Vestnik 1944 06 21

Cr 4n , I.ovansice Po(1por iictJednoty Rau Texas oar% kDa

Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at West. Tex* s. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXX/I.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 21. eervna (June) 1944.

'eiSLO 25.

A PRAHU XIV. SJEZDU S. P. J. S, nejvkznamneftich. Ptedevtint organisaeni sychu, kterk by pkines1 pro.spech cele S. 1 3,.J. S. T. TRNACTY SJEZD Slovanske Podportzstem bude reorganisovan podie nabytktth zkUSlovanska Podporujici Jednota Statu Texas pc) jici Jednoty Statu Texas, ustanovenk C tenosti natich jak iihkch podpurnkch sPolkla, dobu dlouhkch 47 let nesla svilj prapor ku cti sjezdem taylorskkm do Corpus Chrinati narodni vetva zamotske, byla chloubou jehot vedenim by poveten byl stalk statni orsti, zahajen bude tamae v pondeli 26. dervna nateho spolkoveho aivota a pevnou oporou natl. ganisator. Stalkm rustem Det. Odb. ukazala 1944. Toho dne v 9 hodin rano shromaadi se v Ceskosti. Cela krajanska vetejnost Texasu zajise nejv-kte 2adouci potteba zavedeni VzdelavaPlaza hotelu vkkvet mohutne, ptitomne etytste si pteje; aby S. P. J. S. T., ktera se teti zaciho Odboru, kterk by mel a Hl. Uiadovny milionove Ceske bratrske organisace Texasu, slou2ene ticte i lasce, aby podobe sjezdu setrvala na sve draze zahajili rokovani o a pokradovala k jistevykonane praci v tommu rozkvetu sve i cele to ykznamnem Bratrnatl. vetve v Americe. stvu od taylorskeho Na sjezde buderne sjezdu a ueinili platna postradatibratraojena usneseni pro nejbliati v minulkch sjezdech budoucnost Jednoty a byl dui sjezdu, spojejiho elenstva. Sjezlehlivkm radcem bo7 dy S. P. J. S. T. od sahatkch `zkusenosti "o meho zaloaeni byly straaitkm straacern ivaciy udalostmi, k deala a zasad, na nim2 nejen elenstvo, nich2 nezapornenutelnfora cela texaska ni ptedchtidci zaloaili krajariska vetej nost S. P. J. S. T. Po druhe pohliaela s pochopiv histcrii nateho Bratelnkm zajmem. 0trstva do sjezdu se nevtem, ty sjezdy mely dostavi bratr John R. ptedevtim za fikol peKubena, jeden ze zadovati o vnittni \red lAadatehl natl. /idove Jednoty, jkk se deje podpUrn6 organisace a na sjezdu jinkch braod zaeatku a2 do sve trskkch organisaci, ale nahle smrti tajemnik prave nate S. P. J. S. Hlavni Uiadovny. Kdo T., jako2to jedna z by nevzpo•inel mileho nejstargich, byla jaksi a piece pe.vneho povz.orem ostatnim telehledu tech uptimstim, jednani kaadeho nych, bezelstn)ch a jejiho sjezdu ptiklapiece ta.i< vsdcovsky ciern jinkm sjezdovkm c‘,7 16..daji.ch kdo shromaadenim a proto by nevzpon-nn ten i kaadk delegat nest pevnY, bel,pe-Jtn% a iimravne vetti zodpostotu. skyt iclef stisk vdnost za sve jednaruky. Co se ru'dx/ odeni, ponevad2 citil, io neY al:ern..2nutelna sjezd se upiraly fffrn b7o r. ,. -no ,Tohnem zraky coleho krajanR. Kubenou, co 112 se skeho Texasu. jako on, nikdy, nikdy Ku cti a chvble nevrati! Na to vtechvSech prede gYch sjezno budeme ve sjezdu dft S. P. J. S.- T. sluti a. uvadeni novkch elenit do tadu Pokrok Houstonu Cis. 88, vzpominat.

