Vestnik 1944 11 15

nstre:, o por itctiednoty St6tu Texas

Entered as second class mail ele ter, January 3rd. 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

BOONtIC (VOL.) XXXII.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

ERENBURG \ERN T.ISKt spisovatel Ilja Erenburg narodil se v Kijeve roku 1891. Kdyt mu bylo 5 R let, jeho rodiee ptestehovali se do Mo skvy, kde chodil do 'Skoly. Kdyz mu bylo osmnact, pods,' sve toulky po Evrope. Od 1909 byla Francie jeho domovem, proto take z ruskYch modernistt je nejblitei literatuke francouzskeho zapadu. Pak se vratil do Ruska a Orme se iidastnil revoluce. Pak zase jel do Petite r.

1921 jako dopisovatel spvetskeho tisku a ziistal tarn at do nacisticke okupace roku 1940.

Od Hitlerova ntoku na Rus Erenburg prosiavil se v celem anglicky mluvicim svete jako bkitkY vykladae skveleho boje sve viasti proti fati.smm Do anglietiny byla pfelotena jeho novella "Pad Palle," vyznamenana roku 1942 Stalinovou literarni cenou.

Nyni vytla Erenburgova kniha "The Tempering of Russia" (Kaleni Rusi, ye smyslu kaleni well, tedy "Oceleni Rusi"), v pkeklade Aleksandra Kauna.

Pamatujete se, co psal deskemu tisku Erenburg 29. srpna 1943? K otiveni pameti otiskujeme to poznovu: "V 6eskoslovenske republice lid 'til svobodne.

Take Mend — snad a pkilie svobodne. Miluji svobodu. Nemam nic proti Nernctlin z historickeho hlediska. Ale musim se pieznat, to v mYch utich se slova svoboda a Nemec nesrovnavaji.

Katdy vi, jak se Nemci chovali v eesk oslo vensku. Napied skuhrali a nadavali, pak zadali kouti pikle V Praze povatovali Pkikopy za svou vlastni nemeckou ulici a nemecke restauraci Mali "'Oslo 28," aby nemusili vyvesit oeskY napis. V Brne se Nemci zapsali Habsburkum. V match slovenskYch mestech poslouchali Memel nadtene rozhlasove projevy sveho zbesileho fYrera. Ale nejsirtejti byli sudeteti Nemci. Toutili po tom, aby se stall loyalnimi obea,ny tyrolskeho kaprala. Jejich pus byl inrodern k valce.

Sudettti Wind v dele s Henleinem kvali: "Neechceme tit s Cechy!"

Nedavno jsem na vlastni °di videl, jak se spravedlnosti dostalo prvniho zadostiudineni.

Bylo to na fronte v orelskom nsekti. Nemeeti vojaci z pate tankove divise, ktera byla znieena natimi oddily, vychazeli z lesa. Nemci nemaji radi lesy, dasaji pkednost parktin, jako na pfiklad Bois de Boulogne v Patiti, nebo Prater ve Vidni. V lese Nemci brzy ztraceji kurat. Boji se tmy, stratidel, o partyzanech ani nemluve.

Zbytky znieene nemecke divise se schovavaly v lese. Z lesa vychazeli s rukarna zdvitenYma a, kfideli: "Hitler kaput!" !Malik vojake. pate nermecke tankove divise, vychazejice z lesa, ktieeli: "Jsme oai!" Ale kki' deli to nemecky. Ptal jsem st jich, zeta umi Cesky. Byli na rozpacich a neodpovedeli.

Byli to sudettti Nemci. Roku 1938 dome lefideli: Preed s Cechy! Dnes v orelskern lese letiei: Jsme tegi!

Toto je zadatek odplaty. Ale neptekvapuje to nikoho, kdo Nernce zna. Nemei miluji ersatz — nahraZky. Maji nahrancv race. n!'..1-rrt41-rrr-rl lasku, nahraZkovy socialism. Ted' se ubjevnti nahra2kovi ee§i. Neda.vno me jeden nemecky

(Wednesday) 15, listopadu (November) 1944.

eiSLO 46.

SOAITSla NOVINAIt NA SIT zajatec ujist'oval, ze jeho otec nil ve Vidni a byl pobocnikem generala Karla Marxe. Je velmi pravdepodobne, te zitra ml lekne nejakY nemecky zupak, te neni nikdy jiny net dobrY vojak vejk a vzdalenY strYc Hatkilv.

Je jen jeden zpilsob, jak pkivesti Nemce ke smyslum — dat mu po palici. Jestlite se'zdvo-

Zimni veeer.

Zasypana snehem gird, lett' lada, s pine luny tee 'Lake na ne pada.

Prostked bile plane osnetenYch poll jenom z plane hrute pahY1 zastal holy.

Na zahradach Mitch dole po &ale pkikreeny dkimou nate domky male.

V drobnYch oknech jejich jiskry svetla neni, v tichYch snech, tam lezi lids unaveni.

Nad snehovou plani vzduch se vini tine — to jak aeska zeme z hluboka tak dYte — — Karel Rais.

rile zeptate nemeckeho zajatce, jak se jmenuje, zakve "Heil Hitler!" Ale jestlite na nej zakvete, postavi se do pozoru a krotce odpovi na veecky otazky. Doufam, ze po viterstvi Ceti budon mluvit s Nemci trochu ptisneji, net dkive.

KatclY vojak Rude armady je pytnY na to, to na nati fronte bojuje s nami deskoslovenska divise. Neni pkatelstvi silnejtiho, net pkatelstvi na fronte. Jsou na svete zahaleivi Tide, kteki v techto dnech nejkrvavejtich bojfi radi mluvi o budoucnosti. Vojaci, bojujici proti Neinctm, nemaji na to eas.

Denne zabijime tisice zelenYch zmiji, ktere zalily krvi mesta Cech a Moravy. KatclY zabit hitlerovec je prillom do vezefiske zdi, je krokem k svobode a zachrane 6eskoslovenska, ktere milineme a ktereho si vatime.

Hitler se chvastal, kolik to ma "spojenct."

Ztratil ted' dva sve nejvetti spojence: Mussoliniho a leto. Mussolini, jak vime, dostal zachvat koliky a "resignoval." A leto? Leto pkebehlo na stranu Rude armady. Fritzove si myslili, to utikaji jen ve snehu. Dnes se uei utikat v trave.

Hodina osvobozeni se blizi. Brzy , vojaci statedne eeskoslovenske divise spatki svou osvobotenou viast. Spatti svou milovanou Prahu s pkekrasnYm Hradem, spatki hustY les ulieek u stareho Karlova mostu, spatki krasne velke Staromestske namesti, kde je tolik hospod, tolik tevcn a krejei. Spatki majestatni namesti Tabora a Kutne Hory a vesele Brno. Spatti zelene moray ske lesy a divky v krojich. Spatfi gumnen Bratislavu a vypiji pohar noveho vina pod vechytky. Spatti kopce Oravy a Detvy. Spatki Uthorod a zalesaky a pastevce Verchoviny.

Spatti viterstvi, Spatri svou svobodu.

Vate nettesti, 6eskoslovenSti pratele, je nettestim, vas nepritel — na girn nepritelem, vat sen — naeim snem. A vase radost bade nasi radosti — prvni rano viterstvi."

A k tome ptipojujeme nejnovejei Erenburgiiv elanek z "Rude Hvezdy," elanek skvele vYmluvny: "KadS7 den nas privadi bli2 k cili. Neutralni pozorovatele u2 davno prestali vault moZnosti obou valdicich stran. Svet dnes zajima otazka: jak se Nemecko zodpovi za sve neslYchane zloeiny? 0 tom se debatuje v zakooech a v klubech, v Lave a v Holandsku. Jen jeden stin pada na jitkenku viterstvi — obava, ze vtahove deti nebudou potrestani tak jak si zaslouCili.

Na zapade byli Nemci mnohem opatrnelei. V Biarritzu nebo Ostendu Majdanek Tarn se snatili zachovat zdani legality, ilusi zakona. Zde je ptipad, ktery vYborne ukazuje meckou potmeeilost.

1. dubna 1944 byl vykolejen blizkc vesnice Ascq v severni Francii nemecky vojenskY vlak d. 649,355. Nikdo nebyl zabit. Pkesto byly podniknuty represalie: Nemci prohledli celou vesnici a vytahovali mute z domtin 86 Fzancoliza bylo na mists zastkeleno, mezi nimi 72 letY statee a dtyki chlapci od 13 do 15 let.

Vzpominame na poboukeni, ktere vyvolalo v Americe znieeni eeskYch Lidic. My :c-ine toto poboukeni. Ale Amerika musi vedet, ze u nas byly tisice Lidic; ze Nemci srovnali se zemi yellea a kvetouci mesta; ze vytvotili poutt' sta kilometre diouhou; te vende vratclili civilisty starce a nemluvieata. Nemci spolehali em to, ee Rusko je daleko od Ameriky a v RuSkil se ani nesnatili o kamuflat. Nesnatili se o karnufla2 ani v Polsku, kde zkidili tabory smrti v Maj.danku, Soviburu, Belki a Trembljance a kde vyvraldili miliony — opakuji, miliony b,)zbrannSrch lidi.

Svet zna Lidice. Ale kdo r krome ct,yvatela pskovske oblasti zna, vesnici Dobrovidee? Tam 27. listopadu 1943 Wind zahnali sedlely do kostela? vyhodili kostel do povetti. Kdo jmena Zabolotje, Pusto gky, Vasilky, Lonna, z a mostje, Jamkovice, Vjazova, Gornostavka, Terechovka, 8ekanovo a Sklajevo?

I v techto vesnicich 2eny davaly 2ivot, (Teti rostly a staff lids byli na vYmenku. Pak priSli Mind, nemluvnata do studni, zaZiva spalili divky, ptivazali stare teny ke konskyin ocasihn.

Kdyi v Chmelince nakidili Nemci svYrn obetern, aby se svlekly, etykleta maid holeidka, kterd nerozumela, co na ni chteji, zeptala se Niece: Warn si svleknout take pundochy?" "Rozhodne," odpovedel kat a vrhl dite do jamy.

Snad otec tohoto ditete nestudoval na Sotbone, snad jeji ded nebyl baronem, ale bylo to dite, malt lidskS7 tvor, a Nemci ji zavrazdili, jako zavradili miliony jinYch. Na zapade Nemci vrazdili v bitch rukavi6keel'. Ale koho oklamou tyto rukavice? Razhodne ne Francouze, Belgidany nebo EoJand'any. Je to Francouz, kteremu se p(-)t ,:jstilo vyjit z Majdanku. On vi, jak Wine' cdvlekaji jeho (Dokoneeni na strane 12.)

Stntne,

V2STNIK

,1,

CO-ONFOAMT0-0.42[1•01.S.,..5

..0.3•1. G.N....1511. 0 401.0 il■•■■ ,•••■ 0 .1.0 ■11.0.11•11

FELIX TEvER:

I 11LADSI BRATR 41101.0.011.14■0•01111.0.111.0.0.0411111114.111...04.11110.4110.

IL Ve svem peknem, starem, ale dakladnem dome v jedne z tich3"7ch ulic malostranskYch obS T 7 druhe patro. ObSrval pa--valpnradBokicS tro druhe a ne prvni, jak by se bylo na pana radu i domaciho pana slueelo, a to proto, ge z pkedsine druhelio patra vedly dveke do zahra dy, jeg se tahla vzharu podel zameckeho vrchu.

Tato stinna zahrada, pine, starYch, bohate rozvetvenych etepa, jimi g se paprsky sluneeni jak tisice zlat;;7ch tkpytnYch hvezdieek prodiralo na zeleny travnik, pina vane letnich kvetin pestkicich se podel test, byla radosti i chloubou boubelateho pana rady. Zde ye starem loubi zahrady nikdy, tvrde zcela ve gne, ge v ni vane lepei vzduch nezli kdekoli jinde na venkove.

Bylo slunne odpoledne pozdniho leta. Slunedko vrhalo jasne sve paprsky zelenim stareho loubi, v name pan rada a pani lesmistrova, Soukupova, jeho evakrova, prave vypili odpoledni svou kavieku. Pan rada eet1 noviny a kulata, rurnenna jeho tvak se nekdy na chvilku zakabonila. Nebylo jasne znati, jestli proto, ge mu nekdy obletla doterne, moucha kolem tvake, se mu nektery vsetecny pa.prsek slunedni prokradl hustYm listovYm mezi litery novin, neboli proto, 2e nebyl s obsahem listu spokojen.

Pani Soukupova pletla piine pundochu, po gilhavajic pki torn po oeku do nejnovejelho modnib° lurnalu a eirnrajic se &peas dratem zamyAerie ye vlasech pod eepeekem z eernYch kraj ek.

Tlust3'7 Spiel, start' mildeek pane radav, le2e1 maje hlavu mezi nohama dlouze nata2enYma a pochrupdval vzdychaje mnohdy ze spani zvu7 kem hluboke, psovske takomyslnosti.

Na druhem konci zahrady u zdi, ktere. hranieila s mal3'7m dvorkem sousedniho domu, v kogat3-7ch strornech, obte gkanSTch bohate riigohelm' papgaty, odehraval se jinST vYjev. Tam bylo slyeeti ticIV gramot, tajemne geptand "Pst, tulle je ve zdi dfilek — tuhie tudy, Francku!" a po chvili zase: "Vinco, pozor na kalhoty!" A pak objevily se jedna po druhe dve hlavy, porostle hustYmi etetinatYmi vlasy — etyki bose nohy piehouply se pies zed'. A m2ikem sedeli Francek i Vincek jak na koni na dvou silnych vetvich slivoqch stroma a nape,jell pinym proudem eelisti uelechtibich kulaOch svYch tvaki temi nejet'avnatejeimi, nejvetgimi papgaty, jakch bylo ize dosahnouti vgern desiti kradlavYm prstam umouenYch jejich rukou.

"Herdek, to je lent!" zaeeptal Vinca, tona v extasi.

"Mla a jez, nezii na nas pkijdou!" napominal Francek.

"Ty se bojig, hloupej?!" odsekl Vincek. "I to to, neboj se, neptijdou — 2adnY tu neni, 2adnSr nebude vedet."

A kdyg se do fist jig nideho vejiti nechtelo, cpal pilne a obeziele Ube kapsy.

A vskutku zdalo se, ze jsou oba smell vynalezci jamky ve zdi i papeatovY.ch stroma upine nepozorovani, jisti pied ka gdYm pkepadnutim.

Pan rada byl tak hluboce zabran do svSrch novin, pani Soukupova zdala se nad studiem modniho listu vysvitati v hlave jakasi nova pavodni myelenka a Spiel oddaval se svYm DevyzpytatelnYm psovskYm snam, pinYm melancholickS'7ch min a vzdecha. Odtud nehrozilo tedy obema viteznYm eplhalam na zdi nijake nebezpeei slidiciho, nepkatelskeho oka. Ale pkec — tam nedaleko nich v kogate hruei, u nit byl pfistaven 'lebkik, na Mfg vetvi se kolebaia male naeka, co se to tam belalo? A nyni, co se to tam vyhYbio, co se to zalesklo mezi zelenymi vetvemi? Byla to hlavieka obrostla plavorudymi kuderami, je g se vinily kol rumenne mladisty e tvalky jako roj nezbednSTch diblika. A dye temna oeka, v nich g se to jiskkilo dovadivou mysli, nesla se bleskurychlYm pohledem k mlaclyni '2 lc dej urn. Uzkela bose nohy, rozedkenSr at a dve naclui•ele, papgata tvykajici tvafe.

"Jsou to hodinarovic kluci od vedle," iekla si

sleena Zdena, po'ciehu. -Kradou papata — zrovna ta nejpeknej gi papata." A po chvili dodavala rozmYelejic: "Co mam delat? Kdyby to nebyla zrovna ta nejpeknejei!" A pozorneji hledela na oba mlade zlodeje a zirala jim, zrovna do zloeinnYch, nyni paprskem rajskeho poktku osvicenSTch tvaki. "No, ale chutna jim to — to jim to chutna! A co," kekla si po chvili sleena Zdenieka. "Je jich dost, tech. pap gat kdyby jich neujedli, poslal by tatieek piny kog ik pani Vose. A ta — ne, ne, ne, ne ji nemohu vystat.

Jezte, kluci, snezte si je — jinak sezobala by je Vasa," kekla tige. A kudrnata hlavieka skryla se zase hloubeji do vetvovi koeate hruee. Ale po chvili napjala sluch — zdali bylo slyeet nejasne hovor pana rady a jeho evagrove. Hover staval se 2ivejel, nektere slovo ostkeji vyragene rozeznala nyni i sleena Zdena — jen Francek a Vincek na strome nedaleko byli tak zabrani v extasi umeleckeho pogivani, ge neslyeeli niaeho.

"Jig se zase hadaji — maj Bate, jit zase!" vzdychla Zdenidka; pan rada a pani Soukupoye, hadali se skuteene. Tak mane, tak neoeekavane dostali se do thematu hovoru, kterST se u nich obou nikdy nezakoneil bez bouke.

Mluvilit' o svYch dcerach!

Jig pied hezkou chvili odloglia pani Soukupova svoji pundochu, zadivala se na jednu stranku modniho gurnalu a pak vyrueila pana radu poznamkou: "Podivejte se, tato pla gtenka "pelerine anglaise," ta by se hodila pro mou Loreu — ta by byla imposantni na jeji postaver "Ovgem hezke — a Zdeniaka potkebovala by take takovou," pkikyvl pan rada.

"Take takovou! Jak pak, pane v gakke, Zdeniaka, je male, buclata — jak pak by ta v torn vypadala 9 Tato hodi se na vysokou, imposantni postavu!"

"A tak suchou, jako je Lorca?" ptal se pan rada gpidate. Pelerina dala zaminku a slovo dalo slovo. Horkokrevny pan rada a nedatkliva. pani Soukupova byli ut v sobe. Ostra slava pronikala nyni husteji k Zdeniece, ale pojednou byla piet'ata hlasitm jejim volanim: "Tatinku, tatinku — rychle vzharu, jsou tu zlodeji, zlodeji na papeatech!"

Pan rada vyskoeil jako hadem uetknut.

"8picl, chyt' je, Spicl, chyt' je!" zaznel hlas jeho silcu turf. A boubelatY pan rada se sukovkou v ruce i boubelatejei Spicl s ohromny'm gtekotern a cenenim zubt byli proti veem fysickYm zakonam o pomalejeim pohybu tees teglich tak rychle u zdi, ie se staremu panovi jeSte podatilo zasehnout dirk.ladnou svou sukovkou pamalejeiho Vincka. — Pak zmizeli oba zloeinci mgikem.

"Kolik jsi jich dostal?" ptal se na druhe strane zdi Francek Vincka.

"I jen jednu!" odsekl Vinca a vlo'gil ruku na touto dakladnou jednou obdakenST dil sveho zavaliteho tela.

"Jednu, to je pramalo za tolik pap gat!" A oba uhaneli pies dvorek k ochrannStm• jizbam sveho pkibytku.

Pan rada obchazel rozechven3im krokem podel oloupenSTh papeatovch stroma a ‘8picl skakal zukive etekaje stkidave na zed' i na pne a cenil zuby v marnem vzteku nad prospalYm easem.

"Proklata banda lupieska!" horoval pan rada. "Holota klukovska. Ta nejkrasnejei papeata jsou pryo a tuhle, podivej se, Zderiko, zlamana, vetev! Je to mla.da bez bazne, bez zbOgnosti, bez acty k Panu Bohu i lidem! Ta pap gata — melo to tvakieky ra2oVe, radost se podivat! Na jake tesii jsem se u g na ne, kdy g kvetly, a pak kagdeho rana chodil jsem se na ne divat, jak dozravaji — a ona ta chetra zlodejska! — A kteki kluci to byli? Ty's je videla — kteki to byli?" zahkiner pojednou na dcerueku, ktere, tu stela jako spoluvinice.

"Ja, nevim nevidela, tatinku!" zapirala dervenajic se Zdenieka.

"Nevidela, nevidela! Tak jsi se nemohla podivat? Nevidela — co* spie ve dne? Ale to nic neekodi. Kdo pak tam vedle zastava? Hned to vygettime. Ano, tki kluci — toho eevce pkietipkake, dasam mu spravovat stare boty. Pak hodinakovie, starY natahuje nam hodiny. A pak kancelistovic tatik pode mnou slouzil. -1- No poekej te, kluci! Poglu tarn ke poglu tam Jakuba a naka2u, aby vaichni — ale vsich-

Ve stredu, dne 15. listopadu 1944. ni vYpiask ti jedni dostanou zasloug enk, ti druzi dostanou jej do foroty — nic jim to gkodit nemag e. Exemplarne musi byt potrestani!"

"Ale, tatinku, jak by k tomu prisli ti nevinni?" osmelila se namitnouti Zdena.

"Mle mi, ani necekej! Je male, pkisnost, je male, piisnost veude je male pkisnost! A co z toho povstava? Ano, nyni jsem to prave 'Ceti v novinach. eet1 jsem, jak se to jitti, ta socialni demokracie. A co se proti tomu eini? Nieeho?

Zadina to ji2 od ekol, kde neni uditeitm dovoleno kantorovat s liskovkou. A pak to takto pokraeuje! Nejdkiv kradou papgata, pozdeji vytloukaji kadnYm lidem okna a na konec michaji socialne demokraticke programy. Chatra zlokeeena! — Ale ja je dam exemplarne potrestat, exemplarne!"

"Ale, tatinku!"

"Mle mi, ani nedutej!" osopil se na ni znova pan rada a zadupav nohou, zahrmel jeete jednou: "Hloupa, holka — ani nedutej, huso! zavoid mne na ne, kdy2 u g maji nakradeno!"

Zdenidka vyslala k tatinkovi ze s yYch bystrYch odek dlouhY pohled. A pak ueinila to nejmoudkejel, co v podobnem pkipade ienetina ueiniti mute: zakryla si bilou svou zasterkou odka a hledela na dlouhe sve easy vytiaeiti nekolik slzieek.

Pan rada se zarazil, opiei se o svou sukoyku, odhodil nohou rozpaeite nekolik zralych, se stromu spadlYch sh y — a pojednou °vied' jej pocit, 2e byl proti bezvinne Zdetice tvrdS T jako katan.

"No, co pak nemem pravdu? V2dyt' ja na tebe nehubuji — no, co pak to neni banda? To ja hubuji na ne," pravil jiz mnohem tieeji. "No, co pak —co pak ti pkielo k Wadi?" dodaval zcela zkrotle.

Zdenidka nebyla by musela bfli genetinou, aby nebyla tohoto obratu k mirnejel, mekei lade pou gila ke svSnn teeltm. — A Zdenidka byla 2enetinou pravou a celou, a proto take palnaly slzieky jeji kanouti husteji.

"Ale co pak, ma vevekieko, plade g — co pak tak pladee, 2,2 srdeako useda?" chlacholil pan rada. "Co pak takovYch par papeat stoji za takovYhle plat? Vem je kozel, jen u g neplad!"

"Ja nepladu pro papeata," vyrazila ze sebe Zdeniela za staleho vzlykani. "Ale veechny at od vedle maji bye pro to yypraskany. A gevcovic maji macechu, ktera na ne beztoho dost nasazuje, a kancelista je patolizal, kterS7 udele. vge, co pan rada thee. — A ja to nemohu vystet, to biti tech deti."

Pan rada nesdilel site tento posledne pronesen3-7 nahled sve dcery, pan rada byl ze stare gkoly a litoval vgdy upkimne, ge bYvalS7 regiment metel a liskovek minul — pan rada byl pro biti deti, oveem s jednou jen vS7minkou, a touto vStminkou bylo vlastni jeho dite — Zdenieka nesmela se nikdy uhodit, dokud byla "Mohla by dostat psotnik," kikaval pan rada.

A nesmela take_plakat, kdy byla velika. "Vadlo by ji srdeeko," doznaval pan rada.

A proto zamumlal nyni take zcela rozpaeite: "Inu, tak vezmi je d'as, tu holotu — stoji-li to za takov' p1e.69" "A co po nich, po tech nekolika papeatech!" pokradovala Zdenioka, a skrou genSr, pokornk hlasek jeji se pozvolna podinal menit v ton kazatelsky. "Po cestach i travnicich le gi mno2stvi pkezzaleho ovoce. Deti vidi tu pies zed', dostanou shut' — ubohe deti cel' eas nemohou si to koupit. Je to hkich — tohle je Mich — to tu tolik ovoce hnije."

