Vestnik 1944 11 22

bRATR5TV Entsrsd as sscond class mail matter an;ary 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, VA-. 1922.

ROCNIK (VOL.) XXXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 22. listopadu (November) 1944.

CiSL,0

NASLOUCHANt 1-11MIVILEROV EJEN jistY druh gilenstvi — jeho typicke ptiznaky zji gt'uji tak easto psychiatti a psychoanalytikove u Hitlera — nejen schizoftenie, nYbrt i dilentantismus mute bYt nesmirne vykonny. Hitlerovy tiny, organisadni dilo jeho mordykske ma ginerie, duslednost, s nit sleduje sve cile, budi v nekterYch pozorovatelich obdiv. A piece, kdykoliv etu nekterY z jeho my glenkovYch produktfi, nedovedu se zbavit dojmu, ze tu ma syet co emit s gigantickYm diletantismem, u nehot je jedinou zahadou, jak se mohlo stat, to takovemu diletantovi se mohlo podatit rozbit celou civilisadni epochu. Toto pravidelne spojeni mystikyatechniky, famatisniu a cynismu, toto smegovani Wagnerova Tristiana a Leharovy "Lustige Wittwe," Nietzscheho a Karla Maye, japonskeho "Bushida" 'a Buffalo Billa, tato elegance sfiatkoveho podvodnika, mluviciho nejhanebnej gi nemeinou, spojend s opravdovou silou yule — to v ge mute byt stejne projevem rozpolteneho "Jd", jako problemem obludneho diletantstvi. Vezmete jen jeho posledni tee z 18. kijna — pii nit nijak nezaleti na tom, ze ji ptednes1 Himmler, nebot' tento zutivy Oberlehrer napodobuje sveho pana at do poslednihq ptiznaku plebejske mluvy. Zvolili si 18. fijen k vyhlageni totalni mobilisace 17ti at sedmdesatiletYch do Volkssturmu. Jest jasno, to si zvolili tento den proto, ze vypadlo z jejich fronty Mad'arsko a ze Ruda, armada pronikia prase v tento den na fronte 250 kilomtert na 30 mil do hloubky t eskoslovenska. Ale tikaji a do jiste miry tomu yeti — yeti "do jiste miry" vgerhu, co tikaji — ze tento den je historickY, protote pra-.-6 pied 131 lety Nemci a Raku gane porazili u Lipska Napoleona. Tedy 18. tijen 1944 neni pamatnY pro uddlosti v Mad'arsku a prolorneni karpatskYch prusmykit Rudou armadou — nybrt tirn, 'te uplynulo ne merle a ne vice net zrovna na chlup 131 let od bitvy u Lipska! Ze tehdy Prusko mohlo zvitezit jen proto, ze bylo spojeno s Anglii a Ruskem, tedy prave s onemi mocnostmi, proti nimt dues mobilisuje svuj Volkssturm, je proste vyhlazeno z lidske pameti. Vedle orn geleho jit ponekud Friedricha Velikelt° uvadi Himmler jako vzor oblibenou nyni Hitlerovu postavu Ondteje Hofera, adkoliv vousy tohoto mute byly mnohem deli. Avgak netika, to litY boj Ondteje Hofra platil ptedevgim Bavorum, stejne jako zamleuje, t• e tteti jeho ptiklad, Even SavojskY, byl Francouz v habsburskYch slutbach. Rozdelene "ja" — nebo monstrosni diletantismus my gleni? Tito fanatikove, samortejme, ltou vedome a s dobte uvatenYm Adelem. Vytvotili si vg ak techniku lti, jet ovlacia i je samy. Lou a yeti soudasne — cot je nejstra gnej gi forma Ii. Bylo pottebi dlouhe doby, net* si svet uvedomil, to posledni nemecke generate nejsou jen nejbrutalnejgi pokoleni — ze jsou tu take pokoleni nejvetgich lhatu. Uctivano, "hloubka" jejich my gleni jest nejvetg i vnittni nejasnosti, zmatenosti -- Mi. Koteny jejich jdou daleko do minulosti, do hloubek nemecke idealisticke filosofie.

Typickou vlastnosti diletantovou je, ze nerozumi metafote. 1361'e basnickY vYraz doslovne.

111

Josef Kodidek.

Tak gpini Nietzscheho — jehot nekolika metafor se schopili a vepsali je v dobytei neomalenosti ye svilj program. Ze Ni i z nedorozumeni, nebot' nic nenavidel dobrY Evropan Nietzsche tolik jako Nemce vilbec, a tento typ Minot .„„„„„„:,,,,,,,,,:„„...„„„„„„„,„„„„„„,„„.„„„,„,„„,„„„„„„„„„,„„„„„„„,„„„,„„„„,„„,,.„ ° elta je S‘f est4 va'lecv na pu zahaiena.

Bratti a sestry: Nig president Roosevelt v piedveder (tiedniho zahajeni geste valeene paelcy — v nev 9 hod. veder — po rozhlasu apeloval na obeany nagi velike zeme, aby podileii se ph vpisovani geste valedne ptijeky a podpoiili tak boj nagich brannYch sil, jet. na zapadni fronte i v Pacifiku dociluji krasnYch, vYsledkii. Viterstvi Ameriky a spojencil vyzada si vgak jegte take beje a na gi povinnosti je neochabovati ye valeenem tisili, podpotiti domui frontu zakoupenim dodateene aspoli jednoho stodolaroveho bondu.

Odpoledne tete nedele sly geli jsme po rozhlasu poselstvi generala Eisenhowera, v nemi sdeloval americkemu lidu, jak americke a spojeneeke armatly vrhly se jako hromova ram v gitce 400 mil proti jeiivYm obranam zapadnich hranic Nemecka. Siy geli jsme, jak drti naseho neptiteie negettice ani teleza, ani potu ani krve v koneenem, zutivem ittoku, ktery znamena svrchovane vojenske usili v teto valve! A jakou novinu odekava Eisenhower od nas? Sestry a bratti nageb,o Bratrstva . . . co je mocny fitok proti Reichu pro nage bojujici mute, to je g esta valeend, piijeka pro nas doma! Pro nas, prave jako pro ne, toto je krise doba k obrovskemu, vg e piekonavajicimu Nemylte se! Sesta. valeena pitjeka nepochybne bude nejvetgim, nejdfileiitej gim finanenim iisilim v cell teto valce. Nasi midi oeekivaji uslygeti, to my KUPUJEME dvojnisobne vileene bendy, 'te vyvatujeme jejich obeli jak nejlepe rnilierne . .. ie americkY narod, vojird i civiliste spoleene vyvozuji jedno obrovs'ke usili k vyhrani teto valky. To je novina, kterou nagi muii ceekavaji slyseti z Texasu.

Piihlednete vy OSOBNE, aby novinu tu obPRACUJME VCICHNI PRO BRZKE VITEZSTVI! Pracujine v na gich tadech, mezi sousedy a znanikmi, na:s'e mohutna S.P.J.S.T. stala vidy v popiedi snateni pro nagi vlast americkou, tento rekord zachovejme si v upisovain Seste valeene plijeky.

S bratrskym pozdravem, C. H. CHERNOSKY, piedseda.

11111111111111111111111111t

111M1111:111111111111:1:11111111!111 ■ 1;111111111111:11111011111111111111111111111111111111111

zvlag t'. Se stejnou doslovnosti snati se dnes Hitler uplatnit metaforu, ze den ten narod je poraten, kterY se poraten citi. V dttchovnim smysiu juste. Ve smyslu vcjensky technickem jest wlak levee en masse, ktere Hitler a Himm-

ler 18. Nina vyhlasili, nejvagim1--rc,":7c1-; rodni sebevratd.e. I toho jsou si Vedomi. P- ono vykladaji povstani z roku 1813, ktere k bitve u Lipska, tak, ze "rozumove" (verscandesmtissig) bylo beznadejne, nebot' byl podetne, valeenYm materialem i zku gen(J;:i cialeko silnej gi. A piece zvitezili. Cot zno rozumove vzato je na ge situace beznadejna.

Jsme slabgi podtem i vYzbroji. A nernams, net fanatickou viru, kterou mel kdysi Scharnhorst a Gneisenau. Prato zvitezime. Av gak Prusko melo tehdy mocne spojence a neni prarda, podetne a vYzbroji byli spojenci r. 1813 a pozdeji slabgi net Napoleon. Byli silnej gi. C=21 zaklad Hirnmlerovy proklamace je let, jejiz ell le vga,k dvoji: jednak zeslabovat kritickou schcpnost nemeckeho lidu, jednak mu neptiniou cestou vylotit skutkovou podstatu dne gnd ninneeke situace, ktera, je tato: ptedne jsme slab:;1 poatem i vYzbroji, za druhe jsme sami spojenci nas opustili, za tteti logicky vzato nemakin valku vyhrat, za etvrte stihlo n±.s neAtesti a osud nas tvrde zkouN, za pate yrodij,-1j.value stra gne doby — avgak — a zde zacina nova fetez a.) valku jsme nezavinill, nebot' Pola.ci roku 1939 nakladali gpatne s Mind, nabizeli jim mime vyrovnani, avgak anglic10 velvysianec zamitl flak navrhy oznamit; Dansko a Norsk() jsme piepadli ze sebeobrany, Rusko jsme napadli ze sebeobrany, protoL'e se chystalo k Utoku, Belgii a Holandsko jsme napadli ze sebeobrany — cela vodka je pro nas beobranou. b.) Spojenci nas chteji totalne eft, vyvraMit, vystehovat, jejich sliby jsou lest, c.) naSe vojenske nezdary jsou 2 p.vinLI:yzradou naeich spojencil. NezbSrva, tedy nez vytrvat v boji, -jeho2 vildeem bude strana no,itelem lid. Armada neni spolehliva. A dal( , : v Rusku je hiad, za ruskou frontou bojuji , protisovetgti partyzani, zapadni Spojenci jsou v Anglii je bida a zoufalstvi. sno ienci musi zvitezit rychle, • nebo se shrouti. se nom obnovit zapadni frontu. Atentat m. c; ,rvence, nezdar var gayskeho povstani, ary u Arnheimu, propaga6ni takni genera':; von Seidlice v Moskve — to vkchno jsou a projevy Spojenecke slabosti. A naSi nac1,- ,j1 je vira, posluAnost, mo'Znost (avS'ak nikoliv jistota) zazraenSrch zbrani, nektfeni vlastni ani cizi krvi, boj deti, starct, mun, 'Zen a c.:17:21: to v takove stile, k nepNtel jednoho dnp. ze dobyti Nemecka je pro neho narod ii sebevraldou.

Tak tedy se zveda opona nad aktern dramatu. Budou bojovat lopaty a virile a drobne zbrane'proti tankiim, delilm a /et a cj icirm.

"Rozumove vzato" tu neni nadeje na viterstvi, avAak narody nestvotili lide, nS7brZ Buh -- proto nemfde nemecky narod (ale jen nerunn-;k:;,) zahynout.

Zde opet zaeina bud' tte'Stivka nebo Ciletantismus. Nebo jde o obyeejnou tvanivou fra-Li? V Mate-li novella elena pro nagi SPJST., oznamte to ye schtizi tadoveho Organisatora a fen se jsz o daIN vostara a toho novel° elena clo Jeclzot:y- uvede.

Strana 2.

VESTNiK .

4......r.e.moaswara■uo.612o&u 01.uomiommo•o■cl

ouct

FELIX TEVER:

JEJI MAIM BRATR M ■•■.■••■•■ • ■

1.11110.111104.111...1•4

"A prosim posluene, co s nim, s tim ow:teem, milostpane? Hokynim se prodat nesmi a aby nedozralo, se mu porudit nemriZe — tak — "Dr'Zet hubu!" horoval dale pan rada a postavil se vYhrriZhe pied Jakuba. "Drtet hubu, vylezti na stromy, nadesat pinou nri gi sliv, pak donest vedle do domu a rozdat as tern rozumime? Rozdat detem, a to stejnomerne: hodinatovym, Sevcovym, kancelistovYm! A pak — vgem tern klukrim davam vzkazovat, ie dostanou zase — ale — jestli jete jednou polezou pies zed'! Jestli jeSte jednou polezou pies zed' na •velka pap gata nebo na meruriky — pak 2e budou v'Sichni ztrestani, exemplarne ztrestani!

A nyni hajdy na stromy„ Jakube!"

A vzav Zdenidku za ruku, odchazel pan rada hrde, neveda ani, ze pouZil prostkedku, kterym by byl asi rozlutten mnohy socialne demokraticky problem.

Za pal hodiny na to byla Zdenidka v zahrade sama. Pan rada vykl na prochazku, pani Soukupova odbehla ye zlem vzdoru, napsati sve provdand dceie Lo ri e dlouhY referat o angliekYch pelerinach. Zdenidka zristala samotinka a pojednou vymizela vkchna dovadiva vaselost s jeji tvate. Kuderava, hiavinka mlade divky sklonilti. se na prsa a ona zristala chvili jako v hlubokem zadumani stati — pak pohodila nekolikrate hlavou, jakoby nejakou trYzniei ji myglenku settasti chtela. Po chvili kiesla cela maim sveil postavidka jeji na lenoSlu, na ktere prve otee jeji seal.

Zdenidka vzala do rukou sve prave zapodate bile Aiti, udelala nekolik stehri, pak praci daleko od sebe odhodila, a z prsou jejich vydral se hlubokk vzdech.

"Ach" a hledela chvilku talomyslne pied sebe. "Se Aitim nic neni," pomyslila. "Pti nem mail mySlenky pokdy bloudit, ach, a vraceji se vtdy k j edinemu pieclmetu. Ale musim se z toho probrati, musim se hledet rortriiti, obratim mykenky na cosi jineho, zcela jineho. — Ach! — Hle, zde kniha — roman, o kterem teta Soukupova blouzni. — Dobie, budu dist, zaberu se do eteni a nebudu jii na hello myslet nikoli, ut ani chvilku. Ach, ach — " Zdenieka otevtela proti vkmu potadku knihu zrovna uprostted.

"Hrabe Erik metaje v podl zastup svYch pohledy opovitlive, hodil pygne lvi svou hlavou, pinou zlatYch kgtic a vlOtiv bilou ruku na &list kordu — ." Odtud at potud detla Zdenieka, pak odhodila knihu a iekla tik: "Hezky psano, dobrY slob: "Hodil pyShe lvi svou hlavou pinou zlatYch k:stic," opakoVala — a pak se zamldela, ale tajne pomyslela si, 2e musel bYt hrabe Erik na vlas podoben doktoru Jesenskemu — ano na vias. Hazel lvi svou hlavou, pinou zlatYch kstic, zrovna jako pan doktor JesenskY. 8koda, Ce byl hrabe Erik prave hrabetem; kdyby byl bYval nahodou lekatem, byla by Zdenidka zajimavou jeho historii dodetla — takto yeak. — Odhodila knihu a mist jejich vydralo se nekolik novYch, rrizne modulovanYch vzdechf.i.

"Prod tak mnohY jinY a prod zrovna on ne?" zaSeptala mlada divka tise, pak sahla do kapsy rri2ovYch at sv'ch a vyriala z ni dve dy e modre, rukou lekarnika dvema prouZky opattene lahvieky. Napis na jednom z prou2kri nebyl eitelnY, a to byla prase ta Zdeneina zarnilovana lahvidka, tu kdysi v nemoci jeji drtel dlouho v rukou, z ni dal ji tehdy vlastnorudne 12ieku leku. — Tato lahvidka byla prazdna, ona druha, kterou nyni v ruce byla pink nechybela v ni ani jedna kapka a na papirovem proutku hrdelko jeji objimajicim stela slova: "Pro utieeni nerve ttikrat denne deset kapek."

Tato druha lahvieka mela jakous earodejnou moc, ani krripej z ni neubYvala, ale pokade, kdy se na ni Zdenieka podivala, podinaly kanouti slzieky z jejich Ale nyni dlouho nekanuly, jen chvileeku, pak vyskoeila Zdenidka, zadupala nohou a zrudnuvii v tvati rozOlene zvolaiaz "Prot jsem to

Jen= udelala, nebo2ce matte.? hIpupd, ja bych si za to A skiopila hlavu v pokorujicim pccitu vlastni sve hlOuposti, po chvili ji zvedla a ?ekia rozvatne: A on — jak mate byt. (Hoven takto nechapavy! Dam mu tak up mne na pamatku prstYnek po matinee tak uptianne inn za to podekujii to mel o mne v me nemoci takovY strach — a on — "ttikrat denne deset kapek pro utiAeni nervri." .

Kaide pismenko kratkeho toho predblsu Zdenieku na duel. ueZli lido povidaji, te 'east° leky ni EskulapovYmi nebahYra nernoen;;TI psane prisobi opaene, jak pusc,,biti r naji — nevime, je-li tomu tak, vime Jon, :te tech tricet .,kapek pro upckojeni, jake predepsal senskY sledne Boticke, nijakeho upokojeni neptinak16. Stokrate chtela j t Zdenieka rozbiti osudnou tu lahvidku o n&ja..14 karnen v zahrade a nyni zanakla se pr:Ave zase krutYm timto zamyslem, kdy2 — — Od domovnich dvetl prostredni zo.hradn.i cepostastOu blibla se 'Stihla, va k besidce, v nit sleeria zbylo ji prave dost dasu, ukryti obe modre lahvieky v kapse, a pan doktor Jesensky sta.? jiz pied MladY lekai odhodlal se pees svou podateeni nechut' , dosti brzO k na y:iteve do domu pana rady Botickeho. Fled chvili, kdy2 byl p•ikrou Ostruhovou ulici stoupal, pripadla mu sloe nonekdu nePtijemna otazka: "A cot, kdyby start' rada nebyl dolma? Cot _flyby tebyla doma ani pani teta Sotikupova? No, mfij emote, cot je ti osmnact let?" zaktikl sam sebe jaksi furiantsky.

Pied radovic dvetn-ii cidil ece dlouho svou obuv, zapominaje, rte neni po ulicich ani krapet blata. Pak zazvonil, tam), se slutky, jet mu otevtiti prisia, je-Ii pan rada donna, a na zapornou jeji odpoved' byl by se nejradeji obratil na cestu zpatedni. Ale tlusta Marjanka, radovic kuchatka, nebyla dneeni: "Jen raCeji Sledinka je v zahrade, sleeinka twidi pana doktora velmi rada — prosim ;en raeeji." tslutne otevtela Marjanka dvere vedouci do zahrady, a pan doktor mail se po chviice v zahrad tvati vtvat radovic dceruke.

Jeden uklonil se .druhemu a pak se jim obema zdalo, te poeatedni naleeni trva, trochu dlouho.

Zderika sklopila odi, hledala marne ve aye mysli vhodne slovo, jakyrn by mladeho lekate uvitala. Tvat jeji byla pokryta hlubokym nachem, zdalot' se ji, zo musi pan doktor z dela jejiho yydisti veechny myelenk-y, jake pied chvilkou pod nim hnizdily, a pak sextelo se srdce jeji velkou Uzkosti. "Mtij Bote ; zdali jell Iledouhaji modre lahvieky z me kapsy," pomyslila.

Pan doktor veak lahvieek nevidel, celou jeho bytosti projel jakYsi titas: "Cc .- byla to ta sama bleda ktehotinka, kterou b,1 pred kern Mail? Hle, nebyl by ji ani poznal, jak se zmenila. Byia zcela jina, rumenna, zdrava, krasna! Plavorude kadete obletaly hlavu jeji jako zase, ono cela postava jtji zdala se mu bYti oblite. zaii zati bujareho mladistveho zdravi. — Jak svetlY obraz vy ystavala sveti postava jeji ze stinu upominky na vetchaly ty ostatni churavejei postavy lidi, se kterymi mu denn: jednat bylo.

"Tatinek bude tuze litovat, ze znae:3kal yak navetevu. Odeeel, nevim, vrati-'_i se tak brzo," iekla koneene Zdenieka tichounce.

"I to nic neekodi," od yetil doktor JesenskY hlasite, ale pak se zarazil — vyrkl sloe na vias to,-co v tomto okamtiku myslel, ale pravY opak toho, co Mei chtel. Pak uchopil se Zdeneiny ruky tak bodie, jak by ji jit ani pustit nehodial, a iekl srdeene: "Jak se z toho tCsirn, ze jste se takto zotavila, veru vypadate tak svete, zdrave, tak, jako byste jit nikdy stonat nehodiala!"

Maid rueka Zdefieina chvela se silne v ruce jeho, ale pak pozvedla hlavu a oei jeji zavadily plachYm pohledem o jeho tvat. Jak dojate svitily se modre oei jeho, jaka zaplava rozpaditosti rozlevala se po jeho lici! — "Jakoby byl rozpaditY Yu& mne," pomyslila Zderika a timto poZnanim vzrostla jeji -odvaha. Vyiiala ruku svoji Z • ruky• jeho a : iekla dosti'rreiee vesele: "A ja ut take nechei nikdy stonat,"

Ve stredu, dne 22. listopadu 1944.

"Skoda ale pekne mate pro mne pkani.1" A z rist jejich vytinul se dovadivY smich, tak bujnY, perlici se smich, pti kterem se jisktily Berne jeji oei, p1k kterem se leskly d ye lady bilYch jejich zoublori.

"Tak jsem to nemyslel!" teld dQktor JesenskY jaksi zahanbene. "Ale, prosim, nechytejte mne za slovo — jsem trochu nemotornY — nemain dvik v hovoru s mladymi sleeinkami." — "Ale vtdyt' jste se mnou mluvival tehdy, tehdy, kdyt jsem byla nemocna."

"To byla jina, tehdy byla jste pacientka a zapominal jsem, 'te jste mlada divka. lekat pied scbou nemoc, vatnou opravdovou nernoc, tu vidi jen tuto, tu citi, te ona proti nemu stoji-jako zla sila, kterout ptekonati ho stoji nainahani — mimo ni nevidi nieeho."

Novy vYbuch hlasiteho, dovadiveho smichu zaznel na tato jeho slova a U.st diveinYch. "Prosim, Sednete !" pobizela mladeho A odpust'te, te se tak smeji. Je mi to k smichu, te jste mne tehdy v me nemoci ani nevidel — ne, nevidel jste mne — jen horkou nemoc, zlou silu zachoulenou hluboce v petinach. Ha-ho-ha, odpust'te, te se tak smeji, je to snad nesluene, ja za to nernohu, jit od narozeni jsem takovS7 smieek."

"I jen se, sleeno, smejte — z yrik smichu bYva v mem zamestnani tak fidkYm — a vy umite se pekne, velmi pekne smat." — A doktor JesenskY optel se na svem sedadle a zadival se zativym, vlhce se lesknoucim okem na radovic. deerueku. Male zablesky dovadivosti rozplaeovaly se pozvolna na tvati mlade divky. "On none tehdy ani nevidel — a ja — " vzpomenula na sizy, na vzdechy, na zoufale pohledy vysilanne ke dvema modrYm lahviekam. A nyni. — Podivala se mu do oei, pak rychle skiopila zrak.

— "Ted', jak se zda, mne dolate vidi . . . ted', jak se zda. — — No poekej, poekej" — a v srdedku ujimala se ji chut' po pomste. — Zamrzely ji pojednou ty prolevane sizy, ty vzdechy, ty trYznici myelenky, zamrzio ji to yea. Prod dtive ona a prod o mnohem pozdeji?

Jak to bylo asi tehdy mineno darovanfm toho prstynku? Tuto otazku polotil si nyni mladY lekat velmi vatne mezi tim, kdy se mlade divky tazal: "Jak se yam datilo, sleeno, v jitnim Tyrolsku?"

Zdenieka jala se vypravovati a vypravovani jeji bylo zase sem tam propleteno tim bujarYm peknYm jejim smichem.

A jernu podinalo pti tom bYti tak zyldetne.

Ptejel sem tam rukou Belo a zdalo se mu, 2e smich jeji zapuzuje yee to vatne, ba trudne katdodenniho tivota. Zdalo se mu, te at dosud nil v objeti pochmurneho stinu. Bylo tu to jeho vatne detstvi, nad kterYm se yznaeela tvat sesttina, vtdy ustarana, ponura. Pak ptielo narnahave stadium a po nem desne chmurne pozirani v mista, kde se soustked'uje lidska bida, nernoc, bolest. Jak easto opakoval si mlady lekat na poeatku sve einnosti, te je poutivani opia velke dobrodini pro trpici lidstvo. Dost na tom, mohla-li se uspat desna bolest. Nyni, kdy se mlade devee proti nemu tak dovadive smalo — vzpomenul mane. Smich jeji zdal se mu bYt tot jakYrnsi dobrodinim a smich ten neuspaval, on probcuzel radost, etesti. Pozoroval pojednou, te se s ni smeje cela kvetnata zahrada. te se ye slastnem rozradostneni chveje vederni vzduch, veelka, ktere, ssala zlatY med kalicha kvetiny, motYl, kterY distil sve ktidelka na kvetnem stonku, ptaeata, ktera se vznakla vysoko k obloze, ba i sama ta jasna obloha klenouci se nade veim. — Ano, ona se smala a Srnai se s ni celY svet, svet, do ktereho2 nezanikaly Caine vzdechy bolesti, do kterehot nezanikala upominka na to Usilovne, tak east° marne namahani proti znieujici sile.

