0r 4n . lovartske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ve stfedu,
(Wednesday) 30. srpna (August) 1944.
Ono
EVROPA POTREBUJE RUSK' PitiNOS 711
SEM VAM velmi vdeenk, Ze se mohu eastniti teto demonstrace slovanske solidarity. Jest to znamenim doby, jest pofaclana v Londyne, stfedisku britskeho spoleeenstvi svobodnYch narodu a je to dobrou ptedzvesti pro pfi gti styky mezi Slovanstvem a anglicky mluvicim svetem. Musim miuvit kratce a k veci: Zadinam tedy pfipominkou — ktera je zcela zbyteana pro kaZdeho Slovana v tornto ,posluchaestvu, na kterou vgak neni tak zvykly sluch Britt nebo Ameridana toti2 tato valka neni jen bojem na Zivot a na smrt mezi Britanii a Nemeckem, mezi Amerikou a Japonskem, mezi tadou mentich state a nacistickYm tyranstvim, mezi demokracii a Hitlerovym novYm fadem v Evrope, ale Ze je to take nejvet gi slovanska valka v celYch dejinach. Od ni zavisi 'nejen osud nejvetgiho slovanskeho statu, Ruska sameho, ale moZna jegte vetgi merou osud men gich slovanskYch statt, Polska, oeskoslovenska a Jugoslavie, ktere dosahly aye neodvislosti a jednoty po boku spojenca v posledni valce, a dokonce i dalgiho slovanskeho statu, Bulharska, ktere jeho nemeckY kral vydal do HitlerovYch rukou. Hitlerovo barbarske zachazeni s Polskem od r. 1939 pa prve ukazalo svetu, eeho se mute nadit od spfeZenstvi fiihrera s pruskYrn generalnim gtabem. Polaci men bYt zahnani na vYchod za Odru, moZna pfimo as k Visle, jejich rychlejgi Populadni vzrust mel bYt podlomen masakry i vyhladovenim, a zbytek naroda mel bYti uveden do trvaleho politickeho vasalstvi. Pet let, ktera, uplynula od vpadu do Polska, pine prokazalo, ze dosud Zije duch nerneckYch kfilaOaekava se zcela zvla gtni odplata za ukrutnost, s promenili 'oast Polska v Zidovska, jatka, zatim co Polaci sami byli nuceni ptihliZet k tomu v bezmocnem desu. JeStliZe v Ceskoslovensku se Nemci az dosud omezili na hromadne internovAni a popravy bez soudt, vrcholici v desu Lidic a LeZakfi, ale nepoutili jegte metod hromadneho pfesidlovani a vyNazovani, pfieina je v torn, Ze dosud potfebuji nucenou praci a pramyslove zdroje eeskeho naroda. Kdy2 moufenin vykonal svou povinnost, mute jit — pravi beZne nemecke reeni: a naprosto neize pochybovat o osudu, jakk by stilt Cechy a rovne2 Slovaly, kdyby Hitlerovy armady mely zvitezit. Jegte detelnej gi snad byla politika Osy Jugoslavii. Kdy2 narod povstal k hrde vzpoufe proti zavazktm, ktere za jeho zady pfevzala bazliva vlada; prince Pavia, byl do dvou tYclna postiZen pinym naporem dam) pfipravovaneho vpadu a Osa zaeala kouskovat Jugoslavii podle pedlive pfipraveneho planu, kterY, jak ted' vime, byl vypracovan aspori o rok &l ye mezi Cianem, Mussolinim a Pavelieem. A porobeni Jugoslavie nebylo je gte ani dokonano, kdy Osa vyrukovala s del gim planem, vypracovanYm do nejmen gi podrobnosti a s peelivou dukladnosti, podle neho2 velka, Cast slovinskeho obyvatelstva byla vyrvana z kraja svYch pfedka a nahraZena nerneeknii kolonisty. V jistem smyslu byl to nejnelidStejSi mezi mnoh3"rmi 6iny nelidskosti, je2 spachah Nenici a jejich deveeka,
R. W. Seton-Watson. Mussolini, na tolika malYch narodech Evropy. Tomuto posluchaestvu neni tfeba piipominat, ze Hitlera ovladala obzvla gtni nenavist ke Slovanam, protoie byli hlavni pfekaZkou evropskeho a svetoveho panstvi, k nemui smeioval. AZ prilis dobte vite, Ze v gechno ostatni bledne a ztraci na yYznamu pied osudern, kterY pfipravil Rusku. Mluvi o torn jeho vlastni slova. Francie jako "nejahlavnej gi neptitel Minenil mptimilliiimmininnomilimintimmillitiloomminuiliniumilluniummummownifl Daleko vzdalen — Tebe — moje rodni zemi, prebYvam v krajich cizich jineho naroda; ten dal mi prlleiitost, iiti s nimi, a zde prava lidskeho hojni jest tiroda. Zde pfileiitost velka, volne 'tit — tu nezbratiuji tvoji volnosti. PfijemnY iivot zde mitiei mit, ktereho snad nebylo ye viasti. Pri viem vgak torn neni moino zapomnit na Tebe, rodna ma zemi, draha, obraz Tviij piekrasnY v dui mou vryt; a proto i zde se biji za Tva. svata 1111!1111411 ■ 111111)111111111111 ■ 1111111)1111111111I1111111111t11111111111111111111111:IIIIIIIIII1111101111111111111111111111 ■ 11111111111111!1111111111111111111111M1