Pan rada pohledl jaksi zamyelene na svou dcerusku.

Pohlednouti na vac s tohoto stanoviska ne bylo mu jeete piipadlo a nyni si jen pomyslel: "Ta holka me napady — moudre napady!"

A v, tom byli oba vyrueeni starem kancelakskYm sluhou Jakubem, kterS, zastaval u pana rady misto domovnika a spresce zahrady.

"Jak' je to tu nepokadek!" zahkmel nyni pan rada na Jakuba, et'asten, ge nalezl hromosvod, na kterY se mohlo finale boukky svesti.

"Jak' je to pokadek — co tu hnije po cestach pkezraleho ovoce, co tu visi pkezraleho ovoce na stromech! Jakku, jaky pokadek a k demo tu vlastne jste, Jakube, a k Cemu vas platim?t" (Pokraeovani.)

Mama,

Ve stIedu, dne 15. listopadu 194 111.■.•■■■■o-amwo■o•••■•■•

1041' Oddil DopisovatelsV MIKposiemaarosown■so.taro.wroomen.w.egooas....w.aowo

OINNOSTI ODBOOKY S.A.C.T. V DALLAS. Toto budou paberky a opravy z aspeeneho bazaru.

Ptedne chci opravit sbirku pi. M. Stranska.

A ore je to tam hodne pomichane, prosim br. redakotra, by laskave znovu uveejnil.

Pi. Novotna 8 taster; pi. V. Jureikova 10 zaster a 1 hadkov. deeku; pi M. Toberna 1 (ets/Le vyeivane eateeky, 2 pary detskYch ruene pletenYch rukavic a depieku a ruenik; pi. M. Rendlova. 6 ruenika; pi. S. Spain 1 haekovanou dedku; pi. M. Rezkova, 1 zasteru, 2 sklenene talite; Mrs. Stovaer 3 zastery (tato pi. Amerieanka nam lea kaadY bazar neeim peknYm pkispeje); pi. Valigurova povlaky na poletate; pi.

Marie Stranska, 12 part detskYch botidek; p.

T. StranskY ml. 1 sklenenk ramek a zrcadio; pi. A. Stranska st. 3 rueniky; pi. 3. Malikova povlaky na poletate, 2 rueniky, set ubrus a ubrousky; pi. Mareikova 1 haekov. deeku; p.

Hanek derstve kvetiny.

Napsala jsem nespravne, ze Rudolf Market, majitele p. Anton Pavelka a Sid Pokladnik, darovali za $13.10 uzenin. Objednala jsem od p.

P. za $26.20 uzenin a p. Pavelka (pouze) udelal to na pal; $13.10 jsme zaplatili a za $13.10 daroval, timto chybu opravuji. fiad Pokrok els- 84 nam ochotrie pujcil veechno nadobi a ptibory a laskave k nam do Sokolovny ptivezli a odvezli mane. J. Kutilovi.

A tak jako v kuchyni elo vie na draeku, tak I ve stanku nastalo pit ,otevteni prave obleteni a za kratkou dobu bylo vie yyprodano.

V§ech taster dohromady bylo 40 kus-a a veechny se prodaly. Ve stanku byly sestry, Pf-evra.tilova, Kraftova a Stranska st. Take panenky zhotovene pi. Zelerovou, 2 tucty, byly jak kdya do nich vitr foukne. Zminena pi. Zelerova je chuda vdova, tak rada chtela neeirn Ptispet.

Ptinesla na ukazku tyto panenky do domu k Rotreklum a nesmele se ptala, zdali myslime, te by se na bazaru prodaly. Bylo rids tam 6 ten z naeeho kroutku navetivit nemocnou sestru. Rotreklovu, a tu jsme ji je pochvalily, a aby je udelala. Jsou takove hezke ty panenky, z rukou Ceske chude vdovy udelane. Mela z toho radost, ze take ptispela. Pi. Cepakova, tak6 vdova a vidy etedte ptispeje; jeji dcera Matenka krasne vyeiva a na kaadY bazar da, sve rueni prace, ale letos to byl par peknYch petovYch poletatt.

8Vastni vYherei veci byly: pi. M. Kraftova I. cenu, petovou deku, a ee byla tak et'astna a vyhrala ji, aptidala $5.00 a deku, co dar jedne mlade neveste, rnotna, ae se o torn pozdeji dozvite; II. cena, par petovYch poletata, ptinadia jedne pani ye Fort Forth, jejia jmeno mi neni znamo, a III. cena, 3 kus. had. deeka od pi.

2ivne z Wisconsinu, ptipadla sleene Houdkove z Corpus. Lesni pohadka (tak ja jsem to pa- jmenovala) od pi. Otvrtnikove z Houstonu daroYana,, picipadla pi. Cyril Pokladnikove st., a vette, 'ae z ni mela, velkou radost.

Bingo, tizene sestrou Novotnou, ke jeji velke radosti vyneslo $85.50. Ji yydatne vypomahal s vyvolavanim disel p. Vine Ondrtieek. Do bingo veci darovali: pani, Mar. Adam, Steiner, Mikulik, Valdik, Gafford, Rendl, Malik, M. Sil ml., L. Kartous, A. Hemtal, Vrla, Pokladnik, 8eveak, Prie yratil, StranskY st., Ozyrny, Duro& Novotny, Henzen ml., Henzen st., Kraft, Stranska ml., Toberna ml., Toberna st., Hoeek, ml., Hulovec, Jureik, Mrs. Stoner, V. Kartous, Al. Jureak, Konakovska, Rotreki, Kopeeek, Valigura, Slama, Rezek, Houtvieka, Matejka, Ondrileek, pi. Duekova. $1.00, Kraftova $1.00, V. Maudr $1.00. Jmena claree mi dala sestra Novotna, vypisuji zkracene.

NaAne devea.tka, sokol. dorostenky, ochotrie hosty obsluhovaly. Slueelo varn to a theila leas vase pohotovost. A as vas budeme pottebovat, zavolame vas zase. Byly to: Matenka a Elma TobernYch, Ela Nesudova., Adela Machaeova, Frances Podhradska, Hettie Ondraekova, Mild_ red Ozymova, Lili Kutilovd, Helen a Vrlovy, Frances Joreikovd. U pokladny pilne

byly zamestnane sestry Stranska ml a Tobern6. st. Nemene se nadtely v kuchyni sestry, Konakovska, Vrlova, Huloveova, Oejchanova, Houtviekova, Polaekova, Nesudova, Rezkova, Jureikova, Toberna a ja. V nalevne bratti: Jureak, Jureik, Hulovec a Seveak byli tak zamestnani, ae nerneli ani das se najist. Bti. Hernial a StranskY st. melt na A starosti vYber pellet, a jak vidite dle vYsledku; nebyla to prace snad• neb v loni jsme udelali na bazaru $900.00 a letos pies $1800.00, vice net jednou tolik, a pak doma to prace s tim ptepoeitavanim a Yee zapsat, kaaIY dolar, to je ne na jeden ale koilk veeeril prace, jeete dobte, ore br. Hemtal ma, ye sve acne verneho pomocnika, ktera je mu vydatnou pomoci. Br. ptedseda F. Rendl dohlitel kde, bylo tteba. Tak jsem vas seznamila se veemi pomocniky, kteti ten nejvetai dil prace vykonali.

Je mi Tito, 2e jsem nemohla vyslechnout tee br. Maudra, jsouc pilne zamestnana v kuchyni, ale Usuclek veeobecnY byl, ore se svoji teei vepsal v srdce posluchan. Naee odboeka S. A. C. T. vy.sloyuje mu vtely dik, ore ptieel mezi leas a mnohe nejasne yeti vysvetlil. Ueinil take vYzvu ku sberu aatstva. Kdo co chce darovat, zachovejte se dle navrhu br. Moudra, veci teple, eiste, dobre, tak jako by jste to darovali svYrn vlastnim bratram a sestram.

Nebylo mnoho easu na pobaveni se s navetevnicemi; ony mi to laskave odpusti, pi.

Ctvrtnikova, Valova — s pi. Fojtaakovou jsem se piece pobavila, v pondeli dopoledne k nam ptijela se svoji evarnou, milou nevestou, teeilo leas.

A nyni na konec deveatka, k yam par 11dek. Lituji, ore jsem byla nucena (ad velmi nerada) Detsky krouaek rozpustit. Jsou to ut deveatka 14-15 lete, a v nynejai dobe, kdyt je potteba yYpomocnYch sil, nektere z nich pracovaly pies prazdniny, a i trochu nezajmu o to bylo, jak se strany rodiet, tak deti. Trpelive jsem kaade 3. nedele (oveem, take jsem byla ✓ prazdniny prye z domu 7 tYdnii) ala do Sokolovny a eekala jsem tam na vas, pittly 45, a dokonce po dvakrat jen po dvou. Videla jsem, ze namaha ma, je mama, a ore bude lope kdyt toho nechame, cot se take stale. Mela jsem vas vaechny rada a budu na chvile yam veno1.7and vady rada vzpominat, a vy zajiste take. Pit poslednim picniku jsem devdatka vyzvala, aby kaada z nich napsala dopis o Vestniku o sve praci a zabave pies prazdniny, kaade, jet dopis , napiee, dam malY darek.

Slibily vaechny, ale pouze z 9 jen 4 napsaly, byly to: Rutana Vrlova, Helena Sloyaekova., Kat. HoupYch a Doroty Urbanova. Jen dvema jsem mela pkiletitost darek odezvdat, ty druhe dye jsem od to doby nevidela. Tak se piihlaste, D. Urbanovo. a Kat. HoupYch. Ale presto, ee jsme se rozeely, nezapominejte na Detsk.ou besidku ye Vstniku a pike.

Penize, jea si za tu dobu po 5c ptispevkii naskladaly, $13.50 moan prozatim v opatrovani ja, a aa se cesta do vlasti ote yte, naptlaeme spoleene dopis, vaechny se nail podepiaete, a poeleme je prostkednictvim Cerveneho ktite detem. Udelate jim tim vaeim darem zajeste velikou radost. A oni yam podekuji a povi vain o svem smutnem mladi, jak po dobu 6 let trpely hladem, zimou a krutosti nemeckYch kteti , nieili ekoly, tryznili rodide pro • to, te jsou Oeei. Vid'te, deveatka, ae to udeldte? I vas to bude v srdedkach hrati, ore svoji troekou jste pomohly. Navazati s nimi pisemne etatelstvi, to ut ja, yam zprostfedkuji.

A na posled tisicere diky br. red. Mouekovi, tak laskave a ochothe poptaval mista a uvetejnoval me dopisy, tYkajici se natl. odbodky SALT. a hlavne toho aspeeneho bazaru, srdeene diky. Tisk je ten nejvetei podilnik Uspechu.

Jeete jednou vaem vam, jea jste se o takovY zdar bazaru pridinili i vaem navatevniktm, diky, diky!

Veem etenatam pozdrav zasila,, Boaena Valeikova.

V stare panna: — Co myslite, naael by jeete pro mne aenich? tai kancelafe: — Prodpak by ne? A vzaia byste ci slepeho?

n_aedville, Texas.

PamatnYra dnem buds dea 5. listopadu, pro mantele Vincence a Kristinu Novilkovy a jejich ditky a pkatele, neb toho dne slavili mankele Novakovi 50. vYroei man2elstvi. Hued z rana se sjeli jejich pfibuzni a ptatele, by s nimi v kruhu svych ditek a vnoueat -zlatou svatbu, ktera se konala v chramu Pane sv. Michaela, v Needville, kde oslavenei obnovili. sliby mantelske. Po btadech se svYmi ditkami, ptibuznYmi a ptateli se odebrali na jejich farmu, kde byli uvitani hudbou bratri NesvadbovYch a daleimi ptateli. Priellystana byla ;velka. hostina, jidel vaeho druhu, klobas, barbecue i dost napoja. Vesela za.bava hudbe trvala aa db pozdniho veeera. 4 Ptitomni byli tea mistni dp. farat Klobouk a dp. Nesvadba z Wallis. Ptitomni byly tea 3 sestry oslavence p. Vine. Novaka; a sire mankid Jos. Fojtikovi ze Skidmore, roanZele Jos. Vincikovi z La Salle a sestra pi. Peehova z Yoakum.

Na pamatku k tak yYznamnemu dni jim yenovaly jejich ditky krasne ruaence, ktere jim odevzdala jejich vriueka Loretta, dceru:;tha p. a pi. Adolfa a Betty Novakovycle a tea jine darky od ptatel.

Mantele Novakovi jsou jedni z tech starch pionYra, kterYch ji g zaeina, byt male. P. Vine.

Novak se ptistehoval s rodiei z tech, ' z Petrovic, kraj Chrudim r. 1372. Pani Kristina Novakova, rozena Vincikova se sem pfistehovala od Lhoty Ratiborove, kraj Prachatice ye veku 15 let, tea s rocliei, nekdy v letech 1876. Obe tyto rodiny se usadily pit Flatonii, kde prodelaly teake zada.tky prvnich osadnik.U. Asi pied 30 lety se manacle Novi:_kovi t:residlili do okresu Fort Bend, kde videli lepSi budoucnost a kde dosud bydli na sve farme, asi 5 mil na sever od Needville. I zde bylo jim prodelat krute zaeatky, neb zem, kterou koupill, byla jen hold prerie. Ale svou pill a vytrvalosti se domohli atulneho domova. Vy:thovali 4 ditky, 2 syny a d ye dory, vsiehni zde jsou usazeni. Pan Vine. Novak jest dienem S. P. J. S. T. Nevim, co bych vice jeete dodal, nejsem tadnY pismak, maj pravopis jest nekd y pod fencem! Pteji mantelfun Novakovyna, icy 112111 ye zdravi ovooe sve prace. Vypadaji oba dosud dobte, a mohou se snadno doaiti dianaantoveho vYrodi, eehot jim srdeene ptej erne.

Jeden z Ptito ;sin ,;,ch.

V Houston. Texas.

CtenY pane Hamusek!

Dle Vaeeho ptesvedeeni jste si iapine toho jist, ae einite velice dobte, kdyt stdi,e nekoho kritizujete pro nespravnou deatinu. PiSete, sam nevite, prod po tom pasete, a teto Midi nelasku. A tak ja se Vas taxi, prod to delete, kdyt vite, ore to budi nelasku?

Jest-li - myslite, se podobnYmi dopisy novzbudite eeskou mladee ,aby udraela si eeskou tee, velice o tom pochybuji.

Je leas zde velice male, co umi spr neu eegtinu, nemeli ptiletitost jako Vy, je byli nautili deati ueitele, jako Vas. Mluvi a pill tak, jak se nautili a jestli my manse bdti tak hOrlivi vlastenci, mateme bYti radi, ze se jeate eesky mluvi a pile, a ne, na tom Yidet notad same chyby, aby pak naee mladet se bala y iibec promluvit, te to neteknou-spravne.

Na minulem sjezdu jeden glen tiskoVehe vyboru nam vaem povidal: plate , do Vestniku takovou deetinou, jakou umite, jakou jste se nautili. To byla pekna, povzbuzujici slova. NejakSim popichovanim jeete tadnY nice yelkeho nevybudoval. Na tom nekdy nezaleli, je-li to ova nebo soy a, ale jaka prace se kona.

Zdravi atenate, Spenhelova.

V Mel etesti.

— Ale mel ten zednik Kostika stest.i. Spadl s leeeni a . . .

— Nic se mu nestalo, ore?

— Coa 0 to, zabil se, ale za letela a leeni cihla a dopadla mu na centimetr vedle same hlavy. 0 kousek dal a mel hlavu no cucky!

Cia zPRAvA Z BAZART3 I.1 itAblY l'(;K:1101( HOt'STONU. Na.,1; bazar, poiadany ye prospech naM akde SACT. dne 29. tijna jest u konce, a yYtetek? — snarl 1 hdo tekne, 2e mohi bYt vetai. Vtak 11zynlme -1i, te eel tento obnos byl selman za ten jeciiii % den a pracovnici, kteti se fi eastnili praee vi, co to dalo obskakovani, netli jsme pozde y noel edevzdali posledni phjem, a nasledulici dny v g e dali do potadku; aby se vedelo jaky tef1ek na ge prace ptinesla. Do na gi kuchyne obdi zeli jsme velrni mad°, take skoro fte se . mu-. selo koupiti. Rodina KonednYch ze Sheldon darovala neat cele prasatko a.si- 40 liber dist& Sr;deene jim za tento dar dekujem, nebot' ted' jest opravdu tetko veptove maso k dostani a meli jsme z toho pedinku. Dale do kuchyne darovano bylo: pi. Antonia Kleekciva nakladane okurky; pi. Zirnmermanova maslo a tvaroh; pi.

Dlotiha z Crosby kolaee; pi. Albina KusY jablkoyY zavin; -pi. M. Caletkova kolaoe..

Darky na bazar k prodeji: pi. J. Fusig obrus a stem; pi. R. Spanhel vy givanou kuchatku; sl. Bessie Peklo 1 behoun a 1 par pol gtatri a k tomu 1 behoun, vg e merle vySivane; p. Joe Pekb° y elky obrus a 8 obrouskii a krajkove 3 dadky: pi. Daisy Drab vy givane polg tate; pi. Anna Orsag polgtate z haekovanYmi vlotkami; pi.

Stanley Elmer 1 par pol gtatri a 1 velky rudnik; pi. Angelina Vratel hatkovanou galu; pi. Janie Trileak, Sugarland, Tex., haelcovanou galu; pi.

Aloisie Sostak zasteru a latky na gaty; pi. F. A. Friedel, Weimar, Tex.; 3 pary hadkovanych detskych papueek, 1 zasteru, 1 hadkovanciu rueni kabelku, 2 hadkovane trzdobne kloboudky; pi. Joe Elmer detskou depieku ruene delanou; pi. Estelle Kelly haelcovanou deeku; pi. Fred Burl st. 1 par stkevicri; pi. Hilda Brti g, Buckbolts, Tex. 1 zasteru a kabelku na pradlo; pi.

W. Powell 3 pot holders; neznama, 3 yardy praci lutky na gaty; pi. F. J. Olexa 3 zastery a 2 haekovane deeky; Gordon Jewelry Store, 1 c3.21Difin a 6 sklenic; pan Frank Tesaf 1 coffee table, pi. Anna 2aludek 2 sklenene misky; pi.

Helen Hudgins 1 misku a 1 dtban; pi. Anetka SvaAnove, 3 haelcovane klobouelcy na gpendliby; pi. R. Hanus 1 haelcovanou deeku; pi: Ed. Kad1eeek 7 pintri zavateniny; pi. Terezie Olexa 4 hadkovane deeky a latku na gaty; pi. Anna Moringy haelcovanou galu; pi. Marie Malifiak 6 pomoraneri, 2 talite a Man na vodii; pi. W. VraZel 1 cake; pi. Lorenz Kubala 1 cake; pi. R. Aneinec 1 powder puff, 1 compact, 1 sklenialcu vonavky, vodieku na nehty a 2 kvety; p. Skalnik 5 triett orantri; pi. H. Earl vy givanY behoun a 1 cake; pi. L. Rulik 3 tucty koladu; pi. A. Kostom 2 rudniky a 1 ubrus; pi. J. Kotrla 6 kayoy yeh nieek a kolaae; pi. A. Ruck obraz; pi. P. DveHilc, st. 3 haekb yane deeky; pi. M. 6ernohoiskA 1 cake.

Hotove penize: pi. Berta Subik $20, rodina C. H. ChernoskY $10, p. Jerry Jenidek $10, mantele Kilnarovi $9, po Oft dolarech pi. Frances Tesai1, pi. Ch. Hrugka, pi. Jannie Dvotak, p. Emil Vala, pi. E. Kalousek, rodina Frank Zimmerman, rod. A. Hamusek, rod. Anton BilY, pi. B. Sebek, rod. A. RuckY, rod. C. Knebl, p. Frank Skalnik, pi. M. Cecalek, p. C. Myslivec, rod. Chi Mikug, rod. J. Maraselk, pi. Anna Hrria, p. Stanley Elzner $6; pc tteoh dolarech pi. R. Hanus, Pi . Frances Dvokak ml., pi. Anetka Svadina; P. F. DloutiSr, pi. R. Dixon, pi. Marie RanovskY; pi. J. BilY, pi. Aloisie Kopenitz; po $2.50 rod.

Louis KusY; po $2 p. Jiti Holy, pi. Veronika Vanek, pi. M. Faigl, p. Frank HlavatY, pi. J. Rulik, pi. Jennie Mae Frank, pi. F. Turner, p. V. tebek, rod. F. Klima, pi. M. 8t'asiV; po $1 pi.

Helen Hudgins, pi. Anna 2aludek, pi. R. Hrug -kast.,piMRubAJsha,pi.Mlfk pi. M. Chernohorska, pi. W. Lysey, p. C. V. Fo. . cal, pi. K. Kolaeek, pi. P. R. Mikeska, sl. Carolina Peck, pi. L. Filip 50 centri, gatek z OeSkosloyenska od pi. F. Toman z East Bernard, Tex. a krajkovY behoun od p. Joe Peklo z Californie vynesly $24.40; 2 kejky a cukrovi od pi. A. Jordan vynesly $11.35. CelkovY eistY pkijem byl $735.00. V posledni schrizi spravniho vYboru odhlasovano okrouhliti tuto dislici a odevzdati na SACT. celYth $800.00. Touto cestou dekujeme v§em, kteti nam jakYmkoliv zptisobem pomohli tento obnos sehnati, rnnozi se vymlouvaji, ze jit jsou unaveni tim vybiranim, ze na kaitie stra-

VIESTNiN ne nekdo chce rieco ne dobi.17 Adel, a proto radeji nedaji ta,durna nie, nevzpomenou si, ze nagich hocht se nikdo nepte. "chcee nebo ne", ty hoSi nadstavuji za nas tivoty a my zde v to pie hezky schovani kroutime a vymlouvame se, kdy no,s nekdo Zada aby jsme ptispeli. A tak to bYva, dokud se me to netYka, tak to neboli, ale sotva se me to dotkne, tak je zle. Citime, to mohlo bYti mnohem lepal, ale pracovnici dean vge, co bylo v jejich moci. V sobotu rano jii bylo v sini jako v Ale, sestry Anna Orsagova, F. Tesatova, R. Hanusova, R. Spaiihelova, A. Stardalova, T. blexo yd, L. Sostak a 'S. Elzner napekly ptes 500 kolderi a udelaly "jaternielcy" v nedeli rano, kdy jegte mnollY si liboval v teple posteli, byly jit na nohou sestry, A. Svadinova a F. Dvotalcove, a ptipravily 20 galont gulate, 5 galonti zeli a spoustu knedlikri. Bylo toho na ne trochu mnoho, takove mnotstvi ptipravit da praci, ale oni ye 12:30 hod. melt' vge hotove k obsluze hostri; vepkovou pedinku phpravily sestry R. Hanusova a A. Starealova. V poledne nastoupily k obsluze hostri sestry: F. Tesatova a Teresie Olexova a Anna Orsagova a zristaly na syYch mistech do pozdnich hodin, at se vge vyprodalo. Po divadle ptes ten velkY naval pomohly sestry: 5. D yadic., A. 8vestka, R. Zimmerrnanova, A. Orsagova, a M. Caletkova.

Nemusim podotYkat, co se naskakaly neZ vaechny hosty obsloutily. Na ge kuchyri neni prave nejvYhodnej gi a proto kdy je naval je obtitno vgechny yeas obsloutiti, ale douf am, ze snad jste byli spokojeni a odna geli j gte si k syYm domovrim vzpominky a milt' cit u srdce, ze vykonail jste svoji povinnost. BazarovY stanek obsluhovala rano sestra A. Jordanova, a odpoledne se ptipojila sestra A. Svatinova, kdy cele dopoledne jig ztravila v kuchyni. Listky na deku prodavala sestra J. Rulikova, prvni cena byla progivana deka, material na tuto darovaly sestry F. Tesatova, A. Svadinova, a D. Drabova; druha cena byla, cela peeena husa s nadivkou a pekne okraglena, darovala sestra Wallove., tketi cena haokovany kloboueek od sestry A. Svaeinove. Odpoledni program zahajen byl kapelou "Texaske Gardy," tizena porueikem V. Kuderou a na ygtevnikrim se tento koncert velmi zamloOal. Srdeeny dik za krasnY potitek, bratram F. Aneinec, ptedseda odboCky SACT. a F. Moutkovi take diky za jejich ptilehajici slova a uptimne citena. Take beret= path diky, net) opravdu natai s velkou namahou yenovali Cas k nacvieovani, jenom aby jsme mohli diyadlo toto ptedvesti. Taneeni zabava jako obydejne bYva, tou mladeti hojne nav gtivena a tim koneil na g den bazarovY. Laskave tadam, pakli jsem nee° opomenula, tedy promirite, rada opravim chybu. Je gte jednou path v gem dik.

