111~"1llllil"~
Entered az second class mall matter, January
3rd, 1933 at W 'lf!.t. r.,iil>n
;mfi.,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~llll'l1:1!-~
ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
!!!!!!!~~~~~-=~~-
,ď
..~~·f'!lilR!lt
~=-
:u,...
"~'
•
,t
........ tr
cnn~resii of August, 24th, 1922, ..
,.!9
4:...
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) l. května (May) 1946.
ČÍSLO 18.
tt#t~~M,tl)1t',W~·~-
PRVNÍ ~1ÁJ S V ÁTKE ĚLNICTVO rakousko - uherské mo narchie - a s nim i dělnictvo české , příhlásílo se po prvé ke slovu koncem let šedesátých minulého století. S počátku bylo to hnutí svépomocné, které s pronikáním soci alistických myšlenek se stalo během doby hnu tím politickým. Se svými skromnými požadav ky se tehdy obrátilo na vídeňskou vládu, která ústy Giskrovými dělnické deputací odpověděla, že Rakousko "nik;dy nezavede vládu luzy, aby mohl proletariát s čepicí na hlavě a píkou v ru ce útočit na zasedací síň." Odmítavé stanovis ko vládní a vládní persekuce měly po řadu let za následek velké dělnické demonstrace a bou ře za koaliční právo a všeobecné právo hlaso vací; bouře, které byly doprovázeny atentáty a popravami. Avšak sebe tvrdší teror dělnické hnutí nezlomil, Hnutí rostlo a sílilo. S uvědo měním socialistickým prohlubovalo se též uvě domění národní. Již počátkem let sedmdesá tých došlo k ustavení československé sociální demokracie, jejíž zakladatelé síce šli do vězení, ale jejíž stoupenci se podjali neúmorné práci agitační a organisační. Mladá strana musela však bojovat s vídeňskou soldateskou na jedné straně a s něpochopením značné části vlastní ho národa na druhé straně. A poněvadž se hlá sila k mezinárodnosti, byla po desittletí vylučo vána z národa. V devadesátém roce byla uspořádána v Praze · první májová oslava. Po překonání nekoneč ných persekucí dělnické hnutí se již tenkráte ukázalo jako činitel, s nímž se jednou bude mu set počítat. Jan Neruda s nadšením psal o má jové oslavě, oživuje vzpomínky na slavné doby husitské a T. G. Masaryk vstoupil neohroženě na Střelecký ostrov mezi demonstranty, pro hlásív se spolubojovníkem za jejich ideje a cíle. On to také byl, který .od té doby poučoval ná rod, že mezinárodnost není ještě beznárodnost, že mezinárodní socialisté jsou mnohdy lepšími Čechy nežli vlastenečtí plantážníci, a že jsme vlastně měli v Husitech a Táboritech prvé naše socialisty a komunisty. ;Te dále hodné pozoru, že již v těchto dobách, jmenovitě po krveprolití ve Strašnicích, dělnictvo se ukazovalo jako předvoj. revolučních sil protirakouských. Snad nejlépe je to dokumentováno v tehdejších děl nických písních, které zněly na všech demon stracích. Na př.: "A srazili [sme se ruku v ruce, v přední stráži ducha revoluce a bourali vesele to Rakousko zpuchřelé." Ale ještě něco zajíma vějšího. Odpor proti rakouské monarchii byl· doprovázen i voláním po státní neodvislosti. V jedné dělnické písni alespoň tehdy se pravi lo: "Ven, ven, ven; ven na barikády! českou re publiku spějmě budovat." - Tyto skutečnosti mluví bezsporně za mnoho. Při tom, jak známo, byly v Rakousku, po de setíletisváděny tuhéboje o tom, má-U být dělni cké hnutí jednotné pro celou Nši anebo má-li být organísováno podle národností. Zdrcující většina našeho dělnictva se vyslovila pro ná rodní neodvislost. Ruzné protokoly mezinárod ních sjezdů obsahuji dokumentární materiál o
-·
.._.......,
RÁCE.
