Entered al. second class mail matter. January 3rd, 1933 at West, Tex,as. under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 7. srpna (August) 1946.
ČÍSLO 32,
ZÁHOROVO LOZE NEW YORK.
n
OVOYORSKÉ deště jsou egyptské rá ny, při nichž se člověku začne stýskat po evropských průtržích mračen. Ta ková evropská průtrž trvá dejme tomu půl ho diny, nebo si to odcáká na trpce zkoušenou ze mi a pak se na ni usměje sluníčkem. V Novém Yorku trvá déšť dělostřelecké ražby ti'i dny s občasnými přestávkami, jež jsou vypočteny na to, aby si lidé z podjezdů zase troufali do ulic. načež palba hrubé ráže začne znovu. Ale déšť není všechno. Opravdový novoyorský déšť je provázen ne snad větrem, ale pravidelnou vich řici, jež trvá několik dni a noci, obrací lidem deštníky, lomcuje okny a protahuje některými ulicemi tak, že je často nemožné zahnout ko lem rohu. Po každém takovém dešti bývaji chodníky pokryty deštníky, nebo spíše hro .. mádkami cárů a drátů, jež jimi kdysi byly. Ne ní proto divu, že za deště tu potkáte mnoho li· di, mužů i žen, kteří si dávno odvykli nosit deštník, jenž za sucha je zbytečný a za dešté není nic platný, a místo toho mají hlavu po krytou novinami. Zdejší noviny jsou tlusté, čí taji na ětyříeet stran dvojnásobného formátu ve srovnáni s novinami pražskými, a poskyt nou tudíž celkem dobrou ochranu. Někdy se mi zdá, že se příroda na Nový York rozzlobila a že nm chce ukázat, že ona zůstává pánem přes všechna kouzla technické civilisa ce, jimiž se toto město vyzbrojilo. Máte mrako drapy? Dobrá, budete se v nich smažit v létě. Máte podzemní dráhu? Dobrá, budete se bro dit celými jezery louži a závějemi sněhuw zi mě, jakmile půjdete směrem, kudy podzemní dráha nejezdí. Máte topeni olejem, jež může , regulovat jediným hnutím ruky? Prosím, tady máte vlhkost vzduchu, jež vás po všechny tl'i roční doby, ale někdy i v zimě, zmáčí tak, že budete upocení po celém těle a budete toužit po suchém horku Sahary. Počasi je tak pod statnou složkou života Newyorčanťl, že ovládá všechnu jejich přtležítostnou konversaci. Co by se stalo - praví starý místní vtip - kdyby u nás přestala vlhkost vzduchu? - ohraň Bťlh -· zní odpověď - o čem bychom pak mluvili? Evropské jaro s vonícím vzduchem a zemi. zde neexistuje. Tak někdy koncem dubna, kdy všude ještě leži sníh, jednoho dne nastane lé to, bez přechodu a bez výstrahy, léto s vlhkými parny, kdy se začne chodit do biografu prostě proto, že je chlazen vzduchem. Američané jsou po celém světě známi jako vášniví jedlíci zmrz liny a leckdo si to vykládá jejich mlsností. Je pravda, že tu napořád potkáváte nejen děti, ale i dospělé ženy a muže, ano i starce a staře ny, jak olizují hroudu zmrzliny, upevněnou na dřívku. Je pravda, že na všech nárožích tu sto ji zmrzlináři a u jejich vozíků se div netvoří fronty. A je to jistě neobyčejný pohled, lcdyž potkáte důstojného pána, jenž by mohl být dejme tomu státním zástupcem nebo měst ským radním a jenž přesto na veřejnosti a se zřejmou zálibností okusuje zmrzlínu na dřívku. Prav¢1.a je však také, že za pár dni vlhkých ve
der . byste se přestali divit a běželi ,.byste pro
Jan Munzer. zmrzlinu sami. Těch několik minut nřalého chlazeni je prostě rozkoš, a kdyby knedlíky chladily, byli by Američané náruživými jedlíky knedlíků,
Za jízdy nočním Novým Yorkem, když panu největší vedra, mohl by člověk myslit, že celé město se vystěhovalo na ulici. Jsou lidé, kteří v této době vůbec na ulici přespávájí, zvláště na jí
l111lillllllilllllllíllillllillflil'11>'1lllllllU:lllllllllil!llllllll/llllllilllllllllllllllllillllllllllllhllllillllllllllllll111illlllllllllllllllllllillll11llililll
Na moěi, Josef Hora Huciš mi do snu jako věčný mlýn, své sny bijíc o bok parolodi.
Šeptáš ml do snu, zvedajíc svůj klín, ze všecko mře a všecko že se rodí, jen jako zrno pro tvůj pilný mlýn, jenž mně i tmu i slunce v hloub svou hodí. Mě, tm11 i slunce hodí v svoji hloub La věčná ruka, moře vzdouvající, Neumřem, Vyjdem jini ze tvých stoup, svobodný racek, ryba na udici ...