Nag tad v ptedposledni schrizi rokoval o zaslam vananich darkti na gim hochrim vojinrim, po kratke debate usneseno, aby nag tad misto zasilani baliokti zase radeji venoval svYm nrim vojinrim obnos okolo $20.00 na jejich poplatky. Toto usnegeni bylo vgemi eleny ptijato.

Kdyt dlovek jde do mesta a kouka po tech darkach pro vojiny, musite uznat, ze za $5.00 opravdu mod nedostanete, a pak jest motnost, te ani neobdrti, a zajiste skoro katcly vojin ma sve rodiny, ktere na neho pamatuji v ten svatek a proto jsem jista, ze se na gim hochrim zavdeeime, kdy jim zase venujem tento obnos na jejich poplatky. V loni jich bylo 54, nyni jich jiz je 69. Doufam, ze budem u getteni jakekoliv smutne zpravy, neb doposud jsou nagi hogi jegte vgichni zdravi. A my doma dychtive Cekame na den kdy se tyto hrozne mraky rozplynou.

Nage vYrodni schrize se nam bli p, zase se ten rok ptevalil a my mane myslime, co nam Winese ptigti. V poOledni nagi to.dove schrizi usne geno, jelika nag tad jest tak veliky (okolo 800 Menu) a nage vYroeni schnzi neni =trio ukoneit za pril dne, aby tato zahajena byla jit v 10:00 hodin rano. Pro pohodli Mentz, kteti se sridastni schrize, obdrti katcly listek pro sebe a svoji mantelku (anebo opaene) na obed, kterY bude darovan od radu, obed podavan bude od 12 v poledne do 2 hodin odpoledne. Kuchyfi, nalevna a kuleenik budou po celY Cas schrize zavteny. kad uznava, ze tad jako na g musi miti zajem Clenstva v jednani a proto jsou ygichPi taclAnl, kteti jenom trochu maji zajem o

Ve sttedu, dne 15. listopadu 1944. vzrrist a pokrok na geho fidu, aby se bez ohledU do teto schriae dostavili a tak sledovali jednani a vyslovili sve nahledy. Rano budou projednavany vgechny finandni zaletitosti. Je gte jednou ptipominam, ze senate zapoene v 10 hodin rano v nedeli dne 3. prosince 1944..

Kdyi ut jsem v torn psani, tak to jit odbydu ph jednom. Vgak tento odstavec neni tadovy, to jest mrij osobni. V poslednim VestnIku vidim zase takovir povzbuzujici dopis od br: A. Hamuska,, nevim prod mate bratre takovou zalibu vyWouravani takowYch malidkosti, jako jest "ova." Jegte jsem nevidela a nevim o tadnem ptipade, kde by to "ova" udelalo nejakou rodni praci. Nemusel jste zrovna nam dava.t za ptiklad sokolskou oznamku. Z houstonskeho so kola jegte nikdy nemela tactile, narodni akce prospech, minim za dobu teto valky. Nechci zavadet tadnou s vami debatu, ale kdy ut jste v torn ponaudovani a povzbuzovaiii narodni pre.cee a lasky k vlasti, musel byste, Often jiti phkiadem a to jest chyba lavky, vYmluva na fitly— "J6, nemohu, ja mam rodinu." PakIi ja chci nekoho kritisovat, musim take dokazat, ze dovedu a jsem ochotna vykonati svrij dil a alespon easteene tak jako toho, koho jsem si vzala no, rnugku. Oznamku jsem psala ji. Vtdy tadam br. Moudku, aby byl tak laskav a opravil me moje chyby, nebot' jsem si vedoma moji gpatne degtiny. Nehanbim se za to, nemela jsem ptiletitost desky psat se naueit. Co umim flatlet.la jsem se sama z nag ich dasopisri. Patch by byl br. MouCka videl, ze jest to takova hrozna chyba a ptestupek, byl by me jiste to "ova" k tem jmenrim ptipojil. Ale nag vYsledek z nageho bazaru i bez toho "ova" byl uspokojivY a doufam br. Hamusku, ze podruhe, k(154 budete psat, te trochu ohainieji, nabot' Vase dopisy obydejne bYvaji hadankou a pino .Spidek.

S dobrou vOli a krajanskYm pozdravem, F. J. Olexovii, taj.

V tadu Pokrok Houstonu, Cis. 88.

Ponevadg se nam zabava konana minulY mesic tak pekne vydatila moraine, jinYmi slovy, dobra vac se vidycky podati, bylo v postedni tadove schrizi rozhodnuto a dano zabavnimu vYboru na starost, aby zase takovou za,bavu tento mesic potadal. Proto zabavni bor oznamuje, ze pristi zabava bude 18. listopadu, to je v sobotu, abyste nezapomneli, a zve faechny Many a jejich pfatele. Vstup volnY. Pro tento veder bude hrat znamY 'dem Maestro Rudy Zatopek a jeho orchestra.

Na ruzne namitky, pie bylo posledne hrino malo deskYch kousku, zabavni vYbor ujiat'uje, ze tentokra.te jich bude hrano vice, aby byl ka2dY spokojen. Sestry a bratti, tak se vaichni dostavte a ptived'te sve ptatele.

Za zabavni vYbor: Andka Stardalova.

V

KALENDAk 18. listopadu. Zabava pro eleny a jejich ptatele v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. 19. listopadu. Schfize odboeky S.A.t.T. v Sokolovni ye Fort Worth, Tex. Zaeatek ve 3 hod. odpoledne.

19. listopadu. Bazar ve prospech Cs1.. Pomoene akce potada odboCka NAL Sdruteni v Beaton, Tex. 19. listopadu. Spoledenski zabava, posledni tohoto roku v Narodni Sokolske Sini v Corpus Christi, Tex. 3. prosince. Vtrodni schiize tadu Pokrok dis.

88. v Houston, Tex. Zahajeni se/raze v 10 hod. dopoledne, v poledne spolednY obed a ve 2 hod. pokradovani schaze.

Odinieno divaclio u Stefinin nisledkam nemoci nekolika herc0.

V Podkarpatske Rusi.

Londyn. ( TK.) — Ministr Nemec poslal deskoslovenske vlade telegram, jim oznamil, to ptevzal spoledne s odborniky, kteti jej doprovazeli, spravu osvobozenVeh eeskoslovensktoh okresd na Podkarpatske Rusi ye smyslu rozhodnuti 6eskoslovenske vla.dy ze due 20. illus.

Ve stkedu, dire 15. listopadu 1944.

Piem ij od Lodge

No.

V

zaesic m

Men. -1944.Mort.

umrtni

Expense

Vydini

Jug. Sick B. Petekir Nemoc.

Odbor Odbor

1 12 zari 249.73 4.41 59.10 2 17 Wen 20.47 .90 3 . 18 zati 26.27 9.00 .30 4,21 zati 595.88 77.45 21.25 19.00 5 24 Men 393.26 7.50 24.93 7 10 tijen 325.68 11.50 7.48 8 23 zati 63.23 28.55 .20 9 17 tijen 273.29 19.20 '21.99 10 18 srpen 60.98 2.40 .60 11 11 fijen 34.02 2.10 .50 12 14 zafi 22.20 .15 14 25 zati, Hi. 115.623, 15.05 .60 15 18 zafi 180.1719, 37.90238 16 24 Nen 94.74 8.25 17 25 Nen 551.12 44.10 38.68 18 4 tijen 39.99 19 16 zafi 87.72 21.05 20 26 zafi 443.86 104.60 3.98 22 11 Wen 38.72 .90 23 19 zafi 308.80 17.25 28.86 24 26.zafi 869.21 139.10 72.34 9.00 26 28 zafi 210.30 12.40 17.75 27 21 zati 88.65 9.00 16.36 .50 30 25 zati 166.88 26.65 23.36 31 20 zafi 75.96 15.35 32 17 zafi 18.80 3.45 33 24 fijen 356.85 40.60 9.34 34 17 tijen 14.58 1.30 35 10 zafi 100.73 31.15 5.34 36. 14 srp. - fij. 262.28 33.80 18.50 37 24 fijen 18.66 2.10 38 27 zafi 138.69 42.45 5.84 39 17 fijen 103.10 10.80 1.20 .50 40 20 fijen 419.74 36.00 44.26 2.50 41 16 fijen 23.47 2.70 .50 44 19 zafi.

68.35 6.00 5.50 47 23 zati 335.63 92.50 35.43 2.00 48 20 fijen 242.11 18.30 15.35 49 28 zafi 169.90 13.95 2.40 50 2 zafi 119.31 17.40 42.05 23 fijen, 88.34 5.10 8.89 51 16 zafi 72.29 20.65 18.46 53 18 fijen 6.75 54 9 srpen 260.80 16.20 5.90 55 4 fijen 77.88 4.00 4.51 56 14 zafi, fij. 507.34 41.00 28.60 57 18 zafi 38.75 16.00 1.40 58 27 fijen 346.90 12.45 19.20 81 12 zafi 2.80 57.91 9.10 63 23 fijen 282.61 16.35 6.34 64 18 zafi 40.96 11.25 67 25 zari 139.65 35.15 4.20 68 18 zafi 229.24 16.95 18.46 69 10 fijen 54.08 2.55 13.20 70 25 fijen 128.22 10.35 9.07 71 13 zati 42.22 14.45 .20 72 21 fijen 112.27 7.20 2.58 73 11 fijen 78.47 4.95 76 18 gaff 47.86 11.65 77 9 srp., zati 58.06 9.30 78 11 fij en 46.59 29.50 11.55 80 20 fijen 47.05 4.35 .40 81 14 fijen 129.36 11.85 6.90 82 17 zafi, fij.

58.99 5.70 84 9` zafi 360.59 47.25 32.65 87 24 zati.

142.42 28.20 2.46 88 17 zafi 775.49 140.85 107.28 9 20 fijen 117.68 9.45 10.51 1.00 25.81 90 3 fijen 1.35 ,92 25 zafi 402.37 67.45 84.20 94 3 fijen 125.53 7.80 2.46 95 17 fijen 50.56 .60 3.75 96 17 WI, fijen 56.12 11.45 98 19 zafi 15.76 14.00 99 10 Mien 29.16 1.95 1.10 2.00 100 4._ tij en 21.96 .45 101 19 fijen 40.25 2.85 102 5 srp. zafi 17.02 4.60 103 17 zafi 42.22 19.90 105 16 fijen 35.19 230 107•9 Srp., zafi 179.56 41.70 23.24 108.. : .25 -5,55 120 z - _ 1111 fijen 13B.85 111 24 saki, Mj. 1614 , 9.65 1-12 10 fijen 172.53 15,00 VA 7.M

113 16 fijen 11.79 114 116 19 rijen 38.87 117 7 fijen 25.45 118 27 fijen 31.11 121 10 tijen 153.56 41.44 122 25 kijen 123 11 zati, fij. 91.16 46.32 124 16 fijen 125 26 zafi 32.81 126 27 fijen 112.22 128 10 fijen 60.60 129 5 fijen , 40.76 130 12 zati 306.29 132 12 iijen 8.98 154.93 133 16 zafi 69.68 135 20 fijen 42.99 136 25 zafi 137 27 tijen 26.84 138 17 kijen 186.35 139 13 zafi, tijen 50.98 21.58 140 11 fijen 141 26 tijen 117.50 142 23 zati 179.36 143 21 tijen 267.06 145 21 zati, fijen 87.66 146 16 Nen 61.33 147 19 tijen 19.84 401.34 148 17 zati 149 23 zafi, tijen 17.26 151 18 tijen 159.75 152 21 tijen 45.75 153 17 tijen 53.62 154 25 zati 401.42 26.07 158 24 tijen 160 27 zati 36.65 25.50 161 18 tijen 66.62 162 3 tijen 164 24 fijen 35.09

T- N 1

E

2.10

ere rana 7A/MAVVitter

.70 .50

3.10 .60 4.20 7.35 3.00 11.85 1.75 15.35 4.55 1.05 5.25 36.45 .45 24.10 10.80 12.80 1.95 8.55 11.50 3.45 6.90 30.60 6.30 7.20 8.25 5.70 28.50 2.55 9.15 6.15 3.90 25.05 2.40 18.65 6.30 4.95 2.55

2.62

Niii ZALO

2.50 .40 .60 1.80.

1.40 2.60 36.12 9.95 3.81 2.10 .30.

2.82 1.90 2.80 12.45 5.40 3.40 9.74 12.69 15.38 .40 3.10 73.95 1.40 5.76 5.22 4.00 2.64

11.50

17,003.12 2,118.45 1,130.39 49.00 S bratrsiCym pozdravem, R. A. UrbanovskY, Udetnik.

V fad Elmaton 'Oslo 148, Blessing, Texas.

Bratti a sestry!

Hned v lednove schtlzi tohoto roku bylo odhlasovano, by podobenky (fotografie). vtech elenri nateho fadu, kteti jsou ye slutibe vlasti, byly dodany a pak zaramovany a vyveteny v Narodni sini Doposud v to zalelitosti nebylo nic udelano. Proto jste gadani vtichni, ktefi mate sve mile v branne moci Spoj. Statt, ktejsou eleny nateho kadu, byste jejich fotografie bud' osobne dodali aneb pottou poslali na bratra Joe Zemanka, a,dresa Blessing, Tex., Box 130. Prosim neodkladejte s tim, neb chceme to miti vytizeno co nejspit.

Druhe. Staly se nom jig dva pfipady, te elenove chteli sve pojitteni pustit neb se domnivali, ze kdyby byli zabiti ye valce. .ge pojistku nedostanou vyplacenu. Toto je mylnV nahled.

Nate Jednota dostala &stile svSrm povinnostem v prvni svetove valce a dostava jim i nyni, jak Image kagclk dist ye Vestniku v mesienich zpravach tajemnika H. tr. . Melo by bSti povinriosti ka gdeho elena, nespravhe tvrzeni, tS7kajici se nati Jednoty, toto vyvratiti, a hiedet zjistit, kdo takove teei, nati Jednotu potkozujici rortruSuje.

Tfeti. V ptiSti, to je v prosincove schuzi, bude konana volba fadov3"Tch tfednikt. pro pHtti rok. 26.(16,m timto vteclany eleny, by se do schrize dostavili v poetu co mo gno nejvetaim, obtiviatt' ti, kteti temef za ceiSr rok do schtze neprijdou, at' aspofi jednou za rok spini sve povinnosti vriei kadu a Jednote.

S bratrskS7m pozdravem, Ben Vrana, tajemnik.

Texas. g tefinik Cis. 142, Houston, , Posledni schaze ta.du Stefanik byla detne nafativena, nebot' jsme prijimali osm novYch Menu jak nasleduje: Cela, rodina br. a sestry St'astnYch, Elsie a Clarence MuZnych, B. Klekar a B. Andel.

Za to cvideni "Klubu mladde" a divadlo musely bYti odloleny nasledkem nemoci cviditele br. Ka gpara, kterY den pied programem rowel 137.t odvezen do nemocnice, takte2 sestra E. Stefkova byia operovana, sestra Chupikova byla telegraficky zavolana ku svemu manklu,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resoludn' vYbor fadu Laltavost, 4s. 70, v Guy, Texas, projevujeme nasi uptiznne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho syna, bratra a nakho spolubratra, Pfc. Alfonse J. Orsaka, kterY poloZil svuj mlady tivot na poll cti a slavy v boji za vlast, dne 16. zati 1944. nekde v Vime, drazi pozilstall, ze vas zarmutek jest velikY, ale budii yam alespori easteenou thou, ze i my, spolubratti a spolusestry, citime s varni vas bol nad ztratou tak mladeho a nadejneho syna a bratra.

Dano v Guy, Texas, dne 5. listopadu 1944.

Thos. Kolaja, jr., J. J. Zermrtnek, John John Koval-, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resoludni vYhor tadu Laskavost, cis. 70, v Guy, Texas, projevujeme naAi uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou jejich draheho otce a dedeeka, a nakho spolubratra, Josefa Pultra, kterY zemtel 7. Nina 1944, ye veku 79 let.

PozOstala rodino, vime Z • e face nesete ztrdtu jeho, ale bucliZ yam Atechou, ge i my soucitime ye vaSem zarmutku, neb zesnuly brtar byl vttly dinnYm spolubratrem, a mel v2dy velkY zajem o prospech nakho tadu a nail Jednoty.

ZesnulY bratte odpodivej v pokoji a burai2 Ti zerne lehka.

Dano v Guy, Texas, dne 5. listopadu 1944.

Thos. Kolaja, Jr., J. J. Zemanek, John John Koval., resoludni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. NiiepsanY resolueni vYbor tadu "11.1bo“Haj," dislo 126, projevujeme uptimne citenan soustrast na'Semu spolubratru, Anton Dlabajovi a cele rodine nad ztratou jeho mileho syna, Pvt. Anton J. Dlabaje, kterY polozil svrij mladS7 tivot za vlast a s yebodu narodu dne 15. fijna 1944 nekde v Vime, milk bratte, tie vat zarmutek j y ellIcy a tie tegce tuto ztratu nesete.

Avtak budi'ti yam alespori easteenou 'at ecn,,u, ze my bratti a sestry faclu, uptimne sou me ve vatem zarmutku, budit 'east jeho matce.

Demo ye West, Texas, dne 12. listopadu 1944.

John Huse,k, Jos. Foit, Frank Mrkos. resoludni vSrbor. kterST se vratil ranen z bojitte ye Francii. Nisledkem toho jsme program i divadlo ai se nam herci zase pozdravi. Preji vtem ze srdce, aby se mezi nas brzy vratili zdravi a veseli. Je. ten listopad takova smitenina dostnSrch i smutnSrch udalosti, ge musime ly;t na vkchno ptipraveni.

Tesili jsme se, .2'e se nam vojaci do Vance vrati a osobne se sireastni teto radostne doby, ale neni to mogne, proto tad Stefanik alespon je dice potoit malou nadilkou, kterou spolkovkm bratrilm za more postal.

Upozorriuji eleny, '2e pfitti schrize 3. , urosince, je vkroeni, kdy mama volit rifedniky na pfitti rok mimo jine zale gitosti odhlasui eme si, aby dluh na sin u g jednou byl za,J,nacen a poplatky, ktere elenove po etyti roky plcbyly jim vra,ceny. Penize jsou ptipraveny.

Seznam budu mit hotov tSrden pied schrizi a mutate si jej v- sini pfeeist. Dlu gnS7 obnos HI. tn. milteine oplatit do 1. ledna a elenove MOhou obdrtiet svoje v lednove schilzi 1841.

Alais Vaja, taj.

S pozdravem, V Prace pochazi z hotkYch kotent. ale croce sladke nese.

Strana Pelly, Texas.

Predem prosim o kousek mista ye Vestniku a o viVpcmee pii tomto mem dopisur: Jak jsem slibila etenal'Orn -",TeStniku, ze popi gu. muj ptijezd sem do Goose Creek oil field — toti g to bylo takto. arychbvala jsem 3 , bile holubice, ale jakmile me holoubata dostaly postaditelne kti, delka, aby se na ne mohly spolehnout ge je unesou. tak vyletly ze sveho hnizdeeka a odnesly se daleko prye do sveta. A ja zilstala upine osamocena, farmovat jsem sama nemohia, tak jsem se uhnizdila do mesta a ge budu chodit po vSelijake tedomaci praci. 8testi mi ptalo a ja dostal y praci v jednom stravnim dome, oveem ee peace j:cm mela vic ne g jsem mohla udelat a plat a2 beda mizernY, ale nahoda mi ptala a setkala j,sern, se s elovekem jeho jmeno jsem 112 za.pometa,. On byl zde v Goose Creek, Texas a prines1 si take odtud maleho krokodYla, se kterym se v na gem -boarding house chlubil a o zdejeleh painerech nam vypravel a co bylo pro mne to :hlavni, ge zdejgi delni tide dostanou praci a Slu gnY plat. Ja se ho vyptala, kudy se sem da dojet, on mi vge jak nalegi tekl, kudy mom sem jet a ze je jistY, ze praci dostanu a slu:SnY plat. Tak jsem pak o tom I/ gem pfemY stela a po dobrem uva geni jsem muj bardeek ozavrela a ge se sem pojedu podivat. Ptijela jsem do Houstonu dne 11. dervna 1917, po delpoptavani, kudy se dostat do Goose Creek bylo mi tedeno, ze chci-li jet po kale nebo po vocie, Le maid lod' jede po vode do Goose Creek.

Ja jako thala zelend gaba jsem si zvolila, tie po loch pojedu, bylo nas cestujicich sem asi 6 a tak no 4 hodinove plavbe jsme se gt'astne sem destali, 0:e milj ty Bo ge, jake bylo,rne pfekvapeni, led' stanula u bfehu -a ze mame slezt, ge to je to Goose Creek. „I'd hledela jako tele na nova vrata a pravim, tote je Goose Creek?

ZacinY ptiSta y, ani vubec gadnou budovu jsem nevidela , Si pfedstavovala, tie ptijedu, jak jsem si oamatovala z vypravovani mYch jak prijel ku pfistavu do Galveston, Tex. ze stareho kraje. No myslim si, toto je hrozne zde, kudy a karn ted' piljde g ? Moji spolucestujici seskakali ani ja se nadala a kam -kterY gel, to ja, nevedela:,eale ptam se vedle stojiciho eloveka, kde je to mesto GooseCreek, on mi naznadil smer, kudy :main jit, ale zase ani testa, ani chodnik 241nY, tak jsem se dala naznadenYm smerem. ale ono to bylo dim dal hiite, same bla, to, voda a tech "derikil" veude stab a v gude to donelo. Pri kagdem deriku byl chromny kotel a tam to stra gne hotel() a mne se u g zaeinal timocho yat strach, ad ja nikdy nebyla gadnY straspytel, ale uz jsem opravdu se bala a jests po nekolikrat jsem se ptala, kudy dojdu ku nejakemu boarding housu. Bylo mi ukazano, tie jen at' jdu, ge tamhle je jeden boarding house, ja pravim, to ge je boarding house? Tak jsem pelentovala u g v samem strachu pies blato, vo• a2 larnzee gkaredou a tech olejovYch trubek a vSude to 'para sydela z tech ohromnYch a2 konec koncu jsem pfi gla ku mi naznadenemu bearding house, ale zase smula, v gdyt' to bylo net z plachet di celtu, ba ani jsem nevedela jak tome to 'itikaji, ale kudy zase je nejakY vchod ci "office"? Koneene jsem uvidela se kmitticut nejakou Zenskou a tak jsem se piece k ni dostaia a ptedlo gila ji me nesnaze. Ona rime zvata devnitt, uz jsem byla a g mot unaveno a hiadova a horko bylo a g hrfiza — tak ji pravim, 2e hledam misto, kde bych m.ohla pobYt par dni a ge se ohligim po nejakem boarding house, ze bych chtelapraci; ona odpoveclela, ze zde neni jineho mista a pro genske obzvlaete ne, ale ze jestli chci, ge ona mi praci da, ale z e musim pfespatvat s ni v jejim campu a ge mi da 8 dolara na tYden. Myslim si, zkuvim to, ale nez doted, ne g si najdu nem lepgiho a fekla jsem ji. ze zustanu. Zavedla mne do jejiho k.empu, tree iu jsem se omyla, ptevlekla a chtela jsem neco polist, tak mi dala nejake zakusky a ka y o nez ad jsem byla unavena, tu not jsem shore nic nespala. Asi o put pate hodine rano jsma uz byly v kuchyni, byly jsme 3 'ten• hiy.':ina.ch se zadalo snidat. Byly tam jen z ,dlouhe stoly a okolo tech stolil • vice a .tech hladovYch delniku obsedlo tech ClectlaYch stolil a jak jsern je pozoroi jim vse chutna. Stale se mi to v ge at k srarti pre to n.e2 jsem se upokojovala, no

rcat, dne ld. listopadu 1944.