cka," mela bYt apine rozdrcena, lee i to bylo jen prostfedkem k jinemu cili a tim cilem bylo dobyti "pfidy" a "lebensraumu", "nabyti noveho tzemi v Evrope." "NemeckY mee musi dobYt pady pro nemeckY pluh" a jedine misto, kde teto pady bylo mono dosahnout v dostateenem mnastvi, bylo v zapadnich oblastech Ruska — tedy na Ukrajine, Bile Rusi, v Polsku a baltickYch zemich. Tak by za sto let bylo nikoli 80, ale 250 miliont Minot, naprostYch pant evropske pevniny. Bylo mono se domnivat, *Ze je to dosti zietell* zejmena ve svetle Hitlerovy politiky Evrop y od roku 1934, piece vgak mnoho britskYch a francouzskYch statnika si neuvedomilo, ie kdyby se podafilo vyhostit Rusko z evropskeho rozhodovani — coZ mel bYt prvY krok zatladeni Ruska do Asie — zapadni demokracie by se automaticky ocitly v defensive vtei Nemecku a jeho poslugnemu italskemu vasalu. Jen o viasek unikly teto leece ye Stresse roku 1934, lee roku 1938 byly lapeny hanebnYm mnichovskYm rozhodnutim, ktere spoeivalo nejen na strachu, nepfipravenosti a nevedomosti, ale pfedevgim na souhlasu se zasadou, otevtene hlasanou oficialnim nacistickYrn listem, toti2 "Moskva musi bYt vytlakena z evropskYch feel." Bismarck jednal podle lstive zasady: "Hled'me bYt ti'i ye svete ovladanem pet! velmocemi." V Hitlerove pojeti to znamenalo, ie obe ristfedni mocnosti, pevne spojeny, mohou ziskat pievahu nad oberna zapadnimi mocnostmi, zdanliye neschopnYmi kombinovane akce. Po teto kapitulaci byla valka jen otazkou dasu a kdy padem Francie se britskY Commonwealth ociti isolovan a samoten, jen existence Rusks, jako velke vojenake mod zabranila tomu, aby Hitler
se vegkerou silou vrhi proti temto ostrovam. (Pravim "jen," protole v to dobt poeit p l, 8e stejne jako jsme se probudili prllis pozde v rote 1939; tak Ze i Amerika se probudi teprve a8 situace bude nenapravitelna.) Roku 1941 pokladal Hitler za moZne dostIllnout toho, co se nepodafilo Napoleonovi roku 1812 — a bylo hodne nevedomYch lid!, kteri si myslili, Ze do gest tYdna bude v Moskve. Na Atesti pro nas se vyskytli dva muZi, ktefi od zakladu odsoudivge Mnichov, okainZite pochopili, Ze 22. eerven 1941 jest nejen "jeden z vrcholnYch bodt valky" (abych pouZil siov ministerskeho pfedsedy), nYbr2 Ze znamena, obrat v evrops4ch dejinach. Nabidkou spojenectvi Moskve Churchill nasledoval pfikladu jineho velkeho statnika, George Canninga, kterY byl zaroveri ministenkyna pfedsedou a ministrem zahraniai. Roku 1808, kdy Napoleon napadl 8panelsko, Canning ihned fekl v Dolni snemovne: "Budeme postupovat podle zasady, ze kaZdY stat, kterY se rozhodne odporovat mocnosti, ktera, jest spoleenYm nepfitelem v gech state, se okarnZite stava nagim vlastnim spojencem." A Churchill: "KaidY Nov& nebo stat, kterY bojuje proti nacismu, dostane nagi pomoc. KaZdY mu2 nebo kterY jde s Hitlerem, jest na gim neptitelem. Takova je nage politika a z toho vyplyva, ze poskytneme veg kerou pomoc, ji‘t jsme schopni, Rusku a ruskemu lidu." To logicky vedlo ke dvacetiletemu spojenectvi a k moskevskemu prohlageni. Od rusko-britskeho spojenectvi, uzavfeneho s pinYm polehnanim Ameriky, zavisi zotaveni trYznene Evropy. Nesetrvame-li pohromade v miru jako ye valce, nezdolame obi tkoly, ktere nas dekaji. Rusko a Britanie nemaji kfilicich se fizemnich zamert: pottebuji jeden druheho v mnoha ohledech. A Evropa pottebuje vice neZ kdy piked tim rusky pfinos ke spoleane veci lidstva. Na ostatni Slovany — Polaky, Cechoslove.ky a Jugoslavce — deka, krajne dalelity tkol, aby byli prostfedniky mezi swYmi ruskymi krajany a zapadnimi demokraciemi: a my, v Britanil jsme hrdi, ie jsme vag imi spojenci a jsme si vedomi spoleenYch zajmil a mnoha pfirozenYch pfibuznYch znaka. At' Ziji slovanske narody Evropy! Kez se ryehle zbavi cizich vetfelca a jako svobodne narody se teastni noveho budovani Evropy. Pozn red. — Projev prof. Roberta Williama Seton-Watsona na Slovanske Manifestaci v LondYne. (Seton-Watson, nar. 1879, anglicky dejepisec, horlivY pfltel a zastance Slovakil a odparce Mad'ara, za svetove valky se cele postavil do sluZ"eb zahranieniho odboje, podporoval einnost T. G. Masaryka. V Obeti ujaimenYch narodd nebude zapomen to v okamiiku, kdy spojeneeke armady sySim viterstvim hitlereiky a Japonce k bezwiilrnineene kapitulaci a prinesou narochim no I lOch letech nelidskeho Ittlaku mir, svobodu a lepgi, spravedlivejg i uspoiadani sveta.