Entered 1!.~~nd ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
m
class mail matter, Janu.11,1-y 3rd, 1933 at West, Tems, under· the 'Act of Congress of August, 24th, 1922. · WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday) 6. března (March) 1946.
ČÍSLO 10.
I( NAROZENINÁM T. G. MASARYKA~
ASARYKŮV odkaz je dnes v kritic kém stadiu, není už současný, mo derní a není ještě klasický, bere-li se za definici klasicismu vnitřní obsah díla, jež musí být vysoké úrovně a tak pusobívý, že je ho stálý vliv trvá prostě tím, že lidstvo vždy za jímá. Nikdo dnes nečte Platona proto, že by v něm hledal praktický návod pro vyřešení soci álních problému dneška, nýbrž proto, že si chce určit vývojovou cestu od Platona k Masarylrnvi, která je přece jen tak pevná a nezměnitelná, že může sloužit za ukazovatele l, zitřku. Je značná pravděpodobnost, že vývoj bude pokra čovat v témž směru. Klasická jsou tedy díla in spirující neustále lidstvo k premýšlení. V tom spočívá antický klasícísm, renaísanční a barok ní, klasicísm Havlíčka, Palackého i Masaryka stejně, jako Adama Smithe, Roberta Owena a Karla Marxe i jiných - jména jsou vzata jen příkladmo. Z domova slyšíme často: více Masaryka! Ne snáz je v tom, že si př! tom každý upravuje Ma sarykův odkaz podle svého, jeho dílo je přímo rozškubáno na kusy, vytrhávají se citáty, každý si skládá ověřující listinu pro to, co právě sám řekl a co právě dělá. Toto volání po Masarykovi je nápadné proto, že se neozývalo v osudné krí si roku 1938, že jej bylo velmi mělo v emigrač ním životě, a že je jej málo i dnes právě v o něch československých kruzích, které stále hla sitě touží po svobodě, ačkoli jim ii nikdo ne vzal, naopak byla jim vrácena. Pozorujeme-li blíže tyto nové hlasatele svobody, přijdeme k zajímavému poznání, že většinou se domáhají svobody proto, aby mohli propagovat svůj pro gram včerejška ve světě zítřka. Dnes chce být každý velmi pokrokový.pokud možno socialisti cký a stydí se za to, že je reakcionář; nemá proto odvahy napsat přímo to, co si opravdu mysli, nemá odvahy doporučovat svým spolu občanům znova všechno to, co propagoval před druhou světovou válkou, netroufá si se příznat k mnichováctví, které i u nás kvetlo po celých dvacet let první republiky a na němž mají nej větší vinu všichni agttátoří proti spolupráci se Sovětským svazem, proti jeho účasti v koncepci kolektivní bezpečnosti, ať už byli na pravici, nebo se vydávali za tak zvanou levici. Právě ti to lidé se obávají ukázat svou pravou podobu a proto jen rámusí a křlčí: nemáme dost svobo dy! Kdo byl ideově poražen, obyčejně to cítí a chvěje se obavou, že se někde objeví ty otřepe né fráze a žvastv, kterými byl národ po dvacet let v pravém slova smyslu tak: utloukán. že když došlo k nejhoršímu, opustil pevnosti n slo žil zbraň bez jediného výstřelu. Všichni lidé, kteří tolik křičí po svobodě, velmi dobře vědí, že nemohou opakovat vše, co se dálo před rokem 1938 a proto se snaží vzbudit zdání, že se jim křivdí. My zde můžeme dobře pozorovat ůsílí, s nímž řada lidí se snaží vzbudit dojem, že právě jejich zprávy byly propašovány do ciziny neí-
(7. BŘEZNA 1850.)
