Vestnik 1947 02 26

41, .„

0

10140"

44'

AV,2

tr.f.

„ •4

itsb ,41,44;

41,

LI 41, asp'

tio.0 -

arr r

irt 6,1•••••03 ,„. AP +4•41PAaa 4ON tstvpmw'4It'onnmo,..,V+3 4. glit# 4 -a. rz:

2

c+A

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNiK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (WEDNESDAY) 26. unora (FEBRUARY) 1947

5iSLO 9

111M0i1ADNA SCHUZE HLAVNI tillADOVNY. PONDELI 17. imora konala se ye sborovne Ustredny ye Fayetteville mimoV radná schtize na gi Hiavni Uradovny za fieelern dohody ohledne oslavy padesateho vYrod. zrozeni na gi dnes mohutne SPJST, je Z pripadne na den 1. eervence 1947. Do schtize dostavili se vAichni dleni Hl. Er., redaktor organu, kollega J. F. Holasek v zastoupeni yydavateln.

Vekniku, bratfi F. K. Bueek a Karel HolY z 11allettsville, Frank Rod z El-Campo a delegace tadu Praha: sestra John Svadleriakova, bii.

Tom Drozda, Aug. HranickY a F. S. Legikar.

Presne v deset hodin dopoledne schtzi zaha.Jil ptedseda bratr C. H. Chernosk:;7 uvitanim Ueastnikii a struenYm vysvetlenim neelu mimofadne sehnze, naeeZ vyzval mluveiho za delegaci radu Praha, aby naznaeil plan, dle nej2 tad jejich hodla jubilejni oslavu provest. Bratr F. S. Legikar projevuje opravdovou \Tull elenstva radu Praha ku spolupraci, aby slavnost doznala Aspechu a aada, by se nejprve rortekla otazka nasyceni Udastnikt. Jejich vYbor po2aduje, aby ptedem mel vedomost, kolik set ei tithe osob do Taylor v den oslavy prijede, ponevad'Z' dle toho postaral by se o patriene mnastvi masitYch pokrmt. Dale, kdo by nesl risiko v padu, kdy pro nepoeas oeekavand naySteva se nedostavi a prichystane pokrmy se neodprodaji a podlehajice zkaze, zpusobi nemalou ztratu. 0 teto veci bylo dele rokovano a nakonec dohodnuto: hlavni tajemnik bratr John F. Chupick roze gle dva mesice predem dotaznik vgem Maim se Zadosti, aby na nem tajemnik udal, kolik elentl dotyeneho radu se chysta na slavnost do Taylor. Dotaznik musi bYt odeslan -tricot dni pied dnem slavnosti a timto zptisobem bude ize odhadnouti pribliZny poeet navgtevnikU, co Z bude taylorskym jakYmsi voditkern k ptiprave pokrnuti.

0 druhem bodu navrhu br. Le g-ikara -- kdo ponese risiko v padu ztraty na pokrmech — bylo debato yano zase ob girne a s vYsledkem, pritomnou delegaci radu Praha schvalenYm — poradatelem oslavy jubilea Jednoty bude rad Praha, jen 2 se postara o uhosteni neastnik-0. — pokrmy, napoje, taneeni veselici (odpoledni program slavnosti proveden bude spoleene s iistrednou) a ve gkerY prijem i vydani ponese sam a v pripadu, Ze by prijern ze ygeho nedostaeoval ku kryti v gech yYloh, ztratu zaplati H. 6radovna. Dohoda tato bude predlolena vyge jmenovanou delegaci ve sehtizi radu Praha a ne 2 vejde v platnost, musi bYt radem Praha .schvalena.

Dostavila se poledni prestavka a v jednu od-poledne dostaviv gi se fotografista z La Grange vzal snimek elent itstredny, na druhem mo:mentkou zachytil idedniky a personal kancelate a na tretim budovu. Po te ye schilzi pokra,eovano a projednan byl porad pro pamatnY ,den oslavY. Neni ov gem UpinY, jen zkugebnY narys, co by se melo ei mohlo do nej zaradit.

To v deset hodin dopoledne vztYdeni vlajek .$11)0j. stalli a Texasu za zvuktI hymny americke

a deskoslovenske; uvitani shromadeni mayorem mesta Taylor a ptedstavitelem tadu Praha; odpoved' jmenem ptitomnYch a veSkereho elenstva SPJST pfedsedou bratrem Chernoskym. Registrovani k slavnosti dostavivSich se zakladajicich Menu i v gech ifeastnikil slavnosti.

Marie Konopnicka:

Mernu synu Ud se, drahe dite moje, nosit dasne tvrde zbroje, jak davni Ne z 2eleza, ne z ocele, ty, jen 2 lido vykovali, helmy a pancete; ale jasnou, skvostnou, zbrari ducha nesmrtelnou . . .

Obed navAtevnikri v kuchyni I na venku u pHpravenYch stoln. Pro zakladajici eleny destna hodovni tabule, devuSky tadu budou va2ene hasty obsluhovat. Zakladajicrin elenrim pHpnuta bude velka stuha na klopec kabatu, budou pH odpolednim programu jednotlive ptedstaveni a moZ"no-1i, paadani o malieky proslov anebo aspori nekolik vet. Slavnost bude jejich, pro ne, co uznani, pocta a vdek nas po nich do Bratrstva ptistouplYch. Ve dye hod. odpoledne zadne slavnostni program.

Podita se, 2e se na pozvani dostavi guverner Beauford H. Jester anebo jeho zastupce. Ptedstaviteli statu odpovi ptedseda br. ChernoskY a po te v matetkine kratce oslovi shromaMeni a pak pfedstavi ptitorrine eleny zakladajici.

Poeita se na zatandeni Besedy na jeviti.ftád k tome potadu obstare, nekolik druNeek, znich2 jedna ptednese deskou baseri. Ve 3:30 sehrana bude na jeviki jednoaktovka s nametem deje z dab pionYrskYch. Hra tato bude ye skutednosti premierou (prvnim provedenim) a mn2eme jen tolik prozradit, e bude Uspe§na a divaky naprosto uspokoji. Po divadle bude zabava, vedete a po setmeni lidova, veselice.

Divadlo maji na starosti loft Chupick a Ed. L. Marek, hudbu k vedernimu tanci tad Praha a hleda, se dobra kapela k Adinkovani pfes den; dopoledne by xahrala hymny a nejakY pochod, odpoledne znovu hymny a pochody dle easu a potteby. Najde se fad, kterY by chtel k ()slave vyslat dobrou kapelu? Hudebnici dostanou pokrmy a obeerstveni zdarma a snad i Cast cestovneho — v padu, 'Ze by kapela pfijela z velke vzdalenosti jako Ennis, Dallas, Fayetteville a pod. Ve tH odpoledne tato vec byla skoneena a opakujeme, sestaveni potadu neni konedne, jsou moanosti rfari ch zmen éi dodatiol a budou pozdeji jet 6 spoleOnd solulzky tayloraebo

vYboru a thstupeil Ustredny. Ne Z se delegace z Taylor s nami rozloueila, dohodnuto, aby den oslavy pololen byl na posledni nedeli v mesici eervnu t. j. 29. eer yna 1947. Prvniho eervence pripadne letos na fiterY a v gedni den zdal se vgem neprihodnY a protole prvni nedele v dervenci pripadne za den po oslave 4. eervence, rozhodnuto pro posledni nedeli v dervnu.

Po odchodu taylorskYch prikroeeno k projednani zaxnYgleneho vydani Pamktniku. K YUJi teto veci pozvan byl do schtlze kolega J. F. Holdsek, aby elenum Ustredny podal podrobne Udaje o eerie papiru, prace, expedice atd. Bratr Holasek predne oznamil, Ze dle pisemnich i osobnich jednani s fadou skladi gt' papiru a tiskarskYeh potreb nepodarilo se mu opattit zarueenou dodavku lep giho papiru, aadouciho pro vydani Pamatniku. Papirny nestaai zvygene poptayce po ruznem druhu papiru, a take nemohou podati presnou cenu papiru, protole neustalenYmi pomery mezi praci a podnikateli nikdo nemfiZe vedet, co se mile prihodit behem mesict pri gtich a nasledovne predbeZne vYpoety ureite ceny produktn jsou nemcdne.

Tiskarna echoslo yaka utrpela teakou ztratu Umrtim vYborneho strojo yeho sazeee bratra Ambrole Demka, za nejZ nepodatilo se dosud nalezti nahradu. ObjednanY novy moderni lis mei bYt dodan po Novem race a nestalo se tak.

Toy ama slibuje dodati ho behem 90 dna a protole na nynej gim opottebenem starodavnim Hsu Parnatnik nelze tisknout, k eemuZ druZi se nejistota dodavky kniZniho papiru a koneene ztrata spolehlive sily v tiskarne, kolega Hola,sek prohlaguje. Ze za prednesenYch teZkosti jim zastupovand vydavatelska spoleenost praci s vyclanim Pamatniku prevzit nemilZe. Sdeleni toto zpilsobilo pochopitelne prekvapeni a delgi rozpravu s koneenYm rozhodnutim, aby vyda ni Pamatniku bylo oddaleno na dobu prihodnej gi a misto nej vydano Jubilejni eislo Vestniku. Zvetg ene dle potreby, s obrazky elenstva stoprocentnich rodin, krat gimi popisy oinnosti radu, pameti starch Clenu a pod. Do zaaatku leta situace v papirnach snad se zlepSI a dodavka papiru lepSi jakosti ne 2 je novinovy bude dosalitelna. Jakmile bude tiskarna vybavena novYm lisem, dojde ku zmene formatu Vestniku — bude o neco delk i thrH, bude mit mene stranek, ne 2 detby zrovna tolik ne-li o new vice, nea ma pH nynejk velikosti. V nove velikosti a na lepkm papite nebude tteba zmenkt obrazky, je 2 budou jasnejk, vyraznejk.

Obalka jubilejniho disla bude z ktidoveho papiru bude-li do te doby k dostani. A do tohoto zvet geneho disla budou ptipustny i oznamky, co 2 poteg i tadu firem i obchodnikti, kteti hodlali dat oznamku do Parnatniku a redakce byla nucena jim odpovedet zaporne.

Jakmile doko k rozhodnuti o nezbytnem oddeleni vydani Pamatniku, na misto nej2 usneseno vydati dislo jubilejni, kolega Holasek (Dokoneeni na stran

3.)

VSSTNIIC

Strana 2.

OREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS ICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEOkil VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOUOKA. — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBI.L9HING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. Slbselption $1.50 a year haa6ny adres zasilaji se do 1LAvni Utadovny ye Fayetteville, Toms.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. eslere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tez actresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Jill Volker: NAS UDEL. Slo mladi nekdy pod vetgimi mraky?

Byl nekdy slunce vYchod krvavejk?

Tou2ebne kdy k nebi spely zraky, zda hvezda vyjde, ktera ukonejgi toukci dugi?

Ne — my jsme prvni, kteti v svoje rano se probouzime hlasem divnYch hromii.

Nam osudem ji2 do koleloky dano stat na vrcholcich sraznYch, skalnich lorrra, kam balite buSi. Tam blizko nebe vztYdit velkY staar, tak pevne silny jako na ge vira.

Byt' ye tmach vela vichfice i po2ar, pies nem v nas, co nikdy neumira — to nage cily!

Dnes slunce veznem mraka za Vgak padnou te2 i tato pouta kleta — tu pohledne zas yeene slunce k zemi a na 2erdi se jasne zatkepeta nas prapor bi1Y. ) PokraZujeme, zlepAujeme s duchem doby.

Kolega Jos. F. Holasek pozvan byl do mimotadne -schaze Hi. atadovny, o aem2 podrobneji zpravujeme v referatu o teto schtzi, a bylo to poprve, co shiedl ptitomnou kancelaf asttedny, jeji zatizeni a hlavne novY moderni zpasob vedeni knih. Snad i bratr F. Rod z El Campo dlel v astkedne poprve a na vlastni °di vide obsahly registrar, umistenY po cele podelne strane sborovny, sestavajici z tady desitek ocelovych sktinek, do nicli2 v a.becednim potadu jrnen ukladany jsou vegkere zaznamy o kadern elenu Jednoty. Prakticke, ae ano? Pottebuje-li kterykoliv iitednik to ono o nekterem elenu, vyhleda si ptislugnou skfinku a v ni nalezne nutne informace. A co2 novY zaznam pojigteni proti ohni, o nernt v poslednim disle psal bratr F. Steiner. Vial' jsme ho a videli jsme take novy, soudime, ze s trojnasobnou velikosti folianta, na nic.h2 je mnoho rubrik. Jsou v nem zanegeny pojistku proti ohni na majetky zati2ene hypoteene u Jednoty a u kakle v potadu rubrik je udano jmeno dluznika, majetek, vyge pajeky, doba poji gteni proti ohni, datum splatnosti aroku, splatky atd., nepamatujeme se na ptesny potad rubrik ale uznavame, ze nove zavedenY zaznam je skuteene prakticky, lepgiho nemaji ni vYdeleene poji gt'ovny. Bratr F. Truksa byl pied lety v asttedne a vyslovil se o jejim vedeni i zatizeni pochvalne. Od to doby staly se mnohe zmeny k lep gimu a pravime otevtene, 2e kdo pfitomne vedeni v astfedne nevidel a nedal si ukazat i vysvetlit, jak se neuvetitelne velika agenda vytizuje, ten neuveti, jak ohromny pokrok 1 zlep geni byly uoineny v letech poslednich, Bratti hlavni ih'ednici by si ptall,

aby komu jen mano, dojel do Fayetteville, navsuvil kancelat asttedny, kde mu bude vse ochotne ukazano a vysvetleno.

Atomicka pec konkurentem uhli. fteditel chicagske atomove laboratote za valky — Arthur H. Compton — se vyslovil, 2e nezabrzdi-li "politicke obti2e" vYvol, bude kovem roku 1955 atomicke pec konkurovat v energetickem slu uhli, Jak se k tomu dospeje? Walter Zinn, teditel Argonnske narodni atomicke laboratote, povauje za nezbytne, aby to umo2nil stat.

Cesta k tomu, aby se mohlo brzy poukt atomicke energie pro mirove ucely, je pfili g nakladna pro jednotlivce i pro soukromou spoleenost.

Je schildna jedine, bude-li pronikani po ni podporovat vlada penezi poplatnika. Amer!Cane maji obchodni mySleni plimo v krvi, i neIze si dobte ptedstavit, 2e by adast statu zastala platonickou 2e by stat venoval penize na zvladnuti problemu a pak jeho vyfe geni proste daroval soukromemu podnikani. Pravdepodobnejk je, 2e tudy vede cestieka i v soukrome podnikatelskYch kruzlch k trvale aeasti statu V hospodatstvi. S jeho pomoci se ma z latky, sloukci zatim jen vojenskYm ucelum, stat zdroj bane ukvane energie. "Mo2ne., 2e se jednou najde zpasob, jak pfevest atomickou energii od zdroje beze zmeny ptimo do strojt jako hnaci silu," prohlasil general Leslie L. Grovers, feditel cele ptipravy a vYroby atomickYch bomb za valky. Pri takovem zpasobu ukti by vznikly nejmengi ztraty energie a byl by, jak se tike, jejim nejhospodarnejkm vyu gitim. Ale k tomu mame podle asudku znalca je gte hezky kus.

Nejprve — mini Groves — se musime spokojit s tim, 2e vyukjeme zdroja atomicke energie jako novodobeho paliva. Energie, uvolnena z atomil, se bude menit ye zvlagtnich 2arovigtich v teplo, a to se teprve zas bude pfevadet ye vyggi forma energie, v elektrickY proud, pies turbiny. Jak daleko je k tomuto vyukti? Ne2 se k nemu dospeje, musi se rorte git nekolik problemt. Ptedev gim sestrojit 2arovi gte, pec. NO se mohlo spalovat uhli na ohni gti nebo v kamnech, bylo nutno vymyslit komin, kterY odvadi zplodiny spalovani, plyny, ktere by eloveku gkodily. Jeho obdobou pki topeni atomickYm palivem je zateni, ktere by ohro2ovalo obsluhu atomove pece. Musi vymyslit pec, jeji "tah" by usmertioval proud zakeni, aby vznikaly pti provozu pece co nejmen gi ztraty energie. Pec musi mit takove steny, aby pohlcovaly rozptYlene paprsky. Pfevodni mechanisinus — podle dnegnich pfedpoklada patrne turbina — musi bYt z materialu, kterY odola obrovskemu 2aru i zateni a musi bYt sestaven tak ptesne, aby nevznikaly v provozu poruchy, pH jejich2 opravach by byl strojnik ohro2ovan zbytky za,teni v mechanismu. A koneene se bude musit vyzkouget, jak nejvYhodneji pohanet turbinu zda nejakYm plynem nebo tekutYm kovem, aby se ziskal nejvyggi vYkon. Tyto problemy, jak bylo vYge teeeno, si troufaji podle Comptonova sudku udenci a technici, pracujici na atomickem badani, rorte git prakticky do roku 1955.

Srovname-li s temito nekolika lety dobu od objeveni stkelneho prachu a jeho u2ivani ye valce k prvnimu ponkti tfaskavin tfebas jen k trhani skal a ledu, vidime, od se zrychlila lidska vynalezavost a schopnost ovladnout rozpoutand sily. Ovgem, zde pracuje i 2elezna nutnost vyutit moci, ji2 dostalo lidstvo do rukou, jinym zpusobem ne2 prave k sebevrahle. "Nesmime prohlasil general Groves—"ani na okamgik povolit v usili zajistit se, 2e u2 nikdy nebudeme nuceni poukt atomicke zbrane."

Velke dilo Francie v Nemecku. Francie si v Nemecku vybrala alohu, kterd odpovida, jejimu duchu. Ve svem okupaenim pasmu otevtela 6000 gkol, vytvotila universitu, nekolik ustavu pro vYchovu novYch ueiteln, lidove university, zorganisovala hnuti demokraticke inladde a mno2stvi sportovnich klubt, napsala a vytiskla pal druheho milionu novYch gkolnich knih; podpofila a kontroluje vydavani dvaceti novYch nemeckYch lista, postavila etyti rozhlasove stanice. Kratce, Francie se razne pustila do ptevYchovy nemeckeho naroda a zejmena jeho mlade2e. Techto vYsledkil nebylo ov gem dosa2eno bez nesnazi. Kdy2 franeouzske afady pfig ly do zeme, vladla tam teener anarchic;

Ve sttedu, dne 26. iinora 1947. gkoly byly ji2 18 mesiciz zavteny, *dechna mlada otravena nacismem, uditeIske sbory oddane nacismu, hladove dot v ulicich a ssutinach.

Ponechati vice ne2 milion deti ben gkol nebylo mo2ne. Te2ky problem podala francouz,ska, sprava resit dakladnou eistkou. Propustila 80 procent nacistickYch ueitelti a zaeala postupne otvirat gkoly. Nedostatek uditelti ji v gak donutil, Ze musla slevit. Vzala zpet alespon nejrnene nacismem naeichle uditele a pkevYchova mladeZe Nemecka je svizelna. Dvanact let hitlerovskeho relimu pokflvilo i nejrozurnnejgi vychovatele tak, Fe jsou universitni profesoti, kteti pfichazeji k FrancouzUm a Zadaji: "Nevime uZ, co je to demokracie, vyloHe nam to!"

Tato neschopnost vychovatelt se dala alespon easteene nahradit novYmi gkolnimi knihami.

Vgechny nacisticke ueelonice byly znieeny, ticeba i tak zdanlive nevinne jako arithmetiky, v nich se to jen hemZilo valeenYmi potty. Nova universita ye trancouzskem pasmu nese jmeno Jana Guttenberga. Deset tisic studenta se hlasilo se vgech kouta Nemecka, av gak pfijmout bylo moFno jen 4000. Kdo jsou tito mladi Nemci? Mnoho demobilisovanych, aetni invalide, vesmes muZi, kteki se bill nebo byli odhodlani se bit za "Velike Nemecko." Co se deje v hlavach techto Nemcii? Obratili tito mladi Nemci list? Aekoliv snageji s osatnimi gest miliony obyvatel francouzskeho pasma nezbytne hmotne nedostatky, jsou to lide v dne gnim Nemecku privilegovani. Majl pied sebou budoucnost. Vrhajice se hladove do studil, najdou v nich aadouci jinY svet? Podati se jim prolomit brneni osamoceni a pYchy, do neha se odiva velikaa. Cast dnegni nernecke mladeZe? Francie dela co mite, aby napomahala pkevychovat nemeckY narod a zejmena jeho mlade2. Budeli toto tsili fispegne ci nikoli ukale teprve budoucnost. teskY Dama gek, tento pkekrasnY vYrobek textilniho prumyslu, kterY vzbuzoval nadgeni Fen v celem svete, je opet na zahranienich trzIch. ChicagskY obchodni &Um Mandel Brothers uspokadal vYstavu csl. dama gku a merle obrubovanYch ubrusti a ubrouskt. VYstava se tegila neobyeejnemu zajmu. Oeska BiZuterie (klenotnicke vYrobky jako brae, nau gnice, prsteny s nepravymi kameny atd.) je u2 rovnel na americkem trhu a tisk pkipomina jeji vYbornou pkedvalednou jakost a krasne vzory, jakoZ i Nevratila se je gte v bYvalem mnastvi, ale za,silky uz zaeinaji pravidelne dochazet, a rovna Csl. polodrahokamy, ktere se tady teprve zasazuji. Jsou eiste, jasne, tkpytne a mute je vhodne nosit kaZda, Zena v jakemkoli ku.

Jaroslav galda z Prahy byl pfijat za Mena The International Ass'n of Printinghouse Craftsmen a je dosud jedinYm Menem teto organisace z cele sttedni a vYchodni Evropy. Je to velke uznani nejen Saldovi samemu, ale esl. grafickemu prtimyslu vtbec, jeho vyspelost je dobte znama. Organisace sdruZuje zamestnavatele a Feditele tiskakskYch, knihakskYch a umeleckYch stkedisk grafickYch a pilsobi ji2 40 let. Nove eleny uvadel bYvalY keditel newyorske odboely itkadu pro valeene informace De Witt A. Patterson, jen Toni nav gtivil Prahu.

Prohlasil, Ze v druhe svetove valve se ukazalo, ze pero je nekdy mocnej gi neZ met a Fe propagaeni literatura a obrazkove letaky, shazovane do nepkatelskYch linil a do zazemi, ptsobily pray& tak jako smrtici steely. Zduraznil take yYznam tisku a grafickeho umeni pro dorozumen' narodn a svetovy mlr.

Nage navgtevy. Minuleho etvrtka odpoledne dojeli k nam bratki templo ySti: J. F. 8efeik, J. J. Mikeska, Fr. V. Spaniel a Tom Mikeska. vezli sebou fotografii Mena kadu Hvezda Texasu Cis. 47., jeho historii sepsanou bratrem J. F. Sefeikem, fotografii stoprocentni rodiny J. J. Mikeskove a s redaktorem porozpraveli o chystanem eisle jibilejnlm, jet pro nepkekonatelne pfekaZky s vydanim Pamatniku, musi nam poslouZit k ()slave 50. vYroei zrozeni SPJST. Bratr J. F. Sefeik pHvezl take jim sepsane dejiny Ceske osady pH Temple, jet budeme v pokraeovani otiskovati v na gem Vestniku. Navgteva a kratk pobesedovani milYch nav gtevnikftv obydli redaktora nas skuteene potailo.

Ve stfedu, dne 26. finora 1947.