VtSTNIK

Faninko, neg si vyclelaS aspon na zpateCni cestu, pojedeS dorrni. Po obede ka g(IST den jsem mela asi 2 hodiny volneho dasu, tak jsem si vytla se podivat do pole a one tech velkych kotIti bylo at 4 a 6 pohromade a tam to hotel° at hrtza; oni dtive vte hnali parou a ten olej straene hotel a dunel, ja se bala, ge se mi zem pod nohama proboti, no strachu jsem mela dost a myslela jsem, ge to vte jednim razem vylitne do vzduchu a zde ge bude ohromna, dira napinena, moiskou vodou. A toho mesta tu nebylo jake ja jsem si ptedstavovala. Byly to. oveem nejake story se tivobytim ba i gatstvem, ale jen takove copy. Do tech kampu jsem se dovatela trukem z Houstonu, poeta byla v Goose Creek. Po mem net kratkem pobytu zde delnici men nejake nedorozumeni se spolednosti olejoveho pole a sli na stavku a za par dni se zde tabotili vojact'To bylo vojakii, veude samy vojilt a mne tit bylo z toho vteho at kyselo u taludku. Jednou odpoledne jdu do mesta a na poetu — drive jsem chodila tou cestou, jakou jsem uznala, ge by byla nejblitei a tak jdu, ale zase pfekvapeni — na mem chodniku byl ut postavenY ten nejlepei fenc co se jen postavit da z dratu, 5 dobfe natatenych dratn. Hledim opet jako tele na ten fenc, ale ad jsem byla dobrYm znalcem prolezat dratenY fenc, a plies tento jsem si netroufala, nechtela jsem si potrhat eaty na sobs, tak jsem musela jit okolo, ale zpatky jsem zase ala mYm obvyklYm chodnikern a ptiela jsem na misto, ge jsem se mohia dobfe podkulit pod ten drat a jdu, ale ne g par krokil a o kus dal bylo velke skladi gte tech olejovYch trubek a nejaka aopa di office, ale zase videla jsem tam okolo toho skladigte nekolik mugskYch, ale jak mne shledli, jeden z. nich mi gel vstfic. Kdy g jsme se potkali, on se mne pta, kudy jsem tam pfi gla a co tam chci, ja mu tekla, tie tamhle jsem se podkulila pod fent a tie tam nic nevidim co bych chtela a ge jsem byla ye nieste a na pogte a ted' ge jdu tamhle do kampu dome. On na mne spustil, ge tam nemam co cleat, ge tolik vim, ge je stavka a ge tam tudy nesmi chodit gadnY. Ja mu pravim, ano vim, ge je stavka, ale ja nestavkuji a s vagi stavkou nemam co cleat, on ale, ge mug, ja pravim, a co kdy g ja gadneho mute nemam. Tak mne vzal za rams a ge tamhle je brana, kudy musi yen z tamodtud a tak jsme all ku brans, ja, se mu vysmekla, ge mne vodit nemusi, 'g e nejsem opild, tak jsme do gli k to bran& jet byla dobfe uzamdena. Vzal kilo, odemknul, otevtel a strdil mne ven- a ge vicekrat at' pry tamtudy nechodim, ge bych mohia byt zaviena. Ja mu podekovala a myslim si, jen aby to ty chlape kozel do zadku trk. Musela jit na okolo a ptidat do kroku, abych byla yeas v praci, nebo moje pani mela dobrou vytidilku. Tak jsem byla mrzuta a strach ti g nekam jit, dala jsem vypoved', tie se musim jit podivat moje pani Mrs. Anderson mela na mne zlost, tie davam vypoved', ja neftekla nic, neti mi bylo do plade a odjela jsem domil. Ale co zas doma budu cleat, oveem, to jsem zase mohla jit do stareho boarding house a delat za $2.50 na tyden; vyprodala jsem doma vae a za par tYclna obdrtela zpravu, to v Goose Creek je stavka urovnana ate prate je dost, tak zase zpatky tam a zase zrovna do prate. Ut to zase veude dunelo a pracovalo se, stavely se opet nove deryky, tam na torn motskem zalivu jich bylo moc a eerpal se dobrY olej. Jak easto jsem videla na me vlastni odi, jak ten plyn vybuchnul a ten deryk se rozlitnul a hnalo to do vzduchu, trubky ze zme vylitly, v jednom mists to vybuchlo tak silne, ge k tomu nebyl ptistup tadnY a hnalo to do vzduchu vodu, olej, pisek a hvitdelo to at v uaich etipalo. Delo se to nekohk tYdnu a tak jsem pracovala pro Mrs. Anderson neg kratkY das. Nekdo mi napovidal, 'ge olejova spoleenost ma velky boarding house a ge tam dobfe plati a tak ja se zase jedno odpoledne dala na prochazku a smerem k tomu Gulf camps boarding house. Aekoliv jsem se bala jit dovniti, piece jsem tam vela a myslela jsem, no snad mne tam nesnedi, ale zpozorovaia jsem na prvni pohled, tie se tam asi stala nejaka hadka a ptam se, ge bych chtela mluvit s vedoucim tohoto boarding house. Byla jsem uvedomena, ge Mrs. Glas je feditelkou toho boarding house a bylo mi ukazano, te tamhle

to

je Mrs. Olas. Ona ke nine ptibehla a to skoro lekia, ale ja se teen jakag pomoc, musela jsemrici, Co tam chci a pravim ji, to bych si ptala vedet, zdat bych tam nemohia dostat praci; ona mne zmetila stratnYm pohledem od hlavy at k pate a pta se m.ne, co bych chtela cleat, ja, ze bych chtela mYti nadobi. Ona chvilku asi nad nedim ptemYelela a pak mi tekla, ze mi da praci mYt nadobi, ale ge musim tam bYt pted eestou hodinou druheho rana a ge plat je katdYch 14 dni ate dostanu $22.50. Byla jsem zase ohromena tak nenaddlyrn pitijetim a ge zase bude Mrs. Anderson zla kdyg dam opet vypoved, ale myslela jsem si, ze jsem sere ptijela za tim Udelem, to je tu sluenejei plat a tak jsem se rozhodla, ze dam vypoved' at po vedeti. f?,ekla jsem Mrs. Anderson, ge at' se na mne nezlobi, ale k rano piljdu pracovat jinam a ge tam dostanu vetai 'plat.

•• (Pokraeovani ptitte.)

V SOVt; TSKA ZflIRANIeNt POLITIKA. Izvestija uvetejnily dlanek o svazku sovetskYch zahraniene-pOlitickych dokumentu, kterY byl prave uvetejnen. Tato sbirka dokumenth ukazuje, jak se tvoitila koalice svobodumilujicich narodit. Tato koalice se nezrodila pies noc, bylo k ni titeba velikeho Usili a cestu k ni razila pitedevgim sovetska, politika a jeji hero!, cky boj za mir a kolektivnl bezpednost. Prozirava sovetska politika -take zmatila plany nYch "hrdinil neintervence," kteti ehteli, jak Izvestija uvadi, zaplesti SovetskY svaz do valky, a sami si myii ruce. Vlastenecke sily a vynikajici politikove Velke Britanie a SpojenYch Ste.tu, vystupujici proti politice isolacionismu a appeasementu, rovneg ptispely k tomuto obratu a svetove politice. Ve svazku dokumenttl, ktefy prave vy gel, je podstatnY material, ukazujici jak se tvoliila. a konsolidovala protihitlcrovska kcalice: jsou tu fedi Stalina a Molotgva, ciiplornaticke dokumenty, deklarace atd.

Kokumenty ukazuji naprosto jasne, ge sOvetska vl&c,cla nepokYida koalici britsko-americkosovetskou za dodasne sdru geni, nYbrt naopak jak zdfirazfluji izvestija — ge je ptesveddena o spoleanYch zakladnich zajmech SSSR, Ameriky a Velke Britanie a o dulezitosti teto velke aliance pro zajiSteni miru a spoluprace hospo7 datske, politicks a kulturni mezi narody.

V Corpus Christi, Texas.

MoZna, ge je to nasledkem voleb, ge taky nechame o sous sly'Set zde v Corpiis. Zaliste jsme vgichni radi, lie jsou narodni volby minulosti a ze jsme vyhrall na cele date. My zde jsme se zadrCeii dobfe, neb Roosevelt dostal 75% hlasil.

Doufejme, ze ty volby byly dobrym ponaueeriim pro takove pany kalibru O'Daniela a ge budou ted' spolupracovat s presidentem a ne hazet mu klacky pod nohy.

Zvu timto airsi vetejnost na posledni zabavu v roce, kterou zdej gi Sokol potada, 19. listopadu, spojenou s chutnou vedeti pti hudbe Baeove.

Rud. Troubil.

S bratrskYm pozdravem, V DO SEATON A OKOLI!

OdkoCka Narodniho sdruZeni v Seaton, potada v ncdeli 19. listopadu malt' bazar, (ale mtHe bYt i dost velkY) proto tiadame vtiecky pitiznivce deskoslovenskeho naroda, by piispena onen podnik Dary miliete doli dat v sini fa du livezda Texasu v Seaton, dopoledne 19. listopadu a neb pi. T. Martinek, pi.

Fr. Beeka a Fr. S' pahhel, Sr. IVIUZete pfinest v ge, co se cid zpene git. Doufam, tie nas nezklamete a ptispejete vaichni jako vgdy. — S pozdravem, Fr. 8pailhel Sr., pteds. vYboru.

V Beneli dekuje Nicholsovi.

LonclYn. (6TK.) — President Benet ye sve odpovedi velvyslanci Nicholsovi, kterY mu blahoptal jmenem diplomatickeho sboru k vYroei eeskoslovenske nezavislosti, pravil: "Dohody anglo-sovetska a deskoslovensko-sovetska jsou zgikladem nove organisace sveta, jeti bude s to uc:hranit licistvo od dal gich katastrof. Povstani Slovakh je dide gite vojensky, ale take pollticky, nebbt' dokazuje loyalnost Slovakt k republice a jejich pfani po sou giti s Cechy a Karpatorusy ve svobodnem deskoslovenskem state."

K

T

V

Ve stfedu, dne 15. listopadu 1944.

strann.

FIRKUSNY VE WASHINGTONE.

Piehled piijmu a vydani za mesic fijen 1944.

Omrt. fond Vydinf fond Dets10 Od. PaTEM: Od radu $ 17,003.12 $2,118.45 $ 1,130.39 Bondy 6,641.30 5,096.61 Splat. maj. ptjeek 49,928.38 Splat. puj. certifikatil 10,190.97 ZaplacenY zavdavek na zaprodanY majetek 1,000.00 Najemne z majetku 105.00 731.07 Urok z majet. pujeek 9,843.93 Urok z puj. certifikatti 3,714.41 Urok z bondii 493.05 Olejove "lise" 240.00 VYdelek z prodeje bondil 1,858.70 Prodeje potkeb mist. Maim 12.00 Za odhady Poplatek za odhady (v suspensi);

Nemoc. Od.

Odhad. fond_

$ 49.00

$

Soutet

$

20,300.96 6,641.30 55,024.99 10,190.97

130.00

1,000.00 105.00 10,575.00 3,714.41 493.05 240.00 1,858.70 12.00 130.00

42.55

42.55 $ 110,328.93 137,484.87

CelkovY pfijem Bilance hotov. 10-1-44

$101,018.86 $2,130.45 $ 6,958.07 9,370.48 122,162.42 3,320.31

$ 49.00 907.17

$ 172.55 1,724.49

Soueet

$223,181.28 $5,450.76 $16,328.55

$956.17

$1,897.04 y $ 247,813.80

.50

28.523.21 7,906.00 10,000.00 33.34 16.43 1.50 189.61 20.28 151.48

VYDANt: 28,523.21 Piljeky na majetek 7,906.00 Moly certifikatii 10,000.00 Vyplaceno na funrti 33.34 Vyplac. nedospel. dedicfun 16.43 trok Vyplac. nedos.

1.50 Vydani s prodejem majetku 189.61 Opravy majetku 20.28 Vra.c. iirok z piij. cert.

22.13 Vracene umrtni paplatky 1 1/2 % za praci s ptijekami 235.50 pravnimu radci Zafizeni v Ufadovne Komigne organisatortm Cestovne .

Express Schtze Slay. tjfadovny Rtzne potteby na vydrio_ vani Hlavni tfadovny Lekafske prohlidky Za notelskou praci Vestnik Pogtovne Najemne z Afadovny SluZne idednika SluLie vYpomoci Potfeby a tiskova prate v tfad.

S. S. _clan Telefon a telegraf VYmena poukazek T. U. C. C. del Vyplac. zadrZend dan z pfijmi). zamestnancil (Witholding Tax)) Vyclani na karu, (gas, oprava atd.)

Odhady majetku

128.85 40.00 1.061.29 73.75 8.62 153.50 12.27 272.50 15.00 766.14 45.58 60.00 981.85 556.15 101.48 101.40 57.41 17.99 25.35

235.50 40.00 1,332.21 73.75 8.62 153.50

270.92

12.27 326.50 15.00 766.14 45.58 60.00 981.85 556.15 101.48 101.40 57.41 17.99 25.35

54.00

135.10

135.10 56.99

114.45

56.99 114.45

Celkove yydani Bilance hotov. 11-1-44

$ 46,948.00 $4,542.37 $ 453.77 908.39 15.874.78 176,233.28

$

.50 955.67

$ 114.45 1,782.59

$ 52,059.09 195,754.71

Zbytek hotovosti

$223,181.28 $5,450.76 $16,328.55 1

$956.17

$1,897.04

$ 247,813.80

955.67

1,782.59

195,754.71 1,827,193.62 1,522,380.33 522,981.69 88,566.26 633.69 25.00 10.00 10.00 8,020.17

PREHLED MAJETKU JEDNOTY: 176,233.28 Hotovost v bankach 1,798,797.37 Bondy 1,4'74.373.58 Majetkove pfijeky 522,504.69 Thjeky certifikatii 88,566.26 Majetky( farmy atd.)

633.69 Macy (collateral) 25.00 PAjelty (personal) 10.00 Maitko (meter) 10.00 Podily Zafizeni v tfadovnii Auto Soueet

908.39

15,874.78 28,396.25 48,006.75 477.00

8,020.17

$4,061,153.87 $8,938.56 $92,754.78

S bratrskYm pozdravem,

1,000.00 $955.67

$2,782.59

$4,166,575.47

1 - 7, A. Ifrban.ovskY, teetnik.

Washington uvita.1 vystoupeni Eudolfa Firkugneho dne 24. fijna, s upfimnyrn. pote:Senim a velkou chvalou. Rudolf FirkuSny hrai s washingtonskYm komornim sdruI. "Chamber Music Guild" v Continental Hall 'za hojne easti z kruhil hudebnich a spoleeenskYch. Veder s pfevaZne deskoslovenskou hudbou byl uspotadan na poeest eeskoslovenskeho velvyslance V_ladimira S. Th►rbana a jeho choti. Na potadu byla skladba Antonina Dvofaka, kvartet op. 51, Smetano y a tfi tance, a po prve byly y e Washingtone provedeny fantasie a rondo od Bohuslava Martin& Krome techto oeskoslovenskYch eisel hral FirkuSnY s komornim kvartetem Brahmstiv kvintet op. 34. Koncert byl prena gen rozhlasem do Ji2ni Arneriky.

Washingtonska kritika netajila se chvatou virtuosity a mistrovskeho umeni Firku§neho.

Uvadime nektere yYriatky z techto hudebnich recensi: Ray C. B. Brown, Washington Post: "Klavirni virtuosita FirkuSneho spolu s yytic'ibenou technikou, delikatesnosti z yukoyeho zabarveni, hbitosti a vyspelou pfedstavivosti si neivethho obdivu. Jeho hra upoutala hlubokou pozornost posluchaen a Lvotnost poclani zd0raznila jeho vynikajici tleast na tornto potadu."

Betsy Winter, Washington Daily New-;: morni hudba doclava silneho napeti a barviteho poslechu, je-li jeden z jich hraeu pianista tak mistrovske techniky, tonove jemnosti filasne zruenosti, jakYm je Rudolf FirkuLty." Glenn Dillard Gunn, Washington TimesHerald, nadpisuje svou kritiku "Vystoupeni FirkuSneho je klavirni sensaci" a piSe mimo jine: "FirkuSneho jmeno stalo se slavnYm po jeho vystoupeni s komornim kvartetem. Je opravdoy ou klavirni sensaci a jell() virtuosita je vskutku monumentalni . . . Podani FirkuSneho se yyznaeuje konstruktivni imaginaci a s obdivuhodnou lehkosti dava vyniknouti novym obzortim zy ukovYch kras pianistickYch".

• Alice Eversman, Washington Evening Star: "Brilantni lira Rudolfa FixkuSneho pfina,Y spolu s jeho nadanim novY Z'ivot a Zivotnost klavirnimu umeni .•. . Jeho sympaticky vztah k hranYm skladbam poji se pfijemne s prstoyou zruenosti, ktera take skladby dini snadnymi. Maloktery umelec je schopen takove vytry alosti a takoveho brilantniho podani. Firkusny je nadan vsemi pfivlastky velkeho umelee. Vedle nepfekonatelne techniky proley uje bezmeznY temperament, pfi eem't iimerne is zacho y ava citove pojati a by.strou inteligenci . . . " VSichni kritikove se yyslovuji velmi poch y alne o prvnim proveden y Martinovy Fantasie Ronda. Glenn Dillard Gunn z Times-Heraldu pi-Se mimo jine, ze Martinn jako tvurce klavirniho umeni musi bYt povaiovan za velkou osobnost v soueasne hudbe." Obe jeho skladby jsou pevne zakotveny v Lisztove idionu a to je zajiste dobra. zakladna. Ale pfi torn 1:,artinovi se je§te podakilo pojati do techto skladeb mnoho odstina soueasne hudby. Zvukove rozpory a sonorni kontrasty jako i obdivuhodne fluktuace sily a nalady vedou tuto dramaticky vYraznou skladbu k nejvy'SSim vrcholkam napeti".

Firkugneho vystoupeni zanechalo ve washingtonskem hudebnim svete velky ohlas a opane 'pkispelo k 1peSimu poznani velkolepa hudby oeskosolvenskych mistrit.

V Maxa o Benegovi.

LondYn. (O. TK.) - Pfedseda Statni rady Prokop Maxa ye svem blahopfani presidentu Beneg ovi ke dni nezavislosti vzpoinnet kojiveho vYvoje udalosti na v gech frontach a vstupu Rude armady na deskoslovenske Diky BeneS'ove statnickosti, vytrvalosti a trpeliiyosti bylo dosaleno pkiznivych yYsledk•Lz. (,echoslovaci vedi, Ze je- osobni zasluhou presidentoyou, ze si deskoslovenskY lid doma i za hocnicemi zachoval vnittni jednotu viterstvi. Hovory s delegaty Slovenske narocini rady potvrdily, ze v zakladnich veceeh doma i za hranicemi panuje jennota,

Ve sti'edu, dne 15. listopadu 1944.

VitSTNiFC

Strana

,i6tu Texas.

SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE UftEDNI

OF TEXAS.

REDAKTOR — MANTA MOUeKA — EDITOR Vydava.tele — Publishers eECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Peedplatne $1.50 roe. Subscription $1.50 a year Zmeny adres za.silaji se do Hlavni tindovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dop!sy, peedplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NEDEJ SE!

Napsali Bert Brecht a Fritz Lang.

Brat e! Maj bratee! Pkieel cten!

Price kus musi to;rt proveden!

PochoC.en veznii! Pozor mej!

Ildr,tuj plamen! Nevahej!

Ku bi'nclu cestou, jet nevede tisk! zemei! Pro lepti svet!

Bez clechu volej: "Vydrtet!"

Ku peat, stale, ku peedu hied', ne2 krvavS7 vrah bude trouchnivet, az jeho valka bude dohrana a nee bitva vyhrana.

Dal ji nes cestou, dal pochoderi dej!

Nikda se, bl-atte, nepcddej!

Peel. J. L. Rychnov.

V Pon. I ;al: v u filmu "Hangmen Also Die" je uveznenYmi rukojmimi mladY scena, kcie nesinelc vythlane z kapsy papirek a uka- • ze jej basiiiku! Nezvalovi s prosbou o posudek.

Napsal nennelou rukou basefi a chce slyeet odbornikovn kritiku. Nezval, start' pan, pteete basen, je s •ejme dojat a iekne, ze by to lepe napsat nedovedl. Baseri se ate a vrYve, se v mysl a pamet' vezna, at se stane jejich sborovSun zpevem. Na konec pak, kdyt posledni skupinu odsouzenou k zastteleni, odvati Gestapo na popraviSte, spivaji ji vtichni, pees vYstrahy dotoren, odjiaciejicim na cestu. Shora otieten je plekiad tete) basne.

V Zuoviarscasni presidenta Roosevelta znamena souldas americkeho lidu s presidentovou leaflet' i zehranicni politikou, zahrnujic v to povalcene laspoeadani sveta se silnou spoleenosti naroda. pro zabezpeeeni budouciho miru se Spoj. Staty jako daletitym einitelem. President Franklin Delano Roosevelt byl v narodnich vol7. listopadu 1944 zvolen pro etvrbads v tou lhutu v Bilem Dome velikou yeteinou, ktera behem tkdne vzrastala a zaeatkem t. tYdne vi se jak nasleduje: z celkoveho poetu 130,810 precinktu v celYch Spoj. Statech, me Roosevelt 25.1S5.000 hlasil a Dewey 22,105,000 hlast.

President ma 4 92 elektoralnich hlasti a Dewey h'asu. Jedenact jitnich state a pet pohraUnie s10 sane pro presidenta na' sovslca a take vYchod a zapadni pobi-eti velkYrni veteinami do Rooseveltora zatim co staty steedozapadni Masavet§'t-, ami pro guvernera Deweye. Demolot I zy sili sve vettiny k kongresu: do senatu z i deic, , krate 24 svych lidi — .budou miti tnent, republikani 37; do domu ra 1e an= dernokrate 248 svych kandidata iti- Loa -c dome poslanca jest 218) — republikani wchn l kongresnika. Isolaenici dostali ye volbach na "frak," p ,avestny zpateenik se-

nator Nye ze Sev. Dakoty a zapl'isahl3i neplitel demokraticke administrate; kongresnik Fish a New Yorku — pora2eni byli tace zaslouzons.

Texatti "regulars," podporovani kapitalem, co-pail a neptateli New Dealu, pro net nat nepovedenY senator O'Daniel konal tesne. peed volbami cirkusacke turtle pc) Texasu tpinivte ttedni Washington, porovnavaje ho s Augiato vYm chlevem, yyta.dujicim vyeiatent---7-oclopadll jako armada "cisafe a pane naKraloveho Hradce 1866. Byli biti jako tit() celkove v Texasu vrtenYch 1,150,000 hlasta ziskali talostnYch 150,000 blade Vitez narodnich yoleb president Roosevelt vratil se v patek rano ze sveho domova (Highland Park ye statu New York) do Washingtonu. Dostalo se mu okazaleho a srdedneho uvitani davy lidu v poetu pies etvrt milionu duti. V sidelnim meste toho rana padal studenY deet, cot nevadilo, aby statisice uptimnYch Amerieana vzdalo zaslouteny hold nejvyteimu teedniku republiky — niuti osvicenem.u, staAniku proziravemu, neochvejnemu vyznavaei idalu demokracie a opravdovernu tell a zastanci lidu. Prortetelnost necht' dopeeje mu daleiho zdravi, pottebne energie a zdara k brzkemu dosateni viterstvi a uskuteeneni plant k zavedeni trvaleho miru a bezpeenosti pokojnYch naroda! eske srdce nezapomene na listopadove dny 1939 a neodpusti vraham deskYch studenta. Po 28. tijnu 1939, kdy Nemci poznali, ze eeskY na rod se neda, zastratit unifbrmami, projitdenirn ozbrojenych aut ulicemi, veznenim a popravami, ani steilenim do davu, byli ptekvapeni, se. Dakazem strachu bylo, ze K. H. Frank musil svYm pochopam dodavat nejen odvahy, ale donutit je take k fitoku proti bezbrannemu obyvatelstvu, ktere jim nechtelo venovat pbzornost. Nemci by se byli nebali keiku a povyku, ale Ma na ne hraza, kdy lid bez rozdilu spoledenskYch ttid peichazel v dastojnem klidu a tichu, s hlavou obnatenou a se slzou v oku kladl kvetiny k pomniku sv. Vaclava. Tehdy Nemci poznali, ze nejnebezpeenejtim tivlem v boji proti nim jest inteligence, peedeveim pak vysokoAkol§ti studenti. Rozhodli se tedy zakroeiti proti nim co nejkruteji. Horedne hledali zaminku a koneene ji nasli. Jednou z detnYch obeti poulienich bitek, vyvolanYch Nemci 28. eijna, byl tet student lekatske fakulty Jan Opletal, jent tetkeinu beitnimu zraneni podlehl 10. 11stopadu v jedne pratske nemocnici. Zprava o jeho smrti proletla mezi studentstvem jako blesk. V zapeti pak nasledovala dalti zprava, Nemci povolili yeeejnY pohteb. Dne 13. listopadu dopoledne bylo prostranstvi pod Slovany doslova ptepineno studentstvem, ktere se peielo rozloudit s kolegou. Pti ukladani rakve do auta studenti zapeli celou Ceskoslovenskou hymnu.

