e
I
T
Orgán ~lo'l_ansk~.Podpo : jtciJedt.:_toty Státu Texas,
Entered a.a second class mail matter; .January 3rd, 1933 at W est, Te:lals. under the Atit ot Congress ROŮNÍK (VOL.) XXXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednes<lny)
6. listopadu
(November)
of August, 1946,
24th, 1922.
-
ČÍSLO 45. ::,
PROJEV JANA MASARYKA K 28~ ŘÍJNU KE KRAJANŮM V AMERICE~
V
PONDELÍ večer 28. října promluvil čs. zahraniční minis~r Jan Musaryk na oslavě pořádané Ustř. čs. spolkův Nár. budově v New Yorku. Jeho slova promluvená upřímně od srdce k srci newyorským .kraíanům byla adresována celé krajanské Americe. Otis kujeme jeho projev v částečně zkráceném zně ní a význačnější části řečí přínášime doslovně. Po uvítání, doprovázeném neutuchajícím po tleskem, pozdravil Masaryk přnplněnou síň Ná rodní budovy srdečným "Dej Vám pánbu dobrý večer!" a přípomněl, že tohoto dne oslavuje dvojí výročí: Je to 28. říjen a je to také skoro na den 40 roku, kdy poprvé jsem vkročil clo Nár. budovy. "Tenkrát jsem nevěděl, co bude 28. jen znamenat," pravil Masaryk a dodal: A roz hodně jsem tenkrát nevěděl, že to jednou na mne spadne jako balkon a budu zahraničním ministrem! Je to poprvé, co k vám mluvím, mo ji milí, od onoho dne, kdy jsme byli znovuosvo bozeni. (Boui'livý potlesk r , Pak Masaryk pokračoval: "Když říkám O SVOBOZENÍ, tak myslím OSVOBOZENÍ! My jsme, zůstaneme a budeme vždycky svobodni! (Potlesk). Nedělejte si žádných starostí, že jsme snad nějakou loutkou. Ničím podobným nejsme a nebudeme. My jsme loyální spojenci a loyálními zůstaneme, ale př! tom jsme Če choslováci. Pro nás svoboda znamená tolik ja ko život. Buďto můžeme žít svobodni anebo neehcem žít. Když jsem byl v Praze asi před deseti dny a chystal jsem se jet clo Ameriky, mnoho lidi mně říkalo, abych vám poděkoval a řekl vám, že jsme velmi vděčni za to, co jste za války dělali a co ještě děláte. Nemúte ponětí, co to bylo v Praze, když někdo potkal na ulici člověka a měl pod paží balík z Ameriky, jak mu to sousedé záviděli přl vši laskavosti a dobrosrdečnosti, ale za pár dní ten soused dostal taky balík a zas ten druhý měl vztek. U nás se dosti změnilo v naší sociální struk. .tuře. My jsme vyvlastnili velký průmysl, my jsme jej musili vyvlastnit. Když jsme se vrátili domů, naše kasa byla prázdná, v bankách ne byl ani pětník, to všechno vyžrali Němc1. Mno ho továren bylo v německých rukách a tyto továrny kolaborovaly s Hitlerem, a bohužel, i mezi našimi se našli tu a tam někteří, kteří se nechovali tak, jak se chovat měli. Tedy proto a poněvadž, jak se zdá, v Evropě vane takový vítr, kdy je třeba, aby všichni pracovali pro všechny a ne aby mnoho pracovalo pro jedno ho - jsme se postarali o takové zákonodárství. Vím, že v Americe se toho mnozí lidé bojí a o'." bávají se, že Československo tento úkol nesplní a nic nedokáže, že nebudeme moci vyrábět a exportovat. Já jen říkám: počkejte a uvidíte! Naši lidé umí a chtějí pracovat a naši lidé pra cují. Nesapomeňte ovšem, že byli skoro sedm let pod Hitlerem. Já jsem tam nebyl, já jsem byl s vámi, já jsem byl volný i když jsem měl v Lon dýně nějaké nepí-ijemnosti, když na nás há.zeU. ří
bomby, ale to nic nebylo, byli jsme jinak volní, kdežto naši doma byli v presu, byli zašpuntová ni v té hrozné lahvi německé zběsilosti. Pak o všem je to přirozené, že to nějakou chvíli trvá a bude trvat než si úplně zvyknou na novou volnost. · Ale školy jsou tak jak byly. Naše krásná slav ná uníversíta je otevřena. Máme tolik studen tú, že nevíme. co s nimi dělat. Nezapomeňte, že ti chlapci šest let nemohli chodit do školy, byli bez knížky, bez laboratoři, bez styků se světem a bylo to až dojemné s jakou chutí se vrhli clo škol. Já mám mladé lidi rád - sám bych byl rád o třicet roků mladší - a chodím mezi naše studenty. Je to zajímavé, jak žízní po vzdělání, jak dychtí na př, po tom, co se děje v Americe. A proto si nedělejte starostí, my jsme už přečkali horší věci a když jsme přečkall Hitlera, přečkáme všechno a na konec zvítězí me jako slušný demokratlcký stát. (Potlesk). Dnes ráno, když jsem mluvil v sousedství ono ho místa, kde na výstavě stával náš českoslo venský pavilon - (pozn. red.: ministr Masa ryk promluvil v pondělí dopoledne v plenární schůaí Spojených národů l - řekl jsem tam jednu věc, na kterou jsem nesmírně hrdý, a si ce to, že u nás je skutečně velkolepá distribuce potravin. My nemáme toho dost, všelicos nám chybí, ale náš národ ukázal takovou disciplinu, že si naši doma řeklí ; toto máme a