==="~~
w
!Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est, TeX'tls. under tbe Act of Congress of August. 24th. 1922. -------·-····-------~.,.
ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
----
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 2. října (October) 1946.
-
ČÍSLO 40.
POLSl{O PO VÁLCE.
m
ÁLO EVROPSKÝCHzemi bylo vál kou tak změněno jako Polsko. Jeho území se zmenšilo z dvou set čtyi'.· tisíc čtverečních mil na 186.000, počet oby vatelstva z třícetí pěti mílíonu nu dvacet čtyH miliony. Jeho hranice se zkl'átily ze th tisíc mil na něco méně než dva tisíce mil. Hranice se Sovětským svazem se zkrátila s 847 mil na 746 mil, s Německems 966 mil na 256 mil, jen hranice s óeskoslovcnskemse prodlou žila s 580 mil na 758 mil a rovněž pobřeží má Polsko mnohem víc; před válkou měřtlo cel kem 56 mil, nyní má Polsko 310 mil mořského pobřeží. I Ale změna, jež · patrně nejvíc zapůsobí na strukturu a celou budoucnost státu je posunu ti jeho území k západu. Za sto čtyi'i tisíce čtve rečných mil, jež Polsko na východě odstoupilo Sovětskému svazu, dostalo na západě šedesát jeden tisíc čtverečných mil. území původně slovanská, později poněmčená a nyní znovu zí skaná pro slovanský stát, mění Polsko ze stá tu zemědělského v průmyslový, Návštěvou těchto území, na nichž jsou moderní uhelné doly, papírny, sklámv-textílní závody a továr ny zpracující elfovo,železářské a ocelářské pod niky, nezbytně získáme dojem, že Polsko, tře bas nebylo zatím ještě zemí mléka a strdí, má tak obrovské průmyslové možnosti, že sé musí stát jednou z nejbohatších evropských zemí, využije-li jich přiměřeně. Na postupimské konferenci bylo odhadnuto, že území, jež postoupilo Polsko na východě So větského svazu, mělo kapitálovou hodnotu asi sto osmdesát miliard Kčs; na západě však že Polsko získává území v hodnotě příblížně asi čtyři sta padesát miliard. Přesnou hodnotu je arciť těžko stanovit. Zvláště když zařízení mnohých dolů i doly samotné Němci poničili a rovněž čelné továrny i města zanechali v ssu tínáeh, Ale na osmdesát -procent dolů je tak dalece v pořádku, že z nich lze těžit a rovněž čtyřicet pět procent papíren a padesát procent textilních závodů pracuje. Třetina celkové těžby-uhlí, jež činí toho času asi čtyři miliony tun měsíčně, pochází z dolů na území, jež od dob dělení Polska bylo pod ně meckou patou. z téhož území pochází čtvrtina nynější výroby textilií, polovina vyráběných že lezničních vagonů, čtvrtina produkce železa a deset procent oceli. Co do možností uhelné těž by je nyní Polsko v Evropě druhou zemí po Vel ké Britanii. Zatím není spolehlivých statistik o tom, ko llk získalo Polsko celkem průmyslových závodit Hodně jich Němci spálili nebo vyhodili do po větří. Před válkou pracovalo v průmyslu těch to území jeden a th čtvrtě milionu lidí. To bylo skoro dvojnásobek všech průmyslových dělníků v předválečném Polsku. V dolech Dolního Slez ska a Walbrzychu, v Rychbachu, Kladsku a ji ných oblastech bylo zaměstnáno přes dvě stě tisíc havířů. Příblížně tolik pracovních sil zaměstnávaly také textilní závody této oblasti. Pnes mají arciť jen padesát tisíc zaměstnanců,
protože o kvalifikované pracovní síly je i v Pol ku veliká nouze, a proto také zůstalo ještě hod ně Němců na svých místech v průmyslu. A však, třebas zatím pracuje jen část nově získa ného průmyslu, Polsko je už s to vyvážet texti lie, sklo, výrobky ze železa a oceli, .i chemlkalíe do Sovětského svazu a jiných zemí. V Polsku doufají, že budou moci v nejblížši.době sjednat vývoz porcelánu clo Spojených států. Až budou
Ten prostý život
..
.
Vladimír Rohan Ten prostý život, ten chci vyhmátnout, ten prostý žívot sněný v kupě sena, Vaše tvář, maska, kterou nosí stín, ač někdy klopýtnete také do blažena, ten prostý život, chvíle v lesním tichu, smích prodavačky ráno v neděli; slepotou ranění a tápající v snářl, clo roucha stádnosti jste se zas oděli, ten prostý život, nezatížen ničím, jen velkou láskou, láskou k Člověku, nešťastnou vášní, nebuďte je znova, víření bubnů, spěte v daleku, jen prostý život, žitý v letu ptáka, ve vlaku chrápe horník po práci, ten prostý život, srdce dokořán a bílé obláčky modi' nebe navrací ....