Auto se vzdalilo a da y se hnul smerem dola. V ten okamtik ptijelo auto obsazene Cleny fiestapa, jent bezohledne vjelo do davu a povalilo tam nekolik teastnikt pohebu. Drza peitomnost vraha v okamtiku, kdy odvateli jejich obeta yydraidila yeechny k napadnym projevam nevtle. To byla zaminka, pro kterou si Frank vytadal pinou moc k zakroCeni proti studentstvu a yysokYm tkolam. V noci ze Ctvrtku 16. listopadu na patek 17. listopadu nemecke vojenske oddily ke 3 hod. rano obstoupily veechny universitni budovy a vrazily pak-dovnite. Spiel studenti surove napadeni a pozatykania Ze Svehlovy kolleje druhY den policie odnesla nekolik desitek mrtvYch, zahalenYch v prosteradla. V Masarykova koleji v Dejvicich take mnoho studentt. ubito. V jinYch budovach dotio k nemene stratnYm vflevam. Zateeni studenti natladeni do 31 mestskYch autobusa a odvezeni do leteckYch kasaren v Ruzyni. Pei zatYkani stude-nta vtechen osobni majetek studenta a studentek pokraden. V Ruzymi byli mladici obeti sadistickeho mudeni. Je nad vetkeru pochybrrost-dokathno, ze v Ruzyni bylo v patek 17. stopadu popraveno 34 studenta a v sobotu v arce u Prahy 27 studenta. Poeet ubitYch studenta a mladYch intelektuala za tai nedele mezi 28. tijnem a 20. listopadem &nil pees 1,000.

Listopad je v deskYch dejinach kletY mesic — dne 8. listopadu 1620 znidena byla v bitve na Bile Hole eeska, samostatnost. Na severnim svahu Bile Hory je ruzyriske letitte — tam ubijena byla eeska mladet o 319 let pozdeli. M •ate o-

pra-s,-J3t.

zapomenouti na listopadove edpustit vrahtun eeskSrch stuspravedlive pomsty? NikoIs! Viterstvi spojenct musi znamenati take soravedlivou pomstu.

Dfiletite! Zmefite ihned odkaz na certifikatu ✓padu,'te &kilo jest mrtev. Uryehli se tim vSr i:ata Vakhdeertifikatu a tgetfi ptipadne dalgi sealohy vaeim dediam.

15. — 17. listopad 1939 v Praze. Ve clnech prveho popravy 11 deskYch studenta ustaYen byl v Anglii — tsteedni svaz esl. studentstva — ktery pusobi po dobu valky a pini v za hraniei povinnosti a prava csl. studenta, kterYm to bylo ye vlasti znemotneno. Svaz zastu puje esl. studentstvo peed mezinarodni vefejnosti (v mezinarodnich studentskYch organisadoh) a stare. se o to, aby dostudovali ti, kteti odchodem do ciziny pterueili studium a peeuje o udrfeni a prohloubeni kulturniho snateni studentil v cizine. Esttedni svaz esl. student stye, vydal v Anglii 17. listopadu 1940 toto provoland: Je tomu rok, co v pratskYch ulicich zavznely sinrtici vysttely z putek nacistickYch pochopii, jet vzaly tivot mnoha deskoslovenskym studentam. Byly to nova obeti, ktere narod pi•ines1 na oiled' svobody. eeskoslovenske studentstvo se prve vzpamatovalo z ran, zasazenych krutYm osudem od ze.ei 1938 eeskosloveriskemu narodnimu celku. Vytlo do ulic, aby piotestovalo proti nelidskemu fitisku sveho • Desitky mrtvYch, stovky v koncentraCnich taborech, tisice zbavenYch motnosti studovati, ottasly svedomim civilisovaneho sveta, kterY s odporern se odvratil od barbarstvi, jet nema v dejinach lidstva obdobneho ptikladu.

MIszvirne ze tense svobody, jako jedni z tech, kteti unikli nacistickemu peklu, aby oblekli vojensky stejnokroj a dobyli sve zemi uloupene. svobody. lizpominanie matek popravenYch i mueenYch a slibujeme, ze nezapomeneme, nebet' vireo, ae svfij boj vedeme za pthvo a spravodlnost a fe nebude svobodne Evropy bez svobodneho Ceskosiovenska.

Sroynani try..aslika s feznickou povahou (Hit) s i'`'rpoieonem je mottle snad pouze v jedn Hitler, prive tak jako Napoleon se noclovecle vzdat absazeneho tzemi: To ho stab° y e Francii, Belg-ii a Holandsku jeden milion o oslablio Nemecko v boji na dee

=';)

Lvp vzpominka deiteho svedka popravy esL stheicntfi. Po studentskYch demonstracich 15. listopadu- 1939 tin jsme v horeenem odekavani, jakcu odvetu nim gestapo peipravi. Sedmnacteho, po pate hodine ranni, zadrne'el telefon.

NeznamY, vzrutenim se zajikaji hlas oznamo- • van "Masarykova kollej byla asi peed hodinOu cbsazena nenseckYmi vojaky. Jeete se tam • • Nebylo Casu na peemYeleni. V horednem speehu prohledli jsme zasuvky psacich stolt a znleili vtechno, co u nas gestapo nesmelo najit.

Jette zatelefonovat kamaradum, rortroueenYch po soukromYch bytech v cele Praze a rychle k Masarykova koileji. P1isii jsme po eeste hodine..

Kelm znameho bloku budov a v peilehlYch ulieich probleskovaly mlhavYm poloeerem tedozelere pfilby nemeckYch vojakt. Jit se nesttilelo. Hulomety postavene na narotich • a pied celou eelnou frontou koleje, smeeovaly jette k cimMn. Na trave, na ulici a chodnicich,tvalely. se. jette vysteilene nabojnice. U vchodu ze Sadovf..& ulice stala Mina strat s nasazenYmi bodaky. Nebylo rnotno dostat se peimo ke kollejni. budove, natot dovnite. Bezmocne jsme tell s hlouekein zoufalYch Pratant, jak z kollepo jednom vyvadeni nati kamaradi, po je zuby ozbroje,nYmi vojaky a nakladani dd pravenYch nakladnich aut. Vat za vozem odjitdel sme.rem k Ruzyni a odvatel desitky naeich kamarada do hrazy koncentradnich taborfa nee 11 na popravitte. Muella nes rnytlenkana MatnartvYth. Az voja.k•s.naa•:, zatierich'a snad rnifehou pufkou rozehnal na g malt' hloueek... o panlatha 21 eesk,f7eh vlastenett, popra-.-v€3VeD. roim 1621 na Staromestskem nitmestii sIavn'e ri. etrva3a habsburske panstvi a stala se pEocrninkou a povzbutenim feena • eesk!:r n). generacim zipasieim o narodni. tak i krYava abet' eeskYch studenth ze 17. Listorau navidy zustatte ye Irde'Cne pameti

Ve stfedu, dna 15. listopadu 1944.

Druha fronta kiieem k viterstvi. Armadni rozkaz mar gala Stalina, vydany u prilditosti dvacateho a sedmeno vyroci ruske revoluce (7. listopadu) oznamil, ze 790,000 Yentcu bylo zabito anebo zajato ye velke letni ofensive, cant ei, slice nepeatelskYch ztrat ve teech letech a peti mesicich valky na vYchodni fronte dostoupila 8,590,000. Rusko v prabehu valky zdrtilo 120 tiemeckYch divisi a pouze 204 nemecke divise stoji nyni proti Sovetam. Meet nerneckYch divisi jest nyni odisisnuto od VYchodniho Pruska v baltickYch statech a jsou peedmetem neutuchajicich ficiere rude armady. "Neni pochybnosti," pravil "'Se bez druhe fronty, ktera zamestnava 70 nemeckYch divisi, nebyli bychom vyhnali Mince z tzemi Sovetskeho svazu.

Lee bez zamestnani 200 neptatelskYch divisi nagitni vojsky by byli spojenci nevytlaeili Nemce z Italie, Francie a Belgie." Rude armade umoineno bylo vykonati svoji povinnost hlavne proto, ze opirala se o podporu cele ruske seine.

Lid ,Sovetil v tomto rote dosahl velkYch vYsledke ye valeenem hospodafstvi a meld armada jest dostatedne zasobena, potravinami. Nyni, kdy valka chYli se ke konci, jest yYznam sovetskeho lidu zfejmY zachranil svetovou civilisad. Margal Stalin ve svem projevu pilmlouval se take za utvateni povaleene vysbrojene organisace mirumilovnYch naroda, opatfene pravomod k bezohlednemu zakroku k zabraneni anebo potla geni iitoenosti. 'Weise povatovati za nahodne," pravil doslova, "ze od glo k tak neutegenYm udalostem, jako napadeni Pearl Harbor, strate Filipin a ztrate Hongkongu a Singapore, kdytte Japonsko jako vYbojnY narod bylo pro valku peipraveno lepe neth Anglie a Spoj.

Stity cot jest peiklad vYhod vYbojne politiky." Celt' svet je pfesvedeen o naivnosti dornY&mil se, ze Nemecko po sve rozhodne poratce nepokusi Se o obnovu svoji sily a neuchYli se k nove yYbojnosti. Historie ukazuje, ze kratke iidobi 20 at 30 let stab: Nemecku, aby se vzpamatovale z poratly a obnovilo svoji vojenskou Pevna fronta spojenYch narodit udinila piany pro trvaly mir. Natal Tide miuvi o rozporech, ale piekvapujici veci jest, to je jich tak malo a jak pfatelsky jsou fe geny, a nikoliv, ze se vyskytuji.

Nemecko kraki jit posledni mill. KletY netvor, kterY chtel ovladnout svet, je nyni phtiSknout na zemi na nekolika frontach najednou. Ptestal jit mluvit o viterstvi a nafidil zorganisovani vgech Nemca od 16 do 60 let ye "Volkssturm." Po zpusobu partyzana maji jit kaide nemecke mesto a vesnici. To jit neni opatteni velitele armady, ale doznani konce.

Nemecka armada neuhajila Cach (Aachen), z nicht chtel Hitler udelat symbol nemeckeho Stalingradu, a nemecka odpadkova sebranka teprve neuhaji nemeckYch mest, az Spojenci prolorni Siegfriedovu ruske armade nemusi nikdo claxat poueeni kam a jak ma postupovat. Peed tiemi lety si RusoYe peed Moskvou - kdy jim bylo nejlrate- poradili sami. Tim mene poteebuji cizich rad dries. Viterstvim v baltickYch statech odstranili hrozby proti pravemu keidlu sve armady, ktere je jit 35 mil ye vYchodnim Prusku, na severe dobyli ptistav Petsamo, z nehot chtel Hitler vybudovat pro Nemecko "Severni Gibraltar" a levYm keidlem pfekroeili sedmi presrnyky Karpaty, osvobodili Podkarpatsko a Cast yYch.odni Slovaee, pferugili teleznieni spojeni &Warne od Budapegti, jit oblehaji a dle spray poslednich dobyli zapadni east kapitolu Mad'arska svane Buda. Poystani slovenskeho du proti HitlerovYm hordam je zachraneno. Po Ott letech nacisticke hrUzovlady stoji opet sbory rude armady na pude Oeskoslovenska. eeskoslovengti vojaci, pod generalem Svobodou bojujici po boku slavne ruske armady. Osvobosent Podkarpatsko i east osvobozeneho Slovenska- maji ut spravu Cs. vlady. Dva mesice tuhyelt boja ve stfednim Slavensku byli velice utiteenyun, protote ohroteni Nemci jsou nyni stladeni mezi rudYmi armadami v Karpatech a v nitinach Mad'arska. Pad Budape gti oe'ekava, se katclYm dnem a bude znaeiti odstraneni posledni bag ty v dunajske kotline a uvolneni testy na Bratislavu a Videfi a. jinni Cast Nemecka.

Velitelstvi sovetskeho vojska hlasilo ye svem komunike, ze Neanci a Mad'ai'l ustupuji rychle

VtE4TNilt podel vYchodniho bfehu feky Dunaje, ponechavajice za sebou zbrane a material ve chvatu po uniknuti sovetskYm fideram. e6ti studenti nmeednici ze 17. listopadu 1939 jsou na eestnem miste =tire armady, snirt byla nutna, aby se zachoval zivot naroda.

I z jejich smrti vzejde eechoslovakiim nova svoboda.

Zylagtni soudni pre, trvajici etyti tYdny, projednavala se u distriktniho soudu v Richmand, Tex. a upoutala na sebe kromobyeejnou pozornost okolni vekejnosti. Zesnula, pani Marketa Hollimon-ova, odkazala ye svem testamentu celou majetkovou pozastalost (okolo padesati tisic dolara) do fondu, z nejt mel bYt zeizen stay pro choromyslne. Vzcialenej gi peibuzni zesnule podali soudu t.,adost o zru geni dasledku posledni vide na zaklade, ze dotydna pani v dobe sepsani testamentu (7. tijna 1940) nebyla ph zdravem rozumu. Ku ptelieeni ptedvedeno a vyslechnuto asi 50 sitedka, kontestanty zastupovali nag ptedseda C. H. ChernoskY a pra y -nikAlexMcNabzDs.Sudvynelrodek, jim pravoplatnost testamentu pi. Hollimon-ove se zruguje z dilvodu, ze byla proltizana dug evni neschopnost odkazatelky pei sestavovani jeji posledni yule. f.Tspech na geho bratra peedsedy byl zasloutenl, a my mu k nemu srdeene gratulujeme.

Nage navgtevy. V nedeli dojeli doma nage deti z Ennis: mantele Oldtich Moudkovi s holefekou Patricia, dcera pi. Karel t aludkovii s jam bejbinkem Lindou a druha dcera, pi. Vlasta Nemeekova s dceru gkou Diannou, dlici u aludkovSrch pees tai tYdny nav gtevou, vratila se s nimi a bude zase pfebYvati s nami - jeji mantel slouti u armady a je piitomne v Alagce.

Kdyby byli mohli dojeti z Dallas Mixoslav Moudkovi s jejich detmi, kludikem a tfimesienim devdatkem, net' Karel Zaludek, kterY v teto valeene dobe muss pracovati v teleznieni spra y -karnevEisdl,mohjeutirdinneho - reunion - cot planujeme na leto g gteva nak zajiste heejive po--niVaoce.Nav tegila.

Nezapominejme vraideni eeskYch studenta a studentek nacistickymi barbary v tragicke noci ze etyrtka 16. listopadu na patek 17. listopadu 1939 na ruzyriskem leti gti na severnim svahu Bile Hory. Pet let tomu . . . Behem tiff tYdna pact ubitych anti pees jeden tisic.

V Jan Masaryk o SSSR. LondYn. (eTK) Ministr Jan Masaryk ye svem rozhlasoyem projevu na londYnskem rozhlasu 8. listopadu vyjadeil blahoptini sovetskemu narodu k jeho vYroei. Pravil, ze rusk& revoluce vytvofila novY typ stau. Bylo zapotfebi valky, aby svet poznal, *le nernate byti miru bez spoluprice se SavetskYm svazem.

Tato spoluprace proto bude vyhledavana. SovetskY svaz nema, imperialistickYch call Margal Stalin opetovne zdaraznil, ze ovetsky svaz respektuje a bude respektovati nezavislost jinYch stall. eeskoslovensko se nema eeho obavati, protote Rusko respektuje jeho tradiCni demokracii a smysl pro pokrok a na teto zakladne bude vybudovana spoluprice techto dvou state'. SovetskY svaz pfijima peatelstvi slovanskYch naroda, respektuje jejich nezavislost a pfeje si spolupraci s Velkou Britanii a SpojenYmi staty, aby tak bylo dosateno trvaleho miru. Sovetsko-deskoslovenski dohoda, ochrafmjici eeskoslovensko peed nemeckou {doenosti, zarueuje nain vnittni svobodu a statni nezavislost. . V Ripka o Rrakousku.

New York. (eTK). Ministr dr. Hubert Ripka proslovil 28. fijua..na land/mice= rozhlase fee k Rakugarteurr, v vyslovil demerit. v tesnou povalednou spolupthei deskoslovenska a Rakouska. Pravil, ze "Rtikousko si je vdomo, elejiny a zemepisna, poloha je ureila za stratce miru a bespeenosti y e steedni Evrope za spoluprace s narody stejnYcii zasad. Bude-li Rakousko a jeho sousede jodnat v duchu pfatelske spoluprace, bude iispe,ch zaji gten. eeskosloveliska republika je ro4nednuta udrkovat s Rakoitskern stvky co nejphifclgtej§1.

C1,ncAre P. J. S. T., ktei4 na poli slavy anebo ye wijenske sluibe.

HENRY FOJTIK. - Rad cis. 62. Zabit v bitve u Salerna v Italii, -- 19. listopadu 1943 EMIL F. TROJAeEK. 'Had "Cis 25. Zabit ph dobyli Buna v Nove Guinei 31. pros. 1942.

LOUIS LUKSA. Add cis. 17. Zabit v bitve v Italii - 10. prosince 1943.

EDWIN PESEK. - Rad Praha 'Cis. 29. Zabit zAketnSr mi Japonci v bitve na Empress Augusta Bay - 7. listopada 1943.

DELFIN POSIVAL. - lead Svornost Jihu Cis. 15. Zabit v boji na Sicilii 4. eervence 1943.

JOSEF NOVOTNY, JR. - ftdd Svornost Jihu, cis. 15. Zemeel v Line 25. Anora 1944 ye stall. 23 let.

ALOIS J. COUFAL. - rtad Cis. 24. Padl na fronte 28. pros. 1942.

JOE T. JANAe. - Rad cis. 9. Padl v bitve v Severni Africe 20. kvetna 1943.

HOWARD P. MOORE. - ft d els. 24. Zabit bitve v Italii, - 18. ledna 1944.

JERRY SMILEK. - fad cis. 141. Zemfel na poraneni, utrpene v boji 31. srpna 1943.

PORUCIK JOHN gEBEK. - ft d els. 89. Zabit pii letadlovem ne'Stdsti pH Block Island, Rhode Island, 2. beezna 1944.

EDWIN F. VRLA. kad Ennis cis. 25. Zabit na bojAti y e Francii 29. dubna 1944.

EDWIN W. FOJTAg EK. ftad Hvezda Texasu els. 47. Padl na poli cti a slavy v Italii dne 28. kvetna 1944. Ranen byl v lednu 1944 a po uzdraveni nastoupil °pet sluthu na fronte, kde 28. kvetna padl.

OSCAR R. GERLICH. - AAA Radhogt' cis. 99.

Zabit na bojigti ye Francii 13. eel-ma 1944, JOHN J. eULAK. f?,64 Spravedlnost cis. 121.

Padl na poli slavy v bitve ve Francii 12 derma 1944.

ANTON J. MARTINEC, JR. - fZexl 6eskY Prapor Cis. 24. Padl na poli vadeenem nekde ve Francii 12. eervence 1944.

THEODORE E. MALISH. - ft d Praha Cis. 29.

Zabit ye valce 28. eervna 1944 ye stall 23 let.

RAYMOND J. SIMCIK. - fta.c1 Vy gehrad cis.

48. Padl na bbjiSti ye Francii 22. Ceryna 1944 ye stall 19 let.

JAMES FOJTIK. - ftdd Rozkvet eis. 62. Padl v bitve na italske fronte 17. 'derma 1944, ye stab 26 let.

GUS. W. ELgiK. -Rad Viastenec els. 45. Zabit v boji v Italii 25. eervna 1944, ye stall. 25 let.

LUDVIK 0. t OUPAL. - ftdd teen Domov 82. Padl na boji gti v Nove Guinei 23. dervence 1944.

GEORGE PUSTEJOVSKt. - Add TexaskY Mir cis. 10. Padl v boji za viast dne 7. srpna 1944 nekde ye Francii.

AUGUST J. L. ZAVODNY. - Rad ' eesky Prapor Cis. 24. Obetoval sviij mladY Zivot za svobodu naroda dne 24. sail 1944, nekde v Belgii.

JOHNNIE KOSTAMK. Add Karel Havlidek els 4. Zabit v boji ye Francii dne 27. srpna 1944.

JOE MIKESKA. - fad Hvezda Texasu Cis 4'7.

Padl v boji v Italii dne 24. tail 1944.

ANTON J. DLABAJ. - itad DubovY Haj cis. 126.

Zabit v bitve v Italii dne 15. iljna 1944.

ALFONS ORSAK. - tAd Laskavost dislo 70.

Padl na poli cti a slavy v Italii dne 16. zaH 1944.

Aad Elmaton Cis. 148.

ALLAN ADAMeiK. Zabit v boji ve Francii dne 2. srpna 1944, ye -stall 24 let.

JOHN PAVLISKA. - ftád Rozkvet Zapadu 107. Zabit v bitve ve Francii 26 eervence 1944, ye staki 31 let.

Strana 10

Ve stredu, dne 15. listopadu 1944.

V t S TN f 11E

IfaIGICHET17,111,711111MTIGTOM

,

1

IIIMMIRIIL WIIMMILIWILIIIIRIIAIIIIII1111311IIIIVIEW1111111111111 1

10114/111Umsuattimillmt

ItErrillllmiluillaiuutleMITERIIUllitalluii I.• ITE=MI IIIEM121111111 .

72-hting Denmark George Nelson Thcnrh not in law and in formal declaraDenmark has, for all practical purposes, been at war with Germany .since August 29th, a year ago. For on that day, when the Germans demanded of the Danish Government that it : should put Denmark under martial law, the King, Government and Parliament answered with an emphatic NO. It was on that day tha t the German war machine was set in motion against Denmark a second time. But on the second occasion Denmark avenged the passive 'submission of .April 9, 1940. Those in charge of the Danish Navy succeeded in sinking most of their fleet. The Army, weak though it wes:, offered some resistance.

Since August 29th last year the King of Denmark has been imprisoned or under house arrest. So far as the Government of the country goes. the Germans have classified hilt with the unemployed. The Danish Government resigned.

For yea.t. Denmark has had no Government.

Her parliament has had a long recess.

Ali power for a year has been openly in German hands in Denmark. Jti gt as, before this open assumption of power by the Germans, the Danes registered a 98 per cent vote in ther general election for anti-Nazi candidates, so after this event they have resisted every German effort to form a Quisling Government.

Three , years under German tutelage, from 1940 to 1943, have produced a mental revolution perhaps unprecendented solidarity in the history of Denmark. We are becoming increasingly fainiliar with the causes in the in-between years of the appeasement and defeatist -1>ychology which produced such lamentable conse quences in the general ife of Western Europe and the New World. In Denmark we should remember — the Danes never forget — that the date of their pacifism, defeatism and sense of helplessness, was the year 1864, when in Schleswig-Holstein they were left isolated and alone to face the aggressive onrush of Bisitiareks Prussian hordes. Since that year Denmark has trusted a large element of her defense to luck, a conspicuous - inoffenisiveness and goodwill, and Providence. Three years' dealings with the Germans in occupation of their country produced an unparalleled solidarity of opposition to the occupation. The Germans were then left to shift and govern a resist llg. people as best they could. In the fourth year the Danes brought to triumphant success the technique of a general strike. The Danes have learnt all that can be learned about undergrotind resistance. They handle the Germans with a subtle but dignified and overwhelming moral superiority. The German may not be as frightened in Denmark as in some ether European countries. But there is no entry where he feels smaller.

The Danes then, on their great birthday of August 29, 1944, have, officially, neither a Government at home nor one abroad. But they have a Council of Free Danes, as British and American citizens know, abroad, and they have a Danish Council of Liberty at home. I do not doubt that, these two bodies express the general will of the Danish people on all that concerns Germahy and their war, the occupation of Deomark, and the attitude of the Danish people fh the United Nations, about as effectively os can be expressed.

