ROtNIK (VOL.) XXXIII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 29. srpna (August) 1945.
AD BYCH SI VSIML zvlaa,ni odrUdy lidi, kterYm Francouzi kdysi ye sve zemi iikali "attentiste." To znamena &sky neco jako lido, kteti eekaji, jak to dopadne. TakovYch lidi ted' je mezi nami mnoho. aekaji proste, jak to dopadne. Jsou to Tide nedriy etivi ke veemu hodnotnemu, nedtiveitivi ke katclernu pracovnimu planu, pesimistieti nad katdYm projevem o fepei budoucnost, reakcionatstvi at do morku. S temtito lidmi je to nejvetei potit, jsou nenapadni, yyznaduji se take tim, le nosi na klope veeckY"motne odznaky, ale to jen proto, le od toho odekavaji zisk. TakovY deskY attentista se nikdy nemilte nadchnout pro nejakou myelenku, on ma svoje specialni myg leni, vyjadtovane programem: Podkame si, al jak to dopadne. Jsou to obojtivelnici, kteti se teprve pod tlakem nasili priklaneji na tu neb onu stranu, ale ani tehdy je nenapadne, aby se tak prllis namahali se vyja,drit, zase dekaji, at jak to dopadne. Tohle jejich dekani je zaearovanY kruh, ze ktereho se nikdy nedostanou, jsou to nebezpedni lido ti naei attentiste, aby nam totit ve v gem a veude ptekateli. Oni tomu tikaji klid, oni se nerozeili pro tadnou tivotne ddletitou otazku. A my tomu kikame sabotat! Protote, jak mohu v tak ritasne skuteenosti vYsta yby lidove republiky deskoslovenske eekat, at jak to dopadne! Pro mne je jediny imperativ: S tou naei novou CSR to musi dopadnout dobte. To se mohou krysy, poschovavane po veech koutech, namahat, jak chteji, nic jim to nebude platne, ono to dobi'e dopadne. Oveem ne tak, jako oni dekaji, ale tak, jak to oeekava, es. pracujici lid a mutate to, mile krysy, motat Utednimi akty, jak chcete, nakonec jednoho dne vase akta stejne poputuji do kog e na papiry a ti, kteti eekaji, at jak to dopadne, se jednoho dne rano probudi a bude toho kolem nich tolik zmen konstruktivni prace nageho pracujiciho lidu, te na gi attentiste s hrdzou poznaji, te jsou z vetejneho tivota vytazeni, jako vytazujeme stare automobily nebo zrezavele pdmy. Chytractvim, ktere kryje ziskuchtivost, nic v nove CSR nevyhrajeme, vyhrajeme to jenom jasnYm ptiznanim barvy, nikoliv stranicke barvy, nYbrt barvy jednoty pracujiciho lidu. Lido, kteti eekaji, at jak to yeechno dopadne, maji ovgem jakesi dirvody. Dokazali sehnat v posledni chvili veechny motne rude eery, aby z nich narobili vlajky. Oni jsou eikovni, oni si dovedou krYt zada, i kdyt to od nich tteba nikdo neeeka. Jeden Rudoarmejec se mne ptal, jak je to motile, ze mime tolik rudYch prapord po obchodech a kde le zilstaly na ge narodni vlajky. Zato jeden tivnostnik se rozhoreoval na jineho tivnostnika, le Si rudou vlajku rdbec nevyvesil. Vidite, mill posluchaei, se skutednYna patolizadstvim to vtdycky nakonec dopadne tak, jak to dopadnout ma. Nikdo piece nemohl o Rude armade Ptedpokladat, le ptijela do Prahy jenom proto, aby hledala Rude vlajky po obchodech a hvezdy na klopach kabatti. Takhle malt' fikol Ruda armada nemela! A piece se
naeli lids, kteri tak radi eekaji, at jak to dopadne, aby se jim eventuelne nic nestalo. Jests jeden nebezpednY typ attentistd je znamy. 11la ynz's, mezi mladeti pozoruji tento typ lidi, kteti se vyhYbaji vojenske slutbe. Kandy, kdo ma trochu ote ytene uei, sedi-li na poulidni draze, prate vyslechnout tolik zajimavYch rozhoyord tech, kteti dekaji, at jak to dopadne. Jakou yymluvu si mute vymyslet mladik nebo mut, ktereho deka vojenska, slutba v novem teskosloyensku? Takovi, kteti dekaji, at jak to dopadne, to inamena., te nic nedelaji, v nieem yam nepomahaji v konstruktivni praci pro nove Oeskoslovensko, ujidaji nam pracujicim nasi chudou skYvu, jsou najednou straene pottebni, kdyfr, maji jit na vojnu. Oni si setenou potvrzeni, jak jsou dule giti v praci pro novou republiku, a jak jsou mezi nimi i takovi, kteri vyutiji chaosu z druhe republiky a z protektoratu a protote maji nepotadek v papirech a protote spoleliaji na to, te vojenske 'Wady je tak hned rranajdou, neptihlasi se k odvodu vabec. Slyeel jsem u holide jednoho zdraveho mladika, jak tekl: "Co ja, ja jsem nedelal nic za druhe republiky ani za protektoratu, co bych delal ted' yojne? Ja jsem keznik, ja tit se nekdev kuchyni