Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at West. ROCNIK (VOL.) XXXII.
ems, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Weesilesday) 13. prosince (December) 1944.
PROBL,211 OSVO VOBODNE vlady ocitly se v okamZiku osvobozeni pied tkolern opatfiti: poS traviny a uhli pro mesta a —praci pro vtechny. 0 nedostatku potravin a otopu bylo u2 detne psano. Lee pozapomina se na vulkanickou erupci nezamestnanosti, jet jest okam2itYm dtsledkem toho, Ze se lid zbavil roboty pro nemecky valeanY prtmysl. Nezamestnanost nastava okamtkem, kdrse delnik a menti soukromY tfednik vrati z odbojove jednotky a ze Apaliru, kde vital vlastni nebo spojenecka vojska. Delka nezamestnanosti zavisi na torn, kdy budou zahajeny rekonstrukeni prate nebo kdy lze zbrojni prtmy,s1 postaviti do sluZeb spojeneeke veci. Ani jednu ani druhe neni jen otazkou dobre yule ani vYhraclne otazkou pfipravenYch plant. Je to hodne i otazkou na pkiklad komunikaci (pfisun materialu, 4oprava do prace atd.) Neni tteba owysvetlovat, proe ofensivni valka nejde kornunikacim k duhu. Spojenecky bombardovaci letec odpovedel pisateli na otazku, co deal, toto: "Jako obyeejne: dali jsme si dnes krvave pekelnou praci, abychom si co nejvic znepfijemnili zitfek." JinYmi slovy: dluZno dnes niditi nepfiteli pfisunove komunikace, je2 budou zitra komunikacemi natimi: osvobozeneho statu a osvobozujici armady. Podet nezamestnanYch jest rozmnaen zde o valeene zajatce, kteki unikli ustupujicim Nemcum, tu o eleny toho, eemu my fikame Zelene kadry; obe kategorie maji svate pra y() na no.vrat do civilisace. S otazkou dopravy souvisi easteene i otazka zasobovani. Za nemecke okupace nemela velka mesta ani ye Francii ani v Belgii zalAnich zasob. Mesta 211a, 2ivofila, z nakladniho vagonu do nakupni bratny hospodyri. Situace tak labilni ovtem nesnese narazu jakYm je i kratkY boj o mesto nebo u mesta. • Nejvytti spojenecke velitelstvi projevilo pro tuto situaci pochopeni: skutednost, 'Ze obyvatel Pafae, Bruselu a jinYch velkYch mest dostava m. j. po 2 kg brambor y tYdne, je vYkon, jen2 vynikne ve skuteene slave, at bude Ize popsati celkovou situaci a uvesti eislice o zasobovani spojeneckYch armad v Evrope. Za nemecke okupace bujel ve Francii i v Belgii tak zvanY derny trh, po natemu — z minule valky neblahe, pameti — "na.kup pod rukou." Kdo mel penize, kupoval zejmena potraviny, jak y e Francii, tak v Belgii. Rozdil je snad v torn, te ve Francii vettina lidi tak einila pokud mono nenapacIne; v Belgii pova2ovano frekventovani derneho trhu za vec bohulibou. Nepoclafilo se mi najiti nekoho, kdo by dovedl dogmatiku tohoto nazoru vyloZit jasne a srozumitelne. Zde. se, 2e domnenka o patriotienosti derneho trhovani vznikla z mateho dojmu, 'Ze jde o neposlouchani nemeckYch nalizeni a o rozvraceni nemeckeho sy,stemu zasobovani. Fakta tomu odporuji: na eernY trh se nedostalo nic, co Nemci chteli a mohli zabaviti; Nemci, pilni tiskaki belgickych bankOvek, mei i na oernem trim naskok pied kgekYm. Pravda je asi v kompromisu: ylastenecke bylo Ye Francii jako v Belgii opattovat pkilep g eni detem, naro-.
Niel! STATU.
F. Angelsk. du zittka a braniti i sebe proti tuberkulose. Jak ve Francii tak v Belgii vg ak platila a plati obmena Filipova slova o zradcich: miloval dernY trh a opovrhovali dernYm trhovcem. Vztaii mezi obyvatelstvem most a venkova se valkou vetg inou tekneme — neziepgil. Do prvniho tYclne mesice kijna mohl se v nenasycene Patiti katdY elovek bez "kuporra" lee s penezi pfejist a piepit podle libosti a vkusu g unimumunnnucue^^n.i in,
nn
OSLO so.