Since , aermany invaded Denmark in 1940, half -e million tons of Danish shipping have e nt in he service of the United Nations. More ,tlai) Danish seamen have sailed the seas cotter their flag. Nearly 2,000 Danish sailors ee answerc.'d with their lives on the ocean battlefronts. tion

,It . i

w u. III . III III

All contributions, eorrespondence of fwElf• reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor.

by Saturday.

ORGAN OF SLAVONIC, BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS am.-77,7nrrgnolnin111111111011111111IIMENIMITEMBIIIIMIIIMMIEMMIZEIMU011

,11.,,11,1...• I" M I.. • JO . no u. I, II

nffi30111=111M11111111111111¢1111111111111W11011112110111111101

No legal action can be taken. No constitutional arrangement can be made. But overwhelmingly in spirit, fact and attitude, Denmark is an Ally of the United Nations. No one can tell the hour, the circumstances, or the methods of. Denmark's liberation. Will Denmark become a battlefield of the United Nations? The Danish people are ready, if it must be, for that experience, and will share it with the fullest possible consent. Will their country be spared the experience of France? Will the Danes be left to deal only with an automatically withdrawing Germany? Who can tell? Preparedness is everything. What we can say is that the overwhelming truth of substance, namely, that Denmark is with all the strength of her being today an Ally of the United Nations.

For Denmark the era of neutrality is over.

Denmark is not only ready today to play her full part in the war for freedom in Europe and to take her full share of responsibility for the building of the European peace. The Danish people know, by bitter experience now, that war is one and indivisible. The Chairman of the Danish Council has made it plain that their peoples would wish to share alongside her neighbors Holland, Great Britain, the U.S.A., and other powers, the second half of the war struggle for freedom in the Far Eastern sphere, and many Danes have supported that point of view. The mere fact that such a statement is possible serves to emphasize what four years of German tutelage have contributed to the education of one of the most democratic as well as one of the most admired and loved of the smaller peoples of Europe. Gone, indeed, are the days of the late twenties which I recall so well, when Foreign Secretary Munck, of Denmark, was an ardent advocate and practitioner of unilateral diSarmament. Danish experience is only a further evidence of the immense new constructive energies now available among the smaller peoples of Europe — energies a wise United Nations' statescraft can transform into those bonds of permanent fraternity and solidarity, which, as Walt Whitman would say, are stronger than loops of iron.

V

Cigarettes and Tea for Nazi. Pris ners

By Mike Gold "Don't befriend Nazis," the British Home Guards have been ordered officially, according to a recent story in the London Daily Mail.

This warning was issued after an episode in southeast England, when wounded German prisoners were arriving from Normandy.

"Hardly had the train come to a standstill when members of the unofficial civilian group in the town entered the train, gave the Germans cigarets, matches, sandwiches and tea, and with pats on the back, expressed their sympathy and said, "Cheer up, it Won't be so bad."

They meant no harm. They were but the usual plump, bourgeois idiots, I imagine, the garden-party Samaritans with nice little incomes which shelter them from every meanness and danger in this world — including a war by Nazis.

The Nazi atrocities, scientifically planned and executed by engineer of cruelty, rarely take place where such sheltered folk can see and feel them.

Lublin and its human slaughterhouses where the Nazis systematicaly gassed and cremated almost a million and a half Europeans, then did a flourishing business with their shoes, underwear, hats, false teeth, children's toys — Lublin is many miles from the British suburbs,

l‘ ■

II

■■■ I

Ittoir

o∎

and the people are all foreigners, too.

It is impossible for many British and Americans to understand the Nazi depravity.

It is simply out of our ken. A man in Amerrica would be judged insane if he taught or believed the Nazi philosophy in its full extent as it is normally preached and practiced in Germany.

Writers like H. G. Wells have given us The Island of Dr. Moreau, in which a mad scientist executes a series of strange murders. Dr. Moreau lured people to his island laboratory, where he performs operations upon them which makes animals of them. But they are animals who can speak, and obey commands, and they become the Doctor's slaves. The island is filled with, his mutilated victims, slaves of his diseased science.

A fantasy, indeed, to thrill the movie addicts who like to shudder. The mad scientist has become since H. G. Wells a stock figure in our mystery fiction. But the Nazi state is built upon the depravity of a whole world of Dr. Moreaus -- of insane scientists with a crazy lust to mutilate humanity and put it under their power to command.

We in England and America can understand it as fiction. But we cannot believe it is now a reality, and that for years all Europe has been but a torture island of the Nazi Dr. Moreaus.

It is something the world has never known before — this insane barbarism which is equipped with scientific brains.

It is something too huge and efficient to be overcome by a little Sunday School kindness.

The Nazi isn't a bad liitle boy who has been neglected and needs only a little candy and love to make him whole again. Hitler and his Dr. Moreaus have been at work in every corner of German life since 1933. They have brought up several generations in their schools. They have corrupted whole classes with bribes, loot from abroad, a chance to have foreign slaves in their homes and fields, a chance to dominate foreign lands. The flattery of Aryanism and Teutonic superracialism has poisoned millions of German minds. Millions of them have prospered out of the Hitler parade of victories.

They cannot be changed by a few sandwiches and pats on the back. They have tasted blood, and only blood and conquest will satisfy them to the end of their days.

This is the problem: and it can be shirked and softened only on the peril of a third world war.

Let us be kind to our own children, that they may not be burned in future Lublins by the Nazis, or bombed from the air, or tortured in concentration camps.

Let us rather think of them, than of the feelings of the frustrated torturers and criminals of Germany.

The one real kindness we can show Germans today is to encourage them to make a profound revolution against every form of the Nazi philosophy. Nothing else can redeem them.

V Cotton linters products are used for mattresses, upholstery, absorbent cotton and gauze, wicks, twine and carpets, paper,---cellophane, lacquers and enamels, plastics for automobile and electrical parts, fountain pens, toilet mare, jewelry, safety glass, motion picture films and phonograph records.

V Army tents made of heavy cotton duck range all the way from "pup" size to hangar size. The most common are the regular army tents used in camps and pup tents used while the men are on the move. A cotton office tent that can be set up quickly in the field has recently been developed and the air corps uses what is known as a "Panzer Hangar" which covers airplanes while emer ",zency repairs are being made,

Ve stredu, dne 15. listopaclu 1944.

Czechoslovakia, Our All

By Dr, Karel Hujer, Michigan State College Among its significant achievements in social .organization, Czechoslovakia took pride in displaying its famous land reform. With the liberation of Czechoslovak people, land belonging to nobility was purchased or expropriated and resold to small landowners and peasants. It was more or less a legal process, giving landless, rural jobbers an opportunity to own land and a homestead. In America this is quite a natural and fundamental right safeguarded by the Constitution. At the time cf its introduction irr.

Czechoslovakia, this land reform was viewed unfavorably in certain European circles. Distinguished groups of individuals in France, England and elsewhere looked with great dismay at anything coming out of Central or Eastern Europe. For them the Czechoslovak land reform flavored too much of socialism and although it was incomparably moderate as contrasted with the radicalism in Russia, Western landlords disliked the Czechoslovak experiment. They were inclined to listen to Berlin's unfriendly version of the small republic's democratic reforms.

At the time of its liberation, land in Czechoslovakia was predominately owned by foreign nobility, who were introduced after the defeat of Czech Protestants during the 30 years' war.

Grateful Habsburgs rewarded various German and Spanish generals with estates confiscated from rebellious Czech noblea who had either been executed or exiled. The great land transaction in the 17th century represented large social changes but the feudal system was preserved. Today, land reforms in Europe, in general, are a problem closely correlated with post-war reconstruction. Therefore an analysis of the Czechoslovak experiment is timely. Its implication concerns the entire world.

The simple Polish peasants, landless and mostly, illiterate, have had no voice, and so far, large landowners were the principal spokesmen for Poland. Naturally, these landowners agreed to everything that preserved their status quo, and therefore made the Polish international problem a very difficult one. The notorious Hungarian landed gentry, the barons, played the role of the disastrous and deceitful irrendents, and between the two World Wars, made ceaseless designs on non-Hungarian lands which they misruled by their tyranny Undoubtedly, the most notorious are the Prussian landowners, better known as Junkers.

These distinguished, monocled gentlemen, professional and hereditary military officers, who always succeeded in charming the best of European society, made in their pastirile sport to play on the European checker-board. These superior gentlemen could easily convert their peacetime hunting games to human hunting on Buropean battlefields. A peaceful looking, cozy estate somewhere near Koenigsburg would hardly reveal that the fate of European millions was being decided inside by ceaseless plotting. To the mind of these gentlemen, all Europeans, whoever they may be, were nothing but slaves to be herded on bloody battlegrounds.

Yet, you would never suspect this of the Prussian land aristocrat. In the intermediate peace period, he was socially a very correct gentleman. Incidentally, it is hardly surprising that these Prussian generals are able to get along so well as Russian war prisoners. It is also noteworthy that after the last war, the Junkers were saved by their French colleagues. Land reform, in other words, is an extremely important European social problem, deeply wedged in with the whole cycle of political social complications and at the root of each war.

The Czechoslovak land reform was introduced after the liberation of the Republic in 1918 and was an excellent attempt but was far from being accomplished. In Slovakia where Hungarian tradition prevailed, it had hardly started. On the other hand, in Bohemia and Moravia it led to the formation of a new fledged, untitled, landed aristocracy. who or

VISTNiK ganized the reactionary Agrarian Party which later provided Quislings for Hitler. Nevertheless, thew land reform will go forward with gradual progress and occasional relapse. Postwar reconstruction will bring about further advance and the land owners of yesteryears in Europe will see no more the return of their status quo.

As the program proceeds, it is significant to consider some aspects of such a social system and society which had only landlords and serfs.

I found such situations existing in Tibert, which I visited, and where I found myself in a Europe of the 13th or 14th century. It is interesting to note that this feudal system maintained its power in Europe by having devotees not only among the nobles but among the serfs themselves. It is the old story where slaves humbled themselves before a tyrant and praised him though he slew them. It is the story cf southern states in America where some Negroes actually preferred their serval social position.

Europe had no colored race complex because colored people never resided there but white people instead served as serfs to a new fortunate white masters. I can easily visualize the situation, coming from a region in Czechoslo*%kia, where within a relatively small area, are the ruins of a half dozen ancient castles, imposing, majestic and towering above vast lands which in the past teemed with their toling serfs. There are many romantic stories about these castles and many sentimental songs about their knights and princesses, yet in all those stories the humble serf is never mentioned. Only from incidental events, like the tragic execution of a rebel, do we know that such a man existed. Apparently, there were times when fie no longer Could endure his suffering and dared to rise up. The most cruel and severe punishment awaited such an early pioneer of liberty. Every beautiful and romantic castle had some notorious hunger pit or black dungeon, where the rebel found his tragic end.

These places of horrors never released their victims. Popular tales are still filled with menacing and heart rendering cries of starving victims. Yes, the road toward liberty was very tortuous, filled with tears and sorrows. Those charming and attractive castles had their other side, which will not and cannot return.

Land reform has no meaning in America. In this land of liberty there was always plenty of land for everyone. In Europe, however, it is closely correlated with a dream which the common man had, about freedom. There are reasons why the dream of the European common man was associated with a castle on a high mountain. In the unceasing sweat of his serf's brow, he raised his eyes to the almighty nobleman, drawn in a carriage, born into privileges upheld as the personal rights, while to himself, as a serf, those same rights were denied in his landlord's field. Perhaps some of this slavery in a subtle form has survived until this day.

Vice-President Wallace doei not insist in vain that this century must belong to the common man if wars are not to be repeated toward civilization. General land reform in Europe will be a very noteworthy, safeguard for future peace because it will satisfy the longing of a simple peasant for at least a small section of good earth. It will instill within him a new sense of dignity and at the same time bring new reforms of duties and responsibilities.

The land reform is a vote of increasing intensity as the war rapidly approaches its climax in Eureape. The Slovak region of Czechoslovakia which was liberated within the last four weeks expressed this will in the proclamation at Bailiska Bystrica, that all small peasants be given opportunity to share the land. Thus the reform which was not completed in pre-war Czechoslovakia is due to be swiftly accomplished The well-known rift in Yugoslavia between Tito and Mikhailovich has its background with Tito as a peasant and Mikhailovich representing Serbian landlords who Aspired to continue their feudal domination over Croatian and Slovenian besides Serbian regions of the kingdom

Strana 11 The laud reform therefore might well be considered another word for human rights and liberty. It was a bold step for Czechoslovakia to make an attempt to redistribute the land according to the principle of justice and to follow the principle stated in the American Declaration of Independence that All Men are Created Equal. In the past, it was the privilege of only a few to possess land, and before the industrial age was born, land ownership was synonymous with the control of both public and private . affairs of every landless outcast.

The Second World War of the 20th century which in its goal is presumed to efface the last vestiges of the tyrannies of the gloomy past.

The desire for land, for a homestead, is very natural to human instinct but it contains many exceedingly dangerous aspects. If it goes beyond the homestead, beyond the farm, it may easily become a lust and a greed for more and more, it may easily become and individual imperialism, which when integrated throughout human society, gives fuel for war. The fact that post-war reconstruction necessiates land reform reveals the past existence of such lust for an exagerated land ownership Which be came a disease of human society. The redistribution of land necessitates constant guard that those who are landless today do not become the landlords and tyrants of tomorrow.

V LAST MINUTE OBJECTIONS Why do prospects raise many last minute objections? The real reason is that they are about to buy but they want the salesman to confirm their judgment that the purchase is positively the wisest and smartest course of action. When a prospect makes last-minute objections, he is saying: "Help me buy. I want my judgement borne out by someone else. I have not yet told you I want to buy, but before I do, I want all doubt removed."

Isn't that the way you yourself buy? Before you bought your home, didn't you spend the last hour objecting in every possible way? You really *anted to buy, but first, you wanted to be sure. And because most prospects are just like you when you bought your home, or your last car, it is best not to take "no" as the prospect's final answer too soon.

When you realize beforehand that your job is simply one of overcoming natural objections, you have a better chance to come out on top in your interviews. The fact that you have this realization means little, however, unless you have the "staying power" which is necessary to finally cement the transaction.

Don't take last minute objections seriously, but hopefully anticipate them. Without them, you can't be too certain of a lasting sale.

V CZECHOSLOVAK PATRIOTS PARTICIPATED IN LIBERATION OF PARIS According to a report received by the Czechoslovak Press Bureau from Paris, on October 17, the Czechoslovakian patriots, organized as a group of the French partisans, participated in the struggle for the liberation of the French capital.

On September 19, at the time when the greater part of Paris was still controlled by the Germans, they attacked and occupied two official Czechoslovakian buildings — namely, the Czechoslovak Embassy in Avenue Charles Flo quet and the historic House No. 19 rue Bona parte, which was the seat of the Central Committee of the Czechoslovakian liberation movement during the First World War. The Czechoslovak Fighting Unit in Paris was composed of several hundred men. The majority of these was composed of former Czechoslovakian soldiers who were prevented from escaping to Britain after the collapse of France in 1940. The minority was composed of young men who fled from Czechoslovakia and tried unsuccesfully to reach Britain, and of a number of the Czechoslovakian workers who escaped from German labor batallions of the Todt organization.

V Any man may make a mistake, but none but a fool will continue in it.

Strana 11

Erenburg nejznamejsi sovetskS7 noviniti na svete.

(Pokradovani se strany 1.) krajany na vYchod. NemeckY kondukter ve vlaku rikal zdvotile: "Prosim, sednete si." Mezitim ;se uZ zapalovaly pece v Majdanku. JinY Francouz zustal na tivu ve Vilnu; podatilo se mu uteci. Vi, co znamena, slovo Ponyry, jak tam pohitivali lidi zativa. Je tu males Holand'anka, jmenem. Zelma Weinbergova. Je ted' v Chelmu v Polsku. Nemci ji tam ptivezli spoledne s jinymi. Rekli jim, ze budou pracovat v tovarne na knofliky. Na tests nemecke oeettovatelky rozdavaly polevku a aspirin pro nemocne. Pak vlak zastavil u Sobiburu. Ukazalo se, ze tovarna na knofliky je plynovou komorou. Holand'ane byli svledeni do naha a tadueeni. 2enam napied ustkihli vlasy, aby meli dim nacpat matrace. Zelme, jedine z mnoha tisica, se podatilo uprchnout.

Bile rukavice, umazane krvi, nikoho neoklamou.

Z jakehosi davodu nejsou na listine valednVch zlodincti, sepsane v LondYne, jmena Hitler, Goeringa, Himmlera a Hesse. Aika se, ze oni sami piece nikoho nezavratdili. Oveem Hitler nepliklAdal uhli do peci v Majdanku; Goering nesthhal vlasy ten v Sobiburu. Ale Himmler veil veem nemeckYm katam; basne, ktere ted' pile Hess, jsou psany varea yskou krvi; biechaty Goering, miladek novYch , appeaser% psal rozkazy na vratdy: Hitler je pavodcem veech zlodinu nemecke arrnady a nemeckYch Utada.

Verim, ze jmena nacistickYch pohlavara schazi na listine valednYch zlodinct jen omylem. Kdo by se odvatil ospravedlliovat tyto padne lidojedy? Oveem i zde bude mit spravedlnost co Mat. Vzpominam, to jeden Anglian napsal knihu, v nfz navrhuje, aby Hitlerovi a jeho ptatelilm byl dan k disposici ostrov. Dost vtipti! lit nejsou lidojedi na ostrovech. Veichni vymteli. Lidstvo nedovoli, aby se toto pleme obrodilo.

Ale je tu nee° mnohem nebezpeonejeiho, net toto. Adam na mysli ty jalove "humanisty," kteri tvrdi, to jedinYmi vinniky jsou Hitler a Himmler; ostatni pit jen pinili rozkazy. 45, oveemte budou celou vinu svalovat na sveho rera. Videli jsme to u soudu v Charkove. Ale vime, j ak ochotne pinili tyto rozkazy. Statisice jsou vinny zloeiny, a miliony jsou vinny spoluaeasti na zloeinech.

Ptam se, co cheete &gat s Hitlerovci, kteti i'eknou: "Hazeli jsme 'give deti do hrobt, protote nam to bylo natizeno?" Unterscharfuehrer bude svalovat vinu na Oberscharfuehrera. Ale veichni jsou vinni. Veichni se mush zodpovidat.

Neni to odplata, nebo pomsta, kterou tadame, je to jen spravedlnost.

Prod tato obava, ktera zastiriuje vitersvi?

Nebojime se pevnosi VYchodniho Pruska, ant siegfriedovi linie, ani RYnu, ani Odry. Vime, to Rudd armada a armady naeich spojenca pfekonaji feechny ptekatky.

Cello se bojime, je tragicka, komedie.

Vidime Nemecko po poratce. Bude ptedstirat nemoc. Bude letet nemohoucne a slabs v hedvabi s rutovYmi pentliekami ye vlasech. Bude 'Zvatlat o bratrstvi, tebrat o pomoc, prosit o kanadskou peenici, chicatske veptove maso, zboti a livery, odpueteni a amnestii. Je to motile, to tento "invalida" nebude strten z postele? Nezapomehte, ze matrace, na ktere bude letet, je vycpana ZenskSimi vlasy ze Sobiburu, Majdanku a Trembljanky!

Ne, spravedlnost muss triumfovat a bude triumfovat. =cony, obydeje a natory raznch narodU isou odliene, ale je neco, co maji veichni spoledne: zakladni pravdy spravedlnostie Newyorskr atednik nerozumi tivotu polskeho sedlaka, ale je jedna fee, v ktere jsou oba zaj ze nemate bYt na zemi mista pro vrahy (Teti.

Piljde mir, ptijde tivot, a normalni beh tivota. Ale jak budeme moci tit, kdyi pk gerne nes' tvury nebudou potrestany? jak budeme moci vychovavat deti? V'tdyt' naee deti nebudou ye-

VICSTNtlE det co je dobro a co zio, kdyZ kati z Majdanku budou moci si navleci masku a stanou se uoiteli v Jene a scudei v Tre-viru.

My deti zabijet nebudeme — to vi katdY. Jsme Tide. My nebudeme travit lidi plynem, anebo pohtbivat je zativa, anebo usekavat prsa divek. My- nepodlehneme pudu pomsty. Ale chceme mit jistotu, ze vsichni zlodinci budou potrestani. Chceme zajistit, aby napied bYly. rekonstruovany Smolensk, Vareava, Rouen o Belehrad a teprve potom at' se Nemcum dovoli rokonstruovat Lubeck a Kolin n. R. Chceme mit jistotu, ze se spravedlnost podiva take do "podzemi" a vytahne na denni svetlo veechny pievledene katy. Zadame to. Mldeni, chladna nenavist a opovrteni tim se musime ridit v pomem k Nemecku.

Chceme, aby byli souzeni. Budou souzeni.

Naee mine, nag lid je toho zarukou. Neni to bez davodu, ze jine narody vzhliteji k nam s nadeji.

Prhlig si vazime lidskeho tivota, mame ptilie mnoho viry v lidstvo, abychom dovolili beztrestnost pro zlodiny nacista.

V

PrUplav krale Alberta.

Berty

2enatSr.

Skoro denne se nyni vyskytuje ve valednYch zpravach z Belgie Jmeno "Albert Canal". Nekolikrat Anglidane ptekrodili tuto obtitnou pfekatku a nekolikrat byli vrteni zpet. At nakonec piece jen vitezloslavne hldeeno, to se spojenci pevne zakotvili na vYchodnim btehu, to rozeituji sve posice a ze jiz stavi pontonoy e mosty, aby tanky mohly ptejitclet a sesilit posici na druhem btehu.

Albert Canal je totit daleko imposantnejei stavba, net tato d ye slovidka prozrazujf. Neni to snad vodni strouha nebo kanalek, piesnejt by se dalo pteskodit. Je to umelY prtiplav, hot btehy dosahuji na nekterYch mistech vYA-' ky ttiposchod'oveho domu, , ma celou fadu zdYmadel pro lodi, velika stavidla na regulovani hladiny vodni a velky podet teleznYch a betonovYch mostu.

Print Albert Canal znamena pro Belgii to, co Volha pro Rusko, Dunaj pro stkedoevropske a balkariske staty, Mississippi pro stiedni Ameriku. Albert Canal znamena lacinou dopravu na velkych lodich (bartich) do Antwerp at po Liege a odtud opet umotriuje dalei rozvetvovani a levnou dopravu zboti do vnitra tame a produkta ze zeme zpet k ptistavu.

Na Albert Canalu se nam v roku 1936 ptihodila zajimava ptihoda, ktero, znatorriuje jasne, jak Nemci zmobilisovali feechno pro svoji vYzveclnou praci. Zbavili epionat veeho romantismu, nepoutivali pievlekani, maskovani, barovYch tanednic, hotelovYch zlodeja s. paklidi a jedem! Devadesat procent veech znalosti a vedomosti, ktere pottebuje generalni eta) pro planovani atoku na sousedni zemi, se da poiidit vetejne, slavnostne, s proslovy a bankety a dela se to asi takto: Naprosto nevinna organisace, jako ku kladu "Kancelai pro propagandu oceli" v Dasseldorfe, dostane rozkaz od generalniho etabu (domluvi se se stavebni a mostni fakultou berlinske techniky), aby svolala do Berlina mezinarodni mostni kongres, na nemt zastupcove j ednotlivYch naroda piednesou ve forme ptednaeky a promitanYch °brazil nejzajimavejei mostni stavby sve tem.& O lacine cestovani prvni ti bidou po nemeckYcla teleznicich je postarano. Nejlepei hotely jsou ptipraveny. Male armada stenotypistek je po ruce — aby piepisovala anebo do nemdiny pielotila ptednaeky. Fotografie a vYkresy se "ochotne" zveteuji a reprodukuji — tak, aby pkednag ejici intenYr mel vee v nejlepiim potadku.

Ano, na znamern berlinskem mostnim kongrese jsme veichni pantm Nemcam (sedeli tam tet dastojnici nemeckeho generalniho etabu, ofeem v civilu) iekli bezbolestne, rortomile a blahove fee, co chteli vedet, jostle po lopate.

Kde jaky evropsky most byl tu diskutovan, ukazovan, jeho nosnost ,sila ocelovYch trams, past, Leber a nosniku piesne udana. Jeho uloteni na kamenm=ch nebo betonovY• ch pi

Ve sttedu, dne 15. llstopadu 1944.