Nejfefai vodni dilo sveta. BilYm uhlim se nazyva energie vodnich ton promenena v elektrickou v hydrocentralach. Rusko ma ye sve iiini siti nepreberne zdroje bileho uhli a mnohe jsou (12 zuLtkovany. Nade vaeehny je vaak v celern syete znamY Dneprostroj, jedno z nejvetaich vodnich del na svete. Byl to obrovskY vYsledek ruskYch petiletek, spoutal vody Dnepru a slontil zaroveri dvema rideltm — obrovske, nadr2 byla zasobarnou energie pro jednu z nej yYznamnegich prrimyslovYch oblasti Ruska a zaroveri zd ygenim vodni hladiny odstranil prekalky, jeZ' kladly plavbe povestne dneperske prahy. V prvnim valeenem Udobi strategieke obrany protrhla rusks vojska dneperskou hre,z, aby znemanila Nemcrim vyu Z * iti ruskeho diia. Nemci pak na Ateku, hnani ruskymi armadami, provedli zbesile nieivY plan, vynasnaZili se, aby nezristal kamen na kameni.

Ale neznieili budovatelskou vuli naroda. V patach za viteznYmi armadami sly obnovujici dety. Dnes uz zase stoji obrovska, hraz, take elektrarna je dostavena a usazuji se turbiny. Budou jeate silnejai nek puvodni turbiny, je2 dodavaly ruskemu prumyslu v okolnim kraji 800,000 koriskych sib. ObnovenY Dneprostroj jich dode, hodne pies milion a to je odpoved' budovatelskeho ttsili ruskeho naroda neptiteli. Za nynegi petiletky je planovana stavba hydroelektraren na Kavkaze, na Urale a NT jinYch koneinach zeme, celkem elyricet zavodU o vYkonnosti 2,300,000 kilowattri. S nimi je spojen dalekosenlY budovatelskY program — budovani prUmyslu, zavodriovaci soustavy, vyaiti horskYch jezer a pod. Velkorysa stavba je planova,na z AzerbejdZanu, na rede Kure. Blizko Mingedaury prodird se tato reka — hlavni vodni tepna Zakavkazka — horskYrri Boz Doy. Zde v soutesce se naskyte, moknost ziskat tri sta tisic kilowattil. To bude pohonna sila pro olejova pole a zaroveri bude moano zavodnit KuroAraksinskou niainu a promenit v firodne, pole 600,000 akril vyprahle pridy. Kura bude spoutana hrazi vysokou jako dvacetiposchod'ovy a tim se stane splavnou na vetai Cast sveho toku. V Urale nedaleko mesta Molotova roste prehrada na rece Karne, d ye mile dlouhe, a co do vYkonnosti jen o malo menai neZ je Dneprostroj. Prehradni jezero bude mit rozlohu sedm set etvereenich mil a v samem telese mohutne hraze bude umistena hydrocentrala s 26 turbinami. Prehrada splavni &tile pritoky Kamy a udini Molotov pristavnim mestem prvniho du. ObrovskY projekt, ad se na nem u2 pracuje, bude za prvni petiletku hotov jen zhruba — piece vaak ua v roce 1950 ma prvni polovina velike elektrarny napajet proudem molotovskY prrimysl.

Hovorna. Tazatel pod znadkou X. E. ádá nas o vysvetleni nasledujicich otazek: Odkud jdou penize do fondu na beZne vydani HI. utadovny — kolik je Menu, opravnenYch k dodavce Vestniku. Fond vydani (Expense) tvori nasledujici prijrny: cclorodni poplatek novYch dlen g ; dvacet procent ze vaech dalaich rodnich poplatkri pojistek mimo tridy A v oddeleni dospelYch. Z Detskeho oddeleni do fondu na be2ne vydani jde 50 cent(' z dodasne pojistky do veku 16 let a dolar a pal ze vaech jinYch pojistek D. 0. Do tridy A patri stab. a starai eleni, kteri platili na vydr2ovani Hl. riradovny dolar rodne as do sjezdu v Corpus Christi, kdy jim byl tento poplatek odpuaten; platili vlastne dva dolary mane, dolar do fondu vydani a dolar na Vestnik — tomne plati dolar mane a to co fetal Cast na cenu organu, zbytek predplatneho doplaci Ustredna z fondu vydajoveho. Sestry v tilde A neplati do fondu na vydani ni na organ a nejsou proto k dodavce Vestniku opravneny. Do jedne rodiny posila, se vaak toliko jeden vYtisk organu, byt' v ni bylo sebevice dlenri. Adresar odberatelri Vestniku vede a opravuje Ustredna a opravy v adresari delaji se v tiskarne presne dle narizeni, je2 dochazi kaRleho tYdne. Vydavatele organu nevedou svilj zaznam ohledne podtu odberatel, nYbr2 ponechavaji tuto vec HI. firadovne, ktera kaaleho mesice pone jim gek na kryti ifetu za tolik a tolik odeslanYch eisel v mesici uplynulem. Oleni ye vaech tridach mimo tridu A jsou k volne dodavee Vestniku opravneni a je jim take posilan, jestlge neprebyvaji

VIISTNIK S rodinou, jiz otec neb kterftoli jinY Glen tae u2 organ dostava. Bylo by mrhanim zasilati do jedne rodiny vice 'elsel a zisk z teto Uspory plyne zase do fondu na vydani.

Bratr J. N. v H. Vas dotaz, plati-li dleni tridy A na fond vydani HI. Uradovny, vysvetlujeme tazateli pod znadkou XE. Stab. a starai majici doZivotni pojistku, ktera byla SPJST vydavana pied zavedenim novYch pojistek: B20ti — 15ti leta, ruzne nadadni — neplati na vydrZovani Ustredny a dalai nezbytne, vydani ani centu.

Br. F. N. K. Poalete fotografii Mentz radu mo do reds kce a my dle ni dame zhotoviti Atodek (cut). Obrazky s dleny radii budou v jubilejnim eisle stejne velikosti a pod kaklYm obrazkem bude prisluand historie dotydneho fadu.

Organisator X. Poeitame take na stranku dye v jubilejnim disle pro obrazky a aivotopisy raclovYch organisatort. Poalete svoji podobenku i strudnY aivotopis co nejdrive.

Vysvetleni na dotaz br. K. LainovskSrho, zaslanY hlavnimu tajemniku bratru John F. Chupickovi, jena tento predloZil ye schtzi Ustredny dne 17. (Mora 1947., a o neng bylo rokovano s vYsledkem, aby redaktor organu dotaz bratra K. LanovskYho vysvetlil na strance redakeni.

Vydani Pamatniku SPJST muselo byt odlokno z pricin, o nichZ-piaeme ye zprave o mimoradne schrizi ristredny a k pamatriemu dni zaloaeni naafi Jednoty vyjde zvetaene eislo Vestniku. VYlohy jubilejniho disla budou mnohem ngai ne2 by stab° vydani Pamatniku a dle Udajri predsedy vydavatelske spolednosti 6echosloyak kolegy F. J. Holaska, prozatim nelze urdite vypoditat, kolik bude stet zvetaene jubilejni slo, con bude zaviseti na, eerie lepaiho druhu papiru a na poetu stranek zvetaeneho cisla. Toto slavnostni dislo Vestniku vyjde 2. dervence 1947 (pripadne o tYclen drive) a rozesle,no bude vaem dleninn, kterYm je organ pravidelne posiRozdil ceny mezi pravidelnYm a jubilejnim eisle zaplati ristredna z fondu na vydani, do nel2 procentne prispivaji eleni vaech trid pojistek mimo tridu A. (Prijmy do fondu na vydani vysvetlujeme v Hovorne t. eisla). Stab Oleni, majici certifikat tridy A neplati do fondu vydajoveho a na organ toliko dolar rodne, koli Ustredna zari plati vydavateltm dolar trivet pet. Rozdil 35 centu plati za dleny tridy A neptimo dleni vaech jinYch -aid a tito zase neprima z jejich rodnich poplatkt 20 procent jde do fondu na yYdaje) doplati rozdil mezi cenou obyeejneho eisla organu a disla jubilejniho. Poeet skupinovYch obrazkil od na gich radii se mno'Zi a posledni dny poata dorudila nom dalAi. Od nekterYch radii doala fotografie — historii slibuji odeslat co nejdrive. Mame u22 nekolik osobnich vzpominek o dinnosti radove s obrazkem pisatelti i nekolik pripadnYch &Ann k jubileu nail Jednoty. ) • 4, mimORADNA SCRUM HLAVNi TALADOVNY. (Pokradovani se strany 1.) prednes1 Z'adost vydavatelt naaeho Vestniku o Upravu kontraktu. Znovu objasnil dneani situaci tiskarstvi, neobydejny rozdib cen materialu, prate, zvYaeni dani od doby sjezdu v Corpus Christi do dneaka, naznadil, ae smlouva mezi Hl. rikadovnou a vydavatebi organu zahrnuje i opatteni, dle nej2 vydavatele vyhrakiji si pravo 26,dati Upravu smbouvy, nastanou-li nepredvidane pomery, co2 se take stab. VYvody bratra Holaska byly vzaty ku vedomi, nastala delai debata a koneene jednomysine usneseno, uzavrit novou smlouvu na dobu do dervencove schtze ristredny, dili do dne 14. dervence 1947.

Hlavni veci, pro ktere byla mimoradna schtze svolana, byly v bratrske shode vyrizeny a proto2e do setmeni zbYval nejakY vas; prikroe'en° k zalelitostem od posledni schtze se vyskytlYm. Hlavniho tajemnika bratra Chupicka stihla bolestna rana, ztratil svoji sestru pi.

Hruakovou, ktera, odeala na vednost po kratai nemoci. Bratr predseda jmenoval vYbor — Ed. L .Marek, Raym. UrbanovskY a Jos. Koliha — kterY vypracuje prisluanou resoluci soustrasti. Hlavni pokladnik br. Jos. Koliha ml. podava

Strana 3 zpravu za Odbor Nem. Podpory a odporuenje, aby podpory zvyaeny byly o dvacet procent z deseti dolarfr na dvanact, z patnacti na osmnact a z triceti na tricet aest. Jeho odporudeni bylo schvaleno a Ustredna ocekava, ae veto: podpory pomohou v agitaci o zvYaeni elent odboru Nem. Podpory.

Bratr tajemnik Chupick dte dopis redaktora organu, v neng tento Zada o jiste informace a pak dopis br. Karla LainovskYho, kterY jmenem radu Voina oechie Cis. 135. pcgaduje vysvetleni ohledne Pamatniku — stejne otazky, jez byly obsakny v dotazu redeneho radu uverejnenem v organu ze dne 29. ledna 1947. Pripis bratra K. LaZnovskeho dal podnet k delai rozprave a usneaeno, aby redaktor Vestniku bratru LaZnovskYmu podal na dane otazky srozumitelne vysvetleni. Nekolik prijeek na majetek bylo schvaleno, jedna zamitnuta. Mistopredseda br. Marek sdeluje, Be podatkem jara zapodnou okrskove kursy organisatort a prvni budou v jinni east Texasu. Hodiny na radnidni veal bily nest, kdy bratr predseda schtzi ukondil. Byla skutedne zdarild, bratti F. K. Budek a Karel Holy sledovali prribeh schUze 2,2 do poledni prestavky, bratr F. Rod byl s nami as do konce. Sledovali jednani, pozorovali a take pisateli primo rekli, ae se v Ustredne pracuje svorne, bratrsky a v11, aby veakere veci vyrizeny byly hladce, spravne a k prospechu vaeho dlenstva Jednoty. Spoluprace pry divy kona a pisatel tohoto referatu poctive vyznava, ae v naafi Hlavni idadovne panuje jednota dual, srdci a yule. ) • 4. • NIKOTIN NEJPRUD giM JEDEM. Na prvnim miste jest to "prussic kyselina," na druhem miste nikotin z tabaku, at' ua jsou to cigarety, doutniky aneb tabak v dYmee. Toto neni nejaky straaak kuraktim, nYbr2 jen poukazani na vedecky fakt, kterY nelze zmeniti.

Vezme to jednu aestinu kapky nikotinu k zabiti kodky nebo kralika. Jedna neb d ye kapky vlokne na jazyk psa jej razem usmrti. K odpraveni statneho kone stadi 8 kapek a smrt se dostavi ve 4 minutach. V jednom prnmernem (nevykourenem) doutniku se nachazi dosti nikotinu k zabiti dvou dospelYch muZU. — kdyby totg jed byl z doutniku drive vytaZen a vstriknut do krve. Mnozi se domnivaji, ae kourenim se nikotin spali, ale neni tomu tak. V nekterYch pripadech oheri spali 90% nikotinu, v jinYch pouze 20%. 8testi, ae kurak vdechovanim a vypouatenim dYmu yypouati ze sebe nikotin a pouze nepatrne mno2stvi se dostane do systemu. I tak silne koureni maze zptisobiti asi 40 rtznYch poruch a nemoci. Nejeastejaim zjevem jsou 2aludedni vtedy. Kdo kouii jen aby mel by se trochu zamyslet. ) • .T. • Rychla a risporna jiaka. Omastek z kastrolu dame napred rozpalit a pak teprve pridame mouky, jiaka zruaovi tak mnohem drive. Do horke jiaky nalevame za staleho michani horkou polevku neb omadku — po sberadkach.

Zhoustne, nabude velice a vyjde ji mnohem merle, nez kdyZ" se rozdelava svari se studenou vodou. * * * Ledove kvety na oknech jsou sice vlidnou ozdobou zimy, jednak vaak zabrariuji volnernu vYhledu, jednak praskaji rada okna, kdy'Z za silneho mrazu nasazuje se silnejai vrstva ledu.

Umyjerne-li okno vodou, v nit rozpuatena byla sal kuchyriska, jest za nekolik minut diste. Nesmi se brati voda tepid, nebot' prove freinkem tae mohlo by okno prasknouti. * * * Motouz, kterYm chceme uvazovati venku nebo na okne opletave rostliny, brzy by nom zpuchrel, kdybychom ho neudinili trvanlivejaim tim, ae na nekolik dni polo2ime jej do roztoku kamence (alum solution.) *

*

Skla na brYlich neb skripcich v zime nenabihaji, potreme-li je kousidkem praciho mYdla, je2 po skle rozestreme a mekkou krili vycidime.

Migeme pak bez obavy vstoupiti do sebe teplejmistnosti.

Stran g

4.

Oddil Dopisovatelskf 6.11m...1■041001..m.041■04MIA00.0.11..meRNM00.0.40111...1.41.0104.11110.01111.te

STARA riSNICKA. Jest tomu jig hodne davno, co jsem dela, co napsal Fr. Crane ye elanku "Skoly a narod."

Psal: ChM bych miti hlas jako mote, abych byl slygen ode v gech lidi, kterYm bych tekl, ge je eas nejvyS gi, vychovavati na gi mladeg. pige: Mame v gechny dulezite odbory u vlady zastoupeny, jenom ne odbor vYchovy. Mame krasne Skolni budovy, kde mlade g se udenosti pfecpava, ale nikde se nevychovava, nikde neuci Ani ye gkole, ani v rodine, ani v kostele, ani v divadle, ani knihami, ani novinami. Naopak, misto k lidskosti vede se mlade g surovYm sportern k necitelnosti a zatvrzelosti.

A piece vYchova, ktera budi laskavost k nimu nebo ku zviieti, prospela by lidstvu vice neg nejlepe vycvidene vojsko, nejmodernejgi letadla a namotni bitevnice.

Je nejvyggi eas, napsal tenkrkte Crane, aby narod americky se probudil a udinil neco v eine vYchovy mladege.

Ano, toto bylo napsano pied vice jak dvaciti lety. My vgichni, kteti se zajimame o pokrok lidstva, ptipominame sobe, jak Jan Amos KomenskY, ueitel v gech ueiteln a zakladatel moderniho gkolstvi, kladl nejvet gi duraz ve svYch spisech na to, ge Ukolem gkoly obecne je mlideg vychovavat, a udeni ruznYrn ptedmettm je k tomu pouze prosttedkem.

Od Oast Komenskeho uplynulo ji g nekolik stoleti, av gak jeho odkaz se nepini. Je tomu prave tak jako s "Desaterem, "PtIkazanim lasky" a mnoha jinYmi vecmi, o nichg lide se domnivaji, ge je znaji, a to ug staei.

Lide chti stale neco noveho, ne co li g slygeli. ftekne-li se nejaka, pravda givotni, ktera by staeila givot uvesti v lep gi koleje, teknou yam, g e je to stara pisniaka,, tu oni znaji. A v touze po novotach zapominaji, ge slygeti neni gnat.

Jen tehdy mn geme pry tici, ge nem zname, kdyg to tee ptisne provadime a tidime se tim.

Tak Tide mnoho slyg i, ale malo znaji, protoge si to sami neptisvoji, a netidi se tim.

Lidstvu je ulog ena znama moralka v "Desateru" a v "Ptikazani lasky". Nejvybranej gi myslitele nemohou dati lidstvu nic lep giho a prospegnej giho pro givot. A lid iekne: To je stara pisnieka, tu my zname. To u g se pte gilo, chceme nee° noveho.

Ano, lid chce stale neco noveho, a ono je toho stale dost, mnohe je pro dobro lidstva, ale mnohe je ku jeho zka ge, je skuteone pottebne aby si lid uvedomil, ge je nutna potieba v gimati si vg ech veci a hledet jim porozumet, aby lid vedel, co je pro dobro celku, a co ku zkaze.

A tak sestupte k nam velci buditele, jim g heslem byla svornost, laska plodna — nadchnete srdce slaba, nerozhodna, ku vlastenecke a bratrske uptimnosti vtele. Ptani vase budi g nagim heslem, stiljte pti nas a shovivave neste nage vady, aby k sluchu do gly mile vase rady, neb jen laskou slabe sily dortstaji.

A tak je g te vzpominku na toho draheho Karla Capka. Kdy g se ho ptali, co noveho? tekl nic!

Vg echno stejne, v novinach mi obden vynadaji, a kdyg se stane, ge nekdy nedostanu, tak mi to opravdu schazi.

Ano, to dovedl jen Karel Capek, ten vehlasny spisovatel a basnik, ktery videl, citil a rozurnel, tak spravne do dalky, vY gky i hloubky sveho naroda, sve milovane zeme Ceske.

Podasi mime velice pekne. V nedeli dne 16. jsme si vyjeli nav gtiviti nage dobre ptatele Svobodovi v Moulton. Dr. Edw. Mieek, kterY byl jig mnohokrate zvan, tee se tenkrate ptipojil. Podasi bylo prime nadherne, a tak jsme to velice pekne ug ili, s milymi ptateli se pote gili, a mai jsme ptile g itost poznati dceru pi. Svobodove, pi. Datilkovou a jejiho man gela, i hezounkou jejich dcerugku.

Po dobrern °We zajeli jsme se podivat do Shiner na moje dal g i uptimne ptatele, mantele Pavliekovi. Mel! jsme se velice dobte na obojich mistech, a ja vain, moji uptimni pfitte/4 ardeene dekuji za veechno to dobro, co jste pro

VitEITNtIC me dean a doposud delate.

Dobro pry se vraci zpet zase k tem, kteti ho prokazovali, ovgem ge raznym jinSun zpilsobem, a prave tak pry se vraci zlo zase k tem, kteti zlo ze zavisti, neb ziomyslnosti svym spolublanim, kteti nijak a nieim A tak nic netrap se due ma a nemti bolem, krasny g ivot jest ptichystan tem, co mir a lasku seji kolem.

Uptimny pozdrav v gem etoucim, Marie A. 2ivria. ) • •( ttid Hvezda Texasu, Cis. 47., Seaton, Texas.

Fotografie z Unorove schtize budou hotove pro 'deny k rozebrani v bteznove schfizi. 61enoy e, kteti jste si dali objednavku na obrazek, prosim ptihlaste se pro vas obrazek 2. biezna ye schtlzi. S bratrskYm pozdravem, Fr. V. Spanhel, taj. ) • 04, • OSLAVA DVANACTILETEHO OTEVREN1 RADOVE BUDOVY RADU POKROK HOUSTONU. V nedeli dne 16. imora cad Pokrok Houstonu slavil jig dvanacte jubileum odevzdani tadove budovy elenstvu a deskemu givlu v Houstonu, jako pomnik izsili, svornosti a obetavosti sveho alenstva, jehog snahou bylo vztyeiti v Houstonu trvalej gi a dastojnej gi poinnik Ceske narodnosti zde. Za tech dvanacte let ten na g stanek zda se bYti nam jegte krasnejAim a frtulnejAirn a ptilnul nam k srdci jako matka k milovanemu diteti. Jsme opravnene na ten na g stanek hrdYmi, nebot' postavili jsme jej sami, svou vlastni silou a obetavosti.

Spravnimu vyboru tadu Pokrok Houstonu budig v techto tadcich vzdana Best a uznani, neb se vzorne stard a peeuje on, co g neni prave price nejlehei. Zabavni vYbor je druha paka, druhY stroj, odbor, jeng rovneg vzorne peeuje, aby zdroj, z neho g prygti ptijmy k udrgovani budovy a k vydani a uhra govani nakladfi spojenYch s jejim vydrg ovariim nevyschl. Divadelni krougek Hlahol je take gatioucim odvetvim tadu, nebot' se peelive sna gi ptinesti nagemu elenstvu a Ceske veiejnosti v Houstonu a okoli pobaveni volbou a ptedvedenim deskYch divadelnich her a operet. A ten nas ochotnicky hereeky sbor je vYbornYm, chovaje ye sve druZi osveddene talenty a vynikajici sily a pevkyne umelecke ra ge. Tim kond velmi dobrou narodni praci a ptispiva tak k udr geni tadoveho a narodniho givota v Houstonu. Dlugno jegte podotknouti, ge hry nageho dramatickoho kroug gi se takove °bill:* ge jsou nav gte--kuHlahote vovany mnoha krajany i z hezky vzdalenYch mist.

A take ye volbe vedoucich fitednikt tadu vali jsme vgdy gt'astnYmi, neb onu hodnost spojenou s zodpovednosti vykonavoli poctive, spravne a svedomite, kterYm g take v nemale 'mite vdeeime za tak pozoruhodnY eiselnY vzrfist na geho tadu. A budig pti teto ptile gitosti vzpomenuto tech, kteti se ji g odebrali na vednost a kteti take svym dilem, svou praci ptispeli ku udrgovani a vzrustu na geho tadu, nageho spolkovehO a narodniho givota v Hou stonu.

Slavnost zahajil piedseda tadu Pokrok Houstonu, br. Frank Olexa ptipadnYm proslovem a uvitanim ptitomnYch, naee g ptedal slovo bratru Ernestu Hankovi, jen g po ptipadnern proslovu uvazal se v iflohu ceremonate slavnosti.

Sestra Elsie. Dvotakova pate zapela svym dynamickym hlasem americkou narodni hymnu "Star Spangled Banner," za ee g v uznani obdrgela boutlivY aplaus.

Bratr piedseda Hlavni Utadovny, soudce C. H. ChernoskY pak provedl slavnostni uvadeni novych Menu, jeg pnsobilo dojemne, ponevadg jim poukazal na vYhody, a Cest, bYti eleny tak mocneho a prospivajiciho tadu jako je tad Pokrok Houstonu a to na gi velke Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Soueasne jim vgak tee ptipomenul, ge svym ziskanYm elenstvim betou na sebe jistou zodpovednost a jiste zavazky. Po skoneeni tohoto obtadu zapela sestra Elsie Dvotakova, pisen "Hradeany." Sestra Elsie Dvotakova je talentovanou pevkyni s vStznaenSira vyttibenSan. hlasem. Jejim uzpevu tuksIedoval divadelni program veselobrou se

Ve stied% dne 26. finora zpevy z yenkoyskeho Rvota pod nazvern: "Pozor, nedotftati se!"

Jako pan otec Roubal, vystoupil br. Frank Olexa, jehot 2. enu Annu hrala sestra Frances Olexova. Jako jsou oba dobrSrmi a osvedeenmi tadovVmi herci, jsou casein, jako v teto hie neptekonatelnymi herci. Jejich deti, Lidku a Jana ptedvedli vjiborne sestra Harriet Earlova, a bratr Bill Rezek. Bratr Rudy Sefcik v3istane ptedvedl figurku Josef a Zacha, kandidata filosofie. Veteran v elenstvi na geho tadu a prvni prilkopnik nakho narodniho Z'ivota zde, br.

