Enter{'!d as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W '-'~t
l'c>)'.".l&
under
'"l"J(•
A~t
nf
Congress of August. 24th, 1922.
---~~!!=!'!~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
ROČNÍK
(VOL.) XXXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday)
16. října (October)
1946.
~
----~-~--··- -.~----
ČÍSLO 42.
'
AK VYPADÁ ROOSEVELTŮV ODKAZc v If"' TYÚI
\._J
SVOBODY ?Ú!:>(aly jen jako ná-
zev lodi ;:; Qidov,skýml emigranty a i tu loď z:tclťž(~li u palestinských břehu a po buco s Jc·jím osazenstvem převezli zubožené th, koncentračního tábora na Cypr. řována zábory, ak l voří :,c~ ··zújmové sféry" a Anglie sahá mocnou rukou po největších úze mích v Ařrice. a socíálni pokrok: je pokládán za holi,,.>vid.vi a země, které jej provádějí, zn ··satPlity" J~nska. když se nepo drobí nátlaku a l',·roi·rn_v nexvrátí. Přístupu kc zdrojům surovin rozuml se tak, že na př. pe trolejová pole na Sti\.:dním východě mají pad nout do· rukou angloamerlckýoh společncstí, které nadto vlívem ii:ngliP usiluji, aby jim byla vrácena v bulkanských zcmich petrolejová zřídlu a různé doly, je.;: byl kdy1;i jejich a nyní byly prohlášeny za uúruduí majetek. straeli 7. nedostatku a bídy jl' uméíc vzbuzovůn a stává se nástrojem pulll.íckóhn nátlaku. Spojenecké země mají arcít" i dul L:·nn.·ticl,é prúvo na svo bodnou úpravu vnitřuich poměru. ale do věcí menších spojenců plolou ;e;p velmocí s ncjruz nějšímí záminknmí. Pht('.iíce tuk 'zvláště pocl heslem svobodného ub•Jiq(!u vymoci výsady svým kapltullstum, l1kd::.;idm místo pro ínve sice a vhod né obj,~l:i.y vvl« lÍ"Íst'ovúní. Ba činí se pokusy, aby svolx1dn,·; dc',nnl.:i·~\tieké země, jako Švédsko, byly zaPl.rn~ťny u ndvrúccny ocl qjed nání obchoclld smlouvy : : nnskom. Nephhelé jsou poraž0nL al0 vilb:ov,~· n;;; se: uchúze>jí o je jich pi'ízeú proU svým spojenci.\m. Váleční vinnici j;;ou souzť:'ni a budou potrestá- . ni (nikoli zločinci ítn.l:ští,. ale hospodúi'iiti po mocnici Hitlerovi nwjí (rc,,tu ujít, neboť se í·i ká, že kdyby měli. b~·tl uds,rnx,•ni tribunálem, kde zasedají Ru:,;ov{: a ,;ú;,tupd francouzské le vicové vlúcly, by lo. jako by byli sou zeni pro svou phslrn'.;nosL k p:xlnikutelsl~é vrst vě. Válečné núhracly bmlnu uloženy, ale už dnes se snižují nn mi.nimum. Nťjvíce starostí o to, aby útočníci nemusili mnoho nahrazovat, ma.ii země, kde nebyla ro,;bit~, ani Laška na sLi'eše: Jižní Afrika. kde vlúclnnn poměry témi:~í· otro kářské, a potom Austrnlk. l~t<.'rú, když se Ja ponci pi'iblížili poněkud k .iejím bi'ehúm, nej hlasitěji pťotestovuln p1\1li strategickým plá nů.m spojeneckým. Chlt'.·la, aby všecka ameri cká branná moc ponech'.1.la J'aponcťun volné pole v Pacifiku a .'ídltSt.i'l~diln se na obranu Au stralie. Pak je I.u ovš(;m mh· n jc·lw :;:abe,:pečcní. na který myslil ,:tooscvdL Ten mír se však okrašluje i'eémi u nuvé válce proLi Rusku:zprá vami o vyn:\li:zu j0dorn!t·lrn plynu. který vše cko pfodéí a jeho:,; nepatrné množství múže zni čit miliony lidi. zprúv:uni. o možnostech války bakteriemi a o zc!okonnlování války atomové. Mluví se o nutr1osti váH:y IH'eventivní, t. j. 'llež "nejmenovaný" ncpt'itel btťtle pi'ipraven, gene rální štáby se radí, vy~brojují se noví možní spojenci, oclhndu,iP se, kolík vojs!m bude moci
ten či onen stát postavit do pole, pi·i čemž se v úfodní zprávě součet voj::::lrn dnešních evrop ských spo;jencu i s Německem ( ! ) porovnává s počtem vojákú, který bude mít pravclépoclobně Rusko. To j1:,on květiny na hrob spojenecké· jednoty ... Roosevelt i'lkal. že svě1, není tak veliký, aby se v něm mohlo srovnat fašistické zlo s demo kmtickým dobrem. Wenddl Wilkie napsal po l 11 r:r:: i : : '. lí!;~ !:t! : : ' 1 : : 1 i I i i I 1 11 i 1 ! I ' : l : , , • , "
~ ::~:!iilli:lililiill!ill!;Jtlllrl(
Z neotištěných básní Josefa Horyo Rychlík zastavil a vysLupnji. Vystupuji z času, jC>nž i;e í·ítí, vyi;Lupuji z pásu na němž osudy své hladoví a Sti.!j ! - je nutno i'íci jednou chvíli piijclem nazpět bi'ehem podle> trati. Ach. jít nnzpět krajem, kde jsme žili, znovu hledat, znovu milovati. Znovu starou rozechvět se sLrnstí, znovu plakat. na shoi'clém loži! Znovu bloudit, ocitat se v pasti a z tmy rukou vyváděn být boží! Cítit zas jak v zahradě i ve tmě kvete rúže, smích a krev mé pleti. Věi'it zas, že skloněn k úsLúm země uzfon i;emeno se rozvíjeti. 1u::~·::1:":1:":t~):~:n11111::111:!·1~:1:·•;:i·:~:~i1::11111í,\l!'1 ::.:.r:•·1:~:r11111t111111::.:
''''.ilrmi:111::111::t1J1:111n11;1::.amn1nn1m11mH\
návratu z cesty kolem světa vynikající knihu "One World." Ale od konce válečných ukcí za čaly se v tom jediném světě tvořit dva bloky. Ne proto, že ri.1zní lidé mají na věci rúzné ná zory - naopak ruzné názory vznikaly většinou z existence dvou blol,ú, l,teré ať bylo co bylo, šly proti sobě a hlasovaly proti sobě. Ale obě strany popíraly, že bloky jsou. Nejhlučněji to popírala Anglie, která šikovn.la pocl svým dešt níkem dva odedávna na ní závislé státy, Belgii a Holandsko, chtěla k nim pl'iclružit i státy skandiuavské, vlákat tam Francii i jejího ne bezpečného sousecb Španěli;ko. jež chl'ánila ja ko na dúkaz, že v demokmtickém světě se pi'e ce múže najít míi;to i pro fašistický stát. A pak si vyjel na zotavenou clo Ameriky pan Chur chill, jenž př'es své veliké válečné zásluhy je dnes politicky pi·ece jen soukromnílrnm. Co mluvil, vypadalo však jalrn program vlády, až snad jednou v budoucnosti se Churchill zase ujme otěží. Pan Churchill promluvil 5. bfozna na univer sitě ve Fultonu. Missouri, o komunistickém ne bezpečí, o nutnosti rázné politiky proti Rusku, navrhoval vytvoi'ení anglosaského bloku se společným občanstvim a zatracoval stěhování
Němcú z Polska. Dne 8. bfozna mluvil ve sně movně virginského státu v Richmondu o nut nosti anglosaské jednoty a udržení branné síly. Ve dvou proslovech v New Yorku 15. bi'ezna ú točil dále na Rusko a anglo-americkou vojen skou alianci zmírnil na "svobodné bratrské sdružení." Vládě Spojených státú pNpravily tyto Churchillovy projevy nemalé rozpaky, z nichž se nakonec dostala prohlášením, že i Churchill má v Americe svobodu slova. Politi cký účinek se ihned projevil. Začala rúzná o patí'ení proti "nespolehlivým" živlúm v armádě a úřadech, Rusku byla poslána bi'itká nota v souvislosti s otázkou iránskou. Ale u americké armády v Evropě vzbudila Churchillova i·eč velké pohoršení zvláště proto, že povzbudila Němce k šíi'ení zpráv o brzké válce s Ruskem. Když se potom sešla velká čtyí·ka a byla zahá jena mírová konference, americká delegace vy stoupila s "pevnou" politikou proti Rusku a s neméně pevnou podporou Anglie. Bylo mnoho tř'ecích ploch, jak pokud jde o mírové smlouvy, tak o riízné otázky vznikající na okraji angli cké ''životní tepny", t. j. Středozemního moi'e. Jos. Falta. ---} + .fo • (--Úroda oi-echů na Hané. Po dlouhých letech se muže Haná pochlubiti pi'imě:foně tak dobrou úrodou ofochú, jako tomu bývalo do osudné zi my 1928-29, kdy téměř všechny ořešáky v.ha nackém kraji vymrzly a jen za těžkých podmí nek byly nahrazeny novými. Všeobecně lze na Hané pozorovati velmi slibnou úrodu oi'echu. Po téměř dvaceti letech jich bude také opět použito k výrobě chvalně známého žaludečního hoi•kého likéru i k zavařování, k němuž se hodí ořechy nejpozději do sv. Anny, tedy clo 26. čer vence. Čeští učitelé clo Jižní Ameriky. Ministerstvo školství vyšle ve školním roce 1946-47 několik českých učitelu do Jižní Ameriky, kteN tam budou pracovat jako správci na českých doplú kových školách. Jak oznamuje věstník mini sterstva školství, je vypsána soutěž na místa v Argentině, Paraguayi a Uruguayi. ----)
+ "'
+ (----
KALENDÁŘ 20. října. Státní sjezd Svazu Racionalisiii v síni řádu Pokrok čís. 88. v Houston, Texas. 20. Í'Íjna. Svačina a fotografování členů řádu Karel Jonáš čís. 28. East Bernard, Tex. 20. října. Oslava výročí zrození Ůsl. re1mbli ky, pi'i niž dramatický kroužek Hlahol sehraje operetu "Dragouni na vesnici,'' v síni řádu Po krok čís. 88., Houston, Tex. 27. října. Vzpomínková oslava 28. října, kte rou uspoí·áclá Sokol Houston společně se řádem Štefánik čís.. 142. v řádové síni (Cottage Grove) v Houston, Tex. oznámka tohoto podniku bude v čísle příštím. 27. října. Barbecue pro členy vojíny a členstvo řádu Hvězda :rvtiru čís. 33. v Bleiblerville, Tex.
v