"'Z
rukopisné pczůstalostl,
tlllllllllllllllllllillllllllilllllillllll1111111111111111111111illillllllllllll•llllHlllllllll'llllllllllllllllllllllllllllllllillllllilllólliilllllllllllllllUJllllli
lavičkách na Broadway, kde namnoze uvidíte celé rodiny, někdy i s polštáři, protože lavice Jsou tvrdé, především starce obou pohlaví, na jejichž utrápeném vzhledu vidíte, že vedro jim přímo ohrožuje život. Jejich přenocování na u lici nemá co dělat s romantikou. Dvacet až tři cet úmrtí z vedra denně je v této době v No vém Yorku normálním zjevem, a ti chudáci, kteří prosedí noc na lavičce na Broadway s vytřeštěnýma očima, obličeji Iesknoucímí se potem a koutky úst staženými jako by strašnou bolesti, ti tam sedí proto, aby se dožili rána. Kdo nebyl v Novém Yorku v létě, bude tento popis považovat za přehnaný. Ale poznal [sem už několik lidí, kteřl odešli jen proto, že ne chtěli po druhé strávit několik měsíců v této sálající peel, v niž člověk začne proklínat slun ce, zářící z modrého blankytného nebe a v níž za deště i po dešti je spíše hůře, protože se Jím stupňuje vlhkost, jež ti zaleze do všech záhybů a vzbuzuje v tobě palčivou touhu, aby tě pře vínulí, Znám lidi, kteř! odešli od povolání, tře bas i výnosného, jen aby se dostali z tohoto subtropického podnebí, v němž se lidé po mno ho měsíců baví, že sl navájem sdělují nové pro ;.lti'edky proti vedru. Jeden si poušti chladnou vodu na tepny, druhy stále pije, třetí nepije vůbec nic, jeden jí, druhý nejí, jeden se.. stále sprchuje, druhý říká, že je to vůbec to nejhor ší a všichni dohromady se potí bez rozdílu. Nový York je tak. trochu na způsob Záhor·o va lože. Na jednom konci se smašíš, na druhém mrzneš, někdy současně, někdý_•• s. tak cyc~m.
střídáním, že je to témě!' současně.
Proto tu je
také tolik drogerií, kde zdejší lidé ustavičně kupují pilulky a prášky a kloktadla a všelijaké mentolové a jiné bonbony, proto tu jsou ve všech vozidlech stále vyvěšeny reklamy na prostředky prot] rýmě a kašli a revmatismu. proto se také Novoyorčané bojí průvanu jako čert kNže a proto je rýma kromě počasí nejob líbenějším předmětem konversace. Evropan, když mluví o Novém Yorku, myslí na mrako drápy, Harlem a sochy Svobody. Newyorčan myslí na rýmu a onen pověstný sinus trouble, jemuž se u nás říká zánět lebečních dutin. so tva Amerika spolu i; ostatními vyhrála nad Němci a Japonci, začali Nevoyorčané navzá jem vyprávět o válce, kterou povedou proti pří rodě. Každý nově postavený dům v Novém Yorku bude prý chlazen vMuchem. ---)
••
Lékařské vysvědčení -
·ro
+ (---
trudný poziístatek.
býval kdysi takový zvyk: Když někdo začal mluvit o pťácl - tenkrát se tomu fikalo ein· :sat.z - šlo Ile k lékai'i a vymyslela se chorob!t. Od zadi'ené ti'isky po trojnásobnou zlomenlnu páteře. Lidé byli tenkrát choří a nemocni, za vázané ruce, hlavy, nohy, černé brýle, hole, berle a kdoví co ještě. Jen aby nemusili "do ra choty". Potom pi'išly odvody do říše a ordinace lékařii byly k prasknutí nabity. Ale, jak jsme i·ekli, to bývalo. Najednou jsme s·e uzdravili. Choroba nás opustila a zmizela - v zajate ckých táborech. Lid nemocný odhodil berle (docela jako na té reklamě píšťanských kou peli) a odešel tančit boogie-woogie. To by bylo v pořádku. Bylo třeba se trochu poveselit a zatančit si. Však také proti tomu nikdo nic neměl, kromě několika chorobných škarohlí d-u. Dotančilo se a moudří v tomto státě za čali mluvit o práci. Dokonce - 6 běda o bri gádách a takových věcech. Školní mládeži řek·· U, že pfijde na zemědělské práce. A už Je to ta dy. Berle, zavázané hlavy, nohy, ruce, černé brýle a všechno ostatní. Ordinace nabity k prasknuti. Nikdo nechce pomoci venkovu a tím také sobě. - Snad opravdu nikdo ty děti ne musil nutit a říkat "musíš," ale přece jen s tě mi chorobami je to povážlivé. Lid potřebuje práci, lidé se rozstl'\ňou. Nepůjde ta práce také jednou bez lékařských vysvědčení?
... KALENDÁŘ ---)
(---
7. sr1ma. Schííze Sbol'u mládeže v Národní sini v Ennis, Tex. Začátek v 8 hod. večer. . 11. sl'pna. Společný oběd členfi i'ádu Svornost Jihu čís. 15. a spolku RVOS v řádové síni v Buckholts, Tex. Schťlze započne v 10 hod. dopo
ledne a dostavi se někteří hlavní úřednici. 11 .sr1ma. Společná svačina členú M.du Roz ltvět Růže čís. 81. a Laskavost čis. 70. v Need-· vllle, Tex. 11. srpna. Lidová veselice v síni I·ádu Svaz čechoslovanů čís. 92. ve Fort Worth, Tex. lL srpna. Večeře k uctěni ělenii vojind a je jieh manželek resp! snoubenek v sin1 řáduče~ ch~~9v~n čls;. 40 v ~1Uje, 'I'~.