•
l'!lntereo.
---=
:·;,.. ,,,:,ud
\,:.\.~;.• n,f!i\ mat.1{,r ,1:•.nuary :ird. 1933 at West. Tems. under th~ A'1"7 ot C·•n1?rP.ss of August
24th
1i:i22.
===------=~~··=:::~~~~~~~~~~~!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!~!!!!!!!!!!!!!!!!~~~!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!~~!!!!!!!!~~!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!~!!!!'!'!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!~
ROČNÍK (VOL.) XXXlV.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday), 12. června (June) 1946. -
...
,,.
...
ČÍSLO 24•
.__-..:-.,.,._....~
¢:ll).t;
PROBLÉM DRUHÉ A TŘETÍ GENERACE
K
DYKOLI 1·:0111 pi·i:';la nějaká návštěva ze staré vlasti, všidmi na to hleděli stejně. První hromadná návštévá phšla v létě 1808 na chicagskou výstavu. Byl v ní spisovatel Jo sef Herites. který roku 18!15 v pražském "Óasu" napsal: "Češství v Americe je přítomností, ne napsal: "Češství v Americe Je cl:'ítc.,11no;;tí. ne seknutá z národního stromu: národ není vrba, aby větev [eho ulomená a přesazená v jiné pudě se ulaln a sL::ila se stromem: Ame rika pro každého (~echa v koncích svých neú prosně znamená odnůroduéui. Cestovatel Josef ve w,é "Cestě kolem světa 13D3-13D4'' pi·i popisu Chicaga (díl I., str. 141 l napsal: "Přes všechny pokusy, [akéž tam mnozí z vlnstoneckého nadšeni a z úcty ke své mateřštíuě podnikají, není naděje. že by se tam ruzué uárodnostl zachovaly i do vzdá lenější budoucnosti. Jh;!.1~ rozplynou se v mo hutném živlu angloamerickém. a mateřský ja zyk jejich bude udržován jen na tat dlouho, pokud nové pokolení posilováno bude čerstvý mi proudy přistéhovalcú.tines, kdy starý kmen oživovánjest ještě stále emigranty novými, vi díme bujeti jednotlivé národnosti ještě v plné síle, ale vidíme stnry jejich peň chřadnoutí tam, kde proudy. jez dříve jej sílily a omlazo valy, náhle se zarazily. Té přírozenostt neujdou v novém světě ani naší krajané." Druhou významnou výpravou byla první návštěva sokolská v létě 1909. Když jsem s br. starostou Dr. Jos. Scheinerem hovořil o americ kých poměrech, řekl mně: "Viií. to co zde vidí me, tu vaši práci a mnohé její krásné výsled ky, to musíme upřímně obdivovatt. Ale co nás nepříjemně překvapuje, je to. ~e v českoame rických koloniích ztrácíte :,porn,,:,u druhé gene race. Ta, jak pozorujeme. S£' šmahem odnárodňuje."
~"
Já jsem tehdy predevsím nn: aítl, že českou Ameriku nelze pokládatí za kolvnli. (Názvuto ho užívá ještě r. 1925 i prcsld. .1t Masaryk ve své "Světové revoluce", na př. na stra. 105, ve výpočtu peněz, jež dostal "od kolonistů čes kých." Kolonie jsou zámořvl: osady, vždy v různé formě závislé na mateřské zemi, která zpravidla považuje je za území své a sleduje se zřetelem k nim politiku. zvanou koloniální politikou. Viz osady anglické, francouzské, ně mecké atd. To nikdy neplatilo o ,"..:::::::S Americe, kterou tvožili dobrovolní vystdrnvnlci, přichá zející sem hledati novou vlast a stávající se záhy občany Spoj. Stútú.l A dále jsem upozornil. že u nás nelze v dru hé a třetí generaci mluviti o odnárodnění. Uvedl jsem několik priklaclú, že v Čechách také se nenazývá odnárodnením. když člověk z mladé generace cizího púvodu stane se u pfonným Čechem. Zele ty pi'íklaclyuvádím po někud obšírněji. V Děčíně nacl Labem l'.íil německý zámecký lékař Dr. Vincenc Tirsch. Jeho pí·edkovédají se sledovati do r. 1718, kdy jeho dědeček se na rodil v Hohentau l<dcsi za Žatcem. Tomuto
Vojan Němci-lékah se narodil 17 zái'í 1832 tY!l F:·ie drich Emanuel Tirsch. Tento jako 16 lety stu-. dent roku 1848 byl zachvácen vlasteneckým nadšením a stal se Čechem a později tvůrcem sokolské k.cy jako Miroslav Tyrš. Ve Všebořicích u Dolních Královic narodil se tamnímu lesmistrovi dne 21. prosince 1850 syn Zdeněk Fibich. Pfodek této lesnické rodiny přistěhoval se z jižního Německa,'kde se jeho jméno psalo "Viebig" (jihoněmecká výslovnost Fíbichl Zdeněk Fibich stal se třetí velkou hvě zdou v trojhvězdí moderní české hudby Smeta na-Dvol'ák-Fibich. V 18 století přistěsoval se do Čech Ital Stret ti. Jeho potomek Viktor Stretti, nar r. 1878 v Plasích u Plzně, je slavný český malíí' a gra me Bratr Jaromír Stretti-Zamponi, nar, v Pln sích r. 1882 a užívající druhé jméno po italské prbabičce, je také vynikající český grafik. Múže někdo v takovýchto pÍ'Ípadcch mluviti o odnárodnění? Znám i zajímavý případ skoro phtomný. Na československé Obchodní Aka demii v Praze byl mým kolegou