Zde bylo zdravi, zde byla radost, zde byl vot Slunieko davno zapa.dlo, po zahradnich stezkach podinaly se prochazeti vederni stiny, doktoru Jesenskemu neobjevoval se jeke potad pojem dasu, alespori nikterak pojem sluSheho, k navStevam vymeteneho dasu. Pod zelenn loubirn besidky neumlkal hovor. — (Pokraeovani.)

VESTNiK

Ve suede, dne 22. listopadu 1944.

1-41170,

1

0.111¢-0-15:,.#1.)

Oddil 1,).o isovatei Dommumwo.m.........m....m...m..m.o.w

Pally, Texas.

(Dokoneeni.)

Ona netekla net, to ona mi vice platit ne mute a hodila mi penize a tekla at' vicekrat k ni nechodim. Tak jsem zase ptemYtlela, jake to zase tarn bude, a rano' asi o pâté jsem se vydala smerem ku Golfe Camps boarding house, aby bylo je:s"te dosti tma. PE'Slo mi jit okolo tech derykil a tam bylo pii kaldem nekolik pracujicich lidi, nevim co si o mne mysleli, to se toulam tak brzo rano, ale ja se brala s tatkou v ruce, anit bych se byla °hiedla v levo ci v pravo, jen jsem mela strach, abych nepadla do vody ei blata a aby mne snad nada nenapadl. Musela jsem jit okolo nejakeho mentiho htbitova a tu mi gel mraz po zadech, ale nevidela jsem nic a dobie dotla do Golf Camps. Ptitla jsem dost easne a vela dovnitt, tam se otadely dve kucharty okolo velkYch kamen, ja stojim a koukam, kde to nadobi budu asi myt; jedna z tech kuchaiek ke mne ptitla a pta se mne, co tam chci, patrne asi nevedela, to tam budu mYt nadobi. Ja, ji tekla, to jsem byla vaera sjednana Mrs. Glas, to tam budu mYt nadobi, tak mi nabidla, to je jette brzo ate tamhle at' si sednu. Ale v torn se objevila Mrs. Glas a pravi mi, at' si vetmu neco jist, to at , aentr mYt, to nebudu miti easu: AC ja mela hiad, nechutnalo mi jidlo, jen jsem si myslela, to je tu at k smrti hrozne a ty tenske jak ke mne nevlidne mluvi, jake to zde bude? A tak v 6 hodin zapoealo snidani a, muj ty Bate, toho nadobi byl velkY naval, ale tlo mi to od ruky dosti dobie; bylo asi 9 hodin, byla jsem s mytim hotova, pak jsem si teprve vzala trochu jidla, a ma nova pani pro mne ptitla a zavedla mne do meho noveho bytu, ad tam nebylo nic vie net chatrne latko a z bedny udelanY stolek. Myslim si, 2e nejakY eas to zde snad vydrtim, a pii tom mYti jsem setrvala jen 2 dny a byla jsem ptelotena delat pro delniky co si brali (abed sebou, delat lunee a mYt jen note a vidliely a co bylo tteba do lunee, jak vateni vajec, gunku a podobne.

To jsem si ja musela vte sama obstarat, a jsem katde rano musela udelat at 60, ale vpravila jsem se do toho dosti dobie a mela dobrou ptiletitost pozorovat jine teny tam pracujici. D ye byly u kamen, d ye obsluhovaly v jidelne okolo stole, jedna myla nadobi, jedna myla hrnce a , podobne, a ja si delala me piipravy do lunet.

Ale Oast° bylo mezi temi tenskYmi nejake nedorozumeni, a ja kdyt to videla, tak jsem si myslela, no, Faninko, dej si dobrY pozor, abys take nebyla do nejake hadky zatatena.

Obzvlatt' ty dve kuchatky se jaksi nemohly shodnout. Tak zase jsem byla ptelotena k tern velkYm kammlin ,a ja tu praci vzit nechtela, ze ja neumim vatit, ale Mrs. Glas se na mne tu praci vzit musim, anebo le budu bez prate. A jelikot ja, bez price bYt nemohla, tak jsem to vzala ale ze strachu, ate plat budu mit katdYch 14 dni $40. On ten plat se mi libil, ale ta prate ne, a co bylo nejhortiho, to skoro katdou sobotu jsem musela zabit dva tucty slepic, to byl chicken dinner for Sunday.

Dostala jsem dve teny ku vYpomoci, ale vette mi nebo ne, ty slepice byly vteho druhu, net dobreho tadna a mile se ta slepiei havet' tak zprotivila, ze na ni ani hledet nemohu, ne to tak je jist.

Lidu sem ptibYvalo, neb ti delnici co tu pracovali, byli sem ptijeti ze vtech koutil Spojenych state a ponejvice meli rodiny a ph prvni pkiletitosti hledeli sem dostat rodinu. Tak ponejvice staveli teky ze stanch, nasbiranYch prken a plechu, beden a beeek. Stavelo se vSude, ale tech derykii uz bylo tolik, ze ua pro jine a nove mista nebylo, tim padem zaainali bYt delnici odkladani, kaidYm tYdnem rich spoleenost odlozila. Ovtem, ze bylo price jine a dost, a pak ptitla 8 hodinnova, prate, a tim pddem nat. camp musel clavat vedeti clelnitam.

Tak kdo ie tu pulno e- ni y e iNri bude vai'itr?

Mrs. Glas rozhodla, ze 'to zase da mne, to nemusim net jedno jidlo varit a ze plat budu mit ten saint a ja jsem byla rada, to se zbavim tech slepek. Price jsem mela jednak dost, musela jsem tam rano bYt brzo, udelat nekolik lune-a a pak upeci k obedu nejake pale a podobne.

Lidu ptibYvalo, ale v natem campu ubyvalo, a meal() se rokovat, ze spoleenost camp zavie.

Mezitim casein nate potta Goose Creek se odstehovala asi o pill mile dale a nate mesto dostalo pottu pojmenovanou po vlastnikovi tehot pozemku, co nage mesto a obyvateLstvo ted' stoji. Totit Mr. Pelly ei vlastne ona, Mrs. Pally vlastnila onen pozemek, bylo to jeji dedictvi, ale Mrs. Pally fit zemtela, asi pied 10 roky, ale Mr. Pelly jette tije. Nejaka spoleenost zaeala stavet v Goose Creek cele ulice novych dolma a vte se stavelo moderni, ulice a cesty i chodnikS7 cementove. Ja jednou jsem g la do Goose Creek a videla jsem malt domek, na kterem byla ptibita deska s nadpisem "For sale" a ja tam vela a ptam se po majiteli tehot domku. Bylo ml teeeno, tejim byla Mrs. Davis, a tak se ji ptaan na cenu tarot domku. ftekla mi, to vte, co je v dome a domek lze koupit za sto padesat dolarti. Libilo se mi to dosti, tak jsem ji iekla, to ptijdu at se rozmyslim ate asi to koupim. Tak jsem o tom uvatovala a myslela., no at spoleanost Camp zavte a ja budu bez price, ba i bez domova, tak druhY den jsem Ma a koupila jsem vie, a tak jsem pak byla mac - a moo rada, ze main °pet sviij domek a li ge bylo v jedne svetnici.

A potom se stab, to Camp byl zavien a ja byla zase poslana az kdesi do Halls, ei tak nejak se to jmenovalo, tarn jette tat sama spoleenost mela camp otevtenY; ale net po _asi necelYch dvou mesicich byl ten camp rovnet zavien.

Kdyt jsem jela do Halls, tak z Houstonu jsem jela vlakem a ptijela jsem tam do tete stanice, bylo 11 hodin v noel. Cekaly tam kary na ceStujici, co jeli tam do tarot pole, ale to tenkrat hodne prtelo a to olejove pole bylo znaenY kus od teleznieni stanice a testa at beda blativa a to vody bylo vtude, tak nage kara s nami cestujicirni uvazla v blate, a my chteli se dostat do Campu, tak jsme tli po lavicich z prken zrobenYch, ale jaka to byla chilze v noci po tech mokrYch deskach. Byla asi jedna hodina po pulnoci, kdyt jsme se dostali do Campu. Myslela jsem si, no jest-li kde eerti davaji dobrou noc, tak zde je to misto.

Ja byla moc rada, to ut spoleenost camp zavtela a ja to jedu domt. Zde jsem v natem campu pracovala rok a pill a za ten eas se tam vystiidalo nekolik tenskYch pracovnic. A ja za ten eas spolkla velkou davku hotkYch pilulek a brala jsem je tak, jak mi byly padavany a to proto, to jsem musela pracovat, chtelali jsem si nejake penize utettit. MnohY elovek se mne ptal, jestli ja pracuji ye dne i v noci, to je mne tam videt kdykoliv ye dne i v noel. Rekia jsem, no skoro je tomu tak, jsem zde ye dne i v noci.

Co jsem piijela z Halls Oil Field &mil, tak jsem si chtela nekolik dni odpoeinout a vyspat se, ale bylo mi f.edeno, to v Goose Creek je laundry a ze je tarn motno dostat pilot Tak ja se Ma do naznaeene pradelny podivat, a to je potadam o praci. Vzala jsem si sve odporudeni ad spoleenosti, ze jsem spo•ehliva pracovnice a podala jsem me pismo bosovi zminene Home Laundry, on si to pfeeet1 a • ekl mi, to dnes prase pro mne praci nema, ale to at' mu • dam moji adresu, to pii prvni ptiletitosti mne potle kartku. A tak jednoho dne kartka ptitla a ja nastoupila praci v Home Laundry, to bylo 23. tijna, a pracovala jsem tam nee° pies 11 roku, a pracovali jsme aasem i v noci.

Jake tam byly me zaeatky, o torn yam mili dtenati dnes nebudu povidat. MI:1j plat byl 65 dolaru za 4 tYdny a za pies eas nebo za praci v noci, byl zvlattni plat. Jette se musi vratit do nateho mesta Pelly, Texas., Nate rnesto ma mensi podet obyvatelil, nekolik dobie jdoucich obchadil, teleznieni stanici a pies na ge mesto jde High Way Oslo 146.

Mezi Goose Creek a Pelly je elektricka draha

Strana 3. z Houstonu a tech ba ,-;a deno2.2 katdou hodinu. Irk a ponejvice mo rk‘rni domy zdene z cihel neb z kamene. Go,:ye se take chlubi moderni, z cihei slaVe11011 DOkou a co tech obchodu! Vte je ,s nejlepkm vkusem vystaveno, tkoly, kostely a tea' nm7a bankovni budova. Kdyt jdete do bankv,tak se dvete pied vami samy otevrou, projdete, zase se samy zavrou.

Asi 10 nebo 15 Mina cesty po kate od Goos?

Creek je, mesto Baytown, tatit rafinerie. Tam se ten oiej vati y e dne i v noci a vstuto ie dovolen jen tern, co tam pracuji. V ge je ohraZeno hustym dratem, ze , z tetka tamtudy proleze. Vlak (Jenne vyvati celou iadu hotin, napinenYch olejem. Baytown se at mac chlubi vtim modernim. To tu mama tii mesta puhromade. Dnes ut nehoii a neduni ta olejove eerpadla, nYbrt jsou ponejvice hnany 13:,nem nebo elettinou, a kam se podely ty olaromne: kotly nevim, ale myslim, to Japan a Nemec take nejake g tipnul. Dnes uz neni ku spatteni nekde v blate letet olejove trubky, v ge je diste, neni zde blata, neni tu vody a ja, uz ted' se nebojim, to se mi zem pod nohama prob0•1, tak to at v fitasle kratkein ease ten oie vyhnal nahoru.

Mezi tim easem jsem se vdala za Mr. M. J. Hamer, mel menti obehod s tivobytim 0 po nkkolika malo rokil tt'astneho mantelstvi muj mut mi zemiel. Ja jsem si koupila lot a dala si piistavit domek k me tit davno koapone svetnici za sto padesat dolaril, a elm dal ,tim je mi milejti a zpatky bych ut domfi do star ho Weatherford, Tex. netla. Hodlarn jet. 'Jodivat se tarn do to zahrady zelene, mam tam zasete ma draha semen a.

Zdravi etenate Fannie 1-is,mer.

V Dallas, Texas.

Oznamuji vam mili etenati Vestniku a 1.rem milovnikUm divadla, to odb.otnici tadu Pokrok Dallas cis. 84. sehraji v nedeli dne 3. prosinee v tadove sini hru se zpevy, "Neni v mlejne nad legraci." Kus tento jest protkan humorern ad zatatku at do konce. Start' pan otec mlynat chce provdati dceru Pepieku, dle oznamky z noy in, za bohateho synka z Prahy. Ale ona ma jiZ ve svem srdeeku mladka Pepika a vzdoruje otci, ae jineho si nevezme, to radej skodi do vody. toho se vplete brusia Lepenec,•kterY v kiovi vyslechl tee dohazovade Doletala s rnlynatem, a slibi mlademu parku, to jim pomtite. Vim, ze mate radi ale fotrlinek ma tad jen trajtofli s prachy. Ja taky, miitu pratule vtdycky dobr-e vystat, ale kdyt vy potiebujte taky troche, toho milovani, to jo? Pak •kradne mlynati ne.j.12pS1 a jedinY oblek co ma a jede s jeho dcerou Tondou do Prahy na namluvy a ptedstavl se co mlynat Votkrt. Jak namluvy dopac1nou --ptijd'te se podivat.

Zpevy cviel nag piiznivec tadu pan Jan Kebrdle. Pianovy doprovod pani Olga Krutilek.

Oba mne vady pomohou pii zpevohte s nevsedni ochotou, za cot jsem jim velmi povdeena.

Jest to vesely kus, ktery jsem vybrala, aby katdY mel trochu pobaveni v to dne gni valeem6 dobe, kde vettinou katdy mama nekoho z natich milYch v armade bojujicich za ten kiZeiV svetovY mir, tak aspen na chvili toho zapomenout.

Jmena freinkujicich budou v oznamce Vestniku.

Jmenem ochotnika vas vtechny z Dallas a okoli zvu ku hojne navtteve.

S pozdravem a na shledanou s vami se ti_=‘;SI. Botena JeZova.

V Vlastenect.vi s . . . Nam zaeina jit bYti na nic z tech keel o vlastenectvi, o vlastencich, o tenkaeh, kterYmi nas vertem i prosot nasi spisovatele jit drahne let nemilosrdne pr-onasleduji. Byl by jit 'eas, nam to nage vlastenectvi than° koneene z fist vjeti do rakett a do tela, abychom totit vice z lasky pro sviti narod jednali, net o to lake mluvili: mbot' pro same povzbuzovani k vlastenectvi aoominame na vzdelani narpda. — (Kritika Tylova "Posledniho Ceche, teska Veela" 1E31-51.

V Ztracen jest jedine ten, kdo sam sebe P. J. 8afaiik,

Strana 4.

Caldwell, Texas.

Mil! etenati!

Po te, co jsem posledne psala, p. Anton Ma= elk z Chriesman, Texas, zanechal $2.00 tr meho mantela pro SALT. Srdedne deltujem. ptatele, rok se bliti ku konci a nate odboaka ma jen $39.75 v pokladne, cot jest velice malo. Pala bych si, by ti, 'kteti ktas jete nic nedali, nedirn ptispeli. A ti, coz jit darovali, aby darovali nanovo, abychom to aspon na sto dolarti vytahli. Podnik, kterk pofadala odbooka ve Fort Worth, ptines1 $447.00, v Houstonu $735.00 a v Dallas at $1,818.88. A my tady docela nic nedelame. Jest nine gpatne, kdyt na to myslim.

Vtcly jsem si piala, bych se mohla nekdy steastniti divadla eeskYch ochotnikt v Houstonu. A minulou nedeli, dne 12. listopadu se me plan! vypinilo. Nebudu divadlo popisovat i , neb tam byli schopnej gi pismaci nezli jsem jd. Jako je pan Studnidny, pani Valdikova z Dallas, pani Stanovska z Galvestonu a jini.

Domnivam se, ze oni budou psati a lope je popigi netli bych to dokazala ja. Chci jen tIci, ze divadlo bylo krasne a pouene. Bylo propleteno krasnYmi zpevy a umeleckou hudbou na housie. Vgichni herci i hereeky hrali vYborne.

Dost jsme se nasmali a tot nekolik slzi Hereeky hezke jako panenky a herci statni.

Jen navateva byla trochu slaba. Kdyt v Houstonu iije gest tisic Oecht ,mohla bYti nav gtva hodne lepgi. A kdyt ono divadlo sepsala Lena, ktera, tije v Houstonu, tena z jejich saedu, a myslim, to jest to jedina spisovatelka CeskYch divadel v Texasu, zda. se mne, to houston gti meli lope ono divadlo navgtiviti, aby ciokazali sve domaci spisovatelce, to jeji praci oceriuji, a zaroveri by byli tim podepfeli houstonskeho Sokola. Ale ono to vtdy tak bYva, domaci neb nail znami, na gi praci malo kdy oceni. Spi ge lid pfespolni nage snahy uzna.

Tegilo nine, ze jsem se seznamila s panem Studnienym a faratem Dobe gem. Mtj mantel znal farate Dobege jit davno, ale ji jsem ho at ted' potkala. Tel jsem se seznamila s pi.

Ctvrtnikovou, pi. Valovou a s mnoha jinYrn.i, na ktere jrnena si prave ted' nemohu vzpomenouti, neb ma pamet jest tak bidna. Pani Valovou jsem znala jit mnoho let z jejich krasnYch dopist, ale osobne jsem ji poznala aC ted' v Houstonu. Skoda, ze jsem si s ni nemohla dole pohovofiti. Tet mne teailo, te jsem se tarn se g la s pi. Studnienou, pi. Hollubovou, pi.

Rubadovou, pi. Stanovskou z Galvestonu, pi.

Valeikovou z Dallas, panem Kuderou z Corpus nemohu je vgechrlY Christi a s mnoha j menovati.

Stanek faclu Pokrok Houstonu popi.sovati nebudu, neb ho obgirne popsal redaktor Mou6ka ye Vestniku, Cislo 45, nebudu to tedy opakovati.

My s mantelem jsme pfijeli do Houstonu hued v sobotu, asi o tech hodinach odpoled.7 ne. Pan Hamusek a na g syn Woodrow na jit &kali na busove stanici. NaPted jsme navg tivili Dr. Holluba v jeho ritadovne a pak nas pan Hamusek sebral do jejich aulneho domova. Mantele Hamuskovi vlastni men§i, krasne zatizenou farmu. Jejich dvtr jest jako malY park. Stromovi rfizneho druhu, limonY, pomeranee dvojiho druhu, peishrony tet dvqjiho druhu a vge iovocem hojne .obsypane, bylo milo na ty stromy se podivatl. Tet maji mnoho pekanovych stromt, hru gkove stromy a zahon jahod, pak ozdobne stromy, jako palmy a fine. lVfnoho kvetinovYch keit, ktere oviem timto easern byly vet ginou odkvetene. Rodina Hamuskova je velmi ptatelska a pohosiinna.

Pan! Hamuskova, vYborna kuchatinka, bylo rtznych chutnYch jidel jako na svatbe. A tech zavatenin, pine kabinety. Melt jsrne se tarn velmi dobte. Dekujbme srdeene rodine Hamuskove za vYborne pOhosteni, prevalent 'a za vge, co, pro nas za na geho pobytti tarn, Zda se nam zase tivot krasnejti, kdyt vime, to jegte jsou na svete lido velmi charakterni a pohostinni.

Pan Hamusek jest povolanim barvit. NaLledla jsem do knihy, kdet jernu jeho zakaznici napsali odporueeni. Sarni bohati lido, meninli I bisicup. Vacimi pane, ilanuska vie-

YESTNfK le odporueovalt I' azyvali ho unielcein kLely si na sve prad neclia mnoho Velmi se nine libila poznamka, kterou pripojil redaktor Moueka k dopisu pana Hamuska ye Vestniku eislo 45. Jest pravda, ie na 2acInS, pdd nesrnime zahodit flintu d_o 210., nybrt rvat se s nastalYmi pomery a braniti vec nezadatelnou. Ale velka gkoda jest, tie je nas tak malo, kdot na vec podobne hledime.

Zda se, 'tie i ti, kdot pied neclavrem pracova11, ted' ochabuji.

S pozdravem, Pani P. P. Mikeskova.

V Velehrad, Cis. 19, Schulenburg, Texas.

Tirnto davam vedet elentun tadu Velehrad, v minule schtzi ujednano potadat yYroeni schtzi prvni nedeli v prosinci, to je 3 ho, misto druhe jak pravidelne mivame. Ptieinou toho je, abychom meli jednu nedeli do zasoby, kdyby prvni nedeli prgelo. T.edy elenove, obzvlagte vy vzdaleni, ktefi posilate sve poplatky, zaslete je tajemnikovi yeas, totit pied prvni nedeli. Je to vYroeni schtze, volba Utednikt, to dostavte se v hojnem poetu do schtze prvni nedeli, v padu • gpatneho poeasi teprr druhou.

Bote, jak ten Cas utika! Svatky vanoeni budou , ani se nenadame, a pamatuji si, ze v loni pfed temito svatky jsem projevil touhu a ptani ye Vestnikt, aby bylo po valve a nagi chlapci mohli slavit ptigti, to je letogni svatky, ji2 s nami doma. Zustalo to na torn ptani a zda se, ze je to ted' v nejlep gim. No, .doufejme na piesrok jiste. — S pozdravem vág, Ferd. Mieulka,.

V Houston, Texas.

Je po divadle, tak zase par volnYch chvil a odpoCinku, na jak dlouho?

Byla jsem tak pilne zarnestnana s ptipravou na divadlo, to jsem ani nenapsala, jak jsem se mela na bazaru v Dallas a v Ennis. Mely Dallasanky vystaveny ve stanku opravdu krasne rueni prate. Nav gteva byla velka. Se gla jsem se tam s navgtevniky, ktere jsem znala die jmena, ale ne osobne. Nyni jsem mela Cest je poznat, cot me tegilo. Pfijemne chvile jsme stravily u Zazvorkt, kam jsme s pi. Valovou prijeli v sobotu rano v 5 hodin, kde nas oeekaval p. V. LatnovskY, ktery nas dovezl k ZazvorkovYm. Nebyt jeho musely by jsme glapat asi po sirYch, neb ja vtbec zapomela oznamit, kdy pfijedem.

Byly jsme mu opravdu vdedni, neb rozmer od nadrati k jejich residenci je opravdu velkY. Odpoledne jsme navgtivily rodinu Pavelkovou a pi. Herzanovou a ph zabavnem hovoru, ktereho se sridastnil i pan Pavelka, neb jeho tee sr gi humorem, nosgteva na ge se protahla do pozdnjch hodin.

V nedeli po dallaskem bazaru nav gtivily jsme jegte Narodni sin v Ennis, neb bylo mYrn ptanim sejit se s mantely Radovymi. Pani Radove. je mole krajanka a to by me opravdu mrzelo, abych ji nevidela. Seznamila jsem se tam s pani Lainovskou, mantelkou Karla Latnovskeho; taky jsem ho znala jenom z dopisovani. Pak tam byl ptitomen nag br. Vytopil. V pfatelskem rozhovoru dole v kuchyni s pi. Radovou a jeji sestkiekou a dvema kuchatinkami sclelila ze jegte doufa, ze po valve si zahraji divadlo s jejimi detmi, jak ona jmenuje deti z kulbu mladete.

Po celou tu dobu na na gem week-end byly jsme hostmi mantelt ZazvorkovYch v jejich pane fitulne residenci a v pondeli nas p. Zdzvorka dovezl k vlaku. Doma me Cekala prate s diVadlem, ktere bylo v pinem proudu.

Vette, to jsou nekdy chvile v tivote nagem, jen pketvoti cele na ge smYgleni a i na gi dugi.

Polcatcle pied premierou main srdce at nekde v krku, fizkosti jak to obecenstvo ptijme, a dik nag im hercum, kteti se tak skuteene do deje vtiji jak je psan. S nimi se fgdyeky delim o tspech hry.

Neni to maliekosti v nynej g i dobe ptedvest na scenu takove divadlo jako je "Pod texaskYm sluncem." Je rids malo ochotnikt a co jsme musime delat dg echno, ueit se, ptipravit ko stYmi a pak nejenom brat, ale i lidit se, pastavit jevig te, menit kulisy, nabytek — to jsou veci, ktere musi bYt netli se zadne brat. ast° behem zkoWek si pobrudme, ale pak ko-

Ve stfedu, dne 22. listopadu 1944. neene se tomu zasmejem a hrajeme dal, pies vgechny svizele. Nesmime proste ztratit nervy a hlavu, vtdyt' i tim hranim divadla bojujeme proti Hitlerovi a my ptedvadime na jevitte sceny, ktere jsou Nerncum soli do odi.

