Entered as second class ail matter, January 3rd, 1933 at W est, Tel.* s. under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROONIIE (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stredu, (Wednesday) 6. prosince (December) 1944.
V PrIEDVECE11 V TRZSTV
,
-
PittLEtITOSTI 27. vyroei viterstvi sovetske revoluce a zalo2eni sovetskeho IJ statu promluvil marial Stalin na slavnostni schuzi moskevskeho sovetu delnickYch zastupct a vetejnYch organisaci. Ited Stalinova byla odekavana v celem svete s jedinednYm zajmem a mela zcela mimokadny ohlas ye vSech spojeneckYch zemich, ktere byly, s jejim pinYm znenim seznarneny rozhlasem a tiskem. Spojenecke dasOpisy *uvetejnily podrobne zpravy o vYznamnem projevu mar§ala Stalina na prvnich stranach. LondYnskY tisk v redakdnim komentati vita zejmena mista, v nicht mita' zdaraznil viteznou jednotu spojenych narodu a ukazal na nezbytnost v pokradovani v tato harmonicke spolupraci i v dobach povaleenYch pki budovani miru a zajAteni sveta pied novYmi pokusy iitoonYch state o ovladani sveta. Fakt, Z'e mar gal Stalin zminil se v sve'kedi tentokrate take o Japonsku jako o iitodnem narodu, vyvolal zcela mimotadnou pozornost v britskem tisku a jiste i v tisku americkem. Stalin uvitanY nadSenYmi a srdednYmi ovacemi, promluvil ptedevAim o dneSni vojenske situaci. Ukazal, ze dtvrtY rok valky byl rokem rozhodujicich viterstvi sovetskYch armad a armad spojencii nad nerneckYm vojskem. V okam2iku, kdy Nemci byli pkinuceni bojovat na dvou frontach, byli viteni zpet k hranicim Nemecka. V uplynulem rode byli Nemci vyhriani ze sovetskeho tzemi, Francie, Belgie i sttedni Italie, vojenske operate byly pfeneseny na nemecke nzemi. MarSal Stalin ukazal, jak operace Rude armady vedly k vykazeni a znieeni 120 divisi Nemet a jejich spojencil. Loni Ruda armada mela proti sobe 257 divisi, z toho 207 nemeckYch, nyni po vegkere supertotalni mobilisaci je na vYchodni fronte jen 204 nemeckYch a mad'arskYch divisi, z toho 180 nemeckYch divisi. Mar'Sal Stalin zdfiraznil, ze v nynejAi valce bylo hitlerovske Nemecko a jeho faSisticka armada mnohem silnefSi net nemecke armady v minulosti. Pki tom Nemecko mohlo poditat s pomoci vasalskYch state. Pits to vAak nakonec Nemecko se doekalo pore.:Zky. Bylo to zpfisobeno hlavne faktem, Ze SovetskY svaz, hlavni neptitel Nemecka, pkedstihl nemeckou armady. Jakmile v minulem rode Ruda armada pfestala sama bojovat na evropskYch valeiStich a do boje zasahly sily spojenct na zapade, nastal pronikavY obrat v celkove situaci. Masai Stalin mluvil s uznanim o spojeneckYch operacich na zapade a o zdafile invasi. Tak, jak se dalo odekavat, nepkitel nemohl dlouho odolavat soudasnYm aderitm Rude armady a spojeneckYch sil. V kratke dobe nepkitel byl zahnan k nemeckYm hranicim ze stkedni Italie, Francie, Belgie a Lucemburska. Na 57 nemeckYch divisi bylo angaIovano na zapade a bez teto pomoci, jak uvedl maital Stalin, nebyly by bYvaly mohly sovetske armady tak rychle zlomit nerneckY odpor na vYchode a vyhnat /Orrice ze sovetskeho iizemi, ale neni vaak take pochybnosti, 2e bez vitezne a mocne ofensivy Rude armady v tomto lete nebyly by se bYvaly mohly spojenecke sily tak rychle yypokadat s
nemeckYmi silami a osvobodit Francii a Belgii. V spojenYch operacich vSech spojencii byl tak kilo' k viterstvi. Malta]. Stalin ukazal ve sve tedi, jak vitezstvi Rude armady byla umotnena stalou -nadSenou pomoci celeho zazerni a vSech sovetskych obearra: bylo dosaIeno novYch viterstvi na poli valedneho prnmyslu, zemedelstvi a transportu. Ve vYrobe tankt, del, hmoklifii, munice, byla 11!111111111111I111111111111!1111111111:111111111111111111IIIIIIIIIIIIIIIIIII1111111111111111111111!1 ■ 11!111(111111,11111111!11111!IMIIIPMM11:1111111111111111111
Slovanslia Podp. Jecti a stitu Texasu Piljeuje penize na dobre faring/ a mestske majetky, asice od 5500.00 do U0,000.0 na dobu deseti ai dvaceti rdku s firokera pet procent, za vYbodnych splatkovjrch podminek. kteti zaplati fuck a splatku v den splatnosti neb dtive, dostanou slevu pill procenta, jei se ptipiSe k dobre jejich piijeky, eimi se tirok sniii na etyti a 01 procenta. Pfljdujici mimo obnosu deseti dolaru za odhad majetku nema jineho vydani v ptedpokladu, ie ma dobre vlastnictvi (abstract) na majetek nabizenY co thruku na pfijeku. Plate o format iadosti na adresu Hlavni tkadovny:
uprerne Lodge S. P. J. S. T. FAYETTEVILLE, TEXAS
Nemecka ueinili totk. T. zv. eeke, rasa stala se pfedmetem vSeobecae Nyni, pti konci valky, historia-L ; iloha so_ vetsk.Ych narodu se ukazuje v pine sti: "Je nyni vSeobecne uznavano. lid svYm sebeobetovanim a bojem rope pied faSistickYmi gangstery. V to:_ lika historicka zasluha a sluZba, ktercu sky narod vykonal pro cele lidstvo Spoledne vedenY boj vedl take k sileni jednoty a spoluprace vSech :nen jeneckYch mocnosti Sov'etskeho azu. Ve Britanie a SpojenYch State. Rozhochiati ranske konference o spoleene akci preti doekalo se skvele realisace: "Je o klada historic velkYch vojenskYch o:)e prohlasil maftal Stalin, "a koordinowlVe ci proti spolednemu neptiteli, ktere by iy provedeny s takovou vytrvalosti a pternosti jako spoleenY plan fideru proti Nemecku dahoinutY na teheranske konferenci." Toto usI7t7.t:(1n teheranskych usneseni melo prirozen.:- za ziasledek posileni solidarity spojenecke MarSal Stalin promluvil v teto souvislct7ti o sledcich konference v Dumbarton 01:1-:s a tom o jednanich s Churchillem a Eclenern v idoskve. Prohlasil, 2e jsou site mezi spejrtrici raznosti v nazirani na nektere otazky ptcbi,nau zajiSteni bezpednosti, to neni vSak nic diNne.1.9: ruznosti nazoril existuji i mezi dleny ny. Nepkekvapuje, 2e jsou rtznosti v nazoft:, ale to, Ze je jich tak malo a ze jsou v2dy c-relloria vany zasluhou jednoty a koordinovan ce velmoci. Byly raznosti nazoru o zahajcni drahe fronty a tato vec byla nakonec vsyteS.:Tia chu Upine jednoty.
111111',1111:111111111!11111111111111;11;Ii:1111111111111;1111illIrs
zmnohonasobena vyroba s poeatku valky. Zemedelstvi sovetske, ktere utrpelo takove ztraty, se °pet rychle zotavuje, zejmena po osvobozeni Ukrajiny. Sovetsky transport snesl takove zati2eni, jakeho neni pfikladu v Zadne jine zemi. Ruda armada ma dnes vice tankil, del a letadel net nemecka armada. Take v kvalite jsou jeji zbrane lepsi. Hlavni silou stojici za Rudou armadou je vSak oddanost sovetskeho lidu, bratrska spoluprace ptislusniku vSech naroclii Sovetskeho svazu. Pki tom narody Sovetskeho svazu respektuji prava a nezavislost sousednich narodil. To je zakladna pro vzriist sympatii a prohloubeni ptatelstvi se vSemi zememi cimi svobodu. MarSal Stalin ukazal ye sve fedi, sovetskY lid nenavidi nernecke vettelce ne proto, ze jsou cizim narodem, nYbr2 proto, ze ptinesli velike utrpeni a stradani mirumilovnYm narodum. Nemecky faS'ismus pouZiva jako ideologicke zbrane rasove teorie, zalolene na nenavisti humanity a na snaze o zotroeeni jinYch narodii. Ale tato politika rasove nenavisti stala se ptidinou vnittni a mezinarodni slabosti fabstickeho Nemecka. Vedla, jak ukazal Stalin, k rozkladu zloeineckeho nerneckeho bloku. Proti hitlerovske kliee a jeji kanibalske poMice vystoupily vechily ujarmene eyropske narody se zbrani v ruce a take byvali vasalove
Tak tomu bude i s riarfostmi z kwafereacc v Dumbarton Oaks. Hitlerovci po cele ky se zoufale pokouSeli rozdelit spojet1,—: rody. Byly vSak marne vSechny snare fa: ishickYch politikt, nebot' aliance velkYch nerna za zaklad nahodne a dodasne motive a dilvody, ale Zivotni a trvale zajmy. Mar g.' Stalin dal vYraz pevne vice, ze koalice, ktera se tal,: osveddila v letech valednych a vedla k viterstvi mirumilovnYch naroclii, se osveddi i po skoneeni. valky. MarS'al Stalin vyslovil sve uspokojeni and s1.:;:_ tednosti, te Italie, Finsko, Rumunsko, ailharsko vypovedely valku Nemecku a zaiadily ST tali do fronty, bojujici proti hitlerovskemu ls:11-J.:,cku. Tato fronta byla tak rozSifena. Neni ;adn.5 pochybnosti, 2e v nejbli2S1 dobe bude vytazet:c z akce Mad'arsko, posledni nacistickY spcjet-)::c. To bude znamenat upinou isolaci Nerne:::1z-fl v 'Evrope. Spojenecke narody jsou tak na sanni prahu triumfalniho zakoneeni valky proti hitlerovskemu Nemecku. V Memei pkipravuji ve velkem kakrufic::;: valeenS7eh zlneincii. 0 kom -je r:c1:0 kom se usuzuje, ie je na je z jednotky vyikat a -‘,7'tkaven dokumenty a s nov:;-in jmeile:n kfk, jine pfisabi;t6 nebo k jine , jednotce. rodiny se oznami, ie padl.