důmyslnějšími triky, poněvadž se v Českoslo vensku staly strašlivé věci a hlavně není tam svobody. Celý svět byl v plamenech, celé konti nenty byly zničeny, jsou miliony padlých, milí-
,
Stěhování Hl. Uradovny Jestli Hlavní Úfadovna má nebo nemá býti přesídlena z města Fayetteville do některého
jiného města, má právo rozhodnouti jenom pravidelný sjezd. Nynější stanovy nedávají čle nům Hlavní Úfadovny právo předložiti otázku stěhování úřadovny k odhlasování delegátům posledního sjezdu. Odstavec (h) článku číslo 54 zní: "V případě že se vyskytne nutná záleži tost, týkající se Jednoty, která se nedá jiným způsobem vyříditi, Hlavní Úřadovna má právo takovou záležitost předložltí všem delegátům předešlého sjezdu k odhlasování." Tento článek je jediný článek v našich stanovách, který dá vá právo členům Hlavní Úřadovny předložiti záležitosti delegátům k rozhodnutí. Jen taková záležitost, která nebyla projednána naposled ním sjezdě, anebo záležitost, která se vyskytla od posledního sjezdu, může býti předložena de legátům posledního sjezdu k rozhodnutí. Otáz ka přesídlení Hlavní Úřadovny z města Fayet teville byla předložena delegátům v East Ber nard v roce 1936, v Taylor v roce 1940 a v Cor pus Christi v roce 1944, a vždy bylo odhlasová no, aby zůstala Hlavní Úřadovna ve Fayette ville do příštího sjezdu. Stěhování Hlavní Úřa dovny není nová záležitost, která se vyskytla od posledního sjezdu a proto tato záležitost může býti rozhodnuta jen v pravidelném sjezdu. Je stli město Fayetteville nevyhovuje potřebám naší Jednoty dnes pro jisté příčiny, tak pro ty samé pi'íčiny nevyhovovalo v rocích 1936, 1940 a 1944, když o této záležitosti bylo jednáno ve sjezdech. Poslední odstavec článku číslo 25. zakazuje Hlavní Úřadovně přisvojiti sobě práva, která jí stanovy nedávají. Naše stanovy nikde nedávají členům Hlavní Úřadovny právo, předložiti tuto záležitost delegátům posledního sjezdu k od hlasování. Otázka stěhování Hlavní Úřadovny je ob chodní záležitost, a patří k rozhodnutí na sjez dě. Je nutno patřičně objasniti příčiny, proč by některé jiné město bylo výhodnější z obchodní ho stanoviska. Sám poukazuji jen na to, že dle nynějších stanov nemáme právo · stěhovati Hlavní Úřa dovnu. leda když tak nařídí sjezd. S bratrským pozdravem, August Kacíř, právní rádce.
ony umučených, jenže to vše není nic proti zprávám, zaručeným zprávám, které přlnáši
náš muž, často to bývá i žena. Jsou to opravdu zlé zprávy, na jednom statku jedné paní pora zili rudoarmějci krávu, jinde udělali to či ono, vzali hodinky, ba dokonce i ubohému mrzáčko vi harmoniku, jak jsme onehdy četli ve velmi váženém pražském listě v lokálce tak sytých barev, že to pfipomínalo nejkrásnější výplody nechvalně známého mníchováckého bulvární ho tisku. A tito lidé, kteří chtějí řídit politiku národů podle událostí, které i kdyby byly sebe více politováníhodné, jsou přece jen místní, se také odvolávají na Masaryka. Jedním z prvních požadavků Masarykovy fi losofie je uznání velké mravní hodnoty bezpod mínečné pravdivosti, v níž spatřoval základ kultury i civilisace. Nic mu nebylo cizejší než polopravda, a nic není snažšího, než změnit pravdu v polopravdu, na to staší generalisování ojedinělých pi'ípadú. Událi se i v Anglii trapné případy a objevily se i zde hlasy, které tvrdily, že Američané sem poslali armádu gangsterů, poněvadž došlo k několika gangsterským pří hodám. Jsou pravdivé, o tom není sporu, vždyť došlo k rozsudkům uvalujícím těžké tresty a dokonce k popravám, avšak generalisování je klep a pomluva. Amerika má s těmito politová níhodnými případy stejně tak málo společné ho, jako má Sovětský svaz s politováníhodnými pi'ípady v jeho oblasti. Žádný národ se nesklá dá z výhradně slušných a čestných lidí, každý má svůj osobitý černý trh, má své vyvržené a zavržené, někdy je jich více u toho, jindy u o noho národa, a i když dnes mají nesporný ná rok na první místo Němci, neznamená to, že není slušných Němců. I zde je generalisování nemasar:y;~ovská polopravda. ---) + .y. + (--Palackého universita v Olomouci zahájí ještě letos činnost. Praha. (ČTK.) - Universita v Olomouci, je jíž obnovení bylo nedávno Národním shromáž děním schváleno, bude se jmenovat universita Palackého. K nynější fakultě bohoslovecké přistoupí brzy fakulta lékařská jako pobočka lékařské fakulty Masarykovy university v Brně. Letní semestr začne již letos. ----)
+
.y. + (----
Přídavky pensístům v ČSR. Praha. - (ČTK.) - Ve sněmovně byl pro jednáván dne 18. února návrh o drahotních přídavcíeh pensistům. Dosavadní drahotní přídavek pensistům se zvyšuje na 7,800 Kčs. ročně, dosavadní vdovské a sirotčí pense se sta noví na 6,000 Kčs, případně na 4,200ročně. Pří davek se přiznává se zpětnou platností od 1. srpna minulého roku. Zlepšení se rovná asi 130 procentům místo původně navrhovaných 80 procent. Opatření se prozatím nebude vztaho vat na Slovensko. ---) + .y. + (--Pracující Němci v ČSR mají sociláni pojištění. Praha. (ČTK.) - V Československu Němci i Maďaři zařazeni do pracovnlho procesu 'dředni ochrany práce musi miti sociálni pojištěni.