Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922, ROeNIK (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ye stredu,
(WEDNESDAY) 5. fmora (February) 1947
C1SLO 6 ..•■■■•■•■■1
11Mareaeaavoragasaa,
DilEVO - CHLEB SKANDINAVIE. c, STALETI je spjat elovek na severu s lesy a dkevem. Bez neho je zde 2ivot p neptedstavitelnY. A je--li jeete na svete kus stare romantiky di-evorubcfn pak je to s vkjimkou Kanady jedine zde. Zde, okolo polarniho kruhu, v zemi, ktera nema uhli.a kde dkevo pkedstavuje krev, ktera Zivi eestimilionovY narod v srdci Skan.dinavie. Rany sekyr jsou easometieem a hvizdot automatickYch pil provazi svou pisni t yrdY, ale krasnY 2iy ot clfevorubct. Od rana do pozdniho veeera se zakusuji sekyry a pily do urostlYch kmeny a bile rang krvacejici mizou a syte vonici pryskyfici pini eiry lesni vzduch. Cele armady dievorubct se prokusuji stale hloubeji do nitra lest a za nimi zfistavaji le2et dlouhe kmeny stromd, ktere se v hospodakskYm Carokruhu promeni v chleb a blahobyt zeme. Jen zima provazend v techto krajich silnymi mrazy a bohatkm snehovYm ptikrovem pferuei na eas dkevorubecke prate. Les i dtevorubci odpoeivaji. Ale jen co sluneeni teplo zesili, stromy shodi svou snehovou eapku a snehove zaveje se zaenou kreit pod sluneonim teplern, nastava v rozsahlYch lesich novY Zivot. Z vodnich kapek kanoucich s yetvi stromt se stanou potteky ubihajici o pfekot do Meek a fidoli. To nastane hlavni a nejteZei prate roku: plaveni dfivi. To pfichazeji ke slovu miAi jako vystkiZeni z romantickYch ptedstav chlapeckYch let. Silni, nesmirne odvaZni, ale pki torn dobrosrdeeni, jak mute bYt jen Clo y& vychovank panenskou pfirodou. Plaveni dtivi po evedskYch kekach je zavisle na jarnim tani a reguluje se u pfitokt eetnYmi pfehradarni. Je to u2 jakYsi zaver mnohamesieni dfiny dkevorubct — svatek odvadeni prate. Behem. Leta se meni toto tani v uzasne horske povodne, ktere zajiet'uji po dlouhou dobu neam:gene plaveni do velkYch kek. Jak levna je tato cesta vodni odpravy, necht' poslouZi k ptedstaye skuteenost, Ze na pkiklad v roce 1935, i kdy2 udrk)vani techto vodnich cest stalo za rok 20 miliont evedskYch korun, byla to piece jen pouha sedmina nakladu, co by stela tato doprava drahou. A to prnmerna, delka tohoto lacineho vodniho transportu z mist kaceni pNmo as k pilam, pololenkrn u Usti fek na pobteli Baltickeho mote, eini zhruba 120-130 km a roene se tu dopravi asi 55 miliont kubickYch metrt dieva! "Dkevena feka." Ano, tak bez pfehaneni je mono oznaeit ony desetitisice podt'atYch horskYch velikant, troucich se o sebe v straenem pkivalu horske povodne a kiticich se s pekelnYm dunivYrn rachotern strZemi horskYch htbett dolt. Neslyeie vlastniho slova — nevidie nic, ne2 zeekenou penu rozzutene keky a dtevo — same &revel, ktere se mite, sem a tam, vini, prohYba se jako nekoneenk had. Tu se vzpriel jako ve vzdoru, to vymrg ti se na skalu a pada pet do fake drahy horskeho pfitoku, hell s
sebou mere vSe Zive i nelive. na svoji dlouhou pout'. Ve dne v noci teka bouki, ve dne v noci je tkeba hlidat jeji tok. Je to filasne sledovat plaveni dteva a neni nepravem, kdy2 se fika, pohled na dfevenou teku pfedoi svou mohutnosti a nesmirnosti ptirodni shy i slavnY niagarsky vodopad. U2 se ti zda, Ze to veechno zfistane najednou
Pisen rodne zeme Tva, zeme, tvat je srdci memu Stedra boZi dlari, Tye nebe nesou jima — modre krasy lira plan — Tve nivy jako Mee vina pnou se silou zrn, Tye lesy tichem pfetekaji vkly jak lun g srn, TVe luhy hvezdnou krasou zraji polnich kvett. veech, Tye strane planou horce jako divei zraky v snech Tve skaly clejfi davnych navraceji stmelY eas, Tve teky fletnou zni, kdyi tekou v svetel jas, Tye testy, je2 tra y zdobi lem, jsou nejkrasnejei z cest. Jak rad jsem, ze zit smim v Tobe, rust a kvest! Alois Zaruba v knize "Zeme vitezna."