Vladislav Langer, je vflp orna kapacita na jeviki v illohach stargich pant a ()tell a vzdor hezke deice sve ulohy, otce Zvelebila, prokazal velmi dobte znalost sve role. Jeho dceru Maienku hrala sestra Hilda Krpcova, dcerugka bratra a sestry 8. vestkovS7ch. Z jeji souhry bylo vidno, ge co se tyee hereckeho nadani, neodkutalela se v t4 " gvestkove aleji" daleko od svSrch rodiet, zdediv gi nepochybrie talent po obou, jako osvedeenS7ch hercich v mnoha hrach.

Sestra Mary Johnsonova, opetne dokazala jako Beta, sluZla ye m13-7ne, k je vD:)ornou ptedstavitelkou rilzr4Tch uloh, sehrav gi tuto roll dobte.

Velke pozornosti te gila se zavereena scena s pisni "Sktivanek" a taneenim rejem, je2 byla hluene aplaudovana. Celkove vzato, cela hra se velmi libila, jak bylo patrno z eastS7ch pochvalnSr ch potleskil a smichu, vyvolanVch v posluchaostvu rtanSTmi scenami.

PianovST doprovod ku pisnim obstarala se stra Naomi KostomlatskVch, co g vkly eini s nejvetgi ochotou.

Tato slavnost byla zdatilou, te gila se hodne navgteve, ptiviv gi do vavtinoveho vinku nak herecke drukny Hlaholu navy listek.

Take sestry v kuchyni se mely co otakti a i jim path diky uznani, udr2uji tu chvalnou povest nagi tadove kuchyne.

Mezi hosty ze zdali uvitali jsme pani PoSivalovou z Buckholts, je to sestra na gi tadove sestry, pani Orsakove, pani Doslieovou z Galvestonu a bratry gmuchnu a Franta Vrlu z Guy a tail° nas se v gemi si pohovotiti.

Ku konci pieji tadu Pokrok Houstonu mnoho zdaru v dali einne praci!

Byl jsem uvedomen vS7borem divadelniho krouZku Hlahol, ge uspotada v nedeli, dne 9. btezna ptipadnST program na poeest narozenin osvoboditele stare vlasti a jejiho prvniho presidenta, T. G. Masaryka. Zaaatek o 4:30 hod. odpoledne, vstup volnSr. Sbor pevcii zapeje narodni pisne, ditky ptednesou ptipadne basne, dueta na plane a jine vS7pine programu ptispeji ku teto vzpominkoye ()slave T. G. Masaryka.

S. P. StudnienSr. ) • 4 • ( El Campo, Texas.

Ctene sestry a bratti tadu El Campo cis. 50., prosim dostavte se do schtize pti gti nedeli 2. biezna v 1 hod. odpol. Kteti byste si ptali spolkovSr obrazek pro sebe, fotograf co nas bral tam bude s nimi. (Vyhlikme na ubyti.) S pozdravem, pi. Joe (Ida) Peterka, taj. ) •( itad SlovanskSr Svaz, cis. 86., Temple, Texas.

Bratti a sestry, opet vas uvedomuji, abyste se dostavili jiste pti gti nedeli do schtze za neelem fotografovani. Dnes jsme meld schilzi, ale pti male navgteve, tedy jsme se usnesli, ge jegte svolame jednu schuzi na den 2. biezna. Douf ame, ze se nas sejde vice. S pozdravem a ptanirn, aby se nage ptani uskuteenilo za hojne nav gteJ. H. Bartek, taj. vy, ) • 4 Jak ueiniti platno nepromokavSrm. Plano se namooi do tepleho patnacti procentniho rortoku rnS7d1a, naea se namoai do rortoku ledku saltpeter). Tim se stane mydlo nerozpustr4m.

Ag platno uschne, mute se ptekhlit.

ICALENDAR. 9. biezna. Program na poeest narozenin presidenta-Osvoboditele T. G. Masaryka v sini Mdu Pokrok els. 88. v Houston, Tex. Na potadu ptednesy narodnich pisni sborem pevc0, basne clitek, dueta na plane a jine. Zatatek ve 4:30 hod. Opoleetue.,

Ve sttedu, dne 26. ilnora 1947.

San Antonio, Texas.

Cana redakce! "gt'astna je nevesta, kdy slunce sviti na jeji svatebni den." Tak zni stare pofekadlo, a byla to krasna nedele 16. anora, kdy jsme vyjeli ze San Antonio stdastnit se veselky v Taylor, Dorothy Holly, dcery znamStch spolkoqch pracovnika, p. a pi. Ed Holly, se svS7m vyYolenYm tenicheat Frank Valka ml., synem man2elt ValkovS7ch z Cameron. Man2ele Blanatovi a Amburn mne pfibrali sebou. Pfijeli jsme do spolkove sine fadu Praha, kde ji2 se sji2deli svatebeane.

Novoman2ele prijeli k vederu, a jak pfitla pats hodina, pfedseda fadu Praha, Frank G. vadleflak, strST nevesty, zavolal: "Pfistoupit ke stohlm a zasednout k vedefi." Na to pfedstavil hezke deveatko, Dorothy LetikarovYch, ktera v krasne &Rine deklamovala tuto basnieku: "Lasko, smeje se a plate, zpiva, vSrska, stSrska, skade, kakieho do srdbe rani, at' se pied ni jak chce brani.

Klikate jsou cesty sveta, laska Bo21 darek, laska v nit. se tuli k sobe mnohdy mladST parek.

Laska met je nejostfejti, pouta htichu pfetina.

Milujte se nejmilejti, bud' laska vase uptimna.

Milujte se skutkem, slovem, srdcem celem, vfelem ustelete sobe cestu na tom svete celem."

Po teto basniece pi. Rudolf S' vadlefiakova, teta nevesty, pfetikala modlitbu pied jidlem. Pak se zasedlo k tem bilYin stoltun rfdove lemovanSrm pies prostfed fady bilSrch kvetin. A ta vS7borna vedefe ze samS7ch chutnSrch jidel zestavend, jak jen Ceske kuchaiky to umi. A stale nos obsluhovaly sestfenky a tetieky nevesty a pobadaly, abychom vice jedly. V doll mistnosti stale byli hoste obsluhovani a2 do posledni hodiny rozchodu. Nahoie v sale vyhrayala hudba vettinou Ceske valeiky a polky, ktere ja velmi miluji, a kdo rad pti takove hudbe tan& jako ja, mohl se dobte vytandit. Udelala se mala, pfestavka a na to oznamil pfedseda, te se neat bude odbSwat, co bude 2enske zajimat."

Na to vystoupila 3 leta netef nevesty a piefikala: "Pan Valka a Dorothy Holly, vy jste moje tetieka, mate modra odieka.

Tyto darky (lane z lasky podava yam koeidka."

A pak novoman2ele zaeali otvirat krasne a cenne darky, kterSrch bylo velike mnoistvi.

Byla to zvlattni okolnost, ze rodide nevesty, p. a pi. Ed Holly dnes te2 slavi 301ete manielstvi, a my jsme povdeeni, ze ye vatem 301etem manielstvi kraeeli jste cestou rozumu a spoleeneho miru, a pfejeme yam jeate druhYch 30 let, abyste mezi nami a mezi svYmi pobyli a yak 601ete manaelstvi mezi nami oslavovali.

A tak to hiceje eloveku okolo srdce, kdy pozoruje ten rodinnY soulad a ochotu mezi sebou, a i ta mladai generate tak pane mezi sebou flak matetskou tee mluvi.

Ptiblilila se hodina k odchodit Mladi manodejeli na svatebni cestu do New Orleans, a my jim piali atesti a zdravi v jejich nastavajicim tivote, aby meli na rffaich ustlano.

Marie L. Kallusova,. )• 4 • ( Hungerford, Texas Mile sestry a bratfi spolku SPJST! Dnes jsem si uminila, Ze napiau par tadku do naaeho stniku Kdy2 tak ty dopisy Ctu, tak se mne to zalibilo. Z naafi osady ZadnY nepiae. Onehdy pi.

Ostoja Munizova o sobe dala \Teat, ale nyni ani ona nic nepiae, snad ji inkoust zamrzl pies tu velkou zimu Ja moc nemam o dem psat jak vy z Dallas a z Houstonu stale mate jakesi zabavy, kdy' mate vaai spolkovou sin, a to je radost, ale my ji jeate nemame a nevim, jestli se kdy rozmysli a postavi sin. Bylo by to velice bavne, mlade2 by si mohla udelat ledajake vyra2eni a zaroven i my starti se jit poveselit, neb jak elovek jenom stale doma sedi, tak vlasy zaeinaji se beat. Ja nyni moc jeate nejdu ni-

VESTNIK kam. Byla jsem operovana 18. ledna v nemocnici Caney Valley ye Wharton. Byla jsem tam deset dni, ale citim se dobte. Jestli se nic neptihodi, tak budu uz schopna brzy delat, neb bude tfeba zahradky nejake, a kvetiny zas znovu sadit, neb jich hodne zmrzlo. Ja jsem milovnici kvetin, muj mud' se v2dycky se mnou vadi, jestli z toho 2iji, ale pane, a2 to vaeck y pane kvete, tak jak p •ijde navtteva u2 chodi a ukazuje jak co pane kvete. Musela jsem se s chuti zasmat , jak jsem detla dopis pi. Orsakove z Houstonu, jak nechala karu v "parking lot" a jela domfk na busu. To se mne jeate nepodaiilo, neb ja bych musela alapat peaky a to bych vynaala, ze jsem karu nechala ye /nest& Ale ua se mne kolikrat stalo, 2e jsem si nemohla vzpomet, kde jsem karu parkovala. Musim se rozjet do Houstonu, jak jenom budu dost silna karu sama ildit. Mam tam mnoho ptibuznYch, tak si to vezmu na cely tYden a budu chodit od jednoho k druhemu, az je vaecky obejdu, neb ua jsem je vaecky davno nevidela; ka2dY ma tak pilno, ze nebude mit ani eas Co toto piau je zas chladne podasi a take nam trochu zaprtelo, ale ten dettik byl dobrSr, nebylo ho moc. Nekteff'-farmaki u2 chteli set kornu tento Oden, neb 112 je tu eas pro kornu.

U2 zas ta prace nastane, tan ten rok main& utikat, 2e se nenadame a zas bude pryd. Ja nevim prod ty roky tak utikaji nyni, neb jak jsem byla .mala nemohla jsem se dodkat at ten Mikulat zas pfijde, a ted' zas east() chodi, ale dnetkem dlovek ma tu karu a. zajede si tam neb tam a proto ten Cas tak utika. V2dycky u2 dopfedu se planuje, kam se pojede a pokad cosi kdesi se deje a elovekovi ten eas utika. Tak ua toho psani budu muset nechat, neb toto je mfij prvni dopis do Vestniku, ja nejsem moc iadna, pisafka, tak zvu z nazi osady, aby tee nekdo par fadkil napsal, ja, zase budu, jestli pan redaktor tento mitj dopis uvefejni. Na shledanou zustavam spolusestra Annie Macha. )• 4 • ( Temple, Texas.

Cteni bratil a sestry! Tak ta nate minula schitze se nam pane vydatila. Bylo nas hodne pfitomno. Pane jsme se spoleene pobavili a pekne vyfotografovali. Byli jme vzati na dva obrazky, neb na jednom by nas bylo mnoho.

Toto jest dukaz, 2e elenstvo me, zajem, abychom meli nejakou pamatku na to nate 501ete vS7rodi zaloteni naafi Jednoty. Ano, bratfi a sestry, pfilo2me vtichni ruce k dilu a pomotme natim organisatorum dosahnouti to vyteene kvoty 3000 novS7ch diend do toho zlateho vStroei.

Nate Jednota vykonala mnoho dobra pro /IAA lid a podporovala v2dy kaidSr dobrST narodni podnik. Byla v2dy jaksi Utodittem natich krajanit, ktefi se pfistehovali ze stare vlasti. Ona se velmi dobfe zachovala ku jejim starYm elentm u porovnani s mnohYmi jinSrmi jednotami. Stala 100% za sv-Srmi bratry vojiny po obe valky. Pojistky u nazi Jednoty se zavadi takove, aby prospely co nejlepe Clenstvu. Proto bratfi a sestry jest na nas, abychom tee co nellepe pracovali pro jeji vzrast, neb dim vice ziskame mladSrch a zdra ySrch elent, tim vice stoupneme v nazi solvenci a tim mfdeme ocekavat lepti rtizne vS7hody pro vtechno dlenstvo. Kdy2 my budeme pane o nazi Jednote mluvit, pak do ni ziskame lehce nate mlade lidi, avtak kdy budeme o ni tpatne mluvit, anebo psat, anebo se dokonce hadati, tim tu nazi mladet neziskame.

Ano, bra-0i a sestry, kritika jest dobra, avtak kdy si nekdo vezme pravo deco kritisovat, co yubec neexistuje, to ji2 pfestave, bSiti kritika.

To jest, jak se Mica tt'arani do dobro yeci.

Proto, bratfi a sestry, kdy budeme chtit neat kritisovat, co se Oka, Izeni nati Jednoty, presvedeme se dfive, jest , to, co chceme kritisovat, se ye skuteenosti k deje, jak jsme to nekde od nekoho slyteli, pak teprve kritiku pitme. Ono tak to nekdy z nekterS7ch tech dopisu vypada, jak kdyby ti nazi atednici a teditele byli nejaci holobradci, kteti teprve nedavno do Jednoty ptistoupili, nic do ni nedali a aadnY zajem o jeji vzrtist a dobro nemaji. Jen jak kdyby se starali, jak ty penize utratit, co ti druzi starai eleni naaettili. Totit kdyby nebylo tech paru dohlaitelii, co na ne davaji pozor.

Bratti a sestry, odvykneme si tu nazi nedfive-

Strana 5. ru k tem naaim vedoucim, neb oni se staraji dle jejich nejlepai moZnosti, aby tu naai Jednotu co nejlepe vedli a jeji fondy aby co nejlepe ukladali. Jsou to vettim dilem bratfi, kteti ye spolkove praci setediveli a v2dy meli blaho a pokrok Jednoty na zfeteli. Proto, brotfi a sestry, chopme se spoleene prace, abysme co nejlepe to nate zlate jubileum a vzditst naafi Jednoty oslavili a pro dobro jeji v2dy spoleene pracovali. Jette ku konci chci podekovati sestram naaehoradu, 2e se tak dobke postaraly o tu nazi svadinu. Jidla vteho druhu bylo dosti a jette toho hodne bylo. No vtak si zase nekdy pozdeji neco takoveho pokidime. Jette chci upozorniti, 2e kdo byste chteli obrazky, midete je uvideti a tee si je i objednati u Marek Cafe v Temple, anebo u Ben Zabcika v obchodu v Te2 budou v pfitti schilzi 2. bfezna odpoledne. Tak se dostavte v hojnem pootu do tett) schtze. Podasi jsme tady meli posledni dobou dosti pekne. Tento tSrden jsme dostali peknY dettik, kterS7 byl vtemi vitanY. S br. pozdravem, Chas Navratil, taj. )• 4, • Caldwell, Texas.

Cane redakci neb vatenS7 sazeei H.!

Kdyt jsem v minulem Vestniku psala, 2e se Vam easto vloudi chybieka do natich dopisu, neminila jsem chyby pravopisne a Vy jste to asi dobte veal, ee o pravopisnSrch chybach nemluvim, neb jsem ji2 vicekrate ne2 jednou psala, 2e jsem nemela pfile2itost eettinu studovati. Asi jste mne chtel jen trotku bodnouti, ale to nic. Ja kdy neco nevim, nestydim se k tomu pfiznati, a kdy jsem dettinu nestudovala, nemohla bych 26.dneho na pravopisne chyby upozornovati a tim merle sazede. V dopisu, o kterem jsem se zminovala, jest chyba v prvnim odstavci, veta: Ona jest jen chuda, vdova, ale srdce ma na pravem miste, kaMou narodni vec podporuje. Byla otisknuta d yakrat. Veta, ktera, mela pfijiti za slovem podporuje — Ona se nestrachuje, 2e ty penize neptijdou na prave misto, byla vynechana. V mem poslednim dopisu ve Vestniku eislo 7 byly dokonce vynechany cele tfi fadky. Vy si asi myslite, 2e bychom yam men loSrti vdeeni za Vati trpelivost s natimi dopisy a ne Ciniti Vam v3Yeitky. A my take jsme Vam vdedni, velmi vdedni. Ale napsati dopis hodne prate a pfenVtleni, tak se tomu nemit2ete diviti, 2e se nam to nelibi, kdy2 jsou nektere fadky z natich dopisit vynechany, aneb nektera slova pozmenena, co2 da natemu dopisu docela jive zneni, ne2 my jsme chteli.

Domnivam se, 2e jste vtichni eetli dlanky v minulem Vestniku, "Naaemu lidu v Texasu," a "Z iisttedny SACT.", kde se .apeluje, by jsme jette pomahali a ptispe yky posilali na American Relief for Czechoslovakia. Tak kdyby si je'Ate nekdo pfal ptispeti, s povdekem darek ptijmu a odetlu na pat:Mane misto.

Nedavno vytla zprava, 2e jista pani darovala taty pro American Relief for Czechoslovakia se svoji adresou v rukavu, a jina pani je koupila od YWCA za 18 cent0. Povida. se, 2e ty taty byly ukradeny a prodany YMCA. Kdyby nekdo vedel adresu to pani, co ty taty darovala, neb te, co je koupila, byla bych mu velmi vdedna, kdyby mne ty adresy poslal. Proto, 2e jsem te2 tativo pro American Relief sbirala, rada bych se o torn dozvedela neco urditejti. Kdy2 YMCA mela ty taty prodati za 18 centit, tak kolik by byl za ne dostal ten, co je ukradl? Ji2 dle toho soudim, 2e jsou to jen klepy, neb kdo by chtel tativo krasti, ktere je urdene pro otrhane lidi a prodavati ho tak lacino.

S pozdravem, pi. P. P. Mikeskova. )• 4 • ( ftati Jaromir, cis. 54., West, Texas.

Bratti a sestry!

Ptiati nedeli 2. bfezna je nate fadove, schtze mesidni jako obydejne ye 2 hod. odpoledne, tak se dostavte.

Na listku nemocnch se nachazi bratr Henry 8napka, kterY je zde u syna Ernesta.

Poeasi mame mizerne, jestli neprti tak je zima, a z nedele na pondeli byl u nas popratek snehu, tak celkem je letos pohoda nestala a to pfinati sebou dosti nachlazeni a jine nemoce.

SrdedriST pozdrav na vaecky etouci, Malta Klausova.

Btrana O. fall KAREL JON-A§ CIS. 28, V EAST BERNARD, TEXAS teetni vYbor podiva, celoroeni finaeni zpravn fidu za rok 1946 Jan GajevskY, pfedseda; Orchard, Texas.

Karel Keprta, mistopfedseda; East Bernard.

Mrs. Carrie Bohadik, tajemnice, East Bernard.

Albert Lupik, pokladnik, East Bernard, Texas.

Frank V. Urbish, teetnik; East Bernard, Texas.

Finaneni Zprava Pfij em 608.33 Pfenos zalohy z roku 1945 Umrtni poplatky elenske $10,438.86 Umrtni poplatky na Det. Od. 930.01 Nemocenske popl. na HI. fad 493.75 903.85 Nemocenske popl. fadu Na Vestnik 67.00 Radove pfispevky 630.90 Double I. Pojigteni 66.38 10.50 DobrovolnY popl. na sin 4.25 zrnena certifikatt Payor and Premium W. 44.60 7.50 Urok z U. S. Bondti Z knihovny 29.00 40.93 Sbirka na vanoani stromek 76.72 Od Reditelt na kasu Celkem Pfijem za rok 1946

$13.744.25

Celkem pfijem i zaloha z roku 1945 $14,353.08 VYDANI Poplatky na umrti $10,166.07 Poplatky na Det. Odbor 1,132,79 Nemocenske Pod. kadova 1,130.00 Nemocenske Pod. na HI. ftad 471.60 Na Vestnik 70.50 26.65 Na sin do building fund 4.25 Zmena certifikatt Slu2ne fikednikm 360.00 100.00 Dar na Fire Dept.

Bond za fifedniky fadove 81.25 158.24 Za Kasu 20.78 tfedni potfeby Pogtovne 45.55 15.00 Dar na. eerveny Kfiz Dar na gim Invalidum 30.00 4.20 S. S. Tax Vracene fimrtni poplatky 4.50 Svaeina poho gteni el. i obr. 184.41 Vanoeni stromek 32.89 Celkove vydani

$14,038.68

314.40 ZbYva na knihach za poki. a fleet 102.70 Pfebytek na bance Balance na bance je 417.10 Lydia Kubena, W. J. Duckett, Anton Kelner, fieetni VYbor East Bernard, Texas, 29. ledna 1947.

• * * MD KAREL JONAS" eiSLO 28, V EAST BERNARD, TEXAS teetti vYbor podava ce1oroeni zprivu finaneni feditelskeho vYboru za rok 1946.

Vine. Fojtik, Herman Laidolf, Joseph Janik, fteditelskS7 vYbor. $97.45 Pi-enos z minuleho roku Pfij em Rent Seydler's Drug Store $1,120.00 240.00 Rent Pogta 52.00 Rent S. E. Starr 12.00 Rent American Legion 14.00 Rent K. of C. 27.80 Rent raznY 364.98 Ze slavnosti 4. eervence 127.40 Z eeskYch pohyb. obrazkii Z anglickYch pohyb. obrazkii 311.50 CelkovY pfijem

Ve stiedu, dne 26. iinora 194'7.

V2EITNIK

$2,269.68

CelkovY pfijem i zbYvajici z roku 1945 $2,367.13 Vycla ni Houston Light and Power Co 62.38 28.32 Za plyn na topeni 24.00 Rent za vodu 115.79 Pojigteni na budovu 76.72 Za kasu 213.39 Tax celkem 60.91 Material na opravu 120.15 Za praci 12.86 Rozlidne Odevzdane da uld., fund 904.0%

Sluine teditelskemu vYboru 150.00 Celkove vydani

$1,764.52

ZbYva na hotovosti za vYborem $602.61 Lydia Kubena, W. J. Duckett, Anton Ke1ner, iteetni vybor.

East Bernard, Texas, 29. ledna 1947. )• 4 •( Dallas, Texas.

Vestnik ze dne 28. ledna 1947 pfines1 elanek "oast cvieiciho elenstva Telocviene Jednoty Sokol Houston." Pekna tada 'Zen i mu2A ye cvieebnich nborech, celkem jedenact. Br. ndeelnik v pozadi.

Krajan J. J. Janda napsal ye Vestniku 5. iinora: "Mam radost kdy vidim takovy krasnY obraz sokolskeho Ano a jest nas v Texasu mnoho, kteii s p. Jandou souhlasime. My stargi, gedi, o2ehnuti, ni junackY vzhled neskYtajici, s radosti pfiznavarne, ally Houston by mohl bYti hrdY na sve Sokolstvo. Pohled'te, stoji v pozoru rovne, gtihli jako sosny. Co2 to leve kfidlo, ten milk fismev berstarostneho nenuti vas rozmno2iti jejich lady? ridyt' i start' elovek mladne, jako kdy slunieko svymi paprsky liba, pfi pohledu na ne.

Dle zprav sokolska einnost jest v Houstone v pinem proudu. Cela osada jest jim naklonena, jsou jim bratrsky napomocni, jdou jim pfikladne vstfic, by neznstali popelky. Jest piece viditelno, 2e nemame lep gi telocviene instituce ne21i jest Sokol.

