu a nieeni dobre \Ted. Jak zdarne by pokradovaly na ge jednoty v gechny, kdyby to ptatelstvi a bratrstvi bylo uptimne, neb to bratrstvi mini prave tolik jako to ptatelstvi. jsem byla tolik At'astna, kdy2müj syn Jaroslav v sedmnacti letech, prvni rok co zadal navgtevovat kollej v Cedar Rapids, Iowa, a zaroveri vyneoval prvni ttidu 'Ceske* gkoly, mel 32 ditek a udelal s nimi velice peknou praci.

Mela jsem velkou radost, neb to bylo jedine moje ptani, aby mdj syn byl dobrYm 6echem, aby poznal celou hloubku deskYch dejin, aby znal vsechny ty na ge velke bojovniky a hrdinne vridce, co2 diky Bohu, se nine v gechno podatilo, ano vgechno.

Ale, ted' kdy 2 dtu rtzne ty naralky na ty nage narodni pracovniky, tu je mi hrozne teskno v dui, a tekla jsem mu ji2 nejednou, ale vicekrat, e snad bych udelala lepe, kdybych ho byla nemotila s tou de gtinou, za jeja neeni se dostava jen neuznani. Ale on me tekne: Mami, nevgimej si toho, to nestoji za rozeilovani, to se musi ptehlaet, takove malichernosti. Rekne mi, to je velice nepatrne, malieke, ne 2 aby s tim bylo poeitano. A tak mne ta bolest zase ptejde a myslim si: nic, jen pracovat dal.

A jak je psano z Vegtkyne Erbenova Kytice: Darmo nadeji kojite se planou, nezbudete se svYch psot a bid, dokavad jednou chodivati branou nebude tvrdy &sky lid. — Ano, jednou branou, ruku v ruce a ph i torn uptimne ptejici, bez zavisti srdce, v giehni za jednoho a jeden za vgechny, v pravem ptatelstvi a bratrstvi, co2 prospeje pak nom vge spoleene.

Potom snad ptestaneme hazet rrizne podezheni a ura2ky, a po uralce napsat: bratte, bran se . . . !

Smutne — velice mutt* jak Si troufame i tam, kde nemame 2adneho prava ani 2adne dovoleni jsme si nevzali . . !

Vam draha statenko pani Frontal() Rekova pfeji z hloubi sveho srdce k Va gim 80. narozeninam hojnost zdravi, aby Bah Vain doplál jeSte mnoho rokt spokojeneho 2ivota mezi va gimi drahymi. A diky za v gechna laskava slova a mile vzpominky. Brih Vam 2ehnej vgem!

Marie A. tivna. ( ) • 4 Mt. Calm, Tex. Cteni brathi a sestry!

Tak mnohy z nas ma starosti, kterak by ziskal noveho Mena, kdy 2 tad pottebuje nove eleny, neb stall ji2 zembeli a zmiraji, a nas u2 je malo, tak 2e to stra gi zanikem celeho tadu.

Bratti a sestry, historie a zaklady na gi Jednoty jsou chvalyhodne, jsou k lidskernu prospechu, nagi otcove, nagi ptedchildci vytvotili pamatnik nehynouci, budi2 jim Cest.

Povim varn, jak ja jsem se stal Menem Jednoty. Moji rodide byli ptatelske povahy. Oni se stall eleny Jednoty zahy, kdy2 byl zalo2en tad Morav gti Bratti Cis. 6 phi West. Za kratkou dobu jejich dlenstvi, otec mi povidal: "Kluku, vstup do Jednoty, mne se to tam libi, je to slovanska Jednota a nedelime se na katoliky a evangeliky, jsme si vgichni rovni, a to se mne libi." A ja jako kluk, bylo mi to stejne, bYt Menem Jednoty nebo ne, moje starosti byly docela jingi. Nu ale otec povido.: "Jdi k lekatske prohlidce a jestli bude g uznan za zdraveho, tak v ptigti schrizi bude g uveden do tadu," a tak se stalo. Pak moji mlad gi brothi se take stali Nebyla to na ge starost kdo to plati, oni platili nak pojistky a2 do doby kdy jsme se o2enili a odeSli z domova. Moji rodide nemeli ptebytku, lili skromne a tace pracovali a pro dobrou vec v2dy byl obetavi. Tak je to se v gemi rodidi, jak delaji tak maji. Meli bychom podpobit fee, kterou vytvotili na gi otcove k prospechu na gemu tin'', kdy 2 vtadime nage deti do Jednoty, prospejeme sobe a detem. MnohY otec by ziskal syna neb dceru, kdyby jen jednoroeni splatku obetoval, Na4 44auxta ma 1ag44:s1 pied

'e

stiedu, dne 19. bfezna 1941.

nen pojigt'ujici spoleenosti. Zanechejme slu g -nouhistor p sobe.

Take tomu vetim, 2e kdo setri ma za tti. Mame letos mirnou zimu, mime defte. Potoky jsou do poloviny zanesene hlinou, tak mil2eme odekavat velke povodne.

S bratrskYm pozdravem, Ed. Snapka. ) • 4, • ( Rad Hvezda Texasu, dislo 47., Seaton, Texas.

Ve schrizi 2. bbezna bylo ujednano, aby bad potadal besedu a oslavu 50 leteho zalaeni Jednoty na podest tadovYch zakladajicich den& Tato beseda a oslava bude potadana 1. Cervna phi tadove schrizi.

Aadovi Utednici 2adaji vsechny Cleny, aby se dostavili do ptigti schrize 6. dubna, aby pomohli vypracovat program a rozdelit praci.

S bratrskYm pozdravem, Frank V. Spatihel, taj.

Ve

stfedu, dne 19. bEezna 1947.

VOJTECH RAKOUS:

Vojkovieti A Pirespolni 0 "Budeme si vatit g ernou kavu, tetieko," vysvetloval Nacek.

"Bude vas po ni bolet hlava," rozmlouvala jim amysl Rezi, "ne snad, ge bych yam jig ogivela, ale krev po ni stoupa, do hlavy. Uka g, Nacku, mnoho-li chceS zavarit?"

Nacek poslugne pristoupil s hmogditem k posteli a Rezi rukou hrabla do lamo gdire. ZdeSene vykrikla a hrst kavy strkala Nackovi zpatky do rukou.

"Smrt byste z toho mohli mit, vSecku ji zavakit!" zvolala uleknute. "Tuhle dej, Nacku, hned zpatky!"

Nacek posluAne Sel zpatky k polici, cestou Oak tajne vysypal do hmo gdire Rezi skonfiskovanou kavu a nadbytkem hrabl je gte do schranky pro novou hrst. Pak to vSecko ye hmogcliti utloukl a za chvili ji g kourila se voile kayo., v hrneekach pied zbo gnYmi mugi. S utajenou zavisti pohli gela Rezi, jak jim chutna a jak si prichvaluji.

Vypita kava je rozjarila a zapudila vSecku ospalost a rozmrzelost. Heller a Fried, staff' solenove Chevre KediSe, vypraven razne pribehy z pohrleti a eetn3ich svYch noenich strati u mrtvYch a umirajicich. A ku podivu, byly to yesines pribehy velice smeSne a vesele. Rezi tem historkam chvili naslouchala, pak se ji opetne v drimote zavrely °al.

"To yarn jednou," vypravel Heller, "u g je to vice let, mel v Bilichove pohreb nejakk Baum — vSichni mu liken Pinchis 8rage. Kdy g jsme ho oblekall do tatrichim (pohrebni roucho), povidam schvalne k vdove — takova stare, Skatule to byla, u g je take davno nebogkou — povidam ji, zdali mame tkanici u tatrichim zavazat na kliaky nebo na uzel. S pladem se ptala, jakk ge to ma vYznam. "To je tak," povidam, "kdyg tkanice uvageme jenom na klieky, tak se smeji zase vdavat, jak je ale uva geme na uzle, vdavat se u2 nesmen." "Jen na uzle, jen na uzle, gtkala, "ja, se vdavat nechci." A s piagem odegla. JeSte jsme nebyli s oblekanim u konce, dale si mne vdova vyvolat prede dvere.

"Pane Heller," povida s pleeem, "piece aby ty tkanice uvezall jen na klidky, ne snad, vedi, bych se chtela vdavat — Bah by mne musil potrestat — ale jen tak pro v gechny pripady."

"Ba, to jsbu genske," vzdychl si Fried, "jako tohle Rezi. Zbuhdarma sem va gime cestu a marline noc."

Heller mu daval odima znameni, aby byl v reel opatrn3i.

"Ted' opravdu spi," jistil Fried, bedlive pohli geje na Rezi, "a kdyby i nespala . . . " "Vgdyt' je to vSecko svata pravda. Vzpomene si v noel a v tako zime a nic ji neni. A poked same modleni, aby elovek za celou noc ani lista nezavrel. Tech par groSt, co plati k Chevre, veru nedava dareni, to je pored nejakeho modleni!"

"Neco ono je ji piece," rekl Heller chlacholiye, "ono je odtud a g potud. Je to prec jen stare, aenska a veene" tady nebude. A pro Modcheho by to prec jen byla rana — co by sobe podal."

"Nejak by to preekal," prohodil jizlive Nacek.

"Fa, preekal," svedeil Fried a zapomenuv na vSecku opatrnost, rozhorlene pokraeoval: "Cog od ni Modche malo zkusil? Ta se ho natrapila!

Ug je od ni vSecek uktieenY. Vadila se s nim ye dne v noci, vhod ji nepromluvil, vhod ji nepokroeil. lkekl-li, ze je neco bile, vadila se s nim tak-dlouho, a g musil doznat, ge je to eerne .. .

Kroniky by se o ni daly vypravet," koneil Fried.

Pohrigeni v horivY rozhovor, nev gimli si, Rezi ug zase delSi dobu lezi v posteli s otevrenyma alma, ge slySi kagde slovo a z °di ge ji srAeji blesky spravedliveho hnevu. Ani sebou 'dak nepohnula, privreia zlosti svitici odi zase

al STNIZ' ke zdanlivernu spanku a naslouchala ... naslouchala... ziA honor o Rezine minulem a stave} se stale nenucenejSim a v geobecvote-staval nejSim. "To je vS'ecko pravda," onnoeil si take Nacek, "ta se jak2iva navadila a nafriukala! Strkc Modche si u ni vystal odistec."

"A co Modcheovi ptatele, ti by si zavkskli, kdyby tak " tekl Heller. "Celt' 2ivot se k nemu hlasit a ted' by jim Modche jiste vg ecko odkazal — krev neni voda."

"V hrobe by se Rezi nad tim obratila," jistil Fried a dodal: "Co by sobe ale Modche pooal, kdyby mu ji panbu vzal?"

"Wenn by se," pravil Heller, "co jineho?"

"To snad ne . . . ," pochyboval Fried, "jsou to piece u2 jen leta, pova gen, gedesatka!"

"Co na torn?" staff Heller na svem. "Modche neni dosud k zahozeni a poradna genska, kladne tamhle spomySelska Fanynka... " "Ta, co hauziruje s loketnim zbo gim?" zvolal Fried prekvapen.

"Ta same," svedeil Heller. "Jd u g bych to Modchemu nejak zaonadil. Fanynka u2 ovgem neni mladici, do padesatky ji mnoho neschazi, ale je jeSte ph tele a nejakY gro6 ma taky. JO, myslim, 2e by si Modche mohl gratulovat . . . " "Ja, yam darn gratulaci!" vyktikla v tom Rezi a skoeila rovnkma nohama s postele. A jA stela ve svem snehobilem, na vednou pout' ptipravenem bboru uprostted sednice jako vtelenk andel pomsty a zloby.

Heller, Fried a Nacek zdekne vyskoeili se svkch mist. Do vS'ech jako kdy2 hrom udeti.

"Snad se jich chyta fantas, Rezinko?" jektal Heller ustraSene zuby.

Rezi se zasmala, jak se smeji satana:Si v pekle. A2 to kosti pronikalo.

A ktidela, co mela sily: "A tohle vy jste lido od Chevre! A abyste Odell, 2e u2 mi nic neni! Bah mne nahle zazrakern uzdravil, aby pfekazil vase plany, vy neznabozi, vy kupliti, vy . . . vy . . . " Bylo hrozno Rezi poslouchati. Nacek, Heller a Fried stall chvili jako ptimrazeni, pak podali se speSne oblekati a jeden pies druheho se tladil ke dvetim. Zde vAichni tti srazili se s Modchem. Modche, probuzen Rezinkm ktikem, ye spodnich pouze Satech a s noeni depici na stare hlave, tak jak polekane vyskodil s postele, vrazil do sednice, nemysle jinak, net 2e nastala Rezina posledni chvile. Byl jeAte v gecek rozespalk a hned ye dvetich se podal modliti: "8ma Jisroel . .. " Hi vflevu vSak, kterk se v sednici naskytl jeho zraku, zamrzla mu modlitba na rtech.

A vgecka, Rezina spravedliva zloba obratila se nahle od pravYch vinnika na Modcheovu nevinnou hlavu.

"Tak vgecko odkala sv3im pratellim a Fanynku spomySelskou sobe vezmea!" sapala se na neho jako diva.

"Zblaznila se," aeptal Modche tresoucimi se rty a nideho nech6,paje.

"J6, ti dam Fanynku, j6, ti ji osladim, Fanynku!" hrozila mu Rezi zat'atou pest'.

