Vestnik 1944 10 18

4I

rt Slovanske

Podp or

F

(Th ILA

(Sb

En ere..j

se;-_.;y:2a class mail matter, January 3rd,

ROeNiK (VOL.) XXXF,

933 at W est, Texts. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 18. iijna (October) 1944.

eiSLO 42.

PRESIDENTSla VOLBY. tiSTAVODAlitiE konvenci, ktera se v kvetnu 1787 seSla ye Philadelphii; aI pro Spojene Staty vypracovala Ustavu. nekolik plant bylo navileno. VetZina delegatti byli zastupci majetnYch tfid, tovarniktiv, obchodniktiv a velikYch plantaZnikt. Ti si chni ptali silnou zemskou spravu, ktera, by udrtela v zemi potadek a byla od lidove vide hodne neodvisla. Nebylo arci moZna postaviti v Belo spravy krale, ale Hamilton navrhoval, aby vrchni vYkonnY Utednik podrZel fitad tak dlouho, "dokud by se dobte choval," to jest, na doVirginskY plan navrhoval narodni exekutivu na lhutu sedmi let, ale o torn, jak poeetne by to "narodni ptedstavenstvo" melo bYti, nazory delegatti velice se rozchazely. Debatovali o tom tti hodiny. VirginskY guverner John Randolph byl pro to, aby se zeme rozdelila na tti dasti, a ze kaZde east aby se vybral jeden Glen exekutivy, con by znamenalo tti vrchni spravce republiky. Sherman byl pro jednoho Utednika, a revisorni radu. Rutledge a Wilson byli pro jednu hlavu bez revizort. Tomu se Randolph rozhodne optel. Jeden nadelnik republiky, tot' by byla monarchic, a toho lid by nestrpel. Oct dobre exekutivy poladuje se reznost, rychle jednani a zodpovednost, a neni videti, prod by se ty tti vlastnosti nenaSly u tti lidi tak dobte jako u jednoho, Naproti tomu Wilson vytYkal, Ze jedna hiava :leak neznamena krale. Poukazoval na to, Ze ttinacte stabe ye mnoha vecech se ye svYch nazorech rozchazeji, ale v jednom vSechny se shoduji: kaIdY stat ma jenom jednoho vrchniho spravce. V Zadnem statu ani na to nepomyslili, aby meli tti hlavy.

Takovy triumvirat by znamenal n.ekoneenou tevnivost; spravcove. by se nepohodli, zemska sprava by tim trpela, a v lidu by se budila nevraZivost, podeziravost a hadky. To rozhodlo.

Kdy2 se v pondeli 4. derma hlasy poditaly, sedm state bylo pro jednoho zemespra yce, tti staty proti.

Teprve dne 17. eervence doslo k debate o tom, jak se me, exekutiva voliti. Naze y "president" byl -v zemi znam, nebot' se tak v nekterYch statech jmenoval vrchni vYkonnY fitednik, ktereinu se dnes tika, guverner. MladSi Morris, kterY dtisledne hajil lidovou vladu, rozhodne "byl proti tomu, aby president byl volen kongresem.

Kdy2 by kongres mel pravo nejen presidenta volit, ale i jej sesadit, ton president byl by pouze strarou kongresu. Jeho volba byla by provazena intrikami a tajnYmi umluvami. Presidenta voliti by mel lid sana. Jenom tak lze odekavati volbu mule zaslouZileho. Vet'Sina delegatt vaak byli zastupci majetnYch tfid a neptatele lidoviady, kteti hledeli ye vaem omeziti vliv lidu co nejvice. Sherman a Mason byli pro to, aby presidenta vclil kongres, jeZto lid pit by dostatedne neznal charakteru kandidatova.

Svetiti volbu presidenta lidu, to die Masonova nazoru bylo by pry tak neptirozeno, jako volbu barev ponechati slepemu. Kdtt se hlasovalo, pouze jeden stat byl pro ptimou volbu lidera.

Ale o veci debatovalo se jests pozdeji a usneseno, aby 7()Irm kongresem na sedrn let a nesine znovu zvolen. Dva, dny pozde-

Josef JiM Kral. ji Clanky jiz ptijate byly ptedany vyboru, aby je propracoval. VYbor vypracoval o volbe presidenta elanek docela novt aby president byl volen na etyti roky z yleanimi elektory, ktere si kalelY stat ustanovi nebo zvoli podle usneseni legislatury. KaZdy stet mel miti tolik, elektorin kolik mel zastupcil a senatort v kongresu.

Elektoti meli hlasovati ballotem pro dva kan-

vykonati Dcrud narodni povinnost!

Celt' eeskoslovenskSr nfirod trpi, bojuje, stradi a je ocboten zemtiti, pro jednu velkou chvili, pro svatji den nove svobody. Ta cloba se kvapem blizi, snad pouze nekolik inesicu deli est lid od vysvobozeni z nacistickeho otroctvi. V den ten vstanou z hrobit esl, muCednici, aby vykenali velkou piehlidku naroda. Kaidji jednotlivec a i my, bratti a sestry v zahraniel, budeme volani pied soudni sbor esl. mueedniVvidime stiny esl. thistojnikii, umiti.!enjrch k smrti Gesta4pem v kobkich gpilberku, Pankrace, olomouckYch kasemat, ostrayskych yezeni. Spattime ruce esl. trpitelu s vytrhanjrmi nehty, budeme se divati do tvaii, z nichi vys1Srcbajici Nemci vyrazili oei, spattime Ceske zavraidene ieny, umueen6„ defeata, popravene studenty a tam ten chlapec, polovieni dite, zastfelen . . . Pied timto tribunalem bude kaid* z nas tazin na jate noveho vitezneho iivota: Cos delal v zime nag eho utrpeni? 'Iraqi a sestry, jest dosud 'eas, bysme vykonali na:s'i roclnI povinnost a stali se hodni toho skveleho lidu a tohoto yelikeho naroda, k nernui rodove ptinaleilme. Povaleena pomoc eskoslovensku pottebuje nag podpory — divejme ochotne a gtedie!

didaty, ale bez oznadeni, koho si pteji za presidenta; presidentem mel bYti ten, kterY obdrZel vetAinu jejich hlast; kdyZ by vice jich obdrZelo yetSinu jejich hiasu, mel z nich presidenta zvoliti dual zastupcii, kde vaak by se hlasovalo podle state. Tvtircove Ustavy odekavali, ze timto zpUsobem bude vybran nejlepS1 kandidat za presidenta.

Za presidenta volitelnY jest pouze domorodY Ameridan, kterY ma nejmene 35 let veku a jest uZ nejmene 14 let usedlYm ye SpojenYch Statech. Vice se od neho neZada. President jest volen na elyti roky a mute bYti znova volen opet a °pet, nebot' Ustava neomerUje ho na nijakY urditY podet Utednich shut. M do, roku 1933 ZadnY president nesload dele neZ" d ye lhay.

AZ do prvniho seitani lidu, ktere bylo prove(Imo roku 1790, pdvodnich trinaet state podle opatreni federahn Ustavy melo miti v kongresu

65 zastupcil a 26 senatora. PresidentskV. ch elektoril bylo tedy 91. Ale North Carolina se 7 a Rhode Island se 3 elektory neschvalily ustavu veas, aby mohly brad podil na volbe, a ye statu New Yorku, kterS7 mel 8 elektort, legislatura se neshodla, a v jinSrch statech etyti mista byla uprazdnena. To znamena, Ze o prvni presidentske volbe v lednu 1789 hlasovalo pouze 69 elektoru. KaZdY hlasoval pro dva kandidaty bez oznadeni ptednosti. KaZdY z nich dal pa jednom hiasu Washingtonovi, kterY tudit byl zvolen presidentem jednohlasnou vetainou 69 hlasti.

Ostatni hlasy byly rozptYleny mezi 11 kandidata, ze kterYch John Adams obdrZel nejvice hlasil a sice 34 a byl tedy zvolen mistopresidentem.

Druha volba roku 1792 konala se ui po sditani lidu, a k puvodnim 13 statism pkidruZily se nyni dva novo staty, Vermont a Kentucky, Techto 15 state melo v kongresu 105 zastupcit a 30 sena:tort., tedy 135 elektortl; 3 mista byla uprazdnena a volby sadastnilo se 132 elektoru.

George Washington obdrZel yZechny 132 hlasy a byl tak po druhe jednohlasne zvolen presidentem. Ze etyt dalZich kandidatt nejvice obdrtel John Adams a site 77 a byl zvolen mistopresidentern.

Dne 1. derma 1796 ptijat byl do Unie novY stat Tennessee s jednim zastupcem a dverna sanatory; podet presidentskYch elektorti vystoupil na 138, ale o tteti volbe roku 1796 hlasovalo jich jen 135. Washington odeptel bYti kandidatern na tteti 1h0.tu; steloval si, se ua to drut lhiita jej dosti unavila. A tak bylo v poli 13 kandidatu. Presidentem zvolen byl federalista Jihn Adams, kterY obdrZel 71 hlasn; mistopresidentem demokraticky republikan Thomas Jefferson, kterY mel 68 hlasti. Dva elektoti dali sve hlasy Washingtonovi.

Jak videti, v techto prvnich ttech volbach vidy jenom jeden kandidat obdr.tel vetSinu hlasii. To bylo proto, ze elektoti byli samostatni lade, kteti hlasovali pro kandidaty, jez pcvaZovali za nejvhodnejei. To vaak bylo moans jen tim, Ze amerieti Wane jefte nebyli rozdeleni v urdite politicks strany. 0 dtvrte volbe roku 1800 vaak jiZ pozorujeme, Ze elektoti ztraceji svou samostatnost a pouze vykonavaji vtli a usneseni voliCu. Volba jest site dosud neptima, ale ye skutednosti presidenta voli ua lid sarn; elektoti jsou pouze jeho agenti, jeho zapisovatele. NeZli doglo ke dtvrte volbe, Ameridane u2 se ostte rozdelili mezi dve politicks strany: konservativni federalisty, jejicha vtdcem byl Alexander Hamilton, a liberalni demokraticke republikany, jejicht vildeem byl Thomas Jefferson. Jiz pted volbami bylo jisto, Ze federaliste budou poraieni, ponevad2 se dopustili veilchyby piljetim zpatednickYch zakonti proti cizinctim a proti kritiktim americke vlady, tak zvanYch Alien and Sedition Laws.

0 volbe roku 1800 bylo elektoril 133, jabc, etyroky pted tim; tentokrate vaak hlasovah vSichni. Ale jak praveno, 112 nehlasovali svobodne: hlasevall pro kandidaty politick:;'eh stran.

(DokonCeni na stran y 13.)

E.:6fana

VISTNIK

••:,,Ats

•:•

7,7

TECH

A otec pobizel k jidlu: "Tak si sedni, vLlyt' muss mit hlad! Tuhle je pro tebe prostfeno, vidiS! Tak to bylo po cela ta tfi leta denne.

It t musela vecly na tebe myslet. A 2e prY indS .;ako nejstarSi stale pra y° na misto u naSeho stolu, i kdybys byl na vojne!" eertoval tatik. zakryl sve vlastni pohnuti.

Jenik si pomyslel, jak by byl rnohl zustati vzdalen od tolika la.sky a nespechat Kdyby ho byli udelali tieba kadetem, byl by tam neztlatal.

A matka scdi vedle syna, meti si ho zrakem, tiael mu ruce, ottra mu pot s opaleneho krku a hladi ho pc hlave.

Jenik ji jako vik. Chut.' domaci houbove polevky utkvela mu po cela ta leta v pameti.

A ted' si ji maze nabrat, kolikrat bude chtit.

"Zaplat'panbah, mamineinko, to jsem si zase jednou pochutnal!" smal se Jenik, olizuje si vousy a VI se hnal do misy brambor se Wei. "To jsou naee brambory z pole u piskoven; takeve nernaji v celem kraji!" chlubi se otec, a Jonik jim vzdava, pattienou test.

Nikdo se nemrite ani dost vynadivat, a stars Flak si mu lehl .k. nohoum pod sail.

Start Adam amji‘Z ptipraveno na jazyku sto otazek, ale jet se neodvatuj.e s nimi vyrukovat. Koneene ueinil nabeh a otazal se eirokSTm asmevem a s jakousi ned'averou i tajnSrm stneekem v oku: "S dovolenim, ze se ptam; jak lidi tikaji, neni pi'eCe tadna vojna, a pan "fira" ma tuhle na prsou inedailii, a to na prave strane; ta se piece ma nosit-na levo. Za m3"rch easa " Jenik se sn-Ial, napichl brambor a kaki do7 bracky: "To je Adame vyznamenani za dobrou stelbu do teree!""I-Im, hm, dekuji pekne za poueenou, ale to my za myth case jsme dostavali za dobrou atielbu do neptitele, krucinal, ale nic zle!" mina Adam, kterS7 dostal pametni medailii za Solferino. A hned ji take tahal z kapsy u vests, kcl e ji nosil z nedostatku davno jit proeoupane stahy a cinkal s ni s jakSrmsi zadostiueinenim pc) stole a pohlitel sm'ele na Jenika, kterS7 se ale cbiral nyni Upine. se svS7mi rocliei; znalt' ciavno slabou stranku stareho valeenika od Solferina a etil ho pro jeho pilnost, ptitulnost k radine a pro jeho sta.& Selka pcslala devedku do hotejei hospody pro pivo, ale start Adam se hned nabizel, ze sam dosko6i.

Ale ted' ho odbyla matka za toho "nepritele" phpraven3im trumfem: "I neni tteba; nepujde piece takoq start vyznamenanSr valeenik mlademu vojakovi pro pivo. To by tak bylo! Jen sed'te, starej!"

Adam spolkl hotkou pilulku, kterou si sam uhnet1 svoji ironii a mleel.

Po chvili odeSel s ehasou po praci do stodoly.

A po jidle uttela matka stal a sedla si pekne naproti synovi, aby ho mela hezky pied sebou.

Otec•si zapalil svoji cISTmku a Jenik' si vyrial z krabieky cigaretu.

Malt Bedkieek si hral kolem s tetkou maje na hlave bratrovu dapku s lesklYm "jabliekem." Andulka stala na prahu a hledela pokradmu na Jenika.

"TakovS7 neni v cele vsi, nanejvYA jeete snad sail ()stay Karel!" vzdychla si a ten letos teprve narakoval k vojenskm do Prahy.

A jak tak sada Jenik naproti sve matte, hledP -1 na jejim 'dale ony tti vrasky, jet ho tolik Nepkibylo jich vice, ale ty tii byly jit pevne vryte a nedaly se jie vice vyhladiti. Citil to a zpasobilo mu to na okam2ik bolest.

Pti vypravovani. 'go to pâté pies deviate a rad

by It-y1 .ciechny otazky najednou zodpovidal. nejhorti chvilky byly," vypravel, "kdyt tak na podzim v devet hodin troubil pied kasarnami trubaC svoji tahlou vederni modlitbu a my na.hoke sedeli ve vystydle jizbe, selinani se, vsech kouta sveta, kaldy s jinymi pocity v crdci. Jake, tu zavladla tehdy trudna, na-

lada. Nikdo se ne,noc'1 , I, ale table tOny ve6erky vnikaly do svetnic a do srdci a vzbuzovaly tkkou naladu. Kazdy se eitil tak vzdalen od svych mily'ch, touail vedeti, co asi delaji, jak se maji a pfal jim v duchu to nejlepAi. I ten nejzarytejSi svetak v takovych chvilich svesil hlavu a zadumal se. Nu, byla to take modlitba; bez mnoha nabaienstvi site, ale pfece modlitba, modlitba ze srdce vojenskeho !"

Tak vypravel Jenik a oei matieny 1pely pfi torn na rtech synovYCh; vedela, 2e se modlil za ni!

"Ale o nem bych vas prosil tatinku a marninko!" fekl koneene f kdy2 otec jaksi zamySlen, pohli2e1 pied sebe.

"Byl jseni ve velikYch rnestech, mnoho jsem vial ye svete, mnoho jsem si pamatoval, co bude nagemu hospodatstvi ku prospechu, ale dovolte mi jit asi na rok do nejake hospodatske tkoly. Citim dobte, ze jsem v leceems jeSte potadne .pozadu a bylo by to prospane yarn i sousedarn. DOVolite mi to, tatinku, maminko?"

"No, to je slovo, ktere se mi libi od tebe. To by mohlo bit. V2dyt" na to mama! A ja, sam jeAte zastanu tadr/ST kus prate, tak proe pak ne?

Jen jdi s panem bohem!" tednil et'astnS7 tatik.

A Jenik pOlibil otci vdeene ruku.

"A ted' main ja k tobe nejake slovieko, milt' Jeniku," podala po kratkem rozniSTeleni matka STOP tee. "ViS, nechci to snad k nedemu ptemlouvat, ale ted', kdyt" maS tu vojnu za sebou, de, se o torn pohovotit!" Matka pit tech slovech cela nejak zvalnela.

"Aha, to ja znam, kam to milli" zasmal se otee, "to si jen pekne vyjednejte meal sebou!"

Pak sebral svaj pytlik na tabak se 2engli, eepici a §el do stodoly.

"WS' co, maminko, o tom, o eem chces ted' se mnou pohovofit, to si nechame a2 do zitfka na rano; hned dasne rano si o tom pohovokime, ano?" fekl nyni klidne syn, polibil maminku na tvat, podekoval, jak to byl dfive vkly einival, za °bed a poprosil, mezitim co se 'Stihlou Andulkou vesele ve vzduchu zatoeil, tak jako by byla z papefi, aby mu trochu nekde ustlali, 2e je piece jen po to celonoeni jizde dukladne zmalatnen.

Upravili mu lidko v pfedni svetnici, kde to sUgenYm anYzem a ledivYm vonelo -na skfini, nad kotenim, ktere si matka nil visel celY oltat svatYch obrazta.

Za ta tfi leta nebylo ye svetnici nidim hnuto.

V okne stala je2te ta stare, fuchsie, temne zelena voskovka a vohavY muSlat. Jen v koutku okna spattil novinku: malt' proutek rozmariny.

"Aha," pomyslel si Jenik, "Andulka ji2 zadina!" a za chvili spal, jako kdy2 ho do vody hodi, aekoliv nevim, jak by to spani komu ve vode chutnalo, ale na§ lid tak fika.

Maminka si usedla na prahu a bdela, aby nikdo nevzbudil jejiho prvorozence, jejiho Zamyslila se nejak, nekolikrate z hluboka povzdychla, pak si ale piejela rukou po dele a vzhli2ela °pet vesele do krasneho dne. Koala ji usedla do klina a piedla tak dlouho, az i ji se oei skli ily zdravm odpolednim spankem.

Slunieko svitilo na jeji hlavu a ozatilo jeji vlas, v nemt se na spancich zalesklo nekolik sttibrnSr ch nitek.

Toho si Jenik v prvni sve radosti nepovSimnul. Spal dlouho a pevne, A zdalo se mu, jak mu bete krefei miru na civilni oblek, — a pak jeate na jeden Jenik se tomu brani, ale krejeik "No, no, piece jeete na jeden eernSr , —svatebni!" A z fist mu vyklouzlo ze spani: "At zitra, zitra easne rano!"

Probudil se.

K vederu pt gel ()tee z poll, usedl s chasou k vedeti a ku konci tekl: "Tak, a ted' jsi v letech, nejsi uz chasnikem, nSibrt mladSrm hospodatem, vzdor tomu, ze jeete nejdeme tuhle s maminkou naproti do vejminku, a proto path§ mezi hospodate k naeemu stolu v rohu!

Vezmi si depict a pojd'! A zitra si potid' tadnou dS7mku, vis, tyhle cigarety nemam rad, mtide se to zatrousit do slamy a oheri je na stfek! To path do mesta a nikoliv do vsi! Tak tu fajfku!

Matko, my pajdeme na sklenici piva do hofej§1 hospody. V2dyt' se s tebou chci take trochu pochlubit!"

Ve sti:edu, dne 18. iijna 1944.

"Jen jciete! Ale nezapornente na Navratila!" rekla matka, a doprovodila je az ke vratkarn a nledela za nirm tak dlouho, Paz zaSli na na ysi do domu, na jeho Moen. pythil se bily napis na dervenem poli: "U bileho beranka."

Tam se schazeli ka2dodenne nekteti. "lepgi," totiz zamognejk obyvatele vesnieti: starosta, radni, svobodnSr uoitel, nekdy tam zaskodi nekterS7 a domkatil, aby se dovedel, co je ye svete noveho. Nekdy tajne i detnik, nebo finandnik, jdouci po patrole, vypije tam stoje sklenici moku Gambrinova.

Jenik byl dnes stfediskem v geobeene pozornosti a otazek nebylo konec.

Byl na cisakskYch manevrech v Halioi, ptali se ho na vg e moane. Vykladal co videl a slytel: "Polaci jsou Slovany jako jsme my, ale nejdou s nami, jinak by Nemci pohoteli a Slovani men by vrch a to se nesmi stat. Proto se jim nadrZuje. Pak jsou Polaci neptateli Rusa a proto jsou dobrSani stratci hranie. Ale je tam jeSte bida a nevzdelanost velika. 2ide a Slechtici tam maji solo, Nemci se tarn pilne usazuji, a Polaci se stehuji do Ameriky. Jsou to pr-S7 zubot'ene zbytky bSrvalS7ch vSrlaojnS7ch Polaka, ktei%sli s kaldSim, proti katclemu, i s Napoleonem proti Spanelrim, do kterS7ch jim nic nebylo, ale mysleli, ze jim Napoleon za to pomide, ale ten byl ehyttejei ne't oni, vytdil jich a pak je nechal "ye Stychu." Ov'tem, ye mestech je to jine, moderni. ale venkov je ubohSr . To je na'S sedlak kni2e, proti halieskemu rolniku, pardon, agrarniku!" smal se Jenik a sousede vyvalovali oei nad jeho zbehlosti.