Je moji milou povinnosti vtem, kteti byli pHtomn1 podekovat za uznani, ktereho se nam dostain.

Galvestonskernu Sokolu, houstonskemu Sokolu, pi. Studniene, pi. Matelove, pi. Hollubove, sl. Houdkove, sokolskYm pracovnikum. mantelum KuterovYm a pi. Valeikove za pane darky a cive kytice ilutYch a bilYch chrysantem. Byla sjem opravdu pfekvapena.

Motiv k teto hie vzala jsem ze tivota nageho texaskeho lidu; ochotnici kteti to na scenu ptedvedli byli tot zde yychovani, tak v torn neni nic, co by se varn nelibilo.

Proto doufam, to se sejdete z celeho okoli Needville, East Bernard, Rosenberg, abyste znovu shledli dej, kterY bude ptedveden na jevigti v budove tadu SPJST. v Guy, Tex. v nedeli 26. listopadu, ptesne ye 2 hodiny odpoledne.

V padu degte odloteno na neureito.

V later' hastily jsme mezi sebou pahi B. ValCikovou v ittulnem domove pan! Kostomlatsite. Krasne a nezapomenutelne chvile jsme vespolek ztravily. Vzpominaly jsme pi. M. 2ivne, p. Kulhankove z Waller, pi. A. Zazvorkove, pi.

K. Fojtagkove a nagich galvestonskYch. mai dopis se prodlutuje, musim toho nechat.

Tedy nezapornerite 26. listopadu v Guy, Tex. Na zdar!

K. Ctvrtnikova.

V pesky Prapor, eislo 24., Temple, Texas.

Mill bratti a sestry!

Bylo to velmi pane, ze jste se v tak hojnem poetu do minule schtze dostavili. Ono jest to mnohem veselej gi, kdyt jest schtze hodne navttivena. Po schtti jsme se dobte pobavili a dobte se najedli. Sestry se jako obyeejne velmi pekne zadrtely a ptinesly toho ruzneho pediva a sandviet hodne, takte se jedenkatdY do sytosti najedl a je gte mnoho jidla zbylo. Po jidle bylo vgechno pane uklizeno a bavili jsme se pekne hovorem. Tet nam pii torn pobaveni dobra hudba zahrala nekolik peknYch kouskil, za cot jim srdedne dekujeme. Bylo to opravdu ptatelske pobaveni. Katdy si pochvaloval, pravili, te takove pobaveni by melo bYti easteji, cot se mute lehko stet, jen kdyt budeme. Casteji navgtevovat schtze, zvlatte sesty by mely vice navgtevovat schtze. Wive v natich schtzich bYvaly sestry dosti hodne ptitomne a pane si vkly spoleene pobesedovaly; av gak posledni dobou jaksi zapominaly na schtze. No motna ze se to popravi a ze v gichni budeme mit lepgi zajem o nage schtze. Zvla gte na pfigti schtzi nam ptipada schtze vYroeni, ve kteret schtzi bude volbaNttednikt pro rok 1945. Tak bratti a sestry pamatujte na tuto schtzi a dostavte se v hojnem poetu a vyberte si dtedniky die svCchuti. Schtze tato ptipadne na prvni nedeli 3. prosince ye 2 hod. odpoledne. V padu gpatneho poeasi druhou nedeli v prosinci v tu samou dobu. Zaroveri yam scleluji, ze br. fleetnik Ed L. Marek se s nami rozlouei, neb jak jest yam asi vgem znamo, bude Se stehovat zpet na Fayetteville, kde na 1. ledna 1945 nastoupi svoje misto co einnY mistoptedseda H. U. Podasi, co toto pisi, mame uplakane a je trochu chladrio. Vgak ten de gtik byl vitany, neb jsme meli jit dosti dlouho Pane podasi, cot bylo vitane na sebrani trody, neb delnikt nebylo k dostani. No jen kdyby zase nebylo tak dlouho blativo, jak dlouho bylo Pane, neb to by bylo opravdu k omrzeni. Tak se mejte v gichni dobte a pamatujte na pti gti schtizi.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taje.nmik.

V

KALENDA.R. 26 .listopadu. Divadlo "Pod texaskYm sluncem" sehraji pohostinsky ochotnici Sokola Houston v sini tadu v Guy, Tex. Zadatek ve 2 hod. odpoledne.

3. prosince. Zpevohru "Neni v mlejne nad legraci" sehraji ochotnici v sini tadu Pokrok 84. v Dallas, Tex,

Ve

.

stN (111.c Inc 22. I1-topadu

1944.

POD TEXASICkM SLUNCEM. Texas. ten nas Texas, je pieci jen veliky kus zeme a tem& v katdem jeho koute nalezneme oecha, kdy ne nejakou vetsi osadu neb skupenstvi ceskych farem. A muzeme smele tici, ze jsme si zde nagi pricinlivosti, pracovitosti a odvahou vybudovali pomnik nehynouci, ze jsme eeskemu jmenu vydobyli respekt a uznani a te jsme se tu nezakotvili jako parasiti, ale pornohli budovati tento velky stet.

Ve veku dejin, od te doby, kdy jsem prvi stehovalci ptibyli ye vetsim poetu, je to jen kratka doba a v te kratke dobe jsme vykonali tolik toho, svou vlastni pill a ptieinlivosti, te mfdeme s chloubou na tu vykonanou praci pohledeti a ji se bez ostychu pochlubiti.

Kde jsme zaeli? Kde jinde net na te orne pude, nebti zaeateonici a prvni zakopnici, byli vetginou rolnici a kdy ne, tak jim tem& nic jineho nezbYvalo pro neznalost teal zeme neb prosttedkY net chopiti se raffia. Byla to prate mozolna, tu panenskou zemi promeriovati v ornou pudu, prate kropena, potem a slzami. Nedelali to pro sebe pouze, ale Pro sve potomky, aby bni leheeji se mohli probijeti tivotem. Dbali o gkoly, chramy a ponevadt Ce gi jsou spoleensky lid a soucitnY, vybudovali tu sve spolky a svepomocna sdruteni, nikdy pfi torn nezapominajice na starou oteinu.

Nexhinim pattiti k tem, kdot by horovali pro napinenY megec, kdot padaji do prachu pfed bohatstvim, ale kdybychom se za tu dobu niceho nedopracovali, nemohli se nidim vykazati, tu ten svet zde by na nas tak nepohlitel. A kdybychom byli zalozili ruce v klin -a nieeho to nedokazali vlastni silou, ani kohout by Po nas nezakokrhal, at jednou splyneme zde v torn tavicim kotliku s ostatnimi narodnostmi v utvatenSr narodnostni celek, v amerikanismu. A kdybychom nebyli vytvotili nieeho, tu bychom ani stare oteine nemohli pomabati v trudnSrch dobach, ba ani by tam o nas hrube nevedeli.

Vybudovali jsme zde sve spolky, vybudovali jsme zde svfij tisk a representadni budovy. Mame tu nage prominentni profesioneini lidi, deti tech pionS7rft farmaft, na gi temeslnici maji delna mista v zavodech kde pracuji a skolni autority se velmi pochvalne zminuji o nagich gkolnich detech. Nag osvetovS7 pokrok za tu dobu nejlepe vynika, ve vkvojove vfgi v. nagem texaskern eeskem tisku. Je videti, te nag lid tu v Texase yeti v stare Ceske heslo: "V praci a vedeni je na ge spaseni." My vetili jsme zde vtdy ye vzdelani jako mohutne prate v pokroku. Mame tu mezi nagimi rolniky, a delniky velmi vzdelane lidi a to percentuelne vice, net nalezneme u druhYch narodnosti, na gi tivnostnici a obchodnici smele souteti s jinYmi. Nage percentuelne vysoka Uroveri vzdelanosti a pokrokovosti zraei se v na gem pomeru k umeni. Mame tu hezkST poeet nadanYch hudebnich umelcu, malitfi, mistru Ora a jinYch umeni, ale zvlagte v oboru divadelnim. Behem• nekolika desitek let vychovali jsme si tu na mnohych mistech velmi dobre herce ochotniky, te je to radost je videti hrati. A nelitovali jsme obeti a postavili tu divadelni Muse hezounke stinky umeni, zvlagte zde v Houstonu. Ba jsme tu je gte dale, mime tu i pisatele divadelnich her.

PrvY led. na divadelni plani tu prolomil zesnulY bratr Frank Olexa st., bYvaly tajemnik tadu Pokrok Houstonu a velmi dobrY herec ochotnik, svou hrou, "Na gi legionati," sehranou na jevigti tadu Pokrok Houstonu a ktere. se velmi libila. Neni mi znamo, rukopis teto hry jim napsane zustal uchovan, ale byla by to velmi pekna pietni vzpominka.

Druhou hrou, mev gi zde premieru a taktet sehranou na jevi gti tadu Pokrok Houstonu byhra "Osud vesnioky Lidice" napsana take delnici, sestrou Karlou otvrtnikovou a jet se tak zalibila, to byla hrana na mnoheh jeviStich v deskYch osadich v Americe. Druhou jeji hrou byla "Ceske partyzanky v Rusku." I to se setkala s nelym ptijetim ye sve premiete vane taktet na jevi gti tadu Pokrok Houstonu.

I tato hra byla jit divana na mnoha:eeskych jevig tich a stale jsou o ni dotazy a pfihlagky, bude nyni hrana v Binghamptonu.

A v nedeli, dne 12 distopadu oetla se na divadelnich prknech lira z pera teto podne au-

VESTNiK

Blahopiani ku Zlate svatbe rodi&am a praredieUrn

,arlu a Frantiice Bairik Ta vgechna leta pro nas jste jen 6, ket vain mute bYti odmenou, to vdeene ditky vase oslavily tu dobu dlouhou, minulou.

Het by vam bylo osudem doptano, jegte mnoha a mnold, leta ponechana mezi nami v pokoji se tegit, by za yak lasku se my mohli odvdeeit.

Pteji varn zdravi a spokojenost Vage DTI A VNOU6ATA. (tleni tadu Nove Kvety Cis. 35, v Elk, Texas, pies 40 rokfi.) torky, "Pod texaskYm sluncem."

Byla rovnet sehrana na jevi gti fidu PokrOk Houstonu hereckou drutinou Sokola Houston, Sokolka, sestra Helena Teperova nadrtla ve yestniku ze dne 8. list. easteene namet teto hry o ttech jednanich s ptedehrou, jeji dej je poloten v tu nejjitnejitneji polotenou eeskou bagtu, v Corpus Christi. Tak jako jinde v Texasu, kde se deskY elovek usidlil, bylY to zmozolnene ruce rolnika, jet tu postavily pevne zaklady ku' budouci a rychle rostouci Ceske osade a kde open. nYm bodem titi byla zas bavina, kde se ji, v teto velmi trodne prsti pod htejivYmi paprsky texaskeho slunielta, velmi dobte dati.

Pted zahajenim divadla oslovil obecenstv0 starosta Sokola liouston, br. Jarka Vodehnal a pak br. Vaclav Kudera z Corpus Christi. Herecka drutina mela tentokrate zvla gte dobte obsazeny vgechny tlohy. 'aloha umelce na housle Ludvika Vichy byla dana br. F. Vavtikovi, herce i hudebnika k pohledani, vynikajiciho v bou umenich. Sestra Carrie Vodehnalova, jako Vera, jeho chot', hereeka vYborne typisovala rozmary hereeky a jeji temperament a la Hollywood. Jarmilku, jejich dceru gku, hrala ne jegte osmileta Marilyn Earlova, na ge vnueka, deerugka nagi dcery Jindfichy, na svilj vek velmi chapava a nepodlehav gi divadelni treme. Sehrala velmi pekne svou Sestra Helena Teperova ma pro nektere by neptekonateln3i talent, zvla gte kde je kladen dtraz na tenskou znamou vyteenost, jak to bylo patrno z jeji illohy Mali, panske. Sestra Sylvie Kelarkova, se take zaskvela ve sve tloze vy, envy. At se nekdy vda, ptijde ji tento vYcvik v chovani bejbinek, (pardon br. Hamusku, kojenct. nemluvtat a ditek). Hnedle bych byl toho thletnika herce Milu Kalivou ani nepoznal. Byl to bratr Tim KostomlatskY. Z komickYch tloh se pte g inul na zaludneho zaletnika.

Kde se vgude ye hie nehodi. Br. Oldtich Vala, hrajici vYmenkate Soukala, dal do "sve (14111y eiott porci sve herecke vygkolenosti:` Karla Otvrtnit:o7ft autorka hf37, Vzala

Strana 5. filohu jeho dcery, Vivrove, vdovy. prsti divadelni hry, rozumi se samo sebou, te take umi brat a neni tteba podotYkati jak svou Ulohu sehrala, kdyt ma za sebou celou tadu her v nichz teink.ovala. Byl ji vzdan pti hte pattienY hold odevzdanlm., recte venovanim krasne kytice., Jeji dcery, Zderikti a Vlastu podaly sestry Lillie Nezvalova a Jinfi gka F..arlova. Sestra Lillie Nem-dove, vi jak se vpraviti do kazde tllohy, jcle ji to lehce jako plynne bublajicimu potteKu a V nekterYch scenach zazari briliantne, at to ptekvapuje, kde se to v ni vz.alo. Sestra Jindticha Earlova vy ginula se jit na velmi dobrou hereeku, jet katdou idohu pilne nastuduje a pine se do in vtije a nasledovne jeji sehra bete na se nadech vy gkolene dovednosti herecke, jak osvedeila opet v teto /Ire. Br. Dominik Nezval mel Alohu Va:ska Hovorky. Kus umelce, pro divadlo nepostradatelneho.

Nejen, ze vSrborne hraje ale je take mjstrem palety a Mace. Umi to oboje. Namaloval pro pozadi jevig te' peltnY obraz, ma takovYch maleb hezky podet k dobru. Bratr Jan Kelarek, jent hral jeho bratra Franka, je rovnet stare herecka kapacita a dela' i tentokrate sve tdoze test.

Jako gelmovskY kludina na farme, zablyskl se na jevigti ye hte maleho hocha Jotky Fred Tepertly a pane ukazal, co takovi mali gelmove dovedou.

Nesmim opomenouti ani ty nejmen gi herce statisty, nevim, ei to bylo to bejbinko, jet chovala na jevi:sti Silva, eliftva a jet hlasite projevilo potadavek obnoveni plinedky. Pak ty dye, byly-li tiva, jimit se na jevi gti pochlubil co projevem junacke sily br. Nezval. (On se totit dle zneni hry otenil.)

Autorce, sestte etvrtnikove vzdal hold nuenem Sokola br. V. Kueera z Corpus Christi, ptijed§i sem s jeho choti, projeviv politovani, ze k teto premiete se nedostavili nekteti naM prominentni lido, jak si toho hra texaske krajanky zasluhovala. Hte byla ptitomna chot' nageho zdej giho eeskoslovenskeho konsula. pani M. Hollubovi, jet jej take zastupovala ph oslave 28. tijna. Jako jini lekati, dr. Hollub je nyni velnli zaniestnan svou klientelou.

Krome br. V. Kueery a jeho choti, z Corpus Christi byli ptitomni pani Houdkova se synem a deerugkou, pak pani Valeikova z Dallas. pan a pani Mikeskovi z Caldwell se svYm synem, se sqin synem, iftednikem u blizke Sheffield Steel Co., bratr DlouhY s pani a dcerami ze Sheldon, br, GajevskY z Orchard, pan Dusan z Lovelady.2 Galvestonu ptijeli pi. Stanovska se synadkem a mantele DoslidovYch s dvema shenYmi dcerugkami. TakovYch Slovann, jako je pan Doslid meli bychom miti vice, hezky pekne desky hovoti.

V nedeli, 5. listopadu navgtivil tu sve syny, eleny nageho tadu, bratry Bravencovy pan ToMet Bravenee ze Snook, pane vyhlitejici na svfij pokroeilY vek.

Tegilo nas se vgemi temito no.v gtevniky se seznamiti a pohovotiti, jen lituji, te mi nebylo poptino pohovotiti si s eilou narodni pracovniei pani Valeikovou z Dallas a s panem Du'Sanem, nisledkem pozorovini hry a brzkeho odchodu domt, neb mne trochu trapil revmatism.

Ptipojuji se k tern, kdot sestte Ctvrtnikove blahopteji ku jeji pisatelske tvorbe a pteii ii oniohb fispechu."Jak jsem jit v ptedu podotkl, pekne :tu pokratujerne na te umelecke tu v Texasii hezkou literarni drdiinku, ze'snuV. Frank 'Olexa st., sestra K. 6tvrtnikova, O. B. Pokorny, Josef R. Anton, E. Batant. Jarfaoek a jini. Price prosou i ver gem, zvlate basnicke tvorby br. J. R. Antona jsou pozoruhodny volbou slov a vazbou. A mnohe dopisy ve Vestniku a t echosloviku prozrazuji znaCny literarni talent.

V ziveru slugno jegte vzdati diky radu Pokrok Houitonu za propfddeni mistnbsti. NeViti tak peltneho stinku divadelni MuSy, jet tad Pokrok Houstonu vybudoval, nebylo by motno tak pane divadelni hry sehrati, jedno druhe ,cloplhuje.

S. P. Studnieny.

V Kazdy Glen pray° ziskivati nove dleny a Apst i jeho povirmosti k Jednote starat se, aby Iffustala a mobutnela. Cim vice nas bude

Strana 6.

Earl Pokrek Housthau Cis. 88, Houston, Texas.

Ctena rr-cial>..ce a act-sari:— J- 3.k oz to o'r,Veino bYvd, elovek pti nejlepL veil Ha neco zapomene, a tak se stab° i nine. jsem mdla dopis v pottovni sehrdnce, tak mi napadlo nekolik veci, o kterYch jsena se zapomnela -zminit. Zajiste mi to odpustne 2 pkijmete moji opravu, jako by byla psdna na poprve. Jak jste z oznamky nageho divadla videli, bylo tam, ae p. V. Kudera nacviduje zpevy, ale z jiste ptidiny nebylo p. V. Ku6.erovi mono tak ueiniti, a proto to musela prevziti na$e obetavd, sestra Jennie Mae Prankova, ktera zpevy nacvidila. Take nate napnveka, sestra R. Hanusova, ktera se posIsdni dobou $patne citila, bala se tuto zodpoyeclnost na sebe vziti, 2e by mohad v posledni envili nemohla napovidat a proto jsme poaaclali ses. I. Hankovou, ktera, s ochotou herce cl,r2ela na dratkach. Obema sestram srdedne diky.

Take oti posledni slavnosti obdrIela sestra A. Svaeinova nasledujici dary na AmerickY oervenST kitil a 2adala mne, abych to kvitovala. $5.00 p. Emil Vala; $3.22 sbirka od sester a odevzdala pi. A. Kilnarova; $1.00 na Oesky OervenY od pi. Marie Cernohorske.

Zde jest male vysvetleni odbodce S.A.O.T v Blesin Laskave bud'te trpelivi na va gi odpov6d', nebot' pfedseda br. V. A. Maudr po zaji2d'ee cic) Dallas v fitetr ulehl te pee nemocen a leicsi. nemohl jeho horeeku srazit a shledal, 2e ma z:pal trubic. Ey' clan do nemocnice, kde se nyni nachdzi a adkoliv jest mu troAku lepe, neni z nebezpedi a 'doposud nesmi rniti 2adne navStevy. Ptejeme br. ptedsedovi V. A. Maudrovi, aby se brzy uidravif.

Finkladam zde dopis, kterSr jsme zde obdr' lxii od Oeskeho Oerveneho kiize v LondYne, zajiste vs bude zajimat, nebot' i my po pteetcni byli pote$eni, 2e po tak dlouhe dote tyto bedny do$1y sveho cile. A2 bude ceeta do Oeskoslovenska otevfena, tak bychom rebi bSiti pripraveni k odeslani tepleho a zaehavaleho $atstva, a proto se ptipravte na tuto chVili. Dopis znir CESKOSLOVENSKt OERVENI LONDtN

Lond3in, 18. tijna 1944.

Friends of Czechoslovakia, 1'140, Robbie, Houston, Texas, U. S. A. Min pfatele, Zajiste Vas mile ptekvapi tato na pe potegujici zprava o torn, ae nem prave byly dorudeny dvé bedny obsahujici $aty a pradlo, ktere jste vypravili za&atkem roku 1940 per s. s.

-Nicolau Georgios" pro Ceskoslovenskou sekci francouzskeho Cerveneho kti2e do Francie.

Podle sdeleni zdej gch &add byly tyto dye bedny pa padu Francie vylodeny v Manche.-,, terti a teprve nyni uvolneny pro deskoslovenskV Cerveny kti2 po intervenci na geho velvyslan2etvi. bednach nalezli jsme cedulky s nasledujicimi poznamkami: 2 kapesniky, Mrs. Karla Fr. Motl, Temple, Texas, Rt. 4, U. S. A. Mr. Alfred Klusdeek, Rt. 4, Box 200, Temple, 'texas, U. S. A. Pl. J. W. Kichta, detskSr kabatek.

Svetry upletla: Mrs. C. V. Adamek, Crante 1, Box 245, Taylor, Texas.

Mrs. Frances 2garba, Rt. 1, Box 252, Taylor, Texas.

Mrs. C. J. Holiub, 2702 Barbee, Houston, Texas.

Mrs. Fetty Brovcovd, Et. No. 1, Houston, Tex. a. tyli 1):;chorn Vdm velmi povdedni, kdybyste tonito doPisu uvedene ptatele uyedomili. je$te. jednou zdtrazniti, 2e tato zdslika jest nam velmi vitanYm pkinosem a prosiaao, abyste pfijali nas uptimnSr dik.

General Josef Slezak, p•edseda.

7p:rave jsem podotkla, 2e pi. J. Ruzc 1-i:Todavala listky na pro$ivanou deku a zapomnela jsem podotknout, 2e sestra A. Starvie jak polovinu listkft prodanSrch, sestra J. Rulikova odpoledne pte'f -ikern sc.$trdm patti na$e diky. vzala.

J. F. Olexova.

S pc.a:ravelr.,

VESTNIK SPEJME DAL STATNE DAL ZA SOKOLSKiM PRAPOREM Houston, Texas.

Dne 12. listopadu, ochotnici Houstonskeho Sokola se zapsali do srdcich detnemu obecenstvu (vettinou z okoli) premierou, kterou napsala na ge neunavna, sestra a vlastenka K. 6tvrtnikova. Je to jeji tteti divadelni prate. Skoro bych tekl nejlepti. Verut, teak() roudit, ponevada obe ptedetle div. hry byly pokttene dobrou kritikou. Tato t •eti jeji pre.ce, jea nese nazev "Pod texaskYm sluncem" je hrou napsanou ze skutedneho americkeho aivota. Autorka se vystfihala tentokrat rozvladneho deje a dala h •e rychlY spat', kterY se ptijemne pozoruje a posloucha. Mistrne vloaila do deje poznani — milovat pro kratochvili, milovati pravou laskou a laskou — jak ji pochopi prostY dlovek. Hra je poudna i vlastene,cka. Zkratka, tato div. hra "Pod texasItYm sluncem" ma v sobe zdrave jadro. Ochot nici Houstonskeho sokola touto premierou ptidali si o jednu ridi do sveho divadelniho vinku vice.

Ceske divadlo — je gkolou, zvlatte v Houstone, ponevada nemarne zde Ceskou gkolu.

Proto ma tuto nahraditi dobre Ceske divadlo.

Mame zde ve SpojenYch Statech mnoho nych deskYch divadelnich her. Jsou mezi nimi dobre i tpatne, ktere by nemely van na nate jeviSte. To ovtem zaleai na raiserech, ktati musi ptedem hru prostudovat, zdali yYznamu dne, ku kteremu je urdena a nebo pro obecenstvo, podle toho, jak je divadelne vychovane. BYti reaiserem je bYti uditelem. KaadY reaiser musi se snaliti pochopiti ideu spisovatele. Po yznesti Ceske divadlo utlechtilou &oven, zdfirazniti pravdu, ae neni gpatneho Cloveka, ae neni tvrdych rukou, ktere by nedovedly pohladit — a le V kaadem dloveku je praminek lasky a kokinek dobra — at' je jakYkoliv.

Reaiser houstonskeho Sokola D. Nezval, pine pochopil svou zodpovednost a kond svoji povinnost Cestne. V teto take, avtak vlastenecke praci mu verne pomahaji vsichni sokoltti ochotnici. Je opravdu radosti sledovati s jakYm zapalem a laskou obetuji se pro na g e divadlo. Je na miste, kdya podotknu, ae vettinou jsou to zde rozeni. Jsou to odchovanci Sokola.

