--------~~~.;:?tt.J.:
WEST, TEXAS, ve středu, iW,J,'lllb4Ai~;;.:u..;
(Wec1nesday) 2-l. clulma (A1lril) W46.
~~
n
SVĚT BEZ RUSKA NE
n
ENÍ sporu o tom, že Rusko má jako každá jiná země právo zabezpečit své životní zájmy a tedy především vyma nit se z nevýhodného zcměplsného postavení, které mu stěžuje jak obranu, tak hospodářské styky. Nikdo nebude tak poš2tilý, aby si myslil, že sovětský obrat k t. zv. slovanské politice je evangelicky nezištný, že v přípojení ukralln ských uniatů k pravoslavné církvi, ve velkém zájmu a postavení pravoslavné církve na Středním východě či konečné zájmu o koloní ální národy není nic nesobecky politického. To všechno jsou různé prcstředky k dosažení cílů ruské státní politiky, zatím ovšem diktované hlediskem spíše obranným. Ale naopak je jas né, že Rusko nemůže být zalačeno do předvá lečné isolace, nemůže být udrženo v isolaci, do které ho uzavřel tvar jeho hranic. Rusko ne může být vyřaděno z mezinárodní součinnosti. -Jednak si vysloužilo své postavení obětavou a draze zaplacenou účastí v boji za osvobození světa z fašistického otroctví, jé'dnnk svět bez Ruska nemůže být v rovnováze a bude hynout · jako hynul před touto válkou. Ať jsou pi'í'éiny slovanské politiky ruské jakékoli, situace uka zuje, že tato politika je upřímnější než byla "slovanská" politika carského Ruska, ba musí býti upřímnější už v zájmu Sovětského svazu samého. Ostatně není důvodů, proč by slovan ské národy měly být stále v postavení chudého příbuzného. A konečně je třetí moment, který je nutno míti mt mysli. chceme-li, aby pová lečný svět byl hospodářsky a sociálně pokroči lejší, jak to slibuje charta Atlantská i charta spojených národu. Víme dobře, že sociálnímu zákonodárství v Evropě dařtlo se jen potud. po kud bylo třeba obávat se vlivu ruské revoluce. Jakmile se Rusko musilo v0novc.ťsv~·ni těžkým domácím problémům (a pohříchu také jakmile evropští komunisté v šalebném okouzlení bu doucnosti rozbili dělnické hnutí) evropští dělní ci a pokrokové vrstvy musili hájit vymoženo stí, dosažených v krátké době poválečné; neby lo již pomyšlení na nějaké nové větší úspě chy. Ta doba se opakuje. Nikdo se nemusí obá vat, že západní a střední Evropa se zbolševísu je,, ruské metody jsou tam nemožné z příčhi přirozeně odlišného vývoje. Ale ovšem, posun nalevo je znatelný, pronikavé reformy jsou nutné. Jejich úspěch a trvalost i v zemích s ty pickou západní demokractí sávísí velkou měrou na vlivu a moci sovětskéno svozu. Kdyby seny ní opakovala pohroma berlínského kongresu, západní kapitalisté by jistě brutálně zneužili o bratu. Potlačili by všechny reformy hotové, a zmažílí všeaky pokusy o rr-Iormy nové, byť by tím třeba vzbudili nebezpečí t,gkých sociálních převratů a otřásli základy světového míru. Mo derních kapitalistů, usnávajicicu nutnost pře měny hospodářských a sociálních řádu, je to tiž žalostně málo. Tak se nám jeví nyn·~ji:'i konflikt" kde arciť Rusko samé', sledujíc politiku obrany, dalo svým spojencům pflčiny k stížnostem, které bylo snadno odůvodnm. To byla především Persie, odkud mělo ruské vojsko podle smlouvy
ČÍSLO 17.
•.,~,r~'>."'1~=~;,~~·t'l'mlll~::':IG'Qll.~
V ROVNOVÁZE.
odejít 2. března a neodešlo. to bylo Manžusko, odkud Rusové rovněž nechtělí odvolat vojsko. Nadto z Manžuska podle svého výkln:;,,, pojmu válečné kořístí, praktikovaného také: v Ev~·opě, odváželi strojní zařízení továren, ačkoli je pfi rozenější, aby tento majetek byl poncchún spo jenci, na jehož území je a jemuž byl nepřítelem beztak uloupen. Kromě toho šlo už také o au toritu a svrchovanost spojených národů, kde
------------Wl~~~i-~~~----)ftl,!~ Jl R oune P
V
••~
VO
recn..