Mich detailne popsany. Videli jsme tu reprodukce mostu pies Dnepr (u Dneprostroje), mostu pies Dunaj mezi Rumunskem a Bulharskem, viech most). v Pat', mosty variayske, Ocly s udanhn svetlosti mezi hladinou teky a nejniliim bodem nOsniku, aby se Vedelo, jak velke lodi mohou projitclet. Videli jsme otoe,ne mosty danske, zajimave konstrukce holandskYch mostf maleho typu, mosty pies Belau, Rhonn a =dine mosty pies RSTn. Na nits mod chteli 'Oat jestli se do xlvou let uskutedni piemosteni nuselskeho Adolf v Praze a zda, bude z oceli nebo betonu!

Po kongresu usporadana byla • exkurse pies videli jsme mohutnSr ocelorj most: u 1lYn rnesta Kolina, .kde nam bylo teeeno, jeho dopravni potence nebyla ureena mnoistvim zboii, a lidi, jet inelo btt piepravovano, nYbrt rozkazem nemeckeho generalniho etabu, most musi mit dostatednou teleznidni kapacitu, aby se dal ptepravit kaidYch sedm minut jeden batalion vojska se vim piisluienstvim.

Jaka, naivni uptimnost! Tudy se hrnuli Nemci v roku 1914, kdyt zaeali prvni svetovou valku a tento most hral tutet idohu v roku 1940!.

Exkurse nits vedla . do Holandska a pak do Belgie. U Albertova kanalu jsme meli shlednout prvni ocelovY, svaiovanSr most o veal deice net 100 metro. Popis mostu, detailni protokol zatetovacich zkouiek — to vie Pt meli Nemci V Berlins.

A piece piiilo k men& nemile pkihode. VYstoupili jsme z autobusti a pia,/ jsme pomalu most. Dostalo se nam vysvetleni. Nemecka skupina se nevinne vyptivala na to i ono. Me11 to dobie rozdeleno. Dokonce sekzetaika Frkulein G. pojednou nadhodila nevinne, naivne vypadajici otazku. Zastupce francouzske delegace, byvaly plukovnfk delosttelectva Monsieur I. do mne itouchl loktem: "Jsou ti Belgidane hlupaci. To je Na konec zatleskal vtidce nemecke delegace do diani: "Loamy a panove, pozor! Na pamatku teto krasne testy a na ucteni skveleho vStonu belgickych inienYn& dovolil bych si vas zde pied mostem vyfilmovat."

Ustoupil jsem trochu nazpet. Zde podel testy shraboval belgicky delnik hromadku Aterku. Nemec mu podal cigaretu: "Stnim se na tu hromadku postavit? Trochu yam ji rozbouram — ale main odsud lepAi zaber."

Delnik dal eigaretu za ucho a • svolil.

Vytvoiili jsme skupinu. "Hodne se rortahnete na pric mostu, abych vas tam mel viechny! Tak je to dobre. Pozor, ted'!"

Filmai si zamiiil do leva a spustil. Pak pokraooval pomalu do prava. Kdyi doiel k po-sledni osobe, meal zvedat filmovou kameru vYA a \tee podel mostni konstrukce. Vratil se pak zase doh). a ptebehl nits filmovou kamerou jeate jednou z prava do leva.!

"Dekuji, darny a panove. Dostanete fotografie v barvich."

BelgickY delnik u hromadky kament polotil hrabe na silnici a ptistoupil k Nemcovi. Bahl po kamete. Odklopil limec kabatu, kde se zaleskl odznak detektiva.

"Ve jmenu belgicke vlady vas zatYktimi Vydejte kameru a pojd'te se mnottl" protesty nic nepomaA jit ho odvadel haly.

Plukovnik Monsieur I. se usmlva a pak nam. fekl: "Damy a panove. Fotografovani skupiny je. jedna vet — ale jinou veci je movani posice plechove krabidky, umistene na hoie$im nosniku, do nit se uklade, dynamit v ptipade rueeni most& To jit, prosim, hranidi se ,zakony o bezpeenosti tem& Je nam Zito, jsme ztratili tak 'aarmantniho spolednika, jakym byl vtidce nemecke skupiny ate z toho filmu asi moe neuvidime . . ."

V raduza, vlast LondS7n. (tTIC), — Z Pra,hy se hlasi, to 10.-byl lielovYre soudem odsouZen k srarti popraven Antonin Culek, o jeho osobe nebyla• blitahch podrobnosti. Obtalovanemu byla dena "za Virru"-spoluprate nitrodnirn vybo Nefdffve povinntist, potom VYricteni.

smiles '

Ve stfedu, dne 15. listopadu 1944.

Z CINNOSTI ODROCKY S. A. 0. T. VE FORT WORTH, TEXAS. Ptichazim, abych yam seta/11a vasledek naLebo bazaru Viteastvi, a adroVea vam \stem vfele podekovala, kdo jsta se o zdar jeho dinill, Vasledek byl debra, na hrstku co nas pracovalo. Nebylo ..nas dost na prat/ lined pted bazarem a tarn potom ph bazaru tea. J4 jsem si myslela, 2e kelyi muslin vaechno ptedein na, bazar ()pada, to potom tat delat jag nemusim. Vykonala jsem vice net svoji povinnost. Kdyby ji byl katcla druha tak spra yedlive vykonal jako la, mohlo to jinak dopadnout. K tomu, co jsem meta s tim vyclani, tea jsem vaecimo hradila ze svoji kapsy, mimo toho, co jsme na bazar darovali.

Bazar nam vynesl $447.00 aistach penez. Penazi paispeli nasledujici a sberatelka Aloisie Beedn: Spolek 8,P.J.S.T. cis 154, $5.00; p. a pi.

Paul Fojt $2.00, sl. Evelyn Fojt $1.00, pi. Marie Juran $2.00, p. a pi. Ant. Ermis $2.00, p. a pi.

Josef Botik $1.00, p. a pi. Josef Beean $2.00, pi. Josef Sivak $1.00, p1. Marie Huberiak $1.00, p. Walter West $1.00, sl. Marie Janiaek $1.50, Robert Beein $1.00, a $1.00 nine zaslala pi.

Marie Vinkler z Ennis, na Hope Chest, a p.

Obel McAlister $1.80.

Sbfrka p. Jos. Bedana: p. Kite Yova.novich $1.00, p. Josef Mrlik st. $1.00, p. Frank Chaloupka $1.00, p. Ant. Tobola $1.00, P. F. C. Orsak $1.00, p. Jerry Mrlik $1.00, p. Adolf Krupka $1.00, p. Frank Blatek $1.00, p. a pi. T. W. Matejka $1.00, p. J. E. Tesai $1.00, p. Frank Tessa $1.00, p. a pi. Alois Belota $1.00, p. a pi.

Ant. Tirk $2.00, Charlie Tesaf 50c, p. Josef Oujeskar $1.00, p. Josef Palaaek $1.00, sl. oldtiglea Palaaek $1.00, p. a pi. Sava Ellich $2.00, p. a pi.

Josef Vitek $2.00 a spolek .cis. 92 $50.00.

Sbirka pi Anna Milan: pi. Ed. Ermis $1 00, pi. Jas. Koldin $2.00, p. a pi. Jos. Svojger $3.00, p1. Marie Hell $5.00, p. Fr. Obal $2.00, pi. Katefina Gajda $1.00, p. Jim Janfiaek $1.50, pi.

Karlidek a dcera. $2.50, p. Ant. Bedin $2.00, la a pi. Frank Paprskat $5.00, p. George Soptich $1.00, p. Rudolf Chaloupka $1.00.

Pi. Marie Paul nebyla oznamena na abircea poneva.da Arne mysleli, le pro jeji nemoc nebude mod nic deist, piesto vgak jeji vend ptatele ji \red i penize odevzdali. Velice litujeme, te ji ani nebylo mono zahavy se staastniti a pfejeme jf brake a aphid pozdraveni. Poslala nam $12.00 a to od tadu Lidice cis. 405 Z.O.B.T. $5.00, p. a pi. Jan Bedlea z Palacios $2.00, p.

Alois Michalec $1.00, p. a pi. Jan 21/ka $3.00, a $1.00 za prodanou zasterku. Mini° toho jegte poslala $5.00 za detska abor, ktera zhotovita a darovala pi. Vla.sta Vitek, ktera sama uhadkovala a cena na nem byla, $8.00. Chely Jame ho rozprodat na listky, ale nebylo nikoho, kdo by byl prodivaL Hope Chest nam vynasla $49.70 a tykety na ni prodaly pi. Frank Kuban za $29.85, pi. Anna Milan $2.50, a pi. Aloisie Beatta $17.35. Pi. Frank Kuban a pi. Frank Prochazka zhotovily a skoro samy darovaly viechny veal do "grab bags", ktere vynesly $5.00.

Bingo nam ptineslo $46.95 a veci na nej darovaly: pi. Frank Stepan misku, pi. John Beaan misu a tucet persemons, pl. Marie Krupka zavateniny, pratek, a 2 boxy spaghetti, sl. Jos. Vitek obrazek a jar na kukesy, pi. Jos. Vitek misku, ruenik, misku s ovocem a kejk, ktera byl vydraien; p1. R. B. Jeernenek tar s kukesy, sklenici chauchau; p1. Terezie Chaloupka skle_ nici zavafenin a vasu na kvetiny, pi. Fr. Prochazka 2 plechovky zavateneho masa, pi. Anna Ellich 4 plechovky zavafenin, pi.-.Fr; Kuban 3 sklenice zavafenin, pi. Kat. Pappas 7 sklenic zavafenin, pi. Holub- -2- sklenice zavatenin, pi.

Anna Polinska jar•aia kakeay, pi. Jos. Milan knitley; ash traysa jehlice _na pleteni,- persemons a toilet water; -pi. W. alcaillan-2 ruaniky, pi. Joe Juran-kejk set, pi. Marie Polanovich 2 galony zavafenin a velkou misu; pi. Olga.

Schramm, persemons tu'uleya mouku, jelo, 1 misu, 3 kniaky a zavafeninu; pi. Fr. Jea 3 sklenice zavafenin, balidek rnadla, 4 misky a misu s ovocem; pi. Fred Mrlik 2 yaw, pi. Anna Kortefi 3 zavateniny, pi. Ant. Tirk sr. 3 sklenice zavarenln, pi. Aloisie Haan 2 pot plants, 2 ba-

Vii5TNig liaky pie fillings a 2 balioky polevky.

Bazarova stanek vynesl $24.35 a veci na bazar darovaly: pi. Frances Schupp 2 rueniky a zasterku, pi. Frank Kuban zasterku, clothes pin bag, a do Hope Chest plachtu na postal; pi. Mollie Sladovnik $1.00, pia Helen Vito.sek $1.00, pi. Anna Ellich 75c, pi. W. McMillen 2 ruaniley a 50c, pi. Ant. Koldin $1.00 a spodnid ku, pi. John Jea par pol gtafa a kapesniky, pi: Jack 'resat cuktenku a dabanedek na smetanu, pl. Marie Paul krasne haakovane kvetiny a detskou hadkovanou eepiolcu, pi. Marie Krupka 2 rudniky, pi. John Beean vy givanou zasterku, pi. Vlasta Vitek krasna haakovana baby set; 3 aisterky z Dallas, myslim ae byly dodany prostfednictvim pi. Marie Paulove; pi.

Marie Prochazka 2 men gi a 2 take rudniky, 1 pokraryku na gatnik a 3 pot holders malach a 1 velka; 1 hadkovana depialca, tea z Dallas; pi.

Terezie Miller limeeek na gaty a 2 necovane pokrayky; pi. Aloisie Bedan 2 take rudniky do Hope Chest a si. Lillian Bedan par vygivanach polgtala do Hope Chest.

Prosim, nezlobte se, te neuvadim kdo co sbiral, neb to opravdu nevim, a jest-li jsem nekoho vynechala, tak se hlaste a ja to podruhe napravim. Nebylo mane, abych byla vgeho a na vaechno dohlectla, kdya jsem musela pomahat v kuchyni.

P1. Anna Milan nam tat upekla 2 Beranky a pi. Marie Paul jednoho, Pi. T. W. Matejka Andelska kejk a kejk od pi. Josef Vitek. Tyto dohromady vynesly $12.03. Pi. Anna Ellich tea odevzdala $2.00 od pi. a p. Jan 13edkovach z Palacios. Pan Ellich nam prodal za $81.00 vstupenek, pi. Anna Milan $20.70, pi. Joe Beean $3.60 a p. Jos. Bedan $1.80, p. Frank Kuban $1.80.

Co bylo darovano do kuchyne, to neni moine, abych varn oznamila, ale jsme varn vgem za to tak vdeenami, jako za katidou jinou pomoc, neb nebati tolik jidla zdarma, nebylo by se tolik v kuchyni udelalo.

Ted' jegte dekuji jmenem odboeley tea Sokolu za propajdeni sine zdarma a hudebnikum Joe Milan a jeho Orchestte, ae nam tak pane k tanci vyhravali, dp. E. J. Gerlichovi a nagemu ptedsedovi p. Jos. 13eaanovi za jejich proslovy, p. Ellichovi a jeho manaelce a pi. Jan Beaa.nove a pi. Marii Krupkove za vapomoc v kuchyni, ppi. Marii Prochazka a Fr. Kuban u bazaroveho stanku, p. Jan Beean, pi. Anna Korteff a pi. Anetce George za namahu ph Bingo, pi. R. R. Jeemenek, pi. Fr. Stepan a p. a pi. Josef Vitek za vapomoc kde bylo potteba, p. S. A. Vick za vydrateni kejka, pi. Anna Milan a p. Josef Botik u kasy, a vtibec a gain i teastnikum za iadvatevu. V gichni pfamete moue srdeene diky a zaplat' Pan Bah. Malem bych byla zapomela, ae pi. Albina Jetkova z Pilot Point nam tea donesla kejk do kuchyne a tea nejake veal do bingo, ale neni to nikde zapsane, tedy promirite, ae to nemohu oznamit, ale nas velice teal, ae vadycky na nas nevim pamatujete a na gich zabay se adastnite. Velmi si toho vaaime, proto i Vy ptijmete na ge uptimne diky a zaplat' Pan Bah. Bylo zde tat hodne ptespolni navgtevy, jako pi. Albina Jeakova z Pilot Point i s celou rodinou, p. a pi. Kubalovi s rodinou, tea z Pilot Point, pak to byli vojini z okolnich vojen ch tabona, ale jmena vaech si nepamatuji, neb nebylo vas na delgi rozmluvy.

Tat jeste opravuji, te do S.M.C. darovaly, pi. Marie Huberikova a pi. Bunkerova, kaada, 1 kejk. Talifky jsme vgechny donesli do Sokolovny, tedy se tam o ne pfahlaste A ted' yam oznamuji, te odbodka S.A.O.T. bude odbavat pravidelnou schazi pfi gti nedeli dne 19. listopadu, ye tri hodiny odpoledne v sini Sokola. Prosim vas, bratai a sestry a krajane, dostavte se v gichni, neb to bude jia posledni schtze tohoto roku.

Srdeone pozdravuji p. a pi. Jan Beekovi v Palacios a litujeme, ae jste byla nemocna.

Doufame, ae jste jia zase zdrava, cog vgichni ze srdce pfejeme a vtele yam dekujeme, ae jste si na nos vzpomeli. 6asti vas vzpominame a pfali bychom si, aby jste se k nam zase vratili.

Pozdrav tea v gein etoucim Aloisie Bedan-

Straus 13 velyystanee v Moskva o postaveni slovenskach vlastencii.

Moskva. (ONA). — Sovetska rozhlas pfenaSel v techto dnech projev e,s. velvyslance Zderika Fierlingera, ktera mezi jinam kekl: "Nage vrchni vojenske veleni oznamilo, 'ae na ge vojsko a partyzani v techto elnech evakuovalo Zvoleri a Bariskou Bystricu, a ustoupilo v naprostem potadku do dkive pkipravenYch postaveni v horach.

Toto je udalost, kterolajsme oeckavali a ktere. je ptirozenam nasledkem vavoje udalosti na hlavni front& Nemecka armada utrpela teake poratiky v Severnim Sedmihradsku, v Mad'arsku a Podkarpatske Ukrajine a byla donucena nasadit podstatne say proti Cs. vlastencum, kteti byli donuceni k astupu, za nehoa zpasobili Nemcam take ztraty.

A jenom sousttedenar nemecke atok ze stran donutil nage vojsko k ustupu do nedobytnach horskach oblasti Stfedniho Slovanska."

V Nemeekar teror v Norsku roste.

6tokholm. (ONA — K. Frahn). — V nekolika poslednich tadnech genial zatkli pies tisice ptednich Nonis jako rukojmi. Ptesto norska, odbojava organisace pokraduje se sabotall nemeckSrch naftovarch a benzinovach zasob, zbrojovek a valeenach zasobaren. Gestapo a specialni nemecke armadni oddity pfipravuji obranu kolem Osla a jinach velkach norskach mesa 0byvatelstvo Norska phjalo s velkou radosti zpravy o vstupu rude armady na norske azemi.

Odbojova norska tisk varuje verejnost,ze boj se protahrie prototie Neanci se budo'u aporne branit ye stfednim a jianim Norsku. Daleaite podniky jako elektrarny, vodarny i plynarny mohou bat znideny za techto boja. Nor gti pozorovatele pfedpovidaji rycala sovetska postup z osvobozene zakladny Kirkenessu a brake skoneeni okupace provincie Finmark. Nemci tam jia zadali odvatet sae zasoby. Nemeeti clastojnici v Oslu jsou pfesvedaeni, ae vetaina nemecke laponske armady ustupujici z Finska do Norska je odsouzena k zaniku.

V Stalin blahopfeje as. vlide k 28. Mini.

Londan. (CTK.) — Martial Stalin zaslal pfedsedovi Cs. vlady Msgr. 8ramkdvi blahoptani, v Hama pravil: "tapechy rude armady a jejich spojencii uspigily jat naprostou poraaku halerovskeho Nemecka a nezavislost 6eskoslovenske republiky. Jsem pevne pfesvedden, ze spoluprice Sovetskeho svazu a teskoslovenska za valky je tea zarukou spoluprace povaleene."

Komisaf zahraniei Molotov v poselstvi ministru zahranidi Masarykovi vyjadfil pfesvedeeni, spoluprice v boji proti hitlerovskernu Nemecku urychluje obnoveni, svobodu a nezavislost Oeskoslovenske republiky a le spoluprace mezi Sovetskam svazem a Oeskoslovenskou republikou je utvrzena na dlouhou dobu po valve.

V Bojkot americkeho zboal v Egypte.

Kahara. (ONA.) — Wafdisticka list "Al Waft al Masri" prohlasil zde bojkot americkeho zboii a aryzval ostatni egyptska tisk, aby zapomenul na stra.nicke boje a spojil se k stejne akci.

Bojkot je vyyrcholenirn protizionisticke kampane, Imre. se nyni obratila proti Amerieanfun, jelikot jak demokraticka, tak republikanska strana zafadily do svach leto gnich volebnich programa poaadavek zfizeni aldovskeho statu v Palestine. Podobna protiamericka bojkot byl jia dtive vyhlagen arabskami listy v Palestine.

Oaekiva se, te dva dal& vlivne aafdisticke listy v Egypte se ptipojuji k protiamerickemu bojkotu. :sou listy Al Balagh a Al Misri; prvni z nich. je nejmatgim mohamedanskam listem na V velvyslanec p Ankate pfedloill sve listiny.

Instabul. (ONA). — oeskoslovenska velvyslanec v Ankate odevzdal lidera sve pove •ovaci listiny presidentu Inonu.

V Rozumne a plane dite podobno jest mravenci pracovitemu, kterSri v late shromaZd'uje, aby v zima z aeha ziv bati mel.

Strana 14

V2STNtK

PENEZITriKAz Z BAZARU V DALLAS, PORADANV ODBOCKOU S. A. C. T. 29. kiJNA 1944.

Sokol 2iMca, $100.00, ptedbelnY 1..rijem $54.00, tad Z.C.B.J. cis. 401 :m52.00, tad Jaro cis. 130 $50.00, Ohnivy spolek $25.00, KrouZek bingo $25.00, KrouZek aeskYch 2. en $15.00, p. 8illa narozeniny $22.00, p. J. $10.00, rodina Steinerova $5.00, p.

Kebrdle $20.00, p. a pi. L. 0. Hoek , 6estmir Svoboda, $5.00, p. a pi. Halla z Mineola, Texas $2.35, p. a pi. Jerry J. Slovadek $5.00, pi. M. Cepakova $5.00, pi. M. Kubinova $5.00, pi. M. Neuman ze Stamford, Tex. $2.00, pi. Adam z Temple, Tex. $2.00, p. a pi. F. Rendl $34.00, Sokol Zi2ka v upominku bableky Gerlichove a otce p. Toberneho $4.00, p. a pi. B. Kowal $4.00, pi. Toberna odevzdala ad neimenovane pani $5.00, p. a pi.

J. F. Kueera z Corpus $10.00, Joe Maca $2.00, pi. M. Parmova $2.00, sl.

Marie Hanulik $1.00, sl. Jane Hanulik $5.00, p. a pi. F. Merlik $5.00, p. a pi Anton Rotrekl $5.00, p. a pi.

Tomat Kopeeek $7.00, pi. Kristina RuZieka $4.00, pi. P. Mikeska z Caldwell, Texas $1.00, Lydia Kartous $2.00, Jan Hern2a1 $10.00, pi. A. Kozova $5.00, pi. M. S. Curry $3.00, p. a pi. W. A. Nesuda $10.00, p. a pi.

F. StranskY st. $5.00, p. a pi. F. Vodieka $7.00, pi. Slamov* $1.00, pi. J. Malik $5.00, pi. A. Ondrakk $3.00, Hedy Ondrukk $1.00, p. J. Slovak 82.00, pi. K. OlSoyskY $2.00, pi. J. Baleya $2.00, p. a pi. V. Kraft $20.00, p. a pi. V. Kartous $10.00, pi. A. Jur-

ea.k $2.00, p. R. Faltisek $5.00. pi.

M. Rezkova, $1.00, p. a pi. J. zazvorkova z Ennis, Tex. $5.00, p. J. Skotak st $1.00, p. J. Skotak ml. $1.00, p. a pi. R. Mira. $3.00, p. Vaclav Hejny $3.00, p. a pi. V. Maitik $5.00, Cyril a Justin Pokladnik $5.00, p. a pi. C. F. Pokladnik $5.00, p. a pi. V. Halla z Mineola, Tex. $5.00, p. V. TupY z Ennis, Tex. $1.00, pi. M. F. Nestrojil $10.00, p. a pi. nejmenovani $10.00, pi. M. Paulove. z Ft. Worth, Tex. $2.00, p. a pi. S. Hulovec $8.00, pi. H. Henzen $5.00, pi. F. Houividka $1.00, pi. Strouhalo ya $2.00, pi.

Milada Rezkova, $5.00, p. Hamusek $3.00, p. a pi. H. Schefeak $10.00, p. F. HouZvieka $2.00, p. F. Batina $10.00, pi. Jim Slovak $1.50, pi. F. 8ebestik $1.50, pi. A. Zvolanek $3.00, p. a pi. L. TobernY $5.00, p. a pi. V. Zastoupil st. $5.00, p. a pi. J. J. Mach $5.00, pi. Karolina Blatna $2.00, p.

J. T. 8ebetka $1.00, p. a pi. F. KoriakovskY $10.00, p. a pi. J. A. Frid.rid $10.00, p. a pi. Vlad'a. Fridrich $5.00, p. J. VitovskY z Kaufman, Tex. $1.00, p. a pi. J. PodhradskY $3.00, p. a pi. 8ramek $7.00, p. a pi.

F. Linka $5.00, p. a pi. F. StranskY ml. $3.00, pi. A. Herzan z Ennis, Tex. $1.00, p. a pi. F. Henzen $3.00, Mr. Harry Vogel $3.00, p. a pi. F. Kopecky $13.00, p a pi. Kofnovec z Kaufman, Tex. $3.00, Mr. a Mrs. D. A. cCallaugh $5.00, pi. Zdefika Skotak $2.00, rodina Machaeova $10.00, p. a pi. Vlad'a Hoek $10.00, pi. M. Kraft $5.00, p. a pi. Joe Goebel $4.00, Jerry Goebel $2.00, p. a pi. Jan gimeeek, Rowena, Tex. $5.00; v upominku zesnule babiely Gerlichove daruje pi. J. Merlik $1.00, p. a pi.

