Or 4n slovanske Pocipo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXXII.
eisLo 38.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 20. zaii (September) 1944.
VSEOBECNA MOBILISACE EN 6. SRPNA 1944 v Chicagu byl mohutnYm projevem ideovYm ye smyslu D slovanske pospolitosti; VI. Mobilisace Oeskeho Narodniho Sdrutieni byla manifestadnim projevem americkeho patriotismu pro va'eerie asili, byla mocnou demonstraci organisadni sily O.N.S. a byla velikYm piinosem hmotnYm druhemu odboji. Byl to po katide strance Uspech, ktery pfekonal vegkere oaekavani. Milk se pravem tici, tie to byla jedna z nejyetgich narodnich manifestaci, ktera kdy prochatiela deskou etvrt' Chicaga, a tie byla podetne nejvet gi, jakou kdy v sebe pojal historickY PlzeriskY Park. V torn shodovaly se nejen nad gene referaty novin, ale take sttizlivi posuzovatele teto udalosti. freast odhadovala se mezi 10-15 tisici freastnikt, vgak bylo velmi telko ptiblitiiti se ptesnefti dislici, nebot' mezi dobou, kdy pravod do gel na misto, a2 do skoneeni neustale bylo proudeni lidu ven a dovnitk. Byly chvile, kdy v gechny prostory Parku na obou stranach pavilonu byly tem& napechovany, a to bylo ptieinou, tie mnozi z tech, kteti prave pti gli, brzy zas odchazeli, nebot' nebylo mono tuto masu lidu obsloutiit, to Arse se vymykalo fysickym motinostem. Pies to vgak, dik zkugenosti a obetavosti entnth° kadru pracovnich vYborii, bylo v ge pod kontrolou, — jak paldruhe mile dloutrY prilvod, tak i v Parku program, a v ge ostatni, tekneme cbchodni, co s tim souviselo; a nestalo se nic, co by hladkY prabeh a htejive nad geni celeho odpoledne a vedera bylo nejak pokazilo. Tyto vYrodni "mobilisace" staly se v prve tade jaksi "kontrolni" ptehlidkou na gich viastnich tad O.N.S. v Chicagu, respektive jeho vYkonnosti a organisadne moralni firovne. Posledni dobou slYchame hodne obav, tie Clenstvo O.N.S. zadina, bYti k akci vlatino, tie neni spokojeno s tim neb onim postupem iistkedny a podobne. Snad ano, snad jsou jisti jednotlivci, kWi z pohodlnosti ei naladovosti hiedaji davody pro svoji liknavost. Av gak tato VI. mobilisace ptesvedaila nas, tie nikoliv ochablost, nybrti vetgi agilnost v tadach O.N.S. panuje. Tohle nedovozujeme jenom z obrovske nav gtevy, nYbrti, a to hlavne, z pracovnikt vgech odboeek a pracovnika ostatnich organisaci, tvoticich O.N.S. zrieastnenYch v tomto velkem podniku. Tento vytiadoval velmi mnoho vYbora, velmi mnoho obetavosti a dobre vale, a ta zde byla v pine mite, coti povatiujeme za jednu z moralnich stranek podniku, z hlediska vlastniho, — organ1saeniho. Ovgem hlavni moralni, ei spige ideova, stranka teto mohutne a krasne udalosti byla "slovanske," jak jiti sam nazev "V geslovanska mobilisace" naznaeoval. Nikdy pied tim aspori nikdo neni pametnikem, tie by v Chicagu tolik druhYch Slovane vgech slovanskYch vetvi ptiglo k nam, spojilo se s nami, dalo k disposici na gemu vlastnimu podniku, nagemu vlastnimu vedeni, a provedlo s nami spoleene a tak manifestaene projev vzajemneho Sbratteni. Nebyla to jenom nahoda a nebyla, to jenom. formalnost, 2e jsme se co Slovane v§ichni sdli v masach pti jedne ptiletiitosti na sklonku nyneigi valky, nSr-
Vine. Sedlak. bit je to skuteerie die pisne "duch slovanskY," kterY na sebe poeina brati prakticke formy. V jednom pravodu zde vedle sebe pochodovali Polaci a Rusove, Bulhati a Jugoslavci, a nebylo nikcle rozdilu mezi Chorvaty, Srby a Slovinci. SlovanskY Kongres sttedozapadni divise rozhodl se spojiti svuj vYrodni demonstrativni den s nagi VI. mobilisaci, a dnes stejne jako my uniminnoeunionittntimememmumitimilimammuillintlitummutinmeniminitintutimumna
