: . Eiltczed.
s sc and class mail
F.,05f:a:t7iC (VOL.) XXXU.
tier, January 3rd, 1933 at W est. Tests. under the Act of Congress of August, 24th. 1922. WEST, TEXAS, ye stiedu,
NASE KCC- A 19,1_1 se odehraji patrne nejvYinamnej gi udalosti na boji gtich a v raezindrodni politica. Na cele generace se, buds aozhodovat o budouci politicks organisaci sveta. Budou se tvotit zaklady pro novou rnyglenkovou a hospodakskou spolupraci mezi narody. Nage mezinarodni a narodni viterstvi je uz zaji gteno. Smlouva deskoslovensko-sovetska slaynostne dokumentuje zaruky, kterYmi ma bYti zajigtena na ge narodni svoboda a pollticka samostatnost. Cesta presidenta Benege do Moskvy mela na sobs lesk triumfalniho zaveru, kterYm bylo korunovano pallet& usiii jeho a deskoslovenske vlady o likvidaci Mnichova a o novou , Upravu evropskou. Srnlouva, moskevska dokazuje, • to vgechny hlavni mocnosti protinacisticke dohodly so v podstate o Uprave stkedoevropskYch pornerti a to sine]. byt nein:en parni urditY krsol smerem k definitivni mirove Pravem se raduji vgichni akce a nag lid doma nepochybne ja,sa ve saaytosti srdce. Jednou z nejvatnejeich • pioe versailleska soustava mirova ztroskotala, bylo dlouholete vykazeni Sovetskeho svazu z evropske spoluprace a rostouci neddvera evropske reakce k sovetskemu lidu. Nyni Sovetsky svaz sestava z hlavnich piliiu nove evropske soustavy a zavazuje se pornahat k obnave ztracene samostatnosti a branit na gi svobody. Alistejae 'Si. politicks a myglenkova price teprve zadne, at bude pa valce. Upevnit trvale no• p,o7c.c7, f_k v blizkosti p6rateneho Neraecka, v nice em sousedstvi Sovetskeho svazu a v Uzke spolupraci s ostatnimi stkedoevropskYmi narody! Co vneseme do teto chromne eirmosti? S jakYrn duchovnim a kulturnim nakladem vstoupime do intimnich stykt se swetskSrm dem? Jak se s nim domluvime? JakYmi zbranemi ducha budeme zdolavat, at se velkY nemeckY soused bude pokou get po vojenske katastrofe poznovu, aby se vloudil po vg.elijakYch cestiekach my glenkovYch, filosolickYch a vecleckYch do duge viteznych narodil, aby ochromil jejich bdelost a ostratitost a podkopal neviditclnou krtei praci novou mirovou soustavu? Jak rozumirne dui a tradici americkeho lidu? Jak jsme pronikli do osabiteho charakteru britskeho? J,ak jsme se nautili z padu Francie? A jak Jame pochopili pkevratne zmeny za poslednich nekolik let v Sovetskem svazu? Jak jsme se pfioravili na svou i-)eteLkou ulohu vytvokit spo!eenou duchovni zakladnu pro spolupraci stkedaevropskou a pro trarei spojeni kLasicke tradice zapadni s osobitYm odkazem vYchodoevropskYm? Jakou socialni a politickou orientaci cam dokazuje na ge historic ad dob stkedovekych 1.ses HUM a Komenskeho no Palackeho a Masaaaka? Soudim, to prave pkieti leta na na g vloti • illohu a to jen velika, duchovni sila nas zachrani pied ztratou vlastni du ge.. Neobejdeme se bez pronikaveho studia evropske civilisavYchodni i zapadni, bez hlubokeho poutiti nagich velkYch statku duchovnich, bez jasneho pohiedu do cele to klil-tatiny a mnohotvarnosti evrobskYch narodil a kultur. Musime rozumet
(Wednesday) 19. eervence (July) 1944.
EAC
LY ZiTitliA.
J. L. Hromadka
i
nejjemnejeim tonflm eeskoslovenske duchovni melodic, abychom rozurneli sve uloze v novem orchestru. Musime ohledat nejhlubgi zakladny nagi narodni katedraly, abychom vedeli, jak stavet dale a dostavet! Olovek je tvor velmi slaby a jeho rozum east() velmi nespolehlivY. I jeho svedomi je zadaste zrnate-ao poulienimi had7r.arai a hospodskymi pranicemi, osobnimi pkedsudky, libostmi a nelibostmi. Kolikrat jsem se v techto tYdnech a 1 ■ 11111"
GiSLO 29.