Anton Pavelka $13.10. OistY vSrte2ek z bazaru :dini $1,818.88.

VSem daretim, pracovnikam a navStevnikam dekuje bazarovY YYbor. — Jest-li je nekdo ve vYkazu opomenut, at' se ptihlasi.

J. Hemb.1, pokladnik.

V Jan Masaryk v Dublin.

LondYn. (oTK) Ministr Masaryk promluvil dne 2. listopadu k Historicke spoleenosti Trinity College v Dubline o "MalYch narodech pa valce" a zdaraznil, ze pkvaha velmoci neohrozi male stay, jestlite se oprou o sve duchovni hodnoty a morelni odvahu. Vyjadtil tei nadeji, Ze Oechoslovaci a Irove se v budoucnosti lope navzajem poznaji.

V CHCE MIT ZASOBU. Pani R. Kubala, z Runge, Tex., pile: Zadam Vas, abyste mne zase poslali 2 velke Nonat. Je to mast velice dobra na itecko, co boll. se podebiral prst na ruce a v noel mne zaeal bolet az k nevyditeni.

Prilozila jsem Nonat a za malou chvili jsem pocitila ulevu. Taktel kdykoli mne picha v nohach, to sI udelam z Nonat naplast a vidyeky se mi ulevi. To2 pro to ptidinu chcl mit zasobu Nonat stale p'ti ruce.

LE SAGE CO. Distributors DALLAS,

Ccna Nonat je pogtou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb lednatele, ale nic jineho neberte, radei na adresu: R. C. MILLER, & CO. TEXAS. P. 0. Box 285.

Altadena. Cit.Uf.

Ve sti. edu , dne 15. listopadu 1944.

TELOCVIeNA JEDNOTA SOKOL CORPUS CHRISTI potada velkou

abava. spojenou s v sokolske Naroolni sini

v nede 19. listopadu HUDBA BAtiOVA Uctive zve Pokadajici vybor.

0.010.4.1111..1111.0.11■ 0■01=1.01111114.01111.411111.1.111■0•11W

anecni abav potada

TtAD POKR OK DALLAS, tiSLO 84, V DALLAS, TEXAS V RADOVE SiNI NA

2625 Floyd ulici

v nedeli dne 19. listopad teinkuje kapela

JOE MACY

0 zakusky a obderstveni navAtevnikfi jest vYborem nalelite postarano.

Zve

(c)

Zabavni Vybor.

Viroeni bolestna vzpominka.

Se srdcem zarmoucenSfm vzpominame den 25. listopadu, neb bylo tomu prase rok, co se s narni rozloueila riak milovana manielka a matieka,

pani Anna Vavrova Jii rok Tvoje telesne pozilstatky odpoeivaji na hrbitove v tmavem imbe, diirnaS veenk sen. Velky bol Tvaj odchod. 6, jak radi bychom jeSte jednou pohledli v upganne Tve oei a milou tvar, mama, vSak na:se touha po Tobe.

Neni re vice mezi nami. Spi sladce, draha manielko, matinko, v hrobe svern. My na Tebe nikdy nezapomenem. Dnes kytieku vzpominek kiademe na Tvilj hrob, na dukaz, ze laska k Tobe bude u nas yedy zachovana. Nikdo nam Tebe nenahradi. Marne nak pram, nezbkva nei bolest, zarmutek a vzpominini.

Odpoeivej ve svatem pokoji.

Tuto vzpominku Ti venuji, Tviij milujici (c)

SOS. N. VAVRA A DiTHY.

Ve sttedu, dne 15. listopadu 1944. echoslovaci bowl u Dunkirku.

LondYn. (oTK) 6eskoslovenske jednotky bojujiei v 1. kanadske armade podnikly veera pfedzvednY vYpad proti dunkirkskemu obrannemu pasu z jihozapadu a zajali 160 Nernot. Nernecka posacika odhadovand na 15 a 20' tisic je neustale znepokojovana taktickYmi toky Oechoslovaku. Nemci hlasi, se deskoslovenskYm tankovYm a peS'im oddilum, podporovanYm teinnYmi akcemi delosttelectva a letectva podatilo prolomit nemecka opevneni.

Ce91 prechazeji na LondYn. (OTK) Nemecke "protektoratni" atady jsou velmi nervosni a znekhdneny. 1V inistii jsou ustaviene na cestach po cele zemi a vyzYvaji obyvatele, aby Nemcam pomahali ze vkch sil. Zvlate Krejci y e sve fedi ve Vsetine prozradil, jak jsou ins ady podekny pfechodem obyvatel z mora y skYch pohranienich kraja k slovenskYrn vlastencum.

Krejei darazne varoval proti tvo-teni tlup a narodnich vYbort. Pravil, 2e aekoli se rise ptipravuje na obranu "Protektoratu", je tteba, aby si obyvatelstyo organisovalo sebeobranu — o tom, kdo je ma vy-

Tice goat et the Second War Loan drive is 13 billion dot-4 tarn. That is just about one fifth of the estimated increase of the Public Debt for the le• *no,

I

raAvNtic

HOUSTON. TILtAll 8PRAYNE VYKONANA FOREEDNI SLU213A. V hotline ialu zarmouceni neinnou Edward Pace pohtebni fistav pohotovfr k sympatickemu vytizeal nezbytnYch jednotlivosti a k trypraveni dojemneho pohtbu.

Loynd ceny jsou na gs zitsadou.

EDWARD PACE

Poblebni HditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 HS N. Fifth et., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNITIT Zubni Lekat Otadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub Cesitt Mat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Preston 2553 OZNABIENI

Quality Liquor Store 22154 AIRLINE, HOUSTON Ma vtborne druhy kotalky, vine, kminky, Trinerovo Hake Vino, lampafiske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jintch dobreh napoitl. Za poctivou Denu a obsluhu ruei, bratr, S. C. WOITON, Olen S. P. J. S. T. 34 root.

DR. THOMAS N. DeLANEY OONi LEKAft Bryle spravne ptipravene. as dle Cunluv3r. fliadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TKXda

zroiit, se v:Sak nezminil. -Protek- ni viterstvi. Ministr Nemec sT;o1utoratni" armada a policie jia byly pracuje s mistnimi narodnhni

ptelokny za hranioe a Ceske det- bony teto oblasti a zastava Tunkei nictvo je sousttedeno y e vYchodnich tidiciho organu.

Oechach a ma za itkoi zabrariovat tome, aby se lide ptipojovali k povstalcum.

Neklid Nenica je potvrzen posledni popravou tticeti Oecht . odsouzenYch za podnecovani ke vzpoute a za ptekrodeni slovenskYch hranic.

V Hitler vola dedky na pomoe.

New York. (OTK). Podle zpravy "Der Neue Tag" z 24. kijna, vali se sudetskYm azemim od Opavy k ASI vina demonstraci; "Sudet'aci" spechaji ptipojit se k "Volkssturmu".

Konrad Henlein mel velikou tee ke shromaZdeni 15.000 Millet v Opave.

Kreisleiter Porsche mluvil k 10,000 posluchada v Liberci, ke 4,000 za demonstraci y e 81uknove, dale v Rumburku, Varnsdorfu. Nadkni v okoli Chebu je tak nesmirne, 2e se sedmdesatileti a 751eti starci hlasi se stejnYm zapalem jako mladi chlapci a valedni invalide. K delZDA SE V.A.M, JAKO BY BYSim demonstracim do g() y e FrYdLO POSYPANO PISKEM? — lante, MarianskYch Laznich, ye PAK TO B2VAJI Z PRAVLDSttibte, Biskupske TYnici, Tachove LA PRVNI PETZNAKX a Falknove.

V demonstracich jsou pohranieni R'C'MY — Nemci velici — na to se svet paNACHLAZENI matuje z ptedin.nichovske doby. AKASLE — le stejne jako tehdy pro ne vYsleNedekejte, to to samo preids dek byl ZalostnY, doplati i tento a zadnete brati krat na sve germanske nadgeni.

V SEVE.ROV Ripka o ustaveni es. spravy na Podkarpatske Rusi.

LondYn (OTK). Ve svem rozhlaLAHODNI — PCSOBIVT sovem projevu ze dne 2. listopadu ministr Hubert Ripka zdaraznil meDETI JEJ MAJI RADY zinarodni y Yznam ustaveni eeskoYe ySech pfednieh lekarnieh slovenske spravy na Podkarpatske 50c — 25c Rusi pod vedneim ministra Nemce anebo si objednejte pfInio a tekl, ze sovetska vlada pini dohodu s Oeskoslovenskem ze dne 8. kvetna. Tim byla obnovena eeskoslovenska suverenita na ochranu socialnich a politickYch potheb Podkarpatske Rusi a v zajmu urychle-

BOLE v HRDLE?

C. H. CLIERNOSla Vytizuje velkere itoudni zaletitosti. tlfadovna: 938 Bankers Mottgage Building, ptes ulici naproti Kress budovl.

kituna

YREITN

roc trpe trampotami zacpy Kdyi funkcionilni zAcpa se vleCe a spitsobnje, ge se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pi-isnaky—bolestmi bla vy, parbnouchn de. chew, zkaienjan ialudkern, neztiiivnosti, ztratou sptinku a nedostmeenou chuti k jidlu a mate posit p•epinenib° ialudku nisledkem plynu a narh muti—opatite si Dra. Petra easeat vy. zkougene Hoboko a potteivejte ho pfesne dle navodu na nalepee. Jest vice net poeist'ujici prostiedek, jest ter ialudeCni einnost povzbuzujici lek, sloienfT z 18 pfirody viastnicb laebric,ch koijnku, bylin a rostlin.

Hoboko primeje zlenivela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a bled. ce odstraniti viznouei odpadky; pomahti vypuditi plyn zacpy a poskytuje ialudku o n e'n skvelt posit tepla. Chcete.li opet znati roz. koi irastne vy od trampot zicpy a zaroven ule rid s ve mu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Balsam proft

ZABAVY ficlu

va5em sou. ho koupiti setist y i, poiilete si pro ma g i "seznamoya. ei" nabidku Hoboko a obdriite-

n ZDARMA 6 2ccuihebnichtvi Dra. Petra Leavy Olej Liniment —pro.

stiedek proti hnisani — rychlou (Helm od re y matickYch a neuralgickYch bolesti, svalcwYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolav'Ych svalu, namo2enin nebo

vymkaatia.

Dra., Petra Magolo--alkalicky", prostiedek ch ia poru iat4 s ho dzat e youmcoli ep Furgelii ti l chy pfivodene ptebytkem kyseliny a pa. lent zahy.

Odeslete tento kupon nabidky"— Nynn

❑ Pilloien jest $1.00. Po5lete mne po g tou yyplacene 11 unc. Hoboko a zdarma 600 hodnoty zkuiebni Itih y e kaideho, LiEiveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek piipoeten)„

JmEno

.............

Adresa

•

Po g tovni triadoyna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO De p t.

811—WN 2255061strzelayinzttoniktilip.eCghic,zno.126,tiri:

/

MN> 111.11%.

Pokrok Houston Frank Tkilate,2a - - - -- Rudy Zatopek

listopadu.

26. listopadu. - - - Frank MaV,'_:a 3. prosince Syncopa':-,7 10. prosince 19.

VSTUPNE: MU& I DAMY 60c Tax included 0 sikusky a obterstveni navnevnikt: jest Vtborem naieLtZi postarano.

Zibevni VSrhor‘ V 202.56 21-9 ROBBIE ST. doptani: 20th and North Main. .11MOIMINOMNIMAMINIMI

O

VIBTN!Z

rouliveite k oznamovinil

Nejedly o Jugoslavii.

STAVKA ZRADOU. Now York. (CTK). Na moskevDetroit, 3. listop. — Stavky meni rozhiasu v srbsko-chorvat- chanikt, eimz bylo zavreno 24 ye,sae.e.a. vysilani byl 24. kijna pfeeten leenYch zavoclii v Detroit, vyvolaly dopes prof. Zdefika Nejedleho, pred- prohlateni podsekretife valky RoCibulove, Ger- sedy Vteslovanskeho vYboru, vyjad- bert P. Pattersona, ze "udefili na SAZENICE! vena Kreola, a Bile. Crystal Wax, fujici blahoptani Jihoslovandm k nate bojujici mute ze zadu" a ze pekne a velke, 400 za $1.00, 1000 za osvobeizeni Belehradu. Prof Nejed- "takove jednani je stejne se zraze po dlouha stoleti dou." $2.00, pottu platime a za uspokoje- ly ni rueime. Jewell Plant Farm, Box Srbove, Chorvati, Slovinci, OernoV (46-47p) norci a Makedonci bojovali za svo354, Mart, Texas.

Vyroba stale v popfedi. bodu prave jako Ceti.

Washington. — J. A. Krug, pkedProf. NejedlY dale vzdal poctu ti- seda War Production Board prohla;Div Prijme se zdrave device neb tena ku konani lehei domaci prace sicurn Jihoslovanfn kteti za mni- sil v techto dneeh: Slytime v popro etyt elennou rodinu. Privatni chovske krise spechali Oechoslo- slednich tYdnech mnoho feei o pfe_ svetnice v dome a dobrY plat. 0 velum na pomoc, a pravil, ze "ze- merle prUrnyslu na mirovou vYrodark podrobnosti pitte na Mrs. Paul me hrdinnych partyzana a slavne bu. Pravda, nekde mohl War ProCarruth, 1821 S. 1st Str., Harlingen, lidove armad.y osvobozeni si zaslou- duction Board uvolniti nektere su-_ Texas.

(46-c) tila bYt prvni slovanskou zemi, je- roviny a zatizeni k obeanske vYrojit hlavni mesto bylo osvobozeno." be. Ale chci darazne ptipomenouti, ,jort Vkpomoc loft farrnovani na Sraj projev ukoneil vyjacirenim vi- ze natim okaintitYrn Ukolem je vacely rok, minim rodinu, mute s jeho ry, ze v brzke budoucnosti bude o- leena vYroba a ne rekonverse. Za nynejtiho fitoku na Siegfriedovu 2enou, 1 ditko neni vyloueeno. Ve svobozena i Praha a Varta.va.

V nil a nastavajieiho velkeho ntoku stall od 40 — 45 let. Mut znalY zachazet s traktorem ma pfednost, a PolskY narodni vybor blahopfeje na Japonsko, povinnosti katcleho Ceskoslovensku. americkeho domova vb.& natim vojeho mantelka vatit v kuchyni, v LondYn. (CTK). PolskY narodni jinum v poll zustiva vie net kdy jindome uklizet; na prani a tehleni je praci stroj s eleketric. 'pohonem, na vYbor v Sovetskem svazu zaslal sve. dy udrteni co nejvetti valeene vYostatni v dome i pump. vody. Ptiei- blahopkani k eeskoslovenskemu roby.

V na je ze moje mantelka je po take statnimu svatku velvyslanci Fiernemoci a nesmi nic delat po dlou- lingrovi. Prohla.sil v nem, le svobo- /siahor do obchodniho lod'stva nedostaeuje. hou dobu. S platem se dohodneme da a prosperita, Oeskoslovenska a Washington. — Nabor netkoleesti* bud' mesione neb celorodne. Polska jsou tototny. Polska dejiny Piste na J. F. Janeik, Rt. 2, Box nas pouauji o tom, ze by nemelo bYt nYch namoiniktt a odbornYch 252, Wharton, Texas.

— (46-p) mezi natimi narody nic net pfatel- mofnikh i namoknich dfistojnikft stvi a nejtesnejti spojenectvi. pro americke obchodni lod'stvo neV I spinil odekavane kvoty. Aekoliv muHLEDAM NAJEMCE Z POLOVICE. Ripka o soueinnosti se Spojenci. zi od 18 do 25 let nebyli picijimani Vlastnim 90 akrovou farmu 35 LondYn. (CTK). Stan' mlinstr s vyjimkou, kdy nebyli telesne mil od Houstonu, v nemecke osade. dr. Hubert Ripka promluvil v soMeet akrii vzdelano, elektfina. botu 4. listopadu na londYnskem schopni, toto ustanoveni bylo zmenen°, take War Shipping AdmiPfeji si pronajati z polovice. rozhlase do viasti. Ve sve feel pre.na mists, zvlattni kurnik, tan do vii, ze zemepisna poloha ptimela nistration plijme k slutbe na obbytek, pluhy a nafadi, semeno a o. eskoslovensko k spojeneetvi s nej- chodnich lodich fysicky schopne mute od 17 do 50 let, at' jsou tkohnojivo dodam najemci. Piseite. silnejtim kontinetalnim statem, leni ei nikoliv. pestuje vYborne sladke zernaky, kterY je nyni rovnet jeho sousedem.

V hrach, kukulaci, atd. Blite Metho- Toto spojenectvi znarnena ochraVysokit zemedelska produkce stale distickeho a Luteranskeho kostela, nu proti nemeeke ananosti, ktera nutna. tkolni bus jezdi v tomto okoli. — se nyni 'zarazi u krkonotskYch a Washington. — J. B. Hutson pledHal D. Draper, 1840 Bissonnet, Hou- 6umayskYch hor, ani by prorazila sada produkeniho oddeleni War ston, Texas.

(46-c) at na Kavkaz.

Food Administration, citoval v tech Spojenci potnahaji osvobozenYrn to dnech slova presidenta Roose,010" I.ekafova rodina pfeje si na- narodtm bez zasa.hovani do jejieh velta o nutnosti vysoke produkeni jati devee neb term deskoslovenske vnitrnich veci. Cechoslovaci si tu- erovne zemedelske vYroby. Presinarodnosti k bydleni v dome a k o- dit jsou vedomi, ze jim spojenecke dent Roosevelt prohlasil: "nomad patrovani jednoho dvou-leteho dit- viterstvi prinese v nezavisle Cesko- spotfeba potravin a tudit i vYroba ka, tactile, domaci prace, privatni slovenske republice pinou a neome musi zustati na vysoke firovni, aby svetnice, dobra mzda. Pitte na Mrs zenou svobodu jak ye vnittnich, tak uspokojily potfeby pracujici. AmeDan Bruhl, 4411 Mandell, Houston, v zahranienich vecech. riky. V nejblitti budoucnosti budeTexas.

(45-46-c) Kdyt byla Karpatska Ukrajina me exportovati velke mnoistvi poosvobozena Rudou armadou, byla travin, z toho Cast pro viterstvi, ;3ar4 Hleclame (levee pro domaci jeji spra.va odevzdana do rukou oe- East pro potreby pomoci prostfedpraci; eisteni a pomoc pre vareni, skoslovenske vladni delegace. To- nietvim UNRRA, aby osvobozene jsme tfa v rodine, v meste, primere- tet se stane na Slovensku, na Mora- narody si mohiy co nejdfive pomony plat. Pitte hned na: V. C. Dutek, ye a v eechach, kde se narodni or- ci sami."

(45-46c) ganfsace ujmou spravy nezavisle Box 302, Granger, Tex. V na cizich mocnostech a svobodne Ptidel hot bude pokraZovat.

Washington. — Nynejti inventapekne velke, ci- vybuduji spoleene, nedilne ()many 4" SAZENICE fe a nynejti mnoistvi vYroby pHbulove a zelove, Charleston, Wake- Ceskoslovenske republiky.

Spojenci tento postup respektuji Move obuvi ukazuje nutnost pofield a Flat Dutch; eibulove, /luta Bermuda, 400 za $1.00, 1000 za $2.00; a pine mu dtvefuji, proto nebudou kradujieiho pfidelu. Prislutne o pottou vyplacene, posilame hned. ani vyutivati vnitfnich diskusi ani znameni bylo yyda,no spoleene OPA zasahovat do natich vnitfnich za- a WPB. Mart Plant Farm, Mart, Texas.

V (45-46p) letitosti. Budou-li se Nemci branit jette dale, stane se 6eskoslovensko tadne zvyiovini kvot antracitu a koksu.

Hledaji se — mantel& mut bojittem. To je davodem, pros K. H. Frank a "protektoratni" ministli Washington.

— Sekretat vnitra nebo dva mull k praci na farms a easteene mlekateni. Stela prace, vyzyvaji obyvatelstvo, aby Nemcilm Harold Ickec prohlasil, ze pfes zvYplat dobrY. Pitte na Joe E. Kapavik, pornahalo, a proe vyhrotuji vtem, tene poutivani otopneho oleje a jiRt. 2, Box 313A, San Angelo, Te- kdo by men neast na povstaleeke nYch paliv nebude mono zvYtovat einnosti vlastenct. letani kvotu dodavky antracitu a (45-47p) xas.

CeskoslovenskY lid stoji na pra- koksu, obnatejici sedm osmin hu nesmirne tetkYch tydnu, avtak vodni dodearky.

DR. FRANK KENT jeho duch je bojovnY a neziomnSr. V Obnovil svoji praksi V Navrat k tekutkin palivum dovolen.

Obi, Uti, Nosu a Chttanu EECTI QUISLINGOVE. Washington. — Se ztetelem na BRYLE New York, 6. listop. — Die rozhla- zlepaene zasoby tekutY. ch paliv (oNavttivi: su z Cairo, deset cienu dfivejti topne nafty, petroleje a pod.) sekr. z La grange povefil mistni "quislingovske" fecke vlady a vy- Ickes ozmfunil, HALLETSVILL, 27. LISTOPADU sokYch dastojnika bude souzeno pro lady OPA povolit spotfebitelftm, SCIIULENBURG, 28, LISTOPADU velezra,clu, pled z ylattnirn vojen- kteti zmenili na uhelne vytapeni, MOULTON, 29. LISTOPADU. navrat k tekutym m tribunalem v ftecku.

Maly Oznatiovate

Ve stkedu, dne 15. listopadu 1944.

Konference o boji proti pohlavni chorobam.

Washington. — Od 9. do 11. listopadu bude konana v St. Louisu konference o povaleene kontrole pohlavnich nemoci. Jednani se fieastni zastupci Britanie, Norska, Kanady, Mexika a SpojenYch Ste.tit a bude jednano o problemech spojenSch s mezinarodni kontrolou .teto nemoci.

V VYborne v*sledky sbirky knih pro namoiniky.

Washington. — War Shipping Administratin oznamila, ze vetejne spolky a organizace, jako i jednotlivci skvele vyhoveli yYzve k dart m knih pro knihovny na obchodnich Mich. Do 31. prosince bude rozdeleno mezi namofniky na 600,000 knih.

V Synteticke pneumatiky pottouji vetSi peel.

Washington. — Thad pro velanou dopravu upozorriuje z ylatte autobusove a dopravni automobilove spoleenosti, 2,e synteticke pneumatiky a dute vytaduji vetti pedi nein se poskytuje obvykla vyrobkilra z pfirozene gumy.

V Stavebni ruch pro prvni povale6n6 desitileti.

Washington. — Federalni stavebni urady odhaduji, ze v prvnim povaleenem desitileti bride nutno vybudovat 12,600,000 mestskYch jedno i vicerodinovYch V Priimerna inteligence nynejiich vojinfi.

Washington. — Office of War Information scleluje, ze pramerna inteligence nynejtich americkych vojinfi je druhY roenik stfedni tkoly.

V prvni svetove valce pram& byl 6. rok obeene tkoly.

V Menti zmeny v podivani protestil o najemnem.

Washington. Menti zmeny, tYkajici se procedury podavani protesta proti natizenim o najemnem byly oznameny OPA. Protestujici musi podati sve protesty v kopii se -demi prfivodnimi listinami a doklady nejen od okrskovYch itfachl OPA a site i v OPA ye Washington& V Obuv nemajici kuzi yolne k prodeji.

Washington. — OPA oznamue, to nekotend obuv, at' zde vyrobena nebo sem importovana, je bez pfidelu a mute se volne prodavati.

NOVY FILM

"Nail furianti" Fihnova, veselohra s Antonii Nedatinskou, PiAtekem, Havlem, eernSim, Plachtou, Glaserovou v hlavnich filohach.

GRANGER, ye etvrtek 16. list., o '7 a 9 hodinich voter.

CALDWELL, v patek 17. listopadu, jen jedno piedstaveni o 8 hodinach veeer.

ROGERS, v nedeli 19. listopadu, o 8 hodinach weer.

WEST, ve stredu 22. listopadu, o 2 hod. odpol., o '7 a 9 yeeer.