Scikolstvo nejen se pestuje telocvik, ale ttibi ducha a mravy, proto tak zmohutnelo a stalo se mocnYm dinitelem v natem narode.

A kdo se odrodi, Cepelem v tu zradnou hrud'.

Franta Vavtik.

V ilAd Fort Worth, cis. 154, Ft. Worth, Texas.

C'tena redakce, bratti a sestry!

Nejdtive dekuji ct. redakci za uvetejneni myth ptedetlYch dopisfr a prosim za uvetejneni tohoto. ftadova schtize byla mak) na yttivena, byli jsme ti sami jako vady. Sokolska, schaze se tea stale odklada, nemohu tedy oznamiti kdy bude. Bratti a sestry na geho tadu, oznamuji yam hned v tomto dopise, abyste nezapomeli ptijiti do schtze na druhou nedeli na druhY mesic, vite, ae v prosinci jsou volby ittednika.

Ptijd'te a zvolte si koho chcete, a nebo sami vezmete &ad, at' to nemusi delat stale ti sami. Nezapominejme, ae starneme, kaady den jsme k hrobu bliae, tedy by bylo dobte, kdyby se ti mladti nautili, aby zaujali na ge mista, as my tu nebudeme.

Tak zase neco od nas. Pr gi a je studene poeasi. Mne a nati Boaence bylo veselo, byly jsme na svatbe v Pilot Point. 2enil se syn pani Jeakove. Za manaelku si bral slednu Simlovu, tea z Pilot Point. Meli svatbu v kostele, v poledne obed pro nejbliagi ptibuzne v katolicke sini, a veder bal v mestske sini pro vtechny.

Novomanaehlm to opravdu slu gelo, byli heai jeden nea druhY, tea druaiekam i mladencirm to pane slutelo v tech bledomodrYch, hedvabnYch gatech,,ae Jinclti gko Ermisova ze Seymour? Byla jste opravdu pekna. A co ty male druaieky, sledinky Joe DavidovYch, tem to tea hezky slu gelo, ae vypadaly jako dva mali andilkove, kdya se tobily kolem aenicha a nevesty veder na bale. No, mely jsme se mot dobee, diky pi. Jelkove,,ktera nas na svatbu po-

Ve Wedu, due 22. listopadu 1944. zvala. Tel byly pozvany Polkov6, a pi.

Paulova, ani nevite, co jste prometkaly. No, nebudu vice mista zabirat, jen jette podotknu, ae bylo vtude pino krasnYch kvetin, a jidla pino, co si kdo jen ptal, to mel, a maminky mladYch novornanaelt jen se usmivaly a pobizely. Pani Prcinove dekuji za to, ze nas s jeji karou vezia na ten bal veder.

Ted' gratuluji dallaskYm krajanfun, udelala na Bazaru viterstvi takove krasne penize, to se cla Shama, vid'te? Nati fort-worthgti tea dosti udelali, a kdyby kaadY nedim ptispel, bylo by jette vice, ale my tu nemuaeme tak mnoho obetovat, jen co kaadY Ted. jette dekuji tern, od kterYch jsem dostala neco na fort-worthskY bazar a coa jsem odevzdala: panu a pi. BeekovYm za 2 dol, ktere mi poslali, pani Rezkove v Dallas za 2 hezke zasterky, nejmenovana pani z Dallas mi zaslala zasterku a hadkovanou bilou depidku pro divku; na zasterce byla cena, proto jsem ji koupila a penize poslala po Mrs. Paul. StaIenka Chaloupkova koupila velkY kejk, myslim, se ptitel do kuchyne. Pani Terezie Miller sklenici dervene •epy a dye vaziaky na kvetiny.

Dekuji yam vtem srdedne.

Jette jeden srdednY pozdrav v gem dtoucim a pfeji yam vtem vesele posviceni.

Anna Svitakova, dopisovatelka.

V ftAd Svaz Oechoslovartil Cis. 92.,.Fort Worth.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Jig zase ptichazim s paru tadky do nageho mileho Vestniku. Schilze dne 12. t. m. byla slabe nay ttivena. Mnozi musi pracovat i v nedeli a pro tu ptidinu do schilze nemohou. Ujednalo se. v minule schtizr, ae ptitti schaze bude konana veder dne 10. prosince. Zadatek v test hodin.

Taky budeme miti spoledenskou vedeti; barbecue a obderstveni bude zdarma. Pouze nejake ty jine zakusky budou aadany od dlenkyri, dle moanosti ptispet. Ptijd'te vtichni, aby nas bylo co nejvice. Je to posledni schilze v tomto roce, tak abychom mei mile vzpominky na zaeatek ptittiho roku. U'a bylo nekolik dilleaitYch veci vyjednano, o kterYch yam pods zpravu na g tajemnik br. John Chalolupka v lednovem Vestniku, a jsme jisti se budete vtichni spokojeni.

Dale bylo ujednano, se budeme miti vanodni stromedek a vanoeni program, talc jak jsme meli v Toni. Mile sestry, prosim naudte vale deti vanoeni pisnidky a basnieky. Vy vite, co vase deti nejlepe dokaaou. Oasu neni ptili g mnoho a gasolinu taky ne, proto udelame to jen podlle moanosti o jedne zkoutce a bude program hotov. Abych nezapomela, jette jednou prosim, abyste byly tak laskave a vederami mne nechaly telefonem vedet, abych vedela kolik bude na programu. Zvolili mne k tomu, abych se o program postarala, ale ja nemohir takovou vet provest bez yak uptimne pomoci. Jsem jista, 2e moji aadosti vyhovite. Budu se Wit, ae v brzke dobe ode vtech uslygim.

Kondim s pozdravem v gem etoucim, Vlasta Dolkos.

V rtad Oetti Bratti cis. 44.

Mill bratti a sestry!

Timto vas aadam, abyste se dostavili do prosincove schtlze co v nejvettim podtu, ktera se bude odbYvat v nedeli, 3. prosince dopoledne, to je prvni nedeli. Prosim, dostavte se v 9 hodin rano, neb mame volbu fitedniku na rok 1945. Tak si zvolte ittedniky podle vase chuti, je to vase povinnost.

Take chci oznamit, 'te se stala chyba v mem dopise p •itele Adolfa Zatkody, pohrobnika.

Tam stoji, ae jsou oba eleny nati Jednoty, tarn. ma bYt napsano — 2e jsou dva eleni Jenoty, ne oba, — a jsme pohotovi yam posloulit bez poplatku v okoli 75 mil a levne cent' pies 75 mil. 2adam pana redaktora, aby to talc otiskl jak je to napsano.

Dnes nam fouka severak, tak se budeme krdit zas za kamna a pojidat ty klobasy, ale kdo je bude mit.

Pfeji natim hochibn na to vojne brzkY ndrrat. pozdravem, S Frank Langer, taj.

V Rue Bonap Jako doma. Tak jsem to citil a tak jsem to tekl: Jako bych stal ut. doma, na nejake schtzi a mel vykladat, co jsme po celou to stra§ne dlouhou dobu v zahraniai delali, jak jsme pinili sve pOvinnosti a aim jsme pkispeli k osvobozeni sve vlasti a sebe samYch. Ned° jineho by-.

Jo mluvit nekde ve svobodne Anglii ke •krajanum. Ti byli ye svobode. Tito pkedetni posluchadi byli poi dtyki roky ye stejne porobe jako natl. doma. A vydali velike svedectvi o sve statemosti, jako je vydavaji naSi doma. Schaze, kterou po prve po dlouhe dobe okupace svolal Narodni vYbor do pamatne budove v Rue Bonaparte byla take setkanim. Takove, jake bude setkani doma. Setkanim s jim jsme leta nestiskli ruku, setkanim s kamarady vojaky, kteti nejeli s nami do Velke Britanie a z nicht mnozi konali povinnosti vojaka v podzemnim boji, setkani i s mutt, kteti dlouho s narni ye Velke Britanii byli ptedetli nas poveteni poslanim, setkani s ro, dinatni vojaka, jejich -tenami, snoubenkami i detmi, setkani s neznamYmi, kteti se na vnittni fronte Francie osvedeili, setkani s organisaci, jet vznikla, tak, jak budou vznikat u nas Narodni vybory.

Nebylo obtitne mluvit k taint° lidem. NebylO nutno kliekovat. Nebylo nutno vyrnYglet nejake legendy. Tak, jak jsme till; tak jsme o sobe vypraveli: A pit tom vypraveni samo od sebe, z oai posluchaet jsme vyeetli, co bylo v te natii einnosti hlavni a co vedlejtii. At jednou sami budete vykladat, poznate to dobte.

To, co jsme v novinach east() opakovali: ktere otazky, ktere jsme povysili v ureitYch obdobich za hlavni, nestoji ani za zminku. Lidem, kteti delali svou povinnost za tetkYch podminek, nevylotite sebe bohatSimi slovy,`te nekdo mel davody za podminek idealnich, nekonat povinnost svou. A tak naSe vypraveni se dostalo pied spravne posluchaestvo a do spravnych rozmera.

S velikou radosti byla pkijata podrobna zprava por. T. o vYkonech a obetavosti na geho letectva ve Velke Britanii. Posluchaei s dojetim vyslechli slova o padlYch letcich a povstanirri vzpomneli- jejich pamatky, pamatky padlYch na dornAci fronte i pamatky svYch mrtvYch v boji o svobodu Francie.

Vedeke se konala v rozlehle sklepni kuchyni osvetlovane sviCkami. Uprostked kuchyne dlouhY stul, za nimt zasedlo nekolik desitek Oechoslovakt.

Byli tam v pkekotnem hovoru lido temek ze vtech skupin, jet se fida...stnily boka a odporu.

Dokladem toho byly raznorode uniformy. Oochoslovaci — partyzani, elenove bojovYch drutin, vojaci, kteti narukovali do kasaren FFI, vojaci z vladniho vojska, kteti piisli v italskych uniformach opattenYch na vYlotkach eeskoslovenskou vlajkou a my, es. vojaci v britskych battledressech. Krome vojaka a tech, kteti svuj odpor projevovali se zbrani v ruce, byli tam mutove a teny, kteti organisaeni, vydavatelskou, kolporterskou einnosti, pomahanim pronasledovanYm, skryvanim hledanYch, yimotnou podporou a tisici jinYmi zpUsoby delali east eeskoslovenskemu jmenu.

Mezi neuniformanovYmi byli take eeskosloventti studenti a delnici, kteti uprchli z Todtovy organisaoe v dobe bojt a dekaji nyni, at se rozhodne, kdo jejich dobre vale vyutije k posileni na§eho boje. Historka za historkou beti kolem stolu. rtclyt' jsme o sobe leta nevedeli, ani ti ne, kteti till v jedne zemi, v jednom meSte. Vtichni jsme byli nejzvedavejti na to, co vykladali muti z vladniho vojska, protote byli neda yno doma. Jedna pani seznam Cs. vojakt, kteti bYvali hosty v jejim dome. Mezi nimi Bkpt. Ridkti, kpt. SaladItY a iada late& kteti jit padlt. JM.a, se ptala na vojaka, jehot dite je v peel francouzske rodiny a o nemt neni zpray.

Vojaci, zastupujic: 43 mute, bloudicich nyni v kasarnach, neobleeenYch a tivenYch z dvou i:uchyni, protote kasarenska nedostaduje, za-. jimaji 'se, co s nimi bude.. S poeatku totit byl vznesen z FPI potadavak ptime akc,?, vydano

Strang 7.

T

Ve stkedu, dile 22. listopada 1.9 1

-Dol>raeuje. vtichni do-

nekolik de• nekolik set mobilisovanych. MobilLsaer,i vylilatky byly vydany za rovstani. Oriciehie pak byly vylepeny vyhlagky s datem 29. srpna. se o rninzdosti, o tom, jak kdo byl.

Alta hlavne o budouc.nosf,i, co z toho vteho bude. Jak se uplatni hlavni mytlenky. Jak bude odstrarno, proti eerna se bojovalo. Nebot' to nabyli jen Ramcf. proti nimt se boutili Tide v lsvra e. 2:."011.frae, Nerrici, pak hued za nimi a soueacne s nimi ti, hdat jim pomahali, kdot na hide Lau oydeldvali. A pak, easove pozclejAi, otechno, co Nemcum ale ve s Va236,1i a sesilili, vtechna to faumotn N,zt a nademckratienost tak let, darn Proto se tolik hovoti o katdem élan g zatir ni vlady francouzske a o katdCm einu nebo projevu nati vlady v Londyne nebo ti:-ednickCho aparatu. Illsda se v 116111 111.0rairli S?,1:11:Ce, tO121U, CO tito upkimni VrR. a odhodlahosti. aykupoval' V tnll tarn

a Europa hrenburg vedi, aim jsou zavazani .11ci nijak zmentovat stakteti vpadii do faGlen jim oest r a slava! stateenost, kdyt postup byl motny jen pravina 'a drtila Ruda armada Nem;rote, zo o mere az it mori a ernemu, v ec', od Ea na atepfch, v zdkopech, v bezednem bl .te e za snthu a za thaveho vedra? iclikdotact Stalingrad z historie Evropy. Jelco p1.27nneny se, stale jette obrateji v dnetnich udClestech. za valky jette vice citit, jak Nay, nal narody. Pomlouvadni sme. ,kouteji vylieit nas jako man jozykuve sobecke isolatu_lby. A grave v bolesti a utrpeni, se lido noznavaji. hoso.fria • Prod valkou ztionfenal LondYn pro , sovetskY lid obrovske Trieste, zahalene Caste mlhou, s CatnOmi parkT, s .vttly n.a. Piccadilly, s Dicken,cboraliznami chndaka a se zbotim z kolonfi. Ale za te 6erne zimy, de J hdyt na Lc -d n dopadaly pumy, objevili jsme asi toho In. a. britskou vytrvalost, chapali nastuyoval za naletu do it 0 --;, autobusu hoz zmatkot a strkani, prod vytrval vedle so 63.20 druha za pohromy u Dunkerque.

LendSin jit takrka zbavil leJsme radi, Britove prinesli svobodu tajici

c sovetskemn te . :'nost na ie tistickelto dr,

Itany, vidyt' i oni vykoM.slanc,, radost z toho, coke uzeni. Nejednou • zr vztahy k America. dohromady, rozbe t 0 sal:116 plane naT - poll a natich o riaL lasce k Franeii. NeNe'oudu s: se Patit sama osvobyli okryli slavou. Pated!le. . bo,juja. Otli jsme matovaj E.onuny, kteti oo sancuicttcc' ,vc.1 4: crIne„.=syn Srby. Jsme hrdi na Troth jsme s -11 anti vlastni HO. Titc-t7 C;eclaoslovakt, kteti Jane o °Jett za svobodu sve vlan7ni sti. jinn city net stare slavjaJsoz. jecliati Cast lidstva proti nofilstvi. slovanslch narodu ledrebel. n lidove pisne, daces, co je ve slcoonskO chalupe, dernohorskou poal:main-fa nail kr: on 0

Ptck.zo:117.l tiskovalr,eli to rah:al 7;;et.,7a Made, mon a ceintursko: nezavislos',i,

take soudcove nad utislkovanS7ch. Pro.;y s ll s kou o Rude ars itaVil. k Moskve. Nate liaratniky. I male LuMoskvy je zarukou jeho

Millony umudenYch k smrti skladaji v nas svou daveru, te se jim dostane spravedlnosti.

Mluvime za mrtve.

Zloeinci musi bYti potrestani. Musi zaplatiti krvi a potem za zpustoteni Evropy a za krev nevinnYch. Humanita nepusti z rukou mad, ktery ptinati spravedlnost.

Nevede nas do Nernecka hnev, ale starost a budoucnost, o deti, o hrodu, o kulturu.

V Budoucnost celeho sveta a zejmena Evropy na cele generace je zavisla na pinem porozumeni a srdedne spolupraci mezi Anglii, Spoj.

Sta.ty a Sovety a jen tato dohoda umotni vyteteni problemil ptechodne doby a ptechod k Oita svetove organisaci. Tato slo ya pronesl ministerskY ptedseda Churchill v anglickem parlamente podavaje ptehled o celkove valeene situaci na zapadnim bojitti a na Dalekem 1.7chode. Churchillova tee' byla sivelym komentatem velkolepYch spojeneckych viterstvi, jejicht nepteetrtitY tetez zapodal v El Alamein v Africe a vyvrcholil skvelYm viterstvim ve rFancii. Premier Churchill soueasne s obdivem mluvil o slavnYch viterstvich Sovetskeho svazu, jent po mnoho let vykonaval jedineene slutby ye prospech spoleene yea jehot lid vytrpel bezmerna utrpeni a jehot vojska vyrateji dech z vojenske nemecke nestvury. Rusko porati na vychode stale daleko vetti sily netli -jake stoji na zapade proti spojenctirn a po dlouha leta za nesmirnYch ztrat neslo tihu hlavniho boje na zemi. 0 konci \Talky energicky statnik tekl: "Neodvatim si jiste ptedpovidat, a bylo by to pouze ptedvidanim, kdybych chtel rici, kdy konec ptijde. eetni lido s nejvytti technikou zkugenosti a znalosti doufaji, te se vodka skondi na zapade roku 1944. Naproti tomu tadny z nich a ani ja nemuteme zaruditi, te si valka nevytada nekolik mesich v rote 1945." Churchill poeita s motnosti, to po skondeni organisovaneho odporu nemeckeho statu a nemecke armady bude udrtovana nejakY eas ureita guerillova v lesech a horach lidmi, kteii si budou vedomi syYch zlodinu a hroziciho trestu.

Nikdo nemhte ptedvidat, jakYch tvaru nabude smrtelna agonie nacismu. Jiste Vtak je, te poratka nemecke armady urei datum, kdy bude motino poditat se zakoneenim \Talky v Evropy a bude mottle sousttedit vtechno usili proti Japonsku. Premier zdhraznil jednotu, kterou se vyznaeuji v teto valce vztahy mezi Anglii a dominiemi, mezi staty a valeenYm imbinetem a mluvit podrobne o harmonicke spolupraci mezi Spoj. Staty a Britanii, kterelto spoluprace bude jetteututena valkou v Pacifiku. Cele. technicka sila a vedecka vymotenost Velke Britanie a Soustati budou vrteny do boje proti Japanu, aby byly vytvoteny nejptiznivejti podminky pro boj, a byly tak utetteny tivoty vojakti. V zaveru skvele teei zdtraznil pottebu dohody velkYch mocnosti a pottebu nove konference Churchill-Stalin-Roosevelt, po ptipacle za tiCasti zahranienich ministrh. (Znovuzvolenim presidenta Roosevelta tato konference konati se bude die zpriv z Washingtonu je‘Ste letos, president Roosevelt ptijal De Gaulleovo pozvani k navtiteve Patite a je mottle, to konference ptedstavitelt tti nejvet gich velmoci a presidentova navgteva Patite se planuje soueasne).

Jsou velike nesnaze, ktere je tteba piekonat, net Churchill pevne yeti, te se daji odstranit na teto velke porade. Budoucnost sveta je zevisla na pinem porozumeni a spoluprici mezi ttemi velmocemi sveta a tato dohoda zajisti mir a obnovu sveta jako zajistila viterstvi ve valce.

V Bulharsky ex-kral v 'Cele nacisticki loutkove Stokholm. (ONA.) — Zdejti list "Trots Allt" oznamuje, to bYvalY bulharskY ex-kral Ferdinand tijici nyni v Nernecku, oznamil, te je ochoten postavit se v del° loutkove vlady Cankovovy vytvotene nacisty.

Dobrit vymluva.

— Dnes men jste v'aichni pilinesti domaci aloha "Popis zajice." Prodpak jsi ji nepkinesl, Hroniku?

Hronik: — Prosim, ja udelal ten popis zajice tak verve, te ho na g Hektor podle toho poznal a rortrhal mi setitl

V4ST.N.f.K.

Strana' 8.

SLOVANSKE PODPORUJICI STA.TU TEXAS. OF.DIC11- T- 07,,G-AN OF THE SLAVONIC HENE0LEI\ T I'SSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. R

FRANTA MOU6KA — EDITOR davatele — Publishers (. E .CIT.CC,LGVA.K PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. e Ci 1.3] P.(.11(2'

$1.50 roe. Subscription $1.50 a year

zasilaji se do Hlavni tkadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to G;:-,nd Lodge, Fa yetteville, Texas.

Zineny

p•edplatne a oznamky budtez VeSkeie Vestnik, West, Texas. adresivd.-2:7 Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

SPICI PRAHA. . 1,7 aroslay Vrchlicky.

3Y1.:11-Lec-,.; balvan tmy sve z dalky vali, rnesto ‘zahrnula v ,stinY*, ;Lim; jak by keky do hlubiny vk-: ruck, i vege mlha half. sj e1 z SDICi

Top. svitilen se ruatne svetlo kali; niostu kresli eerne kliny : Sao isty yin, spad jejich tegkY, ling by mrtvi z hrobe rozmlouvali. zrd, tmi se Lady dome, rysy vegi, kytky, strome, Noel obrovska dial/ saha.

A L:-.*ne" stara bej se v mysli zdvihne, 1.7.dy':votka stane v potati, bieem gvihne a rekne si: Zde stela kdysi Praha!

V c.c7,L7.o sveta k (lam Vzhliti. V pondeli 20. i!844 zahajena byla geste, valeend 3j. ,jtka ve yY gil 14 biliont dolare. My prave vstupuj enae. do roZhodujiciho valeeneho AdObi, kc.ly jed.lo.ti se bude o osudech narodu a v nemg bide .se 1. 021/odovati o torn, jak dobte, anebo jak budeme pro v gechny dalgi leta naSoho Lota. 'testa. . valeena ptijdka je tvrdou zkouL;ca.„ji2 prochazi domaci fronta, kterou dc,, kaz'Ano bYti, jak je ptipravena a odhodlana cio-3tati svyn" ekoltim v tato kriticke dobe.

RJ.d.e ti'6ba sjednocenosti a nezlomne yule vgeha Ucta privesti tuto piljeku k espe gnemu zaNutnost tato a vgech ptedeglYch mela by bYti jasna ka gclemu aaT.o:-icktinu obeanu. Pkitomna valka je nejnaklacinejSirn podnikem, jemug kterYkoliv narod musei aeliti. Vedeni valky stoji 300 mi•kaalielq den. To je pouze vydani 1:JY:du a nejsou k tomu poeitany pravidelne na se spravou a vedenim nagi dane nemohou vynesti na vkT111:10 v3idani, ani je Mottle vlade vypiljeiti si 0 p 0 ujicich spoieenosti, od bank, korpoet" a jin::i-ch velkYch pene gnike tolik penez, Je nucena obratiti se na lid, akolik such vYplat, ulogenYch a uschovaby z .eve vlade yypomohl. Nemilte to bYti ne.) ."Le v demokratickem state valka je lidu. Jedni musi bojovat. druzi at a zajistit penize na vYdaje..Je .s pa zpesob jak zajistit penize, to ije nam pkilegitost k dobremu ulolc dspor. Je to zpilsob k zabraneni inmnoho penez v kapse vede k flacn.

-rancho derneho trhu a zhoubnemu ;.:./ez. Jo zaji gtenim pro ptigti leta, na ge nebudou tak velke jako jsou :egte daisi pkieiny, pros kagdY mel ,ti co nejvice na valednou pejeku: ..coke no, kagde tti

ry, ktere ulo gite. To vSak nemelo by bYt nail hlavni pobidkou! Laska k teto naSi vlasti, veYlost k Americe, ktera je v nelyczpe6 a pottebuje naSi pomoci mole by nam bYt nejsilnejei pobidkou k pineni tato ,nail povinnosti. 'Sesta, valeena pujeka je zkou gkou nas, jako ne,roda. Nagi vojaci upiraji k nam sve zraky, aby seznali, jsme-li s nimi. Na,gi neptatele- upiraji k nam sve zraky v nadeji, -le'nkagerne se byt sla.bYmi na vitezne zakoneeni valky slabyrni? — Odpoved' n1.1Aim ne.phitelfirri je v natich kaPsack: 0(1 nas pro nas. tad Jaromir els. 54. ve West ma dobrou /least pki mesidnich schezich, cog dosahl planovitYm o givenirn prebehu schtizi a At'astnou myglenkou, ptipojit po schtlzi ptatelskou besedu, pro nig spolkove sestry ptinesou new na zub a tad postara se o zavla geni hrdel.