Obrazel- H byl pH sh 9e jednarn jejich •ijal slib novkch Clem p v nedeli 7. kvetna 1944.

Uvadeci obiady vykonal a ttrriactemusjeadOr v Houstonu, nikdy nezklarnalo odeCorpus Christi — zdar kavani elenstva ani ptedseda Hl. Uiadovny btatr C. H. Chernoskk. tipinY! nadeje na g. vetejnoNagim predktim nebyla mateiska tee jen resti. Take k tomuto etrnactemu sjezdu S. P. J. S. vrchni dohled nad vzdelavaci Cinnosti u di doroaumivaci, byla jejich pokladem, jejich T., jen osudem konati se bude v dobe valky, zenkch iadu, byl temto radcem a podnecovateiivotem, jejich pYchou — byla jim film, a prokdy tolik natich mladkch Cleat a slutrik poeet lem. Investidni system vy2aduje svrchovane poneznali mezi v obetech lunotnYch ni easomladYch sester nabidlo ,sve sluaby Ci byli odvezornosti sjezdu, proto2e nasledkem valeenkch vYch, kdy krasu sve mateiske tea odivali v deni do branne moci naroda, jen2 se svkini pomera, kdy zvktenk ptijem vteho lidu usnadbarevna. koitzla inicial a jeji bohatk proud s spojenci vede valku proti uchvatitelum a u2 nil splaceni dluhu, cos zase pkineslo kupeni se vrouci oddanosti zachycovali v tisici Mdcich. iim zasazuje 'Wake rany jak v Evrope tak v Paskolektovankch penez do pokladny tstredny — Nag boil bojuji a umiraji na bitevnich froncifiku -- a kterk2 skondi svoje snemovani tespenize pochopitelne treba bezpeene investovati. tach a vrhaji do boje vie, co maji. My, za Ironne ci zrovna ve vYroeni den zalo2eni Jednoty 1.

Jig tyto tii easove zava gne otazky postaeuji, atami, mugme uelniti to same. Pamatujte, toto Cervence 1897 — k tomuto vkznamnemu sjezdu bychom dokazali mimotadnk vkznam XIV. je bitva o nag svet a my ji rnugme vyhrati. To budou upPeny zraky'vS'ech texaskkch 6echoslosjezdu, ani bychom podcenovali praci sjezdtz je, proe strYc Sam oeekava, aby kaZdY dolar, p •edetlkch. Bratfi a sestry poslanci maji tedy podobne jako kaidY vojin, vykonal svoji povinZ nekolika piicin mohli bychom tvrditi, pied sebou Ukoly velike a u katicieho nutno nost. Kupte vice valeenfrch bondit, nein XIV. sjezd bude jednim z nejdilleaitejtich a ptedpokladati mnoho rozvahy a bystreho pojich koupiti miliete! pro budoucnost Jednoty i krajanskeho Texasu sttehu, ma-li se dosahnouti hromadneho uspe-

3menuteina chvile psi uvideni do bratrske S P. J. S. T.

VISTNftt

...

Ve středu, dne 21. června 1944.

Ředitelé a , ředníci Hlavní Úřadovny

S~P.J.S.T.

S'TEPH.8.N VALČÍK

JOS. KOLIHA,ML.

FRANKG. ŠVADL..n:ŇÁK

ROBERT ÓERVENKA

· KARELHOLAsEK

WILLIAM A. O'HERNOSKÝ

JOSEPH H. SIPTAK

JOHN F. CHUPICK

Členi sboru ředitelů a úi-edbníci naší SP JST.