Modche otviral asta, chteje gadat vysvetleni na zbognYch mugich vojkovicke Chevre KediSe, ale ti se vytrateli ze dveri jeden po druhem a zanechali Modcheho jeho osudu.

Fried, Heller a Nacek teprve za humny se yzpamatovali ponekud ze sveho ustrnuti, hned vSak zase pies panujici tmu uhaneli ke svYm domoram, jako by jim hlavy horely.

SedletinskY ponocnk odtruboval prave druhou s pulnoci. * * POKATENI. Se svkm jedinS7in kozarovskSan bratrem Fillpem Rezi nikdy negila v dobre shode. Filip povahou prilig podobal se Rezi, ne g aby mezi nimi mohl bkti nejakY trvalk soulad. Nemela Rezi rade pribuzn3-7ch, kteri ji nikdy ne gadali ani o radu, ani o pomoc a kteri, jako ona, stall na vlastnich nohou. Byli pribuzni, kteri. bez Rezina souhlasu neueinili jedineho kroku a kteri v Rezi, spattOvali stelesnenou moudrost Vaplag,

St rana t Kantfirkova rodu. lade pak Filip! Poctive s Rezi nepromluvil, 'deck° na ni jeji domacnost, bstroj, tee v'Secko mu bylo sama "noblota" a tereem staleho posmechu a fiAtepku. Rezi se sice nikterak nevypinala nad sve sedletinske okoli, ale piece jen zde bylo neco — neco, co te2ko se dalo slovy naznadit — dim se, byt' zcela nepatrne, od toho okoli lisila. KdeCto Filip.... ten prostotou a nevychovanosti vynikal jeSte nad ostatni ,Kozarovaky. To ostatne ji g neslo sebou jeho povolani. Bylt' Filip kraviekatem od sve mladosti. Jezdil a chodil z jednoho trhu na druhk, kupoval a prodaval kravy, a toto povoptirozene neptispelo k zjemneni jeho mravil. Take Terynka, jeho 2ena, neliSila se nijak od sveho okoli. Bosa chodila cele leto, vatila jen jednou denne a od rana do vedera litala v jedne jen spodnidce, peelive podkasane, z chleva do stodoly a ze stodoly do chleva.

Pravda, co by se tkkalo majetku, to by se byla Rezi za Filipa stydeti nemusila. Filip pomohl si z kravieek znamenite. K prazdne chalupe, zdedene po rodiefich, ptikoupil behem let dvacet stryciye poll a pet i vice kravek stalk) v2dycky v chleve. A 2e v hradecke zaland ma ulo2eno peknkch par stovek, bylo vetejnkm tajemstvim. Take se Rezi Filipovkm majetkem theta chlubila, "jen" tikavala, "kdyby s Terinkou vice dbali na sebe a 2ili, jak to vy2adovala diistojnost Kantbrkova rodu." "Hlavne, kdyby Terynka vice dbala na potadek," vzdychavala Rezi. "To u ka2deho podruha-je vetSi potadek."

Terynka na tiklid si tuze nepotrpela a take nemega k tomu easu. Kantbrek byl stale ye svete a ona doma samojedina mega na praci v§ecko.

Proto musila byt vice v chleve a ve stodole net ye svetnici. Ostatne v jinkch kozarovskkch chalupach nebylo lepe a na zdravi to nikomu neSkodilo. Pied Filipem Terynka vilbec uklizet nesmela. kikavala Rezi kovalce, 2e se bratra Filipa chyta, fantas, kdy2 spatti Terynku s hadrem v ruce; cot se ale stavalo jednou za uherskk mesic. — Jen dye deti mei Filip, oba syny. Nic by si tak byl Filip vroucne neptal, ne2 aby jeden z nich se usadil v Kozarovicich a ptevzal jednou pet nem chalupu a kravidkatstvi. Ze se tak nestalo, to bylo nejvetgi galosti Filipova givota. Nejstargi, Rudla, znaje plany otcovy, sotva vychodil gkolu, utekl z domova do Hradce a tam si sam naael atednicke misto v sttanim obchode.

Nyni byl jig rok &nut a usazen v Nachode jako zastupce velike tovarny na platna. Kdy2 se 2enil — svatba byla v Nachode — byl z celeho ptibuzenstva na svatbe jedine otec Filip, nikdo jink, ani matka, ani Rezi, nechteli podniknouti cestu tak dalekou.

Mladai Eda nasledoval ptikladu starSlho bratra. Vyudil se take v Hradci kupectvi a nyni bylo mu 26 let — ji2 etyki roky vedle samostatne velkk kupeckk obchod vdovy Finkove v Kosovo Hoke. Finkova mela vlastni dbm a jedinou dceru Fanynku. — — — Rezi, tteba se s Filipem stale kodkovali, chodila do Kozarovic east°. Bylot' tam ze Sedletina jen pal hodinky testy a Rezi zpravidla pH chazela, kdy2 Filip nebyl doma. Trochu si s Terynkou sklepla, trochu ji patvala proti Filipovi a pak mela kovakce co vypravet a2 zase do navAtevy pfiAti. "Ta si mela vzit Modcheho," tikavala kovatce, "dobte by se byli k sobe hodill. Tam to vypada, jako kdy2 derti odtamtud vyleti." — Na vthjemne nav'Stevy Terynka ovSem easu nemela, proto se Rezi nemalo podivila, kdy2 jednoho dne odpoledne, v obyeejnk vSedni den, spattila oknem ptichazeti na ysi Avakrovou.

Z okna Rezi s nelibosti posttehla, jak nedbale je zase Terynka obledena. Na jeji male, okrouhle osbbee bylo vSecko jaksi na krivo. Zelene kvetovany tybetovY Satek na hlave, kratkk soukennY kabatek, zapjatY jen do polovice — jiste schazely knofliky — a eernou, vinenou sukni s rozparkem na strane drCela v narudi oberna rukama — bylat' o g kliva breznova pliskanice — takCe bylo videt teener celou, modre g trafovanou, kanafasovou spodnidku, dervene, vinene pundochy a botky jen dopola zaSnerovane.

Strana I.

Alvin, Tex. Mili bratki a sestry!

V poslednim disle Vestniku me br. Navratil obviriuje, ae jsem nespravne posuzoval jubilejni oslavu a vydani Pamatniku, ae jsem mel psati, ae bude hrazeno cestovne delegacim od tadu na tu 50 letou oslavu a ae bude vydano 20 tisic kusfr Pamatniku. Proti tomu se ohraauji a podavam zde vYtah z dopist, ktere jsem mel o to zaleaitosti dne 5. a 12. rinora uvetejneny.

Pateho fmora jsem ye Vestniku podaval nasledujici: "TiskovY vybor udava, ae Pamatnik bude vyaadovat 50 centt nalladu na dlena."

To by ph 20 tisicich Menu, ktere snad Jednota ma miti, einilo 10 tisic dol. (Zde se asi br.

Navratil ptehlednul a myslel, ae jsem psal 20 tisic Pamatnikfl).

S tou celostatni oslavou melo by se dat tacit.= *Oat, jestli je kaadY tad povinen delegaci na oslavu vyslat a kdo bude vzdalenYm delegattm hradit cestovne.

Dne 12. Unora jsem psal: Kdya HI. frt. tu celostatni oslavu nahzuje, tak at' se tedy potada, ale at' kaada delegace na of jede, bud' na svoje, neb na atraty tadu, ale nikoli na Utraty Jednoty, jak se proslYcha. Proto byl hlavni atednici meli elenstvu oznamiti, jestli je tomu tak. Tea o vydani Pamatniku se mail elenove dovedeti pravdy, jak bude vydan, zdali se gitove neb kniane? Kolik vYtiskU bude vydano? Zdali obdrai kaki*. 'Men vYtisk neb jen rodiny po jednom vytisku? Kolik asi vYtiskil bude potteba pro celou Jednotu? Kolik bude jeden vYtisk Jednotu stat?

Na tyto otaaky v tom samem eisle Vestniku me br. redaktor odpovida: "Hady m ai l Upine na vybranou, chtej-li na slavnosti byti zastoupeny ci nikoli, toto stanovisko Usttedny tea naprosto jasne naznaduje, ae nikomu nebude hrazeno cestovne a kdo se chysta na oslavu musi si hraditi cestovne ze sve kapsy. Naklad Pamatniku vyjde v tom samem poetu jako Vestnik, tedy komu je ptitomne organ posilan, tomu bude bezplatne dodan Pamatnik. Rozpoeet na tuto publikaci neni moane dosud na centik vypoeitat.

Bratke Navratile, jak jste mohl psat, ae jsem udaval, ae bude vydano 20 tisic kusfi Pamatniku a ae bude hraaeno cestovne na oslavu, kdya jsem nic podobneho nepsal, coa seznate z redaktorovy odpovedi na moje otazky.

Toho rozruchu v Jednote jsme mohli bYti tretteni nebyli toho Pamatniku, ktery by byl jen pro zbyteene vydani pro Jednotu a pro aadnY uaitek. Pted lety nag redaktor easteji v jeho redakenich rivahach upozorrioval na to, "Co delaji jini" a odporudoval, aby i u na gi Jednoty se tak dela. Proto nea se zatalo s Pamatnikem a celostatni oslavou, melo tech slov bYti vzpomenuto, a podivati se jak u sousedu budou zlate jubileum jejich jednoty oslavovati. V organu jejich jednoty neni o Pamatniku ani zminky.

Za to jsou jia potadany okrskove a statni schtze, kterych se sadastriuji hlavni tradnici jednoty, seznamuji eleny s jeji vedenim a o finanenim stavu, s kterYm mohou Wit elenove spokojeni, neb jejich jednota vykazuje 120% solventnost. V zaki t. r. pokadaji jubilejni sjezd.

Ona jednota ma pies 400 tadt, ale vydani sjezdove je velmi male, ponevada ona jednota hradi jen jizdne, vYlohy jednomu vyslanci kaadeho tadu. Ostatni vYlohy vyslanct a v gechny vylohy dalgich, nese tad. Mohl bych je gte o vice dobrych zatizenich one jednoty psati, ale radeji toho necham, aby zase nekdo nepsal, ke svoji jednotu hanim, ale bylo by snad vaech elent pkanim, aby na ge Jednota podobne pokradovala, potom by kritika a nespokojenost odpadla sama sebou.

Bratr Gajevsky tea v jeho dopisu pile, ze vydani za Pamatnik jsou vYlohy zbyteene, ae Jednota jako celek addnY uaitek z toho miti nebude a mezi eleny jinonarodniho ririvodu a mezi n.agimi mladYmi eleny nebude o Parnatnik addneho zajmu. Pamatnik zaujme misto Sears & Roebuck a Montgomery Ward.

Br. Steiner poukazuje, ae by z toho mohla povstat nevole a stianost na statni odbor poji gteni, kdyby Hlavni ritadovna mela hradit gkodu povstalou nasledkem gpatneho poeasi ph jubilejni oslave v Taylor. Proto upozorriujeme,

Val3TNilt eleni fadu Praha Cis. 29. mohou si na takovSr pfipad vzit poj gteni a nebude jim tteba dovolavati se odgkodneni u Jednoty. l3ratke LaanovskY! Nebud' name zlY, .aes musel moji vinou Tvfij dopis znovu ptepisovati, proto ae jsme se hodne s na gimi myglenkami shodovali. V rnojim rodi gti vady pravili, ae kdy se dva s jejich nazory shoduji, ze je to pravda na dem se shodli. Dle toho i na ge dopisy musi bYti pravdive, vzdor tomu, ae se nekomu nelibi.

Nechtel jsem jia vice o to jubilejni oslave do Vestniku psati, ale byl jsem nucen bratru Navratilovi na jeho omyl poukazati, ale vice jia o tom psati nebudu, leda bych byl donucen pra ydu objasniti.

S br. pozdravem, F. Truksa. f 4, Floresville, Tex. Mill brath a sestry!

Phchazim zas s paru tadky dat vedet jak jsme se pobavili v nedeli dne 9. biezna ph oslaye 17. vYroei Sokola Floresville. Pripadlo 9. na druhou nedeli v mesici, jako pied sedmnacti lety, kdy ph tadu Rozkvet Zapadu zaloaili zde Sokola, cviditel br. Otta Slavieek s pomoci T. J. San Antonio. Snad pry to byl napad br. Mikule, aby se snaaili zaloait Sokol ye Floresville. A to jsme cviaili ak thkrat do tYdne. Veder vedl cvideni br. Bolf, proto ae byl bYvalY Sokol. V nedeli jsme si zajeli pro br. Dresslera, ten ua mel aupni krus. Vypomohl nam, kdya br. Slavieek cvieil jinde. A to tech maminek sedela cela lavice a vgichni se hezky bavili a tatinci, at' byli jakkoliv unaveni, do cvieeni deti dovezli a addne vYmluvy nemeli. Ta obetavost byla chvalohodna. Ptaala bych si, aby i v mlad gi generaci se takove porozumeni pro eeskou vec vice nachazelo. — A ted' yam musim povedet o to nedelni oslave. Ov gem, ae jsme museli mit neco zvla gtniho, tak jsme aadali br. StranskYho z Dallas, jestli by k nam phjel a on to ueinil s radosti. V sobotu odpoledne Ira zde byli, i sestra Stranska.

Jejich nav gteva nas velice pote gila. Tak se elovek potegi, kdya nekdo ze sokolskeho hnizda ptilitne. Jen kdyby takove nav gtevy byly moane easteji. V nedeli ptesne v 10 hod. rano se sjeli cvieici. Po cvieeni k nim promluvil br.

