Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texs.s, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. .11111•16,1.
ROLS NIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 16. srpna (August) 1944.
eiSLO 33.
POSJEZDOVA KAMPALA DOJDE USPECHU. Bratti organisatoki! A MESIC dervenec nasledujici bratti a sestry v nagi organisaeni praci ziskali Z nove eleny do na gi Jednoty, a side: Bratr Chas. Navratil ziskal 9 novkch elentl; bratti J. T. S''krabanek, Frank Langer, J. R. Bartek a Ignac 8enkytik ziskali kagclk 7 novkch elent; bratr C. M. 8' rubaf ziskal 6 novkch alenu; br. John 8vadlerialt ziskal 5 novkch elenu; bratti Ostoja Muniza, Frank J. Rychlik a Frank Hlogek, a sestra F. J. Olexova ziskali ka2c1S7 4 nove dleny; bratti J. F. Bou gka, John J. .grubak, Emil J. Hejl, Jno P. Trlica a John Gerhart ziskali kagclk 3 nove dleny; sestra Anna Milan a sestra Frances Ktemenek ziskala, ka gda 3 nove dleny; bratti F. L. Pustejovskk, Ed. Mike g, John Kahanek, Tom Wentreek, Jos. Zemanek a sestra 2ofie Hradecka ziskali ka gclk dva nove eleny; bratti Chas. Holk, J. J. Krupa, J. H. Siptak, John Hrabina, Frank V. 8tepan, Joe V. Hejl, Hugo Freund, Frank Petrusek, Tom Ptikryl, Jos. V. Frnka, Robert Dural, Louis Rulik. Chas. V. Kelnar, Joe L. El gik, Frank J. Orsak, Frank Lukagik, C. R. Wagek a Leo Krause Jr., ziskali'' kagclk jednoho noveho &elm. K tomu dva se ptihlasili sami ei byli ziskani pracovniky ale ne pravidelne ustanovenkmi organisatory. Celkem jsme ziskali za mesic eervenec 117 novkch elenit. Neni to ten nejlepgi vksledek, ale piece dosti uspokojivk na ty Apatne vyhlidky a easy. V kratkosti pAjde vice baviny do trhu, a na gi lido budou miti vice penez, a zajiste nezapomenou, by sve ditky nechali zapsati do na gi Jednoty. to prveho pfi gtiho'ledna marne jen asi etyti a pill mesice eas nam v gdy rychie utika. Ziskati 750 nebo 800 novkch elenn do to doby bude vygadovati dosti velke pfieineni. Na gi bratti organisatoti a sestry organisatorky s pomoci naglen elenu a Ufednikit mistnich •adt zajiste udelaji co nejvice budou moci, bysme toho cile dosahli. Ve spoleene soueinne, a ustaviene a trvale praci nas v gech, dopracujeme se itspechu a zdaru. Tedy vgichni vzhttru do prate! K tomu nezapomerime, ge po lednove pravidelne schilzi H. T.T. budou se udileti ceny dvaceti nejlep girn a nejpfednej gim nagim organisatorilm, kteil ziskaji nejvice novkch elenft. Brat •i a sestry! PH teto pfile gitosti dovoluji si yam ptipom.enouti, ge pH vagi glechetne praci ziskavanim novkch Menu do na gi Jecinoty, mfigete vykonati dalg i krasnou praci pro nag Zeskk lid, kdye budete ustaviene poukazovati nagim bratrfun a na gemu deskemu lidu vtbec na ton velkou di le gitost vyggiho vzdelani, zvlagte tuto dobu, pro na gi mladd, ktera prave dostudovala na na gich stfednich gkolach, a poukagete, by v ka g dem ptipacle, kde je to jen troche mane, by na ge mladeg gla studovati na universitu statni, neb na uditelske Ustavy neb kterekoliv jine kolleje neb vy ggi ueeligte. Po teto valce (a s Nemeckem to maze skondit za 5 neb 6 tkdry0) bude vets i poptavka po vygkolenkela a universitne vzdelankch rnladkch mugich a 2enach 11::=21i kdykoli-,,, pied tim Ar historii nagi vlasti. Bade velka poptavka po na gich mia-
dkch lidech, kteti dovedou ovladati Apanelitinu a slovanske jazyky a zvla gte rugtinu. Poukazujte na gi mladdi, by si nenechala ujiti tyto velke pkilditosti a vy byste men miti na zteteli a konati touto krasnou a .lechetnou misijni praci a ustavidne na to poukazovati a buditi o torn zajem. Vyu4ovani na universite a na jinYch kollejich zapoene na druhS r mesic. 1111!1111111111111111111111! ■ 11:11i1111111:1MIIIIIHRZIlli:111111111:1111;1111;1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111IIIIIII1111111111111111
Jaroslav Vrchlickk: RODNEMU JAZYKU. Znig jako hudba ticha z gt'astnkch fist. Maj veru sam to dkchit, vge citim plat a rust. Znig jak fanfary slavy, kdyg hlasag deal zvest; ba v tobe s vgemi pravy vlast mrtva giva jest. Znig nagich hvozdu echy, znig plesem nagich luk, himig bouti, Apig vzdechy, jsi nagich srdci tluk! Vgak nejdivnej gim stonem, jen saha k srdci ag, ty poplagnkm znig zvonem, jak stare, Chodska strag, ge vzlyk ten leti svetem, vge spade zburcovat: kdyg drahkm nagim Mem vrah tebe chce z fist rvat! 911111111111111IIIIIIllll111111111111111II"11111IIIM11111111111llAllllll11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111IIIIIIIIIIIII111HIIiiiillllll