Slygime Caste stesky z Lady mist o nezajmu elev /least' tadovYch schilzi a radirne Item, aby napodobili na zkougku zaonadeni kadu Jaromir. Ueirite vase //lesion' scheze zabavnej gimi, zkuste pkilakati spolkove sestry, clavejte po schezi ileastnikem svaeinu a ptipadne byt' na fleet spolkove pokladny poeastujte vSechny penivYm. Zde se ov gem nejedna o tu lahev nebo sklenici piva, co by Glen dostal zdarma, dnes kagdY si /nage koupit sam (v na gem West jako v celem okresu McLennan mo gnost to nam byla koncem leta vzata), ale zde se jedna o to, ag bude po schtizi, sejit se, popovidat si po ptatelsku, po bratrsku, poste govat si na to, co nas tigi, povaleit, vynadat nacistum pro jejich barbarstvi, pachane na podmanenYch narodech, odlehdit si a pote git se. Vgdyt' ptitomne jest pravY eas schazet se vespolek a debatovat, co budeme Mat, ag nagi chlapci ptijdou zpet, a nenechavat to na nich, co oni budou delat.

Jakmile na gi hogi vrati se z vojny dome, vy gada si to eas, aby se ustalili, d pak jim to ptedame na jejich bedra, at' si kidi tad dle sve vele.

Tenhle corpuskY fotografista, vzav gi /leastniky nageho sjezdu "na obrazek" — bud' me, stale pilno ei neme ge si opattit postaditelnou zasobu fot. potteb jinak by byl u g zhotovil a odeslal snimek vgem, jet si ho objednali a na mists take zaplatili. Dostali jsme je gte t. tYclne dotaz v tato veci a gadost o uvekejneni adresy zminene fot. firmy, aby ti, jim g fotografie sjezdu nebyla dcsud po gtou dorudena, mohli o ni si dopsati. Adresa tato zni: McGregor Studio, 1015 Chaparral St., Corpus Christi, Texas. — Sestra Glexova ma v tomto eisle dopis a podelcovani od spravy 6s1. 6erveneho Ktige v Londyne za vecne dary, odeslane u g v roku 1940 nea padem Francie zadrgene a teprve letos zakrokem esl. velvyslance uvolnene a Osl. Kti gi odevzdane.

Dogle potvrzeni o obdr genYch darech obno geneho, v dobrem stavu se nalezajiciho gatstva, pradla atd. zajiste pote gi darce jako povzbudi dobra eeska srdce, aby v zapodate pornocne akci trpicimu lidu v brzku u g osvobozenem Oeskoslovensku pomahali ochotne a bez odkladani.

Nemate-li gadanYch feel k darovani, ptispejte penizem, za ne g budou v Americe koupeny leky, sugene rnleko a jine nezbytnosti, jich g ve vydrancovane stare vlasti je citelny nedostatek.

Pomahejme bez rozdilu v upisovani geste valeone pujeky a nezapominejme gtedrYin pfispevkem na 6s1. Pomocnou akci. Z New Yorku pre, ye dogla zprava, dle nig odeslena byla do osvobozeneho Podkarpatska a vYchodni easti Slovenska zasoba tepleho gativa a pradla, pastaeujici pro 20,000 osob. PomocnY vYbor kupuje vetgi zasobu lake a jinYch potteb, o ne g byl odtamtud nalehave po gadan. — Zle jazyky byly, jsou a budou. Lida potme gili, neptejici, gkodolibi, zkratka mizerove, mileradi airi nepravdy a maji d'abelskou radost, mohou-lt zpesobiti neveli, zmatek a pod.• Dosvedduje to nedavna poznamka tajemnika tadu Elinaton, ge pry dva naai eleni chteli zru giti pojistku, protote pry SPJST. nevyplaci pojistky padlfch vojint. Je to nehorazna lea a pravY opak je pravdou. Na ge Slova,nske, Podp. Jednota statu Texas vyplacela pojitteni po padifch elenech vojinech ui za prvni svetove valky, cot nektere bratrsku jednoty nedelaly. A v nynejti druhe valce toto rozhodnuti se rozumelo samo sebou, kdy nektere a sane bratrske organisace jista bezpednostni opettonf. Na g XIV. sjezd v Corpus- Christi o teto veci iifthee nejednal

dne 22. listopadU 1944. ani nenapadlo otazkou hYLfille11111 bati, jelikog stanovisko SPJST. v teto veci jest v zasade pevne, spravedlive dostojne v katcle dobe i behem valky. Brarime si bratti a sestray, na gi spolednou Jednotu, zastarime se ji veude a kdykoli. Hled'me ptistihnouti pomluvade na //este a on bude povolanYmi hnan k odpovednosti!

Myglenka o zajitteni miru po nekolik generaci neni nova, nebot' vyskytla se ji g ve Spolednosti narodu, kde to byl prvni eeskoslovenskY ministr zahranienich Yeti dr. Edvard Bend, kterf jig v roce 1931 pal pkepadeni tiny imperialistickSun Japonskem gadal v zajmu vagnosti a bezpeenosti kolektivniho miru, aby byl japonskf etoenik spoleenYm nasazenim brannYch Sil elenskYch state za sviij vYbojnY sin po zesluze potrestan. K raznemu vojenskemu zakroku ye prospech ptepadene a vojensky slabe tiny vgak nedoglo clusledky toho pocitila zahy Evropa a s ni na konec celY svet. Pardonovani japonskeho fitodnika poskytlo tivnou du nacistickemu Nemecku a jeho fdistickfm spojenctun k obrovskemu zbrojeni a na konec k vyvolani dnetni valky za podminek pro mirumilovne narody opravdu velmi zlfch. Pochopitelnou snahou vtech viteznfch state odpovednYch za budouci mir tedy je a musi bft, aby se v budoucnosti nee° podobneho jit neopakovalo.

To znamend, te si musi nove mezinarodni bezpednostni ikizeni, jehot Udelem je chranit mir a bezpednost, podinati vb.& kazimirum tak, jak si zasluhuji, totia razne a rozhodne. Nejfidinnejti prostkedek vuei nim, kdyby se jina opatkeiai ukazala nedostaeujici, jsou branne sily, jeg tteba uvesti v dinnost, dokud jsou s to, svou zdrcujici pkevahou zjednat rychle napravu, klid, potadek a bezpednost. Budou-li osnovatele zakeknych pianu protimirovfch vedet, te se jim nikdy nebude trpet podkopna, prate, cot nejlepe poznaji z prvniho tvrcleho potrestani, zajde jim jiste nadlouho chut', aby kuli nove pikle. Nedavno skoneend porada etyk velmoci v Dumbarton Oaks ohledne problemu zajistit mir a bezpednost mirumilovnfch ne.rodil, dospela k zaveru, ge tteba pro nave se rodici mir vytvoriti spravedlivejti a mocnejti oporu nea jakou mu po minule svetove valce poskytla mirova smlouva versailleska, a Spolednost narodu.

V zamytlenem mezinarodnim bezpeonostnim planu v Dumbartcn Oaks pkipravenem, nejodpoved-nejti Ukol pkipada, mocensky a vojensky nejsilnej gim etykem velmocem, k nimt byla nyni ptibrana i Francie, uplatriuje se snaha, aby bezpednostni rada mela k upotkebeni vojenske sily vtech mirumilovnYch state, ktere jsou eleny mezinarodniho valneho shromatcleni. Rada by mela k sve podpoke jako pomocnf a vfkonnf organ vlastni vojensky stab, v nemt by hlavni a rozhodujici Uloha pkipadla pea thstupcilm stalych Menu Rady, t. j. peti velmocem. Je ovtem otazka — a na tu nam da spra y -noudpve'bcst—zaudeRv skutednosti tak rozhodujici, jak se zatim jevi v navrhovanem planu. Je jisteste plan, net bude schvalen vtemi zileastrienYmi eleny a pkedevtim velmocemi, bude podroben jests oPravarn.

Nejdelegitej gi, ptimo givotni a osudovou otazRon vgak bude koneene uspokojive vyketeni po mere stalYch dens Rady veci sobs — totia v hlasovani a v otazce veta. Nedojde-li k dohode v tomto smeru, otviraji se do budoucna dveke novYm mezinarodnirn tegkostem a zapletkam.

Idealni sta y by ovSem byl, kdy se dnetni svetova spoleenost bojujicich mirumilovnfch a demokratickYch narodu odhodlala uzavkit spojeneckou smlouvu mezi vtemi spojenci alespori na 50 let — zarueujici jim jejich nove hranice, nezavislost a svrchovanost, zavazujici je k nevmetorani se do vnittnich pomert spojenct a ke kolektivni (hromadne) povinnosti, clati k upotkebeni pro udrteni miru a obranu miru vtecky sily a prostkedky, i vojensk y . Bylo-li mot 'no vytvokiti za valky velkou spoleenost pro vitersz tvi nad Nemeckem a jeho spojenci, zda neni pilmo povinnosti tuto svetovou spoleenost udrtet pri 'Ovate, kdy jde o to vyhrat mir alespori na dobu dvou ag tal generaci a uchraniti sta miliony .,-.)5rocT1 11ovych valeCnYch pohrom?

sttedu,- dne 22. listopadu 1944.

kadovi atednici si ea ellabca Clenstva pH schilzich. NecliV.111C' se tr yienu,—;i; RInd zajimavost, SILC schfize, pc) sehuzi se Clenove rozej ,..;30. a iadny= givot, kidne ptatcske poesedovani.

Zkuste ueiniti ;:,, chfize zapojte ke schfizi nisledovavgi piatelskou besedu a doznitte napravy: Delba valeenYch zdrojd. Dle patnacte zpravy o provadeni zakona o pajeee a pronajmu, kterou president Roosevelt zaslal kongresu, americka vetejnost zvedela, jak byly sloudeny americke a britske zdroje, jak jedna zeme pomahala druhe v zajmu spoleene veci a kolik valeeneho materialu poslali Ameridane a Britove po moii do Sovetskeho svazu. Timto sloudenim syYch zdroje dosahly obe nejvetti prrimyslove mocnosti sveta nejen toho, ge mohly vyzbrojit sve mohutne armady a letectvo, ktere spojeno je nejvetti na svete, ale throveri tak pomohly udrg et ruskou valeenou moc na vYchode. Zatim co byly jig v proudu ofensivy SpojenYch narodU ye vzduchu, na souti i na a zatim co se schyluje k ofensivarn vettim, poskytly Spoj. Staty svym Spojencrim v prvych trech mesicich roku 1944 podle zakona o Ogee a pronajmu rekordni pomoc, jeji hodnota 'dint etyti biliony dolari1. Tvotily ji jednak letadla, tanky a jiny dopravenY valeenY material, jednak proptijeeni lodniho prostoru, opravy a jine alugby, aby byla posilena bojeschopnost spojeneolcYch brannYch sil, valeicich po boku americkYch vojsk a proti spoleenym neptateliim.

Ptibligne 97 procent vetkere tato pomoci bylo poskytnuto Britskemu spoledenstvi narodri, Sovetum a Oine. Pomoc tato nalizajem poskytovana neni soustavou aktiv a pasiv; nejsou to ani dary, ani prijeky, ani ptevody penez. Je to soustava vzajemnych valeenYch dodavek, kterou si Spojene narody vytvotily, aby umognily teinne, soustavne operate, jimi g vedeme a vyhravame valku. Ugitek, ktery jsme ji g z soustavy navzajem ziskali my i vtechny spojenecke narody, ptesahuje ka gdou cenu. Pied teem i roky, 11. btezna 1941, stala Anglie samotna mezi Spoj. Staty a ptilivem, jim g ritoenost Osy zaplavovala zapadni Evropu. 0 tti Leta pozdeji, na jate 1944, byla Anglie nejmohutnejti vojenskou zakladnou v dejinach sveta.

Anglie ovg em sama vyrabi daleko nejvet gi east valeene vyzbroje, kterou pottebuje, lee dodavIcy podle zakona o prijece a pronajmu byly givotne drile gitYm doplrikern jejich vlastnich prosttedkri. Vella Britanie je arsenalem valedne vYroby, jej g predei jen Soustati. Od z,aeatku valky do zaeatku leto gndho roku vyrobily jeji bovarny 90,000 letadel, sax() tanku, obrnenYch vozU, pies jeden milion nakladnich aut, nepoeitajic v to ohromne mnog stvi jinYch zbrani.

Lodni doprava potravin a jinYch" zemedelskYch vYrobicti do Anglie rovnet byla givothe drilegita pro britskou valeenou vYrobu a pro britskou bojeschopnost. Tyto dodavky, tteba ge tvotily jen 10 procent•celkove britske spotteby potray in, pomohly znaene zvYtit podil nejnutnejtich potravin, bohatych na kalorie a Ochranne latky, a pottebnYch pro zachovani ptidelii britskYch brannych sil a delnikil valedneho prrimyslu. Na zadatku letg niho roku ptedstavovala dolarova hodnota zbo gi, slugeb a jine pomoci, poskytnute Britanii americke armada, valeenemu lod'stvu, letectvu a amer. obchodnimu lod'stvu celkovou hodnotu $1,526,170,000 a tamer veg kera tato pomoc byla opatiena na britskYch ostrovech samYch. Do 1. btezna 1944 poslalo Soustati do Ruska 8,800 letadel — vice neg Spoj. Staty na zaklade zakona "Lend Lease" poslaly na kterekoliv jine bojitte. Ines 4,000 z nich proletlo celou vzdalenost z tovaren ye Sp. Statech ag na fronty. Mezi motorisovanYmi vozidly, poslanYmi do Ruska z Ameriky, bylo pies 190,000 .vojenskYch nakladnich aut, 36,000 "jeepa," 5,200 ta.nkft a ritoonych del a 30,000 jinYch vojenskYch vozidel. Britove rovne g poskytli Rusum podstatnou pomoc. Poslali 5,031 tank, z hog 1,223 bylo vyrobeno v Kanade. Poslali pies 4,000 letadel vyrobenYch v Anglii, pies 150,000,000 nabojri pro protitankova a jinn dela, 2,487 tculomett "Bren" a jine zbrane a stielivo. Krorn ojenske vYzbroje Britove poslali velka mno g -stviuronajpvetskY.12:nyr-A mysl.

Vt5TNfit

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor radu Svaz 6echosiovana Cis 92, ve Fort Worth, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad funrtim jejich milovaneho, manZela, otce, dedeeka a na geho spolubratra, Frank Maehieka, kterY dokonal svou pozemskou pout', po dale trvajici nemoci, clne 14. tijna 1944. ZesnulY bratr byl dlouholetrm Cienem nageho radu, a vgdy byl dbalY svYch povinnosti.

Jmenern ta,du pozristale rodine projevujeme uptimne citenou soustrast, neb vime, ze zarmutek vat jest velikY, ale budig vam 'etisteenou ritechou, le my sestry a broth soucitime s vami, a tobe bratte budi g zeme lehkou a odpoeivej v pokoji, a nest budig tvoji pamatee.

Dano ye Fort Worth, Texas, clne 12. listopadu 1944.

John Chaloupka, Jos. Dana, Chas. Bartek, resoludni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resolvent vfbor tadt Svaz 6echoslovana Ms 92, ye Fort Worth, Texas, timto projevujeme uprimne citenou soustrast porttstale rodine nad ilmrtirn jejich milovaneho syna, man gela, atce a nageho spolubratra, Louis. Turbaka, kterY polozil svuj mladY givot ye Francii na bojigti za nagi vlast americkou, aby osvobodil nagi demokracii. 2elime jeho odchodu, neb byl to bratr dobrY a vidy dbalY svYch povinnosti, jak tadovYch, talc i spoleden.skYch, vgdy byl pi atelskY a vlidnY ku katiclemu.

Pozristale rodine projevujeme na gi citenou soustrast nad funrtim vageho mileho, kterY vas a nas talc nezavinene opustil, ale bu yam alespon malou ittechou, ze my, sestry a bratti soucitime s vault, neb vime, ze gal vat jest velikY, a tobe bratte, budi g zeme lehlcou a Best tvoji pamatce.

Dano ye Fort Worth, Texas, dne 14. rijna, 1944.

John Chaloupka, Jos. Dana, Chas. Bartek, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Svaz 6echoslovana Cis 92, ve. Forf Worth, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad umrtim jejich milovane matieky, statenky a natl. spolusestry, Julie Vejmolove, ktera dokonala svou pozemskou pout' tine 7. kvetna 1944, po dale trvajici nemoci. Jeji mangel ji prede gel asi o rok drive.

Jmenovana sestra v gdy byla dbala svYch povinnosti, jak domacich, talc i radovSrch.

PozOstale rodine projevujeme gal nad jejim odchodem z nageho tadu. Vime, ze zarmutek je y am velikou bolesti, ale budit yam Atechou, ze i my, radove sestry a bratti, s vami soucitime ve vag em zarmutku, a tobe sestro, budit ti zeme lehkou.

Dano y e Fort Worth, Texas, dne 14. rijna 1944.

John Chaloupka, Jos. Danek, Chas. Bartek, resolueni vYbor.

Z KROU2KU tEssicu LEN, DALLAS, TEX. Kone6ne nem v Texasu zaprgelo, neni toho site dost, ale piece se ten prach nezveda.

Jak vite, volby nemohly pro nas lepe dopadnout a tim jsme zasadill rally Nemctim. schtize krou g ku toho tentokrat moc neni.

FLte.stry se usnesly, abychom na vanoce veci 13ro deti nekupovali, nYbri jen donest zakusky, vdelat stromeeek a mit z toho takovY ptatel,skY veeirek. Na ge deti maji vte a ony se rady tech maliekosti odtelmou, kdyti vynajdou, ' , a misto toho jsme dais 10 dolart na rang,ne olakv, kteti y TIPTX1OCTliCi trpi.

Strana 9.

Houston, Texas.

1, ku" ze dne 15. listopadu uverejne, zajin-lave dopisy od rester Spanhelove a F. j. Olexove z Houston-u. Tresti jejich 'Jylo mravne ponaueeni br. A. Hamuskovi, aby e spokojil s tou dettinou, Jake nate nova generace pougiva, a aby sam ptedchazel dobrym pkikladem.

Znam bratra Hamuska dlouhou tadu let a vim, ze jest zanicen pro vte krasne ae jest uptimnSun vlastencem. Souhlasim vtak pine se sestrou Sparihelo you a Olexovou.

Po sVem ptijezdu do Ameriky v lednu 1921 zarnestnan jsem byl jako yYpomocnY' redaktor u newyorskeho "Hlasu Lidu," tizeneho B. G. Gregrem a vlastneneho kapitanem Voskou, na jeho popud jsem do Ameriky odejel. Anglicky jsem neumel, proto ma Cinnost obmezena byla na ptekladani z nemeckYch novin, psani referatt o divadelnich ptedstavenich, ptednatkach, vetejnYch schtzich a Cteni korektur.

Pied syYm odjezdem pracoval jsem jako korektor v "Narodni Politice." V roce 1920 zacal znovu vychazeti denik "6as," zalogenY realistickou stranou a tatialem Masarykem, pozdeji vSak za valky rakouskou vlaclou zastaveny. Tisknut byl v "Politice," a eteni korektur ptideleno bylo mne a memu pomocniku. Po vyjiti prvniho disla svadeli mnozi filologove udene tarvatky, má-li,bYti v datumove tadce: "V Praze dne toho a toho" earka anebo ne. Mnohdy, kdy2 nebylo v tadce dosti mista pro v rukopise naznaCenou pomlCku a sazeC nahradil ji earkou, svezl se na nine hne y redaktora, te jsem dovolil poruteni smyslu dotydne vety.

Smernici byla pro nas Gebaurova pravidla, uznana ministerstvem za jedina smerodatna pravidla deskeho jazyka. Jako rani a strojov sazeC a pozdeji korektor nahlednul jsem dokonale v taje deskeho pravopisu, a musim pkiznati, te neni tak snadnym jak se zda bYti, a ze velice malo spisovatellt, honosicich se akademickYmi tituly, jej sttravne ovladali. Mnohdy pedantsky 1peli na carte pied "a" ye dvou yetach nestejnorodeho yYznamu, zato vtak v rukopisu dinili soustavne chyby, za ne ts by 2ak mat'anske Akoly musil zustat "po tkole."

Ptipominam toto bratru Hamuskovi jedine proto, abych ho ptesveddil o nesnadnosti eeskeho pravopisu a i miuvy. Uvedu nekolik ekne-1i nekdo: "Nemam penize," nemluvi sprav-ne Cesky. Klad poji se se dtvrtYm padem, zapor vtak s druhYm. Spravne Cesky: "Main penize," avtak: "Nemam (koho — eeho) penez." Podstatne jmeno konCici na ptipona "die" se zkracuje. "Letam," ale "letadlo;" "zapinarn," ale "zapinadlo."

"Ku pi'ikladu" jest doslovnY pteklad nemeekeho "zum Beispiel" a jest proto germanismem. Spravne Cesky: "Na ptiklad." V natich kraja,nskYch Casopisech east° dteme: "Schtze se bude odbYvati" atd. My muteme odbYti Zebraka u dveki, a i schtizi mt2eme odbyti. To vtak znamena, te jsme jednali "halabala," jsme spolkove zaletitosti projednavali bez ladu a skladu, jen aby ji g schtze byla skondena. Za druhe: Schuze se nemt.te sama konati. Proto einny rod musime zameniti rodem trpnym: "SehUze bude konana" atd.

Kdyt v dobach nejvettiho nateho narodniho poniteni Cesky jazyk ye mestech odumtel; byly to ty zapadle Ceske visky, ktere jej nam zachovaly. A i zde v nati nova vlasti bude to zase jenom venkov, kterY si uchova sladke kouzlo a svetest nati matetttiny. Neztetujme proto zbyteenou kritikou nati mladeti jeji snahu inluvit Cesky, ale naopak pochvalme ji htejivihn slovein.

Tatieek Osvoboditel pti jedna okazale slavnosti iekl male divce, zajikajici se pti napapoutkovanem pozdravu: "Ale, decree zlate, jenom mluv tak jak ti zobak narostl."

Bud'me hrdi na nati mladou genere.ei, e z Ucty ku sy Ym rodielm sna21 se miuvit Cesky, a nevytadujme od ni nieeho, Ceho ani eeska duS'evni aristokracie namnoze neni schopna.

Jos. R. An4-on.

Frank Rendl pkitel nam podekovat za v8echnu bazarovou pr5.ci, tetilo nas, zvlaW kdy9 to tak vtechno dobto dopadlo.

Anna Machaeova.

Strs no 10.

I {All s III

VESTNiK II

IL II do IL

IM l4 11

111.,

Ve stredu, due 22. 11.5topadu 1044.

Am" L

umu, • an..t

It Happened To-morrow Josef Kodidek.

The Western World is still far from understanding the magnitude of the convulsion which has shaken the continent of Europe.

Westeners are accustomed to use their reason, and their imagination is simply not able to grasp how far the dominiac and destructive forces unleashed by Germany are outside the standard of logic. They cannot be blamed for that, for the things which the Germans have clone cast the most terrible of Shakespeare's scenes into the shade. Thus it will be long before an adequate literary work is written about this war and before we can seize the political, economic and social consequences of this war.

Let us only consider this one fact: this war has proved that what seemed fantastic and absurd five years ago is actually within the realm of possibility: modern technique and morals have reached a point at which it is possible, in the cen ire of the civilized world, to wipe whole peoples from the fade of the earth. The Poles, Serbs, Ukrainans and probably the Czechs only narrowly escaped being wiped out as national units. These were not cases of political oppression and economic and social subjugation. The Western nations, which were not in the same immediate danger, or at least imagined that they were' not, can never understand the influence which this knowledge must have on the political and individual psychology of the oppressed peoples. They are not capable of grasping the facts which are reported to them.

They cannot believe them. They regard the rage of the nations which have experienced these facts on their own flesh as exaggerated -- comprehensible, it is true, but unreasonable, politically harmful, unchristian. They look on the oppressed peoples indulgently as on sick persons who have lost their sense of proportion and whose views must be taken cum grano sails. *

*

*

The voice of reason coming from the West is convinced that one cannot extirpate a nation of seventy millions; that Germany cannot be left in a state of anarchy; that is not possible to exclude from economic circulation an area as extensive and industrially rich as Germany; that Germany must be restored to order as soon as possible.

All this is correct from the standpoint of reason. From the same standpoint it is also possible to assure the world that Germany must be given effective help in the spirit of the Atlantic Charter so that she may become a full and eqUal member of the community of nations as soon as pOssible and be allowed to trade with them again. All that is needed is to disarm the German army, abolish Nazism, and maintain Allied supervision over the administration of those good Germans who are found not guilty.

A good way of safeguarding this 'program would also be to leave the great German industrial concerns undisturbed and place them for reasons of security under the control of Allied capital.

Thus speaks the voice of reason. But against it stand . certain German realities. Probably the most forcible of them is the fact that the Nazi regime has succeeded in the course of eleven years in making the economic individual into a political individual, as Nazism undeistands it, that is a creature of instinct, of nihilist frenzy, of complete unmorality. The German fury, which the Nazi regime has annotinced as the program for the last period befro tha final military defeat, is a political 1-ty of the first order. Anyone who disregards it is:giving way to an illusion which will

11.11A

M•

1.•u

II,

111

0.• 11..

MI IP

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS NIIMITTTIMITun=1171111191111MMMITIIIIIIIIIIIMMAIIIMIDIIIIMMIIIIIMITMMID

n.

