Entered as second class mail matter, January
ROŮNÍK (VOL.) XXXIV.
3rd, 1933 at W sst, 1'e'JM.S
~EST, TEXAS, ve středu,
under tht
,,
,.it
C<Jn~reM "If
August, 24th 1922.
(Wednesday) 3. července (.July) 1946.
ŮÍSLO 27.
ČTVRTÝ ČERVENECe
V
E SPOJ. STÁTECHnení čtvrtý červe nec pouze dnem, kdy oslavujeme vý ročí prohlášení neodvislosti, nýbrž i výročím dnu, kdy se na modrém poli ameri ckého praporu objevovaly dodatečné hvězdy, značící přidružování nových státu k Unii. Kon gres zdůraznil takto význam některých Dnů neodvislosti roku 1818, kdy přijal zákon, ozna čující čtvrtý červenec po přljetí nového státu do Unie za den, kdy se má na americkém pra poru objeviti nová hvězda. Tímtéž zákonem se též stanovilo, že americký prapor má míti tr vale pouze třináct střídavě červených a bílých pruhů, tak jak je měl prapor původní, k němuž byly po připojení čtrnáctého a patnáctého stá tu přidány dva pruhy. Přidávání jednoho pru hu za každý nový stát nebylo by s praktického hlediska odporučltelné, a proto se kongres roz hodl pro příjetí zmíněné změny. Roku 1818 bylo v Unii již dvacet států. Vedle třínáetí původních států byly to Vermont, je den ze států novoanglíckých, a šest někdejších států "pohraničních" - Kentucky, Tennessee, Ohio, Louisiana, Indiana a Mississippi - je jichž připojení k Unii byla jasným náznakem, že průkopníci z pobřežních států a přístěhoval ci ze Starého světa osazují již končiny na zá pad od hor Alleghanských a Apalačskýeh. Ihio a Indiana ležely severně od řeky Ohio, tedy na území, na němž bylo kongresním rozhodnutím z roku 1787 otroctví zakázáno. Byly to první dva státy této oblasti. Louisiana, schvalující o , troctví, byla prvním státem z "Louisiana Ter ritory", zakoupené Spojenými státy od Francie roku 1803. Tato obrovská oblast prostírala se od řeky Mississippi až do nepřesně vyhraníče ných končin dalekého západu a jihozápadu. V následujících desitiletích byly nově se ob jevující hvězdy na americké vlajce důkazem vzrůstu mladé republiky na západ; současně byly i náznakem šířící se propasti mezi svobod nými státy Severu a otroctví schvalujícími stá ty Jihu. Roku 1819, po připuštění Alabamy na jihu, a Illinois, severně od řeky Ohio, třpytilo se na modrém poli amerického praporu dvaadvacet hvězd. Jedenáct jich bylo za státy svobodné, jedenáct za státy s otroky. Potřeba udržovati rovnováhu mezi státy za vrhujícímí otroctví a státy, které je schvalo valy, vedla v konrese ke kompromísii. · šest z následujících sedmi hvězd·objevovalo se na a merické vlajce vždy po dvou: Maine jako stát svobodný, Missouri z louísíanské oblasti jako stát otrokářský; Arkansas z Iouisianské obla sti jako stát otrokářský, Michigan a severozá padní oblasti jako stát svobodný; Florida, zí skaná roku 1819 od Španělska, jako stát otro kářský, Iowa z louisianské oblasti jako stát svobodný. Roku 1845, kdy se na americkém praporu ob jevila nová hvězda za Floridu, přidružil se k Unii 1 rozlehlý Texas, který již několik let před tím, dostal samostatnost od Mexika. Jelikož se chtěl p~Jdružiti pouze jako stát otrokářský, by lo jeho připuštěni dlouho odkládáno kongre-
sem z obavy, aby se tak neporušila domnělá rovnováha. Situace se však brzy upravila. Ve válce, kterou se Spojené státy a Mexiko snažily vyřešiti spor o hranice, získaly Spojené státy ohromné území zahrnující nynější Kalifornii, Nové Mexiko, Arizonu a části jiných státu. Roku 1850 objevila se na americkém praporu nová hvězda za svobodný stát - Kalifomii. Krátce na to kongres rozhodl, že nové státy mohou se pí-ipojovat k Unii jako svobodné ne-
Letní večer. Slunce zaslo za horami v sářt rudých červánků, nad polem a nad Iukamí tichne píseň skřivánků, Zticha, zticha vítr dýchá přes lučiny od lesa, nad nimi se klenou zticha holubičí nebesa. Na luka i pole, skály lehá mlha modravá, koroptev se šeří v dáli, kuřátka si svolává. Zticha, zticha vítr dýchá, v trávu padá rosička, a na sivém nebi zticha bleskla první hvězdička. Ze "Skřivánčích písní."