! i

FRANK MATUSH

'.Řediteléa úředníci, kteří vedli a spravovali čtyřmilionový pod- ! nik české lidové podpiirné organisace v Texasu, seskupeni jsou na této: stránce a jejich životopis zařazen je na jiném místě tohoto sjezdového čísla. Hlavni Úřadovna skládň se z následujících úředníků: c. H. Cher- l noský, předseda; F. K. Buček místopředseda; John F. C'hupick,taiemníkj ' Raymond Urbanovský, účetní; Jos. Koliha, pokladník; August Kacíř, právní rádce;. Ve sboru ředitelů zasedají:' Štěpán Valčík, předseda; Ro­ bert červenka, Chas. Holásek, Frank J. l\Iatush, J. S. Šebesta, Frank G. Švadleňák a J. H. Siptak. Vrchním lékařem naší Jednoty jest dr. W. A. Chernoský v Temple, Texas. ,_ _ . ,

~1

wie zi. eervila 1944.

V2STNflt

Frank Matush

Karel Holasek

Frank G. Svadlenak

Narodil jsem se v Horni Lici, na Morave, 16. hijna 1891. ProAel jsem obecnou Akolu. Pkijel jsem do Fayetteville, Texas na Utraty meho stryee Frank Matue, ve stati 14 let, kde jsem ztravil dva roky.

Do okresu Bell jsem pfigel na podzim v roce 1907, a tady jsem se naueil anglickou fee, kdy jsem pracoval pro Anglidany na, farme po dobu peti mesicit.

Potom jsem vozil fracht pro bratra F. J. Marka, kde jsem take dostal pkileeitost se uzaleeitosti. Mezi 1911 a 1919 jsem Citi pracoval v raznYch obchodech ye meste Temple jako prodavaC a pozdeji co mechanik.

V rooe 1919 jsem Ael do automobiloveho obchodu s J. M. Lee, kterYeto obchod jsme kidili spoleane 9,2 do 1921, kdy jsem jeho dil nebo zajem vykoupil, a od to doby mam vedy obchod. Jsem vdeenY naSim roclakitm v naSem okoli a take jinni narodovcum, za obchod, kterY se mnou meli a doposud obchoduji.

Od zaeatku meho obchodniho eivota staff jsein se Clenem nazi Chamber of Commerce a mel jsem vedy pfileeitost sledovati olachodni zpitsoby a zktthenosti men gich a vetAich obchodnika a korporaci, a spolupracovati s Ott-. ci nageho obchodu a mesta. Jsem keditelem Chamber of Commerce od roku 1928, a kaecie dva roky jsem znovuzvolen bez tadosti. Jsem leditelem First Federal Savings and Loan Association od roku 1935, kdy jsme ji a take keditelem na g First National Bank v Temple, ktera ma ted' pies $8,000,000 vklaclii.

Jsem vedy Clenem kaecleho vYboru v Temple pro dobroeinnost, jako Red Cross, Boy Scouts, U. S. 0., Bond Drives a jine, z ktere prate elovek nedostane plat, mimo radosti, ze udelal neeo dobreho pro lid a obyeejne take pene2itou pomoc.

Pkistoupil jsem k radu Hvezda Svobody v roce 1912, kame path take moje maneelka, naSich lest deti a jeden vnuk, Frank III. pokladnikern toho radu od roku 1914.

Stal jsem se obeanem zerne to nejlepAi vlady na svete, kdy mi bylo 21 let. Reditelem to nejlepAi Ceske bratrske jednoty v Texas od 1941, ktera velioe dobte pokraeuje, protnte ma mnoho pracovnikii, kteki pro ni pracuji v mistnich hadech, kteH pracuji bez 'platu anebo phi velice malern platu, kterY obdr2i od sveho radu, ku kteremu path..

Vag, Frank Matush.

