an Si ovanske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August 24th 1922. ROON1K (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ye stredu, (WEDNESDAY) 5. bkezna (MARCH) 1947
0 CER4 BOHATSTVi SARSKA Ez
R,ANCOUZI a obyvatele Sarska se navzajem dvori zptirsobem, z nehot by
md. dne mohlo vzejit mantelstvi." pise ze Saarbrtickenu W. Attwood "N. Y. Herald Tribune." Amer. zpravodaj netaji, ze to by bylo mantelstvi z rozumu, a dovozuje: 800.000 tisic obyvatel Sarska tije nad deviti miliardaml tun uhli, uloteneho pod zalesnenkmi pahorky v zapadonemecke oblasti o rozmeru etyficetkilt padesat est kilometrii. Otykicet milionn Francouzii to uhli nutne potfebuje a snati se zajistit si vladu na tkinacti drahocennkmi doly. Soudasti toho je usili uspokojit obyvatele Sarska a ziskat je pro Francii, kdyby se mel opakovat plebiscit, jimt pfipadli r. 1935 havifi i doly Nemecku. Dik francouzske peel je Sarsko patine nejlepe zivenym a nejlepe spravovankrn tzemim v okupovanern Nernecku. ZvIdetni pfidely a dodavky z Francie i z nekterkch kralti francouzskeho pasma odmenuji Sarske za to .2e sedi na uhelnkch flecich. Obyvatelstvo, jet se kdysi z devadesati procent vyslovilo pro nacisticke Nemecko, za to nejen tell hezke mnotstvi uhli, ale zaeina take uvatovat o hospodafske strance pfisluenosti k Francii. Jsou pry Nemci, ale "spojeni s Francouzi ma sve vkhody," fikaji mnozi. Oinov_ nici francouzske vojenske spravy mluvi pochvalne o soucinnosti obyvatelstva. A jejich svetenci nemaji stiznosti na zpusob, jak se jim vlacine. 55.000 haviit pracuje ye tfech smenach dnem i noci. Tetba stoupla z necelkch jedenacti tisic tun od doby, kdy Francouzi r. 1945 doly pfevzali, na tricet tki tisice tun denne. V listopadu se vytetilo skoro 900 tisic tun z osmi kamenouhelnkch a peti•hnedouhelnkch dolt. Vzhledem k tomu ,jak se za valky opottebovalo zafizeni, je to slusny vkkon proti pfedvaleene teibe milion tun mesidne. Podle postupimske dohody pfipada z toho Fracii jen osmnact procent. Nejvetei east tet by jde do Neemecka, nee° do Italie a jinkch zemi, jet maji nedostatek uhli. Francie sama dova21 uhli z Anglia, ze Spojenkch state a z Polska, ale utetuje se, ze jednoho dne ji ph.padne cela sarska tetba. — Dye velke ocelarny rovnet pracuji napino. Poutivaji telezne rudy z Lotrinska a koksu z Porufi i ze Sarska. Francouzi tim opiraji svou argunientaci , to Sarsko naleti hospodafsky k Lotrinsku a tudiz k Francii, jejit byvalo kdysi soucasti Francie poslala do dolt vlastni techniky a intenkry. Prohla geni havike na eachte Reden "Zdejei Francouzi znaji svou vec a dobte se pod nimi pracuje" svedti, ze si ziskaji fictu osazenstva. Havii dodal, to on si ani jeho druzi nemohou stetovat na tivotni podminky. Dostavaji denne deset marek a pod zemi dve volne, jidla. Na povrchu je jen jedno volne jidio. Dale dostanou piidavky` 350 gramii chleba, 66 gramt masa, pill druha kila brambor, 60 grainer marmelady a zeleninu denne, a to si mohou vzit s sebou domil, kdetto v americkern pitsmu musi hornik sve piidavky snist namists, aby se o ne neniohl s rodinou delit. Ro-
diny sarskYch haviru dostanou jako pridavek pail druha kila chleba a 145 gramti masa den-
ne. 0 vanocich rnely tvlietni pfidel ovoce. Sareti haviri doste..vaji take kaiak a patnact
Praha VelkohorskY:
Ceske Nebe Kdybych byl malitem a etetcem vladnout znal, tebe bych, Ceske nebe, takto maloval: Za svetlou modri cernych lem, za svetlem stiff a blesky nad krajem, zvichfene dalky, obzor halici, vetrna, smret', prostorem letici, desivk imrk tichkch berankb, krvava zate rudkch dervankti a novk blesk a nove jiskteni, do strmkch vin thouci plameny, v pratrii deett oblouk dubovy, ten ze tri barev draze utkank, ten, kterk stale zari nad narni.
