llntered aa second class mall matter, January 3rd, 1933 at W "St, ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
l'"'X\>l'
if
!ll'.!N"''
August, 24th 1922.
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 10. čel'vence (July) 1946
ČÍSI.O :?8 ~·~~lT'.W'@I~
TRUMANŮV OSUDOVÝ ROK~ NAD NIKDY v dějinách velmoci ne příšel na nejvyšší a nejodpovědnější úřad ve státě člověk tak málo na ně připravený, tak málo na ně asplrující, jako Harry s. Truman, když ho smrt jeho velkého předchůdce a přítele Franklina Delano Roose velta pojednou posunula do popředí a na samý presidentský stolec Spojených států: V přátel ském svazku s Rooseveltem se cítil Truman vždycky obdivující složkou. Úřad presidentova náměstka pro něho spočíval v povinnosti stý kat se s lidmi, být k nim příjemný, potřást jim rukou, pohladit nebo vzít do náručí dítě - to by byl Truman činil v každém případě, z o pravdové lásky k dětem, bez politického zabar vení, jež každému takovému činu dával jeho úřad. Při tom však žil Truman zcela ve stínu svého velkého přítele presidenta. Byl jeho drobným a ve výše zmíněných funkcích dobrá ckým, trochu přehlíženým pomocníkem. Nestál o úřady ani o vliv, nikdy se netlačil k řízení velkých správních úkolů, A tak, když po nenadálé Rooseveltově smrti musil jednoho dubnového večera loňského ro ku převzít presidentský úřad a celou odpověd nost za politiku a za vývoj věcí Spojených stá tů ve chvíli, kdy se americká vojska probíjela do evropského vnitrozemí k doupěti útočného nacistického vlka a zároveň v Asii se začínala závěrečná bitva o japonskou porážku, mohla být závěrečná slova přísežné formule, jíž slí ouje nastupující president hájit ústavu "a k tomu mi dopomáhej Bůh" stejně dobře povzde chem a střelnou modlitbičkou z hloubi srdce. Vždyť převzal největší břemeno, jaké lze vložit na bedra muže v této neobyčejné době: On, jehož ideálem bylo zůstat příjemným a průměrným Američanem, stál v čele nejgigan tičtějšího válečného a výrobního stroje světa; on, jenž se nikdy nezúčastnil ani zasedání do mácího amerického štábu, byl jedním ze th rozhodujících vůdců Spojených národů, a ze všech tři právě na něm, začátečníkovi, spočí valo rozhodování o použití atomové pumy; on, jenž nikdy nebyl zvlášť kovaný v zeměpise, měl řídit operace světového rozsahu a řešit úkolv téže řádové velikosti v nejneproniknutelnější džungli válečných poměrů ve světě i doma ve Spojených státech; on, jenž se v době, kdy byl senátorem, při každé věci zeptal: Jak se na to dívá šéf?, a podle Rooseveltova názoru zaujal stanovisko, stál zčista [asna v ohnisku pozor nosti a měl sám dávat v osudových roahodová níeh směrnice. A přece byl právě tento Hany S. Truman největší část uplynulého roku nejoblíbenějším z presidentů, jež kdy Spojené státy měly. Síla onatření z Rooseveltovy doby ho nesla od ú spěchu: Za tři neděle po Rooseveltově smrti se končila válka s nacisty bezpodmínečnou kapi tulací Německa, zbaveného všech satelitů a největší části vlastních branných sil: Amerika jásala nad vítězstvím.a Gallupův ústav pro vý2k11m veřejného mínění zjistil, že Trumanova obliba překročila o tři body vrchol Roosevelte-
vy popularity. Pak následovala sensace za sen sací: Postupimská konference, Churchillova porážka ve volbách, vstup Sovětského svazu do války s Japonskem, zásahy dvou atomových pum a kapitulace Japonska. Každá z těch udá lostí zvyšovala 'I'rumanův prestiž u Američanu, Tvrdit ovšem, že to vyjadřovalo jeho úspěch ve
--
·-·
llllUUl!U!UIU!!HUUUllllJHIHU!lllHllll!l!U!l!IUUl~llHU!:Jlllllllllllll!llll!!lUWIHHHIH!llllllilmm!::: !lf~tH!:PIHlllillii1'.Jillllrn:1m1
Modlitba za Prahu, Když se v podvečer dívám na svatovítský chrám, ruce k modlitbě spínám a přání jedno jen mám: Má Praho vítězných plání, princezno staletých snů, kéž Bůh tě nám věčně chrání od smutku šedivých dnů. · Modlím se za tebe a za tvou spásu ty zlatá matičko má, kéž nám tvou kamennou krásu osud věčně zachová. llllUUHmll!mlUUlll!UUlllUlUllHll1llll!Uh!!llUtllllillilWllJ!H!lUUUUillll!IUIHllllllhU!UU:!UHl1~llHtl!lllll11/llllJOllllUIJUU:lli!lllf