"Kotalka, moc kotalky a dobre kotalky tam maji, a to je velkST traz," minil Jenik a najednou se zasmal a vypravoval dale: "To jsme jednou ptiSli do velke vesniee, de pino spiny a kotalen; bida &Sala ze vSech staveni; to je naSe obee prava residence proti to otrhanine, a ja byl na byte u sedlaka: V poledne pfijdu k obedu a chteli mne patrne pohostit. Dali ovesneho piva, kokalky a k obedu zelne polevky a knedlikt. Svateenich svYch knedlikt, chudaci, mi dali vSedni den. Knedlikir z ovesne mouky, pinenYch bramborem. Prosim, brambor je tarn jidlem svateenim. OVSem, bylo to v horach; ale my jsme zde take v horach, a dejte to, sousede, chase k obedu! Ale i tam bude lepe, at' se lid vymani z dobrovolne roboty panske a iidovske! Musi v'Sak zmeniti sve heslo: "JeSte Polska nezhynula, dokud vodka nezkasnila!" A to je uboha vec, prave tak jako v Oechach, kde nebude lepe, dokud nenecha lid piva, ktere zmalatriuje krev a nevrati se ku svemu burgtmdskernu vinu, ktere Karel tvrtY ptivez1 do Cech a ku,sve stare, osve2ujici medovine!"

Sedlaci se small, u vYeepu stojici chalupnici pokyvovali ustaranYmi hlavami.

Tatik Jenikfiv zvolal na SenkYfe: "Burdo, lahey vina sem!"

Burda vyvalil oei a Ael; jeSte byl rad, 2e dnes nepti2e1 detnik do jeho soukromeho bytu, aby ho tam pies "ten deft'," ktery ale dnes neprAel, nechal odpodinout. Ale moc kroutil hlavou po schodech do sklepa, kde mel schovanych nekolik lahvi vina od lonskYch honn, nad terni tee mi JenikovYmi. Tatik hrde pohli2e1 na sveho synka a ostatni sane vyvalili oei nad vecmi, jen pied nimi, chvmi obeanky btezariskS7mi, odhaloval zeestovalS7 svetem syn prvniho radniho.

A z eista jasna pustil do nich tatik pumu, kka: "A vite, co noveho? Nae Jenik gajde jeete S"tuclovat! Ano! Bude studovat hospodatstvi podie noveho stkihu a methody! Sam o to prosil, ze se chce vzdelat na rolnika!"

Ostatni fulivem zkoprneli. U nich, v horach, studovanY sedlak? No, dole, v nainach jeSte, ale u nich? Ani tomu nechteli vefit, adak Jenik jim to lehce vysvetlil. Ti mlaai s nim souhlasili a uznavali v'Se za spravne, co k nim klidne hovotil. Vg ak na to po tfi pina 'eta na vojne myslel y e volnYch chvilich, ktere ostatni jeho kamaradi marnili po velkomestskYch zabavach se spustlYmi tenStinami a ye smrdutYch l'idovskYch kantinach, obohacujice east° ze svSrch nekolika petidennich groSti toldu nepfitele sveho vlastniho rodu!

crosse,92.,,anc..,41sme.,,wa. o

o<NLIK ••:.■

OddiirA1.,,ik-itielsky" : ■■•■10.11114,01111.01■10•04•1.0.111100

tn.('

Strana

V/ISTNfIE

Ve stredu, dnz, 16, tijna

Svaz eeheelovanii, els. 92, Ft. Worth, Tex. Ctena, redakce, bratfi a sestry!

Ji2 mime po ()slave gesteho vYroei stanku a zalogeni kadu els. 92. Vge se dobte yydatilo.

Weld diky vgem navetevnikiim, jak pkespolnim, tak zdejelm, a kuchakkam, ktere donesly pedivo do kuchyne. Zvla gtni diky navetevnikam z Hlavni T.Tkadovny za jejich navetevu a krasnou fed, kterou nam pkednesli. A hudebnikam E. Honzy, za jejich milou oeskou hudbu, pki ktere se tak dobte tancuje. Slygela jsem od mnoh3"7ch si chvaliti jak hezky hrajete. Doufam, le se zase brzy shledame. Ji2 se budeme tegit Dnes rano se go dobte do prate, neb je tak chladnoueko. Dobke zapreelo, co ted' do toho uhodil severak, prvni letos a opravdu student'.

Teeth jsme se, 2e jiz bude to hrozne valce konec, ale jak videt, jests to nejakou dobu potrva. Co nagi hogi zkoukji, to si, my nemu'teme ani predstavit. Casopisy jsou stale pine veelijakYch pkipadu, jeden smutnejei jak druhir.

Pi. Ondrilekova, te gim se na 29. t. m., jak jsem Vain slibila, ze pkijedu na vie bazar. U2 je tomu davno, co jsem v Dallas naposled byla.

Snad me plant' nebudou pkeka2eny, neb ja, nerada delarn plany tak daleko ku pkedu.

SrdednY pozdrav v4m dtoucim, Vlasta Dolkos.

V Dallas, Texas.

Bratki a sestry!

Dne 29. kijna mame u nas v Dallas osadni bazar ye prosperh Sdru2eni 6echoslovalcil.

Ptlpravy hezky pokraduji. V posledni schazi se domluvily posledni price a tak jest nadeje, 2e bazar se dobte yydaki.

Sestry ze Siciho krou2ku z tadu Pokrok, vim, ze nemusim vas vybizet, abyste sviij dil vykonaly, vzdy tak ueinite, tteba byste byly ty posledni, znam vas, a tak se veecky uvidime na bazaru v Sokolovne a u obedu, yYprodeje, bingo a zabave point2eme, aby zdar bazaru byl ten nejlep gi, neb i naee chlouba to bude, neb veichni pracujeme pro zdar a viterstvi.

Bratki a sestry ye Fort Worth, gratuluji varn k zaplaceni va gi krasne spolkove budovy. Meli jste peknou slavnost, a okamkk, kdy jste dlu2ni upisy na jevieti, byl opravdu dojemnY, neb tam jste ukazali tu va gi houievnatost, ze za tak kratkou dobu, pouhYch 6 let a budova jest vyplacena. V duchu yam ruce tisknu a pfeji 'Yam daleiho zdaru. Libilo se nam mezi vami velice, neb kakIST byl tak hodnSr a ja, jsem vas zase rada jednou uvidela. Na zpatedni tests jsme jeli cestou kolem Sokoloyny, chteli jsme se tam zastavit, ale bud' jsme ji pkejeli neb jste ji nemeli osvetlenou, zkratka a dobte, nenaeli jsme ji.

Lituji, 2e budete mit bazar v ten sam den co my zde, chtela jsem se mezi vas podivat.

Sestro F. Hamerova, nezlobte se k rah 'destine, my jsme si svaj dil destne vykonaly, a co dal, neni naei vinou. Napiete nam vase vzpominky z pionYrskYch dob Va gich rodiefi, vim, 2e jich mate hodne, a ze jste dosud paradnice, to take vim. Tech kloboukt bych mohla rozdat, 6, jej! Ale oni ti moji bossi za ne chteji $3.50, a to by byly drahe dary; ad to jest cena pro nas delnice, v obchodech se prodavaji od 10 dolara at do 25 dolara a vice, neb jsou hezky. Byla jsem ubratra navetevou v Nampa, Idaho. 0 cestovani pieu do 6echoslovaka, tedy si to pkeetete.

Pozdravuji veechny etenake.

Ant. Ondragkova.

V Alvin, Texas.

Mill bratki a sestry!

Obdrteli jsme smutnou zpravu z Guy, le br.

Josef Pultr zemrel. Dne 6. kijna veder,, eel domu, a nedaleko domova jeho dcery a zete, br. ho nagli leZet na tests zraneneho. Nejak$7 dobroclej ho zranil s karou, ale ujel, ne-

zastavil. Zarvs.1, 11 ho do Rosenberg do nsmocnice, kde za 5 hodin umkel. V nedeli 8. t. mel pohreb, byl pohfben na guyskem ye vedle jeho mantelky, na jejich rodirmem lote. Pohfebni fee vykonal rev. br . Vilt z Needville.

Jos. Pultr byl star 79 rail. Kde byl narozen, to jsem zapomnela, nekde v Cechach. Do Ameriky ptijel s rodinou z Roudnice V 6echach, do Galvestonu, tam pobyli kratkY das a odstehovali se do Katy, Texas. Na to vtak brzy ptijeli do Sunny Side, ye Waller okresu, kde si pronajali farmu a farmatili s dobrYm sledkem. Za, nekolik rokii se pfistehovali do Guy na farmu. BYvali jsme blizci sousedi, hned v Sunny Side, a pak na Guy zase se pfistehovali k nam, neb jsme jim prodali farmu 80 okra, a, tak jsme byli vzdy dobil sousedi s rodinou Pultrovou.

Pultr byl pracovitY a veselY &ova, dobrym spolkat'em, byl i zakladajicim dlenem Sokola v Guy, byl I starostou Sokola a rad pro nej pracoval. Br. Pultr bYval ted' u jeho syna Lad. Pultra; farmu byl postoupil synovi. Zanechal jednoho syna a d ye dcery, Louis Horakovu, a Marie, (jmeno jejiho mute jsem zapomnela), dva zete a snachu, vnueky a vnuka L. Hofaka, ktery je kdesi u vojska ye Francii, a mnoho jinYch pfatel.

Ty, milt' bratte, odpodivej v pokoji a test budiZ pamatce Tvoji. A vy, mili pozustali, pfijmete nati upfimnou soustrast.

Rozi Mikesia-Truksova.

V Pelly, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Prosim o kousek mista pro mojich par fadka.

Slibila jsem dtenaliim Vestniku, ze v pkietim mem dopisu popiei maj pkijezd sem ku ptimoti a do olejovYch poli a meste, ale dnes mi musite prominout, 2e se tak nestalo, musim mit lepgi naladu abych vee hezky opsala. Zase jsem dostala zdrcujici zpravu tak ze jsem se at zapotacela, o umrti meho a mne mileho pfitele ``Ja u2 tech podobnYch bolti v mem srdci mam a zhojit se nechce rana Z'adna. Odchazime jeden za druhYm a pomoc neni Zadna, musime veci jednou z tohoto sveta. Jette se jednou pokusim, vy lids, ktefi mate jeate koused dobreho a zdraveho rozumu, toti2 jak kaklY z vas vi, presidentske volby jsou uZ za dvetmi a tak nefikejte, no, vZclyt'• ono se to i beze refine spravi, ale nas pan Roosevelt pottebuje vat hlas. Dostane-li naei vladu do rukou nekdo jinY, tak se mfdete mit na pozoru. Net Roosevelt ma mit nag vladu v jeho rukou aZ se ten rozzufenY svet ci nemeckY lid srovna tam, kam path, toVI do rhinulosti. Pamatujte se a berte ohled na nage u2 padle syny — a bude-li Roosevelt poraten, tak dost mo2na, 2e by se mohlo jette stat, ze nagich syna 2ivot byl zmaten nadarmo.

MnohY brudi na veelijake ty vysoke deny, za potraviny, ale na ty vysoke denni platy, co ted' delnik dostane 7 aZ 10 dolart za pouhYch 8 hodin prate — nebrudi. Ja obeas pozoruji v natem meste ty Zidovske obchody se iivobytim a ten delnickY lid, v2dyt' oni kupuji a pros by ne, vtclyt' co by dellali s terni penezi co vydelaji.

Podasi je zde asi jako vtude jinde, kdy tit se podzim biizi di u2 je tu a rok se bli g ku konci a bude patfit ji2 brzo do minulosti, jen hromadu tech bolo v srdci zdstane. NovY rok zase nastane a s nim zase nove utrpeni je k odelavani.

Objednala jsem si dasopis Hlasatel, abych ptl u2 nastalYch dlouhYch vederech mesa co dist.

Jak je elovek sam a stale sam, tak je ten das tak dlouh'. Prosim, kdo jen trochu milZete, tak piste vte co vite. VaSe dopisy pfijdou redaktorovi Vestniku vhod, aby mel s dim vypinit list.

Spolkovych debat u't ted' neni, ba ani o spolkovYch zale g tostech ZadnY nepite. Milk pozdrav Fannie Hamer od Ptimoki. yam vtem, V Rid Pokrok Houstonu, eislo 88.

Ctend redakce a mill etenaki!

Nag e slavnost a bazar dne 29. fijna se nam kvapem blig ; snahou nag jest, abychom ten den urdenY y e prospech tak tlechetne veci udelali finanene co mono nejvice. Nate sestry odbYvaly schuzi v patek, aby mezi sebou rozdelili praci, ktere toho dne bude pro vgechny dost. Adkoliy nate schilze navttivena byla sla-

be, teiefonern se hla,sily, ze se dostavit nemohou, aveak ze praci zastanou, kterou jim sestry udeli. Apeluji na vas pkatele, abyste 3eden daroval dle sve moinosti. Neni-li yarn mo.2no neco darovati na bazar, aby se to mohlo zpenegti, darujte dle moZnosti nejaky ten centik neb dolarek, kaida trotka jest kapka do velkitho hrnee, a kdyZ tech kapek jest hodne, take se ten hrnec napini. Doufarne pevne,ze nak pfatele a lidumilni lide souciti s term chud'asi pro ktere my se snatime tento povale6nY fond. soustfediti. Zpravy z natich bojitt' jsou jak tak utetujici, avtak co jette utrpi ti nisi hog nalezajici se v torn ohni! Jim nelze "ja tarn nepajdu, co bych tam lezl," on musi, nesmi se ohli2eti, jen myltenky ma doma a telo sve vystavuje nebezpeei, aby nem a budouciniu pokoleni zarudil mir, aby snad jeho ditko, ktejette ani nespatfil, nebo sveho mladSiho bratra uchranil v budoucncsti toho, co on musi nyni progvati. To jsou naei vojini, a s temito bojoyniky trpi miliony ubohYch deti, Zen a starcil. Dovedete si pfedstavit neco talehroz,neho jako valku, ktera tadi okolo nas, nidi boii vte okolo nas, nehlede jestli to jest vse, co jste kdy v Zivote nazYval s yYm? Pakli vyjdete z teto hruze se zdravYmi fidy, nenajdete po svem majetku snad jen hromadku popele nebo zficeninu. Ten ubohy lid jest tak Otebraeen, 2e my, zde v Americe musiine, a jest to nate svata povinnost, hledet kaZdY dle sve moinosti pomod. My zde sedime v teplYch domovech pti pinYch talifech a snad proto nekteil nemohou pochopit, ze by nekde nekdo mohl trpet hlad a zimu. Ano pfatele, se Vaim tim oddelo-vanim co zde !name, nername pfidinu natikat, neb vzdy jette najdeme neco jineho, aby nahradilo to, co jsme pilvodne snad chteli miti k obedu. Ale o hladu my nemtZem mluvit, my jsme nezakusili zde hiad doposud a jsem jista, ze ani nezakusime a urdite ne v takovem metitku jako nas`i ubozi krajane. Vim, ze se ye vas nezklameme a ten den bude nam moano odevzdati pekny cisty vYteZek pro povalednY fond.

Jett& jednou apeluji na na ge pfatele v Houstownu a okoli. KaZdY rok jste nam pfispeli a tu urdite obracime nate tvate k vam s prosbou abyste pomohli. 2ebram, vete lids zlati, kdybych to musela pro sebe, neuslytetli byste ode mne ani slova. Avgak jest to pro nag lid, a k tomu hrozne trpici. Pfidinime se, aby jsme jim ulevili, vidyt' i nam bude pti to my gence dokdyi budeme mit vedoini, ze jsme udelali nett povinnost a k tomu z lasky, ne z donuceni, dobrovolne, jak nam nate srdce kaZe. Darky na Bazar miitete posilat na adresu Lodge SPJST.; 1140 Robbie, Houston, Texas, a pene2ite clarity takte2. Pakli byste si pfali darovati nejake pedivo do kuchyne neb na bazar, vte s dikem pfijmeme. Na g pfatele z Crosby, Sheldon, Rosenberg, Sealy, Bryan, vzdy na ten den pamatovali. Pro dnetek ukondim a vefim, ze mate srdce na pravem mists. TeSim se s mi na shledanou dne 29. fijna.

Za fad Pokrok Houstonu eislo 88.

F. J. Olexova..

V Slovenske povstani peelive piipraveno.

LondYn. (ONA.) — 6eskoslovenske sily operujici na Slovensku dostaly prvni pomoc od spojenc0, jiz pat' den sve dinnosti. Pflipravy k povstani byly zahajeny minuly pcdzim a no.rodni slovenskY vYbor provedl konedne pfipravy na jafe. VYbor sloleny ze zastupcii vtech demokratickYch stran na Slovensku dita, 16 elenti.

Nyni funguje otevtene a je v ptimem a stalem styku sds. vladou v LondYne. Povstani bylo p1ne koordinovano se spojeneckou strategii. Jednou z prvnich forem pomoci bojujicim cs. vlastencilm bylo spojenecke letecke bombardovani nemeckYch v oblasti Morayske Ostravy.

V Vag spoluobdane jsou yam site cizimi lidmi, ale ten nimi vas in po celY Zivot poutati svazek vzajemne dilvery a lasky. Musite se k nim tedy chovati tak, jak si pfejete, aby se oni chovali k yam. Tento pfikaz proto yyZaduje, abyste ye styku spoledenskern byli ke kakiernu usluini, ye ye'S. kerem jednani poctivi a pravdivIl

V213 TNIZE 71 CDO_I:Oiii',KY S.A.C.T. V DALLAS, T,7tIKAS. 1NTO. E a u, r -viteatvi mame takika za dvermi.

A :ielco 1L:i..;:bom se zi":ekli, jsou na mnoha 1:2n ..arn9 den, pro stejny ti6e1, bazary ip-21:.adany. sestr y B‘..Ounova, kdo Vain ty informacs dal, ze u nas mel bYt bazar 8. tijna? Neb (.,c1 prvopoCatku sve datum ureene na take jsem to lined V mein prvnim .e Vestniku, co se tSrkalo bazarn, umela. Proto pozor, od koho informacr2 _ te. To v gak nevadi. Pteka.Zet si nebuderke. 71,,-'elarne to vgichni pro jeden uee1. Vy u WIG — r y u nds. A houstongti take, v Ennis, jak ralm pi. Radova sdelila, potadaji velkou zabavo no. ten den ye prospech War Chest, take podnlk podpory hodnS7. Z toho podporuji v geeky narodnosti valkou otebrakene a razne dobroaknu arnericke instituce, a vojiny, jejich U.S.O. a ',ajatoe a jine. Tyto sbirky jdou do m.ilkn'd dolart. Je na nas, abychom podpotili tento podnik jako amerleti echoslovici. 100 pnx:elitne. Blayne nage spolky. Oetla jsem yeara v 2,iorning News, ze Jugoslavci a Srbi, (kter:;-ch v Dallas do :poetu moc neni), podpotili tento podnik 200 dolary. War Chest ma sve z:Asttlpee ze ygech zemi, kteti pri otevteni sbirek mluvi pies radio. Oeskoslovensko zastupuje zde v Dallas vlivna osobnost, pan Ben Ptevnitil starosta Sokola 212ka, ktery pronesl pCz.-nou tee 1. kijna. Ale musim se vratit k Winn bazaru. V tomo aisle Vestniku naleznete oznamku, tedy vam nemusirn vypisovat pociro'onosti potadu.

Plcr.o mate neco zhotoveneho pro bazar, do nes Le to prosim, sberatelkam, jich jmena jsem pf-ed (!asem mela vepsane v c}opise. Je to potita uspotadat, a to sebere '6as. lied do "bingo" doneste do Sokolovny aneb i sbe rate,!karn, jest-li je yam to ptihodnejk.

S.,:sza K. Nevolova ma radost, to na fed, a darovala, petovou deku (kterou progit sestra Vrlova) a pol gtate, proptedu (net byly listky natiskle) za $10 L(.12 listky ma, prodala jich vice. I drua bs se-t; se eini, ut" jich mnoho nemame, a pi-inesca pekn3'r vS7delek.

P . T. ice, a si. A. H. z Corpus Christi, ptijed'jiete, te gime se na yak nav gtevu. Komu je mono, prijedle a podpofte na g pocinik. Vim, c. :? to cestoyani je ted' teZke, kdy toho gaso line je tak malt ptidel, ale komu je motno, piece :pfijed'te!

12,allagti krajane! Dejte si u nas dostaveniebo, prijd'te se sySimi rodinami na obed. POL:daja, jsem jednu sestru v Ennis, aby mne tam o p atfila slepice, ktere sestry dobfe upra, vi, a vy si na nich v poledne pochutnate. Mimo toho tam bude velkr vSrber jineho masa a ciratnch jidel. Na vedeti si mete ciat jitrflea, jelita, zeli a jine.

VSechna Cest na gim Zenam, nabizi ochotne sv::jt pomcc v kuchyni, ja, se IA te gim, ze nemuset sama nic &gat. Vgak Se yam s tun patom pochlubim.

Ck.ceme ptedejit vgem stiklostem a tento• t neproddvame nic do ptedu. Prodej zabeene ye 2 hodiny po &Ade, tak ptijd'te na a odpoledne si mUZ- zete zahrati bingo a y:,-Aet-.1nout tee" vS7borneho teenika, ptedsedu Utadovny S.A.C.T. V. Maudra, ,a yak o✓ em zustanete na vddeti a tancechtivi si po diot-th4 dobe opet v Skolovne zatancuji, pH dobr. J. Macy. Budete odehazet s dobre. vedomira, to jste podpotili dobrou vec. kdo chcete darovati neco do kuchy• ne udirlte tak podle syeho uznani, neb mutate need zazvonit a zeptat se, neb zavolejte na pi.

Ozymovou, ale tot' vite, v ge bude s povdekern riz .ijmuto, at' je to cokoliv.

• nag povaleer4r fond take dobte . prodostoupil uz vSr ge 300 dolara, jak mne • rocicmttle oznamil jeho pokladnik F. StranskY sL. :, nerd to nijak na akor bazarove - akce, ta talM ciobte prospiva.

11-y, 'deny, mame nage sobotni centove bingo, v d ;, uhe mistnosti karty, domino'; za,zo ktere vykyet1 tentOpeknY, po druhe 'aya u tte61-17. LiviT6 — PovaleenV fond. Pokiadnielta tohoto fondu je po Cas hry na stole a 6asto do

ni padne nejakY mimoi.aci nNj dolar. A pak gtedrost a obetay ost •manielu SilovYeh, darovanim upraveOch ruzneho druhu masa, a jin9ch jidel, prodavany= ch ye prospech povaledneho fondu, ptinesla hodnou hromadku dolant A jak je vgichni zname, nejsou ladni bohaei, pracuji oba denne a v nedeli misto odpoeinku vati, pekou a smati. Jsme jim 7a tuto jejich nezigtnou praci vdeeni.

