Entered as second <Jlar<Js mail matter, January 3rd, 1933 at West, Tems, under the Act of Congress of Augu.s~;~ 24tb. 1922. ROČJNÍK (VOL.) X,""l:XIV.
WEST, TEXAS; ve středu,
(Weclnesday) 3. dubna (A11ril) 1946.
ŮÍSLO 14.
ROZPRAV A O VÁLCE ČECHů S NĚMCI. (Dokončení). ZÁVĚR?" "Záleží na tom, bude-li se dělat politika zisku, či sociální bezpečnosti. So cialisté evropské pevniny jsou pro politiku bezpečnosti, jsou proti buslnessáctvi, proti managerial revolution. Američtí "ekonomičtí filosofové" - jak si honosně říkají - často pokračují ve starých nápadech směřujících k ·' nahražení socialismu velikými družstevními organisacemi, které by. umožnily zachování ka pitalistického systému i zisku, avšak zapomí nají při tom, že kooperatívy mohou být stej ně kapitalistické, jako socialistické, že jsou jen výrobní nebo distribuční organisací, nikdy však ekonomickým systémem samotným. "Ro
7)
,J .I
bert Owen snil o pokojné přeměně souěasné spoleěností -.: socialistickou, aniž by byl bral v úvahu základní předpoklady, jako otázku tř!cluího bojé, dobytí pout.ické · moci pracující třídou, zničení všech 1~í·ednosiia výsad panu jící a kořistící Hídy" pravil Lenin a považoval
jakýkoli tak zvaný "kooperativní socialism" už dávno za překonaný. Robert Owen se domní val - a ve své době se snad i mohl domnívat - že lze smíří t společenské ti'ícly, že lze pro, měnit třídní odpůrce v kolegy, kteří budou o chotně a poctivě pracovat na společném díle hospodářské výstavby jal~o třída sloužící a u znají hospodářská privilegia vlastníků výrob ních prostředků, kteří nikdy neměli a nemají v úmyslu ustoupit bez. donucení. Lenin měl pravdu, když označil úsilí o uzavření "koope rativního občanského míru" za romantické, ba dokonce za banální. Je to klam, který má od vést pozornost široké veřeíností pracujícího li du od podstaty věci a jádra problému." "Máte tedy za to, že je třeba přestavět celý život od základu, to by ovšem nebylo snadné. Družstevnictví by bylo znamenitou pomocí v přechodném stadiu po válce." · "Bucle-li přechodné hospodářské a sociální stadium - jakýsi reformovaný kapitalismus, to je otázka." "Uznávám, že nezáleží na tom, co Jn, vy ne bo kdokoli jiný o věci soudí. pravou cestu na stoupí ten, kdo nelpřesnčjí odhadne ony sku tečnosti a mnterlální i organisační potřeby, které donutí společnost přijmout zákony ur čující nový fad světa. Kdyby, byl Hitler vy hrál válku, byl to asi. jeho "nový řád", žádné diskuse a debaty by nám nebyly ·i:omohly,tak ovšem vyhrál na jedné straně socialistický So větský svaz, na druhé kapitalistický západ, či li válka sama o sobě problém nerozřešíla." "Naprosto souhlasím, válka sama o sobě vů bec nic nevyřeší." "Teď jde o to, jak je vůbec možno vyřešit evropský problém, když nebude vyřešena svě tová otázka hospodářského a sociálního sy stému, když se svět nerozhodne jakou společ nost chee vlastně vybudovat a na jedné stra ně - s Amerikou v čele - bude pokračovat dál ve výstavbě společnosti řízené privilegova nou třídou vlastníků výrobních prostředků, na
druhé straně - v čele "bude Sovětský svaz se bude rozšiřovat nová organisace řízená zá sadami socialistickými." "Vy asi soudíte, že Němci se zapojí do sku piny první a Češi do skupiny druhé?" "Tak to dnes vypadá." "A že ke starým· potížím nacionálním pří jdou ještě nové, ekonomicko-sociální?" "Ano, dříve šlo o sporné body, které byly ře šitelné, obě strany měl požadavky jazykové, administrativní, hospodářské, školské, kultur ní, žádaly určité občanské svobody nebo také v
Ceské nebe.. Fráňa Velkoborský.