""'
(Ze zpevil pateenich) Dye dige zvedam kvetne pozavile, v to jedne: vino eervene a v druhe vino bile: vy barvy dve„ d ye sve-tla,. pkes very nam svette a narod bojem, mirem glavy ved'te! A pakli lidstvo po zemi se hlubnYm mokem vini, Cech bilk, rud' korai bud', jent more vzdorne pini; a pakli lidstvo vYgi se jak alpstvo nad tou zemi, tech bud' Mont blanc a Mont rasa a zvYgen nade vgerni; a pakli lidstvo podoba, se nebes hvezdne tvaki, O'ech bud' v ni biiou jitkenkou a rudYm Marsem zakii — Let' vzharu, prapore na g v rude sveti! jab Spartans v svem rudern bitev kroji pad tebou Oechove at' s madam v nice stoji ty ved' nas, k pkedu let' a vrahy oshi sezti! Let' vzhUru, prapore na g mleene bilk, Pfemysluv orle piny vzdti gne sily — pod tebou kvet se rozlot, krasou tklivY: jab: bilk Bath to narod spravedlivY! Dej osud bojil nam, co mut a rek jich snese, pak ale nad hlaarou at' rano rozb •eskne se, z dervankfi slunce vyskoe, lehni deskYrn polem, bud' v Oechach bilk den a pine rati kolem. Jan Neruda. ,s1 mesicich zarnY glel nad otazkou, co mame delat a jab si poeinat ye slotitosti dnetnich Ukolt a ude.losti! Kolikrate jsem si listoval v Komenskem a Palackem, v Masarykovi a Radlovi, aby mi bylo jasno, k dernu lads zavazuje na ge velka tradice, kteiym smerem nas posild a co ham uklada pro na ge rozhovory s Polaky, Rakugany, Jugoslavci, Sovety — a ov gem pro nage rozhovory se zapadnimi demokraciemi! Pro mne tradice je opravdu siubouvou otc-d se syny a sync s otci, velkYm zavazkern a posianim.. Baru velmi vatne na g dejinnY odkaz jako ukazatele testy, jako vztyteny prst, jako napomenuti a vystrahu, jako posilu a povzbuzeni. Utira se, co je to bYt Oechem tak, to na gloucham tichernu hlasu, kterY se ozYva ye svatyni svedomi TaIusova aZitkova, Palackeho a Masaryka. A pokou gim se rozumet tomuto hla,su co nejkladneji a nej .dderneji. Rad bych pomohl vyzb •ojit ruce nagich statiaiku a politin nejUdinnej girni aranemi ducha. Nerozun-iim pkime politicke praci, ale vim; te neni velke politiky bez velke viry, velke my§lenky a vrouci nadeje.
:1!IIH ■ gi11111111i1111;1111111101111111111111 ■ 111111111111111111::111111
Jsou-li vysoke normy nageho tivota sniZeny a rozmelneny, kdo nas ochrani pied zhrubnutim, zmatkem a demagogii? Hitleruv duch suroveho §ovinismu napinil nak duk nenavisti. Wichni trpime bezmeznou hruzou, kterou vnesl do porobenYch zemi. Badly rasove zloby (I antisemitismu! ) pronikly•do na geho a evropskeho tivota hloubeji, net si myslime. Nikdo z nas neni prost vzteku. Ale vztek ani nenavist neni program, mluveno po masarykovsku. Vztek a nenavist nisi a hubi, ale lievzclelava, a nebuduje! Nenavist sama o sone nestadi na poratku nepkitele, neni-li spojena s kladnymi touhami, silnym pkesveddenim vrouci verou v kralovstvi pravdy, a spravedlnosti. Nenavist sama nestadi ani na rozbiti okovt, natot na budovani noveho chramu. Nenavidime tyranii a surovou nepravost, ye spravedlivem rozhofdeni volame pa trestu. Ale at Nemee porazime a potrestame, co potom budeme delat? K jakemu podobenstvi budeme budovat osvbozenou Evropu? Co udelame, aby , tyranie se neprobudila v nove a jests surovej gi podobe? Jak pozname nove zbrane temnych mocnosti ala, at zadnou neviditelne pronikat do du ge povaleeneho lidstva? To jsou otazky vice net vane. Naznaduji jen zhruba velkost nagich Naznatuji, to ideologie na gi zahranidni akce must bYt my glenkove hluboka a mravne silna, aby nas pkipravila k praci, nad nit nebylo v naglen dejinach vet gi a tetgi. V Bratr Josef Du2s'ek jr. ztratil milovanou manic/km. V nedeli odpoledne do gla redaktoru telefonicka zprava od tajemnika H. U. bratra J. F. Chupicka, sclelujici Umrti mantelky naeho tfetiho pkedsedy SPJST. bratra Jos. Du gka jr. v Caldwell, Tex. Ano, stall nam odchazeji, zanechavajice mladgim spravu a vedeni dila zakladatelu nagi Jednoty. Zasnula spolusestra byla starostlivou matkou svYm detem, vernou druakou sveho dobreho mute. Pochovana byla v pondeli t. tYdne ve 3 hod. odpoledne za velke ikasti spolkov3ich Clena i osadnik.d. Budit ji acme lehka a test jeji pamatce. Bratru Jos. Dug gemu pkibuzenstvu vyslovujeme nazi-kovijr.av hlubokou fleast. V Rani byli zajati dva 171eti Nemci. Byli podrobeni vslechu, nakrmeni a vraceni na nemeckou stranu s dopisem nemeekemu veliteli: "Spojenci nebojuji proti detem" — podepsan spojenechy velitel. Dalk zajatei pak vypriveli, jak se zprava o tomto, gestu kkila mezi Nemci a podlarnovala, moralku. Ne, dnes neni eas na oplakivani mrtvYch. Mrtve je nutno pomstit smrti jejieh vrahy. Partyzanske jednotky v tYlu nemeckch armed bojuji vytrvale a zpitsobuji nenividenym hitL?reildnit nemale ztritY. BuskSr "parni vaiee" postupuje v nes1Srchanem tempo; Grodno, ochranni baka, plied VYchodnim Pruskem padla, severni rude armada iene Germany pees Litvu k Baltiku, ve stiedu linie Best Litovsk dobyt bude co nejdfive, novy nipor armed Soveta zapoea,1 smerem na„ Lvoy.