Entered aa second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est, Tens, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROČNÍK
SVOL.>
xxxrv,
WF;ST,TEXAS, ve středu, (Wednesday) 4. prosince (December) 1946.
ČÍSLO 49.
DVOULETKA SPOLEČNÝM ·cíLEM ČlECHOSLOVÁKŮ.
V
ÁCLAVSKÉnáměstí v Praze tonulo 28. října 1946 v záplavě barev a nadšení, když dopoledne vystoupil president republiky dr. Beneš na balkon Národního mu sea, aby odtud pronesl k celému českosloven skému národu svůj velký projev, jímž doprovo dí dva vpravdě historické okamžiky čs. národa a státu: skončený odsun Němců a vyhlášení dvouletého plánu. Pan president pravil: Milí spoluobčané,
svědomitě plnit závazky o ochraně mensin, které mírovými smlouvami jsme převzali.
oslavujeme dnes po druhé v nově osvobozené republice a po osmadvacáté vůbec výročí obno vení našeho novodobého státu. Snad málokdy jsme tento den cítili tak intensivně jako dnes. To, co nám vždycky osmadvacátý říjen tak vý mluvně připomínal, říká nám dnes dvojnásob: Připomíná nám náš staletý a tisíciletý vývoj, doby naší slávy středověké a moderní, doby na šeho utrpení a poroby, náš opětný povlovný vzestup za poslední dvě století, naše obrození, kulturní vzmach, hospodářský rozvoj, průmy slové a'kulturní nové vzepjetí, definitivní poli tické rozvinutí a konečně obě veliká národní vítězství v posledních dvou válkách - to vše chno nám říká náš osmadvacátý říjen. A bude nám to říkat stále a stále, co naše historie naší národní historií zůstane,
Nemesis spravedlivě zasáhla právě tyto škůd ce naší republiky. A vedle Nemesis - my sami právem a spravedlivě jsme učinili rozhodnutí. Bez zášti a nenávisti, ale také bez lítosti, jen s pocitem naplňované spravedlnosti sledovali jsme provádění odsunu Němců z republiky. Dě kujeme všem, kdož projevili porozumění pro tuto životní otázku našeho státu a odsun Něin ců umožnili Náš lid dovede po zásluze vděč ným zůstat.
Dnes je však mimořádně vážná příležitost, abychom zdůraznili dovršení svého národního osvobození: Z republiky právě odcházejí po slední . vlaky s bývalými německými obyvateli tohoto státu. Těžko najíti dosti vážných slov, jimiž by tato událost významu dějinného moh la býti našim občanům připomenuta. Ve shonu denního života a ve sběhu tolika událostí ve světě i v našem státu, nemohli jsme věnovat postupně probíhajíjcímu odsunu Němců té po zornosti, které by si tato událost byla zaslou žila. Proto bych chtěl, abyste právě v dnešní den, uvažovali o tom, co to znamená, a abyste si při pomněli, jak po staletí náš národní život trpěl německým náporem, jak proti němectví jsme museli vybojovávat práva svého jazyka a svého národa a jak ve jménu boje proti německé nadvládě v říši Rakousko-Uherské jsme svedli sviij boj za osvobození. Dne 28. října 1918 dosáhli jsme státní, národ ní, kulturní a politické svobodya tím naděje na plné národní vyžití ve svém vlastním domově. A tato válka to potvrdila a dovršila. Víte as vámi to ví dnes celý svět - že jsme chtěli po·ctlvěa loyálně dopřát spoluobčanům německé ho jazyka, kteří zůstali v hranicích našeho stá tu, aby svobodně s námi vytvářeli podmínky . šťastného života v nové vlasti. Bude nám na vždy svědkem naše historie, naše všecky opě tovné pokusy o klidný život, -všecky naše dří vější koncepce politické, kulturní a vůbec dě jinné, že jsme se o to pokoušeli, jak jsme nejlé pe dovedli, a byli jsme rozhodnuti po roce 1918
Naše dobrá vůle se skončila v roce 1938 Mni chovem a světovou válkou; nejen že bylo velmi málo Němců v našem států, kteří by stejně po ctivě jako my byli toužili po mírném soužití, .ale byli jsme svědky toho, jak tato německá men šina všemi prostředky, jež jí dodávalo soused ství nacistického Německa, se snažila státu škodit, jeho pověst špinit a připravovat záhubu jeho národní samostatné existence.