V

Narodil jsern. se 27. ledna 1892 v Loveicich, okres Kyjov, na Morave. Rodide rolnieili. V Loveicich jsem chodil do ()beetle etyktfidni Akoly do sveho 12. roku a pak me otec dal na Ceske realne gymnasium do Kyjova. V roku 1907 na g fi vyprodali v Loveicich a odstehovali se do Kyjova a otec pkiAti rok odejel do Ameriky Domt nam posilal pravidelne znadne obnosy pellet a psaval, jako yYdelky jsou v Americe. Pkepoditaval jsem ty arnericke dollary na rakouske korunky, touha po spatkeni jineho sveta, more, netu gena dobrothuistvi a moinosti mi nedaly pokoje, rozru govaly a stoupaly do hlavy. Nedal jsem matte pokoje, ati jsem ji phemluvil, 4e mi dovolila vystoupiti z gymnasia, byl jsem jie v 6. tkide, a odjeti do Ameriky. Schazely mi thi mesice do 18 let. Jeff jsem za otcem do Texasu, ten vAak se na mne rozzlobil, ee jsem bez jeho vedomi a dovoleni segel ze studii, ujel mi do Kalifornie a nechal me zelefialca starati se o sebe. Latina, feetina, nemeina ani mathematika a fysika bez anglielny mi nebyly nic platny a je, se musel chytit lopaty. Dostal jsem site lakave nabidky a byl jsem i pkijat do cirkevni koleje a seminafe, v posledni chvili jsem vAak couvnul, neb jsem Yodel, ze bych tam nebyl na svem mist& Pro znalost nal matetske keel a deskeho pravopisu jsem se uchytil v deskYch tiskarnach jako sazee a tiskak. Pracoval jsem pro stareho HajduAlca u Svobody, u Texana a Westske Noviny ye West.

Roku 1917 na radu Dra. Pazdrala, jen me straSil souchotemi, jsem zanechal tiskarny a zadali jsme farmakit u Penelope v okresu Hill.

Zde pki Corpus Christi jsme ad roku 1934 a jsme zde spokojeni.

Do S.P.J.S.T. jsem pkistoupil roku 1912 a sice k "radu Jaromir, Cis. 54, ye West. Do Sokola jsem vstoupil brzy po svem pkijezdu do Texasu a site v roku 1910 v Hallettsville. Vedy jsem bral fidast spolkovYch a ne.rodnich tostech a podnicich.

V taylorskem sjezdu jsem se neuchazel o eadnY tkad a take nyni se o nic neuchazim.

Domnivam se ale, ze jsem byl povaeovan za poctiveho oloveka, kdy jsem byl znaanYm po&tem Mash. pocten atadem keditele nazi mile S.P.J.S.T. JedinYm mojim pkanim je, aby po yyprAeni meho terminu jako keditele na mne hiecieli sestry a bratki zase jako na eloveka eestneho, aby na mne nezilstal stin kalu a phhany, jet' se nyni z mnoha stran na keditele Fine. Snaeil jsem se povinnosti sve piniti dle sveho nejlepAiho vedomi a svedomi — poctive.

Na zdar a na shledanou o 14. sjezde v Corpus Christi) Chas. Holasek.

NejmladAi syn marftela Josefa a Johanny AvadleilakovS7ch, narozen na farme V Taylor.

Texas. Chodil do venkovske gkoly, po to studoval na San Marcos Normal College pro ueitele, kde dosahl uditelskeh.o certifikatu a lien y e Akole u veku 16 let. Pozdeji se dal zapsati do statni university v Austin, studoval obchodni administraci a prava. Nyni jest obchodnikem, &Matem a rolnikem.

Pied dvema roky zvolen byl za poslance do statni legislatury, za distrikt 83. V prvnim zasedani jmenovan byl do pet ditleeitych vYborti, v niche stejne jako v pineal zasedani zakonodarny hajil zajmy farmahl Texasu a phi kaale pti/elitosti snail se udrZeti dobr6 jmeno a neodvislost eeskych rolnikil a deskYch osad ye state. Bratr F. G. 8vadlefiak v posleclnim zasedani legislatury byl napomocen zmakit pet piedloh zakoml, Akodlivych bratrskym podpiirnYm organisacim.