bo jako otrokářské, podle toho, jak se samy svou ústavou rozhodnou. Tento ústupek stá tům, které měly zájem na zachování otroctví, nezachránil však situaci na dlouho, a záhy na to vypuknuvší občanská válka vyřešila otázku otroctví jednou pro vždy. Mezitím co rozpory mezi amerlckým Jihem a Severem směřovaly neodvratně k válce, po kračovalo se se zalidňováním Spojených států. stále více a více směrem na západ. Hvězda, re presentující Wisconsin, zazářila na praporu dva roky před připuštěním Kalifornie. O dva roky později, roku 1852, objevila se na vlajce hvězda Minnesoty. Romantika nového pohra ničí, stále se vzdalující atlantického pobřeží a blížícího se pobřeží tichomoi'skému, vvvrchoíu je v amerických dějinách kalifornskými zlato kopy, oregonskými mísíonáří a obchodníky s kožešinami a utahskými mormony, Mezi dale kým západem a středozápadem rozprostíraly se "velké planiny" a velká část oblasti Skalných hor, tehdy ještě skoro výhradně říše Indiánů. Roku 1859 připojil se k Unii opětně jeden stát na tichomořském pobřeží - Oregon. Za občanské války přibyly na americké vlaj ce pouze tři nové hvězdy: jedna za Kansas, jedna za Virginii a [edna-za Nevadu. Po občanské válce počala se zvolna zalídňo vati 1 oblast západně od řeky Mississippi. Ba-
datelé a lovci divoké zvěře sledovali indiánské stezky po "velikých planinách" a průsmyky ve Skalných horách již počátkem osmnáctého století. Kryté vozy počaly později rozšířovatí tyto stezky v širší cesty, jež se pak zvolna mě nily v silnice, po nichž dostavníky pravidelně vozily cestující a rozvážely poštu. Konečně se počalo se stavbou železnice. Poslední z válek s Indiány, označujících jednotlivé etapy rozrů stání Spojených státu na západ, byla dobojo vána. Pěstitelé dobytka, farmáři, zlatokopové, havíři a drvaří hledali nové domovy ,V řídce o sazených končinách ~inerického západu. Nové hvězdy zaplály na modrém poli praporu. V le tech 1867 až 1890 připojily se k Unii státy Ne braska, Colorado, Montana, Severní Dakota, Jižní Dakota, Washington, Wyoming a Idaho. Roku 1896 přijal kongres jako stát i utah, když se jeho obyvatelé byli předem rozhodli upustiti od polygamie. Oklahoma roku 1907 a Arizona a Nové Mexico roku 1912 přidaly praporu tl'i nové hvězdy, a učinily z něj tu hvězdnatou vlajku, jakou známe nyní, vlajku, která repre sentuje osmačtyřicet států. Za sto padesát let posunuli odhodlaní lidé všech národnostních pťivodu hranice prvot ních třinácti států až k pobřeží Tichého oceá nu. Při osazování pevniny pamatovali však vždy na ponechání místa na své vlajce pro no vou hvězdu. Čí hvězda zazáří na ní na kterém si budoucím "Fourth of July"? Bude to Alaška, či snad Havajské souostroví, nebo Puerto Rico? Nebo snad Texas rozhodne využíti svého prá va, uděleného mu roku 1845 kongresem, a roz dělí své ohromné ůzerní na pět států, a zaslou ží se tak o čtyry nové hvězdy na americkém praporu? F.L.I.S. ---)
...
(---
KALENDÁŘ 7. července. Oslava založeni řádu Fort Worth čís. 154. ve Fort Worth, Tex. 9. července. čtvrtletní schiize Hlavní trřa dovny SPJST ve Fayetteville, Tex. 9. července. Schůze ohledně urovnání záleži tostí sjezdu RVOS v síni na Seaton, Tex. 14. července. Košíčková svačina u řádu Po krok Jihu čís. 72. společně se spolkem RVOS v řádová síni v Cameron, Tex. 14. července. Společná svačina a pfivitáni navrátivších se bratrů vojínů po schůzi řádu Svaz čechoslovanů čís. 92. ve Fort Worth, Tex. 21. července. Barbecue a lidová veselice při Bačově hudbě v síni řádu Slovan 'čís 9, na Snook, Texas. ---)
...
(---
Ůs. zahraniční vojáci oplatí britským vojákum pohostinství. ,, Praha. (ČTK.l- československá obe~egto-· nářská a Sdružení zahraničních letců vyzvalo vojáky zahraničních armád, aby oplatili brit ským vojákům pohostinství z války a pozvali je do Československa..Národní výbory byly pozvá ny k .součinnosti s touto akci.
.,,_