Jan H. Vrba Jak vlahým jarem uvolněná řeka, již sveřepý mráz věznil v okovech, po letech zase lahodná a měkká zazníváš sladce v našich domovech. Jsi jako slunce, když paprsky hladí po temné noci probuzenou zem, jež dýchá touhou radostného mládí a v lukách kvete šťastným úsměvem. Zní v tobě vánek hrající si s listy, když o dálkách jim tiše vypráví i skřivánčí zpěv, jásavý a čistý, jenž z modré výšky padá do trávy. Jiskříš se rosou, jenž se v květu třpyt i, k rtům lneš jak hebká pára k hladi~1é -- dnes l)Ísnl.čkou j,;i ,;vobodného modlitbou bylas v těžké hodině. ---------.,-=,u-w,.,,m~urn~m-err...~~~111~,111,~"'™~!lt.illllll)l',1.
podle zásady rovnosli i m~1lý l·1'211 1;poiených národú mwrí se i'ídit Myslíme však, že na zúpHdě b;;la vóU:í rach,st nad vítanou pí·íležitostí než ro;,hoi·ceni nad po kleskem. Konflikt rostl lavinovitě: nejprve :1e provalila špionážní aféra v m:rnad6, pak byla vei'cjnost vzrušena ruským útokem 11:1, zblonclllé prý a mericl;:é letadlo nad oblastí portartlrnrskou. Kampaň zahájil bývalý isolačnický sen. Vancleúberg projevem. v !{tcrém žúd:1l,aby Spojené státy prováděly politi.kn roz hodnou jako ·ji provádí R.nsko.Státní Byrnes promluvil vzápětí již jednostranným zásrhúm, násilí a proti udržovúní cizího vojska rn, je:;10·1; vláda o to nepožádala (to výslovně zn~1men:1lo, že výtka nemťlže se týl:at Ř.0cka. h1:: Jé: anglické), a proti zabírání vlastnictví, n,,ii r(,z hodne reparační komise. Pan Byrn('!:. pn,:~ do dal. ž€ Spojené státy bmlou bránit chaťtn ,q)o jených národú a nebudon n0i\irmy. kdy;:; ji ně l{clo poruší. Podotkl však v~·slovnú,:)':,, k v~tk0 s Ruskem není pl'ičiny. Fotom se ozval host Winston Churchill svnu promoh1í frd ve Fnltonu. útočil na Rusko jhř: cloceh bez obBln a doporučoval spojenectví. ne-li vojenský ),pnlek anglo-americký s vyh!ícllrnu na jakom;i unii o bou států. Řeč měla ohlas velmi špatný, v tom se Churchill přepočíti;l,l.Nakonec se ho zfok:ljal~ president Tl'uman, tak britská vláda a Chur-
chill sám uznal za vhodné zmírnit své výroky v pozdější newyorské foči a v novinái'ském inter view za odjezdu. Také v Evropě odmítli Chur chillovy útoky a nejpříki'eji odpověděl ovšem Stalin. Ten svého starého přítele nazval zkrát ka lháfom a válečným štváčem, což je ovšem málo diplomatické a ještě méně pfatelské. Ny ní se pfosunula polemika na výhodnější pole: na existenci i pravomoc Sponých národú, na čež Spojené státy, které zřejmě v této dipoma tické vojně vedou, počaly mluvit konkrétné: o poměrech v Manžusku, kde chování Rusú od poruje politice otevfoných dveří, o poměrech v Persii, kde odporuje ujednéní Velké trojky a chartě spojených národů. Spojené státy záro veú slíbily podporu jak Persii tak Turecku. So větská vláda neodpověděla na americké a an glické noty, ale obvinila zas západní spojence, že jejich nátlak na změnu poměrú v Bulharsku se pi'íčí ujednání Velké trojky. Noviny rozvfrily věci tak, že se už očekával vpád Rusú do Tu recka a !raku, obsazení Tehéranu, ba pfono válka proti Rusku - department války musel tyto pověsti dúrazně vyvrátit. - Jos. Falta. ---)
...
(--
President Beneš Cechům a Slovákům v Americe
New York. (ČTK). - Msgr. Oldřich Zlámal, čestný pi'edseda Národního svazu českých ka tolíkú v USA a vice-president American Relief for Czechoslovakia, vrátil se v neděli 14. dub na po ti'.'íměsíčnim pobytu v óeskoslovensku clo N,sw Yorku. Za svého pobytu v Praze byl dval{l'át ve slyšení presidentem repu biiky. Pi'i návštěvě na rozloučenou odevzdal p,m president lVlsgre Zlamalovi poselství pro americké óechy a Slováky. Poselství zní tal~to: ··Oes!rnslov,enskárepublika je, právě jako bý vala, státem demokratickým, státem, který re spektuje svobodu přesvědčení a názoru, l;:te rý vždy respektoval a bude i v budoucnosti re spektovati pfodevším svobodu náboženství, církvi a i1áboženského kultu. Je to stát neodvislý a neodvislým zustane. Je to stát, který vždy zachovával především objektivu a plnou toleranci ku pí,esvědčení a núbo~enské víře všech svých občanú. Je to stút, který si vážil známých čtyř svobod pre sidentu F. D. Roosevelta a dnes je prakticky ve svém zřízení uplatňuje. Tak tomu j,e dnes a bude tomu tak i v bu doucnosti. Prahu, 8. dubna 1946. ipodep:,ún> Dr. Eduard Beneš." + ""'+ (---Nčmcčtí žháH v Nové Vsi u Tachova.
Praha. (ÓTKL - Orgány Stráže národní bezpečnosti zjistily, že obec Novou Ves u Ta enova vypálili Němci, kterých tam dosud žije tisíc, čechú je tam pouze 12. Za okupace bylo !)3 procent německých obyvatelú v této vsi fa nnticl,~ m:í nacisty. Němci založili požár jako pomstu, neboť mají býti odsunuti právě v těchto dnech. Založený požár natropil škodu 15 milionú lcorun československých.
.,._