Nage krajany to nebude nic vice stati, povznesou-li slo2ku sveho mesta pochvalou a skutky to podpofi. Na gi pismaci se ponekud Vetim, 2e ten pekny obrazek se nedd jen tak jednoduchYmi slovy popsati. Ba ne, ten mluvi sam za sebe, 2e ano? Doufam, 2e i po strance vzdelavaci se ueini napravy.

Snad vice jednot bude houstonsky nasledovati a vice krajant radost vefejne projevi: To jsme pfivezli ze stare vlasti, i nova vlast to s uznanim pfijmula.

Pfipravujte se na SokolskY Slet v Chicagu dne 29. dervna 1947.

Bud'te gtedfi ku American Relief for Czechoslovakia.

Nezapominejte na morayske sirotky, Ustfedi MorayskYch Spolkt AmerickYch. Franta StranskY st.

Uptimne vas, ) ,4 • ( Fort Worth, Texas.

Mill bratti a sestry! Timto vas uvedomuji, 2e nak pravidelna schaze pro fad cis. 154. bude konana 2. bfezna, v nedeli odpoledne ye 3 hodiny v Sokolovne. Dostavte se v hojnern poetu.

Frances Jeemenek. ) • 4 • ( Orchard, Texas.

Bratfe redaktore! Na Tvfij dotaz ohledne zaslani historie fadu Karel Jona g Ti odpovidam, 2e ten fikol vzal na sebe br. H. Laidolf a doufam, 2e jestli to tam je gte nezaslal, 2e tak brzo ueini. Ja ji2 druhY tYden 1e2im s pochroumanou pravou nohou. Ve snaze zastavit par splag enYm mull s prazdnym vozem, byl jsem na zem sra2en.

Bratrum Fr. Domoradovi a Fr. Truksovi sdeluji, ze moje povaha se je gte nezmenila, neb se jeg te dosud dr2im onoho vzacneho hesla, 2e John GatjevskY. kdo getfi me. za tri. ) • 4, • JANEK - MALI' POLSKt HRDINA. Margareta s du g i lidskeho ditete, kterasi u2 zase g t'astne 2ije v pfedstavach sveho detstvi ve svem "Zvozne," kde se stala eeskYm ditetem, mne ptipomnela maleho Janka stejneho veku, g esti nebo Sedmileteho, s nim2 jsem 2i1 pod jednou stfechou v koncentraenim tabofe flossenbiirskem. Jeho zpfisob feei byl zard2ejici, vyjadfoval se jako dospely elovek a prave tak si take painal a jednal. I dite roste se svYm prostfedim a pod jeho vlivem se du gevne formuje.

Dnes bych vam tedy chtel, pfedev gim vam, matky, vypodobnit dui a tvalf takoveho ditete, chlapce, hrdiny nejkrutej giho romanu.

Maly Janek pfigel do flossenbiirskeho koncentraku o nee° pozdeji net' ja. Bylo mu tehdy as' nest let. Je to zvlatni, zlooinci, kteti s lediovym klidern,p a a roakal, zabijeji dospele,

di, mute, bez ohledu na to, 6im kdy tito ye svem clkiveftm tvote byli, projevovali ptimo sentimentalni pfecitlivelost ve styku s detmi a lasku ke zvitatilm, aekoli sami klesali hluboko pod jejich &oven. Janek se jim zalibil hned na prvni kouknuti, byl drobne, male postavieky, pobledlY, do hola ostfihanY. Ve vyraznem obliCejieku bylo mono postfehnout rysy oznaeujici 2idovsky puvod. Ano, malt' Janek byl Kdy2 mu byla etyki leta, vtrhli do jejich polsky vesnice nemeeti esesaci. Pamatuje se je gte dobfe, 2e se tehdy kolem hrozne stfilelo, nedaleko hoi'ela tovarna, Ede vzYvali Jehovu a ostatni se nahlas modlili. Nebylo jim to nic platne, nebot' je nakonec sehnali v gechny do houfu a ty, co mohli pracovat, oddelili. Zeny a starce vzali zvlagt' a postfileli. Maly Janek se ukryl v kulne za prkna a odtud videl, jak jeden z esesakil namifil na jeho maminku - vyktikl, ale bylo 112 pozde, maminka se s prostfelenou hrudi zhroutila k zemi. Janek pak vybehl yen a hrozne nafikal, jeden z esesakil ho chytil a surove odvlekl k houfu, kde byl jeho otec. Snad ho zachranilo to, 2e nevypadal na 2ida. Potom nasledovaly dlouhe dny hladoveho pochodu na zapad, spoleany pobyt v jednom a druhem kOncentraku a zase cesta dal. Maly Janek za to dobu dugevne dozral v dospeleho mute. Zprvu plakal touhou po mama, a po domove, hladem, zimou a stradanim - ne g si posleze na vgechno zvykl.

NovY domov. - Vgimli si ho hned u brany, kde vital nova transporty lagerkapo Ull, Nemec vysoke atleticke postavy, pied jeho pestmi vgechno prchalo. Janek odpovidal dobrou nerneinou. Mluvil polsky, nernecky a zanedlouho rozumel mezi nami i eesky. Kdy2 si odbyl vgechny pfijimaci procedury, pfidelili ho na prvni blok. To byla pro neho velko, vYhra, nebot' zde bylo eisto a pofddek - udr2ovanY 2eleznou disciplinou. V jedne polovine baraku byli heftlinci, z nich2 vet ginu men zelendei, nemeal zloeinci z povolani, v druhe 'oast byla grajbgtuba, za ni pfepa2ena, mistnost, v jeji jedne polOvine lagrkapo, v druhe mad'arskY ministersky pfedseda a jeho bratr general. Uprostfed baraku zachody a umYvarna.

Rano o pal pate. - Zde jsme se s malYm Jankem vidali nejeasteji, Dveie z umYvarny jsou dokof-an - venku je snih, mrzne a - tma.

Je teprve pul pate rano. Naha tea muthl jsou naklonena nad kohoutky vodovodu, z nich2 prudce srei do 21abil ledova voda. Ka2dY specha. Pfichazi i Janek - ani nevim, kde spi. Po pds obna2enY, obleden pouze v jezdecke kalhoty a na nohou vysoke boty. Tak ho oblekli, dali mu ugit uniformu. Je jegte ospalY a mrzutY. Nerad chodi poranu mezi chlapy, ktefi jej Oslovuji ho riemeckYm nominativem "Janek", sna2ice se upoutat jeho pozornost. Janek nad Mato jeg te nedosahne, nabira do malYch dlani vodu a myje si oblidej, krk a prsieka. Ka2de ranni myti je spojeno s nepfijemnostmi, chlapi jsou zli, pova2uji za dobry zert, kdy2 mu naliji ledovou vodu na zada. Janek se nemille branit, protestuje a pak s pladem odbiho, yen do mrazive pfedsine. "Janek, Janek!" - zni za nim nemecky, polsky i eesky. Nikoli, Janek nezapfe v takove situaci, 2e je je gte dite a mizi nekde v sale.

I dite se musi podrobit 2eleznemu fddu za ostnatYm dratem. PH popravach stoji malt' Janek v2dy v prvni fade - nejmen gi heftling z ldgru. Dela vge jako ostatni, stoji nehnute v pozoru a dba ka2deho povelu. Sest heftlinkii se houpa na jedne gibenici a Janek se na ne diva lhostejnYma °Erna. Tohle v gechno uz ho nezajima. Vidal mnoho poprav a pamatuje se, jak mu zastfelili matku. 6eho by se tedy jegte bdl? Boji se jen tvrde pest a fideru. Je vgak chytrY a vi, 2e ho v gichni maji radi. I nejtagi zloeinci. Berou ho do naruei, rozpraveji s nim a pfedchazeji si ho. Nosi mu v gelijake nakradene dobroty. Janek u2 zna svou cenu a projevuje svou pkizeri za kus dobre buchty z domova nebo nejakou sladkost. Pro tatu shani kufivo a jidlo. Jeho otec, Ed, ma "pies" Janka velkou protekci, nebot' se dostal do pradelny. Janek se o neho stare a be21 za nim nekolikrat derma.

Docela rozumne vysvethije, 2e se tate, dfiv staral o neho, o Janka,, a 2e se tudiA nutsi starat upat on, Janek, neio,

rc

inaviita,

WIG Lirt., TALI-4,11M .1,771

•

VOJTECH RAKOUS:

Vojkovieti A Piespolni Kovatka se mohla rozdivit.

"0 neco vas budu, Rezinko, prosit," tekla lisne, "a nesmite mi to odeptit. Dejte mi, prosim vas, po tech zaselkach taky takovY jeden . . . Aerbi . . . Sarbi ... nebo jak se to tika."

"Ja, nevim, kovatko," poeala se Rezi vykrucovat, "ono vlastne " "Jen mi to, Rezinko, ueirite k vuli, na druhY tYden budeme peei z noveho, ja yam pkinesu bochnik jako kolo — uvidite. VZdyt' ja, to nechci k Arid" sobe, ja, to chci pro nakho Tonika.

Kluk pajde na jaie k odvodu a tak si myslim, ze kdy2 budeme mit ye staveni takovou vec, nam kluka neodvedou. Vite, Rezinko, ne snad, ze bych byla zrovna povereivou, ale na takove veci piece jenom vetim."

"Tedy yam ten jeden Aarbile dam," slibovala Rezi, "ale ne abyste snad myslela k vuli tomu bochniku — to bole zachraill Ale proto, ze to chcete pro Tonika."

Kovatka hlasite Rezi velebila a hned zase zabodila, na zaselky. "A tak jste vkeko ddeli pod pokliekou," vyzvidala, "a kde se, prosim vas, seznamili?"

"To je yam, Zenska, cela, kronika," vypravela Rezi, "kdy2 ted' na to neni pokdy. U2 se to vleee hezky dlouho. Ponejpr y se spolu videli o Purim — to je jako nas masopust — na torn Zidovskern bale ye Vojkovicich."

"Jak se yam tam tenkrat Modche ztratil?"

"Ani mi na to nevzpominejte . Tedy na torn bale se do sebe zamilovali a od tech dob bylo same dopisovani — dopisy ji psal! Ptala bych vam jen jeden Gist — a ... abych to zkratila: v nedeli slavime zaselky. Musila jsem to vzit k nam, to vite, sestra! Kde pak ta, chudak, se v takovYch vecech vyzna! To vSecko ja musim vyjednat, aby Zadna strana nebyla okzena.

Bude nas to stat pekne penize, to si midete pomyslit, dye busy krmim na peeeni, v patek budu peel babovky, pak to uklizeni . . . ale jaka pomoc Tonidka je sirotek, snad mi to panv'keko nekdy vynahradi. On site Modche " Rezi, pies to, "ze prave na to nebylo pokdy," byla by vykladala o nastavajici slavnosti do soudneho dne, v torn v'Sak bylo slykt ze sousedniho dvorku rozezleny hlas kovattiv, kterY zle 16,1, ae kovatka, misto aby skladala mandele, shani klepy .. .

Kovatka spe§ne odkvapila a Rezi se zase chopila vechtu a hadru.

TYZ den jests vedela cela vesnice, ze zabotska Tonidka se bude vddavat, Rezi ze ji v nedeli vystroji slavne zaselky a kovatka ae po tech zaselkach dostane neco, deho site za ZivY svet nedovede pojmenovat, ale co pilsobi, ze Tonik na jate nebude odveden. — — — V nedeli kratce pied polednem, schazeli se v Modcheove domku hosts, sledovani zjevnou vkho obyvatelstva vesnickeho. V zati smaveho letniho dne- vypadal domek se svoji sveZe zelenou zahradkou a vSecek vybilenY a vydrhnutY, jako ldicka. Hned v sini vitala Rezi hosty, ptivetivosti jen jen se rozplYvajic. Uvadela je nikoli do vSedni sednice, ktera, dnes sloukla za pouhoir kuchyn, nYbr2 do svateeni komory, kam lidska, noha vkroeila dosud jen za nejvzacnejSich pkilektosti. Tam zatilo vSecko distotou a nad celou komorou vznaSela se opravdova svatedni nalada.

Rezi usazovala hosty za stul pokryty ubrusem, kterY dnes poprve spattil svetlo sveta, byl RezininYm majetkem jiZ od jeji veselky.

Modche zasedi za stfil mezi hosty. Byl pinY obav, aby se mu zase neco neptihodilo. Rano jej Rezi vlastnoruene vydrhla a vySfiotila i vypadal dist'ovnkY jako z cukru. Rezi mu ptisoudila pti dnekii slavnosti dfilelitY iikol a Modche ustaviene trYznily pochybnosti, zda taky tento iikol provede k Rezine spokojenosti.

Koneene byli usichni hosts pohromade. Nevestina matka — Rezinina zaboiska sestra, —

1r-- air mar

WV" 411, Jib

prigla v prfivodu ienieha a nevZsty, ze ieniehovy strany pfiAel jeho star gi bratr, vojkovickSr Fried, a koneene se dostavil, jakofto spravedlivS7, nestranny svedek, spomy gelskS, Hermann.

V prvni chvili bylo u stolu trapne ticho. Nikdo nechtel o veci zaeit. Koneene se vzmuZil Hermann, obratil se k Zenichovi a iekl Zertovne: "Jim se to bude lehko Zenit, pane Fried, voni byli na-vojne a umeji poslouchat."

"To jsou keel, pane Hermann — to jsou fedi!" pronesla Rezi karave — mela dnes na sobe ponejpry nove, modie kostkovane goty§ove Saty s modne naeechramimi rukavy a pane ji to sluSelo "jako ,voni poslouchaji, nebo jako muj posloucha." — "Modche," pterukla se no, hle," beZ honem do sednice a poiadne tam pHlo2 do plotny, at' tarn nevyhasne." A kdy2 Modche posluAne odkvapil, Rezi sladce pokraeovala: "Vbni ieknou poslouchat! Zena musi poslouchat muae — vid', Tonidko !"

Nevesta jen rozpaeite se usmala a horlive ptikYvla hlavou.

"Pied veselkou, to kakla posloucha," ptizvukoval Hermannovi vojkovickY Fried, "ale potom — kdyZ je po veselce!"

"Ted' nechme marnYch fedi," promluvil vaZ ne Harman, "pan Koref uz taky jde — jen si sednou na jejich misto, pane Koref, ja jich pustim . . . tak, a odpusteji, jsou na nose trochu udernenY — a povinle si, prod jsme sem vlastne "Jd to ieknu zkratka, jak a co," pozvedla Rezi sveho hlasu, a tak ji ten okamkk dojal, ze a2 zbledla a hlas se ji znatelne tfasl. "Ja musim vyjednat v gecko sama, Tonieka otce nema, a zde sestra neni Zadnou teenici; a co se tYde Modcheho vklyt' jej znate."

"Jen miuveji, pani Koref, bez okolkil," pobizel Hermann, jich je radost poslouchat, voni mluveji jako rabin."

"Jako prosta Zenska . . . jako prosta Zenska, pane Hermann," branila se na oko Rezi, "ale ja vkcko spravedlive: co na srdci, to na jazyku. Tak tedy zkratka: My chceme Tonieku vdat, tamhle pan Fried — jako Ignac, se chce tak at' nam Ignac tekne, jake eini poladavky."

"To ja za Ignace v gecko vyjednam," iekl vojkovickY Fried, "nes101 se, aby Zenith sam takove veci vyjednaval. A vilbec, jake pak dlouhe vyjednavani, ieknou na jedno slovo, mnoho-li Tonieka dostane a bude hotovo. K rychtali spolu neptijedme."

"Tedy jim to ieknu jednim slovem a zde pan Hermann je svedkem. Tonieka dostane pied oddavkami" — Rezi na slova "pied oddavkami" kladla zvlaAtni dilraz "hotove vyplaceno pet stovek a mimo to ja, ji ptidam ze sveho padesatku na nabytek. Nedostane ani o krejcar vie, ani o krejcar min. U nas to neni jako leckde — nechci nikoho jmenovat — ae se slibi a potom neda."

"To my'jich ithecky zname, pani Koref," promluvil Fried vaZne a dilrazne, "a vime, ze u nich je slovo jako penize. A jak tek' tulle pan Hermann, nas dlouhe keel, handrkovat se spolu nebudeme; zde je bratr. ftekni, Ignac, jsi spokojen?"

"Ja., jsem se vimspokojen," kYvl Ignac skromne hlavou.

"Ted' mi ale ieknou, pane Fried," obratila se Rezi k vojkovickemu Friedovi, "jak pak to bude, kdy2 , Tonieko," pterukla se Rezi nahle, "jdi do sednice a zilstan tam, az to zavolarne, a davej tam pozor, at' se nic neptipali! ... " a kdy2 Tonieka zmizela, Rezi teprve pokraeovala: "Pied holkou jsem to nechtela tici, ale to mne ieknou, pane Fried, jak by to bylo s venem, kdyby Tonidka — panbu nedopouAtej — zemtela bezdetna?"

"Nejsou blahova, pani Koref, promluvil do toho Hermann, "a nelamou si zbytedne hlavu; ja jim za to rudim, ze ne2 se rok s rokem sejde. bude mit Tonieka kluka."

"Voni nernidou za nic mkt, pane Hermann," odpovidala Rezi, "podivaji se u nas: 0 budeme s Modchem pies bidet let, a potad nic. Tak co voni midou povidat?"

"Jen ieknou, pani Koref, jak to mysleji," na-

vrhoval Fried, "my budeme ae vaim spokoleut

— vid', Ignie?"

"Bodejt' 'le," ochotne zase pfisved6i1

nich.

"Ja tedy myslim takhle," vaZne vykladala Rezi, "kdyby Tonieka, panbu rat chranit a opatrovat, umiela do desiti let bezdetna, tak bude Ignac povinen vratit cele veno."

"S panembohern " souhlasil Fried, ale dle hlasu bylo znati, ze je trochu nakvagen.

"A to vgecko," pokraeovala Rezi, "musi se pied oddavkami napsat a svedky podepsat."

"Snad by se to ani psat nemusilo," minil Herman."Ve• ecko se musi sepsat," rozhodne prohlasila Rezi; "jsme Tide smrtelni a po smrti telko svedCit." Ve vojkovickem Friedovi se patrne v§ecko "Tak se to napik a kolek si na to mtidou taky dat," iekl zostra, "a ted' mi ieknou, jak pak to bude, kdyby — taky panbu rae chranit a opatrovat — bratr umiel bezdetnY?" Rezi v tvati v§ecka zbrunatnela. A kdyZ ted' promluvila, ztratil pojednou jeji hlas vAecku svou dosavadni sladkost a pHvetivost a znel hodne ostie a pichlave.

"Poslouchaji, pane Fried," tekla, "tak voni by jako chteli po bratrovi dedit! Prod pak ne — s panembohem! To se take mute da do to smlouvy, ze v ptipadu jeho smrti Tonieka musi vratit cele jeho veno. Ted' nam tedy jenom ieknou, mnoho-li to Ignacovo veno obna,Si?" Ignac vrhal na bratra zutive pohledy a vojkovicky" Fried nevedel rozpaky, kam zraky obratit.

"Inu veno . veno . " vykrucoval se z pasti, "jake pak veno . to vedi, svobodnY elovek, velkou sluZbu nema, pekne si musi chodit . . . • a zkratka, nad bysme se hadali; my jsme spokojeni, jak voni to navrhli, co chteji voni, s tim jsme se v'Sim spokojeni."

"Tohle je piece moudra tee," pochvalovala Rezi uz zase nadobro usmiiena; "a maji pra ydu, nas se hadat, vklyt' my dobie vime, Ignac penize nema — kde pak dues svobodnY elovek a penize! 0 to se taky nejedna, ale neco jineho bych rada vedela — ale bez uraky, pane Fried."

"Jen se ptaji bez okolkti, pani Koref," svolovgecek udobten, "piece snad val Fried take nebude mezi nama nejakeho tajemstvi?"

"Taky nemyslim . . . Vedi, pane Fried, to je tak: KdyZ k nam, k nektere sestte — bylo nas doma osm holek, unbarije — prisel Zenich, jaldiv se ho tatinek — Mh mu dej radost vednou — neptal, mnoho-li ma vena, ale v2dycky jen chtel vedet, mnoho-li mu schazi do chudeho Zida."

"Do chudeho Zida?" divil se Fried, kterY nikterald nemohl pochopiti smysl RezinYch slov.

"Jim aby se taky vSecko podalo po lopate," zlobila se Rezi; "tim jako chtel tatinek vyzvedet, mnoho-li Zenichu jate schazi, aby mohl o sobe rici, ze je chudYm aidem, ze nic nerna, — nebo, abych jim to jests vice zkratila, mnoho-li je dluZen." "Ale, pani Koref . . . pani Koref . . . ! Snad opravdu nemysleji . ?"

"Ja, nic nemyslim, ja se jen ptam."

"Co se toho tYde, pani Koref, to midou bYt bez starosti," prohlaoval Fried clstojne; "jmeni Ignac nema, ale krejcaru taky neni dluZen. jim za to rueim, a kaklY krejcar, co by po veselce byl dluZen, ja zaplatim ze sveho — jsou spokojena?"

"KdyZ to takhle povidaji . . . A ted' . . . " Rezi chvili vahala, ale pak odhodlane iekla: "A ted' mi jen jests ieknou, jestli Ignac nehraje v karty?"

Fried se hlasite a uptimne zasmal.

"2e se tak hloupe ptaji! To vedi, ze nehraje, a kdyby hral — co2 mysleji, ze bych jim to tek'?"

"Musim jim dat za pravdu," ptiznavala Rezi, "nemaji mi za zle . . . Ted' bych jests rada o neeem promluvila, dokud zde neni ta holka.

Voni to vedi, pane Fried, a vkcky to vedi, Tonieka neni uZ Zadnou mladici; je ji — spravedlive poeitano — jeden a bidet let. Tak ne snad, aby potom Ignac pa veselce ji piedhazo-

a

val jeji v6k. To Oahu

ebrAuit!"

-

166 6.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu Slo yanslia Lipa oislo 66., ve Waco, Tex., projevujeme timto jmenem na geho tadu uptimne citenou soustrast pozustale rodine nak zesnule sestry Filomena Urban, ktera zemtela dne 13. ledna 1947 ye stall 65 let.

Zesnula sestra byla vtdy (Tema, vlastenka a dobra elenkyne tadu. Oest budit jeji pamatce.

Dano ye Waco, Tex., 15. Unora 1947.

Resolueni vybor tadu Slovanska Lipa, John Losak, Roman Parma, Edvin Narovec. ) • ,„T, • RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu Pokrok Moultonu cis. 27., projevujeme jmenem naSeho tadu uptimne citenou soustrast portstale rodinad Umrtim jejich milovaneho otce a dedeeka a nakho spolubratra Franka Ermise, ktery zemtel dne 6. Unora 1947 ye staff 73 let a uloten byl k veenemu odpoeinku na katolickY htbitov v Corpus Christi.

Pozustala rodino, vime to tetce nesete ztratu jeho a budit yam Utechou, to i my soucitime ye vatem zarmutku.

Zesnuly bratte, odpoeivej v pokoji a budit Ti zeme lehkou.

Dano v Moulton, Tex., ape 20. Unora 1947.

Za tad Pokrok Moultonu Cis. 29.: Jos. K. Datilek, Jan Havlik, Albert DlouhY, resolueni vybor. ) • I. • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu Jan RosickY, cis. 110. v Kaufman, Texas, vyslovujeme uptimnou soustrast jmenem vAech elent a elenkyri nateho tadu pozustale mantelce a ditkam a cele jeho rodine nad odchodem jejiho mantela, otce, statieka a spolualena nateho Frantigka Bedficha, tadu, ktery zenatel dne 19. Unora y e stall. 83 rokil v Kaufman, Texas a byl pochovan na katolickem htbitove tamtet.

Vime, pozfistala rodino, to vat zarmutek je velikY, ale budit yam fitechou, to i my. spolubratti a spolusestry nakho tadu soucitime s vami ye vaSem za.rmutku. Oest' bud' jeho pamatce a nechte odpoeiva ye sladkern pokoji.