110111MIHRIIMPITMEDMIIIIIIMIUMIPliiIIIMIIIWIt1/1111111111U111111TELDIPPIWIMI011011010M11111111111111111T1

have to be paid for dearly. The great majority of the German nation is convinced by now that Germany has lost the war. But practically the whole of this majority is also convinced that she lost it unjustly, and that she has only lost it temporalily. Plenty of Germans will blame either the generals or Hitler for committing a crime against the nation by their bad preparation for and conduct of the war. But very few will admit that the war and the way in which it was waged was a crime. They are still convinced of the justice of their cause. *

*

*

To the voice of reason this will appear romantic, and yet it is true: the German problem, after the defeat of Germany, will not be merely military and economic, it will be above all psychological. Germany will be in a state of upheaval which no power on earth will be able to restore to order for a long time. But the internal upheaval will be far more profound that the administrative and economic upheaval. It will be a fight of neighbor against neighbor, and uninterupted series of outrages and murders, there will be despair and anarchy, there. will be no program and no will. A nest of desperate resistance is being formed which will perform wonders of heroism and crime. No one can doubt now that there will be an underground front which will undermine with all its strength every possibility of ordered life. Its organization is being prepared today. Preparations will be made for a third war. And in the midst of this wild carnival the Allied armies will be striving to keep order, the Allied administrative authorities will try to win German help in the administration, business men will try to make contacts., and efforts will be made to convince a country in upheaval that its future lies in an ordered economic life.

There are well-founded fears that this road will not lead to the goal. The view that the German problem can only be solved by the German nation itself is much nearer the truth than is realized by those who express it. If the German nation is ever to save itself, it must go through its own expiation. It must stew in its own juice. It must purify itself through despair, anarchy, internal strife. Attempts at re-education from outside are the most foolish psychological errors. Any educational effort from outside would only arouse resistance and hold back the process of purification. Any premature settlement would also hold it up. Until the bulk of the German nation comes to recognize that the generation which created nazism is the accomplice of the greatest crime in history and must do penance for it, there will be no better Germany. * * Alfred Kerr, a distinguished German critic living in this country, said at a Pen Club Congress: "I love animals, but if I have to do with a mad dog I have no choice but to have him shot. I.warn you, my friends."

Even this expert on Germany was regarded by many of those present as a sick man. How could it be otherwise? He used to love Germany and now he is a refugee. How could he preserve the balanced mind which is necessary for the solution of such a complicated problem?

Some years have passed since then. The great masses in Germany hove been overcome by weariness, by an almost fatal hopelessness.

But at Wallendorf people who hung out white flags- and Allied flags shot at the American soldiers from behind. The cadets in the district of Metz are fighting as the three hundred fought at Thermopylae. The garrison at Brest did not acQuit itself worse than the Falangists in the Alcazar. The gi,:e::illa v.72rfare to which Hitler and Himmler have called up the German nation will certainly be wa ged. There are

reports that certain groups of Germans who are surrounded are acting as if they had lost their wits. They are shooting at every living creature, at. the Allies, at animals, at their own soldiers. They are as though intoxicated, though they have drunk no alcohol . . , Such are the first portents of defeat. From these people there will arise the cohorts which will play the last act of this opera. They will kill Hitler — if he does not succeed in making use in time of the submarine or long-distance aeroplane which he has waiting — and they will bury his remains with a solemn liturgy, or burn his body on the frontier and scatter his ashes to all the corners of Germany; they will sing passionate songs and then commit suicide in a body or perish in a forlorn hope. Thus they will create an ineffaceable legend of a new hero, greater and more mysterious than Barbarossa, in whose spirit the Third War will be prepared.

Alfred Kerr's comparison with a mad dog is not entirely correct. But we must leave the German people for the mad dogs in their midst to bite each other. The German people have reached such a degree of disintegration that only the bitterest valley of life which they have prepared for themselves can rid them of their destructive and self-destructive demons.

V Dallas, Texas.

Dear Readers, First of all I want to pay compliment to Jewell Sosolik for writing such a nice letter to the English section. I hope we will be hearing from her more often. I would like to thank the person who expressed their sympathy for us in the last issue I can't recall the name now.

There really isn't much of interest that I can report in this letter. Haveii't been doing much of anything.

We have a swell club at our church. We gave a party Wednesday, nite. Our pastor is the Rev. Pechal who is also pastor of the Kaufman Church. Father Gerlich of St. Thomas parish of Fort Worth was also present at the last meeting.

We are having to work tomorrow. It will be the first time that I have even had to work on the 11th of November. I don't really mind because in the near future we will be celebrating a new armistice wihich will be a better time to be off from work.

We have been putting in a drive way and fixing over our front yard — putting out shrubs and hedge. I am really tired each nite after working out so much. I have the satisfaction of knowing that it will improve the looks of the place. It's good excercise besides.

Well, election is over and we still have our dear President. I guess most of us feel about the same about this election. We know that president Roosevelt is the man for the job.

Last week I had the opportunity to attend a stage show held here at the Majestic theatre.

It was the show "Tars and Spars," featuring the girls and boys of our Coast Guard. Vic Mature was there in person and listen girls, take it from me — he is all of what Hollywood says he is and more. It was a very enjoyable afternoon.

This week I had a letter from a cousin of mine who is somewhere in Germany at the present time. In the letter he sent three paper pieces of German money. It is made of just ordinary paper. Very cheap looking compared to ours.

Well I've been sitting here for 15 minutes now and can't think of anything else to write, so will bring my letter to a close. Let us all pray for an early, victory Mary Jurrdek.

I remain a reader,

Ve st • edu, dne 22. listopodu 1944.

Somewhere in Franc-e.

Dear Friends, Just received a number of clippings from our English section, along with the first mail we have had in four weeks. When the mail did reach us, or rather I should say, catch up With us, there was plenty of it. Some packages also arrived. They too, were enjoyed since we were camping on cold C rations at that time.

Some of the letters were sidetracked and were old, but that's news from home with us, and is never old. With the present campaign only two months old, one can't expect the mail to be as speedy at so early a stage. Just before we left Italy, some air mail and letters were received within five days. I overheard the C. 0. saying, that replacements and ammunition was more important than food and letters, so I guess that leaves mail a low priority.

Almost twelve months after my outfit hit the beaches at Salerno we found ourselves storming another beach. This one in southern France.

While the navy and air force had completed their softening-up operations, we stood by and tensely waited our turn. I said to myself that, if anything will come out alive from under this bombardment just isn't human. Much to my surprise the assault boats were bringing back prisoners instead of the wounded as we expected. A lot of the prisoners were teen age youngsters who were badly shaken up, and I doubt if they knew what the score was.

The Germans had a good defense set up no doubts, which was built,..by forced labor. Most of the pill boxes and other fortifications were under strenght in. personnel. I guess the manpower shortage is even more critical than we think. After a few days we got to moving fast, later making' contact with the F. F. I. we made good progress, and their gallant help made possible us being this far up. Contact with the enemy was seldom made except in a few re mote places. Those that were left behind were ingnorant of the fact that Americans were so near. Lately, the fighting has been bitter. The weather makes living conditions even worse. I have been on the line all of the time, and if I were asked my two cents worth, I don't believe the war will end this year.

The French are certainly a democratic people. There will always be a Frenchmen.

In closing I want to thank all of my friends for those nice letters and packages. I may be late answering -them at times, but I'll get around to it.

I remain Cpl. A. F. Kohutek.

Belllville, Texas.

Dearest Readers, Here I am again with a few lines. It's a long time since I have written last. I have been reading the nice interesting letters in the dear "old" paper, but I found very few in each issue.

About two weeks ago my brother, Joseph, Seaman Second Class, had a letter in the Vestnik.

We home folks were surprised to read his letter.

These days I have not been doing much since the field work is over, and I am really glad my father is getting his land all plowed up for the next crop.

Today a norther is blowing, but folks we ought to get a rain as it really is dry.

Since the last time I wrote one brother was enlisted in the U. S. Navy. Joseph, the one I mentioned earlier in my letter. And we really all miss hiin a lot. Brother Isidor Alfred is somewhere overseas for 29 months and he really is missed by his parents, brothers and sisters, and we all are looking forward to his furlough scan. We have not heard from him lately. Brother Joseph, S 2-c, had a 6 day leave in September. We were glad to have him with us. When parting time came it was pitiful.

Let's all hope this terrible war ends soon so all the boys could come home.

So come on you sailors, soldiers and marines, write more often, as your letters are interesting.

So frier_d3 I will close for this time even_ though its not :nuch ci`e. 2e-?:, to be put in

VESTNIK print. But I have hopes I can read in in this swell paper.

If anyone wishes to write a pen pal drop me a card or letter and I will answer all if pos7 sible. So until next time May God Bless you all.

My address is Bellville, Texas, Route 1.

Winona Ann Sisa.

I remain a reader, V ON INCOME TAX FORMS

Karel apek Slowly and inexorably Ash Wednesday is approaching and giving us the signal: "Remember, my dear fellow, you're a tax payer; therefore buy income tax forms and make your declaration."

The normal citizen dislikes paying taxes, indeed, as he says, he groans under their yoke.

Yet he demands all sorts of things of the State and the municipality, and curses lustily when they are not forthcoming for lack of funds. But nothing cheers him up so much as when lie manages to refuse a few pence to the Treasury, and he will expend an enormous amount of ingenuity upon it. I think I can't be a completely normal citizen; I don't groan under the yoke of taxation anything like so much as I groan over my income tax forms. I hate them as I hate the toothache; all through the year my life is darkened by the thought that February is coming, that accursed month when I shall have to fill in my returns for income tax and rent tax and turnover tax and the tax on the performance of my trade as a writer and the tax on my income from investments. There may, even be more of these forms, and I fill them all up "to the best of my knwledge and ability," but I don't understand the heading of a single column in them. Year after year I ask experienced and practical people how they ought to be filled up; the answer is always the same: "Why it's perfectly simple. You write this here and that there and you deduct this here and then that there, and you've got it all fixed up nicely." And I answer "Aha" and "Now I understand" for fear of offending them; but afterwards I sit down to my forms doubly perplexed and full of anxiety lest I should make some mistake and not put something down to the best of my knowledge And ability.

If I were Inspector of Taxes, I think I should often get awfully depressed; I should say to myself: "Good heavens, nobody loves me! Of course it's true that trying to get money out of people is an unendearing kind of activity; but I can't help it, I'm under the Minister of Finance and the Government and the Parliament — I, the Inspector of Taxes, can only do as I'm told. I am nothing. I am but an instrument of the laws," I should say to myself if I were the Inspector of Taxes. And suddenly I should have a saving thought. "Why," I should say (of I were Inspector of Taxes), "I can at least ease this yearly unpleasantness for people! Why need they do so much scribbling and epeculating? I'll sit down, and invent a new form, one single form for all their taxes. Here you folks, just write down what you've had: this is what your land brought you in, this was from your trade or business, this was your wages and this your income from investments, if you have any. And here you write down all the allowances you claim, and the thing's finished. I'll take all the amounts and add and substract them myself and find out what each of the taxes ought to be. Why should you have to write it all out? I, the Inspector of Taxes, have to do it all over again after you. What a lot of work and paper we shall save if you don't have to enter each tax on a different font!

And at least you will say: "It's true the Inspector of Taxes squeezes us very hard, but at least he does it so gently and understandingly that it's quite a pleasure; if we have to pay, at least we're glad we don't have so much drudgery and toil over it as we did in the days when the income tax office was all tied up in red tape."

(Translated from the Czech by Dora Round.)

V The liar's punishment is not in the least that he is not believed, but that he cannot believe 'inyone else. — Bernard (*law.

Stmo. a 11.

IZEL/EF FOR CZECHOSLOVAKIA At r;Jcent meeting of the Czechoslovak LeoCommittee, in London, Mr. A. Fischer, reporter on the activities of the Ministry for Economic Reconstruction, gave an account of the Czechoslovak Government's preparatory work on post-war relief and reconstruciton.

"The U.N.R.R.A.," the reporter said, "will help in the reconstruction of industry only in so far as this is necessary fbr the purposes of relief work to be carried out. But not even as regards relief work will the U.N.R.R.A. be able to supply everything that will be needed by Czechoslovakia."

The question of Czechoslovakian purchases will have to be solved by means of credits, as Czechoslovakia has no ready means. The Czechoslovakian delegates in Montreal will negotiate with the Combined Board which, in practice, controls ninety-five per cent of all the production of reconstruction supplies. All that the Czechoslovak Government considers it advisable to puchase will amount to the sum of about 600 million dollars in the first year of liberation. The U.N.R.R.A. will be able to deliver between 10 and 25 per cent of the entire requirements of which about 120 million dollars will be needed for food-stuffs, agricultural requirements, and medical supplies, and 480 million for industrial and general economic reconstruction.

The importance of these transactions for the Czechoslovak Republic can be realized if one takes into consideration that the yearly income of Czechoslovakia has been estimated at 1,300 million dollars; the State debt at 1,350 million dollars, and Czechoslovakian exports, taking the average from 1925 to 1936, amounted to 450 million dollars yearly.

The- task connected with the relief and reconstruction situation presents an important transport problem. Because of the country's geographical position, whatever commodities are sent to Czechoslovakia must be transported on long railway lines. Negotiations with the European Central Inland Transport Office, that is the transport section of U.N.R.R.A., are going on..Czechoslo yakia will have to transport from overseas 2,700,000 tons of goods and the same quality from the Continent of Europe, which means 9,000-trains with 40 fifteen-ton cars each. On the basis of the Bretton Wood agreement Czechoslovakia can claim foreign currency to the sum of 120 million dollars — after May 1st, 1945 — in four installments of 30 million dollars a year.

The Czechoslovak Supply and Shipping Company, Ltd., was founded in the autumn of 1943, in London, with a basic capital of £10,000, as a Czechoslovak State Company For Furcases and will be the executive body for such purchases. A branch, will be set up in the U.S.A. Another important question will be whether the Czechoslovak Republic will be able to start exporting as soon as possible. Czechoslovakia is reckoning with her own resources, in relying upon her contacts with the Soviet Union and is striv ng to obtain goods from the West. The post-war position of the Czechoslovak Republic will also depend upon what successes the Government will have in the international negotiations over credits and goods. — C. E. 0.

V The knapsack a soldier carries, now known as a combat kit, which contains trench tools and iron rations, is made of stout cotton canvas. His canteen is covered by the same material.

V He that pursues two hares at once does not catch one and lets the other go. — Benjamin Franklin.

V If there is nothing new on earth, still the traveler always has a resource in the skies.

They are constantly turning a new page to view. -- Thoreau.

V What a fool he must be who thinks that his El Dorado is anywhere but where he lives. -r2horeau,

Strana 12.

Cesi z nemecke armid Setkavam se s nimi pri katde VetSina z nich poutila prvni motnosti odhodit nerneckou uniformu a pripojit se k naistnim. partyzantim, kterrn byli prospe gni zejmena vojenskym vyc ylkem a znalosti nemeckYch zbrani. Velky poet zbehd pochazi take z organisace Todt, do ktere byli nahnani studenti i delnici bez rozdilu, aby pracovali na ope ytiovacich stavbach.

Jejich historic miva obyeejne stejn' zaatek.

Bud' byla jejich domovska obec v Sudetech nebo byly jejich papiry nejakym zpilsobem v torn smyslu zkomoleny. A pak pkigIo take vybrani: Do armady nebo do koneentradniho tabora.

Net' narukovali, dovedli k nim Nemci utrousit lecjake clobre siovo, ale pak se .z nich stall Bahmische Hunde a nic vie. Ostatne, kikaji, jsou hrubi i na vlastni lidi.

NekterYm se podatilo uprchnout teprve nedavno, vgak byli jit pies rok v Maquis a stalo se nekolikrat, ze byli dokonce vedoucimi ozbrojene skupiny. Historic posledniho, se kterYin jsem se setkal teprve veera, byla snad nejzajimavej gi, protote poskytovala obraz naprosteho zinatku v nernecke armade behem -astupu Francii a Belgii.

Aekoliv byl Pratak od narozeni a nemecky neumel ani slova, byl jednoho dne zavolan na Oberlandrat, kde mu sdelili radostnou zpravu, ze Rite oeeka,va, aby za ni polotil tivot. VS imluvy byly marne a tak misto do Dachau, kam se mu pfece jen nechtelo, narukoval k jakemusi peg imu pluku. jsem na frontu mne nedostanou — a taky se jim to nepodatilo."

Muj Pralak mi zadal vypravet sydj pfibeh sede na posteli v nocleharne, kdy jsem ho byl za praveho poledne probudil ze sladkeho spanku.

Byl prostfednich let, bYvaly obchodnik a svou dobromyslnou lhostejnosti potvrzoval yeenost Svejkovske povahy, ktera, se dovedla, i s Nemci vypotadat. "Poslali nas nejdfive nekam do jinni Francie. Byli jsme tam okolo Perpignanu do to doby, kdy zadala to invase a pak nas ttihli nahoru k Boulogni. Ale sotva jsme tam pfigli, museli jsme zpatky. Pies Seinu jsme se dostali, jak se to komu podafilo, ale sotva jsme byli v Rouenu, vidim, ze u nas na velitelstvi pall papiry. Povidam, tady to uz taky smrdi — a do veeera jsme byli venku." nebylo tadne," pokraeoval ye svem vypraveni. "Hnali nas po silnicich, poild pe g g aty jsme meli cele potrhane a katdY by s-ky, tim byl uz dayno pragtil, kdyby s nami nebyll SS, kteri hrozili, ze katcleho, kdo odhodi zastfeli. A tak jsme museli magirovat. Na jedne ceste jsme meli odpodinek a jak jsem tak letel v prikope s nohama venku, usnul jsem a nejake della mi pfejelo nohu. Zatracene to bolelo, ale to ut zase volali Vorwarts, Anglidane pry jsou za nami. Kuihal jsem s sebou asi kilometr az mi noha zle nabehla a nalotili mne na ambulanci.

"Zavezla mne do gpitalu, kde nevedeli, co se mnou delat a nakonec mi celou nohu dali do sadry. Byl to stra gliyST g pital. Rezali tam ruce a nohy jako dievo, ani se neptali, chce-li nebo nechce, a kdy chlapa odtud vyvezli, byla ho stal polovidka.

-Namlouvali nam, ze fronta pit je je gte dye ste kilometru daleko, ze je v gechno v pofadku, ale tehdy uz na ty fedi nikdo nedal. Vojaci si z nich detail leda legraci. Tehdy kdy byl atentat na Hitlera, a Ftihrer pak mluvil v radiu, kahly jenom nadaval a fikal, prof uz tu potvoru koneene nezabijou.

"Sctva jsem mohl chodit, zaeali rano rozdavat Cokoladu. To .11.2 jsem znal. Jak zaeali Nemci rozdavat jidlo, znamenalo to, ze uz se zase uti16.. A taky jó, hned odpoledne nas gibovali pryC. Tetce rankle na vozech, jen tak nahazene jeden na druheho, ostatni pe gky. Umiely jich tam socusty. Mne dali propou gteci listek a abych se hlasil na nejblit gim sefadigti na Irontu. Povidam si, tam mne nedostanou a namifil jsem rovnou do Lille. Ale tam chodila vojenska policie po ulicich a chytala vojaky. Jak na nektereho padla, vezl se rovnou k nejakemu Byl jsem s nejakS7m Polakem a s tim jsme se potloukali nekolik dni v Lille, 'vyliSTbali .se

VESTNIK policii, az jednou vidim, 6 je, tit zase pakujou!

Tak povidam, pudeme taky, do Bruselu. Vtude bylo pino zmatku, nikdo nevedel, kde fronta je, nemeli uz spojeni a tak jsme naskodili na prvni vfiz a vezli se pry(I Ale ten rids v Bruselu pfedal na setadi gti, kde bylo takovS7ch jako ja pies tfi sta a zadali z nas hned &eat armadu.

"Byly tam vgechny narodnosti. Otrhani, bez jidla, beze zbrani. Rozdelila nas na Nemce a na cizince, iekli, ze dostaneme na pet dni jidlo a pojedeme k Waterloo, kde pry bude fronta. Za vezli nas tam tramvaji, dali nam lopaty a mame pry kopat protitankovSr piikop. Oni si mysleli, ze Anglidane pojedou pies pole, ale my na takove pohadky nevefili, proto ge Anglidahe vSude jell po silnicich, rovnou za nami. Pfinesli nam koneene i zbrane, pu gky oclevgad, italske, desk& francouzske, cele rezave, ze jsme je ani nemohli otevift.

"Tarn jsme zustali dva dni, jen tak o chlebu.

Na noc nas zavirali do hotelu, abychom jim neutekli. Tfetiho dne povidam tomu Polakovi: Zmizime. Ti ostatnf chtCli do Aachenu, ale ja uz do tadneho Aachenu nechtel, aby mne tam piece nedostali na frontu. Ja na Nemeeku nikdy nemel zajem, tak co se mem k ran nemu nechat zabit, ne? jsme si jako koupit ovoce a zapadli do restaurace, protote jsem mel je gte nejake penize z domova. Jak si tak povidame, pfi gel k nam hostinskY a povida, jestli pry jsme Nemci.

A hned take dodal, ze neni partyzan. Povidam, ze mute bSrt partyzan nebo ne, /lam je to jedno, my Nemci'nejsme. Tak jsme se pustili do fedi, ale to uz zaeala zase policie hledat desertery.

Bylo nas asi vic. Tak nas ten hostinskY schoval do sklepa a tam jsme zdstali tfi dni a potili se, ze na nas piijdou. Byli by nas rozstfileli na kusy. Nakonec se ukazalo, ze ten hostinskST byl partyzanskSrm velitelem.

"Tietiho dne Nemci odtahli za !nest°. My dostali civilni gaty a gli s BilYmi Gardami na vale velitelstvi, kde byly jegte nejake zbrane.

Ukazovali jsme jim, jak se s nimi zachazi, ale vetginou byly k nieemu. I granaty byly gpatne.

"Kdyi Nemci videli, ze je nikdo nepronasleduje, chteli se vratit. Branili jsme se, jak jsme mohli, ale bylo nas jenom etyticet a tak jsme pomalu ustupovali na druhou stranu mesta.

Kdyby byli Nemci vedeli, ze je nas tak malo, byli by udelali potadnY fitok, ale takhle si daleko netroufali. Pak jsem ale vial, ze nee° chy-staji na kopci. Svolal jsem ygechno obyvatelstvo a povidam, ze Mind budou asi bombardovat a vyvedl jsem je do lesa tit kilometry odtud.

Ani ne za hodinu to zaealo. Z domu, kde jsme pied tim byli, nezustal ani Icemen. A do rang byla z mesta pougt'.

"Teprve pak se objevili Anglieane a Nemci se zacali stahovat. Na g velitel se spojil s anglickou hlidkou, ohlasil jim, ze tam jsme s nimi a tak si pro nas pfigli a zayezli nas do Bruselu. Dali mne tam do to nocleharny a dekam, at mne poglou do nagi armady."

— jm — V

Ohlas slovenskeho povstani v eeskirch zemich.

6eskomu narodu nedostalo se east() pochybne cti v minulYch letech, aby se jim zabYval dokonce hlavni organ nacisticke strany a to jeg te v frvodniku. Dosud na to stadili vgelijaci Kargove, kteti rozebirali nazory eeskeho lidu a jeho stanovisko veci Nernecku. Slovenske poy stani, jak nyni pfiznava, Wilhelm Pleyer ye "Volkischer Beobachter", melo mocnou odezvu v deskYch zemich. Uvodnik se zmiiiuje o varovnYch y Yzvach, ktere Oechtim adresoval K. H. Frank a Emanuel Moravec, aby se nedali zlakat "boleevickYmi agitatory do nejakeho dobrodrutstvi". I kdy pry jsou proti bol gevismu nejen Ceti sedlaci a femeslnici a jista east eeskSTch intelektuale, kteil ji g nevefi na anglosaskeho andela, stratce, a na rozdil proti dilvejtim dobam si pfeji nemecke viterstvi, nenagla obrovska vet gina eeskS7ch intelektuala jeg te cestu z tohoto konfliktu. Pies to, ze se Pleyer ponekud uklidnil, uvatuje o postoji deskeha naroda k NemcArn, nepochybne pod vlivem zbognS'rch pkani, jimit Nemci z ylagt' v teto

Ve strechi, dne 22. listopadu 1944. dobe trpi, vkrada se mu do du ge jista pochybnost. Nebot' rozhodnou -tiohu hraje u eeskeho naroda narodni radikalism. "tTzkoprsost, ktera rozbila podunajskou iisi, nedba dues o evropske spoledenstvi a kaldY, jeho obzor pfesahuje kostelni yeti rodne vesnice, je povatovan vftobei geptane propagandy" — jak jinak Ize pfelotit Pleyerovy barvite pojmy Wortfiihrer and Stirnmungsmacher? "za zradce." Dokonce ani narodni fanatikove nepoditaji a se zapadnimi demokraciemi, ale jasne vidi pouze dye molnosti: bud' fiti nebo bol gevism., pfi dealt pfijde-li k nam boltevism, dostane mozna pill rnilionu Oecht kulku do hlavy, ale na torn tolik nezaleti, protote Oecha je pies miliont. Bude vSak zachovan net narod. Jinak zahyne dfive nebo pozdeji v zaplave pan germanismu ytech miliont."