Stransky co aupni vzdelavatel. Ho gi i deveata si jiste odnesli z proslovu mnoho pro svitj aivot.

V poledne byl spoleeny °bed, na ktery se sjeli nagi eleni i z dali. Pak byly potadany schfize, sokolska i tadu Cis. 107. Pak Sokolici zazpivali pisne: Leti Sokol, Spejme dal a Pisnidka eeska.

Br. Bolf zazpival jednu velice starou pisnieku a jednu aertovnou, kterou si jiste vymysli sam.

Br. Stransky zas promluvil k obecenstvu. Po svadine jsme se dali do zpivani, a hle co se to tam venku deje? A to slezaji z kary br. Sttia, Dressler, ses. Kalusova ze San Antonio. Aa si odbyly svoje schtze, tadovou i sokolskou, tak honem jests se phjeli na nas podivat. Je gte phjela jedna kara, ale nevim kdo, my ua jsme spechali domt, neb se bliail veeer.

Jak etu ye Vestniku, tak si myslim, jak jsou tam hezke a rozumne dopisy. Ve veerej gim etu dopis ses. Ondragkove z Dallas, jaky to peknY a rozumnY dopis! Onehdy zas ses. Kalusova vygla s takovYrn peknym dopisem. Dopisy z Houstonu mne velice zajimaji, i statieka BartoSe z El Campo. Kdya si tak na neho myslim, tak tomuto memu dopisu udelam puntik. Na zdar!

Anita Bayerova. ) • 4 • ( ZA PANEM RUDOLFEM §VADLE &AHEM.

Nevime dne ani hodiny . . . .

Velice truchliva zvest, ptimo neuvetitelna a ptec pravdiva, ae mileho a vaaeneho vlastence a lidumila, uptimneho phtele neni vice. Andel smrti zamaval svYrni perutemi nad jeho plodnYm aivotem a tak nahle a nenaddle odvolal ho z jeho rnilovane rodiny, od drahe manaelky a jeho dvou drahYch synin Bez rozloudeni odvolal ho z kruhu pfatel, kterYm on byl vady ptitelem uptimnYm, ochoten vady podati pomocnou ruku. Zprava tato bolestne zasahla do srdci v gech ptibuznYch, ptatel a znamYch. Xdya manacle Svadleriakovi phpravili vanoeni veekrek pro studenty universitniho e skho Klubu v jejich milem a fitulnem dornove, bylo to tolik ptatelske, obetave a uptimne:

Ve stfedu, dne 19.

bfezna 194'7.

kdy2 jsme se k jedenaccte hodine loucili s man 8vadlerialovSmi a dekovali za tak mile-aeli pratelske pobaveni, tu p. Svadlenak pravi: "Budeme-li hvi prigti vanoce, zase se sejdem tady u nas, zase yam pkipravime peknY vanodni veeirek."

Ale ua roily a vaaeny p. 8vadleriak nebude s nami nikdy vic, a jeho draha a tolik o neho starostliva, a obetava druaka na to pouti manaelskeho aiti, a synove ()siren.

Odekl dobrY, SlechetnY a starostlivy manael a otec, uptimnY a spravedlivy pfitel vkch tech, kteri meli prileaitost poznati pana 8vadlerio,,ka, trebas jen kratkou dobu.

Jest tomu asi 14 dni, kdy jsme jednoho \Teera spoleane s dr. Miekem navativili manacle Bvadlenakovi. Citil se tak At'asten, meli jsme velice pekne pobesedovani a vzpominali jsme radi na tu milou besedu.

Planoval, ae brzo pujde rybaht na lod'ce a ae vezme dr. Mieka s sebou. Veera 14. si vyjel na teku s jeho novou lod'kou a liboval si, ae brzo s dr. Miekem pojedou.

A zatim bylo v tech vykich sferach ureeno jinak.

Po veeeti se mu udelalo nevolno, a po druhe hodine ranni vypustil svoji Mechetnou duAi. V nejlepgich letech 55, to je tak nee° Indio po poledni, nyni kdy mohl uaivat ovoce svoji prace, byl odvolan k to velke armade.

Budeme nan vady s laskon vzpominat. A Vy draha, 'Slechetna, uphmna manaelko, matko i pfitelkyne, pani 8vadieriakova, kea Rah posili to Vak dobre srdce, abyste byla dosti silna nest tu nenahraditelnou ztratu a ten hlubokY aal, kterY Buh na vas sloail. Prijmete moji i meho syna uphmnou soustrast, a jsme vdeeni za Vak uptimne pratelstvi, ktere jste nam proj evili.

Panu Rudolfu Svadleriakovi budia eestna vzpominka zachovana, a jeho prace a jeho aiti necht' je prikladem vaem kdoa ho poznali.

Uptimna soustrast naSe plati vaem pozastakteri path k rodine.

V hluboke acts se znamend, Marie A. Zivney. ) e 4, Rid TyrS", &isle 80., Holland, Texas.

Cteni brath a sestry!

V minule breznove schtizi byl jsem poaadan, abych vas v gechny uvedomil prosttednictvim Vestniku, ae pravidelna schtze bude se pofadat prvni nedeli dne 6. dubna v Sypert Skole, 4 mile vychodne od Boland. Vgichni deni a elenky jste aadani, byste se v hojnem poetu dostavili na 11 hodin dopoledne. Pfejeme si uspotadat spoleenou besedu pro zabavu. Brath slibili, ae se postaraji o to, abychom nebyli hladovYmi a aiznivYmi hostmi ve spoleenosti. Uji§t'uji vas, ae bratri prichystaji chutnY obed, barbecue.

Vim ae jiste bude bud'te z parohade neb z dobyteete. Mimo toho, co bude vice spathte as ptijedete. Brath se vyjadtili, ae nebude nideho chybet. Obeerstveni bude v geho druhu hojnost v zasobe. Obed obdraite za malt' poplatek. Pozvete sve zname, by se s nami spoledne pobavili. Bude nas vkchny tesit, kdya vy se v§ichni sileastnite spoleene zabavni besedy. Odpoledne ditky obdrai darkem velikonoeni pamlsek. Sestry jsou aadany, kterYm je moano, aby ptispely neeim do kuchyne. Mtiaete pfinest cokoliv, jako mouene peeene, ovocne, gvestkove neb makove kolaee, at' male nebo velke, nebo kejky barevne a paje. VSechno bude s diky phjato.

V padu neprizniveho poeasi prvni nedeli, phjed'te druhou nedeli 13. dubna v 11 hodin.

Jos. Staga.

S br. pozdravem, ) • 4 • ( ALASKA VE SVAZU SOUSTATI? (Dekeneeni se stranv 1.) na. Krug dostal v detstvi ptezdivku "Cap" (zkratka jmena piratskeho kapitana) a jako student byval htheem rugby footballu. Ph navg teve Alja'Sky se zileastnil s nadaenim lovecke vypravy do divoeiny. Nejduleaitej gi \Teel pro obyvatelstvo vaak bylo, ae sympaticky vyslechl vS'ecky stianosti, slibil obyvatelstvu rozMtenou samospravu a svou podporu prijeti Alja gky do svazku Unie. Tim jim dal opodstatneni nadeji k uskuteeneni jejich nejvetSiho ptani.

Ota liorak.

WS= I.

Ve stfedu, dne 19. bfezna 1947.

NAk OSMILETA PRACE Kdyt v roku 1938 byla stars vlast ohrotena Nernci, tu se krajane po celern Texasu schazeli ye sySrch mistnostech a bombardovali sve kongresniky, senatory a presidenta SpojenSrch state, na geho zesnuleho presidenta Roosevelta a jine statniky telegramy a dopisy, aby nedopusti li obetovani 600(ost ovenska. Ale jak jsme pozdeji poznali, nic to nepomohlo a Ceskoslovensko bylo v Mnichove porobeno. To dalo podnet k zaloteni na geho S. A. C. T. Ale kdyt v roku 1939 Nemecko okupoyalo dela Ceskoslovensko, tu podala pra y& prate na gi organisaci, neb tu bylo mnoho krajant, kterSun se podatilo uniknout ze stare vlasti pied Nemci a ktefi byli v tisnive situaci a potfebovali pomoci. Tak zadala na ge organisace pracovat, a as doposud pracovali krajane samostatne, katdY fad neb spolek na svoji pest, jeden se tazal druheho o radu jak pokradovat v praci, krajane na venkove se tazali mestskYch span co delat. V mestech se zase obraceli na Chicago o radu, ale tam tat nebylo se tadnou narodni praci, nebo pomocnou akci zapoeato, tak krajane a pfedsedove—nagich hlavnich tfadoven v 'dela svolali celostatni schazi do East Bernard, Texas, na kterou se sjelo na 4 sta krajana, ktefi dali cif na gi organisaci, zaroveri take zvoleni nasledujici statni arednici. V. A. Maudr pfedseda, Houston, Rev. J. C. Kunc mistoptedseda z East Bernard, John tajemnik, z Houston, Frank Olexa, pokladnik z Houston.

Oblastni vYbor: A. J. Kallus z Hallettsville, Frank Aneinec z Houstonu, Dr. Joe KopeckY' z San Antonio, C. H. Chernosky, Houstonu, Rev. Pavel F. Nemec, Wallis, Rev. P. P. Kag par z La Grange, Eduard Mieek z Austin, Frant. Moueka z West, Pi. Josephine Habartova, z Bryan.

Na tato schtzi bylo usnegeno, se bude pracovat spojenSimi silami bez rozdilu na sta y politickST, ndbotenskY neb stay ovskS7 a pracovati y e prospech tato akce dle potfebi a nutnosti. Pod timto heslem byly zaloteny a pfihla geny nasledujici odboeky: Houston, Seaton, Floresville, Moulton Placedo, Wallis, East Gate, Hungerford, Corpus Christi, Waco, Blessing ,Rosebud, La Salle, Crosby, Needville, Hillje-El Campo, Kovar Bryan, Granger, Taylor, Caldwell, Snook, NovY Tabor, Taiton, West, Hallettsville, Fort Worth, Skidmore, Ennis, East Bernard, Fayetteville, Dallas, Axtell, Rovena, Amansville, Schulenburg, Austin, Robstown Crockett-Lovelady, Cameron, Marak, Weinert, Tioga, Seymour, Ellinger, Jourdanton, Praha, Galveston, Shiner. Buckholts, San Antonio, Dime Box, Kingsville, 'Penelope, Yorktown, Tuxedo Bayersville, Kaufman, Hollman, Corn Hill, Ganado, Anton, Rosenberg-Richmond, San. Angelo, Danbury, Abernathy, Moscow, Frydek, Tours.

Tyto odboeky poradaly slavnosti, bazary, divadla, zabavy a vybiraly elenske poplatky a penetni dary, aby docilily finaneniho aspechu. Pfi torn bylo mnoho jednotlivYch via stencil, ktefi pofadali osobni sbirky ye sy Ych osadach a posilali tyto na hlavniho statniho pokladnika.

Mezitim Casem krajane po celSrch SpojenYch statech se organisovali rezne strany. To Balk podnet

tvoteni Narodni Rady v Chicagu, ku ktere patfily v gechny strany co jedna slotka a mezi nimi take nage SA.C.T. Penize sebrane zde v Texasu byly zasilany na Oeskoslovenskou narodni radu a ureeny na pomocne akce. A take dary nagim hocham, kteki v ten eas zakladali Ceskou legii v Anglii. Svaz eesks'rch katolika a na ge S. A. C . T. zakoupila take vojenskou ambulaci, ktera byla darovana na gi eeske legii.

Na zaeatku roku 1941 byla svolana celostatni schtze do Taylor, na ktere jsme meli pote geni uvitati v nag stied zahranieniho ministra Jana Masaryka. Oslovil pfitomne kra,jany povzbuzujicimi slovy, nabadal k dalgi praci a vrelSrmi slovy dekoval za praci vykonanou. V tu dobu take byly prohlednute knihy, statniho pokladnika. Tyto byly potyrzene neetnim vYborem jak nasleduje: Taylor, Texas, 2. ledna 1941.

Nite podepsami neetni .v rbor ustanoven v pravidelne schazi 26. ledna 1941 pfepoditali pfijem poeinaje v kvetnu 1938 a konci v prosinci 1940. Celkov3"7 pfijem $35,225.80 a vydani $34,756.27 zb3iva, u pokladnika $470.21. V bance zbYva $519.21 proti tomu jsou vystavene poukazky na $49.00, pfijem a vydani se rovna.

August '<adj.', F. J. Kalus, John Mendl, Jno. P. Trlica.

V tato schazi byli take zvoleni nasledujici iifednici: V. A. Maudr, pfedseda, Rev. J. C. Kunc, mistopfedseda, A. J. Kallus, mistopfed., F. J. Olexa, pokladnik. A oblastni vYbor byl zmenen na vSikonnS'r vybor, do ktereho byli zvoleni vgichni pfedsedove nagich hlavnich cloven a krajane z rtznYch easti Texasu a jsou jak nasleduje: Frank Aneinec Houston, Rev. J. Barton, Granger, R. J. Barto g Taylor, I. J. oerno gek, Schulenburg, C. H. Chernosky Houston, Pi. J. Habartova.