Na vSrzyu br. redaktora, aby komu je motno, ptispel a na moji adresu zaslal jakYkoliv ptispevek na vydavani maleho easopisu "Sokol Spotlight', ktereho se nave deveata sokolky ujaly, mne dog el $1.00 ad sl. Botenky Svitakoye z Fort Worth, kterY jsem hned deveatfun odevzdala, a ony, Bot'enko, za nej dekuji. Nevim, jak jsem k tomu prisla, aby to bylo posina mne? Poslala jsem br. redaktorovi jen na ukazku praci na gich deveat, to tteba i v jinYch osadach by se neco podobneho ujalo, kdy by ye svYch red. iivahach o tom sve dobrozdani napsal. Vojaky takove rhistni zpravy velice te gi, kdy je dostanou, jak sve'dei o torn dopis E. Hrabiny a jinYch. Deveata konaji praci s tim spojenou zdarma, jen vyd'ani za papir, pogtovne a jine m.aliekosti plati z ptedplatneho, ktere dini 60c roene pro nas civilisty (vojaci to dostavaji zdarma), a sem tam Jim z krajant nekdo nejakYm dolarem ptispeje.

Tak na shledanou s varni v gemi se tesi bazaru 29, tijna a pozdrav etenatam zasila, Botiena Valeikova.

V Crosby, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Dnes pi gu smutnou zpro,vu; prvniho kijna zemtel na g ptitel a soused Jan Kry ,stinik, 71 roka start. V teto osade bydlel 35 rokii. Odegel dobrY elovek, kterY neodeptel 2adnou pomoc; byli jsme sousedy sedmadvacet roka, take jsme poznali tu jeho dobrou obetavost.

Byl delgi eas nemocnY, smrt byla pro p v jeho bolesti vykoupeni. Zanechal manZelku Annu, jednoho syna a pet deer a vnuky, dva bratry, Lawrence Kristynik v Houstonu, Frank Kristynik v Temple a celou fadu ptatel v Crosby.

Druheho tijna zerntela v Crosby Rosie Hurta, take stara osadnice, byla dlouho nemocna.

Jeji synove se nemohli pohtbu steastnit, jsou 'lade za vodou, jen jeden prijel. At se vrati, uz neuvidi matky, jen ten chladnY hrob. Zemtelym pteji zem iehkou.

Tak pi. Hamer v Pelly, dekuju za vzpominku, chtela jste nejake zpravy z Crosby. Smutne jsem napsala a o veselych nevim. Bote, s tou moji dvoukolkou toho mnoho nenasbitt, ale aspoii nedopaluju "Ration Board", ptejedu vedle gasolinove stanice jako nic.

Take jsem chodila, do to "ohybarny," neohYbala jsem dtevo ale htbet. Pi. Hamer, nezlobte se na pi. Mikeskovou, ono to "ova" jest tenske jmeno, vette mi, kdyby nekdo telt' helo Trampota, to se ohlednu za sebe, kdo je za mnou, ale neminim tim urazit tadnou z vas etenatek, jak kdo ma zalibu. Jenom pi gte Casto pi. Hamer, veeery jsou dlouhe, neco si pteeist tak trochu veseleho, neb toho smutneho mama dnegni dobu vgeci dost. Tolik jsme se Valli, to to valka ukonei, ale nejak ta se nam ta te ginska jablka rozkoulala.

Tak ut mame podzim, kropy jsou schranene, kterSrch mnoho nebylo, a penize dobfe schovane. Pane Kohutek, mnoho-li ut jste toho napikoval, ptijmete pozdrav i vase rodina a pak statenka 6ubova, je zdrava?

Pi. Orsagova v Houstonu, mohia by jste nam 'lady povedet, kdy tenska, ma na fume aspoii trochu odpodinek? Take jste trochu to farrnetske slasti, a pi gte east°.

Musim ukoneit abych nezabrala mnoho mista, wastavam s pozdravem, Anna Trampotova.

V Z Kroutku eskYch Len v Dallas.

V mesici zari mne nebylo mono do schfize se dostavit, a die sdeleni pi. Rezkove pry v ni nic nebylo, co by stab() za psani, Posledni Ctvrtek nage druha schatie se trochu protahla neb jak vite, ze mam pied sebou bazar a s nim dost starosti.

Dale mam podekovat pi. tivne za jeji rueni pritei v podobe men gi deeky, ktera se vgem

stiscdo„ Cute 18. i'ijna 1914. ptitomnym libila dvojnasobne, nebot' ji osobne vgechny zname a nas Krou2ok bude mit o hodne vie v pokladne.

2e mame vice, tak jsme zase dehly. Na War Chest 15 dolart a na SACT. tet 15 dolart. Neco na vanoeni ltstky pro nate deske hochy, co‘Z si vzala na starost pi. Zvolankova.

Te2 jsme vzporninaly nagich nemocnYch sester Rotreklovu a Linkovu a ptejem jim, by byly mezi nami v pti gti schazi.

Ses. Mrlikova zaslala dopis a pozdrav Kroutku. Diky, ale ut je Cas abyste ptijela dorna mezi nas.

Anna Machaeova.

V itad Nova Morava, Schulenburg, Texas.

Mili bratti a sestry!

Scheme na geho tadu byla konana pro mesie tijen v nedeli odpoledne dne 8. tijna. Tato schuze byla naletite oslavena, kdy jsme uvadeli velkY podet novych elena a elenkyri do dospeleho oddeleni a tet do detskeho oddeleni, meli jsme svaeinu okolo 4 hodin odpoledne.

Bylo vgeho hojnost k jidlu, nage sestry maminky a mantelky bratra se jak se patti zadrtely a donesly co ktera mohia, tet jsme men barbecue a obeerstveni. Laden toho nelitoval, 'tie se dostavil do teto schtze. Tak jsem psal minule, to se dostavi bratfi Chupick, UrbanovskY a Koliha, Mednici Hlavni 1:Thadovny, ale stalo se jinak, misto tech shora jmenovanYch Utednika dostavili se ptedseda Hl. ttadovny br. C. H. Chernosky s bratrem Pavliekem, jeho spoleenikem. Aekoliv ptedseda Chernosky se nedostavil na Cas, kdy jsme uvadeli nove Many, tak jak pravil ptedseda ChernoskY, meli nehodu s automobilem a tak neco se opozdili, ale dosti easu mel se s nami seznamit a udelal velice dojemnou tee ohledne na gi SP JST. pro ty nove eleny a elenkyne a ostatnim ptitomnYm oslavy. Ptedsedovi C. H. ChernoskYmu srdeene dekujeme za jeho nav gtevu a jeho proslov pro nag tad. Vime dobte, to to neni jen malt kousek z Houstonu sem do Moravie dojet, to vezme tet nejakou namahu.

Ptedseda ChernoskY a tajemnik Chupick, fitednici Hlavni ttadovny, meli dtive ujednano, to bratr J. F. Chupick pkijede sem do Moravie, br. C. H. ChernoskY pojede na oslavu do Fort Worth tamniho tadu. Tak jak pravil br. ChernoskY, muses se dostaviti k soudu do Wharton dne 9. tijna, a tak ze by se nemohl navratiti na Cas z Fort Worth, tak to tito vymenili mezi sebou, bratr ChernoskY ptijel do Moravie a br. Chupick mei jeti do Fort Worth.

Dale, bratti a sestry, kteti jste vzdaleni a kteti jste nebyli ptitomni schtlze, oznamuji yam, to nag fieetnik tadu, bratr Hubert Hoilub se vzdal Atedu cleetnika tadu z ptieiny, to se bude v kratkosti stehovat do Conroe, Tex., tak na ptitti sclrazi by se nemohl dostaviti do schaze na misto br. Hubert Holluba byl zvolen dosloutit letogi rok 1944 br. L. A. Wenglat. V ptigti schazi budeme miti zas nekolik novych elenkyil a elena a tet do Detskeho oddeleni.

S uctou vas spolubratr, John Kahanek, taj.

V

KALENDAII. 22. iiina. Spolee0 obed uspotada tad Hvezda Miru, els 33, Bleiblerville, Texas.

22. tijna. Divadlo "To byla noc", sehraji sokolgti ochotnici v Sokolske narodni sini v Corpus Christi, Texas.

29. fijna. Bazar Viterstvi potada odboeka S. A. 6. T. ve Fort Worth, Texas.

29. fijna. Zahava ve prospech nfixodnibo "War Fund," potadana Kroutkem ten v NArodni sini v Ennis, Texas.

29. fijna. Bazar, divadlo a taneeni zabava ye prospech SCAT. v sini. tadu Pokrok Houstonu Cis. 88, Houston, Texag.

29. Mika. Bazar Viterstvi v Sokolovne 112; Carl ulici v Dallas, Tex. Slavnostni teenik ptedseda SALT. bratr Vladimir Maudr.

5. listopadu. Divadlo "Nevesty z eeskeho a evideni Klubu mladete u tadu 8tefanik Cislo 142 v Houston, Texas.

V Kniha je 2ivy hlas nesmrtelnYch ducha vgech vOdiv a narochiv.

Ve sttedu, dne 18. rinia, 1944.

VIS T NIS

Pokrok valeeneho lekaistvi. dr. Bela K.

PROJECT SOUSTRASTI. My, nitepsany resoluani vYbor te.du 6eskS7 Prapor cis. 24, projevujeme timto jmenem tadu, nagi uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce, de"deeka, a nageho mileho spolubratra, Cyril Fojta'gka, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 10. kijna 1944, po jen nekolik hodin trvajici nemoci. Zemtel ye stall 72 let.

ZesnulY'bratr byl dlouholetYm Menem na geho tadu a vgdy spravne konal svoje elenske povinnosti.

Vime, pozilstale. rodino, 'te tetce nesete ztratu vageho milovaneho, avgak budit yam -atechou, te my opravdove soucitime s vami ye va§em zarmutku.

ZesnulY bratr at' odpodiva v pokoji a rest budit jeho pamatce.

Dan° v Cyclone 14 iljna 1944.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Edw. L. Marek, resoludni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsany resoludni vybor tadu ✓eskY Prapor cis. 24, projevujeme timto jmenem tadu, nag i uptinme citenou soustrast porastale rodine nad ztratou jejich milovane maminky a babieky, a na gi mile spolusestry, Anny Mikeskove, ktera dokonala svoji pozemskou pout' 13. gall 1944 a byla ulotena k vednemu odpodinku na htbitove v Seaton, Texas.

Zesnula byla dobrou dlenkyni a vtdy sve elenske povinnosti spravne vykonavala.

Vime, pozustala, rodino, te zarmutek nad ztratou va gi milovane jest velkY, avgak budig vam Utechou, te my soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Zesnula sestra at' odpodiva v pokoji a test budit jeji pamatce.

Deno v Cyclone 12. tijna 1944.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Edw. L. Marek, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI, Neuprosna smrt zasahla opet v bratrskY nag kruh a vytrhla z nej °pet svoji obet, a sice sestru, Marii Kahankovou Sestra Marie Kahankova byla Vic:1y tadnou a spravnou dlenkyni na geho tadu, brala vtdy ileast na na g ich bratrskych jednanich a zabavach, a sestersky citila s ka gdYm trpitelem.

Proto my, elenove tadu Velehrad, eislo 19, tim vice citime ztratu jeji a vroucne gelime jejiho odchodu na veanost, proto usne geno v tadove schuzi touto resoluci vyzdvihnouti jeji pamatku. My, resolueni vYbor a celY na g tad, venujeme jejimu mantelu a na gemu bratru Lud. Kahankovi a jeji dceil, pi. Ed. Hajkove, nag i hiuboce citenou soustrast a zesnule sestte piejeme lehke odpodinuti.

Ferd. Midulka, Joe G. Patalik, Frank Petter, resolueni vYbor.

V RESOLUTION OF CONDOLENCE WHERAS, our Creator has seen fit to call to his reward, our friend and esteemed member I. E. Valenta at the age of 65, on Friday, October 6, 1944.

WHEREAS, through his death his wife and children suffered a great loss of a dear husband, kind and loVing father, our community a good business man, our lodge a loyal member, therefore be it Resolved, that we the members of our lodge Pokrok Sweet Home, No. 63, SPJST. at Sweet Home, Texas do mourn his loss, and herewith express our sincere sympathy to the bereaved family, and you our departed brother, may you rest in peace: and be it further Resolved, that these resolutions be spread

VYvoj lekalske i(edy v poslednich letech je pozoruhodnY. Cela tada novYch vynalezfi v terapii i ye vygettovani pomaha, Micah v jeho snate, zachranit tivot kaideho jedince i na bitevnim poli. Tato valka je ncivej gi net vodka ptedegla,, avgak statistika Umrtnosti mezi ranenYmi vojaky a to jak arnerickYmi, tak ruskymi je daleko nit gi net za ptede gle valky.

Proti 7 proc. ilmrtnosti tehdefai svoji to eislo 1.2% dnegnich ztrat. JakYm zazrakem podatilo se moderni yea zachraniti vice net petinasebne mnotstvi lidskYch tivotil? Nejde o zazraky, nYbrt o skuteenost, piti nit veda, technicke vymotenosti, vedomosti a lidslia vyne.lezavost se spojily, aby zmen§ily "Zen smrti totalni valky.

Nejobvyklej gimi zranenimi valeenYmi jsou zraneni mekkYch dasti nohou a rukou, komplikovane zlomeniny a spaleniny. Zraneni hrudniku, taIudku a patete jsou mene obvykla, protoge vedou vetginou k okamtite smrti na bojigti. Zraneni taludku bylo v minule Aralce ptieinou smrti v 70 — 80 proc v gech ptipaktere dogly v eas do nemocnice. Dnes techto iunrti je jen pet procent. Vedle Lady technickYch specielnich prosttedkft a metod jsou nove zpilsoby, jak chranit otevtene rally hrudniku a ptenosne roentgenove ptistroje, ktere je mono montovat v polni nemocnici. Hlavnimi pomocniky lekatovYmi jsou v gak, sulfamidove preparaty, krevni plasma, oekovani proti tetanu a zvfg ena, rychlost v doprave. Nejvetgi nebezpeei, jet zraneni s sebou ptinageji, byla vtdy: shock, vykrvaceni, infekce a pozdni ogetteni. Veda a organisace bojuji vitezne se vgerni neptateli. Tak testy, ktere dtive trvaly cele dny, se zkratily na hodiny. Raneni a rekonvalescenti jsou posilani letadlovYmi ambulancemi do nemocnic blizko jejich dornovt, cot ma velikY vYznam psychologickY. Rychlosti v dopraVe omezuje se podet innrti i nebezpeei infekce ran, nebot' i infekce pottebuje eas, aby se vyvinula. Ptedpokladana doba odhadovala se dtive na Best hodin. SulfamidovY preparat prodloutil tuto dobu na mnohe dalgi hodiny i dny. Nejen katclY z o gettovatelskeho personalu, ale i katclY vojak ma u sebe malou krabieku se sulfatiazolovYmi pilulkami;s jicht poutije, byl-li ranen. Soueasne ma 5 gr. sulfatizolu krystalickeho, kterY napragi na ranu.

Zde nekolik prikladu z bojigt. U Pearl Harbour byla vetgina ranenYch ogettena /Ahem nekolika mak) hodin a tak neudivuje, *g e podet infeci byl nizkY. Pti velkem mnotstvi popalenin ilmrtnost, zpllsobend infekci, byla pouze 3 proc. Na Quadalcanalu klesl podet Umrti z teto pticiny na jedno procento. Na Oranu, kde trvalo nekolik dni net v gichni amerieti zraneni byli og etteni, nebylo vic net; pul procenta umrti na infekci ze vg ech ptipadu, ktere do sly do nemocnice. Sulfamidove preparay zpomaluji probihajici vYvin infekce a tim dovoluji ponechati ranu v klidu. Neni tteba ranu otvirati a odstrariovati mrtve nebo odumirajici tkane, ktere by jinak byly lotisky pti gti infekce.

Take neni zapottebi easne uzavteni, giti rany.

Cim mene je pak tteba ranu kezat, vy gettovat a ptevazovat, tim men gi je nebezpedi infekce.

Zdrojem infekce bYva, hlina, artky latky, ktere kulkou nebo sttepinou jsou vta geny do rany, nebo bakterielni parasiti, kteti jit jsou v tele. V ptedeg le valce byl hla,vne tetanus a anthrax ptidinou mnohYch funrti a ty take zaon the minutes of our lodge, and published in our organ Vestnik, and a copy be sent to the bereaved survivors.

Given this day October 10, 1944 in : Sweet Home, Texas.

Emil Kutae, Joe N. Morris, C. M. Hons, Committee on Resolutions.

E.Krana it vinily, pros innohY7 veteran pl'edeSle valky je beznohY nebo bezrukY. Dnes koLIS , mo2 i ..ena ve spojeneckych armaxiech le F2111 ;H in odkovan proti tetanu inc.:tot:au vyriza:im francouzskYm bakteriologem v r. `i.2:1. Tim se bojuje velmi fidinne proti infekci tetanit na kterou uiniralo 50 procent nemocnYch. .ia plynova, (Gas Gangrene), ktera bakteriemi, nazYrva se tak proto, Ze nu lc,oa denern miste vznikaji plynove puchYi:e, Toontim sulfamidovYch preparatti zevne ra ranu sulfanimalidu i vnitne" v v podobe lulkach sulfatiazolu sni2ila, se ilmrtnpst to obavanYm onemocnenim na nepatznou miru. Podle zpras z Pearl Harbour z nekol;ita pan sneti ani jeden nebyl veiny a Erni jeden nevedi k arciputaci.

Dva nove preparaty, penicillin a trvotr ■ ein, slibuji bYt lay revoluenimi. Bohuhl nejsou jegte ptistupne pro poaiti ve velkern moo.'z•stvi.. je Penicillin, kterY je preparatem suifmnohem fieinnejS1 a mene jedoVatY 7 amid. Podle dosavadnich pokusti daLvajj slihne vYsledky prove v infekcich stafylokko-ch a infekcich bakteriemi sneti.

Moderni lekatstvi se snaZi zabraniti 111-.-:-,1idite a brazil se amputaci. V ptedeSlYch \-Z.Firch byla amputate obvyklYm zakrokem komplikovanYch zlomenin. Po bitve u Bore:1111a v r. 1812 provedl b'aron Larrey4., Na aeflekat, 200 amputaci za 24 hodin. V letech 1917-18 vedlo 46 procent v gech zlo--eenin americke armade k invalidite hlavne .irni z:r.tacemi a v 12 proc. byly pildinou smrti. Nem:f,me jegte pottebnYch statistik z tact balkl noMA se, te jen 10 procent vg ech prig- i i zlomenin povede k opravdove invalidite jednom procentu konei smrti.

Nova metoda v leeeni otevtenYch zicr.,=rein podle dr. H. Winnett-Orra z Lincolnu ,ra ta, prvne ye vetgim metitku v praksi dr. Truettou Rasspalem, je nyni yYzna nitelem v moderni valedne chirurgii ,tohoto noveho zpilsobu o gettovani s .cio tom., Z'e nechame-li organismu dostatsfi du, pomilte to v leeeni zlorneniny a ho resistenci vuci infekci. Zasadou i erznou vf.ho pokud mono nehYbat, &Ai ji do s. obvazu s drenati a vyhYbat se zbyteer -=‘,gettovani a ptevazum. Metoda ma velzi; vYsledky, je poutivana vice Ru q y a Allqii_ eany net Arnerieany. beDalgim neptitelem ilspegneho Meer': ,11Atich je krvaceni a shock. Na rozdil eejneho krvaceni unika pti shocku kapilar do telesne tkane plasma kajici krevni plasma mute bYti nahro travenosni injekci noveho plasmatu. Tonto jednoduchY fakt byl ut v roue 1918 zilfon. ale krnebylo mono oddelit plasma krevni vinek. Teprve pokusy ruskeho lakate S. S. Yu,Zno dina bylo objeveno, zee krevni plasma I o oddelit od krevnich telisek a konserv.pozdej gi leeeni shocku. Krev vgech nYch darcii krve je 6ervenSrmi ktig'i kYch armed odebirana, rozdelovana, _. a a jinak konservovena, aby ji mohlo by' i vano v ptipadech shocku a krvaceni V dnegni voice objevily se i nove noneurosy. Letadla, tanky, ponorky ptir 1-1vo, dugevni onemocneni. Anoxaemie, to dostatek kysliku stejne jako aeroembo" znamy jit pted valkou a vznikaji lei velkYh. vYgkach. Obvyklou nemoci je imava". Tohoto oznaeeni se utiva k ureitYch zjevu, jejich puvod je male Nemoc se projevuje v ruznYch stupnicii, rd 0byeejne imavy, kterou mono leeit pal a r7n ';-ra vyspanim tak tetkemu duge-v-nimu vosy, *navy a tzkosti, ktera, celY . dalgi tivot vzletnout. Zda se, zee _ sitete* neurosy je dlouhotrvajici potlaeo rozene reakce — strachu. Psychiatti temtp onemocnenim je mono ptedejit, letecka posadka dost easu k odpoeinku. Ve skuteenosti to nejsou onemocneni o crvaledna, nYbrt valka jen sesiluje go.ni.sraus; rim se i podet onemocneni z7;‘=.-tSue. V jAgj Sklo bylo znamo u L'ypnan.fi n • rokt pied poeatkoni idest •anskilao le:opo6tu.

Strana $ ADRESAit TAJEMNIKt itADO. Slovanske Podporuj]ci Jednoty Sato Texas.

Hlavni Utadovna: Reditele: Robert Cervenxa, West, Tex., Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex., Frank J. Matush, Temple, Tex., J. S. Sebesta, Lyons, Tex., J. H. Siptak, Caldwell, Tex., Frank G. Svadlenak, Thrall, Tex., Stepan Valdik 6402 Prague, Houston, Texas.

C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, F. K. Budek, mistoptedseda, Hallettsville, Tex. J. F. Chupick, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Raym. UrbanovskST, teetni, Fayetteville, Tex. Jos. KoI'ha, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kull, privni radce, Temple, Texas, Dr. W. A. Chernoskk, vrch. leltat, Temple, Tex. TiskovS•7 vgbor: Louis Dressler, San Antonio, Texas, Jos. Hortak, College Station, Texas, Joe N. Morris, Sweet Home, Texas.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Sell-axe 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, jaaYetteville, Texas, Rt. 1. Schuze 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1, Scheze 1. nedeli • mes.

