Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. EtOtNHE (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 1. listopadu (November) 1944.
NASE NE RVNt eeho si musime bYt vedomi, jest to, to nestadi pouze obnovit to, co byp lo. My meli bohate rozvitY kulturni iivot, a mohlo by se zdat, to tedy proste mnoho z toho, co bylo, ug neni. Vzpornerime jen lidskYch ztrat, jet na g kulturni tivot utrpel! My ztratili mnoho jit v posledni dobe pied katastrofou. Zemfeli 8alda, Tille, Frant. Krejci, tapek — abych uVedl nekolik jmen. Ale co je to proti tomu, kolik lidi nam ubili Nernci. To jsou legie dobrYch kulturnich lidi, jen z lady universitnich profesorti bylo popraveno nemene 8 lidi, z nicht natal (B. Baxa, J. Uher, J. Pato., J. Auerhan a j.) byli specialisty, za net v jich oborech vribec nemame nahrady. Ale nejinak je tomu i v druhYch oblastech kultury. Ze spisovatelri vime o poprave V. Vanaury, ale nevime o asudu druhYch spisovatelri. Proskakuji povesti, to jsou v koncentraenich taborech, ale to by znamenalo tet smrt, aspori u mnohYch z nich, a je gte hroznej g smrt net je poprava. Nejde vgak jen o vynikajici jednotlivce. Podivejme se na seznam popravenYch a uvidime, to neni takita mesta, kde by nemeeti zufivei nebyli ubili prase ty, kdo tam byli centry kulturniho tivota. Vtclyt` v torn byla na ge sila, le kulturu nedelali jen profesoki a spisovatele, ale nepfehledna dada dobrYch lidi po mestech I po vsich, uditele, advokati, lekafi, redaktoti, delnici a jini. A ti z valne east padli do rukou hitlerovskYch katri, v Taboke celY jich kolektiv, v Kralove Hradci nedocenitelnY prof. Purkyne, na Morave skvelY ueitelsky pracovnik 0 Blagek i sta a sta jinYch. Zahynuly dale cele na ge instituce a organisace. Vzpomerime pratske a brnenske university. Tu by se zddlo, to obnova bude pomerne snadna. Ale i to je omyl. I kdyt vet gina tiaitelskeho sboru je snad tiva, to upine rozprageno, ano znieeno je studenstvo na gich universit. Pet let zavieni znamena pro universitu ohromnou dobu. Tak dlouho ani jeden student nemilte Zekat, at se opet otevrou briny university. " Znamena to, te neni studenstva, jet by rovnet" bylo mono jen zavolat a pokradovat v dile pied 5 lety pfervanem. Znamena to, 'te ani nag ich universit fakticky neni, pH demt ani nemluvim o znieeni na gich ristavri, laboratoki, knihoven, a zpusto geni samYch budov, kde se nasadili SS, SA a Gestapo. Nejinak vgak je to i se Sokolstvem a druhYmi podobnYmi organisacemi tvokicimi sit' i pro kulturni praci v narode. I jestlite se nee° z nich wpodzemi udrtelo, je celek nesporne rozbit. Nage kulturni zraty jsou v gak nemale i na nag i vnitfni fronte. Nejen hitlerovske nasili decimovalo nage kulturni sily. Decimovala je i slabost nekterYch nag ich WI, kteti tak se zkompromitovali svou spolupraci s hitlerovskYmi katy, to sotva si ize pfedstavit, to by je narod mohl strpet i ddle na jich mistech, nema-li bYt podyracena sama hlavni a kulturni sila — moralka naroda. A mezi nimi jsou zase jmena ne bezvznamitta — celd rad:1 cniversitnich profesoru (Dracha ysk. Ss-t 1 H-S7sek, Vavtinek, Dominik), je2 rovne2 v nakm kul-
RI I
Ns,
!a' P
KLLTURI i UKOLY. s
Prof Dr. Zdertek NejedlY turnim svete hraji nemalou Morin, i sam opery Narodniho divadla Talich i deshtky jinYch, ktere take v gechny ani nezname. A to nemluvim jette am o ideove strance, o tom, te zcela nove pomery a zejmena ohromnY ptevrat mezinarodni a s rum i nutnost nove kulturni orientate u nas, rovnez eini vribec nemoznym proste obnovovat, co bylo. Nejen Hitler rozbil hmotne co u nas bylo, ale svetoye udalosti a postaveni noveho teskoslovenSvatopluk tech: P111,1111/1f111111011111111111t1 ', I I
i:_lSLO 44.