Kdybych byl malířem a štětcem vládnout znal, tebe bych, české nebe, takto maloval: Za světlou modří černých mraků lem, za světlem stín a blesky nad krajem, zvichřené dálky, obzor halící, větrná smršť, prostorem letící, děsivý úprk tichých beránků, krvavá záře rudých červánků a nový blesk a nové jiskření, clo strmých výšin žhnoucí plameny, v průtrži dešt'ů oblak ohňový a nad tou bouří oblouk duhový, ten ze tří barev draze utkaný, ten, který stále září nad ňámí.
nesvobody, to vše se dalo pří dobré vůlt vyře šit. Doufám, že nepochybujete dnes o tom, na které straně té dobré vůle nebylo." "Ani v nejmenším, nacističtí vůdci přece vše v okamžiku opojení z vítězství příznalí." "Na což se tak často zapomíná. Pod vlivem války se přeceňuje nacionální složka fašismu a podceňuje se jeho socíálně-ekonomtcká kom ponenta. S nacionálními problémy bychom si už clnes věděli rady, horší [e druh~ skupina, která nám i.1ž před válkou rozdělila státy a vlastně zničila sforé hranice. Je pravda. že a ni v roce 1918 nebyly státy jednoznačné. pro jevovalo se to rúznými intemacionálami, kte ré hranice nerespektovaly, byly zbytky shré internacionály socialistické, byla tnoderní a mohutná internacionála podnikatelská - ať už finanční či prťunyslová internacionála "zelená" a jiné, to vše se spojilo do internacio nó.ly vlastnické." "Tedy nejen komintení.a, nýbrž i kapinter na." "Ano ~ tak něco!" "J,enže podle vašeho pojetí by bylo vlastně nemělo dojít k válce mezi fašismem a onou řekněme - kapinternou." "To také nemělo! Právě z kapitalisticl{ého hlediska byla táto válka nejnesmyslnější, pro to jediné správné pojetí mnichováctví spočí vá :právě ve výkladu mnlchováckých a:utorťt o
.,,..
Chamberlainově 'Pochopení těchto problémú. Mají zc,ela pravdu v tom, že celou osnovu vel kopodnikatelské organisace - raclěj bych u žil slova busnissácké - jim zkazil Hitler svým naivním imperialismem. Bylo opravdu štěstím pro svět, že Hiter byl tak nevzdělaný člověk a jeho gang se skládal z naprostých pl'isluhova čú a kývalu." "To .ie správné, válka se nevede pro konflikt mezi č2chy a Němci, nýbrž proto, že Hitler ne chtěl uznat primát a vedení onoho velkého busnissáctví západu, o němž jste mluvil a do mníval se, že právě v tomto světě přejde vede ní na Němce a na Německo, což Mussolini, Franci, Quisling, Bonnet, Laval a vůbec všich ni kontinentální mn.ichováci uznávali. To byl také pravý důvod, proč HiUer nechal Sovětský svaz stranou a snažil se vynutit terorem u znání svého primátu proti Britanii a nepi'ímo i proti Americe. A teď, jsme jistě oba pi'esvěd čeni, že Němci a jejich spojenci válku vojen- · sky prohrají - včera padl Arras, Verdun, st. Mihi,21, kozáci jsou v Uhrách, americké tanky pfod Rýnem, sovětské před Bukureští. Jenže sotva se objevuje válečné vítězství určitě na obzom, vyrústá nám pfod očima starý problém: dvojí svět, jeden kapitalistický, druhý sociali stický. Je mo211ý kompromis?" "V tom smyslu, aby se oba světy prolínaly, nikoli, je však možno svět rozdělit na i:;ociali stický a kapitalistický na tak dlouho, až se u káže, že se jeden či druhý systém neosvědčil. Ovšem nebezpečí konfliktu mezi těmy systémy bude stále, poněvadž budou sporná území, kam bude se snažit •r:ronik:nout}eden i druhý. To oude Dálný Východ - -" "A ovšem i Československo!" "Bohužel! Je skoro naprosto jisté, že se o ctneme na hranici těc:):lto dvou velkých oblasti. Němci se zapojí do sektoru protislovanského z mnoha dúvodů, historických, jazykových, tra dičních, bude hrát roli otázka odv,2ty, budou přemýšlet o vyvolání nového konfliktu, v němž by získali to, co ztratili ve dvou světových válkách." • "Musíte tedy počítat s tím, že se válka Něm cú s Čechy spíše pl'iostří, než zmírní." "Jistě, byly-li ql'ive mezi Čechy a Němci spo ry, nebyly - jak už bylo i'ečeno nepfokle nutelné, nebylo žádných propastí, 15. a 17. sto letí bylo už dávno zapomenuto. Bohužel se za této války vše změnilo. I když nemáme přes ných zpráv o všem, co se na kontinentě děje, j,e pfoce zi'ejmé, že většina německého lidu ne jen mlčí ke gestapáckým zločinúm, nýbrž •po nižujícím a zlým chováním se k českému a vúbec slovanskému lidu podporuje jakési sou kr0111é gestapáctví, které se projevuje ve všed ním životě clen co den. A to se rovněž nezapo mene, to bude časem znemožúovat dobrý sou sedský poměr jedněch a druhých víc, než ty strašné zločiny, trýznění a vraždy ve věznicíéh a koncentračních táborech. To se objeví i me zi samotnými Němci, uvidítle, že Německo ne(PokračQváni nt'\. .straně 9..)