Hallettsville. Chas. Holy, 4. Karel Havlieek Rt. 1, Box 169, Hallettsville, Tex. SchtZe 2. nedeli v mesici.

5. Tioga Tioga. Chas. Hejnl, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moraviti Bratti - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schuze 2. ned. • mes.

7. Rovnost -- Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli v mes.

Weimii. Adolf Barta, 8. Prapor Svobody Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schnze 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Jno. T. 8krabanek, Snook, Texas. Schtze 1. nedeli V mesici. i 0. Texaskfr Mir -- Shiner. Aug. Madala. Yeakurn. Tex., Rt. 2, Box 102. Scheme 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schtze 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Alb. Mean, Route 3, La Grange, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schuze 2 ned. v mes.

14. Veseli - Wesley. Ed. G. Vavra, Rt. 1, Brenham, Tex. Schtze 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jiihu - Buckholts, Texas. Hilda Brtit, Rt. 2, Buckholts, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

16. Bile, Hora - Bila, Hora. Victor Melnar, HalIettsville, Tex., Rt. 1, Box 131.. Seheze 3. nedeli v mesici.

17. NovS7 Tabor - Caldwell. J. H. Siptik, Caldwell, Tex. Schuze 2. ned. v mesici.

18. Jan 2iika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Midulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Sehtza 2. nedeli v mesici.

20. Komenslck - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palackk - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schaz 1 ned.

22. Jiff Washington - Cat Springs. Alois Kirein, Sealy, Tex. Schtze 2 nedel. kettle 3 ni6sice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek„ Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schtze 2 nedeli.

24. Cesky Prapor - Cyclone. Chas. NavratiL Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Seltize 1. nev mesici.

25. Ennis -- Ennis. John Hra.bina, Rt. 2, Ennis, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Jos. Koliha, Fa.. yetteville, Texas.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Albert Dlouhi7, Shiner, Tex., Rt. 3.

28. Karel Jonae - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schtze 2 nedeli 29. Praha - Taylor. A. L. Boudnk, Taylor, Texas, Rt. 1, Box 285. Scheme 2. nedeli.

30. Ilv4zda Jihu - Taiton. J. P. Fiala, ElCamno, Tex., Rt. 1. Schuze 1, nedeli • mew.

31. Pokrok Slovane - Yoakum. E. E. Eiushek, Yoakum, Tex., First Nat'l Bank Bldg.

Sehuze 2. nedeli ka&IST 3. mesic.

Schillewille. F. J. Schiller, 32. Naeinec Victoria, Tex., Rt. 2, Box 123. Schtze 2. ned.

Bleiberville. Vincen Cha33. Hvezda Mitt loupka, Rt. 1 Denville, Tex. Schtze 2. ned.

VESTNtK 34. SlovanSti Brath - Morava. J. G. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. SchUze 2. nedeli.

35. Nove Kvety - Axteil. Adolf Mach, Axtell, Tex.. Rt. 1. &Mize 2. nedeli • mesici.

36. West - West. Tex. Fr. Moudka, West, Tex. Schtize 2. attedu v mesici.

37. Nova Viast Frydek. Norbert Jet. Sealy, 38. Osveta Smithville. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas. Schtze 2. nedeli v mes.

SmithvIlle, Texas. Schilze 3. lied. v mes.

89. Bedfich Smetana - Bryan. John Homo/a, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes.

40. Ceehoslovan - Hillje. E. K. HajovskY, Rt. 3, Boi 17, El Campo, Tex. Schtze 2. n.

41. Nova, Ratolest - Port Lavaca.. R. Machaeek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtze 2 ned 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora -- El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Ceeti Bratti Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Scheme 2. nedeli.

45. Vlastenee - Shiner. J. H. ElAik, Rt. 2, Yoakum, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Frank V. Spanhel, Little River. Schfize 1. ned. v mes.

48. Vygehrad Beyersville. Mrs. Milady Hejl, Rt. 2, Taylor, Tex. Schuze 1. nedeli , v mes.

49. Pokrok Rowena -- Rowena. Vaclav Kvas=Mica, Rowena, Tex.. Rt. 1. Schfiz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Josef Barton, El Campo, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

51. Vernest Ellinger. D. A. Juren. Ellinger, vile, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

53. OeskS7 Lev - Frelsburg. Rud. Kaeparek, Fayetteville, Rt. 2, Tex. Schfize 1 nedeli.

64. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatSr Prapor - Tours. A. E. Peter, West, Texas, Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cern-talc - Corpus Christi. Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

57. Jan Hue - Gonzales. Jacob Ofiek. Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schuze 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. A. L. Matueek.

Wharton, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli v o 9. hod. dopoledna.

59. Bratti Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici.

60. Bratti Svornosti - .Wallis. Chas. Zalesak, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 63. Schtze 2. nedeli kagclSi tfeti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, FloresviIle, Tex., Rt. 4, Box 183. Schuze 1. nedeli kaidk tfeti rage.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave. C4 1/. Galveston, Texas. Schtze 1. dtvrtek v mesici.

68. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie §ulak.

La Grange, Rt. 1, Tex. Schtze 2. nedeli kaicIST tfeti mesic.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albino Balcar, Sheldon, Texas. Schuze 1. nedeli.

66. Slovanska. Lips. - Waco. John 916 N 27th St., Waco. Schfize.3. ned v mes.

67. Broth Svobody - Schulenburg. Frank Holub, Rt. 3, Box 18, Schulenburg, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

68. Vesanernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. ScIrdze 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Route 1, Buckholts, Tex. Senn 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. Thos. Kolaja, Jr., Damon, Tex. SchOze L nedeli v mesici.

71. Novk Raj - Penelope. Tom Ptikryl, Penelope, Texas. Scheme 1. nedeli v mesici.

72. APokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtize 2. nedeli v mesici.

78. Sam Houston - Se ymour. Joe Ma ga, Sey. =our, Tex.. Rt. 3. Schilze 1. nedeli v mes.

74. Borovk Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schtize 1. ned. kaid ttetf mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas, Ktitan, 24o9--8th Str., Wichita Falls, Tex. &haze 2. nedeli v` mesfei

Ve sti'e.du, due 13. iljna. 1944.

77 Hvezds Praporn Bomarton. Raymond Pribvia. liomarton. Tex.. Rt. 2.

Dobrowolski. John Dornak, 78. Dobrota Jourdanton. Tex. Scheze 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KrunnskSr, Rt. 3, Box 149, Corpus Christi, Texas. Sehtze 1. nedeli v 80. Tyre - Holland. Joe Belidek, Rt. 1, Holland, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rute - Needville. August Tejk:.

Needville. Texas.

82. Oech3 Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

83. Srdcc Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Scheze 2. nedeli Nemes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Frank Vodidka, Rt. 3, Mesquite, Tex. Schuze 3. nedeli.

85. Pokrok Haskell -- Weinert. Jos. Cervent v mes.

Munday, Tex., Rt. 2. Sebum 86. SlovanskS7 Svaz - Zizkov. 0. V. Vanidek, Rt. 4, Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. Wm. J. Mikeska P. 0. Box 52, Temple, Texas. Schtze 2. etvrtek v mesici v -aradovne br. Aug. Kacii•e, v Temple.

88. Pokrok Houstonu Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston 7, Texas.

Schtze 1. nedeli v mesici.

89. Rf.dovS7 Dyer - Rosebud. John Lanieek, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schuze 2. nedeli.

90. Slovanske Sdru2eni - Stanford. Frank Pustejovskt Rt. 2, Stanford, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. LoU'ak, Rt. 1, Crosby, Tex. Sell-axe 1. nedeli dopoledne.

92. Svaz Cechoslovanii - Ft. Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Road, Fort Worth, Tex. Schuze 2.. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovskk, Hobson, Tex. Schuze 2. nedeli • mesici.

94.. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schuze 1 nedeli v mesici.

95. CesitST Den - Seymour. Emil Holub, Rt. 2, Seymour, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna Krasna.. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

Placedo. Joe L. ElLik, Da Costa.

97. Placedo Tex., P. 0. Box 105. Schuze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex.,- Rt. 1, Box 308. Schtize 2. nedeli.

99. Radhogt' - Radhost. F. J. Orsak, Halletsville, Tex., Rt. 4, Box 267. Scheze 2 nedeli.

100. Pokrok Mladeie - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schez. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

102. Hvezda Mlade2e - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. Alois Dostalik, Flatonia, Tex. Schuze 3. ned. v mes.

105. Hej Slovane -- Gus. John Pldeek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schtze 2. ned.

106. echo - Moravan - La Grange. E. H. Francke, La Grange, Texas.

107. Rozkvet Zapadu. - Floresville. V. F. Bayer, Rt. 2, Floresville, Texas. Schtze 2. nedeli.

108. Rosenberg - Rosenberg. Vine Abschneider, Rt. 1, Rosenberg, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

109. Radec14 - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

110. Jan Rosickk - Kaufman. Steve St'astnk,Rt. 2., Kaufman, Tex. Schuze 1 ned. • Ines.

111. Jaroslav VrehlickY - Sugerland. Stepan Valdik, Sugerland, Texas. Schuze 1 nedeli v mesici.

112. F. B. Zdrilbek - Guy. J. H. Mikeska, Guy, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank Lukaeik, P. 0. Box 191. George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Rt. 1, Box 11A, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bouika, Garwood. Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. W. W. Chaloupka, Rt 3, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Robstown. F. J. Moravek, 117. Robstown Rout?. 4, Robstown, Tex. Schtze 2. nedeli.

(Dokondeni na strand' 7.1

Ve strido.. doe 19. 1 . 1)]-9t 1944.

V2

Piijem od raclu za mesic 1944.

Lodge No. 1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 44 45 47 48 49 50 51 53 54 55 56 57 58 59 60 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 76 78 79 80 81 82 83 84 86 87 88 89 90 91 92

15 srpen 18 zati 15 zati 19 srpen

Mort.

(Jmrtni

145.68 8.63 27.17 542.15

28 der'e-zati 196.08 12 zati 305.30 26 srpen 66.61 16 zati 222.75 19 eervenee 79.18 12 zaii 51.16 13 srpen 22.20 16 srp., zati 251.34 12 eer'e, srp. 69.82 12 srpen 142.47 25 tail 187.27 20 zati 617.01 25 zati 11.13 15 srpen 58.76 25 srpen 546.46 12 tali 39.17 14 srpen 308.02 26 srpen 707.08 26 zati 31.5.40 12 srpen 43.59 23 srpen 80.35 26 srpen 625.53 14 srpen 978.55 18 srpen 114.43 22 srpen 75.96 19 srpen 60.28 19 zati 394.72 15 srp., zati 29.66 19 srpen 100.73 27 zati 137.83 22 zati 43.05 21 eer'e, zali 247.47 103.45 26 zati 22 zati 429.00 14 zati 81.45 13 zati 79.84 11 srpen 67.17 18 srpen 97.19 21 srpen 271.05 301.37 25 za.ti 27 srpen 50.00 64.09 5 srpen 14 srpen 53.86 18 srp., tali 13.50 5 eervenee 262.68 11 zati ; 79.38 14 eer'e, srp. 364.11 7 srpen 39.25 20 zati 218.27 1 'derv. - srp. 19.59 12 tij. - pros. 108.72 27 der'e, srp. 84.42 20 zati 354.09 18 srpen 40.96 21 zati 61.59 26 eery., eer'e, 73.24 25 srpen 143.35 18 srpen 193.19 12 srp., zati 108.16 26 zati 96.91 7 srpen 69.73 21 zati 162.03 9 tail.

57.92 19 zati 11.94 .20 srpen 47.86 11 zati 36.16 7 derv.-srp. 126.86 19 zati 47.05 13 zati 124.29 7 eer'e, srp. 59.59 '5 eerven 143.44 5 srpen 227.95 26 zati 94.64 13 srpen 127.49 18 srp.

705.39 13 zati 89.12 7 zati 25.81 27 zati 201.95 14 :-,rpen 348.17

Expense Vyclani

14.55 4.00 1.35 38.10 4.50 28.95 35.25 2.10 76.31 2.55 11.35 9.40 41.40 3.30 13.05 17.20 117.65 5.20 4.50 33.55 8.45 45.90 60.45 26.95 3.45 38.65 40.90 67.05 ••7.50 2.85 11.40 18.10 9.60 11.65 4.75 13.05 39.45 78.95 23.10 2.55 13.30 39.20 32.25 36.50 41.80 4.20 7.20 2.00 16.20 16.00 30.60 2.25 22.90 3.10 14.35 11.40 42.60 3.00 18.55 15.35 6.30 46.70 12.60 26.95 1.65 29.70 13.35 2.65 3.00 7.65 12.35 37.90 3.00 6.55 21.75 19.90 18.15 69.45 16.45 9.85 45.20 38.20

Juv. Sick B. Detskii Nemoc.

Odbor Odbor

4.41 .30 75.11 14.19 76.74 .20 8.79 .60 .50

1.00

.60 2.18 18.50 36.41 .30

.50

11.18

0

19.01 110.55 17.92 .50 3.35 40.48 47.27 4.06

1.50,

23.79 5.34 11.18 1.20 34.00

.50

6.30 3.40 44.12 15.25 2.40 25.50 1.50 5.90 4.51 31.70 1.40 10.80

156 158 160 161 162 163 164

0

7.60 . 20 2.58

1.50 4.00

2.00

11.55 12.45 .40 6.90 3.20 32.23 10.06 807.49 67.68 10.51 4.94 81 90

54.97 27 zari 107.53 23 zari 20 z0.1.1 50.56 63.43 28 zati 15.77 15 srpen 28.21 14 zati 6 zati 65.88 22.55 19 zati 35.79 18 zati 255.94 22 zati 18 eer'e-zati 134.91 64.80 20 zati 129.65 12 zati 12.24 18 zati 22 srp. - tlj. 209.17 47.02 23 zati 25.45 9 zati 31.11 27 tali 14 eer'e,srp. 11.46 19 tij.-pros. 84.64 84.28 19 zati 41.44 22 zati 4.45 18 tali.

32.21 21 srpen 62.53 21 tali 44.06 12 zati 40.96 7 saki 12 eer'e, srp. 456.46 29 der'e-zali 23.25 8.98 19 sail 142.91 18 srpen 69.68 14 tali 24.42 12 srpen 38.11 29 tali.

147.86 18 sail 25.81 9 srpen 62.38 13 zati 260.43 22 tali 179.64 16 srpen 97.23 23 tali 11.75 20 sail 72.28 20 zati 108.63 12 tali 269.49 12 srpen 192.85 16 zati 27.34 21 srpen 33.17 21 zati 194.66 21 srpen 14 kvet.

78.16 srpen 34.20 21 saki 60.45 25 zati 61.67 23 srpen 87.47 21 zati 9 zati 29.70 183.21 19 tali 33.49 23 zati

2.00 3.00 4.50

1.50

12.70 28.80 15.75 22.15 2.25 7.45 9.10 7.35 8.35 30.85 12.15 15.05 30.25 3.40 28.75 11.50 7.60 8.70

2.30 2.46 .60 1.20

3.00

1.10

1.00

9.00 19.95 10.00 3.75 1.35 20.80 9.30 13.25 73.50 3.00 4.95 14.85 21.80 3.30 1.95 28.30 1.50 6.45 20.00 15.45 20.80 5.00 12.25 6.30 34.60 8.70 3.15 8.65 22.95

.60 2.50 .40

8.25 4.75 3.15 10.65 7.80 6.95 5.70 5.30

5.71 .60 1.20 2.90 .70 7.08 1.30

.50

.60 1.80 1.40 2.50 53.18 9.95.

3.81 2.10 5.10 2.82 1.10 2.60 .20 12.65 5.40

4.00 3.00

19.74 10.73 • 11.20 .40 3.10 31.71

1.00

8.60 36.80 23.72 4.00 1.40 1.59

19,196.95 2,520.61 2,131.03 S bratrskYm. pozdravem, R. A. UrbanovskY,

36.00

TAJEMNIKU ftAIAT. (Pokradovani se strany 6.) , 118. Kingsville - Kingsville. Frank Kingsville, Texas.

119. Slovanska Pkiletitost - Brookshire. F. L Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Selvage 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balear.

Caldwell. Tex.. Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex.. Rt. 3. Schlize 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Feldman, Wallis, Tex.. Rt. 1, Box 84.

123. Veeslovan - Cistern. Dom. Vydrial. Flatonia, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v meg.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Rt. 3, Shiner, Texas.

125. Touha - Westhoff. Louis Lukae, Westhoff, Tex.. P. 0. Box 36. SchAze 2 nedeli.

126. Dubov Haj - Ross. Jos. FOit, Rt. 1, West, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Waal.

Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr.. Mart, Texas, Rt. 3. SchAze 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel -- Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schtize 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bougka, 5536 Richard Str. Dallas. Tex. Schfize 1. nedeli v meg.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., R,t, 2, Box 10. Schfize 2. nedeli v mesiei.

AmzEsAft

2.20, 1.80 6.34 1.40 8.26 .4.20 37.36

93 94 95 97 98 99 100 101 105 108 109 110 112 113 114 116 117 118 119 120 121 122 124 125 126 128 129 130 131 132 133 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 146 147 148 151 152 153 154 155

1

T N 1 TK

132. Svatopluk - Waller. J. ,T. Kullianek, Hempstead, Tex., Rt. 3. Pox 29. Schine 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Anton'o Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio 4, Te_ xa,s. Schtze 2. nedeli v mesici.

134. Brattejov - Crowell. Chas. lvlacha6, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie -- Ennis. Jos. Vytopil, Ennis.

Tex. &Mize 2. nedeli v 136, Liberty - East Gate. Frant. Kalenclp„ Star Route, Dayton, Tex. Sehtize 1. nedeli.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janes., Route 1, Box 124, Sinton, Tex. Senze 1 pondeli mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. Srubat, Ganado, Texas. 139. V Boji za Svobodu -- Danbury. J. M. S. kra13anek, Danbury,.. Tex. Schuze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Oechoslovak - Mixville. Adolf Feleman, Sealy, Tex., Box 193. Sehtize katdou 2. nedeli v mesici.

142. Stefanik - Houston. Alois Vaja, Fair banks, Tex., Rt. 1, Box 890, Sehtize 1. ned.

143. Ptimoti - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schtize 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R1/2 Box 176 &Mize 2. nedeli v mesici ye 3 hod. °dna 147. Vesela. Osada - Jourdanton. Tom Ventr6ek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schtize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. Ben Vrana, Blessing, Texas. Schilze 1. nedeli v mesici.

149. TomiS Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schatze 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidug ek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schtize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Mrs. Viola Macha, Wharton, Tex., P. 0. Box 934. Salute 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua, Dulce. Jan HranickY, Orange Grove, Tex. Sehilz. 2 n.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ella La Salle. Texas. Schiize 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Beean, 2011 Clinton Ave., Ft. Worth, 6, Tex. &haze 2. nedeli v mesici.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymond Pratik, 615 Brazos St., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. Cyril Ftddek, 220 Magnolia, Baytown, Texas. &nun 3. pondeli v mesici, veeer.

157. Rozkvet na Plains - Littlefield. E. Silhan, Littlefield, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovee.

Rt. 1, Kaufman, Tex. &haze 1. nedeli.

160. T. G. Masaryk -- San Angelo. W. J. Drqac, Wall Route, San Angelo, Texas. Schui?

3. nedeli v mesici.

-161. La Parita - Jourdanton. Joe L. Jukieek, Jourdanton, Tex. &Mize 1. nedeli v mes, 162. Pokrok Brazgria - Iowa Colony. Joe Macek, Iowa Colony, Texas.

163. Markham - Markham. Frank Fojtik, Eay City, Texas. Schtize 1. nedeli v mesici.

164. J. R. Kubena - Rio Hondo. J. H. HUrta, Rio Hondo, Texas.

V Novi zbraii ameriekSreh komandos nebyla nikdy na tajne listine; je velmi jednoducha neni pochyb o jeji teinnosti. Popis a utiti je podle dasopisu "Stars and Stripes" toto:: "Je to kus oeelove struny z piana, zakoneeny venYmi kolieky k snadnejMmu uchopeni. Chystame-li Utok na nepratelskeho straZneho, pHblitime se asi na tti stopy, sktitenim ruken vytvoi•ime smyeku, kterou rvehlYm pohybem zadrhneme na krku protivnika. Soueasne se levou nebo pravou nohou oprerne o jeho zacia. teinek je rychlS7 a proto musime protivnika sami polotit na zem, aby pa.deni nezptisobil -Pat hluk!

V NejvetAi poetet obyvatelstva' ze vSech zemi Indio s .70.37.‹-o suet y

Strana •

(TREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCa. JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOU6KA EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rod. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni lltadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, ptedplatne a oznataky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Te Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NAD TATROU SA IaLtSKA Nad Tatrou sa blYska hromy divo Zastarime sa bratia ved' sa oni ztratia Slovaci To Slovensko nage posial tvrdo spalo ale blesky hromu vzbuzuja ho k tomu aby sa prebralo.

Uz Slovensko vstava plata si strhava!

Hej rodina hodina odbila, 2ije matka Slava!

Este jedle rosta na krivariskej strane — kdo jak Slovak citi, nech sa gable chyti, a medzi nas stane!

V Lida dabrSrch srdci v krajanskem Texasu jsou si vedomi, k rychlY vYvoj valedne situace v Evrope uspiauje eeskoslovenskou povalea110U pomoc trpicimu lidu ye stare vlasti. Je neodkladrie tteba, abychom ihned Aahajili sbirky aatstva, pradla, obuvi a jinYch potieb a lied tyto p •ipravovali k okamaitemu poslani do eeskoslovenska, jakmile valka skondi a dopravni testa bude otevtena. V poslednicla dnech zahajena byla sbirka gatstva pro 10,000 muat a 2en a 8,000 deti na Slovensku, jeho2 vachodni Cast byla roduvetnYmi syny Slovaee (partyzani a vetaina muktva i clustojniku slovenske armady) osvobozena. Politicks akce asl. Narodni Rady v Chicagu dokondena byla uznanim esl. vlady v exilu vladami Spojenct a dalgi vespolne usili ptesunuto na Povaledn ou Pomoc trpicimu lidu teskoslovenska. NaSe SAOT. neztstane v tomto nej yYge pottebnem humanitnim dile pozadu, naopak, tak jak dleni vgendrodniho Sdruaeni Amer. 6echoslovakil Texasu vydatne parnahali v minulosti stejnou merou porno/13M budou v case ptitomnem a pevne vetime, dobre srdce naaich zlatYch 2en a uvedornelYch rauta tuto pomoc znasobi. Sestry a brattil Tato povaledna pomocna akce bude vyyrcholenim nagi osvobozenske akce v tomto druhem •odboji. Vykonali jsme krasne historicke dilo v poslednich peti letech, na ktere milaeme bYti pravem hrdi. Pomahali jsme politicky osvoboditi rodnou otainu na gich pionYra, pomahell jsme hmotne naaim be genctm a vojintm v 2ahranie'i a dinne podileli jsme se i na valeenem Usili Spoj. Statt vyhrati valku. Byli jsme

1 i144.