Pkitomne jest phedsedou Nadu Praha cis. 29. v Taylor, kterye itfad zastava od roku 1940. Ph konani XIII. sjezdu v Taylor roku 1940 sloueil co sjezdovY mistophedseda. Phi nastoupeni Madu phedsedy Nadu Praha tento mel dluh na spolkove budove pies lest tisic dolard, jen byl postupne upine zaplacen a mimo toho potizena byla ruzna, zlepg eni a opravy za sumu $8,500.00.

Nejen, ze vaznouci dluh tadu byl zaplacen a provedeny iadouci opravy za hotove — had promyglenYm hospodatenim nashroma2dil penize na zakoupeni vladnich bondu v easti sedm tisic dolaril a ma na hotovosti dalAi obnos kolem thi tisic — jet' budou rovnee uloeeny do bonda.

ZnamenitY uspech einnosti radu Praha nutno pkidisti snaeivosti zahavniho a hospodaiskeho vYboru, jet' spolupracovaly s phedsedou a dalAiini tikedniky na podkladu zasad obchodnich.

Behem kratke doby br. 8vedleriakova ptedsednictvi ta,d mohutnel take na Clenstvu, je2 phi jeho nastoupeni itfadu Citalo kolem 300 eleml dnes ma fad Praha skorem 600 elenti a pfes 130 v Detskem odboru — coe je peknym vysved denim snahy vYboru a pokrokoveho ducha.

Bratr F. G. 8vadleriak obditel pochvalne uznani od vlady za praci, venovanou phi vYcviku dvou set mute hlidek protileteckYch v okresu Williamson; jest phedsedou stkedotexaskeho "Salvage Committee", phedsedou sbirkovYch kampani terveneho Kti2e a War Chest — ktekampane svoji kvotu phepsaly. Ma dlouholetou zkug enost v zalehtostech vYchovy, slou21 co gkoldozorce Nadu let.

Je mu 44 let, v pinem zdravi a sile, 2enatY a ma 3 male dceruAky; ce/e, jeho rodina naleei k nagi Jednote,li2 slou21 od taylorskeho sjezdu eo Clen sboru teditela.

V

Joseph H. Siptak Joseph H. Siptak narodil se 30. kijna 1904 v okresu Burleson, ph Caldwell, Texas. NavAtevova/ napped obecnou akolu blizko sveho domu, a pozdeji Caldwll High School, kdee tee graduoval v rote 1922. Po vyjiti z vyAS1 Akoly, at do roku 1925 pomahal s yYm rodietim, br.

Jos. Siptak a ses. FrantiAka; Siptak, na farme.

Na 1. ledna 1925 pkijal zamestnani na First State Bank v. Caldwell. Za kratkou dobu byl povYAen na itkednika v teto bance a tuto pre.ci zastava nepietreite Po . 19 let.

V roku 1927 si zaloeil svou domacnost, kdy se aenil se sl. Mary T. Mareshovou.

Je Clenem Evang. Jednoty Oesko-MorayskYch Bratti v Novem 'Mae, a slouei v tomto sboru co misto- ptedseda a pokladnik. Te2 je tajemnikein v Nedelni 8kole NovY Tabor.

Cela jeho rodina, manZelka i dve ditky, jsou eleny S.P.J.S.T. v Novem Tabote. Br. Siptak je tajemnikern tadu NovY Tabor Cis. 17.

V roku 1933, kdy ,SPJST. zapotala novY' system organisaent, br. Siptak byl ustanoven jednatelem s podminkou, ze bude pracovat jen - Casteene ph jeho hlavnim zamestnani v bance, a doposud ziskal ptes 400 elenti do Jednoty v okresech Burleson, Brazos a Lee. V Krasa je prchajici obladek, dobrota srdce vsak modro nebes, ktere se i tehdde na nas usanve, kdy se v gechny barevne oblaeky ztrati.

— K. M. Ehrlich.

