Entered aa second class mail matter. January 3rd, ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
1933 at W "lt.t
f'PXltlR
under
th,
..,,.,.P11•
,r l\ngu.cit 24th.
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 11. září (Sep~t;;.;e.;;m;;;b;.e;.;;r~)..1;;.;9. ;4;.; .6;. . _......, .............. ~!!!!!
1~.22
~
ČÍSLO 37.
-~
LUCEMBURSKÝ PALÁC V PAŘÍŽI
P
ALAC má velmi zajímavou historii. Dala jej zbudovati Marle Medicejská na začátku 17. století, když se ji po smrti Jindí-ich IV. znelíbilo sídliti v Louvru. Královna matka dala svůj palác bohatě vyzdo bit, na příklad v jedné galerii, svěřené Ruben sovi, bylo čtyžíadvacat obrazu provedených vlámským mistrem a znázorňujících alegorie z královnina života. Tyto obrazy Jsou dnes cho vány v Louvru. I když královna byla nucena palác epustít, zůstal v majetku královské rodiny až do revo luce. Pak se stal na čas vězením, nato sídlem direktoria, pak konsulátu a konečně senátu. Byl i později ještě přestavován a zdoben. V knihovně na příklad jsou slavné obrazy od Eu gena Delacroix. Němci jej obsadili, když vnikli do Pai'íže a drželi se v něm skutečně houževnatě. Teprve 25. srpna 1944 se podařilo Leelercově dívísí pa lác osvobodit. Ale ještě krátce před svoláním mírové konference zahlazoval celý štáb dělní kíi stopy německého panství uvnitř i vně palá ce a odstraňoval obrovské betonové kryty, kte rými okupanti zohavílí slavnou Lucemburskou zahradu. ' Zahrada je rájem dětí, sruuentu a milenců. V jejím osmihranném bazénu pod vodotryskem pouštějí houfy malých Pařížanu bílé plachet nice po modravé vodě a pozorně sledují Jejich běh. Palác, v němž se jedná o mír světa, tvoří půvabnou kulisu k dětským hrám a ke slibům věcné věrnosti, které si vyměňují dvojice u Me dicejské fontány. S francouzskou nenuceností se tu mladí lidé objímají pod sochami fran couzských královen, málo se starajíce o zase dání "jednadvaceti". Zahrada pokrývá pozemky někdejší slavné klášterní zahrady, jež vděčila za svůj vznik · vypuzení ďábla. Již v římsko-galských dobách stával totiž na těchto místech zámek, který byl za vpádu pobořen. V jeho zřícenině se podle.po věsti usadil zlomyslný ďábel, který sužoval ce lé okolí a naháněl strachu všem lidem široko daleko. Mniši, které sv. Ludvík usadil v Gentil ly, navrhli kralt,'že zlého ducha zapudí a zbaví "zamořenou čtvrt"' nepříjemného souseda. Skutečně se jim podaříte zahnati zlomyslného ďábla tak důkladně, že se už nikdy v těch mí stech neukázal. Mniši si pak na místě svého vítězství zbudovali klášter s rozsáhlou zahra dou. Doufejme, že také zástupcům jednadvaceti národů, kteří se dnes sešli v Lucemburském paláci, se podaří zahnati navždy zlého duchu války a nesvobody a zbaviti strachu lidské dě ti, hrající si pod záštitou Lucemburského palá ce. Spisovatel F. Mauriac, známý také z četných překladů svých románů, komentuje mírovou konferenci pod vlivem nedávného druhého po kusu s atomovou pumou u Bikini. Výbuch na korálovém útesu, ztraceném v Tichém oceánu, Je pro něho ironickým úderem na gong, jímž byli svoláni státníci a diplomati nelvelkolepěj ši koalice národů, jaká kdy byla na světě u"
Místo, z něhož má vzejít světu mfr. tvořena. Nelze se ubránit dojmu, že tradicm pohodlný a trochu zastaralý aparát diplomati cké konference je ve výsměšném rozporu se strašlivou, nelidskou a pustošivou silou, které mu rozpoutala moderní technika - silou straš livější a nemilosrdnější než zemětřesení, vích říce, hlad a mor. Pro dnešní situaci světa není v dějinách obdoby. Nestojí tu vítěz a poráže ný, nýbrž dva vítězi, dvě mocné říše, jako dvě slunce, přitahující každé své oběžnice. Nalez- · nou řešení, jež by jim dovolovalo žiti spolu v míru, v bezpečnosti, za vzájemného respekto vání svých zájmů a svých práv; podaří se pře klenout všechno, co by nutně vedlo k střet nuti? Bikini, zapadlý ostrůvek, zahalený smrto nosným radioaktivním oblakem, a Paříž, jed-
Neděle» Jli'i Alan
Je neděle a vzducn se chvěje oparem nazlátlého dne. Vteřina žiti bez naděje, že vše je marné. Poledne. A celý vesmír naklání se, u čekáním Je prostoupen, a slunce na polední míse už rozpaluje nový sen,
sen domova a smíchu dětí, sen lidí dvou, jež spolu jdou, sen, po němž dlouho, dlouho je ti krásno nad krásou tušenou ...