VEsTNiK

c s eau, di

vAude einni a vS7sledky nazi pomoci a price nesou ovoce. Na ge stares vlast jest pied osvobazenim a lid v ni bude poti'ebovat h ynotne ponioci z venku. CK.ekava hla.vne pomoe od tech svYch nejblitaich — americkych krajanu. Magma tuto samaritanskou pomoc odeptiti? Zajiste 2e ne. Svemu slibu, ze verni zastanerne, dostojime i v tato east programu.

Poaleme jim vie, co budeme moci z dobrovolnYch sbirek dostati a pialoairne jim i nejnut nejai potteby, ktere zakoupeny budou z Povaleeneho fondu SAtT., pro kterY ptipravuji bazar v Houstone, Dallas, Fort Worth — jine osady budou nepochybne nasledovati i kdy nisledkern pomera uspotadaji podnik v menSim rozmeru anebo rnisto podniku provedou sbirku dobrovolne narodni dame. Povaleanou pomoci obgt'astnime tisice nejpottebnejaich krajant ye stare domovine a posilime je v jejich teakera postaveni a dodame novou viru v lepti aittek. Bude to paimY dar deskeho Taxasu odbojove vaenarodni organisace SAOT. do vinku tern, kteti teat se budou opal svobode. Sestry a bratai: Pomozme, jak madame nejleydatneji a s touto pomaei ncodalicte.jme!

Mnozi Ude maji vidiny, av gak ventrally nejaasteji stanou sad, kteri svoje vidiny uskuteanuji, jako velikan historie Abraham Lincoln.

Naa organisator, kterY dovede..utvotiti vidiny budoucnosti a mluviti o torn tak pae•vedinve, ie jine je vidi a pak jednaji, stane se organisatorem tispegnfm.

Pakyny ku sberaci akci. Protoae konec \talky v Evrope maze nastati v letoani zime neb na jate 1945 — pomoc trpicimu lidu v eeskoslovensku musi bYti ptipravena a sberaci akce hodnotnych veci — gatstvo, pradlo, obuv, pakryvky a podobne — podniknuta ihned. Darovane veal mohou bard odevzdany ve srneste, kde pfebYvaji ainovnici mistni odboaky SAOT, kteti po dohode urei misto sberu (v tom onom obchocle) a odberatele darovanych soudasti aatstva a pod. povedou soupis. Sebrane zboai tteba dati do naleaiteho potadku a uloait do catevenarch beden rozmeru 24x24x30. Do beden maji se uloaiti pouze hodnotne veci a v ptipade nutnosti veal musi se dat vyaistit aneb dobrovolnSmai silami upravit dle potkeby. Bedny tteba oznaditi dislem a v zaznamech uvesti co v ktere bedne jest ulokno a v jake asi jest to cane. Ptipravene bedny k odeslani uskladniti — bude-li nutno, i pri zaplaceni najemneho za mistnost. Odbodky, neb trstaedna zaplati vYdaje s tim spojene. Jakmile sprava SALT. vygetti, jakym zpasobem bude zasilka beden poslana, cid blizsi informace vaem odboakam.

V mistech, kde tyto sberny a skladiate budou tizeny elenstvern SAOT., bude tteba eas od dasu podati zpravu a paedbeane vYkazy sbirek poldadniku SALT.: Fr. J. Olexa, 6402 Taggart St., Houston, Tex. Poznani povinnosti a yenta oddanost k ni jsou zakladem velikosti. Jako organisator mate znamenitou paileaitost zapsati svoje janeno do sine slavy v lidskYch srdcach, ponevadi vasi jest osvoboditi 'Mani od jatma finanani nejistoty a zavislosti.

Povstani na Slovensku je nesporne nejvyznamnea gi odpovedi vgem neptateltm eeskoslovenska, kteti se domnivali, ze Hitlerova zaa keina politicks rana, ji2 odtizl eechy od Slovakia, bude hrobem esl. statu. Bylo to vaak oddeleni jen doeasne, vynucene a udr2ovane nacistickYmi bajonety. Stejnou merou, jakou nemecka moc v posledni dobe upadala, tou merou se i zvedalo slovenske poclzemi. Rusk utok na Karpatech v prostoru mezi prasmyky Dukelskfra a Lupkovskarm byl znamenim k otevtenernu boji. Slovensie Narodni VYbory ukonaily petiletou yladu rti a vydaly yYzyu k poystani. SlovenskS7 lid nekkal, az Nemci provedou Berlinem natizenou okupaci Slovenska, a- nacisticke hardy uvital salvami pukk. Sttediskem odporu je Bariska Bysttice a cele sttedni Slovensko je v mod. slovenskYch partyzana.

Jak budou boje na Slovensku dale probihat, ize prozatim teak° odhadnout. Namei nemaji vaak dosti sil k hajeni sve "pevnosti," ktera se jim bori na vaech stranach. Nevedi kam &iv sve divise poslat. I kdyby se jim vaak podakilo nejak upevniti jejich posice a valka se jeate protahla, ani pak nemaji vyhlidky na zlomeni

odporu sloycnokena lido. HornatS, teren Slovenska je na rozdil ees'..Ych zemi jako stvoten pro partyz'An ri 1y dries Nem3J0:1 ci tolk aby §let na valeane akce vetaiho slohu i ye sloa enskYch horach, kdya se podle poslednich spray ruske sbary probily v'gemi prasrnyky. 15`Spechy slovenske armady jsou samozaejme pro ve gkere nemecke plany velikym nebezpeahn. VeliIcy boj, ktery zapaeal na Slovensku, je novym vYznamnam ptispeykern eeskoslovenska v boji, jeja vedou narody milujici svobodu proti nacistickemu Nemecku a jeho zloeinnYm spojencam. Po skvelYch bojich Titovy armady narodniho osvobozeni, francouzske armady domova a polskYch vojenskYch sil, bojujicich v matetske zemi, doalo tak nyni i na tzemi oeskoslovenska, je2 leaf v samem srdci Evropy, k otevaenernu boji proti nacistickym Tento zapas na Slovensku ukazuje, jak bezna.clejna se stave., situace Nemecka a jak se paibliauje slavny okamaik nemecke bezpodmineene kapitulace a znieeni nemeckelao mu a jeho pomocnika.

Tabory smrti v Majdeneku. VYpovedi SSmana Scalena a Vcgela dokazuji, ze v nacistieke tovarne smrti v Majdeneku v Polsku nevraadili Nemci jen tidy. Stopy po paislugnicich vaech evropskach naroda, a mezi nimi take mnoha eecohslovakt dokazuji, k vetaina 6echoslovakti v tomto tabote byla povraadella v listopadu 1943, kdy behem jednoho mesice bylo tu spaleno asi 200,000 lidi. Stopy po eechoslovacich lae nalezti nejen v haldach napolo ztrouchnivelYch dokumenta, ale i na zbytcich trestaneckach odewu, oznaeenYch zaeateenimi pismenami slova Tscheche, v hromadach obuvi ye skladiati, na fotogra.ffich a tcaletnich paedrnetach eeskeho pavodu. Nejhroznejai pohled poskytuji knialy pohadek a bajek, ktere nattily zavraIdenYm detern, pomalovane barevnami tuakami detskou rukou a akelni sealty, ktere ukazuji, ze rodieove jeSte tvari v tvat smrti nabadali deti, aby nezapominaly na svaj rodnY jazyk. Vaechny tyto dokumenty nemecke zviteckosti jsou nashroma2deny ye velke sini nedokoneeneho lublinskeho divadla pohyblivYch obrazta, kde byly ttideny a ptipravovany pro odeslani do Nernecka. Behem jedineho mesice bylo-poslano do Nemecka 18 vagonti ruznYch pfedmetti, hlavne detskSrch sate, pradla a bot. Nakl se tu dokument podepsany generalern Gltickem, v nem‘t se natizuje, aby se daval vetsi pozor pii posilani svraku povraldenYch osob, proto'z'e v jedne zasilce, poslane do Erna, se vyskytly soueastky odevu, ktere nesly stopy staelnYch ran a krve. V Polsku byly jine, podobne tabory smrti; °bet byly nejprve poliabivany do jam, obyeejne po etyfech az pet stech. Kdy2 byla odhalena pravda o Katynu, bylo zahajeno hromadne paleni mrtvol.

Bestialita nemeckfah vyvrhelti nada se vyjaclait rnluvou lidskou, protok tito hazeli bezmocne sve obeti 1 2ive do obrovsk3-7ch peel krematorii, zatizenYch na usrnrcovani lidskSrch bytosti ye velkem, a jejich popele pak vali pit vYrobe um.e13%ch hnojiv. Nernci dobte vedi, 2e se nad nimi vznaM prokleti Evropy a v tato generaci na ne neeeka ne2 t yrda odplata a bezmocne opovnteni -- a proto nebude take v Nemecku 2Adna, revoluce, ktera by nemecke armad y podrazila nohy. Germani budou musit bYt rozbiti na Nemecko by mohlo zachraniti leda zazrak, ale dvacate stoleti je pro zazraky dobou pulls' sttizlivou.

Skuteenost, ze valka je pro Nemeeko jiz nadobro ztracena a 2e to nemecke valeene vedeni dobte vi, byla jak nale 721 dotvrzena i zachycenYm tajnm nerneckYrn ptikazem, aby vaude, kde je to jen rno2no, neme6ti s dtistojnici hledeli zachraniti sve 2ivoty. Nemecka dtstojnicka kasta pry vybudovala silne: Nernecko po porake v prve svetove valce a vybuduje je . no, proto& Nemci znovu, bude-li nyni pora k nikdy nemohou ustat ve svem usiii Ziskat pro sebe celou Evropu. Nemecko je a dlouho bude problemern Evropy a to bojujici i poraMne. Bude tteba spoluprace, v gech evropskfrch r.4rodt, aby mu byly nadobro vylamany zuby zbaveno prostaedka k vybudovani noveho vale ;:neho sa•,-)je

Dramaticka hra "Lidice", napsana nat.i spolusestrou Karlou Ctvrtilikovou v Houstcnu, sehrana bude v Bin ghamton, N. Y. v sobotu 28. • ijna 1944 v taronejSi Sokolov-Jae. Plied zahajenim divadla prnainvi Rev. P. Tater o symbolu svobody deskoslovenskeho naroda, jimt navtdy ziistane den 28. fijna 1918. Hodnotna, prace sestry Ctvrtnikove dosahla vtude boukliveho irspechu a jeji hra Lidice jiste pkivede do Sokolovny v Bingha,mtonu vSecky upkimne a svobcdu milujici Cechoslovaky. NeklamnY tspech obetave pracovnice na poli narodnim Karly Ctvrtnikove — dela lest ji jak nam vSem vespolek.

Nemei n-tohou vydriet se braniti i pies zimu.

Fanatikove kolem Hitlera budou bojovat at do posledka a za nimi piijde velika, veteina nemeckeho naroda. Nanci jsou si vedonai, ie svet dnes jiz vi, ze neni vinen jen Hitler, ale le to byly miliony Nemo(' v uniformach i bez nich, ktefi pachali po leta v Evrope nepiledstavitelne &lye z1oeiny a ze a2 na nepatrne Arkjimky cely nemeckY narod jim pomahal a s nimi souhla sil.

Tittle nenapravitelni pacifists. Ve Spoj. Statech jak v nekterYch neutralnich zemich ize pozorovati v posledni dobe. vzrust propagandy pacificke, zdurazimjici, Ze potkeba stanovit co nejlahodnejAi mirove podminky poraZenemu Nemecku, ponevad2 pry mir odplaty a nenavisti byl by toliko vstupem do nove valky. Je jiste zajimave, to tento vzrust zajmu o humanitu a pacifismus moZno pozorovati prave nyni, kdy Nemecko prohrava valku. Z techto pacifickYch a humanitnich mist mono slyAet take malo protestti proti barbarskemu Mani nacistt. v uja,kmenYch evropskYch statech. Ku pkikladu na kongresu g 3iedske YMCA ve Vasteras byla pkijata resoluce zchlrazilujici, "mir ve znameni nenavisti je semen gtem novYch valek." 8veati pacifiste uvadeji ve sve resoluci: "Se srnutkem v srdci jsme pozorovali, jak smer odplaty a nenavisti zesilil postupem valky. Jsme pkesveddeni, e mir ve znameni nenavisti a odvety bude miti v sobs zarodek novYch valek. TrvalY mir musi stavet na spravedinosti a lasce. Prosime vaechny 8vedy, aby pfispivali k utvoteni vekejneho mineni pro mir smirlivy. Jsme pkipraveni piistoupiti s celym srdcem k mirove spolupraci a spojit se s jinYmi i mezinarodnimi organisacemi, ktere sleduji stejny cil." StejnYm duchem jest psana cela resoluce. Ani slilvkem neni v ni vzpomenuto nezbytnosti spravedliveho potrestani valednYch zlodincfn napraveni kfivd spachanYch nacistickYm Nemeckem a ptirozene, take ne potteby zajieteni sveta pied novYm vzplanutim nemecke fitodnosti. Takovato mirova, propaganda zajiste nemute posloutit opravdovemu miru.

Veichni Nemei jsou si vedomi sve straene viny a zodpovednosti. Hrozi se stinu tovaren na zabijeni lidi, ktere postavili v Poisku, a v nich ubili a upalili nekolik miliony lidi, mutt, ten i Ceti, veech evropskYch narochl. Majdanky, Sobibur, Tremblinka, Beizica, Oswencima jsou jmena, kterYch Evropa nebude moci nikdy zapomenout.

Vahavost a nerozhodnost velmocenske politiky vtdi nemecke vYbojnosti a nemeckernu zbrojeni o prvni valce svetove naSla soudce nad jine otevfeneho a pkisneho v knize Sumner Wellese — The Time of Decision — o nit jsme psali nedavno a k nit se vracime znovu, proto2e bYvalY statni podtajemnik v tato knize podave, Udet ze zahranidni politiky Spoj.

Stitt za doby Rooseveltova presidentstvi a z poznani a chyb minulosti oddvodriuje a vytyduje zakladni smernice pro veekerou budouci zahranieni politiku Soustati. Kniha Wellesoya dokazuje tet, e je znamenitY znalec lidi a vYbornY spisovatel, Jeho karakteristiky hlavnich diniteld svetoveho deni, ptedeveim oveetn Roosevelta, pak Litvinova, Mussoliniho a jinYch jsou mistrovske kusy literarne — psychologickYch podobizen. Pro nas je zajimavo, to i osoby autoru vzdalenejei, nam veak blizsi jsou nekclika slovy vystilne zachyceny.

Vylidiv moudrY patriotim a politick smer T. G. Masaryka, jasne; videni a statnictvi Beneeovo, pravi Welles o Masarykovi: "Byl mirny, ale odvatny; smiflivy, ale pevnY, kdykoli

SirSi zajmy novt:ho statu byly doteeny. Dr. BeneS, nednavny a prekypujici energii, mel tak duvernou znalost evropske politiky, jako nikdo z jeho soudastnikin Masaryk a on meli sloe velmi se ruznici osobnosti a schopnosti pro frkoly, ktere podnikali, avSak vlastnosti jednoho podivudhodne doplriovaly vla.stnosti dru• Autor pravi, ze knihu napsal proto, aby americky lid pine porozumel tragickym uda.lostem svetovYrn a jejich vYznamu; jest hluboce ptesvedden, to jen poudenim z minulosti, poutitYm pf. utvateni zahranidni politiky, mute bYti zabraneno nove valce. A jest, ptesvedden, to veechna rozhodnuti. se musi stati ihned, bez odkladu, aeli k nekterYm nevi uti pozde. Toto jest vedoucim motivem cele knihy a autor ()pet se nalehave k nemu vraci. Welles sleduje vaecky prilbehy velmocenske politiky a hromadi rejstkik hfichu k ohgalobe tehdejtich vlad, zejmena od roku 1931. Mnoha novymi podrobnostmi osvetluje i fakta odjinud znama, ale dosud nevysvetlend. Je uptimne a odmitave rozhorlen. proti Baldwinovi i Chamberlainovi. Oznaduje pravYm jmenem "smeane poslani" Lorda Runcimana do C'eskoslovenska a nepochopitelnY nedostatek realismu tehdefaich vlad: "I elev & . z ulice vide]. jasneji." Jedinou politikou velmoci, ktera, mohla zabraniti oloupeni Ceskoslovenska, byla okamtita, hrozba poutiti mod proti moci. Stejne ptisnY je Welles, kdy i.C. vYvoj vztaht. zapadnich velmoci k Sovetilm a odkryte vysvetluje ddvody, jet vedly nutne k uzavfeni smlouvy sovetsko-nemecke. Hlavni vaha knihy le• v kapitolach, ktere lidi uddlosti, jich2 byl autor ptimYm osobnim•fidastnikem a spolutvdrcem. V prvni dasti je to zejmena kapitola o tests Wellesove jako osobniho posla presidentova do hlavnich mest evropskYch z jara 1940. Autorovy rozmluvy s Cianem, Mussolinim, Ribentropem, Hitlerem, Daladierem, Chuchilem a s celou tadou daleich vedoucich statnikd, vylideni prosttedi a okolnosti, za kterYch se konaly, to \Tee se 'Ole jako odhalujici kapitola z romanu, jehot sami jsme byli neveclomYmi a neinformovanYmi svedky. Oteme-li s jakou otevfehosti, ba nenavisti se Ciano vyjadfuje o Hitlerovi a Ribbentropovi a jejich politickYch metoclachrozumime nyni daleko lepe, prod Nemci jej zastrelili. Naveteva u Ribbentropa se dte jako historicka komedie, jejit komickou figurou y e vs1 sve "okazalosti" a "smeenosti" je oveem nemeckY zahranidni ministr. Jeho vysvetleni oznaduje autor za "hromadu faleenYch informaci a vedomYch • Odstavec o 6eskoslovensku je pf. tot° pHletitosti velmi pfiznadny pro farizejskou ekodolibost nemeckou: "Jak mohlo Nemecko zaruCovati hranice naroda, kterY vedome se staval hrozbou pro srdce Nemecka?" To bylo jedine Ribbentropovo vysvetleni vadi Wellesovi o nedodrieni mnichovskYch dohod. Welles zdtrazriuje, to jeho poslanim roku 1940 bylo pouze vyeettiti umysiy jednotlivYch vlad, aby president Roosevelt mohl rozhodnouti, zdali je pro neho vdbec jests nejaka motnost zprostkedkovati spravedlivY a trvalY mir. Ale rozmluvy s vladami Nemecka jej vyleeily dokonale. Vracel se s ptesveddenim, le Mussolini nema nejmeneiho v/ivu na nerneckou politiku, to nemecke vYklady o vine Anglie jsou ltivou fraekou, a 'tie jedine vstup Spoj. Statd do valky ye vlastnim jejich zajmu mute zastaviti Hitlera a jeho tlupu. Druha Cast knihy pojednave, o meziamerickych otazkach politickYch, o vYvoji "good neighbor policy," jejimt praktickym provadedem Welles vtdy byl, o vYvoji situate y e vYchodni Evrope a v Asii a o zahranidni politice sovetske. Se vzicnou otevienosti a *Yeestrannosti je vyliden postoj zapadnich demokracii vddi politice Sovett. Na historickem pozadi ukazuje Welles americkYm etenattm napadnou obdobu politiky rusks behem pfedchazejicich dvou stoleti, n.ezapominaje oveem zasadnich rozdilt z nicht blavni dle jeho mineni je ten, to rusky lid je dnes se svoji vladou spokojen, protote jest oddana lidovYm zajmum. Smernicim politiky Litvinovy, o Tiede- .` litelnem miru, ktera jest tak blizka politice Bene a. ove, dostava se pine satisfakee. Zmar pokusil o sblaeni zapadnich demokracii se Sovety y lets 1939 je podrobne vysvetlerts pronika-

vo uznalosti oseb i psychologie narodni a tEdni. Toto "trapne Cteni," jak sam to nazyva, je dodnes vYstralne poudnym pokiadem, kam svetovou politiku maze zavesti neznalost fakt, nedUy era a prestiZni piedsudky. Welles yeti v Ueinnou mezinarodni spolupraci se Sovety po valce.

V JAZYKA DAR. aeStina i slovenStina jsou feel krasne: prst', jet vydava ten i kviti.

Anglidtina je 'fee znamenita: jako to jejich more objima svet, a jako to jejich mote unaai ze vtech bteht: tinaskYch i feekYch, normanskYch i galskYch, a stavi si — trochu po punsku Itesy a btehy syYch reeni.

Led smichejte deskoslovenskou ornici s motskou vodou a dostanete blato. Protivne, mazlaye, vlezne blato.

Anglidtina je fed znamenita jako ty jejich latky. Je to diivodem navlekat pies chodsky , kroj kostkovanY svrchnik? Kdo by narazil na hlavu cylindr, kdy2 je, obleden v bariate vYletni kalhoty a platenou kazajku? Kdo? Sack v cirkusu.

Je pekna vec — tak soudi mnozi — mit kufr czdobenY hotelovYmi nalepkami. Jsou site lids, kteki kikaji, to pobyt v cizine netkeba stavet na odiv a sundavaji nalepky zavdas, dokud neprischly. Tak ci onak: jsou lids, kteki radi pkijihieji do Bombaye nalepkou z Lisabonu a do Prahy s dokladem, ze jejich kufr byl ve tokholmu. 0 tom se• da miuvit. Led neni dirvodir prbe jezdit z Mrakotfas do DolnIch Uvalovic s dokladem o pobytu v Tad Mahalu, Ritzu, Carltonu nebo Meuriceu. Bylo by to pogetile, trapne "vytahovani."Pf. demt tato slova vubee neplati tern, kteki neciti, e Mra,kottasy jsou pro nas ,nesmirne dulditejk, nez vAecek pkepych sveta.