Julius S. Sebesta Narozen bliee Wesley, v okresu Austin, stet Texas, 6. Cervence roku 1880. Syn Frank a Marie 8ebestovSrch, kteti se phstehovali do Texasu roku 1855.

Julius vyrustal a pracoval na farme s rodiei, bratry a sestrou. NavAtevoval obecnou Akolu, mestskou akolu, a Tyler Literary College.

Ueil Akolu po dobu deseti let, kdy take slouell na vYboru zkouieni aditelti. Pak navAte voval A. & M. College (Texas), kde studoval v rolnickem odboru. Pozdeji pkijal praci hizeni farmy "Wooddale Stock and Field Farm", nedaleko Brenham, Washington County, Texas.

V roku 1913 phijal praci co County Agent v rolnicke praci, v okresu Fayette. Poeatkem roku 1924 pkestehoval se do okresu Burleson, na svoji farmu, kde se zabYva rolnictvim po dvacet let.

V VaA cetrifikat je cenno, listina pro pozustalou vdovu nebo manlela anebo ditky. Zdali pak jste se pfesveclaili, zda certifikat zni jasne, zda odkazy jsou spravne uvedeny anebo zdali dedicove jsou dosud na eivu. To vAe jest dilleeite a usnadni pozilstalYm mnoho nepfijeranosti phi vypacerli pojistky,

August Kaar Narozen 17. dubna 1892 v Engle ve Fayette okresu, Texas. Vychodil Akolu v Lavaca okresu, vyuCoval tameAkolu po pet let, na to sloutit ye svetove valce. Je Clenem Komenskeho Klubu; jihozapadni texaske uditelske kolleje v San Marcos, Clenem radu Pokrok Sweet Home Cis. , 63, od roku 1912 Graduoval co pravnik na statni university v Austinu r. 1923 a po to usadil se v Temple, kde venoval se vYhradne praksi civilniho prava. Stal se Clenem Khibu oechie a Matice Vyggiho Vzdelani r. 1919, Menem sdrueeni texaskYch pravnikt a od roku 1924 jest pra y g eho Bratrstva. Ve snahach o u--nimraciemna dreeni Ceskeho narodniho eivota v Texasu, br.

Aug. Kacif vedy stoji na patkienem miste.

V Jednoho jen elena, jen jedno ditko ziskejme, bratti a sestry, behem tohoto roku a bude nas phAti rok 20.000. Fantasie? Zda se bYti snem, ze ano? Jak jsme mu ale blizko a jak lehce dosahnouti mileeme tohoto vytouteneho cile pozname, ziskame-li jeden kaeclY z nas jednoho jen elena, jedno ditko behem tohoto roku.

V K pravemu jen ten si blahu v eivote svem cestu klesti, kdo si zvolil za svou drahu y e vAern elate stkedocesti. — oBlesla y JablonskY.

VESTNi1

Robert Cervenka Narozen 8. dubna 1886 v okresu McLennan pri West. V roce 1890 odstehoval se s redid do okresu Hill, kde zdstal na fume at do roku 1905. Zadatkem pflatiho roku odjel do Omaha, Nebraska, kde nafitevoval Lkolu Omaha Commercial and Business College. Ponevadt finaneni pomery nedovolovaly rodieam by vypomohli penezi, pracoval za stravu celY eas. a mimo toho vydelaval si v raznYch obchodech, takte jeho vYlohy byly nepatrne. Po ukoneeni obchodniho kursu vratil se wet do Texasu, do Fort Worth, kde pracoval nejakou dobu v Car Accountant aeleznieni iftadovny Rock Island. V roce 1909 ptijal zamestnani co imihvedonci v obchode Schiller Mercantile Company, pozdeji v grocernim obchode a setrval v tomto at do roku 1917. Tehot roku ptijal misto v bane ye West, kde pracoval at do roku 1920. V lednu roku 1921 zaeal provozovat obchod pozemkovY a od toho dasu venuje se opine tomuto obchodu, coi je poslednich 23 let.

