llntered as second ~laSB mall matter, .January 3rd, 1933 .at W est, Texu, under the Act of Con~ess of August, 24th, 1922. ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday) 11. prosince (December) 1946.
ČÍSLO 50.
JAK JE DNES NA SLOVENSKU. '
KDO
BY SE doma odvažoval rozdmy chovat spory mezi Čechy a Slováky, toho srazíme k zemi," varoval ve své hodinu trvající řeči dr. Josef Lettrich, předse da Slovenské národní rady, který zavítal do Ameriky, aby se tu pokusil některým skupinám amerických Slováků objasnit, jak žije sloven ský lid za nového pořádku. Dr. Lettrich mluvil před přeplněnou síní so kolovny Chicago a z častého potlesku, jímž řeč jeho byla přerušována bylo jasno, že účastníci jsou s jeho vývody spokojeni. Jet' dr. Lettrich řečníkem výmluvným a učinil skvělý dojem na obrovské shromáždění. Jak je dnes na Sloven sku? Naše čtenáře bude zajímati výběr ze skvě lého proslovu slovenského vůdce, jak násle duje: "Drazí rodáci, přicházím mezi vás, abych tlu močil vroucí pozdrav za Slovenskounárodní ra du, tohoto zákonodárného sboru slovenského, abych vás informoval o našem životu doma a abych se pokusil o prohloubení našich vzájem ných kulturních styků." Dr. Lettrich dále pravil, že přišel aby tlumo čil pozdrav celého národa a celé republiky če skoslovenské. "Slovenští krajané nezapomenou na svou rodnou vlast," pravil řečník za frenetického potlesku. · Řečník zdůraznil, že "svoboda národa česko slovenského se ve skutečnosti rodila na půdě americké." Vzpomenuv Masaryka, Štefánika a Beneše, řekl dr. Lettrich: "Vy jste byli-pionýry naši svobody." Řečník pokračoval ve vypočítávání zásluh a merických krajanů o osvobození staré vlasti: "Vy jste první zahájili revoluci českosloven skou. "Vy jste první se rozhodli, aby Slovák na vě ky byl spojen se svým pokrevním bratrem Če chem. Po vás to byli naši, kdo se k takovému kroku rozhodli v Turča11skéStolici," řekl dále .a vzpomínal společného odboje za první války; obnovení odboje za druhé války. "Druhý československý odboj znamenal ob novení slibu a rozhodnutí obnovit ztracenou samostatnost a svobodu a když přišel čas, slo venský lid se chopil zbraně. Šli jsme do boje za myšlenku samostatnosti Československa a svo body. "Rozhodnutí naše, abychom žili s bratry Če chy, není žádná spekulace. "Věfim, že jak se Češi oddělí od Slováků zahynou, a oddělí-Ii se Slováci od Čechii - ta ké zahynou. "My nechceme zahynout, my chceme žít. "My se chceme v Evropě uplatnit jako nej lepší národ, a ukázat světu, že co Slovák a Čech, to charakterní člověk," pokračoval řeč ník. Burácející potlesk schvaloval jeho vývo dy. "Proto nedovolíme žádnému spekulovat s na ši budoucnosti. Nemáme si z čeho vybírat. "Není jiné cesty než tato." Dr. J;..ettrlchodpověděl těm, kdo mluví o "sa..
