Entered as second class mail matter : January 3rd,. 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROON1IC (VOL.) XXXII. fflimenes.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 25. Mina (October) 1044.
OCI us Z prvniho poselstvi presidenta-Osvoboditele k narodu 21. prosince 1918. RGANISOVALI jsrne za liranicem vaechny nage osady vystehovalecke. ZaO hajill jsme propagandu tstni a publiclstickou a einnost diplomatickou. Ale politika a zejmena revoluce neni mo2ria bez penez. V torn pomohli nazi v Americe a v Rusku. Chci zde dtrazne konstatovatl, 2e lame nevzali od spojenct ani krejcaru. Zdtraziluji to, proto2e nak odpOrci miuvi o ruskYch, anglickYch a jinYch penezich. A stejne zde konstatuji, 2e jsme za celou to dobu neukli ani jedne nepravdy proti nagim neptateltim. Ani jedine z tech tak zvanYch diplomatickYch chytrosti! Tak destny politick' boj, tak eestna, revoluce, smim to kid, sotva kdy byla provedena. Prve legie vznikly ve Francii a v Rusku. Zahy se hlasili dobrovolnici ze v gech zemi: z Anglie, z Ameriky, z Kanady, z Afriky, z Australie. S poeatku to byly oddily male. Rostly pkilivem ze zajatcu. Zejmena to plati o Rusku, kde bylo nagich zajatct velike mno2stvi. Historie naafi armady v Rusku je historii celeho Ruska. Alespori se v'voj Ruska obrak ve vYvoji nazi armady. Zde mohu jen struene Mei, 2e start rekm stiirmerovskY neptal formovani velike armady. Take Kerensky s poeatku byl proti nam. A2 paznal, fie jeho ofensiva do znaene miry byla provedena nagimi ttemi pluky a 2e flak ho gi kryli osudnY ttek ruske armady. Pochvalne tisudky o chrabrosti na geho vojska od Brusilova, Alexejeva a jinYch, podobne jako od francouzskYch a italskYch autorit vojenskYch, jsou zna,my. Po mnohYch a mnoriYch pokusech podatilo se zorganisovati celY korpus. Mohu Mei bez ptepinani, 'te organisovani teto armady za nastale anarchie a za tpineho rozvratu ruske armady je nejlepaim svedectvim zralosti nejen naaich hochtv, ale celeho naroda. Nebot' sto tisic mu 2t, mutt voliet, to jest znaend representaeni Cast naroda. A armada v Rusku vzrostla letos jarem okolo 50,000 ozbrojenYch mu2t, druhYch 50,000 bylo ptihlageno. Tuto schopnost organiseen' a narodni ukaznenost ptevyauje pouze hrdinska mysi jejich, jejich laska ke svobode a ()belay& vernost narodu. Nemohu Vas ne2 po2adati, abychom tie vzdali poctu tem padlYm nagim drahYm hochtm, tern nakm hrdintm v Rusku, v Dobruclii, ye Francii, v Italii a na soluriske fronte, kteti nam ptipravili dneani pamatnou schtzi a cele naae osvobozeni. Nezapominejme nagich mueednikt habsburskeho teroru dOma. Tech tisictv a tisictiv °heti ruskeho zajeti. Tech, kteti nonn umirali na Murmani, v Turkestanu, vaude po airYch planich neat'ast- neho Ruska, neschopneho starati se o zdravi nagich zajatet. Co zahynulo nakch pit itteku pikes Albanii. Ceske rovy mame po vSech valeicich zemich." V Moje barva oervena a bilk, dedictvi me poetivost a sila. — (Havlidek). —V LThme se slou2iti svetnu narodu: je to nejkrasnejSI, nejvySSi a nejsvetejSi z naaich snah.
tiSLO 43.
