an Slovanske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Text s, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS, ye stiedu,
ROONIK (VOL.) XXXII.
(Wednesday), 26. Cervence (July) 1944.
eiSLO 30.
K 88. l iltOtt KARLA H AVIACKA BOROVSK1I10. u
ETOS koncem eervence vzpominame 88. vVroei skonu miladka deskeho lidu a nejvetg iho dosud eeskeho novinate Karla Havlidka Borovskeho. Piedeasne zesnuly rnladSr maid a essayista eeskSi Milog Jiranek jednou napsal: "Prsa se nam dmou radostnou pYchou z celeho ktepkeho cloveka, jaky se kresli v katc1S7 m Havliekove iadku, pY'chou jednoho z nejkrasnejgich na ktere se zmohlo do dnes nase pleme. Main z Havlieka nejkrasneje dojem athleta-zapasnika v olympskem slova srnyslu.: zdravST, dokonale se ovladajici, odvatujici svih i energii, neeinici jedinY pohyb zmatene, zbyteene nebo bezifeelne. Nevirn v ceskem tivote o druhern stejne jasnem a prutnem duchu. V gechno jeho mygleni ma jal4si hloubavS7 rythmus, ten dokonale vyvatenY pohyb, ktery znaji jen mistri germu. jeho 'eetba i dnes je gte omyva jako eerstvSt hors14 pramen." V tech slovech neni nic ptehnaneho. Ano, to je pravY Havlieek, mistrovskY germit, z jeho vVpadil pant= ve Vidni pfechazel zrak i sluch! Takoveho Havlieka 0'61 bych si miti nekde v New Yorku, anebo jinde, tak chtel bych jej miti ptedvadeneho americke mladeti, jet by si jej pak jiste zamilovala, nebot' pro stateenost jest v jejim srdci vtdy mnoho mista. Po kora mel Havlieek ty sve zazraene viastnosti? Tolik je jisto, ze zakladni rysy sve povahy Havlidek zdedil po otci. Mateji Havliekovi, rnladernu, sotva tticaileternu kupci v zapadlern horskern mesteeku Borove u Nemeckeho Brodu, narodil se 31. tijna 1821 syn, jemut dal jrneno Karel. Rodiee se ovsem ani ye snu nenajet pti glo na svet zdanlive dali, to demrtve, stane se nejpopularnej gim Oechem vatenacteho stoleti, mildekem sveho naroda a nesmrtelnjhn symbolem jeho nepodajnosti a neumorne 'tivotnosti. Otec byl vatnSr, praktickY, velmi podnikavS7 osvicenY mut, a v gechny tyto vlastnosti vatnost, praktickY smysi, houtevnatost a svobodorriyslnost zdedil Karel. V detske nevyvinute forme vypadalo ov gem ledacos spi ge jako palidatost a uminenost. Ale kdyt cteme dries o mladem Karlovi, ze na ptiklad ani sliby, ani vSrhrutkarni, ani ptisnrni tresty nebylo motno ptimeti jej k tomu, aby nekomu polibil ruku, cot peed sto lety v Oechach pokdadano za naprostSt ptedpis dvornosti nebo acty, a uvedeme-li si pak na mysl to, co napsal v Brixenu dne 12. Cervence 1854, kdy jit ttetiho roku tpel v Tyrolsku, daleko od vlasti vgichni znate to nesmrtelnou piseti vzdoru "Piisllbujte si mne, poroueejte si mne, vyhrotujte si mne: piece zradcem nebudu!", - pak ptimo se nam vnucuje zaver, to tuto silu charakteru ptinesl si Havlieek v tivot opravdu jako dedictvi po otci a snad i jako yen째 rodneho kraje, tvrde deskomora yske vysodiny a zadumaivVch niv eeskeho jihu. Oegstvi pinou silou rozvilo se v Havliekovi teprve v Praze, ka.m pti gel do tak zvane filosofie, rovnajici se dnegnim poslednim dvema tficiam gymnasia, roku 1338, tedy v 17 letech. Borova
ovgem byla ryze eeska, jako v gechny zapadle Ceske dediny onech dob, ale jinak v techach *dude vladla nemeina. Kamkoli pti gel na gkoly, at' to byla nejdtive normalni gkola v Jihlave, pak hlavni Akola v Nemeckem Brode a posleze studia v Praze, v ge bylo nemecke. Ba i rodiedm dopisoval pep nemecku, jak to tadal mra y. Ale pies to koncem roku 1838 jeho de gstvi bylo jit
Odrdeny vitezinn posjezdove souteie S.P.J.S.T. Na:ie 111. tiadovna zahajila kampali na ziskavini elenit a co dalsi odmenu snalivkm organisatoriun vypsala zvlagtni odmeny, jak nasleduje: 1. a 2. cena - $50.00 valeenSr 3. ai 6. cena - $25.00 vileenk apis. 7. ai 10. cena - za $15.00 ispontSrch znamek 11. a 12. cena - za $12.00 aspornYch znamek. 13. ai 16. cena - za $10.00 iispornYch znamek. 17. a 18. cena - za $ 7.50 fispornS,ch znamek. 19. a 20. cena - za $ 5.00 uspornYch znamek.