Za tad Jan RosickY, cis. 110. v Kaufman, Tex. Josef Reznicek, Stepan Novak, Anton Babovec, resolueni vybor. ) • 4 PRVNI BANANY. Na klinice detskYch chorob v Plzni leoi se 22 mesieni dcerka soustrutnika OSD. Lekati uznali, ze k jejimu Upinemu uzdraveni je zapottebi bananove diety. Ale tot' vite: banally, kdy u nas nejsou skoro ani jablka! Sprava kliniky potadala mistni spolek Os. Oerveneho ktite o radu a pomoc. Jde o zachranu, o tivot jednoho eeskeho ditete. OervenST ktit v Plzni pochopitelne take nevi, kde sehnat banany, ale snad v Ceske divisi budou vedet. Oeska divise Os. Oerveneho ktite se dotazala Mezinarodniho Oerveneho ktite ye S yYcarech. Netrvalo to ani deset dni a lekati plzeriske kliniky dostali pro nemocnou holdieku deset kilogramfl bananti. Deset dni, to je dnes rekordni rychlost, to je fictyhodnY vykon, bylo nutno vytidit take dovozni a devisni zaletitosti. Banally staly — mimo vYlohy dopravy — Best set korun.

Zaplati je plzerisky 'derv. ktit, ponevadt rodide jsou nemajetni. Oerveny kriz, nas i mezinarodni, tu podaly novY dukaz sve pohotovosti, jde-li o pomoc trpicimu. A ta plzeriska holeidka se bude jednou moci pochlubit, ze byla bezpochyby prvni, ktera v osvobozene republice ochutnala banany.

4•( "Prod jste potad y hospoder "Ale doma mne Lena jenom nadava!"

"A prod?"

"No, nadava, to jsem potad v hospoder

61r 66.

San Antonio, Texas, Mili bratti a sestry!

Bylo to dne 16. finora, sluneeko krasne svitilo a my byli pozvani na veselku do Taylor do sine radu Praha Cis. 29. — sleena Dorothy Holly, snoubenec Frank Valka Jr. A co bylo pH tom zvlagtniho, ze mantele Ed Holly (Rubie rozena Svadleriakoval prave na onen den oslavovali 30. vyrodi sriatku. Do tadu Praha path dela, rodina HollYch a k tomu jest to takova krasna mistnost pro takovY ucel, to si to Dorotka vyvolila tam, a k tomu tam jak Dorothy tak mantele Holly zanechali mnoho ptatel, cot dokazovaly ty krasne a cenne darky, kterYch Dorothy tolik dostala a ta Ueast1idu, kde pohlednul Itude bylo videt vesele tvate a krasnY soulad..

Kdyt jsme vegli do sine v dolni mistnosti, vge tak krasne vyhlitelo, tady stole bile-rttove lemovane, pies prostted kady peknYch kytici. po, chvili ptijeli novomantele po sezdani v San Antonio. Bylo to mile ptekvapeni uvidet vse tak hezky yyzdobene, ze novY parek vyhlitel take: tak znamenite a oba tak hezky, to to vge jedno s druhYm. Ptiblitil se eas k yeaeti, ptedseda tadu Frank G. Svadlenak, znamenitY teenik, zavolal vtechny: ptistupte ke stolfun a pc) zasednuti na to zas vystoupi a oznamuje, te, jest tam hezk y deveatko, ktere by nam a novomantelum chtelo poptat blahoptani, to devaatko bylo Dorothy Lekkarova. Po basniece se pani Rudolf Svadlefiak pomodlila pted jidlem. A. potom ta vYborna yeeete ze samYch chutnYch jidel ptipravend, a jak by ne, kdy to chystaly nak Ceske kuchatky. Vteho bylo hojnost a obsluhovala nas hezka deveatka, bylo mi sdeleno, ze jsou to sesttenky nevesty. V dolni mistnosti jsme se nasycovali jidlem na nahote vyhravala hudba vetknou Ceske kusy, kterYch jsem ja, milovnice a jestli tam byl kdo vic jako ja co radi tancuji, se zajiste vytaneili tak jako ja.

Jette jsem zapomela na tu malou netet nevesty — Lena Rae Burgin — to pti otevirani darkfi prednesla basnieku.

Jeke musim neco pripsat, neb toto byl maj druhY zajezd do sine tadu Praha Cis. 29. Pied rokem mne svezli Holly, kdy tam men Cleni spoleenou vedeti a pti torn zo,bavu a ja musim potvrdit, ze v tadu Parha pracuji spoleene, tahnou dohromady jeden s druhYm. Oni nehiedi jakeho je kdo yyznani ani narodnosti, to se u inch nechava stranou, a jsou si bratti a sestry vkchni. Oni tam maji dobreho ptedsedu, on jest schopnY vystoupit a promluvit k zastupu jak Cesky tak anglicky a to jest hlavni a proto jejich tad tak krasne zkveta a jde ku ptedu.

Take jsem poznala jejich organisatora Jana Svadleriaka. Jeho uptimna a vesela povaha zajiste ziska mnoho elenti. Vim, to mate vkchny fitedniky znamenite, nevim vkch jmena, tak radeji nebudu je jmenovat, ale tti sestry co jsem po dvakrate pozorovala, piece pojmenuji a to jest pani Fred PolanskY, pi. Baluskova a Kubalova.. Videla jsem, to jste dobre pracovnice va*Seho tadu, a dela, tada jinYch, a kde se pracuje spoleene jako u vas, tam i fatly vzrilstaji. A k tomu Vaemu jsem rada, to si Hlavni fitadovna vybrala Taylor pro padesatiletou jubilejni oslavu, tam budete vtichni dobte ucteni a obslouteni a mne tam zase je gte uvidite, totit da-li se mne Huh toho doekati.

Jette jednou yam Holly dekuji za pozvanku a i yam od tadu Praha, vim to jste jim vypomohli tak pane vse ptistrojit ate jste na ne nezapomeli ukazali jste, to jich mate radi mezi sebou, oni si toho zaslouti. A yam novomantele pteji, by jste meli na rfltich ustlano a kraeeli jste tou cestou jako yak vas milujici rodieove.

A k yam elenove tadu volam na zdar a na shleda,nou v Cervenci v Taylor v sini tadu Praha Cis. 29. Kdo pojedete nebudete nikdy litovat.

Emilie Amburn. * ( ) 4

it d Vesmernost, eislo 68., Nelsonville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam navedomost, to v bteznu budeme potadati schfizi druhou nedeli v 9:30 hod. dopoledne. teetni vybor aby se dostavil do teto schtzi. A v 10:45 hod. budeme potadati RVOS schtzi. S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

SLAVNY VYLOV ROM2BERKA. V pondeli, 20. tijna, jeke za soumraku, dal. treboriskY nadrybnY na "kadi gti" rybnika Ro2mberka povel pe'Sakilm a baStYrtm k zahajeni prvniho vYlovu tohoto krale deskYch opOt ye svobodne republice. LetoSni vYlov Romtberka byl slavnostni, jako bYval za dob prvni republiky. Zfleastnili se jej elenove vlady s detnymi jinymi hosty a mohutna hraz rybnika Romtberka byla zase doslova oveneena stovkami ptihlitejicich na yStevnika. K vYlovu ptijely zylattni vlaky a autobusy z Prahy, z Tabora a OeskYch Budejo yic, ptijeli cykliste a ptigli lide peSky, nebot' rotmberske vYlovy maji svou tradici. Rybair'stvi je vaSeri. A va:Ani je do jiste miry i ptihliteni k vyloyfn.

VSak take ryba, ktera byla "kesery" a "saky" lovena z nevodu, rostla v Rotmberku tti leta a. pti nasazovani jit byla d ye i tti leta na svete.

Poeetne je v Rotmberku na padesat tisic kust. ryb, z devadesati procent kapru, zbytek tvoti Stiky, lini, candati a mareny, vedle mnotstvi ryb tak zvane plevelne, jako jsou Wide, cejni a okouni. Jejich tivotnim prostorem byla na pet set hektaru velka vodni plocha, rybnika, jehot tvurcem v letech 1584 at 1590 byl Jakub Krein z Jelean, kterY, aby zve .enil slavu jmena RotmberkfT, zatopil pal vsi Stare Hliny s nekolika mlYny, zatopil i dva rybniky TravienY a Podbrersky pod obci Hlinou a deset gruntt z obci Pteseky a Btiiic. Na plochu Ramberka veko by se v pfipade, ze by stall. jeden tesne vedle druheho, ttiapadesat Yriilionu lidi, cot je mnohem vic, net ma obyvatel Francie, zatim co ykchni obyvatele republiky by zakryli sotva jeho petinu. PH povodnich tvoti Ramberk rozlitinu vetSi net tisic hektarfi a dosahuje at k same Tteboni a v rode 1890, kdy hladina dosahla YYSky ptes °sm metre, letelo pted hrazi Rotmberka na pet set milionii hektolitrfi vody.

Rybnik Rotmberk je rybnikem ttihorkovYm. Nasazuje se jednou za tfi leta a jednou za leta se i lovi. Je rybnikem fienim, nebot' jim proteka rekla Lutnice, ktera, neptinati rybam mnoho tivin a tak se musi ryby v rybniku phkrmovat. Za (Talky se krmeni nahrazovalo hnojenim, do vody se ptidavaly ty chemicke prvky, ktere ye vode k zdarnemu vYvoji ryb chybeji.

Pted valkou se v Romtberku za d ye horka zkrmito prinnerne jedenact set centil modre lupiny.Letos drtel nadtteboriskymi rybati ochrannot( ruku sam patron rybatfi sv. Petr, ktery tidil podasi tak, ze se vylihlo jit zany na jate tolik tivoeichfl ve yode, to ryby hodovaly i betz krmeni a pkirozene letoSni ptirfistky na vaze se vyrovnaji ptirfistktim pH krmeni. Dosavadni yYsledky love jsou velmi dobre, i poeetne vydavaji rybniky filo yky bez vetS'ich ztrat.

VYlorvem rybnika Rotmberka vrcholi vYlovy na eeskem jihu. O atraktivni vyznam vYlovu xnel letos ptipravit Rotmberk vYlo y jeho nejveaiho soka, co do prvenstvi ye velikosti, rybnika Bezdreva u Hluboke. Pri nejlenk villi to vSak neni motne, nebot' zatim co Bezdrev je dlouhYm„ kdesi v zakrutech se ztracejicim korytem, pitsobi pohled na Rotmberk mnohOnasobne imposantnejSim dojmem, jak sve hraze, tak i polohou. K tomu, aby letos nechybela na tadnem stole Stedroveeerni ryba, ptispeje roYnet nebYvalou merou, nebot' Ulovek je ptes tisic metrickYch centa ryb, cot je sto tisic kilogramti pro sto tisic rodin.

Jar. Hadar. ) t Povidali y e spoleonosti jednomu lekati: "Ja se dtvim, to jako lekat mate takovY strach pted "Vite — ja mam na onom svete spoustu nepratel," odpovdel skromne pan doktor.

• GUVERNER JESTER SLIBIL UO4ST JUBILEJNi SLAVNOSTI V TAYLOR. Telegraficka zprava od poslance bratra F. G. g vadleiiika narn sdelila, to na g guverner Jester slibil prosloviti red pH oslave zlateho jubilea SPJST v sini tadu Praha v Taylor v den 29. eervna 1947.

Ve stfedn, dne 26. &lora 1947.

GENERAL 110MOLA NA SICRE2I. Kapitolka z odboje kroniky.

Na vrg ku nad Radnicemi v rokycanskem okrese bela, se mezi lesy budova lesniho iffadu Skfe2. Ptivabne, tithe misto, zasnene a okouzlujici. V teto samote nagel domov v poslednim ix/obi sveho 2ivota jeden z pfednich odbojovYch pracovnik0 general Bedfich Homola. V takYch chvilich -druhe svetove valky mu tu poskyt1 Utodigte jeho pfitel, lesmistr Vaclav Barchanek.

Zprava denniho tisku 19. biezna 1939 oznamovala, 2e pH pfechodu slovenskYch hranic byl postfelen a patrne zahynul general Bedfich Homola, velitel VII. armadniho sboru v Banske Bystrici. Kdekoho pfekvapila tato Jobova zvest.

Nejti2e dolehla na Homolovy pfatele v jeho rodigti Beldi na Berounsku. Opona spadla, zpravy pteStaly, general Homola zmizel ze sveta.

Kdy2 se u2 kdekdo smIHI s my glenkou, 2e s generalem Homolou je opravdu konec, objevil se v srpnu 1939 na Skfe2i u Radnic mu g s progedivelYm pinovousem, obrYlenY, ve sportovnich gatech. "Nejaky pan Hadad pfi gel," hlasili lesmistrovi. Ten vygel vstfic hostu, a stal tvaii v tvat svemu pfiteli. General Homola unikl gardistin, a ti ho prohlasili za mrtveho. Opasi legitimaci na jmeno Franti gek Hadad, a s tou se dostal gt'astne a2 na Skfe2. Lesmistr mu vyhradil podkrovni pokoj s oknem do zahrady a s vYhledy na cestu a do krajiny. Asi po tYdennim odpodinku odjel Homola do Prahy. Zpatky pfijel autem je gte s dvema mu2i. Byli to jeho nejdfivernej gi pkatele a spolupracovnici, pplk.

Churavy a pplk Balaban. Na Skfe2i se diouho nezdr2eli. General Homola vgak V lednu r. 1940 nezatajil Homola svemu hostiteli, Se vznikla v Praze organisace "I.TVOD," v nit bylo zUdastneno ttemi dleny politicks iistfedi a stejnYm podtem dlenu vojenske vedeni. Za politicks Ustfedi stall v dele teto organisace dr. VI. Krajina, Ant. Pe gl a Fr. Nemec, za vojenskou skupinu jako velitel Homola, jent mel kryci jrneno Ataman, pplk. Balabana a pplk ChuravY. Pak k nim jests pfistoupili pplk.

Main a gtkp. Moravek.

Homelova Cinnost, u2 do ledna znaena, od ledna jests zintensivnela. TYdne jezdil do Prahy a Casto spolupracovnici k nemu na Sid& V Praze Homolu kryla a poskytovala mu ptistiegi pani Viktorie Musilova. Z Prahy vozil Homola illegalni Casopis "V boj," ktery byl na Radnicku rozdavan dobrYm vlastenctim.

Kolo Casu se rychle tocilo. Piny rok uplynul od chvile, co se skrYval Homola na Skfe2i. V kijnu roku 1940 se vgak sbehla pilhoda, jet pHmela Homolu k dodasnemu odloudeni od Side2e.

V nod na osmY fijen asi o jedne hodine zahudelo u lesniho fifadu auto. 'Spatne znameni!

Stara hospodyne se vy gla prvni podivat. "Kdo je?" tazala se.

"Geheime Staatspolizei," znela odpoved' za dratenymi vraty, a Cesky: "Otevfete a zavolejte pana lesmistra!"

Lesmistr, u2 ustrojenY, dal nahoru vYstralnY signal elektrickym zvonkem, a gel "navgteve" v ustrety. Jeden z gestapak0 s roz gklebenou tvati zahromoval: "Prohlidky na samotach. ZaCneme od kancelafir Zatim co prohli2eli, bylo velike rozeileni v lesmistrove rodine. Hospodyne se chytla za hlavu • "Pro Krista Pana, jestlipak nezapomnel pan nahofe ten aparat?"

To se muselo hned zjistit. Lesmistrova Sena se rozbehla nahoru do pokoje, otevfela jej — a beda! Pokoj byl site ji g jak2 tak2 upravenY, jako by tu nikdy nikdo nebyl, ale vedle dveki stela zapomenuta, vysiladka. Lesmistrova rychle vbehla na pudu, sebrala tam houni, stroj do ni zabalila, a u2 honem dol0 a pryC do lesa. Za necelYch patnact minut pfi g la "prohlidka" do 'obYvacich byt0. Zadalo to s pudou, gestapaci prog li i Homoltv pokojik, seg li dolii a doglo i na nektere hospodafske budovy. Po hodinove prohlidce "pani" odjeli s nepotizenou. To se jig vratil take vzru g enY Homola. V lese si vzpomnel, 2e i pH sve velke opatrnosti zanechal v pokoji vysiladku. Na navrat nebylo ji g pomygleni. Proto se rozhodl: postavil se za studnu u

)1711EITNIX vrat, kde stalo auto, s amyslem postillet vtechny noeni navAevniky, stane-li se new s lesmistrovou rodinou. Diky Bohu, dopadlo to dobke!

Brzy se zjistilo v okoli, Se prohlidku provedli gestapaci jenom na Skfe2i. Nebylo zbyti: Homola musil pryd. Lesmistr mu opatiil nove ii' todigte u hospodafskeho spravce HYfe ye Svabine na Zbiro2sku. Posleze i tady zadala bYt pilda pro Homolu nejista; IlSrk pfestehoval ho do hajovny Janu'Ska k hajnernu Otcovskemu. Pak stfidal Homola svuj pobyt nekdy na Skfe2, do vabina a zase do JanuSky. ernS7 den. — Pateho ledna 1942! Na Skfe2 doAel dopis od Homolovy sestry pani Tovarove z Beide. Kratce oznamovala: " . . . nepi gte B. ani slova. Byl zateen zrovna na Silvestra v byte pi. M." Homola pfijel na Silvestra r. 1941 do Prahy k pani Musilove. Rozeilen se ji svefil, 2e potkal znameho zradce, s nim2 mel kdyti konflikt. ekl, Se asi na d ye hodiny odejde k pfiteliprofesorovi. Ale u2 se nevratil . .

A o rok pozdeji pfinael tisk zpra,vu: Poprava velezradce. Petapadesatilet3) . Bedfich Homola z Prahy byl lidov3"an soudem odsouzen k smrti a dne 9. ledna 1943 popraven.

Homola byl 'SlechetnST, skromn3'7 a jemnS7 Vojak bez bazne a strachu. Poeital vic se smrti a touZil po svobode, ktere se 1.12 nedoekal.

Byl to hrdina.

Vaclav HejnS7 (Radnice). ) • 4 STAVBA, KTERA PRETRVA STALEY'.

Mesto Rakovnik 10elo na duldite obchodni tests Praha—Cheb—Nemecko a bylo poslednim mistem odpoeinku pied vstupem do tehdy nekoneenYch kfivoklatskS7ch lesa. Pottebovalo tehdy opevneni, zejmena kdy'g se tpine vymenilo z podruei Kfivoklatu. Chatrne opevneni dkevene bylo nahrazovano kamennS im. Po staybe brany Pra2ske se dohodli kon gele, de na severni strane mesta, na apati horskeho hfebenu Bendovky, postavi zdenou branu, jakato mestskeho opevneni.

Stavba byla sjednana v roce 1517 s praIsk3"im stavitelem J. Chocholou a v mestske kronice je psano, 2e "litkup i s tim, co2 Chochola mistr protravil, 53 gro gil stab." Dozor nad stavbou pfevzal parlef mistr Vit. Na stavbu vozili men liS'ahtti sedlaci ze Senecke hory a na Obanu (nyni DZban) lamali pacholci velke kvadry.

PH li proslaveni vapenici z Berouna a Blgan, dfivi se vozilo z kfivoklatkS7ch lesa, proste se stavbou se pospichalo.

Mistr Chochola byl neustale v Praze, megt'ane jej museli prosit, aby aspori na polokni zaklada (r. 1518) pfijel dohlednout. I tak vAak sta y -bapokrevlych.MistJakubze postavil legeni. V mestskS7ch zaznamech Cteme, de delnici dostali po dvou gro gich na pivo, aby pilneji pracovali. V roce 1521 v gak se najednou legeni zaealo naklanet a byly obavy, aby pod tihou materialu nespadlo. Ke konci toho roku byla dokonce zastavena stavba. Kon gele se tehdy rozhnevali na mistra Chocholu, kter3i nemel v Rakovniku prave nejlepS1 povest, a vypovedeli mu smlouvu. Mistr se potom de gi Cas soudil s rakovnick3n obeanem Vitem VelikYm a v Praze se Chocholovi dlouho posmivali, 2e byl z Rakovnika vyhnan a 2e tam jig nesmi.

Ve stavbe pokraeoval mistr Paul z Loun, kterY take prate dokondil. Krov na vei nanesi mistr Jakub z Mesteeka, pokravaeske prate obstaral mistr Jifik z Prahy: A tak byla vet dostavena v roce 1525. Cela stavba stela /nest° 550 kop .migeriskYch. Vet je v pudoryse giroka 9.8x9.15 m, zdi ma tluste 2.35 metro a vY gla trek bez stfechy je 31 metro, se stfechou 46 metre.

Z mesta k ni piljede ulici Masnou a Kamennou, zbytky ulic cechovnich, na jejich2 konci stoji Vysoka brana. S druhe strany k brave pHleha laS7vale rakovnicke ghetto. Do vlastni vele, ktera ma etyfi patra a ochoz, vchazime piedbranim a po schodigti. V hofejS1 east pfizemi jsou zachovany dubove tramy s otvory po ffetech vrat a zdvihacim moste. V prvnim patfe je mistnost, ye ktere byl na skionku mnuleho stoleti nalezen mestskS7 archiv. Kdo ma chut', dobre nohy i plice a netrpi zavrati, mode se vy'Aplhat po nekoneenSrch schodech na ochoz,

Straus R. kterji na kamennem zabradli nese dnes jii sotva znatelne erby se znaky kemesel, vytesantm do kamene. Tesne pod ochozem vytesali kalich s inicialou W a letopoetem 1523. *Tette nad ochozem byla svetnice branneho. Ve vikkki na hodiny byl cymbal, kterYm odbjel branny hodiny, v okne vele zvon, jimi se zvonilo na poplach pH poiarech. Z ochozu je nadherny vyhled nejen na 'nest°, ale i na celY kraj, zejmena na ktivoklatske lesy, ktere zaeinaji na vYchod od mesta.

Kdyby mol3la Vysoke, brana vypravet, co by toho povedela z dejin mesta a zeme I Videla prvni garvatky mezi cisafskYm a kralovskYm vojskem, ktere vyvrcholily ne gt'astnou bitvou na Bile hole. Videa odjezd deskYch exulantO, zuboknY, yypalenY Rakovnik, zagla oiiti mesta za doby dr. Z. Wintra, prumyslovy rozmach, dvacet plodnYch let republiky, navgtevu presidenta Osvoboditele a radostne nyni vita svobodu, ktera mestu dava netu gene plidpoklady dalg iho vYvoje. Vysold brana se pfizpilsobila moderni dobe natolik, Se si zahrala i ve filmu a vitala nezbedneho bakalate s jeho neposednou notou mendiku. A nehynouci pamatnik si postavila v srdci tech, kdo nav gtivili Rakovnik.

Nebot' ti u2 na 'nest°, jeho je Vysoka brana symbolem, nezapomenou.

G. Mc. ) 44, • ( DVA SLETY: CHICAGO — PRAHA. PouhSrch pet mesicu deli nes od sletovSlch dna deskoslovenskeho Sokolstva v Americe.

Mnoho pfipravne prate bude muset je gte bYtl vykonano, negli budeme mod vystoupiti na Vojinove poll v Chicagu k vyvrcholeni natich sokolskSrch svatkii. Pkipravy jsou v pinem proudu a neni nejmengi pochyby o torn, ie vge bude s obvyklou sokolskou svedomitosti facine vykonano.

Koncem Cervna sleti se do Chicaga sokolici a sokolice ze vgech kondin teto nagi nova vlasti, prileti z Kanady a i ze stare vlasti.

Tegime se na vgechny — ale zv/agte mill nam budou sestry a bratfi z eskoslovenska. Pfinesou nam pozdrav stare vlasti, ve slch srdcich pfinesou nam sesterskou a bratrskou lasku. A my jim laskou oplatime.

Pkijede jich asi 125 se starostou 6.0.S. br.