Toto heslo, ktere si Pleyer v zajmu argumentace nepochybrfe upravil podle katynskeho vzoru, je pry fale gne, nebot' po staleti fortlaku Oeei soustavne rostli eo do poetu. Jinak je velkou chybou, pova2uje-li kdo bol gevism za, nejak$ druh matky narodt, a Ma yne narodt slo vanskSrch. Kandy pry by si mel uvedomit, ee gi by byli rozptYleni. Lze uznat i tu skutednost, ze nikoli kaidY Lech stal se nadtenYrn ptivrtencern iise behem kratke doby, ale na druhe strane musi rise ladat, aby katdY Lech; si alespoii uveclomil a respektoval stragnou zavagnost situate, v ktere je nyni nemeckj• narod. Vyekavat s itsmevem vS7voj udalosti neni yhodnYm heslem pro sou,sedy 90 miliond bojujicich za tivot sydj a tivot Oecha.

Vidi-li nekdo spousty nemeckSich vojakia o berlich na pratskS7ch ulicich a vedle nich mlade, zdrave Oechy, chodicich kolem nich a smejici se, jak vesnicka deveata, protiva elovek jeden z nejpodivnej gich dojnati dne gni doby.

Pleyer pak uvaluje, zda to neni pohodlnY givot, kterST dodava teto mladeti tolik sebevedomi a eini ji pfistupnou neptatelske propagande. Pies to, ze si tedy Cast eeskych inelektuald uvedomuje vYhody, plynouci z dne gni situaee eeskeho naroda z pfatelskYch vztaht s Nemeckem, dnes to, podle Pleyera, nestaCi. 6eskS7 narod poznal tvrdou nemeckou ruku a zatidil se podle toho. Pleyer potom uvadi opravdu vYmluvnY pfibeh na dtkaz toho, jak 6egi nemajl radi Nemce. Za noeniho naletu na Berlin, kdy se zeme ehvela a vtude planuly poMry, byli yyslani na pomoc degti hasidi, ktefi tam byli ye vSrevikovem kursu. Jeden z nich zapomnel, ze natal Nemci rozumeji eesky a dvakrat zvolal: "To jim path!" Pokradoval vgak ph. torn s druhYmi v zachrannYch pracech. "Takove stanovisko ov gem nestadi," pra*cif dale Pleyer, "rozumni 6echove musi se dnes postavit proti zrade na kik a nevinni mohou se stat vinnYmi, nebudou-li dost opatrni. Lesky narod jako celek musi dnes ukazat, jak je jeho pravY postoj k V CANE KRAJANSKE VEREINOSTI V NEEDVILLE, ROSENBERG, EAST BERNARD A OKOLI! Tuto nedeli, 26. listopadu pfesne ve 2 hodiny odpoledne bude sehrano v Guy v Ceske sini S.P. J.S.T. divadlo houstonskYmi ochotniky, "Pod texaskYm sluncem." Bajeend novinka! Dej je vzat ze givota texaskeho farmafskeho lidu, kterSr je vlastne petnem teto texaske hroudy. Jest upozorneno, ze piijde dosti poeetna, navgteva, tak aby byli vgichni na miste yeas, neb ye dye hodiny se pfesne zapodne. Prod? Pfedne, nekteti ochotnici musi v sedm hodin ji g pracovat a proto musi bSrti yeas zpatky v Houstonu a vy, mill pfatele z farem, pro vas to take bude asi lepgi, neb budete je gte za svetla zpatky ku poklizeni hospodafstvi. 2e je to pravda? Tote divadlo bylo sehrano v Houstonu azr gem se libilo, neb jest to vskutku neco pekneho, veselehci a pravdiveho, ze z toho v gichni budete mit radost. Sceny ze tivota texaskS7ch farmafil, z eeskeho rodinneho tivota, jen budou pfedvedeny na jevig ti tak pravdive, zaslouti si opravdu uznani ochotnickeho vYkonu. V gichni se tegime na pfedvedeni, dimadla "Pod texaskYm, sluncern" a i vy .vg ichni budete mit radost. — V pad t degtiveho- po'6ast ciivadln trad`c .^2dlo2eno W, bor. na 'neureito.

Ve stredu, dne 22. listopadu 1944.

D y e vzpomm - ky Tenon — Vouziers a Daroey 1918 Vygli jsme ye 23:05 hod. abychom jako tkiCienna hlidka prohlecili pkedpoll zakopt nagi roty u Moulins Toupee, ale hlavne, jsme se me vynasna,tiiti ziskati riejakST "jazyk"; kterST potrebovalo velitelstvi brigady. Jako ve snu vYtahnu revolver, mechanicky tupSim pohybein odsunuji pojistku, divam se do komory a vyre;time.

Thkrate jsme ptechazeli opu gtene zakopy, klouzali dolu a zase se gplhali nahoru, co chvili jsn-ie ztraceli rovnovahu, plizili jsme se v studene vode a opet jsme se prodirali po pas krovim.

Pojednou Matena zasykl: "k zemi."1 a razem tti postavy se polotily do vysoke travy.

Pted nami v dali peti set krokil se plitila postava. Nikdo z nas se neodvatuje dSTchat. Je-11 to nemecky patrae, mohlo by to pro nas znamenat konec qpravy. Proto jej musime chytit. DYchame do travy, snatime se splynout se zemi, protote postava jde stale bliti. Poeitarne minuty a ja v duchu pri torn uvatuji, jak jej dostat. NemeckSt patrae se priblituje, citim . jak se nine zastavuje krev, vpijim se v 1:)ravem, slova smyslu do travy a davarn si pest do fist, abych nedSmhal nahlas. Postava nas zvolna miji. Tri Vela soueasne se vymr gtila do 14ge a skokem gelmy se vrhla na korist. "Na zem s nim!" procedim skrz zuby a zalehavame postavu. Aby ho nenapadl krie'et, snatim se mu ucpati fista dlanerni. Povedlo se to, ale v to rychlosti neco zachrupalo. Je na g, /name "jazyk", plesam v duchu. Rychle ptipraveny roubik do fist ho umleel a Jirka se postaral spra y -nStm"hakeodsupni.Pfetmj rozpoznal vyde genou nemeckou tvar.

Jen nekolik minut a "jazyk" byl pripraven k odsunu do nagich zakopt. Nekoneene opatrne se zdvihame se svou koristi a plitiirne se zpet vysokou travou, hou gtim, jamami s vodou, klouzajice po kamenech. Byla to testa padesati minut, padesat minut fizkosti, abychom dobre spinili svflj fikol a dostali se bez dal§ich rugivSrch nehod zpet k na gim. NebezpeCI, ze potkame jinou nemeckou hlidku nas stragilo, pak by byla veta po v gem, moans i po nas. Hrozil jsem se toho pomy gleni a v nitru mi stale neco geptalo: "Je gte neni vyhriz. no!" "To mute bS,t, to se nesmi stat," jsem si fikal.

Myglenka na rychle ukoneeni hlidky nam data nove ostre tempo. Hnala nas s bremenem pres j amy, pies meze dale, j en dale. K nagim zakoptin. Chvilemi se nam zdalo, le jsme ztratill sink, ze jsme zbloudili. Nekoneene minuty. Vyderpani, zpoceni a udSrchan1 jsme se doplazili k nagim. Dlouhe svlaece, vetvieky a trava pokrS7vala nage tela, tak jak jsme se prodirali na zpateeni °este prirodou.

A jit stoime pied velitelem roty se sidm zajatcem. Velitel roty nas pkivital vesel*rn zamrkanim. Bratfi melt o nas obavy, nikdo nespal, jen netrpelive Cekali na na g navrat. Nej-. drive nesmele, ale potom jeden pies druheho vykladame, jak jsme jej dostali Vypadali jsme vgak hrtzne, otrhani, se spadanS7m1 vlasy a rinoucim se potem po tvarich. Behem vypriveni jini bratri se starali, aby uvolnili nageho zajatce. Velitel roty posloucha a prohliti si zajatce i nas, kdyti v torn spoCinul jeho zrak na me ruce a z fizkosti pravi: "Mahn° (:tak ml Ikali u pluku, protote jsem na divadle braval divei role:) krvaci g z leve ruky!" Prekvapeno zveddm levou ruku a divaje se na palec zoufale koktam: "Ja vedei, kdyt jsem mu ucpaval nsta dlanemi, ae neco chruplo." A kdyti bratti uvolnili na gemu zajatci roubik, on velmi ochotne vyplivl schazejici mi kousek palce.

Na gtesti v gechno v na gem 'ZiVote se zahoji a i tato udalost se skoneila tak, ae mi chybejici kousek palce pri vS7konu slutiby nevadi.

• Darney. Francouzske mesteeko na Apati Voges, byvalo posadkorkm mistem es.,7 brigidy francouzskYch legii. Dokonce slavnfrin mesteekem, pro kancolizakd legiolaate, nebot; tam

VkSTNIE: dostal dne 30. eervna roku 1318 nas 21. stielecky pluk s yul plukovni prapor od preSidenta francouzske republiky, R. Poincareho. Byla to vojenska i politicka udalost velkeho vVz,namu pro tehdej gi eeskoslovenskY odboj. Tarn nynejAi nag president republiky dr. Eduard 13eneg, odevzdavaje prapor veliteli pluku, promluvil poprve k vet gi jednotce odchazejici do bitvy. A o nekolik mesict pozdeji byly to rusne chvile! To bylo priprav ,dohadt a pS7chy.

Setkani .. . N. vojaci vitaji sveho vadce, sveho prvniho presidenta. Obe tyto udalosti se odehraly na jednom a temte miste.

Pro kaldeho francouzskeho legionate staly se trvale vSrznamnYmi a neni proto divu, ae mezi nimi se ujala my glenka zachytiti je pra budouci pokoleni. Od myglenky k einu. A tak bylo rozhodnuto za pkispeni obce Darney, francouzske i eeskoslovenske vlady zbudovati na onom historickern miste trvaly pamatnik.

Pracovalo se pilne, aby k 20. v3"Tradi uveden3"Ich udalosti bylo dilo odeyzdano vetejnosti. Postavil se pamatnik tvaru majaku, jehot gadorys tvotil etverec o prameru 10 x 10 m. ZhotoNen byl z Vogeskeho kamene a u nas doma jsme dali udelati bronzovY statni znak, velikosti 4 x 6 m, jena byl do Darney dopraven a umisten v prdceli pamatniku nad vchodem.

Uvnitt bylo umisteno museum, kde byly shromatideny pamatky, jet mely poutnikum phpominati spoleenSr boj echoslovakfl a Francouzu. Vzpominb,me, jak starosta Darney, kdyt prijel do Prahy, aby nam podal zpravu o behu praci na pamatniku, jent jako jehlan enel do vSige 20 metrfi, je umisteno svetlo velike intensity, jet bude videti ze vzdalenosti 18 km. Vge glo krasne, francouz gti legionati, rusts i italggti, od roku 1936 stradali, aby se jegte jedenkrate za &veto aivota podivali na sva bojiSte a slotili tam hold padlSrm bratfim. fispory drobr4ch legionaril dosahovali milionu KC a k pouti byly jia zaji gteny 4 zvlagtni vlaky.

Do koneench pkiprav pti gla nahle kvetnovd mobilisace 1938 a pa,k se titily zname uLaba. dalosti. Ptigla valka . . .

V PAIL MENE ZNAMA. Napsal Fr. Angelsk, valednY zpravodaj Oeskoslovenske Tiskove Kancelate zapadni fronte.

Pahl, tijen.

Kterak nam krale eeskoslovenska zabili. Je to opaene net tomu bylo roku 1940: tenkrat nas litovali, tenkrat se nam omlouvali za Mnichov prosti lide. Vysoci pani iftednici, nalezajiel se v dosahu a vleku pp. Lavala a spol. — jak pane se klika neptatel t SR. schazi na lavici byli chladne korektni na veobtalovanYch nek a zhusta vkele nekorektni potaji. Dnes se omlouvaji, uptimne a jaksi chlapsky, lide vedouci, kdekoliv narazi na echoslovaka. Mlana ulici, jent take chce tici new peltdy neho spojenci, prohrabava pamet' kteeovite a vetainou beziispeane. "La Tchecoslovaquie . . naturellement" opakuje mime pozmenene jmeno statu, "jak jsme vas litovali, kdyt yam zasttelili krale a k tomu je gte ye Francii, v Marseilli. To vite, ted' to bude WI& A maminka ma, (dodava nejiste) krasne sklo, la Bohemie, to path k yam,ze ano." eeskoslovenskou propagandu (a francouzskeho ministra Akolstvi a zdraveho rozumu) eeka perna prate: hrozna spousta poctivSrch francouzskSrch ueitelt byla za okupace zateena odvleeena; mnoho akolnich budov bylo rekvirovino pro nemecke vojsko. A kde se ueilo, vyuCovalo se podle vichyovsko-nemeckS7ch ueebnic.

Jegte dnes si Francouii zapichuji vitezne prapory na mapy, kde zati jmena "Croatie-Slavonie", "Serbie" a "Montenegro" i "Slovaquie".

JinYch map neni. Komu je dnes mezi 20 a 25, pro toho oeskoslovensko, Tchecoslovaquie, je slovem, a to nesnadno vyslovitelnSm. Vflimku tvoti prosttedi FFI v Patiti a v jinni Francii.

Tam, mezi mladS7mi vojaky, je slovo Oechoslovak pojmem vatenSrm. "Les Tchecoslovaques — oh lala — to jsou vojaci." StejnST dik po strance nejpadnejei propagandy path v tomto sineru 1 Narodnimu vIcborn vubec a jeho tiskoyemu odboru zvlaate.

POSiCe Ceskoslovenska mezi starSi generaci

Strana 13. politicky yzclelanou je dnes v Parai jeSte lepAi net kdy byla: uclalosti daly aeskosro yensku a jeho druhemu presidentu za pravdu zpdsobem, jejt nelze prehlednout. Za prudke rozpravy o torn, ae jest tteba zabezpeCiti ttvrtou Francouzskou republiku, padlo v tisku dokonce slovo: "Nehkejte, ae nic nemilte republiku ohroziti. Ode dne, kdy jsme v Mnichove zradili Oeskoslovensko, neni ve Francii nic nemotne."

Prot byl souzen "pan" Petain? VojenskY guverner Patite jako nejvy ggi autorita vojenskeho soudnictvi naridii stihati pro zradu a spoldoyen" s nepkitelem "pana Philipa Petaina," nikoliv maraala tehot jmena. Dfivod je prosty: Napoleon, tvurce maraalske etikety, obmyslil nejfispegnej gi sve dtstojniky tadou privileji, mezi net path i ustanoveni o soudni prisluSnosti nad mar galy. Margal Francie mute byti souzen toliko soudnim dvorem, jemu. a predseda marS11 Francie. Soudcovske kolegium must bYti sloteno nejmene ze gest armadnich generahl, z nicht jeden katdY musel v teto hodnosti veleti za valky pied neptitelem nejrnene tomu, demu se dnes kik& armadni skupina. Je je gte nekolik daltich ustanoveni a dohromady to tvori ktitovku, kterou za dane situate nelze Jako je pravda, "kde neni aalobce, neni soudce," tak plati i opak: kde neni soudet, talobce nic nezmuae. Ptelideni, jet se bude beztak konati za neptitomnOsti obaalovaneho, se tedy vede proti panu Petainove., ktereho ize polmati pied bean' vojenskSi soud, ptislugnSt nyni i pro rozsuzovani obtalob proti civilistiirn.

Anglicke napisy v Patai se obmezuji na minimum a na nejelilletitej gi vojenske namety.

Na ptiklad na nekterYch mistech jsou cedule: Do not emplace AA guns between ... Nebo, ye vftladech: Those bottles do not contain spirits but colored 'water only. Nemecke napisy se vyskytuji na plivatkach, velkych kancelatskych popelnicich, vedrech na odpadky a pod. Zda se, ae spojenci narazili nekde na skladi gte stavitelt' zapadniho valu, nebot' vaechny tyto degradovane nadoby vzezteni polne kuchybskeho nesou napis: Organisation Todt.

I zlodeji pomohli. ftekl mi porueik z Maquis, kterY ptibyl do Patite: "Bez zlodeji. bychom to nebyli mohli udrtet. Udflet se znamenalo, mit benzin a auta, ale pkedevgim benzin. Nu, tak zvanS7 potadnY elovek se nauei za tSrden stkilet a za 14 dni se nauei nedat se videt. Ale ujet s cizim autem nebo dokonce ptelit benzin z auta do bandasky -- to jsou leta prakse. Vite, kdyt jste ujel Mind= s autem, byl z toho hroznY poprask a taky jste projezdil spoustu benzinu.

Kdyt jsme zase jednou bombardovali Marseille o benzin, poslali nam misto essence tucet zlo(Wu. fteknu yam — do 14 dnu jste vide' v Savojsku treet nehybnSrch nemeckSTch aut jako mugli po odlivu. Jak to ti chlapi Mali, to nevim. Vzal bandasku pod kabat a gel veder kolem nerneckeho auta. A za pul hodiny ut jste slygel ze tmy rev: Himmelherrgott a Schweinerei. To tit nekdo nadaval nemeckemu i•idici, ze to nejede. Nebo taky nadaval tidie sam. — Zlodeft se Cinili a — odcinili svou minulost. Byli poctivi, jako kaldSr jinS7 vojak."

Dye vety, jet rozhodnou o mnohem. Epuration je francouzske slovo pro Cistku. Pokud jde o eistku soudni, zaujala obhajoba od pryni chvile stanovisko, ae kdokoli je vinen z "nadr'tovani neptiteli" nebo ze "spoleovani s neptitelem" (intelligence avec l'ennemi) je vinen nepravem, jednal-li ve smyslu ptimeti, ktere s Nemeckem uzavtela legalni vlada Petainova.

(Obliajci se smyslem pro popularitu 1ikaji: vlada tehdy povatovana za legalni.) Ptimeri, tak pravi obhajoby, obsahovalo klausuli, podle ktere tovarny jsou povinny pracovati pro Nemecko. — Nute: vladni komisat ph Pr ynim yaleenem soudu v Patiti pplk. Bastide dal protokolovati prohlageni o dvou sensadnich vetach: "Podminky ptimeti nebyly nikdy publikovany v "Journal Officiel." Nemohou tudit bYti uplatriovany proti obtalobe, nebot' neexistuji."

V Mladi i stargi elenove, kteri maji pojistky male na 8250 anebo $500, meli by si je vv-kgiti na jeden tisic dolani a pfipadne i vice. Prot?

V pkitomne dobe male pojistky nestaei na vSt(laic v piclu

Sl nallLt

Pfc, Alfonze o 01-

ava Jana Ev. Purkyne v New Yorku. lIew York. (OTK.) Kulturni krOuEck deskoslo enskY v New Yorku na svem zahajovacim vederu dne 10. listopadu vzpornnel 75. vYroei smr7 i prosluleho buditele, pkirodopisce, lekate a edce Jana Evangelisty Purkyne. Hlavni tednik major dr.

Karel Steinbach umistil postaytt tohoto genialniho vedeckeho pracovnika jednak do svetovYch dejin iekaistvi a experirnentalni fysiologie, jedna do ramce naaeho narodniho a kulturniho probuzeni, ye kterem hral irlohu obdobnou jako Smetana v hudbe, Neruda v literatute a 2,1asaryk e filosofii a polltice.

Dr. Steinbach na nekolika hlavh pracich z vedecke dinnosti 1-urkyro y ukazal, jakk ptevrat v lekatstvi vzbudily genialni pokusy a objevy Purkyfrovy v modernim lekatst i. Dodnes na ptiklad v oboru zkoumani zraku, embryologie, fysiologie srdce atd. pracuje se na celern s ete na zakladech poloaen-STch thnto deskYm udencem. Adkoli pornery donutily Jana Ev. Purkyne, aby svou vedeckou einnost zandjil v Nemecku, kde s S mi pracerni a ptednaAkami e Vratislavi vzbudil pozornost GOthovu a zptlsobil sensaci mezi lekati, pi ece nikdy neptestal totditi po navratu do Prahy. Kdy2 konedne po 27 letech se vratil, stal se ohniskem vedeckeho a kulturniho ruchu tehdefaiho, ptednakje desky na tehdejAi. nernecky vedene universite a neima -nedavjbohtepdnykvecke a kulturni praci a organisaci.

Velmi poutave zasadil ptedna ejici Jana Ev. Purkyne Purkyne prae do tohoto nove se vytvatejiciho kulturniho prosttedi praIskeho let padesatYch a edesatYch a vylidil itlohu, kterou hral nejen jako edeo, nybrz i jako publicista, spisovatel a basnik v tehdelSich lekatskYch a umeleckYch spolcich a organisacich i v deskem tivote politickem.

Nekolik vhodne umistenYth citatU z Purkynova dasopisu "2iva" piibiizilo VS'estrannou a harmonickou osobnost Purkyilovu posluchaeUrri, kteti napinili eitarnu Webster Branch Branch Public Library a vdeand ptedneAku, ktera batku namnoze velmi nesnadnou vylo2ila poutave a popularne a o2ivila tak pamatku jednoho z nejvet'Sich naSich edeckYch a kulturnich elikanti, jen2 je uznavan v celem syete.

y

y

y

syn maneltf Fred OrsakovYch od St. John, padl v bitve dne . 16. zati v Italii, byl pegakem.

Narozen byl v Lavaca 30. dervence 1912, byl 32 let star, a na vojnu Sel 14. dubna 1942. Prune byl ve Washingtone, pak byl v Kalifornii a posledne byl v Oregone a odtamtuci byl poslan v dubnu 1944' za mole. Nejprve byl v severni Africe, kde byl jen kratkou dobu, na to byl v Italii, kde se sae' s bratrem Richardem 15. srpna a pak jegte dvakrate se sail.

Na Zivu jsou rodike Fred a Marie Orsako i a tti bratti, Richard v Itali, Jim pH Needville, Anton doma, a d e sestry, Willie Mae 8ilhavá pH Needville a Lillian doma.

Budd destna pamatka padlemu hrdinovi.

V Podkarpatska. Rus zpustokna.

LondYn. (CTK). Ministr Nemec, jenZ nedavno jel z LondYna pies Moskvu do viasti, podal vlade zprau o zahajeni einnosti delegate v osvobozenem Chustu. Situate je velmi obtitna. Lokomotivy a ieleznieni vagony byly odvledeny do Mad'arska, take doprava je znemcdnena. Tim se stalo, ze lekaiska pomoc a zasobovani civilniho obyvatelstva je ve svizelnem stavu.

V Zastupoi Zbrojovky u krale Jiiiho.

LondYn. (OSK). Zastupci deskoslovenske Zbrojovky v Anglii (Bren Gun Factory) odevzdali krali•JiHmu n tiniaturni model strojni pu -ky,terouzhviltcemhanikin mezi nimi ptwodni vynalezce modelu, e volnYch chvilich po pre.-

y y

y

g

e

y

c.

NOVY FILM

"

Naii furianti" Filmova veselohra s Antonii Nedo nSkou, Pi tekem, Havlem aernynt, Plachtou, Glaserovou v hlavnieh faohach.

gq

stredra, clue 22. listopadu 1944.

VtSTNiK

14.

g

WEST, ye stiedu 22. nstopadu, o 2 hod. odpol., 0 7 a 9 yeeer.

GANADO, v pondeli 27. list. od 2:30 do 11 hodin veeer.

r

WHARTON, v fiterS 28. list., o 7 a 9 hodinich veeer.

y

NEEDVILLE, ye et rtek 30. list., o 7:30 hod. yeeer.

py y y

y yr

s

y

g

y

g

y

y

y

Bienert na inspekei.

New York. (CTK.) BYvalS7 praaskS7 policejni president Richard Bienert udelal v "protektorate" novou karieru a stal se Clenem ministerskeho kabinetu, pozdeji dokonce zastupcem ministerskeho ptedsedy a rninistrem vnitra. V teto sve hodnosti, podle zprav praiskeho rozhlasu ze dne 31. tijna, podnikl, zfejme na rozkaz Nemct, okruani in-. spekeni cestu, na ktere navativil Kiadno, Slan3 7 a Louny, kde promluvil k etejnYm ritednikrim a hla arn cirkevnich ritadri. Zdtraznil, ze si je jist, ze v ichni z nich jsou si vedomi zavaznosti sveho slibu vykonavat povinnosti jim ptidelene svedomite v prospech sve zeme a tim i Mae. K ternto povinnostem atti udr2ovat klid a potadek, jako2 i nenprosne pronasledovani vtech podvratnSith elementil, ptedevaim proslulYch para utistt a e-

y

y-

g

g

jich ochrancti. 112 dosud jejich kt ziznive plany byly \rads zmaieny. do budouena budou udinena nejptisnejai opatteni proti vaem, kdo-2 pod plakikem faleaneho patriotismu popupuzuji obyvatelstvo k neptedlo enSrm &intim a vedou je ke stejne zkaze, jaka. postihla Varaavu a Slovensko.