0 SLOVENSKE REPUBLIK.
Svobodne teskoslove,Ilsko Svetem bouti hroma kaZdj-7 tech ma v mysli mee! Osudu to zavolani: "Spechej, bratre bade see!" Vgichni riled svuj vytasime praci, perem, minci zlatou, vlasti sire nahradime, to je povinnosti naSi svatou. V kaZdem srdci slavn3im, mocnym zvukem narodni necht' choral zni, o sve vlasti vroucich citu shlukem krasnY sen necht' kakly sni! Spojend bud' nage sila, svobodne. zas zeme Oecht! Vlajka modra, ruda, bila, zakryje to, dneani more vzdecht. Gisela Konielova. V
Bud'me vdeelu. Jan Masaryk, Cs. ministr zahranidi. Uva2oval jsem dlouho — jako asi ka2dY z nas — o blikcim se jubileu nazi republiky. A dim vice jsem o tom myslil, tim vie jsem byl ptesvedeen, 'ze bychom meli vzpominat pfedevaim toho, co ka2clemu z nas i nam vaem jako celku republika za toto etvrt stoleti dala. A kdy nekomu z nas — mne rozhodne ne — i tu a tam uktivdila, na to jiste davno zapomneli. Maly eeskoslovenskY elovek, jen tines na domaci fronte dela sabota,2, na svetovYch frontach bojuje a umird, nejen vi, ale take svou einnosti dosvedeuje, ze samostatny stat byl nejvetai statek, jakk jsme si mohli yydobYt. pit tom mel take sve chyby, je samortejmost — ale prod o torn mluvit v dne gni dobe, kdy repubrika je obsazena, a prod prave dnes, kdy oslavujeme vYznamne vYroei? Malt eeskoslovenskY elovek vi, 2e 28. tijen 1918 znamenal ptedevaim den, kdy on sam se ptestal kreit pied Wiwi a Mad'ary, den, od ktereho mohl volne clYchat, a nejen to: take volne mluvit a jednat. Vi, ze od onoho dne mei prostiednietvim sveho samostatneho statu ptimou teast na svetovem deni politickem, kulturnim, h0spodatskem, socialnim a jinem. Vi, zkratka, 2e oncho dne se znovu narodil. V jistem smyslu kaZdy z nas oslavuje dnes i sve vlastni dvacate geste narozeniny — jako elovek obrozenY. ltikam to ptesto, 2e dn os republika je ptechodne obsazena. Je obsazena, to je fakt, ale ptesto je, a, to je take fakt. Jeate v roce 19391940 meli nekteti i o tom pochybnosti, ale dnes vi u2' i nejhorgi pesimista mezi nami, ze jsme vyhrali u'Z jednu dtlektou bitvu, toti2 prase bitvu o na gi pravni existenci. Jsme uznani neivetalmi mocnostmi sveta, kteti jsou na giml spojenci, mime sveho presidenta a svou vladu. Vy zde v Americe jste to videli nejlepe, kdy tu byl president Bene g. Mobil jste si porovnat, jak odtrd odjadel v (ervenci 1939, a jak sem ptiji2del v kvetnu 1943. Na torn rozdilu si zmette, jakY pokrok, naSe vac v tech nekolika letech udelala.
Jdu jette dale. Fted dtvrt stoletim sem pitel muj otec, aby vylokl presidentu Wilsonovi a jistatnikihn, od vlastne Cechonym slovo.kum jde, V roce 1943 pkijel jsem sem ja jako deskoslovenskY ministr zahraniei a ileumsim nikomu nic vykladat, proto2e dnes ut Arnerika vdetne celeho ostatniho sveta vi velmi dobke, co je Oeskoslovensko a lad mu jde. Mame to dnes vaichni o to lehei, diky nagim °tetra, kteti za prvni svetove valky vykonali obrovskou praci, je2 nese ovoce i dnes. A nese ovoce proto, ze z teto prate na gich act za hranicemi i vlasti vzeala republika, ktera pattila k nejvzornejaim stattm Evropy. a kterd si v dvaceti letech sve nezavisle existence ziskala takovou povest, 2e v podstate neni tteba delat pro ni jakoukoli propagandu. 2ijeme dnes vaichni z mravniho kapitalu, jej2 republika za dvacet let nahromadila a jej2 rozmnotila dustojnS7m a stateenkm postojem v pet letech okupace. Po to strance jsme my vgichni za hranicemi velkYmi dlu2niky republiky a ani nas nenapada si myslit, 2e ji "osvobozuleme." Jsme jen jejim hlasem, tot' v ge. Bez obrovskeho mravniho kapitalu, jirn2 nas rase viast vybavila v dvaceti letech sve nezavislosti, byli bychorn jen ubohymi emigrantskYmi Jsme-li neeim vie, mt2erne-li na mezinarodnim foru vystupovat s urditYmi polada yky, a naroky, pak je to jedine proto, ze teskoslovenska republika, tekvai se v2dy mezinarodni tete a vatnosti, 2ije dale — a take proto, 2e svet si je dnes uz vedom, jake ktivdy se na teto bike v ptechodne dobe zmatkii dopustil. Naertl jsem zde letmo, co mne probihalo hlayou, kdy jsem o dnegnim jubileu uva2oval. Chtel bych to shrnout do malo slov: bud'me vdeeni! Bud'me vdedni nazi male vlasti, je2 je tak velka, malemu eeskoslovenskemu dloveko, jen vyrostl do takove veikosti kdysi v legiich a Maffii, dnes v zahranieni armada a na domaci fronte, v torn pekle heydrichovskYch a frankovsk'ch aertii. Bud'me vdeeni tern na gim hrdinum Boma, pro nel kaZdY den je novou bitvou a kteti presto neumdlevaji a ,ptesto se nevzdavaji.. A bud'me vdeani osudu a spojenctm, 2e velka probiha tak, 2e 12 smime, ani se klame me sami, mluvit o nastavajicim viterstvi. A bud'me vdedni za to, 2e dnes smime doufat, druhe etvrt stoleti naai republiky bude at'astnejk a klidnejai. —V Slovensko v rozhodne, dfistojne a stateene narodni revolte povstalo a pied celYm svetem se postavilo za Ceskoslovenskou republiku, velika, vetgina jeho lidu ve svYch duSich nikdy neopustila. 2adne jeho drivejsi povstani a jeho dosavadni boj se nevyrovna velik2sti svetovSrch udalosti teto kapitele slovenskeko a eeskoslovenskeho boje za osvobozeni. V To prave Slovensko vidy vedelo a ellar---.1o, jen spoleene s eeskS'mi zemCmi mine sv,,n hodouenost zachovat. To prave Slovensko nyojilo se hued v roku 1939 se viemi techeslovaky v duchu tradice z roku 1918 poniahalo chnovovat a osvobozovat esl. republiku.