sloupci. 51 tadek jenom, ale co vg echno z nich dS7ge jegte dries! "Podiname noviny tyto v dobe ptedilletite. Staty se boil, narody se sbiraji, stejn* hleda si k sobe stejneho ... V dobe takoye rozhodne katdSr narod ptede v gim Oat musi sam o sebe, nebot' se mu jen takovS7 osud dostane, jakeho si sam zasloutil stateenosti, vytrvalosti, podnikavosti a ptedev gim duchem svSrm. Kdo prospi lenive dobu, ve ktere se dary rozdeluji, ten bez rozdilu odejde, zustaven porobe a nizke slutebnosti. Kdo sam v sebe doufa, tent' nejlepgi podporu naleznul. Narode muj: Zapometi na dy e stoleti hanebne ponitenosti! Odlot se sebe pkilig nou skromnost, ktera se nesluM potomkOm Tabora! Zapomefi jit na to, eim jsi byl po bitve na Bile Hote, ale pamatuj na sve stare easy, kdetto skvele kvetla slava jmena tveho . Ted' - anpb nikdy! Takto zni hlas osudu, budici nas ke stateene dinnosti . . Bratti! Smele ku piedu! To budit na ge spoled. techto Narodne heslo! A takovY bude i sm & nich Novin."
Tyto iipisy a &pante znamky budou dany tem organisatortim, kteii ziskiji nejvice pojiWent. Do price, sestry a bratki - zdar co nejvetk!
A opravdu take byl. 26 lety Havlieek stal se hlavou prvniho velkeho ceskeho deniku a v "Narodnich Novinach" a po jejich zastaveni vladou v kutnohorskem "Slovanu" podal neptedstgenY dosud vzor, jak Ceske noviny maji vypadati. A zaroven tato kratka, doba, od 5. dutna 1848 do 14. srpna 1851, kdy Havlieek sam zastavil "Slovana," doba tti roku a dtyt mesicfx postaeila, aby se stal jednim z nejvettich sync sveho naroda.
hluboce uvedomele, a v dopise, kterS7 psal pHteli do Nemeckeho Brodu v lednu 1839, nazfta jit degtinu "svatou libozvudnou tedi matetskou" a odtika se nemdiny. V dubnu 1845 ptichazi Havlieek do Prahy s pevnSun irmyslem nastoupiti trnitou cestu eeskeho literata. Chtel bojovati proti v gemu povrchnimu vlastenectvi a proti ptekrucovanemu citlivfistkalstvi, a z toho vznika proslula jeho kritika Tylova romanu "Posledni tech." Ale genius deskeho naroda mel s Havlidkem jine plany. Ptes to, ze Havlieek sam do to doby na novinareni hledel s patra a o politicke turnalistice nechtel ani sly geti, uvadi jej na toto pole a poskytuje mu pkiletitost, aby se zaue11 na draze, jet ho pak postavila v eel() naroda. Na podzirn 1845 PalackS7 jej doporudil k vedeni ."PratskSich Novin" a na namitku Havliekovu, to je belletrista ate politice nerozumi, ujistil jej, ze jej sam do politiky vpravi. Ale Havlieek vpravil se do ni rychle sam a jak dobte, o tom svedei faktum, to za dvou let Havlidkovy redakce poeet odberatelii stoupl ze 200 na 1500. Havlieek piibrati si musil dokonce spoluredaktory (Nebeskeho, Koubka a Klacela, na geho pozdejkho deskoamerickeho buditele pokrokovosti), a zrovna kdyt censura jeho smelosti mela lit dost a chtela jej zbaviti redaktorstvi, nadegel rok 1848 a s ni pad censury. Ve stredu dne5. dubna 1848 vychazi prvni eislo HavliCkovYch "Narodnich Novin" s pamatnSun Uvodnim elankern HaviincovYm v prvnim
Boj vlady proti Havliekovi byl svrchovane apornSr. Vlada skuteene vyeerpala v gechny prosttedky, aby se Havlieka zbavila. Zaealo to ji2 13. dubna 1849, kdy Havlieek poprve se octl pied soudem. Havlieek tidal, aby ptitel Rieger byl mu povolen za zastupce. Odepieli mu to, i haul se sam a to tak durazne a skvele, ze postaveni stran se zmenilo: z obtalovaneho stal se talobce, vlada octla se na lavici obtalovanStch. Havlieek mluvil jmenem a z du ge celeho naroda a volal vladu k zodpovednosti pro verolomne rugeni slibu cisatskS7ch. Havlieek byl osvobozen a vlada zesme gnena. Chvili si nail ani pak netroufali. Havlieek zatim rychle rostl v jedineho mluveiho naroda, protote ostatni jeden za druhS,m umlkali. Nekteti odjitdeli do ciziny,.pokladajice viadu za v geho schopnou, iini zanechavali politiky. Po novem vyhlageni stavu obleteni nad Prahou 10. kvetna 1849 Havlidek sam tekl, ze si ptipada jako Robinson na osamelem ostrove. Ale nepopustil. Konedne vlada ukazala svou moc: dne 18. ledna 1850 vyglo posledni 'Oslo Narodnich Novin. Ve chvili, kdy Havlieek stal se temet viidcem ve gkere oposice v cele proti vlade, vlada srazila jej timto zakazem listu. Ale Havlieek se nedal. 0de gel do Kutne Hory a poeal vydavati "Slovana." Pies 2000 se gita tohoto Casopisu bylo nyni v dusnu nejhorgi reakce a zamlklosti lig eho lidu jedinSrmi fidery poplagneho zvonu, jet se rozlehaly po eeskS7ch zemich a burcovaly lid. Ale elm vice stoupala jeho popularita v lidu, tim zutiveftimi stavali se jeho odparci. A pti torn Havii6ek hyl sain a semi, proto2e nikdo z ptatel (Dokoneeni na strane 5.)