Co se tYde Ceske gkoly, to bylo malo. Kdyt mu bylo 8 let navg tevoval deskou akolu ve West pouze v lets po dve leta. Jeho ueitelkou byla sledna Julie Chlumskt dcera zemteleho fare: Chlumskeho, ktera se provdala za p.MaLka y e Wichita Falls. Ai dospel bral deskY kurs od zemreleho farafe Vaclava Pazcirala, otce kapt. a dr. Geo. Pazdralovych. Ostatni co se nand' bylo jeho vlastnim pladinenim a pill.

Byl zakladajicim elenem tadu Jaromir dislo 54. y e West, ktery byl zaloten a uveden zemtelYm bratrem J. R. Kubenou v prosinci roku 1904. Od zaloteni fadu vtdy byl nejakam fitednikem, mimo kdy byl ve gkole; poslednich nekolik mkt. je pfedsedou. Jak je elenam znamo, byl oa fieetnim vabote Hlavni ttadovny SPJST. po mnoho let a posledni 4 roky co teditel. Byl tajernnikem velkofadu C"SPS po nekolik let, taktet tajemnikem mesta West.

Bratr 6ervenka vady bral aeast kdyt se jednalo o eeskou vac a vidy byl na prvnim miste, at' to bylo kdekoliv v Texasu.

V roce 1911 pojal za mantelku sL Milli Mynafovou, z kterehoa rnanaelstvi byly 4 ditky, a site Lillian, Method, Robert a Edward. Hoaik Method zemtel nahle v roce 1922 ye stall. 7 let nasledkem strnuti gije. Hotik, kterY vidy byl zdravY, veselY a piny iivota, ale negt'astnou nahodou musel odejit. Pak v roce 1928 stihlo bratra 6ervenku druhe hrozne neatesti, jeho mantelka zemtela na zaketnou nemoc zipal plic po 4 denni nemoci v Providence Sanitarium ye Waco, ktera zanechala 3 deti, Lillian ve staff 16 let, Robert 5 let a Edward pouze 4 mesice. Takte nastala pro br. 6ervenkn smutna doba, budoucnost nebyla skvela se 3 ditkami.

V roce 1929 °pet se otenil, pojav za mantelku pi. Frances Lenart, ktera mela 2 deti z prvniho mantelstvi, Tillie a Bernard. V tomto druhem mantelstvi byl narozen Koch Raymond.

Lillian se provdala za Raymond Nemeolca a je nyni v Kalifornii, kde jeji mantel je namotnikern. Tillie se provdala- za Lt. Edwin Sumner, kde je s nim v North Carolina. Bernard je tena.t, pojav za manielku al. Alice Kabelovon z Temple, kde pracuje v Hewitt Funeral Home.

Robert je v Coast Guard jit 16 mesica, Made na Porto Rico ostrove, ktera se prive vratil po ye West.

21 dni trvajicich prazdninich u V SONET KOLLAROVSKt. Dobte vojaku, jent dobte veden.

Noel napjatou rad deka do lima.

Hla.vni bitva bude vyhrana vAli spoleenou, jit tidi jeden.

Osud spravedlivY bude spteden, sudiekami kfivda smazana.

Net zem zotrodena bude zabrina, mnohl apes bude Jetta sveden.

Neni blesku, kterY neda. stinu.

Nede, levne drak svou zastavu.

V bouti nelze slotit ruce v klinu.

Hadi zachranuji drtavu • .

"Vgecky:cesty vedou ku Berlinu!"

Zmiji nutno ilipnoUt na hlavu.

L J. Rychnov.

Ve 8tiedu, due 21. derViaa 1944.