Bryan, Rev. J. J. Handeek Blessing, J. H. Hurta Rio Hondo, George E. Kacif West, Rev. P. P. Ka gpar La Grange, Dr. J. Kopeck San Antonio, Dr. S. B. Kovacs Waco, F. Kuban Fort Worth, J. J. KruginskS7 Corpus Christi, Paul Mayer, Moulton, Dr. E. Mieek Austin, J. J. Mikeska Temple, Frank MouCka West, Rev. A. W. Nesvadba Wallis, J. Odlotil Ennis, J. Pavlik, El Campo, I. C. Parma Granger, I. J. Parma Ennis, B. Pfevratil Dallas, Sen. L. J. t ulak La Grange.

Dale usne geno, aby statni wednici podavali zpravy svoji einnosti y3'71conemu vYboru ve etyrtletni ktere pfedseda svola a ustanovi eas a misto, a celostatni schaze mela bSt odb3"Tvana za dve leta, k tato vgak jit nedoglo, neb koncem 1941 jsme byli napadeni Japonci a tak octli se ye yalce, to zmenilo celou einnost na gi organisace. Nastaly obtite z cestovanim, souhlasem odboeek bylo opu gteno od dal gich celostatnich schazi no dobu valky. Vgak fifednici a yykonn3i vY'bor dodriovali sve etyrtl etni schtze, kde byly probirany razne informace nam zasilane narodni radou.

Zaeatkem roku 1943 byl ustanoven Presidential War Relief Board, tento vYbor poskytnul Oeskoslovenske vlade o rnnohem yetgi finaneni pomoC netli mohly poskytnout ygechny nage grganisace doh

Tak pfigla irleva pro na ge krajany, kteri byli zatiteni kupovanim yaleen3"Tch bonda, dary na americkSr C' ' ervenS7 kfit a jine valeene akce. I pies to, ze prichazely smutne valeene zpravy do domovt nag ich krajapamatovali i naddle na nage Sdruteni. trednici a vYkonnSr vSTbor se souhiasem odboeek se usnesli jiste dary zadrleti na povaleen fond. Kratce pied ukoneenim valky byla utvorena U N R R A., ktera poskytla pomoc v gem narodam mezi nimi tat Ceskoslovensko, avgak tyto dva vYbory byly koncem roku 1946 presidentem Trumanem zrugeny. Podavam tuto zpravu, abych vysvetlil, prod na ge SALT. zadrtelo penize do nynej gi doby. fednici a vYkonmi vgibor meli zpravy a informace, ze tyto dve pomocne agentury budou &iv neb pozdeji zrugeny, a pak teprve nastane prava nutnost pomoci, kterou si nyni pfeyzala organisace Relief for Czechoslovakia a na kterou tet jde zbytek nageho fondu.

Timto konci nage einnost neb jak jsme se fined od podatku na gi organisace usnesli, ze jsme za prve obeane SpojenYch state eeskoslovenskeho puvodu a nepfejem se michat do domaci politiky Oeskoslovenska, neb temito dary jsou obydejne spojeny nejake politicks zdvazky a tomu se chceme vyhnouti.

Na konec chci podekovat vgem darcum, ktefi jakS7mkoliv zgasobem prispeli k na g emu finanenimu tspechu, byly to za prve na ge Ceske organisace v Texasu jako: SPJST, K. J. T., K. J. 2. T., R. V. 0. S. a S. V. P. S., ktere poskytly velkou Cast finanenich prostfedka na tuto akci. V tato organisaci jsem poznal mnoho dobrYch vlastenca, byl

to nag pfedseda V. A. Maudr, kterSr neimavne pracoval ye prospech tato akce, nebylo jednoho sjezdu nagich deskSrch spolku aby neztravil nekolik dni v jejich stfedu a prosil o veal finaneni dar na na gi akci.

Dale take jezdil aby pfedna gel a organisoval na g e odboeky. Pak soudce C. H., Chernosky, start' vlasteneck3i pracovnik, kterSr jit pracoval jak v prvni tak v druhe odbojove akci. Dale Msgr. J. C. Kunc, Pi. J. Habartova, Rev. P. P. Kagpar, a p. A. J. Kallus, tito pracovali v katolickYch spolkach. Pan Kallus i ✓ jeho pokroeilem veku byl velmi eilym pracovnikem a v gichni jsme si vazili jeho rady. Pan A. J. Hurta a John Handeek, kteki pracovali v rolnick3'7ch spolkap h. Frank Arielnec at do doby jeho nemoci byl velmi eilYm pracovnikem a jeden z tech take z prvniho odboje. , Dale nag b3ivalS7 " tajemnik John Sulda, tat' jeden z tech prvnich odbojovSich pracovnika. Mnoho a mnoho jegte jinYch pracovnin na poll narodnim. Ctim a vatim si va geho ptatel_ stvi neb jsem byl na mists, kde jsem mohl posoudit a ocenit vasi pram, Diky yam vgem.

Na jedno matem b3"Tt hrdi zde v Texasu, ze jsme dokazali, ze oegi mohou svorne pracovat dohromady bez rozdilu jejich nazorfi. A tim konelm na gi einnost S. A. C. T. zde ✓ Texasu.

Finaneni zprava nasleduje, Frank J. Olexa Pokladnik, S. A. C. T. Zpriva Pokladnika S. A. C. T. Od 1. dubna 1939 do 6. biezna 1947 Pfijem $ 6051.65 1938-39 (Dokoneeni na strand 16.

DIVADLO V HOUSTON Ktere sehraji spoleene Houstongti ochotnici pro dobrk

V SINI IUDU gTEFANIK CIS. 142 NA COTTAGE GROVE

v nedeli dne 30. brezna Zaeatek divadla je ve 4 hodiny odp.

KMOTR gMODRCHA aneb Kokokodak kokodak kildrikk hra o tiech jednani od F Cimlera Vesel y OSOBY br. J. Kelarek Vojtech oech, sedlak a starosta ses. Hilda Krpec Mafenka jeho dcera br. J. Kalousek Kmotr 8modreha, dohazovao br. F. Vaviik Jenik Budil br. J. Filipek Matej Kaeaba ses. K. 6tvrtnikova, Kadabova jeho aena br. A. 8vestka Fritr spravce velkostatku ses. S. Kelareova, Betka z Kovarny br. R. Baletka Francek Chasnik DEJ VE VESNICI V KTEREKOLIV DOB 0 dobrY obed a veeefi se postaraji sestry radu Stefinik a o iiznive F. Vaviik

VSTUPNE. 60c Sin i kuchyn k tomu fieelu je proPitjeena fidera Stefanik zdarma. east Prosime o velkou vesi Uctive zvou HOUSTONSTi OCHOTNICI '

Y

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

12 N. I 111

VESTNIK

ye sttedu, dne 19. btezna 1947.

All contributions, eorrespondeaee of Ledo reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

CECHOSLOVAKIA - DEMOCRACY ONLY KIND OF SOCIALISM I n this post-Axis Europe—profoundly altered, run-down and mostly hopeless—a more accurate name for Czechoslovakia would be Paradoxia.

From the moment of arrival in this "inbetween" land, paradoxes hit you from all sides. The shop windows of Praha are brilliant with a wide variety of necessity and luxury goods and the shoes displayed are incredible for Europe—but most of these articles are tightly rationed, and a good many of them are only display samples. To get a pair of shoes, for instance, one must first prove that his present pair are really worn-out. People here have free looking, but not free shopping.

This is the only European capital east of southeast of Brussels where candy shops have their windows full of enticing chocolates -but again purchases are by ration tickets and in small amounts. Quite rightly chocolates are limited chiefly to persons with children, and so is milk. In Praha's better restaurants you can have a choice usually of veal, lamb, pork or mutton, and of two or three kinds of steaks.

The butcher shops with their slabs of beef and other cuts are amazing to behold after virtually meatless Hungary, but of course meat is carefully rationed whether in restaurants or in shops.

Praha has its opera, concerts and theaters.

Its people seem adequately clothed (if not very stylishly) and its streets are crowded well into the evening. After considerable exposure to countries like Germany, Austria and Hungary, these level-headed Czechs seem miraculously to have achieved normalcy—but a good deal of this is superficial and an illusion.

The Czechs are truly very much better off than any of their neighbors, yet upon closer inspection they actually have not much more than a seminormalcy. Your own chilly hotelroom is a reminder that most of Praha's one million inhabitants will suffer throughout the winter for lack of heat. And with prices in general being far higher than in prewar days you may wonder how stenographers and clerks manage to get along on wages of $40 or $50 a month. The number of people who can live in moderately comfortable circumstances in Czechoslovakia must be extremely small.

As in every other capital, Praha has a serious housing shortage — but again a paradox. Out in the border regions, from which the last of approximately 2,200,000 Sudeten Germans have been expelled, you can find many towns and cities where a great many houses are completely empty. Another consequence of the mass transfer of the Germans has been to create a labor shortage; undoubtely the largest labor shortage anywhere in Europe.

So the Czechs seems to have made remarkable progress back toward normalcy—and they have really done a great deal — But their widespread nationalization of industries and their extremely ambitious Two-Year Plan for reconstruction are very seriously handicapped by lack of man power.

Premier Klement Gottwald has placed this shortage of manual labor at more than 500,000 workers. in a country of a few millions this barrier to normal production must exercise a strangling effect for a long time.

The Czech plan proposes that productivity be raised 40 per cent by the end of 1948, yet this must be attempted with some 500,000 less workers than are actually needed. Czech workers are busy, and the Communists have used their important influence in the trade unions to keep labor on its toes. As a result

LELAND STOWE: there are virtually no strikes in Czechoslovakia.

But according to general testimony the Czechs— who had an envious reputation for great industriousness before the war — have fallen off very considerably in their willingness to work. The let-down and slow-down habits, acquired or even cultivated for seven years under Nazi occupation, have left a slow poison in the mentality of large numbers of workers — again as in most other formerly occupied countries. So far fewer Czech citizens, who do not work as hard as they used to, asked to produce more per capita than they ever have.

In Czech politics, the paradoxes are quickly discerned. The four most influential parties in this country are all left of center and all socialistic — But, except for the Communists, three of these parties are strongly democratic in the western sense.

In Czechoslovakia any American rugged individualist must collide with the fact that parties and large groups of voters can support state ownership of large and medium industries — in other words, be strongly socialistic in their program — and still remain defenders of a considerable measure of free enterprise.

The only refuge for conservatives (in our broad conception of the term) is in the Slovakian Democratic party, where many reactioneries try to dyke themselves in against the socialistic tides sweeping modern Europe. But the Slovakian conservatives are a decided minority in the entire country, and hold only two cabinet posts out of 19. Czechoslovakia, then, is an energetically functioning democracy which has left its conservatives stranded high and dry in the rear.

To the Catholic-dominated parties of other European countries, except France, the Peoples party of Czech Catholics must also seem a paradox. As one observer describes it, this Catholic-led party is "unique in the world. It has in it no aristocracy or big land-owners, no bankers or principal industrialists, as in Hungary, Spain and other countries. The Czech Catholics are peasants and workers predominantly — so they are liberal and socialistic."

After a close observation of Hungary, the policies and role of the Catholic Peoples party here comes as a distinct surprise. In Czechoslovakia, Cahtolic laymen are in the forefront in the struggle to strengthen democracy through liberal reforms. This is contrary to the traditional role of European Catholic pardoxia.

Decidedly, one needs to come to Czechoslovakia with and adjustive — even a readjustive — mind. And if certain of the most traditionally conservative (by outside patterns) are not at all conservative here, it is equally true that some of the traditionally most radical — meaning the Communist leaders — are much less extreme and doctrinaire here than elsewhere in Europe. Last September Premier Gottwald, who is also chief of the Czech Communist party, made a statement which probably no other head of a European Communist party would dream of making. He said: "Experience and scientific Marxism-Lennism teach us that dictatorship of the proletaliat and the Soviets are not the only road to Socialism."

If that means anything at all it means that the Czech Communist leadership recognizes that socialistic reform through demo-

cratic processes and democratic free choice is the only kind of socialism which the independend-minded Czech people will tolerate.

In Paradoxia, whether Catholic or Communist, you do pretty much as the Paradoxians do.

Reprinted from St. Louis Post-Dispatch. ) • 4, U. N. SETS UP NEW FUND TO AID HUNGRY CHILDREN Lake Success, New York — Getting a square meal a day for the hungry children of wardevastated Europe and China has been made an international project by the United Nations.

The Member Nations of U. N. have agreed without dissent to set up a voluntarily-financed International Children's Emergency Fund to make sure that the new generation can "build on a sound foundation the world of tomorrow."

The monies of the Fund, according to U. N. plans, will be put t o work feeding children in countries which have lost as victims of aggression as many as one person in every four of their pre-war population, where children were not only deprived of food "but lived in a state of constant terror, witnesses of the massacre of civilians and of the horrors of scientific warfare, and exposed to the progressive lowering of standards of social contuct.

"The urgent problem facing the United Nations is how to ensure the survival of these children," N. N.'s General Assembly declared.

Recognizing that the greatest burden of relief work will fall on national governments, U. N. set as a desirable objective the provision of one square meal daily, an objective which would cost in all about $20 per year for each child. The International Children's Emergency Fund in its operation would make possible imports to supplement national food supplies until they reached the level of a square meal a day, some '700 calories or more of food value. In addition, the Fund may be able to supply funds for clothing, shoes, medical supplies and aid to such institutions as orphanages and children's homes.

The Fund's monies will come from any voluntary contributions made by governments, voluntary agencies, individuals and whatever is given by the United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA), which will soon end its activities. The UNRRA Council has already given the Fund $550,000.