Nevyrabejme si v iistech blato. Neohanejme se mokevladnYm trojzubcem, prochazejice se mezi hanackymi lany. Sundavejme exoticke nalepky vdas, dokud prilis neptischly.

Mluvme desky nebo slovensky nebo mluvme anglicky — at' se pocvidime. Led mluvime-li desky, kikejme byt a nikoliv Flat. Rikejme ein2e,k (jent ut ptebolel) a nikoliv Court; bydlemd, jak jsme &lava% v zafizenem pokoji a nikoliv v roomu v boardinghousu.

2ivme se obedem a vedefi, nikoliv lunchem a dinnerem.

Chod'me do krytu, kdy nam pumy nedail spat, a kdy duni dela (nikoliv guny).

Kdo "jel eopovat basem ale dejntoval na andrground, protote byl 'Outing a nikde nebyl Aeltr a dfidlbagy pri dajrektu delaji mot splintrt)." neni o nic lepti net ten, kdo popisujie "etumedlu, ktera na gaiiku pucovala hausheroyi elofrok."

V eehoslovakem, kterST se v den D pfiblitil francouzskYm /itelrdm, byl patrne "Petty Officer H." o kterem jsme &vela° e'asu psali, a siouti na torpedoborci, vezoucim zbras. ne a munici osvobozeneckYm jednotkam marAala Tita. H., bYvalY ptisluenik 2. praporu, peduje nyni o bezvadny cnod strojd H.M.S. MIDDLETON, torpedoborce tkidy "Hunt", ktery se fidastnil invasnich operaci a palbou s yYch del kryl operaci za pfiblilovani i za vylod'ovaci spojeneckYch vojsk. dechoslovak H., kterY z povodi Dunaje pfeeel k nag pechote ye Francii, a nyni brazdi svetova more, je tedy hrexemplate zyldetniho rozkazu dym vrchniho velitele spojeneckYch vojsk generala Dwight D. Eisenhowera, v nemt byla vylod'ovaci operace oznadena jako "velike kfitove takW. na zachranu z nacistickeho otroctvi". Ode dne D torpedoborec "Middleton" stfidave kryl dagi vylod'ovaci operace, utkal se s nemticky'Cluny, z nichti dva poslal na dno mi Kanalu a nyni Te vet v akci, o nil se dovime at jeho velitel da svemu "Ctecho" opet dovolenou.

Spojene Statv mely neidkive rni- f ^ n-^ si s/^-1.t a, a teprve pozdeji rr-sjcl-nta r: stop.11 nifstopr9sid r nk<' ,;() ye, ne-11 JIM. Washington president SpojenYch State.

71

. 7 7=1:27,771rFT7'.72,ZTS'O—JJau aniarZtilairrarlDMIIIIIMIZEIMIZEILE=Cilet,aiiraillrJ.,

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS tETIMMITTIMUTIMEMMTImminfunagnumixournimunummimuniquilaannaciumuuntim

Education Is Important

By Bessie Bubenik.

Young people who hastily terminate their education before they learn the value of a good. sound education usually live to regret their hasty decision. These very same young people are unable to understand national problems as readily as those who have continued to put their time into .a good, well-balanced education.

I have stated once before that a nation cannot survive if her people are kept in ignorance of the facts which they have a right to know and to understand. To understand these variot s complicated facts and problems, we must be clear thinkers, well-trained and intelligent enough to be able to distinguish the good from the bad or the evil.

No nation, no matter how great or small can hope to be a nation among nations if her people are deprived of freedom and liberty, and the pursuit of proper education. We, Americans have a right to be justly proud of our nation because our educational facilities rank among the foremost in the world.

Some time ago I wrote an article on Education. The title of that article was "Education, the Bulwark of Our Nation."

The other day I received one of those irksome letters written by a man who did not have the gumption to sign his full name so he only placed his first name at the bottom of the weary letter. Inasmuch that I have no idea who the said gentleman may be, it is very unfortunate that I am unable to give him a detailed letter addressed directly to him. I presume that he could not understand my simple style of writing. Well, I wish to inform him that to write in simple English one need not write ten sentences of poorly constructed material and incomplete sentences to be able to write in direct, simple style or English. Because I have learned that simplicity in writing means substituting one word for a whole group of words or for a phrase. When one has learned to do this, then one may pride himself on the simplicity of his style either in speaking or in writing.

Whoever you are, sir . . . I shall take this opportunity to answer your questions on education. Any man or woman who is so ignorant as to degrade our schools and colleges, run down our country and insult our service-men and service-women has no right to be called a citizen of this great country of ours. To add blaclemail or fraud to the list is what we might term as treason in time of war. I wish to inform the said person that I have no intention of supporting any blackmailing racket now or the future, so he need not look into his mailbox hoping to find money therein because his sarcastic and insulting letter might have made my blood boil. Blackmail is one of the most contemptible means of livelihood that any man would undertake.

The first question was: Why do you prefer an education?

I. for one prefer education to ignorance any time and any place. Since you mentioned that Lincoln and Washington were uneducated men . . I will take this opportunity to disagree meth you. Why? Haven't you read the life cf Abraham Lincoln? Haven't you studied his life? Don't you know that he studied -law by the light of his mother's fireplace and perhaps by moonlight. Because, he didn't have the kind of schools that we have today does not mean that, he was uneducated. Do you suppose that the "Gettysburg Address" was composed by an nli: rate man? How do you suppose that he con ,._d have led our country during those crucial years if he bedn't had the knowledge that he

III 111111111 III I II

I. 1111 104111111MM Ills 1111111111111111141

1111

All contributions, eorrespondenea of Lodge reporters, biographies etc. intended for pub11 cat i on, must be in the hands of the Editor

by Saturday. mammosnumonaummummmumunammummumummuumumnimennuniumummium possessed? Washington was one of the best educated men of his time. He, also was one of the most prominent.

What is so idealistic about an education?

If you would kindly explain just what you meant by that question I might be able to give you the proper answer. Your reply to the question is what a lawyer might call blasphemy.

Why be proud of an education?

One need not answer that question to know why be proud of an education. There are many reasons why one may well be proud of a sound and an intelligent education. Your answer does not answer the question very well. I would make your answer in public if it was worthy to be made public, but it would make people blush to read such drivel. You certainly did not attend schools in Texas because we do not teach the main issue which you mentioned. As for myself I am proud of the education I have had. It has made me more broad-minded and tolerant then I would have been otherwise.

Where does the educated woman fit in?

The educated woman can do as much as any other educated man can and far more then an ignorant person who goes around slandering our Armed Forces. Educated women have done . . . perhaps much more for their country then you have. What does the ideal thinking boy or girl think of an education?

Well, according to you they would say, "to the devil with it." That is if they wouldn't want to be down right vulgar about it as you were.

In return may I ask a question? Have you ever met the ideal boy or girl? Do you know what ideal really means? Why don't you look it up in a dictionary?

Why does education ruin young men and women?

Here, all I can Say is that you do not know what you are talking about because education is not the ruination of any boy or girl anymore than the proper homelife is. Let me tell you this ... the delinquent list is not composed of the boys and girls who are attending school regularly. The boys and girls who are intelligent enough and do go to school have no time left over to run around in the streets and cause trouble to •everyone concerned. If you would look at the delinquent record you would find that the illiterate are the ones who get into trouble. That means boys and girls who did not want to go to school.

You said that you had ten questions to ask me. I have found only six in that long, irksome letter. Perhaps you have not learned how to figure which is bad for someone who claims to have gone through the twelfth grade with high honors.

In conclusion I shall add this. Those educated boys and girls whom you have depraved are fighting for our freedom and liberty; for our way of living, and so that you could continue to gripe as you sit in a comfortable chair and sleep in a comfortable bed while they go on without griping and without proper rest.

What are you doing for your country since you think that you know all the answers?

V Good transparent tracing cloth is now made of cotton, and displaces linen which was thought to be necessary until recently. Microweave tracing cloth is an all cotton cloth of extremely fine, uniform weave surfaced for either pen or pencil, and having high transparency.

V He: "Women can never keep a secret."

She: "Why, I've kept my age a secret ever since I was 25."

He: "But one day you'll let it out."

She: "Oh, no, I won't. If I can keep a secret for eight years, I can go on keeping it."

Aristocracy Still A Menace H. Moravan (The writer of this article is a Czechoslovakian citizen of German descent, a prominent man in scientific circles. His real name cannot be revealed without endangering the safety of his relatives.)

"German army detachments led by members of the Gestapo attacked suddenly the Moravian villages of SklennS7, Radenice, Bobruvka, and Pikarec, in the counties of Nove Mato and Velke mezitiei. The Germans assembled the whole male populace of these villages and abducted them to a place unknown. There is fear that all these men were executed." — Czechoslovak Press Bureau, London, June 30.

There are chains of Mountains in the heart of Czechoslovakia between Bohemia and Moravia covered with deep woods of dark spruce.

There are hundreds of small ponds and glittering lakes in the valleys between these, mountains. It is a modest but lovely and peaceful country, far away from the centers of traffic and from the nose and unrest of our time.

Since some of the happiest memories of his boyhood are associated with this place, the writer returned again and again to spend his summer vacations there.

One of the loveliest and most idyllic regions is that around the little villages the names of which are mentioned in the terrible note quoted above. Through the woods of spruce and fir, with their abundance of blueberries and cranberries, deer and pheasants roam. In the fields of rye and oats and in the patches of potatoes and flax, hares and flocks of partridges hide. The ponds and lakes, surrounded by green meadows, are full of fine fish.

The people of the country, Czechs by nationality, calling themselves Horaci (Mountaineers), unfortunately did not enjoy much of this abundance. I remember very well a talk I had with a peasant from Bobriivka a few years after the first world war. He was a young handsome man, a member of the Czechoslovak Legion, who had fought his way bravely through Russia and Siberia to Vladivostok, and who was happy to be back in his native home. But he had fears regarding the future. "Don't you think," he asked me, "that our nation has been too generous and indulgent towards the Germans? Look around; you are in a Czech country. But everywhere are castels and large estates owned by the Germans. There are the Teubners at Kri2anov, the Gudenus at Moravec, the Dure at RadeSin. Are we here in this our own republic, which we won from the Germans by a bloody war, only to be governed by the Germans again? It is true, the titles of nobility have been abolished by the republic. We had our land-grant reform; some acres were taken away from the owners of the large estates and given to the people, But has anything really been changed? They are no longer counts and barons by law; but even our own poor peasants continue to give them their old titles. The "pitiable" aristocrats complain of injustice and force, but they remain what they have been. They are still the German masters of the poor. Czech peasants. I love and revere Masaryk, our great leader and liberator. But will not his noble and conciliating attitude be taken for a sign of weakness by this greedy and violent group? Will they not try to restore their old privileges by all means -- by politics and even by war?"

I could not help agreeing with him about the fact that the Czech nation has been kind and noble towards the Germans and, especially, towards the German aristocrats. 'But I did not (Continued on page 11.)

Ve stfedu, due 18. •ijna 1944. lle, Texas.

Mr. Editor and Readers: We have recently received a letter teem our son Lt. A. R. Frank, U. S. Air Corps, who now is in Italy and is telling us about a trip to Rome.

The letter would probably interest lots of our Vestnik readers, so I am sending it to be printed in our Vestnik if the editor will do that.

A. V. Franek.

Dear Mom and,Dad: Well, I finally got a chance to make a quick — and I do mean quick — trip to the fair city of Rome. I didn't get to stay in town but about &hours and I didn't even get to begin to see the city, However, I wouldn't have missed the trip for anything. Those six hours were the most interesting ones I have spent overseas. I did get to see the five most interesting sights here. Of course, a guy could spend at least two weeks and still not see all there is to see there.

I really don't know where to start, so guess I will begin with the way I entered it and list and tell you all I can about the different sights.

I have the post cards that I will mail with this and you can look at the post cards as you read this letter.

The first thing I saw was the famous Tiber River and the Elain bridge. I don't know when the bridge was built, but I am under the impression that it was built about the time Rome was founded which was a long time beforeChrist.

You ^cant' tell much about it on the post card, but it is really impressive, The next thing I saw was the Venice square. That monument on the card was built in honor of King Victor Emanuel II between 1885 and 191 .1. The pillars are made of marble and the rest of the thing is covered with slabs of marble — all white marble. All statues except the ones on the top of the thing are of polished bronze and it shines like gold. , It is very beautiful and impressive but of no practical use that I can see.

The next thing we saw were the ruins of the old Forum which is located immediately behind the monument. Back when the -Roman Empire was at its peak, the senate used to hold its sessions there. That's where all the laws and stuff were made. Clarence can tell you. all about that from his history. All that is left are the ruins you see there and the few columns that remain standing.

Then right next to the ruins of the Forum is a street, and on this street is the Arch of Constantine, of which I do not 'have a picture. It was erected in memory of the Emperor Constantine because he was the first Roman Emperor to recognize Christianity and to stop the persecution of the Christians.

Right across the street from the Arch is the most interesting structure in Rome or rather I should say one of the most interesting. That is the Coliseum. Its history alone is enough to fill a book. So I am only going to give you the highlights, and Clarehce can furnish the rest. First, let me say that many people think it was already-constructed during Nero's time and that is the place where he held his famous chariot race but that is not so. The Coliseum was started after he was dead. In about the year 66 A. D. Nero sent his general, Flavian Vespacian to Jerusalem to fight the Jews. Shortly thereafter Nero was killed and Vespacian's men appointed him Emperor. He then left his son Titus, a general in charge of the army to fight the Jews and returned to Rome to take charge of the empire. The first thing Vespacian did was to destroy everything that belonged to Nero. Nero had some very beautiful gardens and a palace that was one mile long. Vespacian destroyed all of this along with his arena for the- chariot race and in the year 68 A. D. he started the Coliseum. Not long after that he died or was killed and his son was made emperor. In 80 A. D. the thing was completed.

During this time Titus had destroyed the city of Jerusalem and taken an awful lot of prisoners which of course were Christians. When the coliseum was ready for the grand opening and after it was officially opened he would have the Christians fed to the wild beasts. That was cue of the four main attractions c Cue Coliseum du rfrg tirnP ct":):.‘12 Elllee

VISTITIK

were: 2. the fights between the men and wild beasts. These fights were fought by slaves and prisoners of war. If they survived, they were given their freedom. No. 2 was the fights between the gladiators, who fought for money or honor or fame, and the fourth and last were the naval battles. The arena would be filled about half way with water and miniature ships holding about 4 or 5 men were placed in the arena and they fought from these boats. Those things went on for 443 years from the year 80 to 525 when for some reason it was closed. In the dark ages one powerful family in Rome decided they needed a fort, so they tore down part of the walls and built a fort in the arena.

That's why it is as you see it on the card.

Sometime later some Pope declared it Sacred because so much Christian blood had been spilled there, and preserved it from total destruction. I forgot to mention it would hold 50,000 people in all and that the inside of the arena, the walls and floors were all covered with slabs of white marble. Modern engineers say that it is so constructed and the 80 entrances so located that in case of an emergency all of the people could be cleared out in 10 minutes.

From here we went to the Vatican City.

That's where the Pope lives. We got there barely in time to take only a peek into the St. Peters Cathedral. It is the largest and most beautiful thing of its kind in the world. It is located on the spot where Nero had his chariot races and later St. Peter was crucified there up-side down. The building is nearly 500 feet high and will hold 65,000 people. The walls are all covered with pictures about 8x12 feet, all done in Mosaic. You know what Mosaic is, don't you? It is a picture or pattern made of small pieces of rock or wood and put together like a jig-saw puzzle. Well, for each picture there were needed 28,000 pieces of different colored stones. There are all kinds of large statues of solid marble and most of them are made of one block. In there, too, is the tomb of St. Peter and of a queen of Sweden that was a protestant and gave up her crown to become a Catholic. There are two pictures of the cathedral in the bunch of cards. One is a picture of the inside and you can tell by the size of the man way up front and on the right how large it is. On the back of the other card it says St. Peters Square. The building with the dome on it is the cathedral. All the statues on the building and above the columns are the statutes of the Popes and Saints.

I intend to go back there and really go through the thing because we didn't get to see but a tiny fraction of what there is to see there. As for more details, you'll have to wait Roy, until I get home.

V Deep in the Heart of Texas, October 8, 1944.

Dear Readers: Here come two Texas gals with a few lines,' so take a few minutes and look them over. Although we planned to write sooner, we always got cold feet and backed out.

At present we are out cotton picking by the coast. But tomorrow we are packing our grips and heading for the "low country," just for a short visit with kin. From there — "home, sweet home" once again. Will we be happy!

Say, what has happened to all the good restnik writers? Have you all joined the Navy or Seabees, or are you too busy to drop a line of news to the paper? Probably the latter is the case, but by now most of the harvesting should be finished. Come on, lads and lassies — civilians and GI's — keep those letters on the go.

You are probably wondering "who are you two?" Well, we're just about the same age, height, and weight. 4nd always ready for fun and frolic. Somethnes late in the evening when we didn't feel like picking — boy! would the cotton bolls fly!

Well, we'd better save some paper for other 'setters — a°, so long and good luck to everyone.

Bashful Lou and TImid Hee,

Strana 11

Aristocracy Still A Menace (Continued from page 10.1 know at that time how clearly this, simple peasant foresaw the future, how true his words would become twenty years later!

During the fatefull summer of 1938 I spent some weeks near Castle 2" dar, a few miles north of the region . mentioned before. The owner of the castle and of the large estate was also a German aristocrat, Count Kinsky..

I remember another incident which illustrates and explains the influence and power of that group and the attitude of the older part of the Czech population towards them. I was standing at the roadside with an old kind Czech woman when a gentleman on a black horse rode along. "I kiss your hand, my lord," called the woman humbly. "Don't you know," I asked her afterwards, "that there aren't any-, more counts and lords in our republic? You are a citizen just as he is. Why do you mumiliate yourself?" "He is still our lord," was her reply.

Afew weeks later an illustrious guest arrived at Castle t dar, Lord Runciman, who was sent by the English aristocrats to confer with the German aristocrats of Czechoslovakia. And here at the castles of the German counts and barons who have been treated generously and kindly by the Czechoslovakian republic, the fate of Czechoslovakia was decided and, upon their advice, the country was sold to Hitler.

The simple peasant from Bobrtivka proved to be a prophet. If he did not die before, then he was certtainly killed with hundreds of other plain and peaceful men and youngsters by the Huns. The German lords in their castles had become jittery and had called for help. It was their advice to keep the rising underground down by terror.

If it is , true that this war shall save and establish democracey throughout the world, then it seems evident that the days of the European aristocrats should be over. The lords and counts and barons in all European countries are obsolete relics of the feudal period. Of course, they • often are "well bred and well groomed" people and have friends and admirers among the "upper ten thousands" and especially among the old fashioned diplomats of many countries. They will use their influence at the peace conferences which will decide the future. They are dangerous -- but the danger has to be met and to be removed.

Not only in Czechoslovakia but also in Poland.

Hungary and in many other countries the aristocrats were and are the representatives of political reaction and oppression always ready to destroy the peace and happiness of the people only to preserve their own prvileges.

The job of the French revolution is not yet finished. If we are to build a new and peaceful Europe, the economic foundations of the European aristocracies have to be eliminated.

Friends of a real democracy — don't forget the fate of the poor peasants of SklennST , Radenice, Bobrilvka and Pikarec!

V NO RESULTS EXPECTED

A man appeared in a newspaper office and placed an ad offering $100 reward for the return of his wife's pet cat?"

"Isn't that an awful lot of money for a cat?"

He said: "I won't have to pay. I drowned it." * * New hospital patient: "Say, doctor, I asked that nurse to put a hot water bottle to my feet, and she stuck up her 'nose and walked away."

Doctor: "What else could you expect? That was the head nurse."

Patient: "Do they specialize that much?

Then send me the foot nurse." * * From coast-to-coast, women are voting for negligees and house-coats in cotton cr e pes a----. e tip-oeq. Aftrectir- es"-^' . 1 er‘afc'

Strana 13

VitSTNIK

Ve stfatu, dne 18. tijna 1944.

piijmu a vydam za mesic zari 1944 6rrirt.. fond

VydAn1 fond

Detsk9 Od.

Od 13,190.95 $ 2,520.61 $ 2,131.03 Bondy 117,900.00 Splat, maj.

'33,110.23 250.06 Splatky puj. cart 10,005.17 Prodej majetku 15,832.50 Zaplac. zavdavek na 72.prodanY majetek 3,102.25 Urok z prijeek cert.

5,105.40 5.25 Urok z majet. prijdek 5,988.05 211.57 Urok z bondu 5,347.81 125.00 Olejove "lise" 94.63 Najemne z majetku 50.00 Prodeje potteb mist. tadum 6.30 Za odhady Poplatek za odhady (v suspensi) CelkovY pkijem Bilance hoto-v. 9/1 -44 Pkenos na vydani o idet

$215,793.02 $ 2,526.91 $ 2,722.91 91,622.05 2,363.00 12,352.86 5,000.00 S307,415.07 $ 9,889.91 $15,075.77

VYDA.Ni: Prijeky majeLz.k 36,232.10 Prijeky proti cert.

5,551.66 Komigne z prodeje majetku 250.00 VracenY zavdavek na zaprodanY majetek 2,840.00 Vyplaceno na rimrti 17,376.47 Ztrata z prodeje maletkii 5,832.50 Ztrata z prodeje bonchl (Dist. els. 10 ye Valley) 111,900.00 ttedni oznameni a faderalni znamky 15.05 Pojigteni na majetek 5.00 VracenY Urok z prij. cert.

12.15 Vracene Umrtni poplatky 15.03 1Y2 % za praci s pajekami pravnimu radcl 222.69 S. A. 0. T. Aktuar Gestovne Odznaky Express potteb na yydrg Hl. Lekatske pfehlidky Komigne organisatorrim Za notatskou praci Vestnik Pogtovne Najemne z ritadovny Slane Utednikri Slane vYpomoci Potkeby a tiskova prate v &ad.

Telefon a telegraf VYmena poukazek Vyplac. zadrZena dari z pfijmu (Witholding tax) Vydani na karu, (gas, oprava, atd.)