Naiim hrdinUm. Nag narod vtidy, pravdu haji, spravedlnost deka, a Germanie ted' hrozne odplaty se leka, ati patine tiezlo z ruky Hitlerovy tie legiony meeern zdrti okovy, ati v stovetiate Praze v zlatych maje dnech vzdor Slovanstva se vzniti v Lasky plamenech. Kez osud da mne cloekat se to doby, bych pozdravil viast volnou, bez nemecke zloby, bych urtel zase Oechy, rodnou Moravu, Backe Slov,ensko i dalnou Vrchovinu, bych uziel bratry, sestry, celY narod drah', jak navtidy zahnal z viasti nacisticke vrahyl iimmunimmimmummummitumminumumun mute byti spokojen s vYsledkem. Obema organisacim bylo prospe gno po strance ideove i hmotne. Heslo, tie Slovane by se men spojit k vlastnimu prospechu, ukazalo zde v mengim metitku krasne odavodneni. "Vgeslovanska mobilisace" byla take, a ne na miste poslednim, mocnYm projevem loyality ku SpojenYm Statism a podpote valedneho usili. V torn smyslu vyznel program, v torn smyslu mluvili tednici, hlavne ovgem floridskY senator Sp. State Claude Pepper a narodni piedseda Slovanskeho Kongresu Leo Krzycki. Tito zdaraznili obrazne, co znamena slovanskY tiivel ve Sp. Statech, jeho loyalita k teto zemi a jeho patrioticka soudinnost s vladnim aparatem a valednYm programem. Byli jsme inforrnovani, jak' mocnY dojem na nageho hosta, senatora Peppera, ucinil pravod, program a ireast v Plzeriskern Parku. Obdivoval zvlagte nage stark tieny v pruvodu a doslovne pravil: "Pfekvapuje mhe a obdivuji ducha techto tien; z techto by si mely vziti ptiklad nase arnericke ladies tam , na Floride." Pan senator obdrtiel na pamatku krasnou loutku v kyjovskem kroji, zhotovenou obetavou pani Buregovou. Tento darek mu bude v jeho domove na Florida nejen pkipominat ducha slovanske iivotnosti a krasy, ale ta nemluvici loutka bude zajiste "mluviti" propagadne ku v gem navgtevnikam obydli senatora Peppra. Nejen tiskovinami, ale take jinou cestou se kona freebie. propaganda. Shrnujici vg echny dojmy, v jedno, mutieme si pravem tici, tie dobra vac se podatila, a tie zit= zastane dlouho yYznaenYm pamatnYm bodem v einnosti druheho odboje. Jeden dark vYznadny rys charakterisuje v gechno nage podinani (a tuto slavnost), a sice, tie je provadeno lidove, tim prostYra, delnYrn eeskoslovenskYm lidem.
Nage deska tkida lidi zamotinYch a -intelektualb.," az na velroi kidke eestne vyjimky, nechodi na takove narodni podniky. Ta nezamen: svoje pohodli za povinnost k narodu. My mama hodne Cesk'ch obchodnikil, spolek deskYch spolek deskYCh pohrobnika, spolek deskYch inienkrt, a nevim co jegte vgechno ma,m_e ".";eskeho," — ale bohutiel jen aeskeho, ne Cesky rodniho. V torn velkem slovanskem kaleidoskopu na teto historicke VI. Mobilisaci v Plzeriskem Parku, mezi tolika stanky a mezi tolika kreily se k sobe na jednom miste dva symboly, sice skromne, avgak pkec duchem dominovaly celemu smyslu teto manifestace: byl to stdnek Amer.Oerveneho Kkitie, kde se upsalo toho due skoro na 50 tisic bonda, a byla to replika Lidickeho pomniku u Joliet. Jestlitie ve gkera snaha potadatelstva nesla se k manifestadnirnu a obchodnimu aspechu teto v geslovanske slavnosti, k temto dvema symbolism pouta nos cit a na:Se laska a skrze ne k teto zemi, i ku stare viasti do takove miry, tie si vge to velike a okazale podmailuje. Bez situ, bez lasky k teto viasti, i k to tam za motem nemohli bychom svesti takolvy podnik, jako byla tato "Vgeslovanska, mobilisace" a VI. Mobilisace Oeskeho Narodniho Sdrutea V To ze titeni jedine jest ovoce, aby, co kdo ete, tak esi to ptivlastnil vypisovanim; nebot' to jedine pozirnost etouciho bystti, ducha v pozornosti-udrituje, veci nepoiorovane v parnet vtiskuje a mysl stale vet gim a vetgim polevfi s,vetlem. (Jan Amos KomenskY.) V BYti elenem porobeneho, zotroeenello neroda, citit to jeho poni2eni, je tak neco, j ako narodit se s kletbou, tetikou kletbou. -'Julius Zey'er.
,,taw4if
RODINA NADE DOKA2TE, 2E JI TE RAD. Pojistele se na iivot ti SIGvanske Podpiirne Jednoty statu Texas. Mohutna, lidova, krajanska, organisace na jihu, Ali fox/Ay piesahug dotard. Nabizi pojiiteni na iivot pro celou rod inu. eske dite patii do Ceske Jednoty. S'vnj k svemul ••.-
---- -- - - -- -
••• • • • •
.............
...