MLUVENÍ
O VÁLC:C:.:
Je tak lehkomyslné, že to až zaráží. Nesoudínie, že by ve Spojených státech někdo opravdu po mýšlel na válku, ale válka nervová je v plném proudu. Nápadné úsilí o vzbuzeni protiruské nálady má úspěch i v širokých vrstvách, k ce muž arclt' nemálo příspívá lidská zapoinětn • vost, Jak všechno bylo, a úplná politická 11ei11 · formovanost. Armádní činitelé pronášejt řečí, jaké by nikdy neměly být proneseny, Jako na př. podezření, že Spojené státy by mohly být napadeny jenom přes severní točnu. O a tornu· vé síle mluví se s velmi průhledným zamére · ním a bylo dost divné, že i zdrženlivý Eiseu hower, jenž jistě nepokládá válku za smysl ~\i·· vota, prohlásil na své cestě po Jižní Amel'ke, z.:; válečné nebezpečí sice není, ale náhuclou !Jy válka přece je11 mohla vzniknout.. Ostatně Lalů cesta, konaná současné s konferencí Všt,d1 a11 • glických generálů. v Londýně u s nai'ízenirn hromadění válečných zásob ve Spojených. stá· tech, byla aranžována jistě s jiným cíleni, m.·J. aby byla dalším článkem v fotězu Roosl~Vt~ltovy politiky dobrého sousedství. Ale ovšem, v každe řeči se najdou slovft pro válku. Bývalý rran .. couzský president gen. de Gaulle pl'orolrnje válku sovětsko-americkou. Z Moskvy jsme ,;;ly·· šeli projev vrchního velitele válečného locl'stva sovětského admirála Kuzněcova, že Sovětsky svaz musí hlavně pečovat o zesílení svú váho('·· né moci, a poselství Stalinovo, upozoťúujíeí, r.,~ reakčni síly mezlnáťodni chystají válku proti Rusku. Bláhoví lidé se domýšleli, že byl-li nrnť šálek Žukov ustanoven vrchním velitelem v O~· děse, je to degradace. Ale jen trochu pozorný čtenář poznal hned, že přesazení Žukova do Oděsy souvisí s napjatou situací v oblasU Sti·, dozemniho moře. (Žukov je totiž podlt> slov !('P nerála Eisenhowera jeden z nejgeniálnějších stratégíi dnešní doby.) A potom se z Ruska. cto .. sud tak mlčelivého, rojí zprávy o novveh váleč ných vynálezech, o raketových ptnrn'wh, které všecko předči. Je to zkrátka řeč nevrselá, ale v úplném souladu s mezinárodní sitrnu~í. 0
no z nejstarších, nejkrásnějších a nejslavněj ších hlavních měst světa, jsou dvě křižovatky. Velkolepý pokus v Paříži zasluhuje stejně jako pokus u Bikini, aby byl sledován s úzkostlivou pozorností. Míiže zachránit lidský rod od straš livé zkázy, jejíž temnou předzvěstí je obrov ský rozvoj techniky. Kdyby se mužům, povolariým, aby vybudo vali základnu pro mírumilovnou a důvěřivou spolupráci, jejich úsili zhatilo, víme, co by nás dříve či později čekalo. Ale člověk, i když Je křehký a bezbranný vůči strašlivým silám, kte ré rozpoutal, Je přece silnější než sily přírodní. Doufejme, že pařížská konference přinese na úzkostlivou otázku odpověď uktídňující. ---)
....
(--
K AL END Á Ř. 15. září. Fotografování
členů a dítek řádu Pokrok Dallas čís. 84. po sehůzt řádu asi kolem čtvrté hodiny odpoledne. 15. září. Oslava 47. výro~í založení řádu Hvěz da Jihu čís. 30. v New Talton, Texas. 27. října. Vzpomínkový program na 28. října· společně chystají. Sokol Houston a řád Šte- · té.nik v Houston, Texl\s,
---)
...
JM. ft\1Ha. (--
Projevy premiéra Gottwalda k česko slovepským zemědělcům. Ministerský předseda Klement Gottwald nu dožinkové slavnosti konané minulou neděli v Moravském Krnmlově pozdravil usedlíky,: htd volyňských a jugoslávských čechú kterýni chce .vláda všemožně pomoci, aby si vybudovali sťastný domov. Poděkoval zemědúktim zu ty· tihlé plněni dodávek obilí a konslatov~ll. že v celku splnili úkol republice a národu. Vláda Je,, jich úkol usnadní racionalisací a mfldmnisuci. Na" dožinkovém projevu česlq~ komnnisticke strany v brněnském kraji v Líšni pťemiér Gott wald pravil, že nová ústava zaručí nynější po řádek. Komunisté musí pracovat víc a lépe než druzí, neboť Jen tak strhnou ostatní k společ 1
né práci.
•