Hfebikem v Cele. Kdyby to bylo =trio, pkijelo by jich sem mnohem vice, ale z hospodakskSlch davoda bude podet nav gtevnikA z eskoslovenska omezen. Republika Leskosiovenska se znovubuduje, a jsou nutna ruzna opatfen1 k urychleni a zabezpedeni hospodaiskeho vYvoje.

Budeme vgak hluboce vde6ni tem, kteki na nag slet letos pfijedou, a oplatime jim to pilgtiho roku, aZ' v Praze uspoildin bude XI. ViesokolskY slet, k nemu2 ji g ted' jsou v proudu rozsahle pfipravy.

Do Prahy na Slet v roce 1948 chysta, se z Ameriky velmi mnoho nagich krajaml. Amerieke. sokolska, obec a Slovenski Telocvidna Jednota Sokol, jet jsou spojeny ye Svazu 6eskoslovenskeho sokolstva v Americe, uspokadaji spoledne roku 1948 nekolik vYprav do eskoslovenska na XI. VgesokolskST slet. Nagi krajane jiste budou chtiti jeti na slet do Prahy s temito sokolskymi vharavami, tak aby byli tleastni vgech tech slavnYch chvil, ktere je budou ve stare vlasti dekati.

V nejbli2gi dobe bude rozhodnuto o podrobnostech techto sokolskStch v3'7prav v roce 1948.

Tempo, v jakem se Ceskoslovensko obrozuje hospodarsky, opravriuje k piedpokladu, ae ye sletovem roce bude ne,v§tevniky z Ameriky stare., nage vlast vitat takova, jaka byla o poslednim Vgesokolskem sletu, ne-li Sokolstvo bylo, jest a bude hlavni sondastkou verejneho a narodniho givota eeskoslovenske Ameriky, a eeskoslovensla Amerika stela vedy za svS7m Sokolstvem. Bude tomu tak pH sletu Chicagu i pH oficielnich sokolskYch vYpravich na XI. VgesokolskSr slet roku 1948.

Sokol AmerickSi. ) • 4 • ( Soudili se dva sedlaci.

"Svedku," povida pan soudce, "je ob2alovanSr verohodnY &ova?"

"SlavnY soude, ten? Kdy2 vole. prasata ke krmeni, musi si nekoho k tomu pozvat — jinak by mu to ani ti eunici nevekili."

Strang It

ye streau, ane zo.

VifSTIfiXt

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

VESTNIK

All contributions, correspondenee of Lodz* reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

SUCCESSFUL LIFE INSURANCE SELLING Successful life insurance selling is a big subject to cover in a short to any of the detailed mechanics, but rather confine my remarks to the demands of the business that are pertinent to success.

Any salesman who is alert to insurance situations — and will work, put in regular wellplanned hours, and do what the business demands, will be successful in this business.

At our previous meeting Mr. Ray Selken gave us a very complete, interesting, and instructive talk on "Prospecting." I shall endeavor to cover the job of selling — assuming that the "Prospecting Job" is functioning smoothly and effectively. The "woods" are full of prospects for life insurance.

Mental attitude is important. The great difference between men who succeed and men who fail is in the attitude of their minds. The first step toward your desires (success) is taken when you realize that you can control mental attitude. You cannot think one way and act another—you cannot think failure and then build success.

There are three types of,salesmen: the PIDDLER, the PEDDT,ER and the SALESMAN. Different types of Piddles: Webster gives us this definition for piddle: "To deal or work in a trifling or petty way."

Applied to life insurance selling: Loafers_ men without prospects; Jumping around type —no definite plan; Technical type — criticize others; Whispering campaigner — trouble maker. Comes in at 10 or 11 o'clock — lots of attention, little action.

Different types of Pedlers: Webster defines a peddler as: "One who peddles, a Hawker, insignificant."

In life insurance selling: Few calls — hit and miss — expects big results — sooner or later quits.

The salesman type: Industrious, intelligent, inspiration, enthusiastic, alert, and studious, with ambition to be a success. Plans his work and works his plan.

There is no substitute for wrok! Life insurance selling is the best paid hard work.

There is no better paid work in America.

A successful life insurance salesman should have: A knowledge of his business — that he can be of real help in solving those problems, by giving advice and counsel, by selling services and not a "policy."

Unlimited enthusiasm — that he can rise above discouragements and continue to talk to men who seem indifferent to their families' needs.

A willingness to pay the price of success — that he will do a full day's work every day.

Ask yourself this question: "Am I willing to pay the price of success?" The price is very nominal, "hard work and honest effort."

Formula for Success: Intelligent work plus law of averages times intense desire — equals SUCCESS. There are three "G" necessary in this business: Grit, Grin, and Intestinal Fortitude.

Like the pile driver and the stone cutter — the continuous and persistent hammering of a life insurance agent week after week, month after month, year after year, starts the pendulum of success swinging his way.

Key to Succesful Life Insurance Selling: SMITH, — A hearty smile pays huge dividends. There is a smile inside of every man, and your own smile will bring it out. Every time you smile, you make life a little brighter, for both yourself and the other fellow. A smile will get under the thickest skin.

2. BECOME GENUINELY INTERESTED IN

By L. Jesjerson YOUR PROSPECT. Be enthusiastic, for enthusiasm is the motor that propels our thoughts and keeps them in action. The proper mental attitude can never be maintained without ENTHUSIASM. 3. REMEMBER YOUR PROSPECT'S NAME — his name is the sweetest and most important word in the English language.

4. ENCOURAGE YOUR PROSPECT TO TALK ABOUT HIMSELF — You listen and let your prospect do a great deal of the talking.

5. MAKE YOUR PROSPECT FEEL IMPORTANT, and do it sincerely. He is important.

6. SHOW RESPECT FOR PROSPECT'S OPINION — Never tell a prospect he is wrong.

7. AVOID ARGUMENT — you cannot hope to argue your way to a sale 8. GET YOUR PROSPECT INTO A POSITIVE MOOD by directing queries that require a "yes" answer. He will say "yes" more easily when you ask him to buy, or take for granted that he has "bought" and lay the "APP' before him to sign.

Remember, a man buys the story behind life insurance. TELL THE COMM RTE STORY! The Apostle Paul was the master salesman!

He made a sale every place that he stopped.

There are three important steps that must be made to arrive at a sale: (1) the approach, (2) the interview, (3) closing the sale. Leave out any one of these three and you won't get there.

The Approach: The method of approach is of utmost importance. A weak or poor approach rarely results in a sale. Insurance cannot be sold on the doorstep. You must be able to get in — to home or office, to sit down, and to talk over this important life problem.

Never try to make a presentation unless your prospect can give you undivided attention. You will only spoil the interview, perhaps for good. Make an appointment to see the prospect when convenient to him.

The Interview: Tell the complete story — your company — what you have to offer — and why. Emphasize—dramatize what life insurance will do. There is absolutely nothing that will take the place of life insurance!

Stress this emphatically and unmistakably over and over again to your prospect. Drive this point home forcefully throughout your presentation, especially when, and every time your prospect offers a substitute. Be sincere.

Talk like you mean it, and talk with confidence. You cannot drive a nail with a sponge, nor can you sell life insurance without driving home the point.

Selling life insurance can be compared with, or likened unto the building of a house. Unless you drive enough nails (points, if you please) firmly into the structure it will not stand up. Unless you drive home enough points in your sales presentation, your story will fall flat and you will ring up "No Sale."

The Closing: Contrary to the popular belief, and contrary to what I have read in some sales, publications — I say "closing is easy."

Take for granted that he wants it. Use judgement, but let your prospect feel that you came there to render a service and to write the- application.

Get the application out early in the interview, and it 'won't be a shock to him when you start asking him for the necessary information to write up the application.

Watch your prospect's reaction closely, and try for a close each time you have driven home a major point, and obtain an affirmative response. Remembers some salesmen talk

themselves into a sale and, not knowing when to close, talk themselves right out of it again.

Motivate your prospect. Remember that two things sell life insurance — cold logic and warm sentiment. Every man who feels any responsibility toward his family, or any duty to provide for his own old age can be made to see the logic of protection through life insurance. We have the facts and figures to prove that. We can establish beyond contradiction that life insurance is the safest and surest way to create an estate.

But sometimes cold facts fail. Sometimes, the psychology of reason is not enough. Sometimes a man may know we are telling him truths that he cannot deny, yet the interview f ails.

Some men resent being convinced. Don't forget that. Don't overlook that. Don't overlook the fact that some of your sales have been made on the basis of what some other insurance man or woman said to a prospect.

They have sold the prospect on insurance, but they have convinced him against his will. He wants insurance, but he doesn't want it from the person who beat down his resistance. So you get the sale; you cash in on somebody else's work that misfired. Had the first salesman been able to sell the idea of insurance without arousing antagonism, he would have collected.

You meet all kinds of people in this business, and the surest way to fail is to try the same kind of sales attack on all of them. Different prospects require different approaches. Sometimes sentiment carries further than logic.

Sometimes the sale that has failed can still be won if we can get the prospect to see himself or his family in the light of another's experience.

Many times the story of another man who has died suddenly, leaving his family improperly provided for, will provide the example needed to convince the prospect of the urgency of the business at hand. Many times the story of the man who has retired on his insurance income will provide the picture of the future which, seen through the prospect's eyes, convinces him of the desireability of a similar old age. Anyone who has sold insurance knows actual cases that will motivate sales.

Fit your motivating story to the job you want it to do. Don't blame your superintendent, supervisor, district manager, general agent, or what have you. If you are not among the successful or top producers, take stock of yourself first.

EValuate Yourself by Asking: 1. Have I mastered the fundamentals of prospecting, and learned to qualify my prospect's ability to buy, both before and after the interview.

2. Have I developed an interesting approach to people that will enable me to get my story to my prospect?

3. When I call on a prospect, do I approach him with a definite intention of making a sale?

4. Having I organized a selling interview that not only covers the major points of my service, but also has the motivating drive necessary to arouse action on the part of the prospect?

5. Have I developed a knack of asking the prospect to buy at the right time, and to treat objections as questions and use them as an added incentive in making a sale?

6. Finally, have I the proper vision of the value of life insurance and am I really awake to the splendid opportunities before me in this field?

Ve stfedu, dne 28. Anora 1947.

THE INTERNATIONAL BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT Dual functions to safeguard and nurture the economic well-being of all countries have assigned by the United Nations to a unique world financial organization—the International Bank of Reconstruction and Development.

The International Bank's first job—aiding financially in the reconstruction of areas left devastated by the war—is one of immediate importance to the world. Its second task —helping in the development of untapped resources and underdeveloped areas—is one of long-range value to the world.

New to the international scene, the Bank and its twin organization, the International Monetary Fund, were charted at a 45-nation conference at Bretton Woods, New Mampshire, in July, 1944.

Working toward its goals of reconstruction and development in two major ways, the International Bank guarantees private international loans and makes loans from its own capital. The Bank encourages private transactions and. by guaranteeing them, makes possible on a business-like basis private loans for reconstruction and development. Before guaranteeing a loan, the Bank carefully examines its conditions and the project for which it is intended. In cases where private loans cannot be arranged, the Bank may make loans to national governments or to local governments and private companies in their territories, providing the loan is guaranteed by the national government. — The Bank is capitalized at $10,000,000,000, made up by the sale of $100,000 shares to its 40 member nations on a quota basis. Twenty percent of each share may be called as needed by the Bank for its operations while the remaining 80 percent may be called only to meet the obligations of the Bank.

Of the 20 percent paid the Bank, two percent is paid in gold or U. S. dollars and the remainder in members' currencies.

The Bank is administered by a Board of Governors, made up of one governor and one alternate from each member country. Each member has 250 votes, plus one additional vote for each share of stock it holds.

Immediate supervision of the Bank's work is in the hands of 12 paid Executive Directors, five of whom are appointed by , the Bank's largest shareholders. The others are elected.

The Executive Directors select the Bank's President, who heads the international operating staff and functions as chairman of the Executive Directorate, voting only in case of a tie.

Headquarters of the Bank are in Washington, in accordance with a provision that they shall be located in the territory of the largest stockholder, now the United States.

• 4 •( THIS WHAT I WANTED This is what I wanted, Skies forever blue; Orchids on my evening gown, Not a rose for you.

This is what I wanted, Diamonds in my hair; Not a broken, tarnished clasp Like I used to wear.

This is what I wanted, First nights . . . operas . . . such, Not an evening like we knew, Never costing much.

This is what I wanted, Travel, mansion fine; But I never thought you'd keep Something that was mine. . . . This is what I wanted, But, right from the start, I've been disappointed, for You have kept my heart!

4arlr, Jean Shurtz.

Buena 11.

V2STNI1E 1848-1948 The second memorable event which will be commemorated by the Czechoslovakian people in 1948 is anniversary of, the first All Slav Congress which was held in 1848 in Prague and which ended in a student rebellion which sent Czech patriots to the United States, foremost among them Vojta Naprstek, founder of the first Czech society in America.

The first Slav Congress in Prague was, in fact, the first organized political expression of Slavic solidarity and manifestation of the aspirations and ideals of the Slavic peoples, oppressed at that time by absolutist governments. Contrary to the prevalent opinion, the early Slavic movement was not sponsored by official Russia, although later the Czaristic regime made efforts to use it partially in furthering its designs in the Balkans. (The Western Sla ys, liberal Czechs, and. Catholic Poles were never favored by the old Russian PanSlavists.) Originally the backbone of this movement was formed of Sla ys of Central Europe brutally oppressed by the Germans. Of the Russians only the liberals and radicals opposed to the Czar united with them.

The All Slav Congress in Prague issued a ringing declaration: "We Sla ys reject and detest all dominion based on mere force, and evasive of the law. We condemn all privileges and prerogatives, and all political differentiation of the classes. We demand without exception equality before the law and equal measure of rights and duties for everyone. Where there is one slave among a million there the true freedom is not yet known."

This declaration was penned by two remarkable men — namely, Franti gek PalackY, a Czech historian and the leader of the Czech National Party, and Mikhail Bakunin, a Russian radical, revolutionary firebrand, and fan_ atical opponent of the Czar.

The language of the Slav manifesto was so strong for the Austrian government that it dispersed the Congress by military force which led to the armed rebellion of the Czech patriots.

All Sla ys will commemorate that Slav congress which blazed the trail for political cooperation of Slavic peoples and culminated in the common struggle of the Sla ys against Hitlerism during the Second World War. By the end of that war the longing of the Slavic nations for national independence was realized. Today practically all the Slav nations, with the exception of two millions of Macedonations, still divided among Bulgaria, Yugoslavia, and Greece, and several hundred thousand Lusatian Serbs in Germany, have their own national states.

Besides the centennial of the Slav Congress and the sexi-centennial of the founding of the Charles , University in Prague the Czechoslovakians will commemorate the one hunddred and fiftieth anniversary of the birth of FrantiSek PalackY, one of the leaders of the Slav Congress. PalackY is well known for his monumental work on the history of Bohemia.

He was a wise political leader of his nation.

Almost his whole life he strove for the transformation of Austria into a federation of free peoples. In his younger days he said: "If there were no Austria, we would have to invent her."

But later, seeing that his possitive efforts for a reform in Austria owing to the stubborness and shortsightedness of the Austrian rulers were in vain, he coined the famous saying: "We have been before Austria and we shall be when she ceases to exist."

Very closely connected with this commemoration of PalackY will be the centennial of the abolition of robota, the feudal system, because only after their liberation from feudalism the Czech people, who were at that time composed mostly of peasants and a small number of artisants and merchants with few intellectuals, writers and patriotic priests, had an opportunity to form a political party of people and to become active in the political life.

J. M.

Scio, Oregon Dear Vestnik Readers, I haven't written to the Vestnik for quite a while. Since I don't see very many letters in the English section lately, I thought to myself that I would help out with one letter.

We just returned from a nice visit in Texas We visited all of our relatives in Texas. We have some relatives in El Campo, and some in Plum. I really had a nice time in Texas. I went to quite a few dances while we were there. I also went for three weeks to the El Campo High School. I thought they really had a nice school. The way we went on our trip was in our own car. We came through the states of California, Arizona, New Mexico, and Texas. While going through New Mexico we stopped and visited some of our friends in Deming. We stayed for two days. One day we went into the Old Mexico and spend a whole day down there. We had a Mexican dinner and than we had a Mexican Band and had our own dance. We really had a swell time.

We had nice weather going there and back, except when we were coming home we ran into quite a bit of snow in. Northern California and Oregon. We had to buy chains for the tires to be able to make it. We passed quite a few cars that were turned over and others were sliding from side to side on the road. We were doing the same thing, but we made it home o. k. It took us about five days to get back.

We took time to look at different sights on the way. We took along one of my cousins with us.

His name is Robert Foas from. El Campo. His folks are coming up this coming May. My cousin says that he really likes Oregon. He never was out of the state of Texas. We made quite a few trips back to Texas already. That is where I came from.

I'm writing this letter and you're probably wondering who is writing. Well, I'm an 18 year old girl living on a farm with my folks here in the Willamette Valley in Oregon.

While we were down in Texas my brother and I joined up with the S. P. J. S. T. lodge.

Next week, in school, we will get to go to Salem to the State Legislature and also to the capitol building, and also a choice of the State Penitentiary, or the Insane Assylum.

I think I've written enough for this time. I hope the editor will publish my letter in the paper. Thank you.

A Vestnik reader, Mary Janota )• 4 • EXHIBITION OF AMERICAN BOOKS IN PRAGUE An exhibtion of American books, arranged by the United States. International Book Association, the United States Embassy, the Czechoslovakian Ministries of Information and Education, and by the Society of Czech Booksellers and Publishers was held in November in Prague.

The American Ambassador, Mr. Laurence Steinhardt, opened the exhibition. He said: "The exhibition aims to fill the gaps caused

by Czechoslovakia's losses during the war, and to inform your technical and scientific experts of the development of our science, which will be useful to Czechoslovakia during her reconstruction. Books -are an important carrier of mutual friendship, and deepen the cultural relations between the United States and Czechoslovakia."

Czechoslovakia was the first country in Central and Eastern Europe to see this exhibition. The two and a half thousand books on view attracted a great deal of attention.

Many orders were taken during the exhibition. ) • Rs • ( 50,000 AMERICAN PUBLICATIONS SENT TO CZECHOSLOVAKIA According to a report made by the Masaryk Institute in New York this institution collected, catalogued, and shipped about 50'000 American publications to Czechoslovakia. Books and scientific journals were donated or purchased vv'ith contributed funds.

Strang

It

DOING THE IMPOSSIBLE IS MY JOB LIKE INTERVIEWING Jan Christian Smuts

By Mildred Seydell Jan Christian Smuts, those close to him call him OLD BOSS -- most of his 76 years have been spent in leadership. Those near him but not quite so close speak of the General. Some refer to him as the Prime Minister of the Union of South Africa; but to address him formally and properly one says, Field Mar_ shal Smuts.

This was told me on a Waldorf Astoria elevator on my way to an interview with this illustrious personality, to whom an interview was as rare as perfect agreement between Russia and America. For his crowded schedule precluded time for talks with the press.

Later in Chicago, where I addressed the National Grandmothers' Club in convention, I frequently mentioned Field Marshal Smuts — said how fond he was married to one — that his wife had rather be called Ouma than by any other name and that Ouma was grandmother in Afrikaans the language of the South African Boers. After my talk a lady approached me and hesitantly said: "My dear, we all enjoyed your lecture, but you did make a mistake and a group of us thought you might like to be corrected."

"Indeed, I would." I broke in. "What was wrong?"

The Chicagoan elucidated: "My dear, it isn't Field Marshal it is Marshall Field."

And although in length of service and usefulness to humanity-Jan C. Smuts, most likely is the greatest living statesman, in Chicago a certain department store supersedes him.

He may be Field Marshal to the rest of the world, but in the Windy City he is Marshall Field.

He was coming out of his apartment when I met him on his way to some important committee meeting, but he had no hurried expression in his blue eyes which look at the world tin-glassed except when he is reading. His 1.17.nd-shake was gracious and firm. If I had one adjective to describe this white haired leader I would select STRAIGHT. He stood like a soldier, straight as a mountain pine. He looked straight into one's eyes. He spoke straight. He had the simplicity of a straight line and the strength of it.

Sir David Harris writing of Smuts said: "As a rule Smuts is calm and cool in the most exciting debates, and when being personally attacked. In all my long friendship with him I saw him lose his temper only once—that was when his old friend the late General Botha was being criticized by his 'enemies. When they called Botha a traitor to his country, in scathing language pointing a finger of scorn at the opposition. Smuts ejaculated: 'You remind me of a lot of yelping curs snarling round the grave of a dead lion!" Could any words be more forceful?

Smuts was an important figure at the Peace Table at Versailles — and he has a remarkable memory. Naturally he is sought out for information. What he states is listened to with respect, because what he said years ago — much against the general opinion — turned out to be true. He has proved he has vision.

He has shown he has a practical side.

Jessica Daves, managing editor of Vogue, had asked me to tell him that she felt South Africa was the hope of the future in this changing world. As we stood talking I repeated Miss Daves' remark.

"Oh, no," protested the General, "Heaven is the future hope of the world!"

His skin is very clear. Perhaps from right living — long walks and temperance in eating and drinking. He is fond of vegetables and for alcoholic beverages, an occasional sherry.

He is a member of the MOuntain Climbers' Club. He wears the club's button. Each year he climbs Africa's famous Table Mountain, towering 35000 feet in the air. "At your age you should not do such a strenuous thing!" advised friends. Smuts consulted a doctor. After a thorough examination the doctor smiled, gave

ViiSTNI his verdict: "Why shouldn't you climb? You are in perfect health; your heart is as strong as that of a young man's.

He has written a book caled HOLISM. He doesn't live on other men's thoughts, although he reads a great deal. He dares to THINK and unhesitatingly exriresses his conclusions in that straight manner of his.

He has a vast knowledge of botany. Being a South African where flowers are the most beautiful in the world and so plentiful in variety, he has a love for nature.

He is a farm lad. His family was not blessed with riches. He had no education, or rather no schooling, until he was 12 years old. Later, he went to England's Cambridge. I asked of a man very close to the General: 'Why does he have such amazing qualities, what is the answer to his success?"

All I got was: "Why do my nails have this shape" Prime Minister Smuts is not like the King of Sweden he doesn't play vigorous games. His liking is for walking or horse back riding. He sits a horse straight!

He is noted for his tact. Perhaps his sway with men is his wholesomeness — that straightness of character. Anyway he has been successful in settling srikes. Like that one of the coal miners in Wales which was a serious threat to the success of the Allies during World War I. The fleet depended upon coal, something went wrong, the miners at Tonypandy were not digging coal. Even Lloyd George, a Welshman, could not handle them. He called in the keen Smuts to aid. The General inquired into the nature of the Welsh. He learned they were passionately fond of singing.

When he got to his destination in Wales he went around the valley. He found everywhere defiant, sullen men. He was warned. He was taking chance to be there — anything could happen! But he kept his calmness. Bravery makes his back so straight!

He hired a hall and called a meeting.

The en who crowed the meeting place had tense faces -with scowls. But in his quiet, carrying voice Smuts began; "Gentlemen, I have heard about what wonderful singers you are.

I want to hear you. What would you like to sing?"

One old man jumped to his feet — "0, Land of My Father," he exclaimed.

Immediately this national Welsh anthem began to ring the rafters. Men singing it as only loyal Welshman could, singing it with inspiration and heart.

As soon as the last note was sung, Smuts said still quietly but forcefully: "Men, the land of your fathers is in danger. Not only the land but also the high seas. Are you going to them down? Are you going to give them the coal?

That was all.

The strike was over! The miners began to dig COAL. When he was still young he met a very clever woman, Isie Krige. She was straight thinking as he. There was courtship and marriage a marriage which has stood the test of time with undimmed happiness. There were children and now grandchildren.