B. Laušman.
slavných manifestacích na oslavu padesátile tého výročí Národního divadla. Byly to manife tom, že české socialistické dělnictvo v:í:tlycky stace, jichž se zúčastnily početné delegace slo vanskýeh stran socialistických. Manifestace, houževnatě hájilo právo na svou samostatnost. které platily českému umění, ale jež vyzněly V těchto bojích nešlo jenom o věci řorrnální a pro náš samostatný stát, pro samostatný stát organisační, ale šlo skutečně o vážné prolbémy jihoslovanský a samostatný stát polský. Tento národní a státní. Vystoupení sociální demokra kráte již nikoli pro stát český, nýbrž pro stát cíe v roce 1910 na kongresu v Kodani bylo pře československý. Manifestace se totiž zúčastni ce ve své podstatě vystoupením za českosloven ly ve velkém počtu Slováci, kteří se předtím na skou samostatnost a za česl~ý samostatný stát. májové dělnícké demonstraci v Lipt. Sv. Mi Dělnická strana, která byla doma vylučována z kuláši po prvé od vypuknutí války, za přítom národa a pranýřována jako strana boznárodní, nosti představitelů slovenského nár, života a byla ve skutečnosti na mezinárodním font za účasti všech vrstev národa vyslovili pro sjednocení s Čechy. Velké akce Socialistické ra llllllllUlllUUllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllilllllltllllllll!lllllllllllllllllllllllillllllllllllll,1111111!1illlllllllllllllllll,111,::11111:111111111l· dy, v níž se sdružily všechny naše socialistické strany, které poté následovaly a které vyvr cholily generální stávkou 14. října 1918, byly toho druhu, že nepředpojatý historik je ozna čil za rány, jež urychliiy pád Rakousko-Uher Vítězslav Hálek. ska. Když tak se na Tě dívám Také ve zrozené republice po celých dvacet Tys holubíčka krotká, let dělnické hnutí sloužilo národu věrně a po ta jemná, hravá, líbezná, ctivě. Socialistický blok v Revolučním Národ když s holoubkem se potká. ním shromáždění získal si opravdových zásluh Mně .nelze dost se nahledět o položení demokratických základů našeho na to Tvé krásné oko státního zřízení, jako si před tím Socialistická to modrojasné brány jsou ra cla získala neocenitelných zásluh za hladký do ňader přehluboko. průběh převratu. Dělo se tak v duchu usnesení, Mně nelze dost se nahledět v němž se pravilo, že "toho času nejdůležítěj na tu Tvou tvář jemnou ším úkolem dělnické třídy je spolupracovat na z ní celá duše bez klamu upevnění československ:é republiky." Národ u i srdce mluví se mnou. ~mal obětavost pracujícího lidu a tak první A když se na Tě dívám máj. svátek dělnický, stal se svátkem státním, ó, sladká s nebe mano, ---) • of- • (--zda to ta ústa nejsou též, která mi řekla: Ano! -
m..
WW:Wllli#iilUllli4WWWWllWWW.l4illiDWill"'~"/tll!r._,.
Večerní písně,
1mmmmm1mm(mmumm1m11m1mmmmma11uim1111w1·i:mmni~:1,tt1iti~!!l1:~1J:;:::a.~H~i:1:1:1::11111111;~:u:1:ti::nmrn111:11m
přední hlasatelkou nutnosti jeho osvobození a práva na jeho samosprávu a svrchovanost. Když vypukla světová válka, došlo ke sblíženi všech socialistických stran, které se daly ihned do služeb národa. Boje mezi sociálními demo kraty a národnímí.socíalísty,mezi autonomisty a centralisty, patřily minulosti. Gustav Habr man hned v polovině roku 1914 napsal: "My če ští socialisté jsme již před válkou prohlásili sa mostatnost českoslovanského hnutí socialisti ckého a rozvinuli jsme otázku nutnosti samo statného života malých národů. My setrváme na této půdě a bojujíce za staky a práva všech lidí, vědomě se postavíme na půdu vlastního národa." První máj v roce Hl18, který byl již organisován všemi socialistickými směry, stal se velikými manifestacemi a demonstracemi všech vrstev českého lidu, neboť dělnické hnutí strhlo v tento den k nástupu do ulic i všechny strany občanské. Jednotná fronta socialistická · vyrostla v jednotnou frontu národní. Na mani festacích byla přijata resoluce, v níž se slavno stně prohlašovalo: "Chceme a budeme státi na nejpřednějších místech zápasu za svobodu ná rodní." Ještě v tomže měsíci došlo k novým pa mátným projevům dělnických stran, a to pi'i
K ALEN DÁ Ř
5. května. Oslava 36. výročí založení řádu Pokrok čís. 88 v Houstonu, Texas. Hromadné
uváděni nových členů za účasti úředníků Hl. Úfodovny a potom operetka "Andulka šafá fová." 5. května. S11olečnásvačina po schťtzi řádµ Ceský Prapor čís. 24. v Cyclone, Tex. 5. května. Májová slavnost u řádu Praha čís. 29. v Taylor. Slavnostním řečníkem kongresník Lyndon Johnson. 12. května. Společná svačina a přivítání na vrntivších se bratrft vojínu po schťtzi i·ádu Vla stenec čís. 45. v Shiner, Tex. 12. května. Oslavu Dne matek uspořádá Í'!Íd Velehrad čís. 19. v Schulenburg, Tex. 12. května. Společný oběd a přivítání bratru vojínú u i-ádu Karel Havlíček čís. 4. v Halletts ville, Tex. 19. kvčlna. Program s divadlem na počest · vrátívších se bratrů vojínů uspořádá řád Ant. Čermák čís. 56. v Corpus Christi, Tex. ---)
+ ,IFo + (---
Naše .Jednota poskytuj·e tak výhodné a v ně l{terých pi'ípaclech výhodnější pojištění na ži vot a rozdílné výhody, spojené s ;pojistkou, ja Iw která jiná pojišťující společnost s tim roz dílem., že naše poplatky na stejnou J?Ojistku a výhody jsou Ievněj~i.
.,,,_