František Krn pičlrn,profesor němčiny a pak i angličtiny. Po cházel z německé rodiny, studoval na němec kém gymnasiu a universitě, ale pak si najed nou řekl, že jeho rodina se patrně poněmčila, jméno že dolrnzuje, že to byla rodina česká, a rozhodl se státi se Čechem. A stal se jim do sud. R. 1921 stal se docentem na Vysoké škole obcl1odnív Pi·aze. A nyní pi'ejděme k našim poměrúm. Vlast dle moderní definice je země, ve které člověk zfrávil svá mládí. Pro nás z první ge nerace jsou Spojené Státy "novou druhou vla stí." Pro naše děti, které se narodily ve Spoj. Státech nebo které sem přijely s rodiči v útlém mládí do šesti let, jsou vlastí Spojené Státy (mé dcery, které sem přijaly ve věku 5 a 3 let, cítily se vždy a cíti se stále Američán kami, protož celou obecnou školu a high school prošly zde 'v Americe.) Obecná škola americká je obdivuhodná ve svém vlivu na děti. Udělá z dítěte, které do ní přišlo třeba bez znalosti jediného anglického slova, řádného Američana. Tento vliv školy a styk s americkými spolužáky a později s pí·áte li americkými, výhradné užívání anglického jazyka v životě soukromém i vei'ejpém, vý hrr>dná četba anglických novin, měsíčníkú a knih, to vše púsobí dokonalé poameričtění. Hlavni prosti'edky k zachování českého vě domí (neříkám "cítění," protože u dětí, které nikdy Čechy nepoznaly a vědí o rodné zemi svých rodičú jenom z jejich vypravování, o česltém cítění mluviti nelze, to je možné jen u těch, l{do prožili své mládí v Čechách, čili u první generace), jsou: U Užívání českého jazyka doma. To bylo prováděno tam, kde české babičky, jež se nena učily anglicky, mluvily stále na děti česky. Ro dičové záhy vlivem dílen, kam chodili praco vat, mluvili nejprve če"skoamerickouhatmatil kou ("Jdi ven na sajdvok a vačuj tam Óalika)"
a pak, aby se zdokonalili v angličtině, kterou v praktickém životě tolik potfobovali, mluvili i doma anglicky, zvláště když vstoupili clo an elo-amerických spolků. II.) Posíiání dětí do české školy. To je nej cennější ze všeho, proto vždy Nkávám, že dítě, které proUo českou školou, nikdy se nám ú plně neztratí. Ale rodiče čím dál, tím více ned bali o poi::ilánídětí do českých šlrnl. Nevidě li v tom žádný prospěch p, , děti, pokládali to za olupování dětí o odpočinek:po anglické škole, byli pohodlní, - a tak největší vinu nn. vymírání znalosti češtiny zde v Americe mají čeští rodiče. III.) četba českých knih. Protoze jsem věděl z vlastní zkušenosti, jak četba knih francouz ských, špnnělských, ruských atd. Údržuje ve mně zájem o uvedené národnosti a jejich kul turu i politické osudy, měl jsem děti vždy k četbě českých knih. PN bohaté mé knihov ně měly si z čeho vybrati. Ale tam, kde v ro dině není česká knihovna, kam pi'ijdou jen české noviny nebo kalendái·, brzy zmizí zájem druhé generace o českou četbu. Pozorujete to poí·ácl:Děti po smrti rodičť1vypovídají česl{ý list nebo týdeník, píšíce: U nás není nikdo, kdo by to četl, my tomu nerozumíme. Ve velkých městech, jako je Chicago, New York nebo Cleveland, jsou poměry aspoú tro clm obstojné. Ale když členové druhé neb tfo tí generace žijí v úplně americkém ovzduší, kd~ vtibec není čechú, tam potom vše je ztraceno. Proto problém druhé a tí'etí generace v mých očíph spočívá v tom, její členy sdrnžiti ve spolcích, kde by bylo možno na ně pu:sobitl, s nimi se hodně stýkati, informovati je o čes ké kultuí·e, povznášeti jejich zájem o české věci. · Census z roku 1940 nám očividně ukázal, že je nutno jednati rychle. Odkazuji na prosin cové číslo "Svobodného Československa" z r. 1942, kde v mém článku "Soumrak českoame rické první generace" naleznete, že poslední census z r. 1940 zjistil počet první generace na 159.640 a počet druhé české generace na 279,040.
Protože první generace proti censu z r. 1930 klesla o 20.63 procent, lze očekávati její vy mfoní l{ roku 1970 čili za dvacet pět let. Když jenom budete sledovati úmrtní oznámky v čes kých denících, uvědomte si, jak těch čechú, ve staré vlasti zrozených, rychle ubývá. Jedním z cenných prostfodkú pro povzbu zc·ní zájmu druhé generace byl by anglický časopis, dvakrát měsíčně vycházející, vše stranně zajímavý, pěkně mustrovaný. Dnes druhá a tfotí generace nemá, z čeho by čer pala pravidelné poučení o tom, co mf1ževzní titi její zájem o české věci. ----) • .y. • (--- Kuřáci
v ČSR se radují.
Praha. ( ČTK.) - UNRRAdodá do Českoslo venska v nejbližších dnech 800 milionú kusú cigaret.
">-