During this last war she headed a committee and worked unceasingly and successfully for GIFTS AND COMFORTS for South African soldiers. The country made her its OUMA with all the affection that a beloved grandmother commands.

But OUMA is not fashion minded. The most distinguished gathering at which her husband was being honored she came wearing a plain unattractive dress and on her head was a weary old Panama hat. A Hollander who had just come to South Africa having the wife of the great man pointed out to him took one look at that hat and exclaimed: "Lord God of the Highest Heaven!"

Some of Mrs. Smuts' friends chided her. She must dress more stylishly. She was the wife GI the renowned leader, she should dress the part. She protested that she was not interested in fine clothes. They came back with — "But

Ve streau, ane zo. unkma, your husband dresses very elegantly and quietly. You should, too."

They bulled her to agreeing. When the General returned home she seemed worried.

To his uneasy questioning she explained the cause.

With a big smile he took her into his arms.

"Oh, my little dear, wear what you want dear, wear what you want and I am just as happy with you."

And her face beamed with contentment as he told her that her job was to keep a home for him to renew his strength like the eagle's.

And that her job was to be herself, to develop in the way she saw fit, for one of his most ardent beliefs was: EQUAL SUFFRAGE FOR THE SEXES, ) • 4 • (

NEW ARCHBISHOP OF PRAGUE Msgr. Dr. Josef Beran, Rector of the Episcol Seminary in Prague, was recently nominated

by Pope Pius XII as Archbishop of Prague, His installation took place in the St. Vitus Cathedral, on December 8, 1946, in one of the most impressive ceremonies ever held in that ancient cathedral and was attended by the members of the Czechoslovakian government headed by Prime Minister Klement Gottwald and the members of the diplomatic corps.

The new archbishop succeedd Cardinal Ka g -par,whodien194.DugthwarAcbishop Beran was imprisoned for several years in a German concentration camp; for this reason he enjoys a unique position not only in his church but among all Czech patriots.

The Czech press points out that he is a worthy follower of the first archbishop of Prague, the great Czech churchman, Arnoft of Pardubice.

The archbishopric of Prague was founded by a Papal Bull issued in 1344. Because the Czech church thus gained complete independence from the German hierarchy and the archbishop was accorded the right to annoint and crown the Czech kings, the establishment of this archbishopric meant an important step in the assertion of indepedence of the Czech kingdom of Bohemia in its relation to the Holy Roman Empire. At the same time it paved the way for the founding of the first Czech university in 1348.

The installation of a new Archbishop in Prague marks the culmination of diplomatic relations between Czechoslovakia and the Vatican. Rightly considered as one of the most liberal countries where religion is completely free and the freedom of conscience guaranteed, Czechoslovakia at the same time is the only Slavic country which entertains normal relations with the Holy See. ) • 4, • (

TWENTY YEARS It seemed a long time in the future. When you signed that application for 20-pay life insurance you thought it made little difference whether you took that contract or one to pay all your life.

Now that 20 years have passed, it seems like only yesterday that you signed the application. You have received notice that your rate payments cease yet you have insurance for life.

If you were 16. you are now only 36 and just beginning to earn real money. If you were 20, now at age 40 the future seems long. If you were then 25, now you are thinking vaguely of the future.

There is a future, and some day you will slow down and you will need comfort. There is still time to supplement that first insurance with protection for old age. Let us hope you are insurable and that you will ask your insurance society to make it pleasant for you in that future with retirement income. ) • 4, • (

SOUNDS REASONABLE Wife: "How helpless you men are! What would you do if there were no women to sew on your buttons for you.?"

Husband: "Has -is occurred to you, my dear, that if there were no women We men would need no buttons?"

1.

Ve sttedu, dne 26. iinora 1947.

MAJETEK ZA eTYRI BILIONY. Po slavne dobe Petra Voka Romnerka, kterj byl nazkvan jihoeeskSim kralem, mono nazvat ere posledniho Adolfa Schwarzenberka za podobnou te, jet znamenala v historii jihoeeskeho kraje ureitS7 meznik. Tam koneil jeden rod svou mocnou vladu nad majetkem, rozprostirajicim se v Airokem klinu zeme, zde se uzavird jests za Zivota vlastnikova kapitola obrovskeho majetku, kterS7 je representovan eastkou eytki miliardy Kes. Je to etyficet sedm hektarti pridy lesni, dva a etvrt tisice hektart roli a luk, tii a etvrt tisice hektart rybniktii, devet pivovarri a fada priimyslovSich podnikt.

Dlouho se nevedelo, jak do cele 'creel kousnout. Dr. Adolf Schwarzenberk ujel gestapu za hranice a v kraji se o nem mluvilo dobte. Po revoluci se nevratil a rozsahla, panstvi, zamky a lesy byly spravovany vernSim a spolehliv3n Mednictvem, ktere srostlo se sv3'7m Ukolem. Pak se ujal dohiedu nad schwarzenberskSun majetkern zemskS7 narodni 'tfibor. Jen hlubock3'7 zamek, vystaveny podle vzoru windsorskeho, je odhadovan pro sve umelecke bohatstvi asi na etyti sta milionu korun a jen jeho velka vzdalenost od Prahy — na Atesti di na neAtesti — zprisobuje, ke neni dostateone vyidit pro zvlaAtni pfileNtosti a styk s cizinou nebo jine vladni freely. Dr. Adolf Schwarzenberk vi, k duch doby se podstatne zmenil a ke zeme, a to co je na ni, nerntide nalekt jednotlivci, riStr2 vAem. Rozumne to uznal a nabidl, co mel. A ted' se meta los o jeho roucho. Nernci, ktefi Ali od nas na odsun, meli povoleno sedmdesatikilove zavazadlo. Dr. Schwarzenberk neni Nemec a eadd jen o jakesi disposieni pra y°, a aby mohl eventualne zristat v Cele spravy znarodneleho majetku. Pohnutky, pro ktere jej nabizi zemskemu narodnimu v3Thoru, jsou pfedevAim nebot' jen zachovanim celistvosti majetku se zaruduje, ke se nestane to, co se stab na pfiklad ye Velk3ich Popovicich po rozparcelovani Ringhoffrova panstvi, kde zbS7vajici easti majetku upadaji.

Z teto ptieiny je nutno podotknouti, schwarcenberske panstvi nikdy nesahlo k 'gadne pujece, k hospodatilo vkly naprosto nezavisle a sobestaene a ke poruknim jeho celiststvosti by vzniklo nebezpeei hospodafeni ztratoveho. SchwarzenberskS7 majetek je pfedstavovan lesy a rybniky, prilmyslem, hospodafstvirn zemedelsk3'7m a hrady a zamky. Lesy, rybniky a prilmysl jsou aktivni, zemedelstvi, hrady a zamky — pasivni. Vnittninti financnise vZdy dovedne udrZovala bez mi znatelmich obtdi rovnovaha. Odnetim naterkch easti majetku by se poruAila hospodatska soustava obrovskeho panstvi — ke Akode statu.

VAimneme si take, ke i lesni hospodafstvi schwarzenberske, ktere ma obrovske rozlohy na 8umave, stoji aktivne pled lesnim hospodalstvim statnim a ee bychom nic neziskali ani parcelaci pudy, ktera v sousedstvi schwarzenberske po odsunu Nemctii zilstava neosidlena.

Naproti tomu je znamo, ke schwarzenberska, sprava ihned po revoluci propustila vkchny nemecke zamestnance a ke se sniZenS7m stavem delnictvh provedla vkchny Move a zemedelske prace. Krome idealnich, jsou zde tedy velmi vaiZne diivody hospodafske, pfesveddujici o torn, 2e je nutno zachovat celistvost schwarzenberskeho panstvi tak, jak si to pfeje nejen dosavadni jeho majitel, ale i podnikova rada, vkchny zavodni rady schwarzenberske a sam zemskS7 narodni vDaor.

V teto veci se ji g take vyslovila krajska hospodatska, rada v oesk3.7ch Budejovicich, jejd ptedsednictvo vydalo prave prohlaAeni: "Kraj ska, hospodatska rada stoji n'a stanovisku a zastava nazor, ke majetek dr. Adolfa Schwarzenberka v oechach ma 13 7t znarodnen a ma, zastat jako nedelitelmi celek ye sprave zeme Ceske. Rada povaZuje zemsky narodni v3ibor za kompetentni, aby spolu s ptisluAnS7mi polltickSrmi a vladnimi Ciniteli rozhodl o forme a podminkach, za kter3'7ch v souhlase s Ustavnimi pledpisy tento majetek mtide 1334i pfeyzat do spravy zeme. Zaroveri gada, aby zernskY narodni vYbor vyugil budov a jin'ch objektil I vfle2ku toboto majetku k soel6Inim, zdravot-

XTRZlig

Straw. 13.

Potkebuji k tomu jests dalgi material. Tiskovijr odbor se snag rovneg seznamovat Indy s 6eskoslovenskem podle mog nosti. Pkipravuje vydani knihy presidenta dr. Bene g e a nekterYch spisii Karla Oapka a nekolik eeskYch pohaclek kniZne i v bengalsk3ich novinach a obrazovSich easopisech. Chysta se take vydani druheho dilu sborniku India and Czechoslovakia, jeho hlavnim obsahem by byl material z navAtevy basnika Tagora v Praze a profesora dr. Lesneho v Santiniketanu. Pro rok 1948 chce spolek zasiat velk3-7 soubor o Cinnosti krometdskeho rodaka dr. Stolieky v Indii na narodopisnou vS7stavu v Kromefili. Dale spolek propaguje velmi ne XI. vsesokolsky slet a petiste v3iroai Karlovy university, take lze v pfiAtim rode eekat v eeskuslovensku navatevy z Indie. Vyjednava se, aby byl pro teskoslovensko zakoupen indicky film Kismet, kterST se vSak patrne podati dodat v kvetnu do Prahy zdarma. Hodne take prospeje vzajemnS7. m vztahtiim kniha eechoslovici na bfezich Gangu, ktera vyAla, koncem loriskeho roku. Vanoce i Silvestra oslavila kolonie jako v eskoslovensku, a propaguje i tim zprisobem vlast. Je to tedy prace, ktera, mute narodu ptinest nove hodnoty, a jiZ je potteba srdeene ocenit.

0. Zdenek. ) • 4. • ( CESKA PRACE NAHRAZUJE DOVOZ Z NEMECKA. KdyZ dvaapadestatile .O'r 6ech Franti gek Barton ptebiral do narodni spravy nemeckou firmu Erich Frey v Retenicich u Teplic-Sanova, byl se soupisem inventaie velmi brzy hotov. V thine naAel jeden sverdeek, dva kancelatske stroje a v kancelafi psaci stroj. To vge zbylo v podniku, kde se sazely diamanty do ITzacich strojktir. V zavocle bylo nutno co nejdfiye zadit, nebot' narodni podniky volaly po diamantovYch nastrojich. Zaroveri se ozSrvala i cizina. Narodni spravce Barton vytdil sve petaetyticetilete praxe a ptekonani prvnich technickYch poti g i zaeal pracovat. Zapto,h1 se skoro s celou rodinou a sehnal i nove delniky. Dnes firma dodava prtimyslove diamanty a specialni koleekove tezaee z tvrdeho kovu, po kterYch je velka poptavka doma i za hranicemi.

Zasadit diamant do kezaciho strojku neni lehka vec. Vyg aduje praxe, zruenosti, dobreho zraku, nerve i velke trpelivosti. Musi se to umet. Spravce Barton k tomu jests tvrdi, schopnost spra,vne ureit to hranu na diamantu, ktera bude opravdu tezat, se decli. Skuteene odbornych zasazovaeit diamantti je u nas stale velmi mak), snad by je Clo y& spoeital na prstech obou rukou. I sazeeske podniky jsou v republice jenom dva. Umeni spoCiva hlavne v zjig teni to ptirodni hrany na diamantu, kterou lze nejlepe tezat. Diamant je ktehkY a kdyby byl Apatne zasazen, rozbil by se pfi prvnim narazu. Umele vybrou g ena hrana neni tak staid jako ptirozena a mnohdy neni ani tak tvrda, protog e krystal diamantu neni v gude stejne tyrdY. Nejt y rdS1 je na rozich, nejmekei na plochach. Diamanty se k nam dova geji ponejvice z Anglie. V posledni dobe vg ak dovoz ochabuje.

Ale ptiprava prtimyslovYch diamantii nesmi ustat. Utrpel by hlavne sklatskY prtimysl. A proto se zavadi vYroba nova.

V tetenickem podniku u g zaeali vyrabet z tyrdeho kovu koleekove kezaee, kde tvrdost a ostrost oceli nahradi diamant. Koleeko z t yrdeho kovu ma dokonce proti diamantu jiste pkednosti. Da se jim tezat take dratene sklo, i kachel (opaxyt) a to tez ptimY, kruhovY i ovalov3i-. A toho se diamantem dosici nada_ Na nove strojky jsou objednavky hlavne z Ho/andska, ktere jich Zada milion. Jinak podnik obchoduje ug s 43 staty, ale hlavne se pamatuje na domaci pramysl. Tento druh vYroby byl u nas jests do nedavna v plenkach. Prfunyslove diamanty se musely dovag et ponejvice z Nemecka a z Rakouska. Dnes vg ak je ug nage vYroba lep gi, neg bYvala nemecka, a vYkonnost stoupla proti porevolueni dobe o etyti sta procent.

Ladislav Langpaul. ) • 4, • nim a kulturnim tirdeltinn zeme tak, aby v nejPovidal tuhle jeden novadek druhemu pii gkrabani brambor: vetgi mane mike ptispely k hospodakskemu a "Vig, Franto, to byl ale moo pitomej vtip od socialnimu rozkvetu jilateh tech."

Vaclav Nemec. toho Kolumbusa, Ze sem dovezi ty bramborylu

VOLYR§Ti OPT DO/WA. V druhe polovine minuleho stoleti opustilo mnoho nag ich krajanti rodnou zemi. Odjeli do SpojenYch state severoamerickYch, Kanady, Argentiny, Brazilie atd. Nasi dedove se vsak obratili na vYchod, do velke slovanske genie, bYvaleho carskeho Ruska. Usadili se ye volyriske gubernii — my fikame na Volyni — v okoli mest Dubno, Luck, Rovno, Zdolbunov, Ostrog, Zitomir a 8epetovka.

Za teke vydtene penize koupili lesy, paseky, baZiny, porostle kfovim, a zanedbana pole. Byl to kus krute prace, ne2 na holS7 ch planich vyrostly vesnice. Vykacenim lesa a pasek rozSitovala se orna, plocha, a pfistehovalci si staveli lepAi hospodafske budovy. Pied prvni svetovou valkou byla Ceske. Volyri chloubou menAiny.

KaZda eeska obec se zdaleka liAila eistotou a titpravnosti od sousednich vesnic ukrajinskSrch nebo polskSrch.

KdyZ vypukla svetova, valka, byli volyriAti chlapci prvni, ktefi se hlasili do tvotici se Ceske druZiny v Kijeve. Valeend vichfice se nekolikrat pfehnala ptes Volyri, a zanechala sve zhoubne stony v osadach, na polich i chmelnicich. Po roce 1918 pfipadlo osmdesat procent Ceske Volyne Polske republice. Polsk3hni obeany byli VolynAti dvacet let — do roku 1939.

Nikdy vAak nezapomneli na svfij star3"7 . domov. Sna2ili se za vSech okolnosti udr2ovati spojeni s vlasti a zachovati si matetskou tee. Z vlastnich prostfedkri vydrZvali 6eskou Matici Akolskou se sidlem v Lucku, 13 matienich Akol a Ceske ueitele. Byli zdravou vetvi eeskeho roda.

V letech 1939 a.2 1941 byla Volyri ptipojena k SSSR. Od roku 1941 aZ" do 1943 okupovali Volyri Nernci a obyvatele krute pocitili teSkou pruAackou pest. V lednu 1944 pfiAla do mesta Rovna I. es. brigada pod velenim. generala L. Svobody. JA tehdy v ni bylo Sedesat volyriskS7ch hochtir. Ve veku od 16 do 60 let vstoupili teSi dobrovolne do tad I. es. brigady, ktera se rozAitila na armadni sbor. Pozdeji pfdly i Zeny a devea . Mnozi volyriAti venovali kone, vozy, dobytek, mouku, brambory a dalSi nespoeetne Vac', pottebne armade.

VAe davali VolyriAti dobrovolne a s nadknim, v pevne vice, ae zvitezi a osvobodi drahou vlast.

Cesta byla svizelna. Tisice mrtv3ich ji vroubilo.

Dali krev a 'Zivot pro vlast, ji22 znali jen z eteni a vypraveni.

Je rok a devet mesicu po valce, a bldi se chvile, kdy se ji2 koneene shledaji s domovem.

SmutnejAi bude navrat tech, jejicid otcove, muZi a bratti obetovali 2ivoty pro milovanou vlast.

Vy vSichni, kterkm je snadno pomoci, neodepfete podporu bratrihn z v3ichodu. Pfichazeji do vlasti a osidluji pohranidi s dobr)hn Umyslem, bYrt vernou strati naSeho lidu a republiky.

Josef Kazda. ) •"o KRAJANE NEZAPOIVIINAJI NA VLAST. teskoslovenAti tenniste Drobia3'7 a Caska jsou jiz nekolik dnu doma z indickeho zajezdu, kdy se nam dostava, do rukou vestnik oeskoslovenskeho spolku v Kalkute z 3. ledna, v nem g jo o nich take zminka. Je z ni videt, ke ka2dt takov3-7 zajezd pomalia, propagaci vlasti v cizine, a ke tedy i v Indiii spinil tide'. Vestnik uvadi, k navAteva obou tennistri je jednou z nejvetAich propagaenich poeintir Ceskoslovenska ye vS7chodni Indii. Ostatne take tenniste potvrzuji, ke byli stfedem zajmu, a ke eeskoslovenska, kolonie se o ne dobte starala. elenove spolku na vlast take nezapominaji.

Poslali na pfiklad Masarykove studentske kolleji v Dejvicich dvaadvacet tisic korun, a posilaji do vlasti take rrizne zboZi. PtedevSim kutivo, a nyni se zaeinaji vyfizovat zasilky latek, ktere vyrobi britske ptadelny. Dale propaguji krajane v Indii Pra2sk3-7 vzorkov3i veletrh jednak informacemi, poskytovanSmi A. Ciborou v Bat'ove prodejne v Grandhotelu v Kalkute, jednak vyveSenim plakatu v Lahore a Delhi.

Strana 14.

VESTNIK

KRAJ ZULOVEHO KAMENE.

MASARYKOVA ZDYMADLA

ulove oblasti naleteji k nejduletitefdim nerostriSm vS7skyttim v na2ich zemich yelped. Mimo nejbohat,21 oblast ye Slersku je neznamnejsi °blast skuteeska, povlta yska, krkono2sko-jizerska, sttedodeska, lipnicko-svetelska a jihoeeska Ve vSech se doldS7vd, vS7borna *gula, ktere nejraznefSim zpracovani jako veimi trvannvy kamen k stavbam a teeltm zvlaSte monumentalnim. Piles ulevu, ktere piinesly praci lomat(' kamene skalakt kompresory, hlavni tiha doldSrvani kamene spoeiva na praci rukou. Kladivo, ruzne druhy dlat a S"pidakil jsou nejdule2itejai nastroje v lomu. ZiskanY kamen se pak ruzne zpracovava, ve specialnich kamenopramyslovYch zavodech, jichz je u nas na, tti sta. Jsou vybaveny pilami na kezani kamene, brousicimi a leSticimi stroji, frezami, soustruhy a jinYmi technickYmi vymenostmi.

2ula pornHe papirnam. — K vYrobe papiru ze dieva je tteba takYch mlecich valet. Dova2ely se k nam z Nemecka a z Finska, kde byly zhotovo yany z umelYch hmot a ze surovin ciziho pilvodu. Nyni dovoz techto mlecich kament, nezbytnych pro ka2dou papirnu, ustal. Papirny volaji o pomoc. A tu poskytla tvrda deska 2ula.

Zakitu k pokustm s 2ulovYmi mlecimi kameny poskytla odborna skupina prtiunyslu kamene.

Vysledek cele tady odbornYch zkouSek've statnim vYzkumnera Ustavu ukazal, ze oeska, 2ula ma v'Sechny ptedpoklady pro vYrobu 2ulovYch mlecich kament, jimi2 bychom mohli zasobit i svetoq trh.

Prvnim zavodem, ktery pokusne vyrabi 2u10ye mleci valce u nas, je kamenicka firma Antonin Podpera ye Svetle nad Sazavou. Prace mlady podnikavY spolednik firmy JUC Hugo Bonner se svou man2elkou, ktera, je prvni kameniekou v naM republice. TakovY mleci kamen bude valit asi deset tun. Je pochopitelne, ze v2ichni odbornici se zajmem oeekavaji vST odapirny, jet-sledkypouilstejnakov2chny, nalehave volaji po zavedeni -Leto vSftoby.

Prace na leta, ale mak) kamenikii. — PovaleenST svet se zajima o naSe kamenicke vSirobky, jak pro stavby pozemni, tak i pro prace vodni. NejvetSi poptavka je po vVrobcich dekorativnich a monurnentalnich, chramovSich a htbitovnich. Velky zajem je o ryti podobizen do kamene. VS7. roba tohoto druhu ve svetelskem podniku potiva, ochrany patentniho fitadu. Neobyeejne velkSi zajem o rytecka dila je z Holandska, Ameriky, Anglie a Egypta.

1Thechen na g kamenopremysl, jemut kyne na mnoho let pine', zarnestnanost, narati vSak na katastrofani nedostatek pracovnike. Z dvaceti tisic ptedvaleenVch kamenika v eeskS7ch zemich zustalo svemu povolani verno asi etyki tisice pracovnikii v premernem staff 47 let. Dorost chybi ve.bec. Pti tom je zfejme, ze spineni dvouletky ve stavebnictvi zavisi na spineni U.kohl kamenopremyslu. Bude proto povinnosti povolanSr'ch Wade, aby co nejdiive vratily kamenickemu priimyslu sily, ktere odeSly jinam.

Dila z deskomora yske tuly. — Od skoneeni valky byla ze tuly oblasti svetelske vytvotena dila, ktera budou na veky svedectvim jakosti Ceske tuly a prace eeskS7ch kamenikil. V rekordni dolde byly doclany pinke ye kvadry na most, stavenSr sovetskSimi vojaky v Bratislava, aby mohl 13Srti dostaven, net stoupla voda v Dunaj. Take podstavec Havliekova pomniku v Havliekove Brode, zhotovenV z jednoho kamene o vaze vie net pill nakladu teleznieniho vozu, vznikl ve svetelsk3ich dilnach. Z tete tuly dala rumunska armada zhotovit pamatnik hrdintm z bojiSte u Lueence. Z ni je take vypra covan veliky pamatnik rudoarmejcilm a ra2im bojovnikem v Hornich Dubenkabh u Jihlavy, kterSr zdobi portrety presidenta Osvoboditele, presidenta dr. BeneS'e a generalissima Stalina v nadtivotni velikosti. Ze svetelske tuly vznikly i desitky jinS7ch pamatnikt, symbolicky tvrde nova mezniky pro katastralni prace v obnovenSrch Lidicich a kada del jinVch. Ladislav Langpaul. ) • A • !( Kdy2 se neutiva, telezna nadoba nejakou dobu, ueini se dobte, natt'e-li se tukem nebo olejem. Potorn se ma zabaliti do papiru a ulo2iti na suehe misto.

Kdo projitdi po teleznici od Prahy pil es Usti do Podmokel nebo po druh y strane Labe do Dedina, je uchvacen krasou labskeho udoli. Nav'Stevnik Usti vsak v Otasu zustane stat nad technickSun zazrakem MasarykovSmi zdymadly pod sttehovskVm hradem. Pro poznani velkeho vSiznamu zdymadel nutno jit o nekolik mkt zpet.