V dalai sve te'di opakoval zname vSthrtiaky, ukazujici na to, jakY strach nahani Necrim blizka budoucnost.

V Padli za vlast. Cesi popraveni za pteehod na Slovensko.

LondSrn. (CTK.) Z Prahy se hlasi, le 4. listopadu bylo popraveno Best dalaich 6echu e stall od 19 do 41 let za ptekrodeni slovenskYch hranic pti pokusu ptipojit se k slovenskYm partyzanrim. Obetmi tentokrat jsou: 191etY Vlastimil Kyaka z Paskova; 271etY Jan Dlahaj z Male Bystkice; 411etY Josef Mares z Dratdic; 211etSr Jan Pavlasek z Moravky; 211ety Antonin Semirad a 341etSr Josef Skokan, jicha bydliate nebylo udano.

351etS radioinienYr Josef Klema z Pisku byl popraven 3. listopadu za to, ae sestavil kratkovine made.

g

y

T

Poslouchat a mleet.

New York. (dTK). Podle zpravy jisteho nemeckeho listu bylo v severozapadnim Nemecku vydano naae pti promitani filmovYch iurnalt1 musi panovat naproste ticho ,nebot' jsou historickYmi dokumenty a za takove musi 13Srti povaaovany, stejne jako zpravy vrchniho velitelstvi, jejich vysilani ve restauracich a vetejnS ch mistnostech musi rovnea bSiti vyslechnuto v naprostem tichu.

Dokud publiku iadilo nadaenim, nikdo aadne projevy nazakazoval.

Nepochybne poznamky, ktere vedly k novemu natizeni, byly jineho druhu.

V Zmenena situate v Bulharsku.

New York. (CTK). Jedna evropska zeme po druhe se zadinaji probouzet ze smrtelneho spanku. Neni tomu jeate tak dlouho, co z Bulharska ptichazely zpravy, kterS ch se sluanSr dlovek hrozil. Dries tam vane jink vitr, vzduch se vydistil a prostS lid ma konedne moanost vyslovit sve prave mineni.

Radio Sofia ze dne 5. listopadu vysilalo nizvu krajinskeho komitetu Vlastenecke Fronty, aby bulhar: ske rodiny pozvaly k sobe jako hosta aspori jednoho vojaka rude armady v den 7. listopadu a oslavily tak 27. vkrodi sovetske revoluce.

Mluvdi v radiu dale si pi al, aby tito synove bratrskeho naroda se u nich citili tak, jako by byli mezi svYmi ptibuznSrmi.

V Karel Benda zemiel.

New York. (CTK.) V EondYne zeIntel po dlouhe nemoci znam3 7 deskoslovenskS novina Karel Benda.

Bkval v Praze zastupcem aefredaktora "Prager Presse" a spoluredaktorem a vydavatelem "Hospodatske politiky", vedouciho deskeho barodohospodatskeho tYdeniku V LonOne spolupracoval s ministerstvem zahranienich veci jako narodohospodatskS7 odbornik a byl autorem a inspiratorem zprav a dlankil o hospodatskS ch podminkach v oe skoslovensku ja,ko2 i rekonstrukCnich

4

(- of ur income in War Brniis will help to build the planes and tanks that will insure defeat of Hitler and his Axis partners.

1

- BURNS PUTREBA DOMOV V hodine zarmutku najdete u ras nejlepai pohtebni obs/uhu a ceny levne.

BILL MAREK, Tee prod4vame pohiebni pojiod 1 tneslee do o roku stab Ambulance ye due I v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

TEXAS' CAM1E0N.

-

g

-

A.O.Nwassza,

SPOLEPILIVA POHROBNICKA SLU.tBA, Jsme pohotovi am poslouiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S nami muete mluvitl desky.

My nabizime Pohfebni poji§te,ni pro kaicteho elena roding.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie PraMk-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Benville, Texas.

y

g

r

7

7

7

i

•

•

ZDA SE VAM, JAKO BY BYLO POSYPANO PISKEM ? — PAK TO EIVAJI Z PRAMLA PRVNI PRIZNAKX

RVAY NACHLAZENI

KASLE — Neeekejte, to to same pilojdo a zadn te brat'

g

SEVER.CJV

Ball4m proti Kali LAHODNI — POSOBIArit PET! JEJ MAJt RADY Ve v4ech pfednich Manila

50c 25c anew si objednejte pfhno

Slovenske voleuske. Sednotky internovany v Nemecku.

Curych. (ONNA). — BratislayskY list "Slovak" pfiznal v jednom ze svYch poslednich else', tI e east ittvart slovenske armady je internovan v Nemecku. List doslova mapsal: "KdyZ nemecke vojsko vstoupilo na slovenske itzemi (ke konci srpna t. r.), nekteti pfisluSnici nal armady byli dopraveni do Nemecka.

Toto opatrieni bylo diste obranne a preventivni. Podminky se nyni ustalily a ministerstvo narodni obrany potadalo nemecke tfady o propuSteni slovenskYch vojina internovanYch v Nemecku. Nekteti z nich se ji vratili. Ladame ostatni, aby trpelive vyekavali a neobte2ovali uiedizi einitele peticemi a dotazy.

g

I

Amerieke preside/Ask-6 volby Argentina.

Buenos Aires. (ONA). — Sedesa,/, procent americke zdejSi kolonie bylo pro znovuzvoleni presidenta Roosevelta, jak jsme zjistili "slamenYm" hlasovanim v Americkem klubu, kde se v ichni sesli k poslechu 1116,Seni volebniCh vysledka.

Ale velkY zajem o vYsledek voleb nebyl omezen jenom na zdejSi Amerionny. Cele argentinske mesto s napetirn dekalo na vYsledek, a vetSina obyvateht vyslovila uspokojeni nad vSrsledkem.

Toto stanovisko je vyjadfeno v depeSi poslane presidentu Rooseveltovi 218 pfednimi Argentinci, kteti gratulovali "pfedstaviteli velkeho naroda, jehot Usili zajisti svobodu celemu svetu."

g

C. H. CHERNOSKI rgAvNIK lzlaje veikere smidni zaletitosti. fitadevna: 938 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress . budove.

k jidiu, bolestmi hlavy, zkaieniirn f.aludkem, plyny a nadfrmasum, ztratou spanku, nezi. fivnosti, pachnoucim dechem zavinenimi nedostate&iou chuti

g

ED P; A R D PACE

(Jtadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub .

teskY Lelia a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon titadovny: Preston 2553 OZNAMENI

Quality Liquor Store 22151/2 AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kotalky, vina, kminky, Trinerovo Hotke Vino, Aampanske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinych dobrYch napolt. Za poctivou cenu a obsluhu rut', bratr, S. C. WOITON, tlen S. P. J. S. T. 34 rot& DR. THOMAS N. DeLANEY oeld LEK.Aft. BrYle spravnt ptipravene.

Leas dle funluvy.

Utadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

MIME, lir.XIA

•

g

T

SPRAVNE VYKONANA POHABBNI SLUZBA. V hodhae talu zarmouceni nein'ion Edward Pace pohtebni ustav sohotovy k sympatickemu vytizeal nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na i zazadou.

DR. N. B. McNUTT zubni Mat

/-c,sithiee iidovskeho majetku ve Franeii. x 2 iz. (ONA). — List L'Aube, organ francouzskeho zahranieniho ministra Georges Bidaulta, pfines1 tento tYclen elanek, v nemt se popisuji potiie spojene s vracenim dovskeho majetku a vraceni tidam I jejich bYvala, postaveni. List pouI kazuje na to, ie zruSeni protilidovskeho zakonodarstvi nebylo dosud formalne oznameno a dodava,• hospodatske a finaneni diisledky nebudou te2 lehce resent'.

Nakizeni, zakazujici Ziclum lekat skou a pravniekou praksi se daji lehce zrusiti. Je vSak otazkou zdali budou Sthopni pokra;dovati v praksi tak jak ji zanechali.

Problem vekejnYch a soukromych fi ednika je jeSte slottejSi a bude tfeba nalezt modus vivendi.

Clanek popisuje slo2ite problemy 'vraceni obchodt a akcii, a nemanost vraceni pfevoditelnYch oennych pa,pira vSeho druhu.

FrancouzskY lid — pik list rnel by povatovat kompesaci Ziclam za jejich utrpeni jako bezodkladnou povinnost. Tato restituce vsSak musi bYti dosaZena v atmosfeke dobre ule. List varuje tidy, aby netrvali na odSkodneni statnim, jelikoZ "veiejnost by nikdy nepochopila, proe by meli dostat lepSi zacha.zeni nezli ostatni obeti nacistickeho teroru".

(Francouzska, vlada vydala ji dva dekrety, t. 1cajici se vraceni Zidovskeho majetku, ktere byly kontrolovany vladou ve Vichy. Vet dekret se ptipravuje a ma vyte'Sit otazku navratu tidovskeho majetku, zakoupeneho Francouzi za okupace.)

V Napeti na Slovensku — nemecke vojsko hlida statai pokladnu.

Curych. (ONA). — NemeckS roz- , hlas musel v techto dnech ptipustiti, Ze situate na Slovensku je velmi "miru a klidu", o nen* stale mluvi tukovska a nemeckad propaganda. Nemecka rozhla,sova I

y

HOUSTON, TEXAN

Pohtehni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3608 Temple, Tex. 115 N. Fifth st.,

Strnet 15.

VE STN1K

Ve sttedu, dne 22. listopadu 1944.

funkcionalni zacpou?

Neodkladejte ! 13u d' t e mandril Berta easem vyzkoneene Dra. Petra Boboko piesne die navodu na nalepce. Test vice nei poeis. eovaci prostyle. dek—ealudeeni einnost povzbu. angel lekdeny z 18 Web. nirch bylin a rostlin.

Plimeje zieni. vela stieva k Emnosti. Pomehe jim odstraniti viz. nouci odpadky—vypuzuje plyn zacpy a naciSimni—poskytuje Zaludku onen skvelS pocit nlevy a tepla.

, °petite M Hobbit° y e ya g eat sousedstvi neb poilete pro nail z y la g tni 'seznamo. vacs' nabidku—a obdriite—, hodnotu ZDARMA 60c zku:se bnich lahvi Dra. Petra LeCi y k , Olej Liniment —pro. stiedek proti hnisani — pfinaiii ryc cu (ilevu od revmatickYch a neuralgick9ch bolesti, e y alovlch bolesti zad, ztuhlych nebo bolavych trYa10, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Mageto—alkalickt prostiedek —pliniiii dleyu od JistYch docasnYch ialudeEnich nepoffidittl, jako zail y aci pont. chy. pH y orlinis pfebytkem kyseliny a pa. lent itihy.

Odeilete tento Import 1 "zvklitni nabidky"— Nyni

y

I 0 PilloEen Jest $1.00. Palete mne poitou yp1acene 11 unc. Hoboko a zdarna 600 hodnoty zkuiebni lihve Lariat% Leelyeho Olejo a

Masao.

0 C.O.D. (poplatek pfipoatn).

I

t

.11:11,110

.

.

Atfralta

321,-.V.s•

Poitovni Ofadovna DR. PETER FAHRNEY & SONS CO Dept. 811-2WN 2501 wastdasten Inv& Chicago ac,

I Rib Stanley St., Winnipeg, Man., Can.

I

T

rclace Slovenska statni pakladna obsahajici 2,800,000 korun, a. kteitz byla odnesena vVtr2niky, byla dana nyni pod dolled a bezpea nemeckYch vojsk.

V SvYcarske iteleznice zastavily kladni dopravu se Stieflui Evropou.

Basilej. (ONA). SvYc.arska. nakladni Zeleznieni doprava S Alad'arskem, Slovenskem a balkansimi staty byla prakticky zastavena a jeji obnoveni zavisi na vojenskVeh operacich.

8vSrearska nakladni Zeleznieni doprava s Nemeckem a .severoevropskYmi staty je v zasade neruena, ale podstatne zpoklena.

The goat etme SeeerLdW 'n ,..= Lclit drive is 13 bilkion lintr "-,t-3.,,,. ler:. That is just about one '':.1 Efth of the estimated increase i of the Public Debt for the fiep r .1 vonr a 1941.

A,.. 1

CHCE MIT ZASOBU. Pani R. Kubala, z Runge, Tex., pile: 6,c1.6,m Vas, abyste nine zase poslali 2 velke Nonat. Je to mast velice dobra na v ecko, co boll. Aline se podebiral prst na ruce a v noci mne zaeal bolet a2 k nevydrkni.

Prilozila jsem Nonat a za malou chvili jsem pocitila itievu. TakteZ kdykoli mne pith v nohach, to si udelam z Nonat naplast a vZdyeky se mi ulevi. To pro to ptieinu chci mit zasobu Nonat stale pti ruce.

g

y

Cena Nonat je patou 55c a $1.05.

Ptejte se vakho lekarnika neb j ednatele, ale nie jineho neberte, radeji piAte na na i adresu: R. C. MILLER, & CO. Altadena. Calif.

P. 0. Box 285.

.

g

ZABAVY

iidu

Pokrok Houston - - - - Rudy Zatopek

26. listopadu.

- Frank Ma. seta 3. pr since - - - - Syncopators 10. prosince V. Kuetera.

17. prosince

VSTUPNE: MUtl I DAMY 60c Tax included a obterstveni navetevnikd jest VYborem nitleLti 0 a4 postare.no.

Eibavni VYhoL V 20255 114 ROBBIE ST. doptanl: 20th and North Main.

Strana 16.

Pouilveite k oznamovani ') Ofznamovatet

VASTNiK Xemelnn za6ina svitat.

Ne ' York. (6TK). Nekoneena favYrnluv, se kterou se • 6.-.)1,Lho pocitaio, byla zahajena.

Neuste Nachrichten"

rijna uverejhuje clank, ye kte_ ram rozpadite vysvetluje, ze snad sicc pravda, ie se Nenaci pti svem , jecinani s ostatnimi evropskkmi ze1000 — 82.00. PoStovne platime a za menii trochu pkehmatli, ze by tomu ospokojeni rudime. — Early Plant vSak •svet mei rozumet a nevykla.Farm, Mart, Texas.

(47p) dat si to ‘Spatne. Actor pravi: "Nemame naprosto v rimyslu tvrp ri,4ne se -- duke devde ku dit, tie Nemecko zna jedinou nekonani vSeobecne domaci prate. klamnou cestu, ja.k zachranit EByt, strava a dobrk plat. — Irwing vropu z nesrnirneho zmatku, ve kteRose, 6920 Golf Drive, Dallas 5, Te- rem se zmita. Nektere veci, ktere xas.

(47-c) se staly v minulosti a ktere rothodne byly chybrie, pkimely svet SAZENICE! — Cibulove, vend Kreola, a Bila. Crystal Wax, k podezkeni, ze si nacionalne socipekne a velke, 400 za $1.00, 1000 za alisticka Rise eini vkhradni narok $2.00, poStu pla.time a za uspokoje- na celou Evropu. Byli jsme rovnei ni rueime. Jewell Plant Farm, Box ✓ podezkeni, ze jsme stvokili novk 354, Mart, Texas.

(46-47p) svetovk politickk nazor trestajici popravami, vezenim a koncentradilledaji se —maniele, mut nimi tabory vSechny, kteki se oponebo dva k praci na farme a vazili jej kritisovat.

6asteene rnlekateni. Staid prace, Jiste jsme se dopouSteli chyb, byplat dobrk PfAte na Joe E. Kapavik, li pkepriliS horlivi, 'east° jsme Rt. 2, Box 313A, San Angelo, Te- bud' podceriovali nebo pkecenovaxas.

(45-47p) ti sve soueasniky a jednali jsme tak odvatne, ze easto vznikal dojem, le DR. FRANK KENT jsme arogantni. Za tyto chyby jsrae Obnovil svoji praksi museli platit, a to platit draze."

Obi, USI, Nosu a Chttanu Tady je to derne na bilem — uboBRiLE zi Wind, nevinne podezkivani ce Navkivi: lkm svetem z nazorri vytrubovankch z La grange do sveta etykiadvadet hodin denHALLETSVILL, 27. LISTOPADU ne po deset let; nevinne podezkivaSCHULENBURG, 28. LISTOPADU • ze zIddint, kterkmi se at dosud MOULTON, 29. LISTOPADU. vychloubali, misto aby je prohlaSovali za nemile chyby. To se 'lam Brnenska Hitler Jugend k stavbe asi jen zdalo o dogmatech "Mein pevnosti v Rakousku.

Kampfu", to se nam asi jen zdalo Bern. (ONA). — Rakouske naci- o vratcleni a muoeni odpurcu nasticke listy oznamuji, ze "brnenska, cismu, to asi fotografie z koncenHitler Jugend byla prvni, ktera u- traenich taboril a lublinskkch japoslechla k "least na budovani ji- tek byly jen podvodne montane prohovkchodniho valu. Na schrizi ro- tinemeckkch propagandist'', to asi k ni2 dotlo 12. kijna, promlu- Lidice a Destomo najdeme neporuvili kreisleiter Folta a banniiihrer 'Seny leda 'le by patkily do lad Steiner, kteki popisovali nove rikoly tech nekolika nepkijemnkch omylt, Hitler Jugend a slibili, ne "mladiei ktere se nacistrim pkihodily pki jese rezhodne zpet vrati zdravi a ob- jich mirumilovnkch vkletech po Eezerst yeni dobrou peel." vrope.

V Jestli si snad Nemci troufaji mySlovaci pracujici na opevnenich, slet, ze un dnes plati za tyto "nemusi si sami opatiovat mile a rozhodne chybne pfehmaty", Curych. (ONA). — Bratislaysk' muteme tento jejich nazor zakadit tokovsky rozhlas popisoval opev- do kategorie omylri. Platit budou novaci prace u blite neoznadeneho teprve. Utrpeni, do ktereho uvrhli inesta, jicht se teastni tisice delni- svilj narod na bojietich i na domaka, -kteki nikdy nedelali podobnou ci fronte, je teprve drobnou splatpraci, a mezi nimi je mnoho Slova- kou na nesmirnk dluh, kterk nekn. Velkk podet delniku ptichazi z bude odpuken. daleka a na miste neni tadna, poV trava. Bude dobte, kdyi si katdk rake nalety na Brno. nee° y ezine s sebou."

New York. (OTK.) — Zda se, le V nalety na Brno byly mnohem vetVatava, opugtene misto. tiho rozsahu, net se pavodne usu(ONA). — Fatistickk severo- zovalo. Rakouskk list "Niederdoitalsky rozhlas ptenatel minulk tk- nauer Beobacter" dne 15. kijna hladen reportat fatistickeho turnali- si, ze nacisticka, organisace pro sosty Luigi Cucco, kteri nav gtivil Var.; claim. peel Nationalsozialistische :Savu. *A144,SA Volkswohlfahrt — zridila v rozlidCucco prohlasil: "Varlava je ny- nkch brnenskkch dtvrtich lestnact ni misto bez obyvatelri. Veichni byli novkch tradu ,kde jsou postitenkm odstraneni. Mnozi zemteli za boja ye meste, a dalti byli zajati, kdyZ Volksgenossfun po naletech udelorady a pomoc. Rovnel byly boje byly zastaveny. Jini byli do- vany zkizeny dy e pojizdne kudhyne nuceni opustiti misto a odejit na schopne obsloutit tki tisice osob, yenkoy nebo jinkch /nest. Mesto je treti kuchyne se chysta. hromacloo trosek" V a 17. Iistopad ve gvedsku.

Free byl zateen bkvalk argentinskk New York. (6TK). Svedsk? list president gen. Rawson.

"Arbetet" oznamuje 25. tijna, Buenos Aires. (ONA). — Jak zne.tryzna za pratske studenty, jejich mo, nynej'ti argentinska vlada zapamatka bode 17. listopadu uctena tkla generala Ra.wsona, kter' byl po celem kulturnim svete "Mezind- argentinskkm presidentem na je' rodnim studentsk'm dnern", bude den den v dervnu 1943 za revoluce. oletos leoicaddna po pr ye v Lundu, General Rawson prohlasil v Internejstar;i. :,vedskel universite. s _sic:: vat Spojenkm glar- SAZENICE: — Zelove mrazu vzdorne Charleston Wakefield, sfineho vzrustu; cibulove c.ervena Kreola a bila Bermuda, 400 — $1.00;

z 28.

ode stj eciu, tine 22. listopadu 1944.

statfun je "zloeinna" a vyslovil po2adavek, aby Argentina se neast-

nila pine hemisfericke obrany jednoty, ani2 Cinila pin torn neja e potite".

General Rawson ueinil tento projev za interviewu se zastupcem listu La Privincia v provincii Balta, kde byl yelitelem rnistnich argentinskych vojenskkch sil. Argentinske vladni Brady zavtely tiskarnu listu a tki redaktory.

Toto je druhe zateeni generalovd, kierk byl pied dvema mesici dan pod "domaci vezeni", protote se v uniforme stleastnil demonstraci, oslavujicich osvobozeni PatiZe spoj encl.

V gvedsko a t SR. New York. (6TK). — 28. kijen dal $vedskkm listfun pkiletitost opakovat znovu potadavek, kterk se po jistau dobu opetovne vyskytoval ye gvedskem tisku, a to potadavek ftpravy styku mezi Svedskem a oeskosloveneskem. Dada listt ptinesla Clanky upozorriujici Avedske obecenstvo na dule2itost budoucich hospodatskkch stykd se zemi prfimyslove vyvinutou. Cestu k nim vtak, pravi tvedskk tisk, je tteba \Testi pies iiprav-u norrnalnich stykil diplamatickYch.

Nov3.' &S.

rozhlas v Londfrne.

New York. (CTK). Z Londkna, se

ie aeskoslovenske vysirozAfteno. Poeinajic 28. ani rijnem byl zahajen novk program Islas sYobodneho Oeskoslovenska", vysilank v 17:45 podle GreenWiche.

Zabkva se uddlostmi v 6eskosloven_ sku, yojenskkmi a politickkmi novinkami, a pfinag mezinarodni a vojenske komentate.

V Danske odbojove hnuti.

Londkn.' (ONA. — Jeden z piednich vridcri danskeho odboje, Robert Sternose, ptibyl do Londkna z Kodane, kde byl jette pied nekolika dny. Sternose byl donucen k teku, protaZe Gestapo objevilo jeho ukryt.

Styk svobodnkch danskkch skupin-s domacim odbojem je vkbornk, a ftechny zpravy naznaeuji, ze vla_ stenci se ptipravuji k dulezite Maze az dojde k dffletitemu okamtiku v osvobozeni sve vlasti.

Surovk fitlak Gestapa zatim jen zostfil a zesilil rozhodnuti danskeho odbojoveho hnuti a vyvolal hotkfr odpor vtech vrstev obyvatelstva proti Nemcam. Odbojove hnuti je si y tak dobte vedomo, to nesmi pro-. vadet pkedeasnou akci proti Nemcum, nebot' jim by tak to dalo pHle'Zitost k zvk'Senemu teroru a vratdeni.

Pozor!!! Do NEEDVILLE, EAST ROSE,

NARD A

topadu

nedeli

DIVADLO V GUY HOUSTONATI SOKOLgTi OCHOTNICI sehraji V

budove radu S.P.J

vCy

divadlo pod nazvem

"POD TEXASKIIVI SLUNCEM" od Karly Otvrtnikove ' Vesely obrazek ze tivota texaskYch faxmerti ye ttech jednanich s ptedehrou.

OSOBY: F. Vavkik Ludvik Vacha, umelec na housle C. Vodehnalova, Vera, jeho chot', hereeka M. Earlova jejich dceruOta H. Teperova Mall, panska S. Kelarkova Silva, chriva Tim Kostomlatsk' Mila Kalivoda, herec 0. S. Vala Soukal, vkmenkat na fume K. otvrtnikova Vavrova, jeho dcera, vdova L. Nezvalova Zdefika, jeji deer?

H. Earlova, Vlasta, D. Nezval Valek Hovorka, bratki J. Kelarek Franta Hovorka, Jody Teperuy Jolka, malk Koch Pfedehra v New Yorku. — I. jednani na fume v Texasu. — II. jednani na randi u Ludvika Vachy. — III. jednani na Velikou noc po dvou letech.

Za6itek pi esn6 ye 2 hediny V PADU DE TIVERO POtASi ODLO2ENO NA NEUR5ITO. ti ctive' zven ochotnici.