cigaret denne. Snad jedini v clne gnirn Nemecku nemrznou: Zilstava jim clvacet pet tisic tun uhli mesiene. Take ostatni sarske obyvatelstvo ma lapel pfidely net Nernci v jinych krajich fra.ncouzskeho pasma. Ochody v Sarsku jsou sluene zasobeny spottebnirni statky, co2 je dnes v Nemecku vzacnk zjev. Nehledic ke zkazam, tije se v Sarsku uz pomerne dobre a nutnost chranit tuto tivotni uroven zvlaetnimi opatfenirni obstoji jako oduvodneni eelni hranice mezi Sarskem a ostatnim nemeckkm tzemim, tfebas duvoft.' pro to bylo vic a hlavni je pkipoutivani Sarska. K tomu smeruje take kulturni a ekolska politika. V Sarsku vychazi pet denikii, tki tkdeniky a ilustrovank magazin, to yea nemecke. Take na skolach se vyucuje nemecky, ale trCebnice maji tactvu vetepovat zaroveri "francouzske kulturni idealy." Francouzetina, je povinni od obecne gkoly a Emil Strauss, sirsky ministr vyudovini, ma za to, te ut za, tfi roky bude znat "povzbuzujici vksledky." V kinech pfevlada,ji ovgem francouzske filmy a francouzske divadelni soubory pfijitdeji s pfedstavenimi klasickkdh i modernich her. Pfedstaveni jsou dobte nav gtivena, tfebas jen asi desetina obyvatelstva umi francouzsky. teelem veeho toho je zajisti Francii sarske uhli. Francouzeti Atednici netaji, jim jde o hospodafske pfipoutani Sarska k Francii, ale povesti o skuteenem pfivteleni odmitaji. To je vec moskevskkch porad a Francie by je pfedeela jen v krajnim pfipacle, kdyby mela jinak ztrati kontrolu nad doly. Francouzi doufaji, to snad za nekolik let ziskaji Sarsko. Saab* vedla ze Jim je zatim pod trancoua-
skou spravou lip — a rozhodne si nechteji nic pokazit. Pafitisky korespondent Daily Telegraphu hlasi, to francouzska. vlacla nebude v Moskve tadat politicke sloueeni Sarska s Francii. Podle navrhu sarskeho guvernera plukovnika Grandvala me, bkt zfizen samostatnk sarsky stat. Politicks sjednoceni by mohlo nasledovati pozdeji. Oast sarskeho fizerni je obsatena v potadavcich Lucemburska na kompensaci za valeane Skody. Lucembursko chce posunout svou hranici k face Mosele a tadi tleznieni trat' podel teto feky. ) • • f Vsichni si v gnde piejeme, aby nag jubilejni rok s celostatni slavnosti v Taylor a oslavaml zrozeni SPJST u starattenkch tadt byl povzbuzenirn k neinne dalei praci, nebot' u zlateho vkrodi na tests Jednoty nesmime stanouti, spokojeni s nemalkmi vksledky pillstolate einnosti, nkbri neustale postupovati dal za dalsimi metami a cili. Nestadi se chlubiti vk,sledky prate na gich pionkra — zakladatemusime si odlesk jejich slavy, kterk pada take na, nas, zasloutiti vlastni praci a vlastnim opravdovkm pfidinenim. Vtdyt' chceme miti SPJST silnou, neustale rostouci a k tomu je tieba neutuchajiciho nadeeni a ochoty ku spolupraci. Nezapominejme na druhou Cast kampane zlateho jubilea — tisic novkch elent do 1: dervence 1947. Nekde na ge kampari loni i letos nejde kupfedu tak, jak bychom si pkali. My jsme mnohokrate jiz zduraznili, to neni ani jeclineho mista, kde by se nedalo nic Mat, jak se neirdy tvrdi. Veude se di neco pro dafgi rozmach Jednoty , vykonat, ponevadt vende je mladet, kterou snatime se ziskati do svkch fad. Nelekejte se pfekatek, ktere vlastne dosti east° jsou v na gich pfedstavach, ale ne ve skuteenosti. Nehubujte, to se u vas nic nedela, ponevadi neni pro vec praveho pochopeni 'a naletite lasky k Jednot y. Porokujte ye schuzi o veci, povezte si, co je pfieinou, neni zjevnk zajem o vkslednou oinnost a porad'te se, co byste meli vykonat, aby zase kaidk pracoval rad s laskou a nadaenim. Jsme si jisti, 7.e net se rozejdete budete miti kliC k zakleslemu zamku v rukciu a za kratko otevrou se novernu t'adoucimu ruchu v 'facia vagem dvete dokotan. )•4•C
KALENDAII 9. biezna. Program na paest narozenin pre-
sidenta-Osvoboditele T. G. Masaryka v sini du Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Na potadu piednesy narodnich pisni sborern peveri, basne ditek, dueta na plane a jine. ZaCatek ve 4:30 hod. ocIpoledne. 9. biezna. — Program a spoleena beseda
✓ sini fadu Rozkvet Zapadu bislo 107 ve Floresville, Texas. 16. biezna. — Piedn aika, pora.dand Sokolem ✓ Corpus Christi, Texas. Pfedna gejici br. Fr, Strinsick z Dallas, Texas. Zadatek ve 4 hodiny odpoledne.