Odhady majetku

5,400.00 sr

59.66 1,838.87 203.20 67.60 54.86 3.13 13.82 184.00 1,521.65 11.25 764,22 39.54 60.00 981.85 556.15 53.08 41.53 19./2

54.00 191.63

135.10 20.03

Celkove vydani Bilance hotov. 10/1-44 Pkenos na vydani

$180,252.65 $ 6,569.60 $ 5,705.29 122,162.42 3,320.31 9,370.48 -5,000.00

Zbytek hotovosti

$307,415.07 $ 9,889.91 $15,075.77

PitEHLED MAJETKU JEDNOTY :Hotovost v bankach $ 122,162.42 $ 3,320.31 $ 9,370.48 Bondy 1,805,419.57 28,396.25 Maj etkove prij eky 1,495,746.41 53,103.36 Pujeky proti cert.

525,387.72 477.00 Majetky (farmy, atpi.( 88,566.26 Pajeky (collateral 638.69 Prijelry (personal) 25.00 Metitko (meter) 10.00 Podily 10.00 Zakizeni v iikadovne 7,980.17 Auto $4,037,961.07 $11,300.48 $91,347.09 S bratrsircc7rn pozdravem,

Nedtivervivi

Cast dtenatri ptistupuje ci ptiseda k tis'tenemu dilu posupne a s nedriverou. Hotovi se k eteni asi tak, jako detektiv k patrani. A ja$ 23,384.59 $ 36.00 ko obeztetny detektiv kAdeho piedem podezi.

117,900.00 ra, tak tento druh dtenatil kakleho autora 33,360.29 10,005.17 ptedem poklada za pachatele detnYch zehad proti duchu ptesnosti. A dtenat s chmurnSrm 15,832.50 Oelem a s teilYm povzdechem se ponotuje do eetby jako do neptijemne dtiny, cite se povi3,162.25 nen autorovy pteeiny odhalovati a pranSlo5,110.65 vats.

6,199.62 I jme se taken", proiluklY etenat sliditi v 5,472.84 autorovYch tadcich po chybach slovesnYch i 94.63 vecnSrch. Vypatra-li neco nepattieneho, ozna50.00 mi to svetu s viteznou zlobou a projevy nevo630 le. PranYtuje pak poklesek vYktienikem na o170.00 170.00 kraji knihy nebo novin. Jini podgkrtnou repo16.40 16.40 datene slovo nejbarevnej ghni tugkami nebo na okraji provoldvaji drirazne Sic! za, pfisti$ 36.00 $ 186.40 $ 221,265.24 Zenou nepravosti. Marginalia jako 0110!

871.67 1,633.19 108,842.77 vaji mend caste a bYvaji jimi stihani hlavne 5,000.00 moderni autoti, t asteji se jich utiva, ph reprodukcich modernich $907.67 $1,819.59 $ 335,108.01 Horkokrevnej gi vgak vYsledky sveho patrani nesmlei. Povykuji pti eteni a hlasite karaji autory. Jsou tad, kteti i do stolu bouchnou na d-Ctkaz sveho rozhorleni. Nejeasteji se horli, 41,632.10 kdy2 si autor dovoli zabrousit do oblasti, kte5,551.66 rou patravy etenat zna. Tu se dtenat stava 11250.00 tSrat pronasledovatelem, kterY autora nemilosrdne gtve.

2,840.00 takovy skuteene patra,vY Nemyslete si, 17,376A7 e'tenat ma lehke givobyti. Ponevadi je od 5,832.50 tury nedrivetivY a neveti zasadne autorovi ani slovo, musi si vgecko, co se mu podava z gruntu 111,900.00 ovekovat. Plodi se po museich, prodird se odbornou literaturou, patra ve slovnicich, jakjTch 15.05 penez se aivalo v ttinactem stoleti v taste 5.00 Pisa, nebo vyskytuje-li. se prvosenka v dedido12.15 vein ritvaru. Vypatra, to mobilisaeni vyhlagka .50 75.19 ve svetove vojne byla ba,rvy bile a potupi aur Videli jsme nesmirtora za to, 2e pige o 222.69 ne zutit star giho pana, kterY se v jedne po1,838.87 vidce dodetl, to na den svate Anny roku tisici203.20 ho devitisteho ftetiho byl Petkin zalit sluncem.

67.60 Nahodou si pamatoval, ge toho dne lilo jako 54.86 z konve. Kdyi pak po gestidennim vysilujicim 3.13 studiu ye starch novinach dokazal, to v ten 13.82 das byly dokonce kdesi povodne, neudrtel se, 238.00 aby nenapsal ptislu gnSrm einitelitm dvouar1,713.28 chovY dopis, v Tieing autora desne sepsul. JinY 11.25 mug si stihani pigicich a tisknoucich lidi vytkl 764.22 za 2ivotni rikol. Shroma gdil mnogstvi vydat39.54 nYch bot, avgak nic ho neptimeje, aby je otiskl.

60.00 Boji se, 2e by se dopustil mnoha chyb, jet by 981.85 byly vypa.trany.

556.15 Taci mugove se ponduji do detby se smysly 53.08 ostragitYmi a s btitkou vrili dopadnout 41.53 ProhliZeji kagdou slabiku a obraceji slovieka 19.72 na ruby jako kraliei kW& Probihaji texty jako ohatove, nikoli po dovednosti, nYbrg po va135.10 dach patrajice. Jsou ye stfehu a v gude tugi autor& riskok. Pro ne je autor nieemnY chva20.0.3 stoun, ktery* zamSTยงli obloudit bezbrannou ve95.10 95.10 fejnost.

Pak nekdo ptijde a lade, Ze detba je din.50 $ 95.10 $ 192,623.14 nosti osvelujici a clugevni lazeri. Ano, pro. ty 907.17 1,724.49 137,484.87 blahovce, kteH ukolebani drivetivosti, se daji f Midget rytmem slov a proudem behuteho deje. Avgak netugi, co Uskokil a nevedomosti au$907.67 $1,819.59 $ 335,108.01 tor navrgil, aby dej plynul a dojmy prisobily mocne. Co nesrovnalosti s pravdivou skuteenosti napachal. Led jsou je gte lide, kteti se nedaji &Alit plytkou vlohou autorovy vYmluvi $907.17 $1,724.49 $ 137,484.87 nosti. Jegte Aka. pravdu junaci! Pro ty pak 1,833,815.82 neni detba knih a novin jen tak jakousi 1,548,849.77 bristkou a potegenim, led rozeilujici namahou 525,864.72 K. s. (Praha). a pernou praci!

88,566.26 V 633.69 Stra.tfa:trdskS, mayor se setkal s techOslo25.00 vaky ve Francii a poslal o torn zprivu dornit.

10.00 Jde o majora H. N. Hopkinse, zastupce velite10.00 le warwickskeho praporu. Major Hopkins vy7,980.17 1,000.00 pravi o torn, jak jeho vojaci narazili na skupi1,000.00 nu "neptatel" kteti volali: "No shoot. We Czechs and Poles!" "Tito vojaci, kteti nepro$907.17 $2,724.49 $4,144,240.30 jevovali gadne bojovne nad geni, oslabuji lady nepfatel," svedoi major Hopkins a dodava,: "Byli do fad nemecke armady nasilne zataR. A. Urbano yskY. , Hetnik, Zeni a vzdali se p11 prvni piiieLtostir Nemoo. Od. Odhad. fond_

5ou6et

Ve stredu, dne 18. rijna 1944.

Presidentske volby.

(Pokraeovani se strany 1.)

Kandidati federalistt byli John Adams za presidenta, Charles C, Pinckney za mistopresidenta. Republikan gti kandidati byli Thomas Jefferdson za presidenta, Aaron Burr za jeho namestka. Elektoti hlasovali pro dva kandidaty bez oznadeni, ktereho si pteji miti presidentem.

Z to pheiny federaliste se dohodli, to jeden elektor neda. hlas Pinckneyoil, aby Adams byl napted; republikani zase, to Burr me, dostati o jeden hlas merle, aby Jefferson byl pied nim.

Elektori federalistt dostali slovu: John Adams obdrgel jejich 65 hlasy, Pinckney jen 64. Ale republikangti elektoki se ukvapili a v gichni volili oba kandidaty sve strany, take Jefferson obdrtel 73 hlasy a Burr take 73; oba dva men vetSinu, ale stejnou, tak to ladnY nebyl zvoleri, a rozhodnuti podle Ustavy pte glo do rukou domu zastupcft.

VSichni Americana &kali se smi genYmi pod.ty nadeje a bazne na vYsledek presidentske volby v dome zastupcfi. Jakkoli testa do Washingtonu tenkrate byla namahava, i draha, sta lidi spechalo do hlavniho mesta. Hotely, vgechny nocleharny, vgechny stravni domy byly pieplneny.

Podle zakona elektoralni hlasy mely se poeitati ve sttedu, 11. iinora 1801. Zastupci pti gli do zasedaci sine senatu, aby byli svedky otevteni a 'Ipoeitani ballott. Mistopresident Jefferson pak oznamil, ze nikdo nebyl zvolen a ge tedy dtm zastupc-a ma rozhodnouti, bude-li ptigtim presidentem Thomas Jefferson ei Aaron Burr, kteti obdrteli stejnou vet ginu elektoralnich hlastv. Oba domy kongresu se pak roze gly a zastupci odebrali se do sveho salu. Ptitomni byli vgichni elenove at na dva. Sumter ze South Caroliny byl nemocen. Jones z Georgie byl mrtev.

Nicholson z Maryland byl take nemocen, ale byl do schtze piinesen na posteli, ji g postavili v sousedni mistnosti kongresniho vYboru. Galerie byly vyklizeny, dvete zavfeny, delegati kagdeho stau sesedli se v kroutku, ustanovili sditatele (teller) a hlasovali. Hlasy ukladali do bednieek vykazanych jejich statu.

Vgem lidem v zemi bylo dobte znamo, ge republikani chteji presidentem miti Jeffersona Kdyby tedy zastupci federalisticke strany bYvali takovi horlivi vlastenci, za jake se vydavali, byli by vgichni hlasovali pro Jeffersona.

Ale jak se zda, s pora glou ztratili take sve vlastenectvi a neschazelo mnoho, byli by zemi uvrhli v obeanskou valku, Jejich prvni plan byl ueiniti volbu vtbec nemognou, aby pak senet zvolil ptedsedu nejry ggiho soudu nebo nektereho senatora doeasnYm presidentem at do schtze kongresu; jejich druhY plan byl zvoliti presidentem Burra.

0 prvnim hlasovani Jefferson obdr gel hlasy osmi state. New York, New Jersey, Pennsylvania, Virginia, North Carolina, Georgia, Kentucky a Tennessee daly mu celkem 47 hlast, Burrovi 14. Pro Burra hlasovalo Best state.

Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island, Connecticut, Dalaware a South Carolina daly mu celkem tiicet hlasfi, Jeffersonovi tti (Massachusetts). Vermont dal obema kandidatilm po jednom hlasu, Maryland po etytech, a jelich hlasy tedy nemely vlivu. stata bylo gestnact; ke zvoleni bylo tieba deviti state, Jefferson vgak mel o jeden stat mane. Zastupci se usnesli, ge nebudou nic jineho vytizovati, dokud volba nebude skoneena. A tak hlasovano ()pet a opet se stejnYm vYsledkem. 0 pulnoci zastupci marne hlasovali ug po devatenacte.

Zatim ut bylo ztejme patrno, to netrpellvost obeanstva roste. Zastupy mutt, ktefi byli ptigli do hlavniho mesta a kterYm vstup do domu zastupcil byl zamezen, v gemOgne se snatili vykonavati vliv na eleny kongresu. Natezpravu, ge pry ye Philadelphii obCane chopili se zbrani a neslo gi jich, dokud Jefferson nebude zvolen presidentem, Jini dali do obehu pametni spis a s eetnYmi podpisy podali jej marylandskemu kongresnikovi, kterY zastupoval distrikt v okoli mesta Washingtonu. Oznamovali mu, le nejmene dve tfetiny jeho volict divaji Jeffersonovi pfedn.ost pied Burrem, a prosili ho, aby hlasoval, pro Safer-

TREITNIX Bona. Kdyby to byl udinil, Jefferson bSrval by hned zvolen, protole schazel mu pouze jeden hlas jednoho statu, a byl by ho tak ziskal.

Hla.;y marylandskYch zastupcti byly rozdeleny 4 proti 4; zrnena jednoho hiasu byla by dala Jeffersonovi 5, Burrovi jen 3 hlasy, ale tvrdohlavY federalista nedal se piemluviti.

Vgechny ty ruzne demonstrace Want. byly vAak marny. Zastupci provedli balloty 34. a 35. se stejnym nezdarem. Ale kdyt piedseda domu vstal, aby oznamil vYsledek tficateho eesteho hlasovani, bylo na jeho oblideji znati, ze zapas je skonden. Federaliste konetne couvli; jejich zastupci ze statu Marylandu, Delaware a Vermontu odevzdali prazdne listky a Jefferson byl zvolen hlasy deseti stabe ze gestnacti.

Jezdci, kteti z Washingtonu se zpravou o zvoleni Jeffersonove vyjeli na jih a vYchod, cestou z mesta do mesta sly geli hlahol z-vonuy a stielbu z del. Na ulicich republikanskYch /nest oslava viterstvi trvala cely, tYden. Baltimore uvitalo zpravu o volbe testnacti ranami z del. Ve Philadelphii jeden federalisticky easopis kousave poznamenal, to pry tam od volby kotalka a jalovcova se zdratily o padesat procent. V hostincich hlavnirn piipitkem bylo: "Jefferson, the Mammoth of Democracy."

Mnozi slavili viterstvi basnickYmi projevy. Jini zase s francouzskou kokardou na kloboukath, potadali vetejne schfize, na ktdch jmenovani vybory, jet mely pedovati o to, aby dtvrtY bfezen byl nale gite oslaven. "Revoluce z roku 1776 jest nyni dokonana!" jasal republikanskY list Aurora. "Toto slavne viterstvi cini jednu vac jistou, a to jest, jakkoli na eas Tide mohou bYti klamani, pravda jiste zvitezi, kde tisk jest svoboden."

V

Wstraha pied nemeckSrm nebezpeemi ' Kniha americke autorky o nemeeke valce mirovymi prostiedky.

V New Yorku vygla v posledni dobe kniha pani Sigrid Schultzove, bYvale berlinske dopiSovatelky Chicago Tribune a hlasatelky "Mutual Broadcasting Systemu". Autorka zne. dobte Nemeko z fidobi mezi dvema valkami. Vytkla si za cil ukazat arnericke vetejnosti na nebezpedi, ktere hrozi svetu hned po ukondeni druhe svetove valky z pfiprav nemeckych pro pokradovani ve valve i za miru. Pani Schultzova ukazuje, jak ut nyni v Berline ptipravuji novou valku. Techto ptiprav se ziieastni nemedti odbornici, premyslnici, narodohospodati, vedeeti pracovnici, umelci, knetstvo a do ptiprav je zasvecena iada Nemct, lijicich dnes v cizine. Ukol tohoto gtabu ptigti valky je usnadnen tim, ge mohou se fidit vzorem, kterY jim dal general Ludendorff v letech, ktera po nemecke katastrofe v rote 1918. Autorka v sve knize ukazuje, jak Ludendorff a jeho spolupracovnici, vojaci, namotnici, prinnyslnici a vecici piipravovali novou yeaku od roku 1918. Uvetejiluje zajimave informace o tajnem nemeckem gtabu, ktery tidil tyto prate. V gtabu Ludendorffove byli plukovnik Walter Nicolai, gef nemecke vYzvedne slutty, major Kurt von Schleicher, plukovnik von Taupel. S nimi spolupracovali pramyslnici Stinnes, Thyssen, Krupp, Hugenberg, dale universitni profesoti, ptedev gim Haushofer a Banse.

Pani Schultzove, ukazuje, jak tento nemecky stab ziskal vetejne mineni, jak bylo vsugerovano lidu, to Nemecko valku neprohralo, jak byl nemeckY prOmysl mobilisovan pro valku pod nejrtiznej gimi formami. VYznamnou ulohu v teto dinnosti mela normalisadni komise nemeckeho prihnyslu. Pod touto nevinnou firmou byl prilmysl specialisovan a ptiprdven na vYrobu valedneho materialu. StatistickY tad yYzkumne laboratote techniky, to v ge byly komfirky tajneho Stabu. Spojenci nebyli si yedomi, co vge se skryva, za touto akci a ptirozene, ge to ani netu gili nemeeti republikani, vedeni Ebertem a Scheidemannem. Republika nedovedla si udelat potadek v fftednictvu. Jeji administrativni aparat nenavidei demokracii. Aristokracie, burioe.sie, cirkevni hodnosttt-

Otazzbir tyto vrstvy, universitni proft,i at' uL p9lmo nebo Le i) hn.o, jaly si tajnym Stabem novsto.ni, ale take rallnoveme pil-iiiravo yand finandni opatreni, zejm.61).a. infiace, "oyiy mistrne vyuZivany k nieeni moralky nemeckeho lidu a k jeho priprave rro novou valku. rukou zakulisnich Inflate stala se v gak ziodinch yYznamnYrn mezinarodnim nastroj ern : Nemci vynutili si reparaci, zaplavili trh svym lacinYm zbogim, hromadili pohledavky v ciziny, zakupovali zahraniera podniky, a soueasne lakali do Nernecka cizi kapital, jimt financovali sve zbrojeni. Autorka ukazuje dokumentarne, jakYm fantastickYm podvodem byla nemecka inflace a cely boj proti reparacim. Celt' nem.eckY hospodatsky givot, finan'Oni a tverove., politikaâ&#x20AC;&#x17E; podnikani soukrome i yerejne, stalo ve slutbach hlavniho gtabu, ptipravujiciho novou valku. Autorka pojednava podrobne o nerneekem zbrojeni, o dinnosti vYzvedne slutby plukovnika Nicolaie, o ptipravaeh Nemecka k oslabeni Sovetskeho svazu, jakoZ i o zakladech pangermanskeho irnperialismu, jent vyvrcholil v nekolika poslednich letech. Vysvetluje take nenavist, kterou Nemci maji proti Slovarnim.

Maid pfipravovali horeene valku, ale soudasne zadali ihned se ptipravovat pro ptipad, to by ani tentokrate nedosahli uskutedneni svych plan& Ug nyni pracuji jejich agenti vgude v neutralnich zemich. Nemecke, "valka v miru" ut byla zahajena a Nemci chteji vyutiti hlavne strachu kapitalistt pied socialismem, dale rasovYch ttenic a sympatii naterYch narodt pro nemeckou kultnru. Nemci chteji take vyugiti vgech neshod mezi spojenci. Jejich propaganda la g nyni ukazuje, ge pry nelze organisovat svetove hospodatstvi bez Nemecka a jeho konsumnich a vYrobnich schopnosti.

Nemeeti agenti ptichazeji do ciziny jako promyslovi podnikatele, jako domneli protinacistieti uprchlici, po ptipade jako lids, ptipravujici povaleenou hospoda,tskou spolupraci Neniecka, se zahranienirni staty. Pani Schultzova, uvadi podrobne, jakYrn zp-Cisobem Nemci pfipravuji svou propagandu. ZabYva, se take nesrtzemi, s kterYmi se setkaji spojenci v mec ku.Zdftraznuje, to vgechny evropske Mindy jsou sjednoceny ye fanatickem odporu proti vytvofeni Evropy, ovladane Nemeckem. Proto budou spojenci uvitani srdeene, musi vgak p`ostupovat opatrne. Autorka uvadi, to mezine,rodni businessmani a spekulanti ptipravuji nyni sve eachry. Nemci funyslne zamotali majetkove. prava v obsazene Evrope v fipine bludigte. Spojenci proto musi znemo gnit einnost hospodatskYch eachralt, nechteji-li 13Yti polapeni do nemeckYch tenat. Znideni nemeckYch plant). na "valku v miru" je preve tak dtleMte jako poraIka nemeckYch vojsk. Nemci jsou ptipraveni k novemu boji, o tom, is e ani nalada poraenYch nemeckYch vojsk nemhZe vyvolat 'Zadneho optimismu, svedei projevy nemeckSrch zajatch, ktefi otevfene fikaji, to Nemecko nebude porateno a kdyby bylo, ze by to toliko znamenalo nezbytnost pfipravy noveil° boje.

Podle nazoru pani Schultzove Nemeck.0 by nejvice prospelo, kdyby spojenci nezabrahovali pa ureitou dobu vecim konfliktu, jet v Nemecku nutne vypuknou. Krome toho musi si spojenci bYti vedomi toho, to nemeckY a rakouskY imperialismus bude definitivne pora.2en jen tehdy, postaraji-li se spojenci o dostateend obranna opati-eni a o stale zlep govani vnitropolitickYch, hospodafskYch a socialnich poinert.

Autorka soudi, to nacismus nebude snadno vymYcen z dugi nemeckeho lidu. Nemci dlouho nezapomenou, to po ureitou dobu vladli cele Evrope. Bude vyZ'adovat dlouheho easu k pi'evehove nemeckeho lidu: je tfeba, aby byli zbaveni pfeludt o mo2nosti vlady nad Evropou a nad svetem a aby se opet vratili ke konstruktivni praci. K tomuto vYvoji dojde jen tehdy, budou-li spojenci silni a bdeli, nebot' pri pr y -nimazkujeolivsabtUdinjse Neinci novY pokus o uskutedneni pLinh, ktere ArOskotaly v obou svetovS7ch valkach. __

iStrana

14

VII T N IC

Jen kayi jsou tituly.

New York. ( TK). V 'Usti byla potadana konferene Landratu a oberbilrgemeistera R,egierungsbezirku Aussig, ktere se ileastnili Regierungsdirektor Kellner za Henleina, General SS-Gruppenfularer Hitzegrad za Oberstarbeitsfuhrera Liebiga, SA-Standartenfahrer Matura a Kreisleiter Kraus.

Regierungspraident Hans Krebs ptedstavil novel° vicepresidenta steckeho okres, litadu, SS-Sturmbahnfiihrera Dengela, a uvedi ho v &ad.