státnické zkoušce, by byla nadsázka. Jistě však to potvrzovalo, že se ve velkých rozhodováních nedopustil omylu. Za války byl boj hlavní věcí a zastiňoval vše chny ostatní problémy. Proto se časem zdálo, že stačí vyhrát válku a všechno bude rozřeše no. Víme, že Roosevelt nikdy nebyl tak krátko zraký a že déle roku před koncem války pří pravoval příští přechod do mírových dob. Snad že nebyly do kapitulace Japonska přípravy skončeny; nebo proto, že vůbec přechod z vál ky do míru nemohl být hladký pi'i všech nadše ní, které by bylo přeneslo Američana přes mno hé drobnější nesnáze. Teprve v problémech, spojených s organisací míru, vyvstaly Truma novi nesnáze, jež nemohl hladce zdolat. z roz čarování těch, kdo viděli hned za krvavou vá lečnou branou zlatý mírový věk, vzešla rozmr zelost, kritika. Pracovní spory vyvstaly jako těžký mrak na obloze obnovy ve Spojených stá tech; a vrhly stíny do světa, který čekal ze Sp. států vedení i pomoc. Každá zpráva, odkudko li ze světa přicházela, hlásila nové prolbémy a nesnáze. Veřejné mínění žádalo rychlou demo bilisaci: ale rychlá demobilisace zvýšila svíze le, přiostřovala stíny na pracovním trhu, za temňovaln výhled do budoucna. Okupace růz ných zemí, jež mohla působit jako brzda na žádostí o urychlení demobilisace, se rovněž ne ukázala tak jednoznačně užitečnou. Okupace Německa zejména. Kongres se tvářil nevrle na presidentovy ná vrhy a jeho projevy byly přijaty chladně. To, co sdělil o množnostech atomové pumy, znepo kojilo americkou i širší veřejnost. Jeho zásahy do nracovnich sporů byly z počátku hodně ne~ jisté. Liberalistický tisk začal štiplavě kl'il,iso~
...
vat, republikánský volat po výrnznějším ve dení. .Á pl'i tom Truman zásadně nerad "vodí", Ve Spojených státech je president ředitelem veškeré politiky, mínístří jsou jen cosi jako je ho poradci. Truman však, když někomu svěřil resort, chtěl, aby jej ministr také spravoval příbllžně s evropským rozsahem ministerských úkolu a odpovědnosti. Proto vzbudilo sensaci, když nedávno zasáhl president Truman clo za hranléné politických záležitostí způsobem, z něhož bylo zřejmé, že se jeho názor liší od Byr nesova. Nejnověji se proslýchá, že se Truman hodlá sejít s generalissimem Stalinem a urov nat cestu, jež se za pařížských jednání zdála po všech téměř směrech neschůdná, Paflžský Sa medi Soir nedávno hlásil, že se chystá schůzka ve Vídni. Ve Washingtoně neřfkají ano ani ne. Ale president, na němž byla znát nějaký čus nervosita, vystupuje zase pevněji. Vpravil se clo svých úkolú. A začal jimi růst. Američané sledují s uspokojením, že jejich president, jenž býval politikem, se stává státníkem velkého formátu. Byl jim sympatícký svým prostým vy stupováním a svým smyslem pro rodinu; nyní se jim zdá, že se tento smysl rozrostl ve schop nost nazírat stejně bE'zprostředně na potřeby země, jak se to projevilo rozhodným zásahem clo hrozící stavky železničáří1, a z toho čerpají dúvěrn v jeho účast na rozhodování o pi'íštím světovém vývoji. Patrné blízká budoucnost mu sí ukázat, byla-li to dúvěra oprávněná. ----)
+
..v. • (----
K~~LENDÁŘ 14. července. S1>oleč11á schůze řádu Laskavost čís. 70. a rozkvět Růže čís. 81. v síni řádu Rox květ Ruže. Místopředseda bratr Ed. L. Maťek bude phtomen. 14. července. Košíčková svačina u řádu Po krok Jihu čís. 72. společně se spolkem RVOS v i'ádové síni v Cameron, Tex. 14. července. Společná svačina a pl'ivítúní navrátivších se bratrf1 vojínú po schlizi h'lclu Svaz čechoslovanú čís. 92. ve Fort Worth, Tex. 21. července. Barbecue a lidová veselice pi'i Bačově hudbě v síni řádu Slovan čís 9, na Snook, Texas. 21. července. Společný oběd u l'ádu Vesměr nost čís. 68. v Nelsonville, Tex. ----)
+ oTo + (---
Návrhy trestu členům souzené prnt~ktor:itní vlády. - 27. června bylo skončeiio priivodní Nzení v procesu . s protektorátní vládou národním soudem. Prúvodní fizení bylo 11kol1· čeno í·ečí prokurátora Trzického, kt('ťÝ na vc huje Krejčímu, Hrubému a Bienertovi trp,:;t smrti, event. těžký žalái· od 20 rokil do doživotí, pfi čemž Bienertovi přiznává polehónjící okol nosti. Kamenickému a Kalfusovi navrh pťoku rátor těžký žaláí· od 20 let do doživotí. pl'i čemž u Kalfuse doporučuje užití parRgrafu 16. r:> tribučního dekretu, připouště.iicího zmírnění. a u Kamenického ponechávú užití téhož pa1·n grafu v1,11 soudu. V pátek 28. čel'vna bud1., vv nesen rozsudek Národního soudu nud vlajk~N •