uleju." Vidite, take jeden, ktery at jak to dopadne. Ale ono to s nimi dopadne tak, le tu bude muset stat uvedomelY deskY vojak, ktery nam nebude delat ostudu po boku Rude armady! Mili posluchaei! Nechrarite tadneho, co jen 'deka, at jak to dopadne! Utvoite kolem neho kruh podnetne prace, aby, je-li v nem jenom jiskra, narodniho uvedomeni, musel chte-nechte ptilotit ruku k dilu. Stetujete si u nine v dopise na naee Narodni vYbory. Vidite, to je take eastedne dekani, ja,k to dopadne. Kdybyste si uvedomili, le Narcdni vYbory pochazeji z lidu, le jsou lidem zVolmy a te lid musi k nim mit duveru, museli byste bcz z ylaetniho dlouheho stetovani a psani sam! s ye Narodni vYbory spravit a nebudete dekat ad nikoho shora, le ma vtibec pketitenY praci eas, spravovat to, co mttete spravit vy! Vladini program lidove republiky deskosloven. ske je uskuteenovan zdola. Odstrarite nebo uvedomte lidi, kteti jests eekaji at jak to dopadne, spojte se na podklade konstruktivni price a pomorte uradCm, aby spinily svou funkci tak, jak jim to kale yladni program. A predeveim, studujte vladni program, abyste vubee vedeli, co to je. Pak si tam najdete tolik praya pro sebe, te ztratite v gecky starosti o svou budoucnost. — (E. F. Burian v pratskein rohlase, 29. 7.) V 0 nutnosti zvY'geni glolske firovne v New Yore. (OTK.) — Pratsky rozhlas vysilal dne 20. srpna projev in Bohumila Svobody o politicks vYchove, v nemt m. j. tekl toto: "V nagi osvobozene republice mohou Ceti a Slovaci opet volne dYchat a kid: Narod jsem ja, stat jsern ja. KatidY z nas nejen mute, nYbrt i ma mit ureite politicks smygleni a potadavky. Avgak pfedpokladem politicks vYcbav y je \Teeobecna vSichova, jet mal2eVt zlepiena pouze
z y-Yeenirn firovne na geho Skolstvi. Bohutel jsou lido, kteti neptestavaji se fidit svymi sobeckYmi zajmy . jet ohrotuji klidnY vYvoj a socialni a hospodafskou obnovu statu. Lze dociliti dalekosahleho stupne demokratisace jen tehdy nahradirne-li tyto sobecke pudy vedomim povinnosti kaaleho jednotlivce vifdi celku. Nemtiteme vybudovat republiku, anit by katcU7 z nas prilotil ruku k dilu. Kdo si to neuveclornuje, nezaslouti si dirvery lidu. Ti, kdot se vyhYbaji praci, prozrazuji tim svou politickou ne yyspelost, at' naleti k te ei one strane. Odpovednost a povinnosti mutin kteri stat vedou, jsou obrovske a lenochfim nesmi byti dovoleno, aby marili jejich dilo." V JAPONCI PODEPSALI KAPITULACI. Dne 2. srpna 1945 do§lo na americke bitevnici Missouri, zakotvene v Tokio zalivu ku slavne: historicke udalosti tiredniho podepsani bezpodmineene kapitulace Japonska. Nejvy ggi velitel okupaeni armady v Japonsku, general MacArthur za p1-ltomnosti vojenskYch zastupcii Spojertca a desitek vysokYch vojenskYch dfistojnikfi a dvou zpinomocnencti cisare Hirohito a generalniho S. tabu Japonska, zahajil historicky schfizku slovy: ,"Moji opravdovou' nadeji a zajiste nadeji ve§kereho lidstva jest pocit, e z teto Ma yne priletitosti vynori se lepgi svet z krve a krveproliti minulosti." Dab) k poclepsani slavneho dokumentu: Prvni podpis na americkou listinu a pak na jeji opis pro Japonsko ucinil ministr zahraniei Shigemitsu, po nim nasledoval za generalni -kab general Yoshihiro Umezu; za vitezne Spojence dokumenty podepsal nejvySSi velitel okupace general MacArthur; po nem nisledovali hrdina. z Bataanu general Wainwright, velitel anglicke pevnosti Singapore general Percival; za Spoj. Staty pripojil svfij podpis admiral Chester Nimitz a pak nasleclovali zastupci Spojencd v poradi: Velka Britanie, Rusko, Australie, Kanada, Francie, Holandsko a NovY Viand. SlavnY obrad vyiadal si dvacet minut easu Ihnecl po te nisledoval rozhlasovY projev presidenta H S. Truraana z Bileho domu a pak zavereena slova genevala MacArthura z bitevnice Missouri, adresovana obeanfim SpojenYch SOUL Neidedni V-J Den je za nami. Po gesti letech vravy vale,ene se koneene dostavil Milt!
Okrskova schtize organi saorti v Houstenu! V /le:18i 9. zaii 1945 bude se konati okrskoschtize organisatorfi v sini iadu Pokrok Cis. v Houstonu, Texas, ktera za.poene v devet hodin rano a ukonei o druhe hodine odpoleclue. KaZdY Glen nagi S. P. J. S. T. ma peistup do teto schfize. S bratrskYm pozdravem, EDWARD L MAREK.