musíme to spravedlivě rozdělit. U nás takřka není černého trhu. Toto netvrdí naše vláda, to mluví ameri cké a anglické statistiky. Byli u nás Američa né a Angličané, kteří to studovali. U nás je mé ně než pět procent černého trhu. V zemích, kde jsem cestoval, nebudu je jmenovat, jsou to spojenci, tam je to procento mnohem a 111110hem větší. Chtěl bych Hci slovo o Československu a A merice. Jsme, jak víte spojenci sovětského Ru ska. <Bouflivý potlesk). Socialistické Rusko nás zachránilo a socialistické Rusko nám pomáhá. Mnozí lidé nerozumí jedné věcí: My Češi a Slo váci jsme vždycky byli přátelé Ruska, my s ni mi neměli žádných hádek v historii a vždycky jsme se na Rusko dívali jako na velkého bra tra. S tím carismem to tak dobře nešlo, ti ca rově nás používali jen tak, když se jim to dobře hodilo a pak na nás zapomělí. Dnes je situace jiná a proto jsem hrdý na to, že jsem mohl se Sovětským svazem vyjednat smlouvu. (Potlesk!. Mnozí lidé si myslí, že to znamená, že jsme za vi·eli dvéi'e na západ. Hloupí lidé to tak mluví. Říkají něco o železné oponě. My máme u nás železnou oponu, ale v divadle <potlesk), kdyby začalo hořet na scéně, tak jí spustíme dolú, aby nám neshofolo publikúm. Ale mluvit o tom, že je u nás "iron curtain" je hloupé, naivnf a ne slušné. Vy všichni, když se zamyslíte a podivate do našich dějin, tak .uvidíte, že jsme si nikdy na železné opony nepotrpěli. Němci se snažili držet nás po 1000 let za železnou oponou - a kde je ct.nes Hitler a kdé jsme my? A našim slo vanským bratrt'uri, těm to ani nenapadne, aby
nás drželi za nějakou oponou, ti chtějí, aby chom u nás mohli vyrábět a jim stačí, že se mohou na nás spolehnout. Pl'i této spolupráci s Východem máme dvéi·.e otevfony na Západ, na še styky se Západem rostou clen ode dne ve vě cech kulturních i ekonomických. Letos z jara jsine měli pfokrásný hudební festival, američtí umělci a američtí dirigenti k nám zajeli a když jsem odjížděl z Prahy, měli jsme u nás bťitslcý filmový festival a kromě toho jsme měli v Pra ze něco, co mně bylo zvlášť příjemným: po tl'i neděle hráli u nás nejlepší angličtí herci Sha kespeara a Shawa a pfod pokladnou anglické ho divadla byla fronta ti'icetkrát tak dlouhá jako tady u hokynářky na cukr. (Veselosti. To všecko neí·íkám proto, abych něco obhajoval, já jenom konstatuji fakta. My chceme, aby k nám pi'išlo všechno co je dobré a co je krásné. Takto já mluvím dávno. Co je věčně krásné, to chceme ode všech, kdo nám to mohou dát a my také ochotně dáváme z toho našeho věčného. Když nám Amerika pomáhala a pomáhá - a já jsem jí za to velmi vděčen - tak my snad taky trošičku pomáháme. My chráníme srdce Evropy! (Potlesk l. Vidím tady několik lékai'ft mezi vámi, to vám mohlou říci, že když pře stane fungovat srdce, tak je to s ledvinkami špatně a když je srdce v pohidku, tož se pfočká mnohá těžká choroba. A jestliže my tuto svou politickou úlohu splníme, abychom byli tím re gulátorem krevního oběhu celé Evropy, tak myslím, že nám i Američané budou vděčni. Na Slovensktt se to pomalu lepší. Tam si mo hou trošku víc mastit n'ež u nás. Poměry mezi Čechy a Slováky se konsolidují. Oba naše ná rody byly každý v jiném pekle, my jsme byli donuceni žít pod Hitlerem a Slováci měli tu ne výhodu nebo neštěstí, že se našlo dost tisovcft, ktei'í myslili, že to pt1jde, ale oba národy byly ve stejné šlamastice a oba jsme z toho vylezli s Boží i vaší pomocí. Češi i Slováci se snaží, aby chom měli slušnou, sociálně spravedlivou a kul turní republiku. která by stála na světové výši. (Potlesk). Doufám, že se něktefl z vás k nám pi'ijedete podívat a že se vám bude u nás líbit. Budete pfokvapeni, jak se nezměnila Praha a jak se lidé 11ezn1ěnilí. v nedělí chodí lidé zas dobfo oblečeni, pi'es to, že neměli nových šatu po sedm let. Udl'žují si šaty v poNtdku a čisto tě, po této stránce je to takové jak to bývalo. Pražané si zas dělají výlety do Hvězdy a do Troje, posadí se na trávník, rozbaií si j.ídlo a pak hezky po sobě seberou papfry a ti nepoí·ád ní je nechají ležet, aby je sebral nělcdo jiný. U nás je velký hlad po knihách. Lidé vám i'eknou, že musí číst a raději si od huby utrh nou, jen aby si mohli koupit knihu. Já taky jsem se stal obětí knihkupcť1. Já jsem za války někdy mluvil k našim do mikrofonu. Tak: v Praze přišli za mnou a i·ekli mně: pane Masa ryku, my to vydáme. Já na to povídám: Proč byste to vydávali, však už je to odbyté, válka je za námi. 011 na to říká: Oni to lidé budou chtit
<:Ook;ončeni na str~n~ IP