Although no public campaign has yet been started, one group of students at the public school of the small town of Carson, Washington, started off individual contributions with a check for $2.19.

The Fund is directed by a 25-nation Executive Board and an Executive Director, Mr. Maurice Pate of the United States. Much of the Fund's administrative work will be provided by N. N.'s permanent staff and affiliated intergovernmental agencies, such as the World Health Organization (WHO). Money from the Fund will be used for administrative purposes only when U. N. and affiliated bodies are unable to provide additional services without exceeding their budgets.

Ordinarily, the Fund will not make its own shipments but will agree with recipient countries on the amount of aid needed and provide national governments with funds to make overseas purchases. Reports on the use of supplies will be made to the Fund. Discrimination in distribution because of race, creed, nationality or• political beliefs is specifically forbidden. ""*

Ve stfedu, dne 19. bfezna 1947.

Good Neighbor

By Gladys Vondy Robertson If the world ever had a good neighbor, Homer C. Hutchinson is it. Crippled by an accident twenty years ago and bedfast, he found homes for over 300 soldiers and families in the war years. He is still finding homes for folks and expects to continue to do so as long as a housing shortage exists.

When asked how he, bedridden for 18 years, came to start such an unique service, he says; "I got to thinking of all those people with no places to live. Finally I had to do something about it."

"I called the USO first. They wanted homes for soldiers. I offered my help. Somehow the news got around. Now everybody wants help.

The University of Denver calls me. The Rehabilitation Center at Fort Logan calls. Lowry Field asks for help. The clergy of every denomination wants help. I am still carrying on this housing thing and enjoying it."

"What do you charge for your service?"

"Nothing," his smile is a light in the heart.

"Why nothing at all. It's a pleasure. Glad to do it."

But you wonder how he knows where to ask for apartments and rooms. The secret lies in the fact that he has worlds of friends, hosts of acquaintances and hundreds of connections with heads of concerns and with people of influence in the business world. Homer Hutchinson was business representative for the famous Arnold Harman Indigo and Dye Stuff and Chemical Concern of New York for years.

He also was associated later with the Utah Construction Company and still later with the noted Belding Brothers Sild Manufacturing Company. Obviously he came to know a great many people. He was a friend of theirs. They are located in various parts of the country and not a few of them in Denver.

So if you are in need of a home and have worn out-your heart as well as your feet and still have no home, try to see Homer Hutchinson. He will listen to your story in his house in one of Denver's fine residential districts.

Next he will take up his phone from the table beside his bed. If the first person called has no apartment he will try another owner. He will never consult a telephone directory. He knows 163 numbers by memory and can recall them as the occasion demands. He may be successful in getting you an apartment, light housekeeping rooms, or a single room, with the first two or three calls. He may have to work at it all day, but he will be successful eventually. You wild go away light of heart, grateful for an understanding neighbor along the way.

In addition to homes, Mr. Hutchinson found 58 positions for wives of soldiers who needed the extra assistance. The girls were paid $22.50 to $30.00 a week. Added to a soldier's monthly allotment, this helped out as you can see.

These people who came to Mr. Hutchinson for assistance told heartbreaking stories.

They had almost reached the end of all hope when they were directed to him. They were soldiers with children and no place to live.

There were families evicted because some converted house was in a restricted residential area. He helped them all. Their stories are endless and crammed with high drama.

Homer Hutchinson says he plays his hunches even when it is a matter of finding homes. He has always played his hunches.

They have saved him from death and also from grave danger. Only once has his luck failed him and that on the fateful night when the car in which he was riding crashed into an unlighted truck out of Ogden, Utah. It was out who could possibly stay inside. The hours passed after the crash. When hope was almost gone, a car came over the hill. It stopped beside the wreckage. The law came out of the car with guns drawn. It was a surprise to the sheriff and his deputies to find their friend eater, autchinson pined in the wreCg,

vkamrria `We're looking for a murderer or we wouldn't be out on this road tonight," they told him.

His body was broken, yet he lived to defy the unhappy dictums of the doctors who had said he could not live. Now, these twenty years later he wastes no time on self-pity but has fitted himself into a niche where he can contribute to the world's good.

In spite of the concept of today, "I'll-getyou-before-you-get me," he has proved that service brings HAPPINESS. ) • 4 • ( THE WHY AND WHAT FOR? From time to time in the course of discussion, a member will say, "Why should I work for Sokol, what do I get out of it?"

Brother or sister, the answer is simple; you get exactly what you put into it. If, in our lives our every move or turn of the finger be measured in monetary value, what a sad life this would be.

Surely there is compensation in promoting good will, happiness and friendship amongst your fellow-men.

Our program of physical and moral training is sound; any member who has grown up through the classes, must surely recognize this fact.

But how sorrowful it is, when a member having derived all the benefits, and should become a dues paying member, completely disassociates himself from Sokol!

In the course of our transactions in Sokol, I feel that we do not utilize to the fullest extent, our means of promoting good will and brotherhood as stated in our constitution.

When we ;receive correspondence relative to a member resigning from our organization; do we send him a reply stating our appreciation for his past friendship, and hope that he may again be a member in the future?

Or do we just talk cold, hard steel, by sending a notice of acceptance; or possibly not even that.

When we accept a candidate for membership, we greet him with warmth and friendship; a heartly Na zdar! is proclaimed in his honor.

Why can't we show a little of that same human kindness when a member for personal reasons, finds it necessary to resign?

Or, when we know of a member who is ill, a card of .understanding signed by all present at the meeting if possible; it is these little things that we so often overlook, which mean so much. To those who would differ with me, may I best express my sentiments in the following quotation, "He jests at scars, that never felt a wound."

There seems to be a mental reaction amongst our rising generation as regards to age; that those who were born sooner than they, do not understand them; and therefore they see themselves up in a world of their own.

Let's view the facts; your parents must be older than you, if you are to be a teenager; and as surely as you are born, you will become as old as they, if you live long enough.

Your parents do understand you; and wish only to quiet you until you are able to take it upon yourself and travel on your own.

A story was told to me, that goes something like this: The daughter of one of our Sokol members contemplating marriage (of course they met in Sokol,) breaks down in tears, and her mother asks her, "Why, what's the matter, child?" In Czech she would say, "Tak co je ti, dite?" "Well, mother, it was easy for you; you married dad, but I'm, I'm marrying a ANTON SMUNT. total stranger."

(Sokol AmerickS7) ) 4, Father: "Sonny, I'm going to tell you a story."

Four-year-old: "Okay, but keep it clean.

The old lady may be listening." ) • tic • ( Mother (on telephone) — "Helen' dear, could father and I leave your children with you and Bob this evening? We're invited out to a bridge party."

Strans 11.

Red Cross 1947 Campaign To carry on its postwar activities and to expand its relief, health, and welfare work at home and overseas, the American Red Cross on March 1 launched its 1947 fund campaign.

Upon the generosity of the American people depends the.success of this manmmoth humanitarian effort. Fraternal benefit societies are expected to support it as wholeheartedly as before.

In supporting the American Red Cross, the American people are helping not only members of the armed forces and veterans. They are also providing warm clothing and milk for children and medicines for the sick in battle-swept lands; they are helping their fellow countrymen in distaster-ridden communities; they are helping provide nutrition courses for home-makers on limited budgets all over America; they are making possible first aid, water safety, and accident prevention courses for men, women, and children; they are contributing to training in home nursing and mother and baby care; they are helping roll surgical dressings made by volunteers for service and civilian hospitals; they are helping pack Junior Red Cross gift boxes and medical chests for needy boys and girls, innocent victims of war overseas.

Among the most heartbreaking victims are children in European mountain areas who were blinded by exploding mines in their peaceful sheep pastures. Their gratitude for Junior Red Cross gifts and for chapter-pro duced clothing inspires greater giving from the more fortunate people of this country.

Today more than one-fourth of the current budget has been allotted to overseas services for the armed forces alone to combat the boredom of occupation troops and give them constructive leisure-time opportunities; another large percentage will be allotted for work with veterans.

Money is necessary to carry on this work, but who can estimate the money value of friendly service to teen-age boys in a foreign country or to seasoned veterans who may be equally homesick and bewildered in their own land?

Nearly 3,600 Red Cross workers continue to serve able-bodied troops in this country and abroad. Another 2, 600 are serving in military and naval hospitals here and overseas, doing recreational, medical, and psychiatric work.

Assistance by the Red Cross already has been given to a long-stretched line of approximately 1,700,000 veterans at the time of their separation from service. Red Cross field directors are serving in 62 Veterans Administration regional offices, with more than 1,500 trained Red Cross workers engaged in Veterans Administration programs. Millions of volunteers are doing recreational and other work in veterans' hospitals.

An incident points up the fact that although the war has left its weary stamp on thousands of victims, through the patient efforts of Red Cross workers many of them are fighting their way back.

A sergeant, afflicted with a speech deficiency as a result of combat, was lying mute on his hospital h.. d when a Red Cross girl came humming to his side. His blank face lighted up.

"Like music?" she asked. He nodded.

So she began teaching him to form the words of a song. At first she had to sing by herself, but gradually-he joined in, word by word, his eyes pleading for help. Then one day she had her reward. He sang all the song alone, tears rolling down his cheeks. It was "America."

The warm heart of America expresses itself through the Red Cross. Let's all dig deep in our pockets and keep those banners flying. ) • 4, • Mose was brought up for the fourth speeding offense. He muttered under his breath something that sounded a lot like an oath.

"Repeat that!" snapped the judge.

"Ah says. God am de jedge, God am de Jeclge

Strout 111.

Dedicated to all who love old homes MY HOME—sweet, sentimental words like "mother," "father," "husband," "child," which cause an emotion that gives an uplift around the heart.

Some good luck came our way, and my husband said, "How would you like to buy a fine new house in an exclusive residential section?"

"Oh. I'd just love it!" I ejaculated, my eyes sparkling, my thoughts on how elegant I'd be.

And so a real estate man was notified and we began to look around. He showed us some very marvelous homes, modern and palatial.

But when I'd get back to my old house, it seemed to me much more desirable than any of these palaces. I couldn't understand it. But gradually I realized that I was seeing my old house with very prejudiced eyes.

On entering my library, a stranger might see that the wallpaper is, inexpensive, that the woodwork is cheap, that the red brick fireplace with its black iron trimmings would not rate a picture in House Beautiful. But what I see are ghosts of many yesterdays, according to my mood the kind.

For instance, sometimes I see yellow-blue flames brightly licking logs cut on our place; my father sitting in a comfy chair in their evening warming glow reading the evening newspaper, his foot quietly tapping the floor, and I hear his wholesome chuckle as he reads an item out to my mother lounging on the sofa dozing after a busy day, perhaps spent in sewing dresses for me.

When I go into my dining room, I don't see old furniture made over and a china cabinet out of a fashion. I see a loving family sitting around the table arguing and gossiping in friendlines, for love and religion clung to this old home as subtly as the floating fragrance o f lavender. And I smell the broiled Spanish ,nackerel and the hot rolls and coffee of a Sunday morning breakfast as we sit eating in our very best attire, ready for Sunday school. Or I see my mother carefully taking out of the cabinet little roseshaped cups with their handle a china butterfly as she makes ready to fill, them with hot chocolate topped with thick whipped cream to be served instead of cocktails to company.

In the big living room perhaps a stranger would notice that the wallpaper is faded in spots and that the mirror in a door shows splotches from age, and, that the fireplace is neither modern nor old enough to be reverenced, but I see myself sitting in a corner surrounded by young men callers, fraternity pins on my dress. I hear laughter because we are young and happy and carefree. I see a boy prepare to light a cigarette, and another snap: "Say, put that up. Have you forgotten you are in the presence of a lady?"

Or I see a huge bell of fresh white carnations, myself standing under it wearing a real lace veil, for it is my wedding reception and friends are wishing me luck.

An upstairs, others might see ordinary bedrooms with only the pretension of being comfortable. But in one I see my father and mother dressing to go out or recuperating from an illnes, or I remember certain incidentals like that night I ran frightened to their bed, scared of the storm. I feel a strong arm about me, and hear my mother's voice saying. "Don't be nervous; it's only an equnoctial storm." And I remember my bewilderment, my final question, "what's that?" And my mother's "er" and "oh" and her eventual, "Well, er, er, that is, well, you know the equator!" And. I hear My father's roar of laughter at that, which made us forget the storm and the terrific thunderclap with flashes of lightning streaking the skies and striking a tree nearby.

And in one I see my brother growing up and hear the changing voices of his friends arguing about a play in football or something else just as important.

In another I see the ghost of my dreams,

V2STNIE dreams of early morning as I lay halfawake, dreams of a wonderful future filled with fame, romance wealtiL Then in another I see a newborn babe, my little cousin, the new daughter of my aunt, or a birth of a different sort, the birth of my first novel, conceived and written in this room. And there is that bed room where I see my father lying handsome and peaceful and calm in the stillness men call death.

When I come back from a trip and turn in to Spring at Twelfth and see the old house after a long absence, it seems to welcome with a "God bless you, my child. Come into me and find the shelter and security that I have always given you throughout so many years."

And when. I alight from the auto, I cannot walk; I run. And often there are tears in my eyes, and my hearts flops as hearts do when one beholds the beloved.

Once we sold the old house. I married and moved North; my brother went to war; my mother's health and my father's 'pocketbook became impaired, and so the old house was sold. But to us it was always ours. Later, when fortunes changed again and we were all reunited and were looking for a home, we selected a very lovely one in a fine residential section. But in the evening a pall settled over us. Finally I exclaimed: "I know what is the matter. We want to buy the old house; we want to go home!"