Drive byla nag e nejvet2i vodni testa Labe za nizkeho stavu vody postihovana dopravni kalamitou. Pti spadu sedmi metro u Usti pusobil nedostatek vody stale potite a tediSte Cinilo dojem SvatojanskS7ch proudt. Bylo pro plavbu lodi s vetSim ponorem nezpOsobile. Doprave tedy sloutily tetezove parniky. Aby bylo zabraneno Skodam z nesplavnosti Labe, bylo v roce 1923 ptikrodeno k stavbe zdymadla, ktere ptedei vSechny stavby tohoto druhu u nas. Prace trvaly nekolik let a byly Opine dokoneeny teprve v rode 1936. K porozumeni velkemu dilu je tteba vedet, te mohutne pilite zdymadla, postavene na kesonech, jdou at do hloubky patnacti metre.

Zdymadlo ma plavebni zatizeni, slotene z velke komory a dvou men2ich komor na pravern btehu Labe. Uprostted teky je jez o etytech polich opatteny StoneyovSuni stavidly.

Katcle pole ma svetlost dvacet etyti metry. Na levem btehu je hydroelektrarna se ttemi turbinami, jimit proteCe za vtekinu tti sta krychloVch metre vody. Elektrarna ma v)ikon asi dvacet tisic konskS7ch sil a vyrobi merle asi osmdesat milont kilowattu. Napaji proudem nejen prinnyslove zavody Osteckeho kraje, ale zasobuje proudem take elektrarnu v Ervenicich i elektrarny ostatni.

Velka, komora je ye vratech diroka dvacet etyti metry a ma sto sedmdesat metrO utiteane delky, takte komorou mohou najednou proplout etyti labske Cluny i s parnikem, nebo celd soustava volt. Duletitost zdymadla vynikne teprve uvedeme-li, te katdST ohm pojme najednou 240 tun nakladu, tedy dva pine nalotene velke nakladni vlaky. Napineni komory vodou trva, pouze dvacet pet minut. Maid, komora o svetlosti tkinact metre a 170 metro utiteene delky je rozdelena vraty na komory d ye. Katcla se napini za pet minut.

Mno2stvi strojt teto technicke vymotenosti, jakou jsou Masarykova zdymadla, obsluhuje jen nekolik mute. Stroje uvadeji v Cinnost stavidla, sklopne jezy, vrata, kanaly a propusty.

Velike jezero nad MasarykovS7mi zdymadly zadrtuje asi devet miliontz krychluOch metre vody a udrtuje tak stalST sta y vody do delky dvacet kilometre, tedy az k Losovicum. Do Prahy je je2te deset daltich menSich zdymadel.

Melt jsme pkiletitost hovokit s vrchnim jezminn p. Vavrou, ktely byl zde u zdymadel jit za prvni republiky. Povedel nam, ze zdymadla byla zachranena od znieeni Nemci rychlS7m postupem Rude armady. Nernci jit nemeli Cas vyhodit stavb y do povetti. Z Otrob stavby bylo vyneseno potom pine auto tkaskavin. Vrchni jez11V kontroluje a pozoruje vdechny maid ptistroje, ktere kontroluji sta y vody at k Litome'Maim a po slySeni stavu vody na ostatnich tekach podava katdou hodinu zpravu hydrografickemu Otadu do Prahy. Tyto stavy pak oznamuje Cesky rozhlas ve sv7ch zpravach a lodnici v Praze, Lovosicich, Usti n. L., Podmoklech at k Hamburku podle toho lodi nakladaji. Povinnosti vrchniho jezneho je neustale udrtovat stay vody, aby hladina neklesla a Jodi neuvizly na meleine. ) • 4, • ( IVIUSIME TROCHU VESELEJI. Vaclav Nemec.

Sest let okupace nas odnaueilo zdrave veselosti. Kolikrat jste se kdo za ptibuzenstvo, ktere melo nekoho v kriminale nebo v koncentraku, za katdSon dnem a na katdern kroku Cihalo nove nebezpeei, vSechno nam slo naptie a v2echny ty udalosti na beticim pasu let budily starost za starosti. Smal jsem se jen, kdyt Nerrici prohravali, kdyt je hnali k v3ichodu i zapadu a slo to s nimi s kopce. A to jsme se small jeSte tajne do hrsti, aby to nikdo nevedel. Small jen pod kuzi, nebot' i za smich v nestketene chvili

Ve stfedu, dne 26. imora 1947. se platilo hlavou. A zpival jste nekdy neko? Ano, ale jen v kostele Svatovaela yskou hymnu a pak ut se ani na pohtbech nezpivalo. Ude' odvykli radosti i smichu a jejich zamlklost a zasmuSilost se stala obecnSrm zjevem, chorobnS(m, neptirozenSm ptiznakem, ktery poznamenal na dlouho naSe tvake, na2i tee i povahu. Progli jsme duSevni promenou a bude opet tteba de121 doby, abychom se vratili k zdravernu rysu nagi narodni povahy, kter3im je veselost, zpev a smich.

Zpev v kriminale. — My, kteti jsme byli zavteni, jsme si na vzdory vSemu nejednou zazpivali. Zpivali jsme v Terezine na celach veder pfi zavtemich oknech a potme nade narodni pisnieky, zazpival si i nejeden na smrt odsouzeny cele smrti "Kde domov mej," zajisktiv vzpominkami a touhou po vlasti, po domove, po svobode, zpivali i eati vezriove v koncentradnich taborech. Na gi hogi umeli zpivat; kdyt spustili etyti pary biVch koni pii kytate, naslouchal ce1S7 barak. Vtdycky se ov2eni nezpivalo, musila se vystihnout vhodna, chvile, nalada.

Vratili jsme se dome, mezi vas a take ut nezpivame. Nakazili jste nas s ygrrn mleenim, svS7m shonem, starostmi a pohledy. Tam jsme zatajovali smich jen pied smrti, tady nas o nej ochuzuje katda maliekost. Nedovedeme to v sobe pfekonat, hned pro, v2echno vylitneme, rozktikneme se jeden na druheho, zarmoutime se a tvatime se hrozne neptistupne. Vstoupite do kupe ye vlaku a vidite, jak je katdST tajemne zahalen v roucho mlceni, zalez1S7 do sve ulity a zle nakvaSenSr, kdyt na nem chcete kousek mista. Totet v elektrice a 'dude, kam ptijdete.

Jsme reservovani, mame odstup jeden k druhemu. Myslim, te jste se meli za protektora doma radeji a te jste vyzatovali soudrutnosti a pH,telstvim, byt' i nevyslovenym.

V tramvaji. — A piece jen tu a tam se lehko snati tallest mezi nas veselejSi ten. Nastoupil jsem jako obvykle do stra2nicke jedenactky a uz mne bylo veselo. Fri-yodel to zpilsobil. Star2i chlapik, s brDemi, ale ploy humoru.

"Tak mladeti," radii, "jen dovnitt, tady ta sleena, a tenhle pan, kdo je2te jede na derno! (mne to nevadi, te se tlaeim, ja v torn takhle bruslim ce1S7 den)." — A na poznamku, te je nejakST veselS7, odpovida: "Prof by mel byt pracujici elovek smutiV, kdyt se mete smat . . . " Ranni rozmrzelost nas opustila, s takoqm prilvoddim, paneeku, se dobte jede na tramvaji i kdyt je ptecpana. Hned by bylo veseleji na svete, kdybychom se jeden na druheho usmivali, nestahovali brvy a neusktipovali. K veeeru jsem jel devatenactkou. Byla take Wild,. prilvodei byl jednim z tech, kteti delaji slutbu s dobrou mysli, jet se ptenaSi na ostatni. Razem to pokazil nejaky hejhula, kterS7 na neho idled, (a to pry je jeho zvykem!), "te ta pani mohla 1:1 7t ut davno venku, kdyby byla chtela."

Prilvoddi mel pravdu, je tteba nechat napted vystoupit a pak teprve do vozu, myslil to dobte a netekl to zle. VS'imam si techto mutt v tramvaji, otravili bychom je nemistnSm vytahovanim se, ztratili by humor, veselou chut' k praci a ochotne slovo by bylo vzacnosti.

V eekarne. — Takovou podobnou vac jsem zatil v jednom socialnim Ustave, kde Cekalo mnotstvi lidi na vySetteni. Pozvali je na osmou, ale je2te v devet se to nehSrbalo. Sleana byla studena, mrzuta, a nevlidna. Div nekousala.

Strohd,. Pak se to vysvetlilo, kona slatbu za dye jine, a stejne je to asi i s lekari. Ta pfekotnost a trvalS7 shon vyeerpava nervy tern, kteti maji pedovat o zdravi jinS7ch. Snad se jedte tu a tarn nekterV patient ozve — a vznika trvale napeti mezi obema stranami. Jsme v2ichni nejak podratdeni jeSte, pketateni a neuspotadanost poalert nas svadi k nervosite. Ale vSechno bude, kdyt spojerimi silami, jak tikal nebottik statiCky mocnat Frant gek Josef, vneseme do sveho 2ivota trochu svetlefSi barvy, nalady, pokusime se odstranit trvajici nedostatky z dob okupace, leccos zreorganisovat, pozmenit k lepSimu, aby se lidem lope pracovalo, aby byli ye sve praci spokojeni, 2t'astni a stall se skuteen3imi optimisty, vetice v lepsi. zittek, Nezapomente, ze i smicb, uzdravuje,

VESTNIK

Ve stfedu, dne 26. unora 1947.

Z valneho sjezdu Svazu vysokoikolskeho studentstva Praha. — (OTK) — 6eskoslovenskS7 tisk se zabSiva, problematikou valneho shrornaaleni Svazu vysokoekolekti, jehoe se theastnil mfnistr ekolstvi a narodni osvety dr .Jaroslav StranskY, rektor Karlovy university prof. Bycl2ovsk3-r a poslanec A. Zapotockk. glo Mayne o vyfizeni otazky kolektivniho elenstvi a o prizn6,ni elenstvi ve fakultnich spolcich pro zahranieni studenty. Obe otazky se vyreeily kladne.

TRPIT • bolestmi hlavy • • • • •

zkaienmialudkem plyny a nadY'-'mfinim ztratou spanku nezaivnosti nervosou

VSTmena es. a jugoslaysk'ych naru Praha. — (OTK) — Oeskoslovensko a Jugoslavie ye snaze prohloubit spolupraci organisuji vYmenu svYch novina,ft. Pro utaeni sty kii se sovetskYmi odborati podle zpravy uverejnene v deniku Praze prijedou do Prahy zastupci Veeruske ustredni rady odborti projedriat vYmenne zajezdy.

--o--VSTpoved' Martina Sokola v Tisove procesu Bratislava. — (OTK) — V Tisove procesu byl jako dalei svedek jeete vyslechnut dr. Martin Sokol, kterSr ye sve “rpovedi uvedl, se ye slovenskem snernu nebyl nikdo, kdo by byl podal formalni navrh na vyhldeeni samostatnkho slovenskeho statu. Sokol priznava, ae slovenskY" snem nemel podle iistavy pray° k takovernu rozhodnuti a kdyby ne bylo byvalo nemeckeho nalehani, nebyl by se byl rozhodl pro samostatne Slovensko. gest sudetonemecldeh poslaneft odsouzeno k smrti Praha. — (OTK) Sudetonemeeeti poslanci Krebs, Schreiber, Hoehm, Werner, Kundt a Westend byli tribunalem lidoveho soudu odsouzeni k trestu smrti provazem.

Ostatni ohgalovani henleinovci dostali tresty mezi doLvotnim 2a1atem a ttemi roky. Byl osvobozen pouze poslanec Beno Fischer.

zavianfrmi

• funkcionitini vicpou?

Proyistnd po vice noi-li 76 let

PRAVNIK

Room 809 Telefon 4675 TEXAS (29)

Opaffte si Hoboko ve valiem sommdatoi neb poilete pro nail zvlilitni "sestnanto. rani' nabidku—a obdrilte co-

60c hodnotti—+ okulebnich

DODATEK Dra. Petra LeCivk Ole' Liniment — pro. atredek proti ryehlou Ulevu od revmatick'ch a neuralgicktch bolesti, svalovych bolesti zad, ztubtfrcit nebo bolavYch /wale, namoienin nobs vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinickf proctfe. od jistych docaan,ch ialudeanich nepol-idkd, jako zaiivacl po. ruchy plivodene pFebytkem kyaellny a pileni zahy.

Odeilete tento kupon "zvielitni nabidky"—Nyni

Obiratle se na nis kdykoliv potiebujete kvetiny.

NASE CENY JSOU VELMI LEVNE!

I

Po g tovnl

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept. 811-32F

2501 Washington Blvd., Chicago aa, — • 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can..' emme a.m.> snob

Zubni Lekai ttadovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN, -::-

Vykizuje vetkere soudni zale2itosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pfes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLII2BA V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotovNj k sympatickemu vytizeni nezbytnch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pou.

Levne ceny jsou nai zasadou.

EDWARD PACE

Polikebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st.' — Temple, Tex.

Barbecue sandvide, Pivo, Domici Chili, Kiva a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slugne mists pro uetyhodne

lidi.

5802 North Main St, Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

111•11M.0■In

BALSAM PROTI KASLI

Oas dle funluvy.

Res. 2687

513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

C DTI mi BILTI

RADY I

zadejte ye lova idectiral a kde nemajl, nevabojto a po glete pro lahey nob otos primo na dolejil adrenal-

PHONE 4445 TEMPLE, TEX. PHONE 5669

ticadovna 3248

• LA,noDrrt • Prsonivi CENAC

Temple Floral Company

GoNt L•KAA

Adresa.

DR. N. B. McNUTT

SEVEROV

Dr. Thos. N. Delaney I

PRAVNIK

Pohity, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinieich a novinky pro ditky.

BrSrle spraime ptipravene.

Jmeno

C. H. ChernoskST

6ERSTVE REZANE KVET1NY PRO VSECHNY UDALOSTI

'11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111MIIMMIS1111101111117

❑ Piilo2en jest $1.00. Polilete rani po5tou vyplacene pravidelnou I I unc $1.00 lahev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkuiebni lihve kaideho, 'Alava° Oleis a Magolo. ❑ (poplatek pfipoatin),

t eskf Lekat a Operatir 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fliadovny: Preston 2553

HALLETTSVILLE, TEXAS

at

4747.:144:Lh2eth cir.. K O • Neodklidejte I B u d' t e mondff I Berle easem vyzkou gene Dra. Petra Hoboko. Jest vice nei paierovael prostiedek— ialudeCni Cinnost pots. buzujici lek—sloienf z 18 liZebnfeb koHnkii, bylin a rostlin. Viiingjo zleniveli stieva k Einnosti. Pomithi jim odstraniti viznouci odpadky .-vypuzuje plyn zacpy a nadfmani •-• poskytuje ialudku onen skvelf posit tilevy a tepla. Pozor: U givejte pow* jak piedepsino.-

Dr. Chas. J. Hollub

J. F. BODKA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke privo, vyfizuje majetkove pojiiteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do iltadovny 618. 5, do res. 63

412 Main Street

HOUSTON,

Dor TAROKY: — Importovane z oeskoslovenska. Cena za hru $2.50 tECHOSLOVAK PUB CO., West, Texas (dz)

Strap*

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

State National Bank Bldg.

• Ai.4-Purd °vacs, • c/vs.

Jednini o rozsireni navitev americkSch vojikti do Oeskoslovenska Praha. — (OTK) — Do Prahy eef specialni sluiby americkYch vojsk v Eyrope generalmajor Bolling. Je hostem ministerstev zahranieniho a vnitrniho obchodu. General Bolling bude v Praze jednat o rozSireni navStev americkgich vojakii z Nemecka v oeskoslovensku.

01111110■01110■1111

John W. Legikar

,

a

Strain 10.

Padivejte k oznamovani

yfisTitz

Ve stfedu, dne 26.

11110ra

1647.

1100Ver skoneil svou inspelckni ce stu po Nemecku

Praiski arcibiskup audienci Hichovi spolupracovnici pied papeie dem Praha. — (CTK) — Papa Pius Praha.

— — (OTK) — Ve CtvrBerlin. — BSrval'Y president Her- XII ptijal ve Ctvrtek 13• (Mora prat tek 13. (Mora byl zahajen proces bert C. Hoover, ktereho poslal preproti Ilachovrn poraddim dr. KliPkijme se: Devde ku korlani, sident Truman vy§ettit vytivovaci skeho arcibiskupa dr. J. Berana. mentovi a dr. Popelkovi. domaci prate a detskeho pradla. a hospodatskou situaci v Nemecku, SPOLEHLIVE JMENO tadne vakeni. Byt, strava, plat. Mrs. skoneil svou inspekeni cestu a za Jmeno NONAT je betnYrn slovem C. L. Callaway, 9806 Inwood Road, kratko poleti nazpet do Washingtoye mnohYch domacnostech po ceDallas, Texas (9—c) nu.

Za sveho pobytu v Evrope zajel lou generaci — dovolte aby to bylo Melounove semeno Black Dia- take do Elma, kde byl ptijat panu- i v domacnosti vasi — kdyt trpite mond, $1.25 Libra. — Spineless Cac- jicim papetem Piem XII. a mel s obeasnYm pichanim nebo bolesti. tus, — Century Plants, 10 kusu za nim deli konferenci. Pape ptijal $1.25 vyplacene. PETE NESHYBA take nekolik Clem Hooverova tprii.000 Safe Calls Pleasanton, Texas (8-10p)1 vodu, mimo jine Hugha Gibsona a generala Johna McDonalda.

CESKA OSADA DALLASKA Cena Nonat po g tou 55c a $1.05 Hledaa ueitele ueitelku pro eeskon "Modii d'abli" budou stketit Terst.

It C. MILLER & prazdninovou gkolu. Kdo se o toto Brigada "modrYch v Californie misto zajima., dopi gte na dole uvede- poetu asi 5,000 vybranYch namot- Altadena, nou adresu. nikil bude tvotit americkou vojenMrs. B. Varcik skou strati v Terstu, kterY bude pro4015 Metropolitan Ave hlagen svobodnYm pMstavem. VojDallas 10, Texas sko bude vybrano z 351. pe'Siho pluku pro svoji odvahu a dobre choMedite &Mu ke koupi? — \Tani. Po ratifikaci mirove smlouvy Hiavni fikadovna SPJST. ye Fayet- americka brigada se ptipoji k poteville. Tex., ma dtinu k prodeji ye dobne britske a jugosla yske ve Woodbury, Hill County. Whodne stratni slutbe ve svobodnem pHpodminky prodejni i platebni. Piste stave. na: Supreme Lodge SPJST., Fa(31-ds.) Anglicans pair zadriuji v severni yetteville, Texas.

Africe 13,000 sovetskSrch obeanii

Maly Oznaniovatel

onat

ZABAVY

ori

I'S du

Pokrok Houston

ESKE REKORDY

Berlin. — V sovetskem okupaenim pasmu vydavanY nemeckY list na prodej u "Taegliche Rundschau" otiskl italskou zpravu, ze pry Anglicans zadriuji v severni Africe asi 13,000 so843 Waverly, H. Heights vetskYch obeanii, se kterYmi se velTelefon V. 27725 mi 'Spathe naklada, protote potaduji, aby byli neprodlene repatriovani do Sovetskeho svazu.

(6-6p) Takove zpravy z italskYch pramewl otiskovane v nemecktch liUspokojivf postup dvouletky v tsR stech dlutno ptijimat jen s velkou Praha. — (OTK) — Ve dvouletem opatrnosti, protote jsou vypoeitahospodakskem planu dosahla pro- ny na roze gtvani spojencil. dukce v dolech 105.1 procent, vSrroba energie 100.1 procent, vSrroba Sena zamitl 6 billionove sniteni rozpoetu v hutich 112.9 prompt, v kovoprftSenat a kongres jsou ostte dozmyslu 108.8 procent, vSrroba v chemickSrch zavodech 53.7 procent, v dvojeni pokud se tYee drastickeho prOmyslu sklatskem 92.7 procent, v sniteni vlaclnich vYloh a presidenkamenoprftmyslu a keramice 60 tem doporueeneho rozpoetu. PH procent, prnmyslu papirnickem 100 konferenci republikanskYch senaprocent, v dkevopramyslu 102.3 pro- torfa. 22 hiasovalo pro sniteni rozcent, v priimyslu textilnim a °de li- poetu uvedeneho pres. Trumanem nim 107.9 procent a v priimyslu ko- na $37,5000,000,000 0 $4,500,000,000 tedelnem a gumarenskem 122.1 pro- a pouze 19 bylo pro f bilionove Odekava se take, ze jen hrstka cent. demokratickYch senatort, zahrnuSyn Emanuela Moravce pied lido; je v to Harry F. Byrda z Virginie a vfm soudem Kenneth McKellara z Tennessee Praha. — (iTK) Syn Ema- bude pro sniteni o 6 biliona, o ktenuela Moravce, obtalovanSr ze za- rem se zkuS'eni statnici vyjadkuji, biti elena Strate bezpednosti, byl ze ohrozi nejen hospodatskou, ale i postaven pied soud. vojenskou strukturu zeme. et —Cirkev L. M. Bratki v Granger Ke spojeni CIO a AFL bude konati Otivujici schiize, kteMina americka unie C. I. 0. forre zapoenou v pondeli 3 .lakezna malne pkijala v fiterY* pozvani od 7:30 veder a potrvaji 5 veeern.

Americke Federate Prate (AFL) k Dp. Dr. J. Mrazek, farak Presb. diskusi o spojeni. CIO president sboru Bratrskeho ze Silver Lake, Philip Murray projevil ochotu jmeMinn. bude kazati. Bude to jeho novati vYbor, jeho bude piedseprvni cesta do Texasu. V fiterSt 25. dou, aby projednal s podobnYm v imora pkijede do Temple, kde bude borem druhe unie motnosti spojekazat hned veder a celY tSiden ni. Za podminku uvedl, 2e nejdkido nedele 2. bkezna. V nedeli veeer ye jest nutno spolupracovati tane 2. bkezna bude kazati v Taylor. v boji proti vSem ptedioham, statRev. Joseph Hegar z Temple bu- nim i narodnim, namitenYrn proti de kiditi tyto otivujici schuze. Rev. *mum delnictva.

V. Vakina z Champlin, Minn., kte0 ye sboru Granger, bu- Z4kon o pkidelu skonfiskOvanfrch ry iivnosti v pohraniei sehvaien de pHtomen svoji pomoci.

Schfize v Granger budou konany Praha. — (6TK) — Narodni v fedi Ceske v pondeli a v fakery 3. shromatdeni schvalilo zakon o pHa 4. bkezna a v fedi anglicke 5 a 6. delu skonfiskovanS7ch tivnosti a robkezna. BratrskS7 PeveckS7 Sbor bu- dinnSTch domkit v pohraniei. Zakon de pomahati pii zpevu po vgecky se tS7ka 40.000 drobnSrch tivnosti a 200.000 rodinnSrch domft. veeery Otivujicich Schtzi.

S. Cmelka

Houston 7, Texas

J. R. Baca Syncopators

2. biezna 9. biezna

VSTUPNE: AlUil I DAMY 75c Tax included 0 zakusky a obeerstveni nesttevnikft jest vStorem naletite postarano.

11AD POKROK DALLAS CIS. 8 2625 FLOYD ST., DALLAS OZNAMUJE

Tanecni Zabavu v nediii, dne 2. bfezna MI FIUME

JOE MACOVY KAPELY •

Q.,

•

V PitiPRAVE: TRETI NEDELI V BilEZNU, "SEMIFORMAL DANCE" PRI HUDBE JOE MILANA Z FORTH WORTH PRVNI NEDELI V DUBNU: "VELIKONOtNi POMLASKA" SE ZENSKtM PRAVEM PO DESATE 'IODINE. (gMIGRUST.) HUDBE ERIC HONZY Z ENNIS (p)