Na ptipravy mnoho dasu nezbkva. Chceme by naAe mlade2 zaujimala nejptednej gi mista vAude, chceme by se stali terni nejlep gimi americkkmi obdany; chceme, by byla nage mladet dobie ptipravena pro ty velke boje givota. Bez patfieneho a postaditelneho vzdelani a vychovani nage mladd nevykond to, co se od ni vlastne odekava. Zajiste vgichni z nas jsme napleni radosti, kdy2 dteme ty krasne zpravy od na gich eeskkch studentu a vidime jak na universite statni pane prospivaji. Nedavno jsme detli zprivu o vynikajicim studentu panu Maliku a studentce sl. Dakilkove. Kdy2 jsme tu zpravu o nich detli, byli jsme nad nimi hrdYmi. Je velka §koda, jich tarn nemarne aspori o 1000 vice. Dr. Meek za poslednich 16 ei 17 let vykonal mnoho pro nas deskS7 lid. Meli bychom jeho snahu vice podporovati, a tim poslou'gt sobs a vAem naobdantim deskeho privodu. sim Proto opet opakuji,ze kdy't pracujeme pro nagi Jednotu a ziskavame pro ni nove dleny, nezapomerime na naM mladd, ktera prave absolvovala v nagich stfecinich §kolach, bysme ji povzbudili, by gla studovati dale a nabyla vzdelani. Braid a sestry, za ziskani novSTch dlepene2ni odmenu nyni. Za povzbunii
zeni nagi mladeie, by §la studovat na universitu neb nekterou kollej, nedostanete Z'adnou penein' odmenu nyni; ale obdrZite tu spokojenost, frtechu a radost, ze jste neco dobreho vykonali a to spokojenost, utecha a radost potrva po dlouha leta. S bratrskSrm pozdravem, C. H. Chernosky. V POCHYBNE KONCEPCE PRO STREDNI EVROPU. V odborne politicke revui The Annals of the American Academy of Political and Social Science, uvetejnil Josef Hand, keditel Ceskoslovenske hospodalske sluiby v New Yorku, docent mezinarodniho prava a diplomacie na Fletcher School of Law and Diplomacy, studii o nekterS+ch pochybn3-7ch koncepcich pro organisovani stiedovStchodni Evropy, Autor pkipomina, ie Amerika byla velmi malo informovana o teto drilaite evropske oblasti, ktera se dlouho povaiovala za prirozenou oblast nemeske expanse. Mnozi Ameridane — Zaci nemeckSTch universit — nasakli rriznYmi geopolitickSrmi doktrinami, za kterYrni v2dy se ukryval dravy" a vSrbojnSr pangermanismus. Zejmena mezi narodohospodaki se uplatriovaly nernecke teorie. Jen tim lze vysvetlit, ie jests dnes, piedveder bankrotu nacisticke ideologie, pigi vageni autoki v Americe, .Ze by povaledne demokraticke Nemecko melo organisovat stkedo-vYchodni Evropu, ponevade me. k tomu pottebnY priimyslovSr aparat a organisadni schopnosti. Hand zdtrazriuje ve sve studii, ze dne gni nacistickST hospodats14 system nema konstruktivni program. Jde tu o banditske vykokist'ovani obsazenSrch zemi a vyniiti vgech jejich mognosti pro nerneckk valeenk aparat. V gechny hospoda •ske prostkedky a pracovni sily byly tak vykotist'ovany do nejvet gich rozmert. Bylo by poSetilosti domnivat se, 2e tent& nemeckY nacistickS, system, zalogenk na teroru, pte gije konee valky. Tent° system se zhrouti, ponevad g je v rozporu se vgemi zakony a ptedpoklady normalniho hospodafstvi. Jinou pochybnou koncepci, se kterou se nekde setkavame v Americe, je myglenka, le by bylo mono obnovit Rakousko-Uherskou monarchii v to di one forme. Tato zastarala koncepce dostala smrtelnou ranu moskevskkm rozhodnutim o obnoveni samostatneho rakouskeho sto,tu, Hand v gak ukazuje s hospodaigkeho hlediska, jak nespravnk byl nazor, podle ktereho Rakousko-Uhersko bylo vyrovnanS7m a prosperujicim celkem. Ve skutednosti v habsburske monarchii lily dobke toliko urdite skupiny obyvatelstva, hlavne v nekolika velkSrch mestech (Videri a Budape gt') a potom ui jen vrstva glechticka a velkostatkakski. V bSrvale rakousko-uherske monarchii miliarda dolarri riarodniho drichodu pkipadala na 13 milionii obyvatel, zatim co ve Francii a NCmecku pkipadala na 5.5 mil. V Musime miti stale na zreteli, ie hlavne dorost maze dopiniti fady elenstva a proto je pracovati k tomu, bysme nays dorost uncut-?8 k na§i Jednoty trvale a tak piedegli tomu, se ram /Wadi n.eztrieeli.