v provozu všechny průmyslové závody, zařadí se Polsko mezi přední průmyslové země v Ev ropě. Už nyní se pilně připravuje na toto po stavení. Cvičí tisíce mladých techniků, inžený rů a odborných pracovních sil, aby mohlo uvést průmysl v chod co nejrychleji. Ale také v zemědělství dostalo Polsko za chu dé a primitivní chalupy a pozemky východních krajů bohatší zemědělské usedlosti na západě. To je velmi důležité pro stát, jehož dvě třetiny obyvatel zatím žijí z výnosu půdy. Před válkou bylo v zemědělství zaměstnáno dokonce 73 pro cent obyvatelstva Polska. Výtěžkemjejich prá ce bylo však jen 38 procent národního důcho du. Příčina i důsledek byla velmi nízká životní míra polského venkova. I to se pronikavě mění. Když Polsko loni na podzim převzalo západní území, byla většina velkých statků rozvrácena zcela nebo z větší části. V bezútěšném stavu by ly i menší usedlosti. Němci odvlekli cd se dalo a ostatní zapálili a zpustošili. Jen pět procent půdy velkých statků a příblížně čtvrtina po zemků drobných usedlostí bylo obděláno. Ne bylo koní ani hovězího dobytka. Z té části Vý chodních Prus, která případla Polsku, odvlekli Němci pětadevadesát procent koní a skotu. V Pomořanech a ve slezsku nebylo o mnoho líp. Letos však už zase byla obdělána skoro všechna pole; koní a kráv je sice dosud málo, ale připý- , vá jich, především dík pomoci UNRRA.V Dol-,. nim Slezsku kolem Vratislavi a dáLk českoslo-
venským hranicím měl kraj skoro mírový vzhled a pole dala velmi dobrou úrodu. Húř je dál k severu a nejhůř· kolem Štětína. Ale nový osevní plán pamatuje i na tyto kraje. Napřesrok ani tam už nebude úhorú. Polští ve doucí činitelé jsou si vědonii, že zde bývala o bilnice Německa a jsou odhodlúni pi'ivést ji na předválečnou útoveú. Zatím je ještě nedosta tek hnojiv, dobytka i zemědělských strojú. Ale kamkoli se obrátíte, vidíte lidi v pilné práci, už se i stavení a zemědělské budovy opravují a staví se nové. Leckde už nyní na hodiliy cesty vlakem nebo autem nespatí·íte jediný kus ne obdělané země. A to je úspěch v kraji tak zpu stošeném, jak bylo polské území po válce.
---->
.....
(---
ARCIZLOČINCIODSOUZENI. Poslední zpráva z Norimberku v úterý ráno oznámila, že spojenecký soud vyi·kl svúj odel nad 21 obfolovanými zločinci nacistú a to: ti'i náct z nich bylo odsouzeno k smrti provazem ( Goring, Keitel, Ribbentrop, Rosenberg, atd. l, pět k doživotnímu žaláři resp. od 20 clo 25 let a tři osvobozeni (Schacht, von Papen a Frit sche). Odsouzení vrahové a spiklenci útočné války mají pět dní k odvolání se z rozsucllmku spojenecké komisi v Berlíně, což nepochybně je nezachrání od zasloužené odplaty. ---)
.....
(---
Objevené koberce za patnáct milionú. U lé kárníka Hoffmanna v Teplicích-Šanově obje vili členové Sboru národní bezpečnosti skladi ště perských kobercu v hodnotě patnácti mili ontí Kčs. Koberce byly majetkem německé pi:'í slušnice, která v dubnu tohoto roku odjela clo Londýna. Spolu s ostatními nalezenými pfod měty budou tyto koberce odevzdány Fondu ná ~·odní obnovy. --)
.....
(--
KALENDÁŘ 6. října. Vinobraní v síni řádu Pokrok čís. 8·1. na Floyd ulici, Dallas, Tex. 13. října. Jubilejní oslava 36. založení řáclu a 8. výročí otevření síně řádu Svaz čechoslova nů čís. 92. ve Fort Worth, Tex. 13. října. Fotografování členů. a <lítek řádu Columbus čís. 58. v síni Kat. Jednoty v Hun gerford. Tex. 13. října. Veselohru "Štěstí u TH Kominíčků" sehraje Dramatický odbor Sokola v Dallas, Tex. Začátek v 6 hod. večer. 13. října. Společná svačina po schúzi i·:idu Komenský čís. 20. v Granger, Tex. 20. října. Svačina a fotografování členu h'ttlu Karel Jonáš čís. 28. v East Bernard, Tex. 20. října. ·oslava výročí zrození Čsl. republi ky, při níž dramatický kroužek Hlahol sehraje operetu "Dragouni na vesnici," v síni i"áduPo krok čís. 88., Houston, Tex. 27. října. Vzpomínková oslava 28. října, kte rou uspořádá Sokol Houston společně se i"áclem št~fánik čís. 142. v řádové.sini (Cottage Grove) v Houston, Tex. oznámka tohoto podniku bude v. l}ísle přištim.