mostatném Slovensku." 'rěm řekl, že "samo statný ,Slovenskýstát se neudrží a takový stát o jakém vy sníte, ten, drazí přátelé, my s po vděkem odmítáme." Řečník se tu dotkl "nedů stojného poměru Tisovy republiky k pánovi v Berlíně." Dr. Lettrich se pak věnoval dvoum otázkám, jež předmnichovská republika nemohla vyře šit. Byl to problém menšin a problém sloven ský. "Nová republika oba problémy vyřešila doko nale," pravil řečník a vyprávěl, jak byl prove~lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllillllllllllllillllllllllllllllllllllllllllllllllll!llllllllllllllll
Prosinec. Fráňa Šrámek. Po sněhu půjdu čistém bílém, hru v srdci zvonkovou. Vánoční země je mým cílem. . Až hvězdy vyplovou, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, až lesní půjdu tmou. Tu ztichnu tak, jak housle spící, a malý náhle, dětinný, a v rukou žmole beranici, učarován v ticho mýtiny, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, svých slz až přejdu bystřiny. Míro ovane mne, jak by chléva, v němž vůl a oslík klímají, světýlka stříknou zprava, leva, noc modrá vzlykne šalmaji, tu budu blízko již. Ach, jsem tak blízko již, snad pastýři mne poznají. llllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllf
den odsun německé menšiny v Čechách a jak takový odsun je prováděn na Slovensku. "Němce poslala republika do Německa a Ma ďarům otvírá dveře do Mad'arska a nyní to bude stát Čechů a Slováků,'' pravil řečník za obrovského potlesku. Litoval, že Maďaři nejsou ještě všichni ze Slovenska pryč, leč pravil, "my jim odtud pomáháme jak rychle to je mož ným." Co se týká problému druhého, otázky Sloven ska, pravil řečník: "My [sme se neodvolatelně rozhodli, že i slovenskou otázku vyřešíme bra trsky a podařilo se nám to způsobem důstoí ným. Obnovená Československá republika bu de domovem Čechů a Slováků. Češi budou rov noprávnými se Slováky a Slováci rovnocen nými s Čechy." "U nás nemáme hádky mezi Čechy a Slováky. "Tyto hádky jsou věcí minulosti, a kdokoliv by se odvážil je obnovit, ten bude sražen," pro hlásil dr. Lettrich a dodal, že Slováci pomáhali budovat nový, nedělitelný stát. :Řečníkpravil dále, že zárukou nového, nedě litelného státu a vzájemného spolužití Čechů a Slová.ktl. je nová generace, nové pokolení. Ta.-
to nová generace si svobodu udrží, pravil, a mluvil pak o vytvoření Slovenské národní ra dy. Mluvil pak o zhoubách, jež nadělala válka, která zničila jak Slováky tak Čechy. Vyprávěl, jak Němci zničili dědiny, železnice, silnice a vše co mohli a jak národ slovenský se pustil do budování všeho s holými rukama. Pravil, že "slovenský národ nenaříkal. Dal přednost svo bodě. Šel budovat a za tři měsíce už jsme měli obnovené spojení - železnice, cesty." Mluvil o rolnících, kteří byli připraveni o všecko. Mluvil pak o tom, jak každý týden o slavovali. "Každý týden jsme měli slavnost, ale oslavo vali jsme po práci." Dr. Lettrich mluvil o ne smírném utrpení slovenského lidu, který se o bětoval, aby válečné škody byly co nejdříve z části napraveny. Mluvil pak o pozemkové reformě, která vzala púdu baronům a grořům a dala ji lidu. Mluvil pak 'o sestátníní těžkého . a pro dobro všeho li du důležitého průmyslu a obchodu, zdůraznív: "Všechno ostatní podnikání je svobodné, o všem pod dohledem, aby si podnikatelé nemoh li dělat co se jim líbí; aby z průmyslu neměli užitek pouze oni, nýbrž celý národ," pravil dále řečník za ohlušujícího potlesku. Dr. Lettrich dále mluvil o nové ústavě česko slovenské, do níž bude pojmuto vše co je nej lepšího pro celý národ. Před tím se ještě zmínil o obrovské pomoci, již ožebračenému národu poskytli krajané v Americe, UNRRA a o tom, jak také pomohla skromnost a odříkání našeho lidu. "Dnes my v Československu nemáme toho blahobytu, jaký máte vy zde, ale žádný tam nehladoví," pravil řečník a prosil, aby v další pomoci bylo americkými krajany pokračováno. O nové ústavě, jež má být tou nejlepší, řekl dr. Lettrich: "Naše ústava musí být politickou visitkou ná roda československého. Naši lidé budou na ni hrdi, jako jsou na svou ústavu hrdi občané Spojených států." "Chceme zvýšit úroveň československého děl níka," pravil řečník a apeloval na krajany a merické, aby se nenechali rozbíjet, aby se vy hýbali sporům a aby svému lidu doma pone chali právo řešit si vlastní problémy dle svých nejlepších schopností. "Uchovejte si svou rodnou řeč. Je hodna to ho, abyste ji pěstovali. "Nezapomínejte na kulturní styky s republi kou československou a uvidíte, že z toho oba. budeme 111ít prospěch - jak vy tak my." Řečník pak končil svou skvělou řeč heslem: "Ať žije sblížení americko-československé." ---)
...
(----
Praha. (ČTK). V českém pohraničí je ob sazeno kvalifikovanými uchazeči 65,589 země dělských usedlostí, z čehož připadá 5.400 na volyňské Čechy, 1.450 na ostatní reemigranty a 5.626 na Slováky. Neobsazených aeměděl .ských zemědělských usedlosti k 30. Ji$>padu je 15.725.