"Yes," sighed my mother. "Today I saw that the apple trees are in bloom, the ones I planted so small and tended so carefully, thinking that some day my grandchildren would climb them for red apples."

And then my boys shouted, "Let's buy back the old house!" For in their eyes trees to chub were of much more value than the prestige of an exclusive neighborhood.

And suddenly we were all happy. The next da y we made our purchase — took back the old house. That was nearly a dozen years ago.

Now my boys are grown, but the house carries silent echoes of their romping games and many scars from their scuffles.

Last evening while my husband and I were sitting alone in front of the library fire, perhaps you can undrestand when he said: "Well., I'm ready to buy a much better home than this." I exclaimed: "A much better home than THIS — why, there isn't one in all Christendom!"

• •T• • t ALL SET FOR DISASTERS In the face of unusually heavy rains and early snows in the West and Midwest, the American Red Cross has begun strengthening flood preparadeness measures in hundreds of chapters to be ready for possible emergencies, national headquarters has announced. Close to 3,000 chapters now are prepared to house and feed more than 4 million disaster refugees on short notice.

At the same time, community fire hazards again are being surveyed in cooperation with civil authorities. More than half the 271 disasters requiring Red Cross assistance in 1946 were fires, and the National Fire Underwriters listed the year as the worst in fire history.

Even without the grim hotel fire in Chicago and Atlanta, Ga., the record would have been the same.

The greatest Red Cross peacetime nurse recruitment program since the 1937 floods kept pace with the nation's worst polimyelitis epidemic -- 22, 937 cases — in 1946, when 2 356 nurses were recruited from all sections of the country by Red Cross chapters. Retired nurses, nurses recently separated from military service, and others released by hospitals, private physicians, and nursing agencies in sections not affected by the outbreaks were recruited through the Red Cross' unique network set up nationally for disaster emergencies. Nurses recruited by the Red Cross for polio duty were paid by the National Foundation for Infantile Paralysis.

In addition to improved community service in rescue, evacuation, nurse recruitment, and welfare inquiries (Atlanta, Ga., Red Cross

Ve stfedu, dne 19. biezna 1947. handled 5,000 telegrams, local and long distance telephone calls, in 36 hours after the Winecoff Hotel fire), 1946 Red Cross disaster relief operations were characterized by severe floods in sections without major rivers but with record rainfall; tidal waves and earthquakes; increased use of air-supply (personnel, equipment, emergency food and medical supplies.) Particularly important was the fact that more help was required in disasters beyond United States borders than in several years. This was true in the case of the Hawaiian tidal wave, the Dominican Republic earth_ quake and tidal wave, the Japanese earthquake and tidal wave, the Peruvian earthquake, the Liberian smallpox epidemic, and the Philippine typhoon.

1• CO-OPERATION Is there any one word that could explain brotherhood better than Cooperation? It means living in togetherness; loving thinking, and working in togetherness.

Having made ourselves individually whole through our own self-dicipline, so that we may no longer be called "gossipers' or 'social misfits' we are ready for this complete and whole-hearted Co-operation. The idea is growing by the hour. . . as men more and more ask themselves, "What can I do to make my neighbor happy and successful. . . or my community, or my nation. . . my universe?" He knows that the more useful he is, the more needed he will be. . . and the more he is needed, the more he will be kindly treated, and perhaps, even loved.

It begins to dawn on the community that, as a community, they have more power than as individuals, and that self-service from this viewpoint is quite workable. Having brought co-ordination to the community, (the precinct, if you wish) the next step may be taken somewhere between the community and the State.

The famous words "United we stand, divided we fall." still rings in our ears, and the truth of it is more clearly realized in connection with Brotherhood. Together we may overcome all our troubles; divided, we suffer singly, but none escape. If we can be teachable enough, if we have spiritual humility enough, to learn from those who are wise in the ways of co-operation; there is nothing we cannot accomplish, if we can be of the same mind at the same time. That requires only our sincere efforts to take Brotherhood a reality, for this language is understood by everyone. . it is the language of Love. It is ennobling, strengthening, to do kind things because we enjoy doing them, more than see ing what the good result might be for the recipient. When a community can co-operate within itself, it has grown up, it has more free_ dom, more power, more equality.

—Ann Nelson COMRADESHIP A lordly limousine was followed through the congested traffic by an antiquated "jalopy."

The limousine stopped suddenly and the jalopy crashed into it.

A policeman came out and asked the driver of the jalopy for his name and address.

"Paddy Murphy," was the reply.

"Begorra, is it now?" said the officer. "Hold on a minute while I give the other fellow a ticket for bockin' into ye."

•4 • It was home work time at the Rubensteins' home.

"Benny," said mama Rubenstein, "tell me how many is seven and four." "'receive," rep lied Benny. ":".7ot bad for a little shaver," voluntered papa Rubenstein. "He only missed it by two." ) • 4 A preacher looked over his large congregation on Easter Sunday and said: "I realize that there are many here today who will not be with us again until next Easter, so I take this opportunity to wish them a Merry Christmasa

Ve stfedu, dne 19. biezna 1947.

ZALOV SAN ANTONIO LODGE NO. 133. S.P.J.S.T. WHEREAS, it is the Will of Almighty God in his tender Mercy ,to take from our midst, MRS. JOSEPHINE BALVIN, our dear friend and beloved Mother of our Sister Member, Hildegard Balvin, who passed away after a lingering illness, on February 23, 1947 in her seventy-fourth year, and WHEREAS, with her passing we desire to express our appreciation of her loyal friendship and association among us, therefore be it RESOLVED, that we extend to the bereaved family our sincere and heartfelt sympathy, and offer our condolence in their hour of sorrow, and be it further RESOLVED, that a copy of this resolution be transmitted to the family of the deceased, and a copy be sent to Vestnik for publication.

F. Maly, Mrs. Ella B. Ross, Mrs. Erma M. Woellert.

Sn Antonio, Texas, March 12, 1947. ) • 4, • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nidepsany resolueni vYbor radu Karel Havlieek Cis. 4., projevujeme timto jrnenem du nagi uprimnou soustrast poiclUstalYm ditkam a ostatni rodine za jejich milovanou matku, babieku a prababieku Roza Chovanec, ktera, dokonala svou pozemskou pout' dne 8. brezna po dlouho trvajici nemoci. Zesnula sestra se dohla 80 let, pochovana byla na katolickem hrbitove 10. brezna za hojneho fieastenstvi prate', spolkovYch bratrt a sester. Zesnusestra byla dlouha, leta elenkyni nageho du a vddy spravne konala svou povinnost.

Vime, ze vy zarmouceni pozustali tedce nesete ztratu va gi milovane matky, babieky a prababieky, avgak budid vain fitechou, de my soucitime s varni ye vadem zarmutku. Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a test budid pamatce jeji.

Dario v Hallettsville, Tex., dne 15. brezna 1947.

Jan Bodek, Jan Holy, Jos. Woytek ml., resoludni vYbor. ) • 4 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nidepsanY resolueni vflor radu Dennice 94. ye Wheelock, Tex., vyslovujeme uprimnou soustrast jmenem vdech alma na geho radu pozUstalemu mandeli Paul Mikulec a synu Emil Mikulec nad odchodem jejich mandelky, matky a nagi spoluelenkyne nadeho tadu Marie Mikulec, ktera zemrela 3. Unora 1947 ve stall. 55 let a pochovana byla na hititove ye Wheelock, Texas.

Vime, pozustala rodino, de vas zarmutek je tedkY, ale budid vam fitechou, de i my, spolubrath a sestry na geho radu, soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Tobe sestro budid zeme lehkou a test budid Tvoji pamatce.

Za resolueni vYber: Joe Matejka, Joe Bladek, Vint. Milberger. ) • 4 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nidepsany resolueni vYbor radu Frant.

ZdrUbek eislo 112. v Guy, Tex., vyslovujeme uptimnou soustrast pozustale rodine nad ztra. tou jejich otce a dedeeka Josef Waleika, ktery zemrel 4. brezna 1947 ye stall 75 let.

Karel Pavlas, Joe Barak st., John Machaeek, resolueni vYbor. )• • PAMATCE NAgi MATCE JOSEFA URBAN, ktera zernrela 21. brezna 1946 ye staii. 75 let.

NASE MAMINKA. Zatici, z ruky Bodi na tento svet hvezda padla, Dokonajic svuj divotni cil opet k Bohu se vratila, ,jako jarni ride kdyS v rozkvetu k semi se .$4011:4

v sT xt tak i navrat dudevni na prahu nebeskem zazvoni.

Spi nage draha, maminko, sladce spi v nebeskem raji veenem krasnY sen sni.

Za kaddou kvetinu srdeenYm fismevem jste dekovala.

V milosti Boha i trni tohoto divota jste laskave obj ala.

Kdyd nazpet k v gemohoucimu stvoriteli jste se odebrala, veenou lasku v kroudku milovanYch jste ponechala.

Spi sladce na ge draha, maminko, sladce spi, v nebeskem raji veenem krasnY sen sni.

Vagi dcery a synove: Janie a Joe KrasuckY; Frank a Sylvia Urban; Joe W. Urban; Jerry a Marie Urban; Mary Urban; Lillian a Albert Moran; John a Vlasta Urban; Viktor Urban; Rosalie a Otto Sladeoek. ) 4 e

•

NaSe navkevy. V nedeli odpoledne dojeli k nam do obydli mandele Boh. Prikrylovi z Penelope, Tex. Privezli sebou svoji provdanou dceru a zeta, mandele J. Malikovi z Austin. Pan Malik co 'Oen ueitelskeho sboru departmentu slovanskYch jazykti na statni universite, jemud po fadu rokfi v Cele stoji dr. Eduard Mieek, pracuje na dissertaci (ueene pojednani) o eeskYch novinach v Texasu, dadouci k dosadeni diplomu mistrovstvi. Poradatel poskyti sympatickemu vysokodkolaku dadane informace o Vestniku i Oechoslovaku a pak jsme si krasne popovidali, nebot' pan Malik byl Toni texaskYm delegatem na Kongresu student-CI v Praze a ve vlasti svYch rodieu videl mnohe, pozoroval lid i pomery, byl se zajezdem naprosto spokojen a planuje — vydati se do Ceskoslovenska pozdeji a to i se svoji hezkou mandelkou. Navdteva nas skuteene tedila.

• 4. • Z kADU POKROK HOUSTONU. Kroudek divadelnich ochotniku Hlahol od radu Pokrok Houstonu usporadal v nedeli dne 9. brezna oslavu vYroei narozenin osvoboditele oeskoslovenska, zesnuleho prveho presidenta, T. G. Masaryka.

Slavnostni program poeal zapenim americke hymny "Star Spangled Banner" smidenYm sborem, sestavajicim se ze sester: Earlova, Harriet, Elzner Ann, Elzner Evelyn, Dvorak Elsie, Fusig Helen, Kadleeek Della, Kadleeek Louise, Krpec Hilda, Johnson Mary, Olexa Francis, 8vestka Anna, Josephine Buri a z bratri: Ermis Jerry, Kadleeek Amos, KostomlatskY Tim, 8efeik Rudy a 8vestka Anton.

Americke hymne pak nasledovaly na ge Ceske pisne: "Kde domov "Nad Tatrou se blYska", "Hej, Slovane!" a "Slovan jsem a Slovan budu", zapene rovned onim zminenYin sborem s doprovodem na plane sestrou Naomi KostomlatskYch. Po zapeni techto pisni, vrele uvitnYch navdtevniky vystoupil na jevidte br. Rudy 8efeik vitaje pritomne a dekuje jim za navdtevu a pak predstavil ptitomnYm slavnostniho reenika, bratra Jos. R. Antona. Bratr Anton pak ye vytribene CeStine popsal divotopis osvoboditele vlasti a jejiho prveho presidenta, ryziho demokrata a vddy horujiciho pro pravo a pravdu, bojuje za obe i z profesorske katedry, neohlideje se na to, de se to mnohYm patentovanYm vlastenctm doma a ye Vidni nelibilo. A v pokroailem veku, kdyd valeona litice bourila a narod &sky vial, de se blidi rozhodna doba ku vyma neni se z podruai rakousko-uherske hegemonie, to velci aegti vlastenci za osvobozeni naroda bojujici, rozhodli se povolat Masaryka pro wildei filohu. Byl vedatorem uznanYm a vadenYm cizinou, alovekem nejhodnejdim pro vymahani tudeb a prani oeskoslovenskeho naroda.

Nesklamali se v nein, se deleznou vfili a vytrvalosti sve poslani vykonal. Presveddil cizinu, de narod eesky ma pravo na svou samostatnost, na sve osvobozeni. Vdeeny narod zvolil jej pak presidentem a on sloudil jeSte republice 17 let.

V torn miste, v torn venkovskem zatisi, v Lanech, pak svou divotni filohu dokonal. Zalkal narod nad skonem sveho velkeho syna, jehod verne srdce WIG vSdy pro pravo, spravedinost a narod..

Mans it.

Aee bratra Antona byla pohnute vyslechnuta a neminula se dojmu, neb bratr Anton ma opravdu reenickY talent a dovede rnluviti jako profesor z katedry, snadne ovladajici svfij predmet, maje znaene vydkolene vedomosti.