Pote Krebs podal podrobnST report o situaci a jednal o roz .giteni hlidkove shiny ve meste i na venkove a o jeji spolupraci s policii, detnictvein, SA a jinYmi organisacemi za fieele,rn udrZeni potadku. Hitzegrad pojednal o natizenich, ktera budou v nejbliMi dnech Krebsem vydana za ucelem organisovani dech vnittnich obrannYch sil, aby tak bylo zaruceno jednotne a rychle fungovani vildcovstvi; ucinil nekolik tYkajicich se spoluprace rozlicnYch stranickSrch a statnich organisaci a vysvetlil dOlelitost teto spoluprace vzhledem k vSeobecne situaci. V zaveru konference Krebs ujistil, ze bylo vykonano vse k zaji:steni vnittni bezpeenosti, deobeclie spravy a zasobovani ,obyvatelstva.

Dostali kiidla a byli povyseni.

1\,:r_anLele Fr. Olexovi v Houstonu mail u letectva Spoj. State dva zdarne syny, nad nimiL mohou a zajiste jsou hrdi.

Clie 18. kijna 1944.

NOVY FILM

"SVErr PATkI NAM" Veselohra ze Livota eeskoslovensk,frch delnikii. Tei obrizky z eeskY'ch krajin. V hlavni novi herd, Voskovec a Werich.

GRANGER, Hejti1 II a rnankovYch od Palacio J.7exas.

Byl narozen 24. srpna 1920, nedaleko Elmaton, v okresu Matagorda. Po graduaci z Blessing High School studoval na Statni universite v Austin, kde bral i eeStinu.

V zati v roce 1942 se dal zapsat do namotniho letectva, ale nastoupil ai v lednu v roce 1943.

Prvni vSrcvik mel v letecke Skole v JackSonville, Tex., pak v Del Monte, Calif., pak v Norman, Okla., pak s Ylliharx

Henry F. Olexa graduoval co porueik 14. dervna 1944 ye Fort Belvoir, Virg. a nyni se naleza ve vojenskem tabote Camp Claiborne, La, co inLenyr " WITIVA

u‘zi

compmr

ILLE.ortNru

ROGERS, v nedeli 22. kijna, 8 hodinich veeer.

WEST, ve steedu 25. eijna, o 2 hod odpol., o 7 a 9 veeer.

ENNIS, ve etvrtek 26. Nina, o 3 hod. odpol., o 7 a 9 veeer.

FAYETTEVILLE, v patek 27. IIjna, o 8 hodinach veeer.

•00.0•111:10.0.110.111111.1•107.0.1P.

v nedeli Ervin It. Olexa graduovai co porueik 30. zati 1944 v Kirtland Field, New Mexico a poslan do Lincoln, Nebraska.

Gratulujeme rodiellm i leteilm a ptejeme obema porueikum zdar a S • t'astnY navrat V Rad Hvezda Miru, Is 33.

Bleiblerville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V posledni schuzi 8. tijna jsme se ujednali, ze uspotadaxne spolednSr obed neb barbecue. Tedy bratdi a sestry, co nechodite do schilzi, oznamuji y am, Le ten °bed bude tento mesic, 22. fijna, asi ve 12 ho din v poledne. Blizci bratti jsou dani, aby prisli v sobotu odpoledne vypomoci s praci.

Take bylo odhlasovano, aby nag pokladnik koupil 100 dolarovY vdleenY bond a 10 dolartii se darovalo na War Fund.

Tedy se dostavte na 4. nedeli tohoto mesice na to barbecue.

Zustavam s pozdravem, Vincent Chaloupka, taj.

Cs. armada na Slovensku.

New York. (CTK) Reuterova agentura hlasi z Moskvy, 2e jednotky deskoslovenske armady spoleene s vojenskYmi a civilnimi eleny delegace, ktera do Moskvy ptibyla nedal/no z LondSma, ptekroeily s Ru93 proof—Also available in Bottled- dou armadou Cs. hranice a jsou in-Bond, 100 Proof nyni na Slovensku. Pfekrooeni. hraLE SAGE COMPANY nic bylo provedeno koncem tSrdne DALLAS, Distributors TEXAS a oslaveno zvla gtni ceremonit. ,

CALDWELL, v patek 20. fljna o 7 a 9 hodinich veeer.

}10911•1.160.0.11.1.0.017..11101.0•111100.111111.0411100.11111.11•

VE PROSPECH S. A. C. T.

1171 ; NOW 9‘

71081Plietiliiii

etvrtek 19. eijna,

BAZAR A DIVADLO U EADU POKROK HOUSTONU tiS 88,

•

ICY ditok W " rsipr" vvaHISKEY ,..T1.LED

ye

o 7 a 9 hodinich veeer.

0411111100•••

t1140

_I-pus Christi, Tex., kde 21. 'derv194-1 graduoval a dostal kfidla.

Pak by' poslan do Lake City, Floriffa a 26. zati zase byl posla.n do ,- :auforts, S. Carolina.

Je elenem tadu cis. 148, v Elman, Texas.

Ens. Frank H. Hejtmanek,

1944

E

Slavnost zahajena bude

TEXAS STATE GUARD BAND, fizena nadperueikem VACLAVEM KUCEROU Pkedseda mistni odboely S. A. C. T., BR. FRANK ANCINEC, uvita hosty a pkedstavi slavnostniho feenika BR. FRANKA MOUCKU Po keel br. Franka Moueky zapoene pkedstaveni operetky pod nazvem

"SLECINKA S MIKADEiVi" OSOBY: Vladimir Podpatek, mistr obuvnickY Vincencie, jeho Lena RilLenka, jejich dcera Vavkinec Svieka, strYeek z Ameriky Achachius Pometlo, jeho sluha Ruda MildovskY, Glen p • edmestskeho divadla Fanou g Cekanda, Glen ptedmestskeho divadla Vrtidlo, domovnik Bledna Suskrbova, stard panna Tonea, piltelkyne Ru genky

John Stareala Anaka Stareala Noemi Kostom Anton S'vestka Tim Kostom Stepan Valeik Charles Cerny Frank Olexa Rosie 8parihel Elsie Dvotak

SBOR: Rosie Dixon — Lynette Hill — Estelle Kelly — Helen Melton — Mary Bro2 — Helen Fusig — Evelyn Elzner a Johnnie Stareala. zpevy Vaclav Kueera — Pian. doprovod: Jennie May Frank Rale: Frances Olexa Napoveda: Raiena Hanus CHUTNY OBED PODAVAN SESTRAMI VE 12:00 HODIN BazarovY stanek bude obsluhovan jiL piked obedem.

ODPOLEDNI PROGRAM ZAPOCNE VE 2:30 ODPLEDNE. K hojne ucasti zve RAD POKROK HOUSTONU CIS. 88.

4,11.041111104/11■011M1,0■Kvero .naavAmpo.m. ,salwo

Imo azoc uamo

mast,

Ktrana 15

Ve stiedu, dne 18. i•ijna 1944. vie, aby nernecka doprava do Ma- odhadevana na 690 milieu-a libel Nemci pied katastrorou.

New York. (0,TK) OeskoslOvenskY, d'arska byla rUSena a znemoZnepo konenem osvobozeni Francie, Belgie a Holandska se tarozhlas v LondYne komentoval 9,, vana. to bastka snili na ptibliZ. ne 460 miiljna postup Rude armady v Maliona liber gterlinkfi, pravil Dingle j 33,k Wand. vydiraji. d'arsku. Nemecka vojska v IVlad'arFoot.

New York. (CTK.) Reuter hlasi z sku zapottebi posil. Jakmile utrpi V LondYna, e podle vkroku Dingle Hrozby, jei se id nespini. fou, zostrenou boil na Slovensku, Foota, parlamentniho sekretate miItterYrni je Mind= — New York. (OTK). StokholmskY na dve nisterstva valedneho hospodatstvi, testy uzavten Astup z karpat- Nemecko a2Z dosud vybralo 6,600 list "Morgontidningen" pie 2. tij skYch priismykti. Nemecke a mamilonu liber Sterlinkt za okupaeni na, ze podle soukromYch zprav z d'arske armady v Karpatech a o- vYloh,y od Francie, Belgie, HolandNernecka bylo nemeckym obaantrn statni Transylvanii se tim ocitnou ska, Danska, Norska, 6ech a Mora- zakazano pod trestem snirti OWv pasti. Nemci jsou nyni pkinticeni vy a Srbska. mat od spojeneckYch vojakt v °bposilat nahle posily na tri rozliene NynejSi rani suma nerneckeho rich obsazenYch Spojenci potravifronty. Musi svoje vnittni reservy dale oslabovati tim, ze je v Mad'ar- vydirani z okupovanYch fizemi je ny. V pripade, le se tato mista znovu dostanou do moci Nemcu, budou sku zapottebi posil. Jekmile utrpi provinilci popraveni. Ve v§ech mepora2ku v Mad'arsku, ptiblili se stech a vsich v blizkosti zapadni den osvobozeni 6eskoslovenska. fronty byly vyvekny napadne vypi-oto irkolem vlastent podnikat htiSly, varujici nernecke oVeany, aby v ptipade spojenecke okupame se vyvarovali jakehokoli styku se spojeneckYmi vojaky. Dale jsou varovani rodiee, aby svYm detem zabranili ptijimat od vojakt dekoldIfRAVNtH du, bombony nebo ovoce.

Vytizuje ve kere sou zalektosti.

VYROBEK, HODNt ZKOUgliY. VYrobek, kterSr prezil generaci ufitadovna: 936 Bankers MortZivatelu, musi miti velkou hodnotu. gage Building, ptes ulici naNONAT jest tftitedna a jeji dokonaproti Kress budova. la smigenina ruznS7ch prospegnYch HOUSTON, Tom* ptisad cirri ji veskrze zpusobilou ma• sts p oskytujici tilevu bolesti a snise y Z'eni draZdeni. Ptipojte se k kteti uzivaj NONAT pro viedy, zaIMPRAVNIE VYKONANA dery do kii2e, zadtene tiisky, pith POliftEBNi SLU2BA. Diky nuts neb g krabnuti ostnatkm drahodine 2alu zarmouceni naleztern, revmatismus, neuralgii v boKclyi funkcionelni ziepa se vide a ;lou Edward Pace pohtebni ustav ku (sciatica) a rtzne boIesti a obse citite mizerne, jste ie zpiisobuje, pohotovS7 k sympatickemu vytizenervosni a nesvi a trpite jejimi pH. ti2e. Vy tez stanete se podporovaal nezbytnSTch jednotlivo.sti a k znaky—bolestmi hlavy,pitchnoucim telem vypraveni dojemneno pohtbu. enYm ialudkem, nezaiivnochem, zkag , , stt, ztratou spanku a nedostateenou Levne ceny jsou nagi zasadou. chuti k jidlu a mate pocit peepineneho ialudku nislcdkem plynu a nadEDWARD PACE muti—opatite si Dra. Petra easem Pohtebni iiditel. zkougene Hoboko a pouiivejte ho Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 piesne dle navodu na milepce. Jest vice nei poeist'ujici prostiedek, jest 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.Cena Nonat je pogtou 55c a $1.05. tei ialudeeni einnost povzbuzujici Ptejte se va geho lekarnika neb jedlek, sloienY z 18 peirody vlastnich natele, ale nic Jineho neberte, radeleieebnYch koiinku, bylin a rostlin. ji pig te na nag i adresu: Hoboko peimeje zleniDR. N. B. McNUTT R. C. MILLER. & CO. vela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a hladP. 0. Box 2S5. altadena. Ca Zubni Laical ce odstraniti veznouci odpadky; pomahl vypuiTtadovna nad Canada's Drug Co. did plyn zacpy BRYAN, TEXAS a poskytuje ialudku onen skvelf pock tepla. Cheete-li °pet znati rozkoi geastne vy od trampot teskt Lekat a Operater zacpy a zaroveti 711 Medical Arts Building uleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko fines.

HOUSTON, TEXAS ho koupiti ve val'em sousedstvi• poilete si pro naSi "seznamova. ..

Telefon residence: Lehigh 9745 ci nabidku Hoboko a obdriiteTelefon fitadovny: Preston 2553 —

C. H. CHERNOSO g

"Ulm

am'

INSUREpli4 dgeWITH WAR BONDS

BOLT v HOLE? ZDA SE YAM, JAKO BY BYLO POSYPANO PISKEM? — PAK TO B/VAJI Z PRAVIDLA PRVNI PRIZNAKy, .

RfnkotY

NACIFILAZENI KASLE -Neeekejte, to to samo pfejde a za6note brat!

pro•Kaili

SEVEROV

min

LAHODNI7 PlaSOBIVI DETI JEJ MAJI RADY Vs Tisch pfednich lekarnach

50c — 25c anebo al objednejte pflmo

Dr, Chas. J. Holli b

ZDARMA

OZNAMENI

Quality Liquor Store 22151/2 AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kotalky, vina, kminky, Trinerovo Hake Vino, gampariske a Dra Petra Hoboko na sklade a =oho jinkch dobdch napojfi. Za poctivou cenu a obsiuhu rudi, bratr, S. C. WOITON, ilea S. P. J. S. T. 34 rola*.

DR. THOMAS N. DeLANEY OeNI LEKAIA Bdle spravne ptipravene.

Oas die tjtadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

W'A'LE, TEXAS

60c hodnotu zku"sebnich lihvi

Dra. Petra Leeivg . Olej Liniment —pro. sticdek proti hniseni — rychlou elevu .od revmatickgch a neuralgickgch bolesti, svalovgch bolesti zad, ztuhigch nebo bolavgch svalfi, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalickg prostedek pprinasi Ulevu od jistgch doCasngch. zudeenich neppiadka, jako zaiivaci poruchy. piivodene piebytkem kyseliny a pi. lamifihy.

Odeglete tento kupon "zvlaitni nab5dhy"— Nyni ❑ Pfiloien jest $1.00. Palate rime poetou vyplacene 11 tine: Hoboko a zdarma 600 hodnoty zkuSebni lahve kaideho, Le:-1. veho Oloje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek pripoeten). „jmeno....

I

..............

Adresa Poetovni Ofadovne DR. PETER FAHRNEY & SONS CO 811-18P Dept.

2501 Washington Blvd., Chicago 12. nt.s n1 y St., Winnipec. Man., Can.

22. iijna. 29. Hi-1a.

5. liztcpadu.

12. listopadu. -

-

• - Frank Matela Syncopatc:rs J. R. Baea Syncorzl.on

VSTUPNE: MU& I DAMY 60e Tax included 0 sikusky a obeerstveni navAtevnika jest Wborem naletite postarium.

7Abayni Vfrbor.

114t ROBBIE ST. V 20266 Na doptani; 20th and North Main.

V If STNf

Ve sti:edu, doe 18. rijna 1944.

Pouliveite k oznarnovini

General Saza ys14 padl. jkaret, ktery prorokoval tens vojaka, nein strachu nacistk z bllBci se poLondYn. (CTK.) BrigOdni general bojujiciho na vYchodni fronts, z Jaroslav Saza yskY padl na karpat- bude At'astna teprve se svVin druskein bojitti. hym muzem. "Prokoval Tragiku smrti tohoto 491eteho bo- 1 ********* ** vtdce brzy uprchne letadlem za Piijme se tena eeskoslovenjam , jovnika za vlast zvytuje okolnost, ske narodnosti, treba star:Si, ku ko- ze teprve minuleho mesice byl z hranice a podobne nesmysly," hornani lehei prate pro mantele s jed- Londkna vyslan do Sovetskeho sva- li "VOlkiseher Beobachter" a radunim ditkem Skolniho veku. Velmi zu, aby pi.evzal veleni prvni eesko- je se, ite "lidovY solid" vykonal dopohodlny apartment k bydleni a slovenske brigady. bre svou povinnost. dobra mzda. Pike neb telefonujte Smrt tri lidi je nepatrna, kapka General.

Sa.zayskY, rusky legionat na: B. A. Barnes, 3425 Hamilton v oceans nacistickYch vra'id, prav- * * * * * * * * * * * * * * * * * * za, prvni valky, absolvoval za repuDrive, Fort Worth, Texas, Tel. res.1 da ja10 to vsak dttkaz o bliky tkolu generalniho tabu. Po 2-3875 neb Utadovna Tel. 3-4210. nemecke okupaci se sucastnil aktiv(42-43-0 ne podezmniho hnuti, ktere poznaPiijmu delnika na farmu vet- hal organisovati. V r. 1940 ()dad sinou na vkpomoc k poklizeni do- pies Italii do Francie, odtud do Anbytka, ye stab asi do 50 let, o mzdu glie, kde byl tefem tabu pro vybu se domluvime pisemne. Hiaste se dovani branne moci. Byl autorem porada na adresu: J. K., La Grange, Te- mnoha elankft uvellejnenSlch v dasoxas, Rt. 3, Box 111.

(42-44c) pisech. 'techoslovak" a "Nate Noviny, v poslednich letech.

Hiedam praci v domacnosti New York, 13. fijna. (OTK.) ye meste, pkipadne na farme. Jsem Cetka, 28 mkt stars, ochotna pra- Reuterova kancelaf hlasi, 2e Prvni ce. Pike na znaeku "Hleda praer, eeskoslovenskY armadni sbor, utvo(42-c) fenY na sovetske pride, probojoval o Vestnik, West, Texas. si spoleene s Rudou armadou cestu izar , Na prodej: Saxophone s karpatskYini horami a pied nekolipouzdrem, take liheri na baterie. — ka dny vstoupil na b'eskosloveneeskosloventti vojaci V. L. Rainosek, Sweet Home, Te- ske probili se pfes prudkk neptatelskST xas.

(42-43-p) odpor DukelskYm prrismykem: prvPORAD: FARMA NA PRODEJ! -- Pro- ni deskoslovenska obec, kterou osvodam farmu 55 Wu-a, dobre staveni bodili, je Vytti Komarnik, letici dva 1. Coned bude podavan ve 12:00 hodin. i Jule budovy, 36 alma pole„dostil kilometry jitne od Dukelskeho prit2. Stinky budou otevieny ve 2 hodiny odpoledne. dreva i vody. Farma leti 41/2 mile srnyku.

3. Slavnostni fee bratra Vladimira Maudra, piedsedy S. A. C. T. severovYchodne od mesta Templed Tato zprava byla vydana oficial4. Spoledenske hry.

PiAte na J. F. efeilt.

(38-42p)i ne deskoslovenskou vladou v Lon5. Veeere o 6:00 hodinach veder.

6. Veselice v 8:30 hodin veeer. air FARINA NA PRODEJ! — Pro One s dodatkem, ze ztraty na tidam farmu 55 akrii, dobre staveni, votech byly velike. Jednim z padi jine budovy, 36 alcrri pole, dosti I lkch je general Jaroslav Sazayskt dfeva i vody. Farma iezi 4 1/2 mile velitel Prvni brigady.

V HUDBA: BR. J. MACY P0eATEK: 8:30 P. M. severovYchocine od mesta Temple.

Nenaci se bog.

Pike na 3. F. 8efeik.

(38-42p) 1111.121 I iENY, VSTUPNE NA ZABAVU 50c, DAN 10c CELKEM 60c New York. (eTK) ."Volkischer Beobachter" z 13. zafi vyklada o K hojne i easti zve Himmler hlicla cizi delniky.

New York. (CTK). Z C'urychu se einnosti "lidovYch soudri ve Vidni Bazarni vYbor S. A. C. T. te tef Gestapa Henrich Him- a uvadi tfi pfipady, ve kterYch bymler vydal nafizeni, aby ve vtech li obtalovani odsouzeni k smrti.

Odsouzen k smrti byl ifeetni, ktevelkYch prrimyslovYch podnicich, kde vettina delnikti jsou cizinci, rY fekl svkm spoluprakovnikrim: byla zrizena "dobrovolna" strat. "Je lepe Wit pet minut zbabelcem Jejim itkolem ma bYti zamezovat net mrtvolou na celY tivot."

Odsouzena k smrti byla lekafka titek eizich delnikri. KatclY, kdo obza "neodpovedne rortifovani povejevi uprehleho delnika nebo na nejl sti". Mc) o cynickeho tvora bez poupozorni, bude odmenen.

OCHOTNICI SOKOL. TELOCVIt. JEDNOTY CORPUS CHRISTI rozumeni pro osudovk boj naroda, V pray !

"Vrilkischer Beobachter", ktesehraji no goal of the Second War LOU drive is 13 billion dol. rY vykladal svYm pacientrim a kotars. That is just about one legrim hrrizostratne historky o ne-i fifth of the estimated increase meckYch zverstvech. ,:f e Public Debi for the Odsouzen k smrti byl vykladae

Ai* Ozna,movatel

5 IN

foraresecuri to

bezmer-

S. A. e. T., ODBOtICA DALLAS

!Ana ' 99

v nedeli,

azar

v Sokolovne 3700 Ca ulici v Dallas

rte'

VESELICE

STI

1•7

DIVADLO

8s-

Bavina"rsti Ro nici MI1111111111111111

nummiimminimminummummmutuummutintimmommuniminmiffimuninnumunmummummtuninninummimmummumnma

Mell byste zajem o druh baviny, majici velke bolce, ktera se lehce sbira a ktere netkodi boufe, ktera wastava ye skokapkach a trida jakosti vlakna udrti at do sebrani?

LANKART "57" AVM ma, tyto vlastnosti a take rodi nej yytti obnos lepti jakosti vlakna. Pate si pro nit cirkulat, kterY zatleme zdarma, kde se doetete o historic a vYsledcich zkoutek tohoto noveho druhu baviny. Zasila, se piimo od privodce a pestitele, C. S. Lankart.

Lankart Seed Farms 'WACO, TEXAS.

v Sokolske narodni smni

v nedeli do 2

1944

divadlo pod nizvem

"TO BYLA NOC!" Veselohra o tfech dejstvich od Josefa Skrutneho OSOBY: br. Rud. Troubil Jar. SlabeckY ses. Annie Regmund Gusta, jeho 'g em ses. Lilie Hrutka Julda, pritelkyne Gusty ses. Anita Regmund Teta Fany Ted. Hrutka Zmok br. Chas. Holasek Cibulka, statkat br. Albert Regmund Tomanek, jeho syn ses. Francis Dudzienski Pani domaci br. Vaclav Kudera Domovnik ses. Annie Troubil Madla, slutebna ses. Evelyn HruSka Poslice z obchodu ZAtATEK V 8:00 RODIN VEtER. Napoveda br. Vaelav SijanskY st.

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA NEBUDE. Uctive zvou, Ochotnici.