1G:;;,C
iiiilliit ■
Mrt m v astencurn. Jit tlite v zemi, k nhz jste laskou vi-eli, nad vami &lima ticho lesnich dum; jen easem v atulek vas osamely zni davu slavnostniho ruch a gum, kdyt hroby vase kvitim obsypava a feenik slovy dojemnymi vzdava Best mrt yYm vlastencum. A nekteremu z vas jit vence nog jen belovlasy kmet, druh z davnYch dob, a nekteremu jit jen oblak rosi kdes v koutku neznamem zapadlY hrob. Lee vefim: kdekol vas prach se taji, tam svity tajernne nad zemi hraji jak svetlo hvezdnYch stop. To nadgeni, jet zatilo varn s ten vfelY cit, jen prsa vase necht' lebky ztrouchnely a srdce ztlela, i v pcpelu se, Mtn, jiskti dal; vtdyt' probuzoval kdysi mrtve k titi a dosud hvezda nad nami se tfpyti — vas jasnY ideal. ska v nich vytaduji nemene zcela nove ritvary a instituce, •cot se ov gem neobejde i bez podstatnYch osobnich zmen. Toho si musime bYt vedomi hned od prvni chvile, proto zde na to kladu zvla gtni driraz. My nebudeme ani v kultufe obnovovat, co bylo — my budeme, a mime, stavet novY kulturni tivot. Pri tom vgem vyutijeme v geho, "Cello motno utit z toho, co bylo. My hned se postarame o to, aby na ge university, pratska i brnenska a stejne tak i jine Hitlerem zavfene vysoke g koly poealy pracovat. Nesnaze budou venire, i v organisaci, i v sestave uditelskYch sborri. Ale tadna nesnaz nas nesmi odradit. My jako soli potiebujeme nove vzdelane generate. My musime vytvoi.it stilj co stiij, i za cenu obetovani vgelijakYch t. zv. zakonnYch pfedpist. To nebude chvile na potYkani se s paragrafy. Hlad v eeskoslovenske mladeti po petiletem vyhladoveni bude jiste ohromnY. My toho musime vyutit, i kdyt kag dY z tech hladovicich nebude vyhovovat vS-em "zakonnYin ptedpisum". Ohnovime proto rychle i Hitlerem zavrene sttedni Skoly. 144 tarn musime zaeit, a hned, abychom tuto krisi v naSi mlade21 ptekonali co nejrychleji. Po hmotne stance, co
nam Nemci rozbili, nahradi nam budovy a zaiizeni nemecke university v Praze, nebot' 4'e by ta mohla dale existovat, nem.We bVt overn ani feel: I kdyby nebylo jinYch tedy pani Pfitzner, Zaschek a jini a jini se o to dokonale postarali stet se hrobaki nein e cke university v Praze. -V torn znameni my jegte zesilime kult naPalacAich narodnich velikant. Hus, 2itla Havlieek—Smetana, Neruda, to budou na Ai kulturni vridci, ale tomu nutno dat i \.traz. Je fakt, ze at dosud u nas pevne zorganisovan a drisledne pestovan jedine kult Smetannv — zbudovanim krasneho Smetanova musea a spo lupraci s Narodnim divadlem pod neza.pontenutelnYm 0. Ostreilem. Husa cti lid ohni, ale Praha nenagla ani prosttedky k obnoveni Betlemske ka.ple (jig motno obnovit, nebot' se zachovala ye zdech domti na Betlemskem /lamest), take nelze tam vribec nic ukdzat, co by pfilartovalo Husa lidu (Hustiv pomnik to haprosto neni). A 2it'ku, Palackeho (a2 zase na pomnik), Havlieka, Nerudy jako by vabec nebylo. I pro ucteni pamatky Jiraskovy, pies jeho popularnost, nena glo se nekolik rnalo tisic korun, aby lidu stala se ptistupnou jeho pracovna. i Amrtni pokoj. Nemysleme, 4e toto jsou vnejSnosti. Snad pro ptesyceneho intelektuala, ale lid citi jinak, zdraveji. A nrojev lasky a oddanosti k takovYm rn.u2firri Mje jako svatek, jen ho povznagi, dojima, teal — to je ta dugevni strava, jiz ted' nejvice postrada. Zde proto moino vykonat velike a ,u2iteene dilo, poyznesti v cele pinosti a sla y.6 Ceskou kulturu a jeji nejlep gi ptedstavitele pied tvaii celeho naroda. A tketi, i politicky nalehavY obnovit SlovanskY rista y. To je to, Cello nam nejvic:e tfeba pro nagi mezinarodni kulturni orientaci. Meli jsm v Praze i jine clule2ite Ustavy (Orientals), ale tadnY neni tak nalehavy jako SlovanskY pfi budouci na g slovanske politice. Tu vgak bude tfeba vykonat z ylagt` pronikayou distku. Dosavad to byl, mimo 2-3 mladSi sily, Ustav jakfichsi pensistri. Proto, ac skvele vybaven, neptisobil na nagi vetejnost takrka vribec. Ted' to mush bYt naopak tistav ptimo kypici tivotem. A ovkm ustav orientovainy ne na jakesi mrtve Slovanstvo, jak tomu bylo dtive, ale na *give a pokrokove Slovan gvo, na SSSR a demokratickou Jugoslavii, marSala Tita v prvni fade. Ve tech bodech vidim nejnalehavejl Ukoly: rychle si vychovat novou mladou latchgenci, dat .narodu po letech dukvniho bladu tivY chleb narodni kultury, a dat hned organisaeni zaklad i na gi nove mezinarodni, slovanske kultumi orientaci. • V Milovat, dokud ias! Milovat, dokud Kiska nase v druheho untie ohlas vzbudit, dokud srdce druheho tim poteSime — tot' neel akho V Pfejte fipine svobody kaidemu, kaidou poetivou priei uznavejte, kaidou &Aron snahu podporujte. (Holeeek.)