V daldi Cash slavnostniho programu byli jsme potegeni a take prekvapeni vystoupenim pana Karla Franka, mandela pani Jennie Mae Rulikove, nadane umelkyne ye zpevu a hre na piano. Pan Frank zapel Masarykovu oblibenou piseri: "Teee voda, teee cez veleckY majir" a pak "Dobrou noc ma mild!" Ma opravdu velmi bohatY a z yueny hlas a phmo nas jim unesl. Doufame, de ad kroudek Hlahol bude projektovati nejakou operu, de nam neodepre prispeni. Byl doprovazen pri zpevu pianovym doprovdem sve pani. Po nem vystoupily s recitaci basnieky "Za tatiekem", Marylin a El gik Carolyn. Jim nasledoval sborovy zpe y pisni "Pfilnoeni rude" a "Kukaoka" prve zminenYm smi genYm sborem.

Jimmie Kadleeek, byl daldim umelcem z na8i drobotiny, prednesa basnieku: "Jedna, dye."

Dalgi zarne oislo slavnostniho programu bylo zpevni solo sestry Elsie Dvorakove, nam velmi dobre zname umelkyne, talentovane pevkyne, "Pohadka mladi." V jejim zpevu je skryt dar s dynamickou zvuenosti. Ma obdivuhodnou hloubku a vygi. Pianovy doprovod obstarala sestra Naomi Kostomlatskych. Po tomto obe prehraly dueto na plane, jed se velmi libilo, jsout' obe vydkolenYmi umelkynemi ve hre na piano.

Po to zapena byla narodni pisnieka: "Sla Nanynka do zeli" detskou drudi sestavajici se z deveatek: Earl Marylin, El gik Carolyn, Kadleeek Mary Louise, Rezek Annette, Rezek Billie Jean, Schmidt Ruby, Vala Helen, Vala Mildred; z hochfi: Burl Sonny, Kadleeek Jimmie, Krpec C. G., Kupec Tony. V zaver pak byla prednesena cletmi: Earl Marilyn, Schmidt, Vala Helen, Elzner J. D. a Kadleeek E. J. basniaka: "Kytieka na hrob Osvoboditele," ph niz kladli kytieky na improvisovanY rov Masarykfiv.

Byl to opravdu peknY program, dristojny teto oslavy a kroudku Hlaholu path za to zasloudenY dik a zvladte za to vycvieeni ditek ku programu. Libilo se to kaddemu, jedna east jako druha, jak bylo patrno z nev gedni fioasti phtomnYch a z prona genYch pochvalnYch posudfiadu Pokrok Houstonu path rovned vzdati dik za propfijeeni horej81 sine ku programu. Z dosavadnich vystoupeni ditek jsme byli velmi potedeni, seznavde, co dovedou a jak lze je dobre vfili a obetavosti vycvieiti, cod je as zasluhou sester kroudku Hlaholu. Jedte jednou diky vgem fieinkujicim!

S. P. StudnienY. ) • 4 • ( "KMOTR gMODRCHA" V HOUSTONU U gTEFANIKI.T. Zase s radosti mohu oznamit novou Cin nost u radii Stefanik a site de sehraji posledni nedeli v mesici, 30. brezna, mistni ochotnici, kteri kdysi v gichni hravali u radu divadlo, a sice "KMOTR SMODRCHA". Dej divadla je ve lice peknY, veselY a rafinovanY, jak se hka od rany. Je o trech jednanich, pri jedne scene na naysi. Proto nebudou meneny kulisy, tak de prestavky nebudou dlouhe.

Vetime a pevne doufame, de prijdou vdichni ti stari milovnici divadla. Budeme tam mit Marenku a Jenieka, obed dobre herecke sily.

Nezapomerite a pamatujte na 30. btezna. — Snad se to poeasi probere nedli bude divado a oeekava se velka, navdteva. Vddyt' uz bude jaro a takove rmzerne poeasi. Vdichni jsme nachladli, jak d ai tak velci, aby jeden ze starosti o ne nevychazel, radeji ten nachlad bych trpela sama nezli ho maji mit ty deti. itika se, dim vic opatrnY jsi o ne, tak je to hor gi, a to je u nas. rate de ud bych mamou nechtela bYt. J6, bych umfela strachem o ty deti, neb je mam moc rada. Doufejme, de zase zasvitne slunieko a vgechny nemoce zmizi. Aika, s se, kadda babieka je veseleldi z jara. Tak se budu tesit, de phjdete na toho "Kmotra 8modrchu" se podivat.- • Vage, Karla otvrtnikova. ) ( Pracovat, to znamena odpirat zlemu a dusledne. — Nedelejme rozdil mezi politikou a mravnosti. Musime vent v pokrok, de se divot jednotlivce a celku lepS'i a de bude poi .ad lepe.

Kdo y eti v pokrok, nebude netrpelivy". — T, O. Masa ryk.

Strum 14.

VREIT/ifir

CELOROtNi FINANtNt ZPRAVA ILADU VESMERNOST eiSLO 68 V NELSONVILLE, TEXAS ZA ROK 1946

Music 512.31 Beef and Buns 84.84 Labor on Hall 28.23 Soce Security and tickets tax 103.48 1,263.06 John G. Mikeska, peed. Bellville, Beer and soda stand Advertising an stamps 33.30 Texas Gilbert Krause, misto pied., License and stamps 66.34 Bellville, Texas. B. W. Schiller, taj., Hauling 32.02 Bellville, Texas. Ladgie Blazek, fleet.

Bellville, Texas. John P. Kamas, po- Total Expense 2,276.93 kladnik, Bellville, Texas Net profit 292.10 Piajem L. J. Blazek, Secretary Umrtni a radove prispe ky $5,222.74 Umrtni poplatky na Det. Kdo, maze 13S7t elenem Sokola Odbor 645.96 Popl. na zmen certifikata 1.50 Praha. - Ne ka ideho prijimaji Urok od Mena 12.00 Sokolov& do s Ych rad. A nikdo se nestane Menem, sotva podpige Celkern prijem za rok 1946 $5,882.20 hlaSku. KaZdY nova prihla enY muPrenos zalohy z roku 1945 583.33 si dokazat, Ze je hoden osit sokolskY odznak. V esti mesicich, kdy Celkem prijem; zaloha z je pit at na zkoaku, vyslechne roku 1945 $6,465.53 predna'Sky o sokolske ideji, organiVydani saci, dejinach a zdravotnim YYzPoplatky na Umrti $5,014.66 namu teloc iku, a muss nejmene Poplatky na DU. Obbor 645.96 jednou tYdne prijit do telocvfony, Za zmenu certifikatil 1.50 aby poznal sokolskY tivot zblizka.

Urok elenfi 12.00 Sokolstvo se temito, opatrenimi Vraceno Amilie Janovsky 6.05 bran" proti pfilivu lidi s naru§enym Na, Vestnik 38.00 charakterem. V jednotach jsou iftadove vydani 65.20 deove akoly pro nova deny nejmeKvetiny 7.50 ne dvakrat za rok, proto& po ' eDan 26.39 st mesieich skladaji novi 'MenaPoji§teni 6.10 e slib a je jim proptljeen sokolskY'' Sluine Urednikiim 80.00 odznak "Nostra'!" Tyto koly ePottovne taj. a fleet.

5.38 dou vzdelavatele, ktekri byli vy koleni v 2upnich skolach. NejvyMi Celkem vydani 5,908.74 kurs je etrnaetidenni, t. zv. ideova ZbYve., na bance za pokl. $556.79 §kola COS v Tyr'Sove dome. PosluGilbert Krause, John W. Schiller, chaei jsou seznamovani velmi poJos. Sefdik, iteetni Ybor, v Nelson- drobne se vSemi sokolskYmi i se ville, Texas, 9. brezna 1946.

Sokolstvem souvisicimi otazkami.

• * Cviei se i v samostatnych reenickYch FINANCIAL REPORT OF SPJST projevech. Tyto koly se poradaji HALL NELLSONVILLE, TEXAS kadoroene jiz od roku 1920. Letos FOR 1946 INCOME budou d e - v Praze a v Brne. Sokolov& se e s Ych kolach velmi Cash on hand May 1st 1946 $33.80 dobre staraji, aby kahlY Glen byl Beer and soda stand 1,587.30 dobrYm Menem. Aby poznal podTickets 653.90 statu a smysl sokolstvi a umel poHamburger stand 263.28 dle neho Picture show and other stands 30.75 011r TAROKY: - Importovane z Total Income $2,569.03 oeskoslovenska. Cena za hru $2.50 Expense ECHOSLOVAK PUB CO., West, Labor $153.35 Texas (dz) y

s

y

g

s

p

g

y

g

Ve stfedu, dne 19. bfezna

194'1.

Hitlerova kniha vzicnosti v Nem. hu, kde se jeden prodava az za 2000 Aekoliv v Nemecku bylo vyti te- marek - tedy 200 dolara." g

no miliony vYtiskii Hitlerovy knihy "Milj boj," americka kongresni kni hovna ma potUe s nalezenim alespori 150 kusii v celem ameriekem pasmu.

Rhind z Columbus, Ohio, je nem ojenske skupiny, ktera je paverena Ukolem oeistiti nernecke knihovny od nacisticke literatury, jakoZ i militaristickYch spisit. Ma "Nicmene," pravil John B. Rhind na seznamu 18,000 ruznYch del, ktez americke vojenske sekce pro vYbudou promenena ve stoupach v chovu, "mame zpravy, ze je dosta- papirovou hmotu. tek Ytiska v nemeckem eernem try

y

Chrante zdravi srich deli

Plink rite, jak to eked! • lrybolhnou s tepM 'asthma do studena, uhfejf se a hued je s toile rtma. nantusoni a balk& Ubettfto penes, otrnehu i atbrosti, kdyt budets mill pa me

SEVER() V BALSAM PROTI KA SLI

• LAHODN'f • PUSOBIYt • D1TI JEJ NM! RADY! CENAt

50c

2adejte y e eve lakinto a kde nemaji, nevabojte a palete pro Fahey nob otos piimo na dolejil adman.

y

g

y

g

y

g

CEDAR RAPIDS

y

y

y

g

Taneeni Zabava Sokolovne 3700 Carl ulici, Dallas v sobotu 22. litezna MACA'S ORCHESTRA Zaditek: 8:15 .

0.1.■ tttttttttttttt

IOWA kr,44..0.■....)•■■....mi.•••.•■•■■••■••■■•■■■■■•ommwqmes.o.soamogpowo.......O.o.nwo ■so.wer.o.woome....mw.et

KABARET Extra! neco co to jeite nebylo.

PRVNI KABARET SOKOLA HOUSTON Raz: "Holloywood v noci"

23. btezna v 1:30 veder v sini radu 8tefinik na Cottage Grove -- Houston, Texas HUDBA S,KfZENKOVA BOHAT)? A PESTIrY PROGRAM V 9:00 -10:45 HODIN ZAJISTETE SI STUL - TELEFON V. 2-3481 aneb "STEFANIK 1-1!1) "V 29079"

VSTUPNE. 75c 0 oblerstveni a zakusky bude naldite postarano. naive zve ZABAVNI ViBOR-SOKOL HOUSTON 411.4.111601.1!*(7.111601.1.0.11 ■WHIM.0.11111PSIK.0010...)0.11,11.....11.1.1.6.1.11.6.9.111114, 11.11.0.1,0411SPOINIST,19100/7111.4, 01,16.7.L.DeN*4

▪ Na XL vgesokolskf slet se oeekiva east 20.000 krajanfi z Ameriky Praha. — (CTK) — President republiky dr. Edvard Bene g pkijal pfedsednictvo XI. v'Sesokolskeho sletu, ktere presidenta informovalo o sletovYch pkipravach. Sokol obnovil styky se slovanskSmi zememi. V Praze prave dli delegate jugoslayskeho Svazu fysicke kultury, ktera jedna, o Ueasti na sletu. Je ohla:Sena i Ueast sovetskeho Svazu fysicke kultury a jedna se i s bulharskYm Junakem. Nesnaze jsou dosud s Polskem se zketelem k tamnim vnitinim "loomertm. VelkST zajern o slet projevuji Svedsko, Nor-.

Citim se velmi dobfe!

Diky Hoboko!

sko, Da:216k°, Francie a Anglie. Nakrajand v zamori propaguji slet velmi teinne. Z Ameriky oznamuji, ze na slet pkijede pies 20.000 krajant. Pki etykech sletov y ' ch dnech se thrnem vystkida na sletigti 64.000 cviCenek. Sokolstvo se rozhodlo dati republice slet zdarma, to znamena, 2e Sokol uhradi sam bez statnich subvenci 120 milionovST rozpodet XI. vgesokolskeho sletu. K tomu Sokol vzal na sva bedra i financovani letngnich telovS7chovnSrch slavnosti es. S"kol, ktere si samy vybsiaji nakladu 20 miliont Kes.

ni sporu. Letos jsou jit zajineny eeskosloirenske oficialni exposice na veletrzich v Utrechtu, Lynonu a ve Stockholmu. Jedna se je gt6 o teast na veletrhu v Zahkebu, Poznani, v Bruselu a v Peat. V Basileji, Milano a ye Vidni budou vystavovat nektere firmy jen soukrome, a na jine veletrhy, na pliklad na, trh Lipsky, bude povolena navAteva, jen prokazatelnm zajemcilm. 'Mast naAlch firem i poka,dani oficialnieh statnich exposit organisuje ministerstvo zahranieniho odchodu.