Ode dneška nejen po právu, nýbrž i ve sku tečnosti náš stát je státem národním, státem jen Čechů a Slovákú. Učte své děti klidně, věc ně, bez zášti, bez nenávisti v duchu vyšší spra vedlnosti a v duchu veliké spravedlnosti dějin né, co vděiínách národa znamenal náš odvěký zápas s němectvím, a jaké je štěstí pro ně, že už nemusí prožívat boje a strasti, jež pamatují generace starší. Nechť je letošní den 28. října oslavou zakončení boje velkých generací na šich předků o národní svobodu v národním če ském a slovenském státě a nechť zůstane sou časně věčnou připomínkou, aby nové generace bedlivě střežily tuto svobodu, ostražitě sledo valy nástrahy, které by jí byly kladeny, a byly vždycky připraveny za tuto svobodu bojovat. Je však přímo symbolickou shodou okolností, že dnešního dne jsem podepsal zákon o dvoule tém hospodářském plánu, vládou připravený a ústavodárným Národnímshromážděním schvá lený. Jednu epochu právě jsme skončili, novou velikou epochu dnešním dnem začínáme. Jsouce sami pány ve syé vlasti, chceme dáti stát do pořádku po řadě let surového hospoda ření cizích okupantů. Víme, že novým pomě rům budeme nuceni přizpůsobiti své dosavadní pracovní methody, zracionalisovat systémy tě žební, výrobní i prodejní; v krátkodobém pr vém hospodářském plánu provedeme revisi to ho, co nám po válce zbylo, uvidíme, jak státní výrobní stroj pracuje, zlepšíme jej, upravíme, zmodernísuieme dopravu, své cesty, lesy, pole, města, vesnice a továrny tak, abychom v pří štích dvou letech napravili škody, které nám způsobila válka a okupace, a abychom dohonili národy, žijící ve šťastnějších poměrech, které ve výrobních methodách by nás mohly mnohde předhonit. To je smysl dvouletého plánu, vyjádřený pro stými slovy. Máme všichni zájem na tom, aby plán byl uskutečněn a jeho předpoklady splně ny. Vypracovali nám jej odborníci, kteří přeji maji záruku i za jeho správnost I za jeho spl-
•
nění. Kdyby se ukázaly omyly v předpokladech i v závěrech, v provádění i ve výsledcích, nebyl by to úspěch dnešního systému plánování; proto činím vřelý apel na všechny občany na šeho dnes plně svobodného státu, aby se zapo jili do práce s přesvědčením, s vřelým zájmem a snahou, udělat na svém úkolu co nejvíce do vedou a co nejvíce zmohou. Nevěřím, že by pracovní morálka našich lidí byla špatná; to bych musel věřit, že jejich mo rálka vůbec je špatná. Vím, že tomu tak není. Chci jen, aby byla lepší, aby se stala lepší a stá vala se krok za krokem dokonalá. Únava váleč ných let musí už býti překonána, snaha poctí vou prací a dobrým výdělkem zajistiti rodinu a stát musí se zase státi vedoucí myšlenkou každého našeho pracujícího člověka. Stát dal nové pracovní podmínky všemu lidu, dal lidu největší možnou účast na řízení věcí veřejných ihospodářských. Nyní tedy lid, to jest vy všich ni, my všichni, musíme světu dokázat, jak si ceníme své republiky svobodné. českosloven ské a že svého státu nejen bojem uhájíme, ale že si především v něm zajistíme prací blahobyt, štěstí a trvalý rozkvět.
V tom duchu podpisoval jsem dnes zákon o dvouletce, usnesený Národním shromážděním. V tom duchu bych chtěl zdůraznit symbolický význam dnešní naší manifestace a v tom smy slu všichni dnes-dvojnásobně cítíme, co je pro nás osmadvacátý říjen: dnem svobody a veliké národní obnovy, dnem velikého národního roz machu a definitivního osvobození z těžkých dob minulosti a dnem veliké, společné a věčně se opakující národní radosti. ---)
.....
(---
z interviewu čs. novinářů s delegací Nejvyš čího sovětu. - Delegace Nejvyššího sovětu mě la včera rozhovory s našimi novínáří, Člen de legace Gorgin řekl, že všude upoutala vysoká · aktivita za povzneseni hospodářského a kultur ního života republiky. Nejširší vrstvy podporují dvouletý plán, je však nutno, aby ho podporo vali vedoucí průmyslu a všechny politické stra ny. Delegace se zvláštním uznáním kvituje ú čast našeho lidu na oslavách výročí říjnové re voluce a nadšené přijetí zástupců Sovětskho svazu. Dále zdůraznll, že naše obyvatelstvo se s láskou stará o hroby sovětských vojínů. Gorkin upozornil dále na tři problémy v Českosloven sku. Je to otázka pracovních sil. Podle jeho ná zoru máme dostatek pracovních reserv, jež nut. no zmobilisovat. Je třeba zvýšit produktivní práci mechanisací, zemědělství a využít práci žen. Nutno získat mládež pro technické vzdělá ní a reprodukovat administrativní aparát. Dru hý problém je spolupráce stran Národní fronty, kterou podle názoru Gorkina ne všichni do statečně chápou. Konečně je nutno vypořádat se s nepřátelskými elementy. Poslanec Fadějev řekl, že na Slovensku mu říkali, že mají jisté pochybnosti o tom, mají-Ii se orientovat na vý chodní nebo západní kulturu. Fadějev je toho názoru, že je nutno orientovat se k sobě samým a z venku.:Přejímat to, co nám.. Je nejbUžši.