stat, ze zaklinene kmeny vytvoki pfehradu, kterd rozlije vody po skalach a poseje kmeny horske hibety, kdy2 se najednou, bthvi ke se vzal, objevi chlap jako hora s dlouhYm bidlem. S opiei lehkosti yyskoei na letici pas, unika zraku s rychlosti proudu a neodejde dtive, dokud nepohne k potadku neposedne kiddy. Staeil by jedinfY chybnY krok, jedine neptesne opteni bidlem, aby z toho, eemu jeete pied chvili tikali Stig Forssell, zbyla jen hromadka hadrt, ale neni sily, ktera by zarazila odvahu techto potomkt slavnYch Vikingt. — Obdivuhodni muZi. — Pravi severeti chlapi. A tato verna stra2 lidi z hor neopoueti plavebni naklad ani tehdy, kdy2 dostihne Usti ptiton do velkYch tek (diva). Pravda, konei dobrodruZna romantika — konei i nebezpeena hra se smrti, ale bez dohledu pfece jen naklad nemfae bYt. V klidnYch vodach mohutnYch kekl je transport u2 v bezpeei. Svedske teky! Kolik kouzla a romantiky v sobe taji jejich klidne vody. Divas-li se na ne s ykee, ptipadaji ti jako stfibrne jazyky v zelenomodrem moti lest, ktere elehaji od hranic Norska dolt k Baltickemu moil a nesou pozdrav dalek Mem na pobteli. Tu se rozievaji- v
ohromna jezera, tu zase vytvafeji tisice malYch i velkYch ostrtivkfr a kakla z nich jako by byla statem pro sebe. Nedivte se! Jenom podle nich buji zivot. Jsou tepnami v tele Skandinavie. Bez neho by vyhasla kamna domacnosti, bez neho by 7tilstala stat kola tovaren, bez neho by nebylo donna, prtmyslu, obchodu a tim ani bohatstvi statu. Celt' evedsky export at' ptimo neptimo zavisi od dteva. A jenom v samotnem zpracovani dteva je evedska, freast na svetovem exportu vedle Kanady jednou z nejsilnejeich. Pked valkou ainila v nekterYch odvetvich 42%. Podle Baltickeho more vyrostly cele stovky tovaren, pil, celulosek, papiren, jejich2" zakladni surovinou je dkevo. Vyrostla i desetitisicova mesta, jejich2 moderni stavby rusi pel Huse o zapomenute zemi u polarniho kruhu. D9evo — dtevo a zase dtevo! Po2ehnanY dar zemi Skandinavie. Jan Novotny, Stockholm. Oznameni elenum richt cis. 25. v Ennis, Texas. Jak veichni vite, pied nekolika tYdny jsme meli fotografovani veech elent v kadove sini, ale obrazek se mot dobte nevydatil. Obrazek jsme poslali br. redaktorovi, co o nem soudi, a kekl take, Ze by se nehodil otisknout v Parnatniku. Moc Cleat se pohnulo, taz Ze jejich oblieej neni poznat. Tak bud'te tak laskavi veichni eleni a pfijd'te zase jednou se dat fotografovat. Myslim, 2e se y ydati lope, neb fotografista bude mit jinou kameru. Za druhe bylo by nutno, aby se jeete vice elent dostavilo neZli posledne. Je nas velikk podet, tak by i tolik melo bYt zastoupeno na obrazku. V nedeli bude take mesieni schfize, tak ptijd'te co nejvic vas mute 9. Unora. S bratrskYrn pozdravem, J. F. Hrabina. ) • 4 • (
ALENDA 8. thaora. Zvla gtni taneeni veselice v sini fadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. 9. senora. Magkarni Pies v sini kadu Svaz oechoslovant Cis. 92. ye Fort Worth, Tex, 9. fincra. Fotografovani elem.) spojenYch dn. Bratrska Podpora Cis. 43. a Pokrok Pierce els. 50. v El Campo, Tex. 9. finora. Fotografovani elenii tadu Ennis cis. 25. v Ennis, Tex. 9. anora. Oslava 30. vSrroei zaloieni radu Jaro Cis. 130. v Dallas, Tex. 9. Imora. Fotografovani Cleat spojenYch du Laskavost Cis. 70. a Rozkvet RtiZe Cis 81. v Needville, Tex. 9. tinora. Fotografovani elenti radu Osveta 38. pfi Koval-, Tex. 16. unora. Oslava 13. vroi-4 otevieni sine fadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Na poradu clivPdlo "Pozor, nedotYkej se" a hromadne uvad ,'N ni novkch 23. Imora. itadove divadlo v sini fade Stefanik cis. 142. na Cottage Grove v Hcuston, Tex.