"'.1
Josef Sladek:
Je proti nam, kdo neni s Je proti nam kdo neni s narni, a jedint byt' vias to byl, kdo v nepfatel jej sloZil chramy, to krev a2 neni natich Zil! My potfebujem multi celYch a v boji, psote vzdornou leb, a mytlenku na delech smelYch, pohrdani pro cizi chleb. My potfebujem velkYch lidi, jig bouki velke vzdoruji, a z cele duk nenavidi, a z cele duge miluji! ,11:!Itli;111111111',11111111[11 ■ 1 ■ 1111111111!1111111111111111 ■ 11Itlit11111I111111111111111111111111111111
lope nevkusu. Nedoeet1 jsem se od to doby, by byio vy glo nejake natizerii, obmezujici . konsum potravin, nebo vitici konsum potravin na odevzdani potraxinoveho ustkitku. Je docela patitska vld.da nechava tento promotne, blem zatim netknuty proto, aby nepodvazala v kriticke dobe soukromou "iniciativu" v dovozu potravin do Patite Situace Francie je ostatne snack pro men gi hustotu cbyvatelstva a pro vetgi blizkost k AtIantickemu Pokud jde o "'Cerny trh" odpovedelo mi z desiti pakitskYch lidi, kteki kupovavali, devet, nekupuji. Prot: "Stydim se" (dva). "Dodavatele - se 011ie boji" (test). "Je u2 malo dodo,vatelii, a ti, co zbyli, chteji prilis mnoho" (dva). Brusel, hlavni mesto zerne mnohem lidnatejgi a vzdalenej gi anglo-americkYch moki, bylo na tom hilte net Pakit. Ve snaze zaruditi ureitou rovnomernost vYtivy, ntady zadaly provadet nahle prohlidky restauradnich gpitiren. Zasoby, pfesahujici pkidel toho ktereho podniku, byly zabavovany vetejne a prodavany za "Atedni cenu." Jidelni listek i restaurater tim ovgem podstatne trpeli, nebot' to vypadalo na pkiklad takhle: byl jsem pozvan exteritorialni osObnosti na °bed do pkek.rds-ne restaurace: velikanske. okna, ale — aby tarn nepronikalo obecne pkistupne denni svetlo — opatrene te2kYmi brokatov ■,", mi za.vesy. Dama gkove ubrusy i ubrousky, fake nfibory a nenapadne elegantni perculan. r skknice na vodu brouSene, "Dovoluji si doporueiti zvRinu na bilem vi-
ne, Vate Excelence, a brambory A la bonne femme s fazolemi," fekl se zoufalstvlm nedokonale zahalenYm v dtstojnost AL' restaurantu; a dodal teptem: "Meli jsme zde `navStevu' dnes rano ... Ptivetive. excelence tedy stateOne objednala "zvefinu na bilem vine," nada jsme dostali na talifek porci kralieka s dverna brambory a teemi fazolemi. Pfivetiva exelence zaplatila za dye bramborove polevky, dvakrat kralidka, dva zakusky, za sklenici piva a za jednu sodovku eastku, ze kterou bylo pied vo.lkou ize koupiti mensi hospodu. Nicmene nam zbeZnY kekl, ze procesi s kralidiem otoupalo restauraterovi vie koberce, nee vydelal na celern obede, kclytte mu "navgteva" byla rano odilala, na eem mohl vydelati nejakou tu desetitisicovku franku. bruZkratka: dne 6. fijna rano se na selskS•ch restauracich objevily, francouzske vlaniske tig tene napisy, Jima "Spciceenst-vo restauratert, hostinskYch a vYrobca sodovek" oznarnuje, 'te zavira v gechny restaurace "afin d'eviter tout marche noir," aby se restaurateri vyhnuli styku s eernYm trhem. I tento moralni lesk ma svou bidu: desitky tisict drobnYch lidi, kteki nemaji moZinost obedvat v pracovni den doma, a ktefi byli odkaci zani na "automaty," maji nyni k obedu. pkivezli z domu: studene brambory se soli nebo hlavku salatu pokropenou octem oinastku chleba je malo). . Po strance vYiivy budou na tom lec pe zerile", pfip, tzemi osvobozena, ye chvili, kdy bode NCInecko pora2eno; nebot' pak bude motno pastaviti do sluZeb zasobovani giganticky spojeneck aparat, jeni dopravuje nyni do Evropy a jen' rozva'Zi po Evrope valeenY material. tlzemim, osvobozenYm za valky, jest prochazeti tdobim telke . zkoutky, jakYmsi -nejhori nakonec" po nepfatelske okupaci. Otazka nezamestnanosti bude asi cLaliava vgude postihne temef vtechny vrstvy s vYjimkou feeeno po natem — statnich zaniestnanct. Nejde jen o tovarni delniky. Matka tki nebo peti deti, kterou Nemci nemohli rekvircvat pro praci v Nemecku, a kterou proto nutili poklizeti ye gkole, z nit si udelali kasarna, bude v sobotu po osvobozeni bez mzdy a velmi pra y -depobnzhalf.Akenvpodeli. Je a bude statisice piipadA nezavinene. bidy, jet dhrtno fetiti prtbehem nikoliv mesice nebo tYdnu, nYbri spite hodin net dntl. Orn gelost prislovi neni namitkou proti platnosti: opravdu dvakrat da, kdo rychle da. Na zaklade toho, co se delo a deje ve Francii a v Belgii, Ice miti za to, te je tkeba zmocniti v katde obci a v katde mestske dtvrti eloveka, aby poskytoval na miste pomoc; aby ji napfed poskytl a pak "vyettoval majetkove pomery." Pomoci budou DOttebovati i rodiny tech, ktere Nemet &Zell v koncentraenich taborech, a poziistall po popravench. Maji pravo na pomoc sveho osvobozeneho statu, a to na ponioc okamtitou. Vefejna sprava, jet jedna rychle, jedna nejenom spravedlive, ale 1 moudre. Lee to 112 path do kapitoly problemt psychologickYch. CO