Antarktida obrovskou chladinou ala Amerika. -- Admiral Byrd prohlasil, 2e povaZnje rozsahle ledove pustiny Antarktidy za vhodne misto pro uskladneni svetovSrch pfebytku potravin. Antarktida by mohla pilsobit jako velka lednieka pro celY svet. Takove zakizeni by mohlo zachranit svet pied hladov-Srmi krisemi. Antarktida se take vSrtedne hodi k pokusUm .s atomovou bombou. Byrd prohlasil, ne doufa, 2e Spoj. staty zde zkidi stale zakladny pro povetrnostni slu2bu a pro vedeckY. vS7zkum.

DR. N. B. McNUTT

Vytizuje veAkere soudni zaletitosti.

Zubni Mae fjkadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

Ceskoslovensko n_a cizich veletrzich Praha. —Jiz v minulem roce se no,A stat iispekle zifeastnil vlastnimi oficialnimi exposicemi nekolika vetgich zahranienich veletrhil.

0 tom, jak3-/ vS7znam obchodni a propagaeni tyto exposice mely, ne-

Kdyi funkcionilni zicpa se vide a spitsobnje, Ze se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpfte jejimi pHznaky—bolestmi hlavy, pichnoucim dechem, zkaienfm Zaludkem,neziiivnosti, ztratou Bpinku a nedostateenou chuti k jidlu a mate pocit piepineneho ialudku nisledkem plynu a nodmuti—opatite si Dra. Petra easem vyzkougene Hoboko. Jest vice, nee poeisrujici prostiedek, jest teil ludeeni Cinnost povzbuzujici Lek, sloien3", z 18 piirody vlastnich CebnYch koiinku, bylin a rostlin.

Hoboko primeje zlenivela st?eva k einnosti a pomehe jim jemne a Madce odstraniti viznonci odpadky; pomihi vypndid plyn zicpy a poskytuje ialudku onen skvelf pocit tepla. Chcete-li op& zniti rozkoe et'astne vy od trampot ziepy a zaroveli uleviti svemu Zaludku, obstarejte si Hoboko does.

Pozor: taivejte pouze jak piedepsfino. ho koupiti y e velem sou-

sedstvi, poilete si pro nait "sezamova. ci" nabidku Hoboko a obdrzite co—,

DODATEK

soy

John W. Legikar PRAVNIK

SPRAVNE VYHONANA POHftEBNI SLErkBA V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnfth jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nal zasadou.

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidky"—Nyni • Phloien jest $1.00. Po g lete mn.3 po g tou vyplacene pravidelnou I I

1

unc $1.00 la'hev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkuiebni lebve kaideho, Laiveho Oleje a Magolo.

❑ C.O.D. (poplatek piipoatZn).

-I

Pokovni Oiadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO- I Dept.

811-27F

2501 Washington Blvd., Chicago 32, ta. I 256 Stanley Et., Winnipo2,Mcca.,, cm. I

Kilnar's Barbecue Drive Inn Shane misto pro fictyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

Pohiebni feditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st.' — Temple, Tex.

LAVACA

CO. ABSTRACT CO.

J. F. BOIKA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke Priv°, vyilzuje majetkove pojiitenl. teadovna nad Peoples State Bank Telefon do Atadovny els. 5, do res. 63

Room 809 Telefon Preston 4675

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

6ERSTVE itEZANB KVETINY

PRO VgECHNY UDALOSTI

ZABAVY

Pobiby, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetineeich a novinky pro ditky.

faclu Pokrok Houston

Obiratle se na nix kdykoliv poteebujete kvetiny.

NAgE CENY JSOU VELMI LEVNE

Temple Floral Company PHONE 4445 TEMPLE, TEX. PHONE 5669 1111111111111111111111111111111111111111111111111111011111111111111101111111111111011115.11111111MInntr

Dr. Thos. N. Delaney OONI LEKAft Bryle spravne ptipravene.

„Irneno

C. H. Chernosky

Barbecue sandvide, Pivo, Dornaci Chili, Kava a Studene napoje

EDWARD PACE

412 Main Street

TEXAS (29)

Oeskt Lekat a Operatic 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon Afadovny: Preston 2553

HOUSTON, TEXAS

State National Bank Bldg.

HOUSTON,

Dr. Chas. J. Hollub

PRAVNIX

kuiehbc'd nicneu—' 1,ilsvi

Dre. Petra Leeivk Olej Liniment — prostiedek proti rychlout Ulevu od revmatickYch a neura1gickfeh bolesti, svalovYch bolesti zad, ntuhIS■ch nebo bolavYch svalU, namoienia nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinicky% prostfedek—piinaii Ulevu od jistYch doZasnYch ialudeCnich nepofzidkil, jako zaiivecl poruchy pfivodene piebytkera kyseliny a palem. zahy.

Adresa

Strum 1$. .

VHITNiK

Ve stfedu, dne 19. btezna 1947.

Oas dle funluvy. flladovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

23. biezna 30. biezna 6. Dubna 13. dubna -

-

fib!

Scarcella Scarcella - J. R. BaCa Syncopators

VSTUPNE: MU& I DAMY 75c Tax included 0 zekusky a obeerstveni navetevnikft jest rjtorem Waite Pastaza/1o.

Zibavni Vtbor.

V 20256 1140 O IE ST. Na doptani: 20th and North Main.

AIN B1111Rilif

Strum 1S.

Poutiveite k oznamovini

'Waif Oznamovatel Na prodej stark Burley tabak, cena deset liber za $4.00 vyplacene pigte na Emil Mazanec, Port(12-14p) land, Tenn. Route 1,

gar Hleda se zkugena tens v 0patrovani a vateni. Nejlepti plat.

Pigte na: Mrs. Oliver Hammonds, 8155 Santa Clara Dr ,Dallas, Texas.

(10.-12c) POSILAME POSTOU - Kutatka 14 druhu. U. S. Approved 4AAAA ttidy za $13.50 vyplacene. Udejte Ake si a kdy si je p'tejete.

HANUS HARDWARE COMPANY 3203 Corsicana Hi-way BELLMEADE, TEXAS (10-17c) t ESKA OSADA DALLASKA Hledi ueitele ueitelku pro eeskou prazdninovou kolu. Ma se o toto misto zajima, dopitite na dole uvedenou adresu.

Mrs. B. Valeik 4015 Metropolitan Ave Dallas 10. Texas

g

Or" Hledite Mau ke koupi? Hlavni tikadovna SPJST. ye Fayetteville. Tex.. ma dtiinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Whodne podminky prodejni I platebni. Pine na: Supreme Lodge SPJST., Fa(31-dz.) yetteville, Texas.

tESKE. REKORDY na prodej u

S. Cmelka 843 Waverly, Itilleights Telefon V. 27725

Houston 7, Texas

(6-6p)

DR. FRANK KENT Obnovil jsem svoji praksi BRIME Navtgivi: HALLETSVILLE, 25. BREZNA Od 9hodin do 2 hodin Nosu a Chttanu Priivodni rizeni v procesu s Tisem je skoneeno.

Praha. - (eTK) - V procesu s Josefem Tisou se det1 dtikazni material o torn, te Tiso a vlada byli informovani o nemeckkch zverstvech na Slovensku. Vojen gti odbornici podali svoje posudky a tim bylo skoneeno pruvodni rizeni. Ve etvrtek 13. btezna ptednes1 zastupce obtaloby prvni obtalovaci tee. Do soboty ma bkti soudni lieeni v celku skoneeno a vyneseni rozsudku se okkava po velkonoenich svatcich.

Velvyslanee Steinhardt se zasazuje o snitieni "es. dopravnich poplatkii pies Nemeeko Praha. - (OTK) - Americkk velvyslanec Laurence Steinhardt zdilraznil ye Washingtonu, 'te nutnost aby Ceskoslovensko platilo za ptepravu sveho zboti pies nemecke tzemi dolarovou valutou, znamena pro Ceskoslovensko velke zatiteni, nebot' Ceskoslovensko ma nedostatek dolarovkch platidel. Velvyslanec Steinhardt ueinil vgechna opatreni, aby dosahl snikni pfepravnich poplatku placemich v dolarech.

Ze schfize praiskeho obchodnictva Praha. - (OTK) - Na shromatdene pralskeho obchonictva promluvil za narodne socialistickou stranu poslanec Firt, kterk zdtraznil, ze obchod neni jenom clistribubuci, ale pini vkznamnou funkci soi hospodatskou. Kdyby se vkroby zmocnila distribute, pak by distribuce statkil ovladla spottebitele. Za socialni demokraty promluvil ministr vStivy Vaclav Majer, kterk nutnost prideloveho hospoddfstvi. Situace na Slovensku ukazuje, ze v nekteOch oborech na volne hospodaIstvi doplaceji Airoke vrstvy i obchodnici. Poslanec. Zapotockk prohlasil na tento shromoldeni obchodnikti: "Nejsem proti stkednim stavu, ani proti soukromemu podnikani, ale proti soukromokapitalistickemu pokadku a proti velkokapitalistinn. Nikdo nos neptesvedei, te 12 miliard aspor v novkch penezich a 10 miliard thesaurovankch penez jsou fispory z vlastni prate. To jsou zisky z prate cizi." Obchodnici demonstrativne pterugili projev Zapotockeho a nenechali ho domluvit. Po to promluvil ministr vnittniho obchodu Zmr hal.

Ve stfedu, dne 19. btezna 1947.

1940 29,215.70 1941 27,558.74 1942 9,731.44 1943 Penize pkijmute a zakoupene valeene bondy 7,000.00 1943 1,376.36 1944 1,357.80 1944 odboeka West darovala, valeene bondy 2,000.00

1944 Vymenene valeene 5,042.05 bondy a troky 11,615.08 1945 3,336.99 1946 1946 Vymenene valedne 4,033.81 bandy a troky 2;684.51 1947 $111,004.13

Celkovk pkijem

ZPRAVA POKLADNIIiA S. A. C. T. Od mesice eervna 1946 do Imora 1947.

Vydani

1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947

Narodni Pogtovne rada a Telegramy Pomocna Dary Knihy a Medailky a akce vajintim Broturky Cestovne a razne Bondy 5,000.00 31.00 $ 49.17 27,949.50 373.50 426.42 489.85 356 15 21,500.00 2,000.00 250.36 429.02 102.24 7,500.00 575.00 308.55 154.59 225.00 1,500.00 637.50 44.20 26.34 27.31 7,000.00 3,700.00 92.42 84.13 6,075.00 167.88 65.87 10,800.00 41.81 13,021.32 $97,045.82 $3,617.00

$857.71 $1,622.90

$860.70 $7,000.00

PLATY titEDNIKti Celkove vydani

$111,004.13

Mimo finaneni podpory na ge odbodky a pomocni akce ten zaslala pies deset tisic liber g atstva do Anglie a Ceskoslovenska pies Relief for Czechoslovakia.

Frank J. Olexa, ,pokladnik, SALT. Knihy se ptehlitely od 1. ledna 1941 at do 26. ledna 1947 a v ge bylo nalezeno v torn nejlep gim potadku: Rev. Pavel P. Kagpar F. V. Urbish Anton Bilk Chas. Holasek ffaetni Vkbor Ptijem

Rozvodnene teky v Ceskoslovensku Cerven Praha. - (CTK) - Sta y rozvod- 8. West nene ieky Berounky u Dobtichovic 8. San Antonio se podstatne nezmenil a take brat- 12. Kovar slayska pi-ednosti jsou ohrotena roz- Cervenec vodnenkm Dunaj em.

1. La Grange Seaton 23. League City Uncle Sam Says Srpen 16. West Zati 6 Granger Listopad 7 West Prosinec 16. West Unor 6 Houston 7 Houston 11 ElCampo

e.41. sirotky na potraviny Csl. sirotky

10.00 25.00 16.50

R. V. 0. S. dar Os'. sirotky F. W. Skalnik 681. sirotky

100.00 3.00 10.00

pomocna akce ea sirotky

5.00 -4 87.43

dary zaslane na Cechoslovak pub. Co.

29.50

Osl. Relief

110.75

6s1. Relief cZAd Pokrok Houstonu Cis. 88 Osl. Relief

65.26 115.25 4.00

dary zaslane na Svoboda Publishing ....

$ 581.69 9,967.36

Pkijem od 6-1-46 do 2-20-47 Zbytek z 31. kvetna 1946

$10,549.05 "Where on earth did my money go?" How often have you voiced this question, half in wonder, half in dismay! It's so easy to fritter away ready cash. A dollar hereand a dollar there-and in the end nothing to show for it. And yet saving for the things you want-a new home, travel or future security-is easy and effective simply by alloting a portion of your income either through the payroll savings or by arrangement with your bank for the systematic purchase of United States Savings Bonds. Dollars go, your bonds grow. When you buy Savings Bonds regularly, you are building the nest-egg for whatever you've set your heart on.

U. S. Treasury Departmeng

Vydani Prosinec 31-46 Onor 28-47 Biezen 6-47 Btezen 6-47

$

Pogtovne, telegramy a jine

Pal rani poplatek Narodni rade Morayskkm spolkum v Chicagu na podporu sirateinci na Vala gsku Zbytek penez S. A. C. T. na Relief for Czechoslovakia Inc.

27.73 150.00 500.00

9,871.32 $10,549.05

Zbkva

$00000.00

Dale zasilam Dar od SVPS. poukazka jest vystavena ptimo na Relief for Os'. Inc.$2,500.00 Frank J. Olexa pokladnik, S. A. C. T.