Karel H. Chernosky

F. K. Bueek

Br. Karel H. Chernosky naroda se na male fame nedaleko Kenney, okr. Austin, Texas, 1. ledna 1885. Jeho otec Anton OernockSr pochazel ze Vsetina, Morava, 6sR., a jeho matka Frantiaka, rozena tillerova, narodila se nedaleko Cat Springs nebo Novem Ulmu r. 1853. Jeji rodiee Josef a Rozalie Sillerovi ptistehovali se do teto zeme z eermne od Lan gkrouna, 6echy, kolem 6. ledna 1852, a usadili se blite Cat Springs, v okresu Austin, Texas, tedy, byli zde jednimi z divnYch pionyra texaskYch.

byl narozen 12. imora 1878 z rodieil Karla Budka a Barbara Matula.

Jelikat byl jsem nejstar gi syn z rodiny 10elenne, musel jsem tetce pracovat v ttlem di. aviak po vzdelani jsem vidy Kdyi mi bylo 17 let, mladti bratr Ed ut byl dost silnY orat, tatik Franka pusti s Jim Jalufkou a Frankem Havlem do Baylor university. Tam jsem vychodil tit zimy a vydobyl si garvni .ttidy vysvedoeni. Take jsem vychodil dye fetii gkoly ye statni university.

V roku 1898 zadal jsem vyueovat na Kornenskeho lkole nedaleko Moulton, kde jsem vyudoval 23 let nentetrtite. Kdyt jsem ptestal, byli jsme tti uditele a nyni maji Lest a vyudui' 11 ttid.

V roce 1902 jsem se otenil s Anetkou Kiupalovou. Mame tti hochy a hoLku, a vale/ii jsou elenove naafi Jednoty, v gichni maji ditky, a ty jsou take eleny naafi Jednoty.

Pfestal jsem vydeovat, ne Sc se mi to nelibile, ale chtel jsem dati svYm ditkam co oheri nespaii a voda nevezme, a to mi nebylo mania na KOraenskeho gkole, kde se v to dobu vyutovalo jen 7 ttid.

Nastehovali jsme se do Hallettsville a zadal jsein klerkovati pro tide, at se mi nahodila ptiletitost vykoupiti malY obchod a ten jsme take zvetaili a zvelebili, ze dva synove mne neopustili co se narodili a maji price dost.

V roce 1910 zapisoral jsem let lety census.

Byl jsem 8 let na okresnim gkolnim vybote; 12 let taj. Akolniho mestskeho vyboru. V minule valce svetove jsem okresni potravinat a v tete mne draftovali na Selective Service Board. Byl jsem d ye leta ptedsedou Chamber of Coinrnerce, sloutim 13. rok co radni mesta Hallettsville a jsem mistoptedsedou Hlay. du.

V

Br. Chernosky pochazi z eetne rodiny, ma etyfi bratry a etyla sestry. Vyrostl na farms, kde zkusil, teakou praci co zemeryjec, ponevadt pracoval na farms mimo zimnich mesica, kdy pracoval co klerk v obchode v Pleasant Hill, Kenney a Bleiblerville, Texas. V Pleasant Hill sloutil co prodavae tit rozdilne zimy, jednu zimu v Kenney a jednu v Bleiblerville, a d ye zimy navetevoval Draughon's obchodni kollej v Galveston& To bylo v letech 1902-1903. Kdyt graduoval obchodni kollej,ueil se knihvedeni po mnoho tYdria a pak se vratil domfi, kde po odpoeinku cestoval.

Jeho touhy se mu spinily, nebot' 1. ledna 1907 vstoupil do muaske akademie v Austinu, aby, se pfipravil na vstup do Statni university.

Ponevadt byl pilnYm studentem, po graduaci z austinske mutske akademie, kterou snadno progel, v roku 1908 vstoupil do statni university, kde zaeal studovati vedu. Na to v roku 1909 zaeal studovati prava a jit v late 1912 slotil pravnickou zkougku.

Jako mladY a snaaivY Koch, maje radost z spechu svYch studii, podal provozovati priva v okesu Fort Bend, naeei se mu dostalo destneho mista, kdyt byl lidem okresu Fort Bend zvoleii za okresniho soudce, kteret cti se dostalo zfidka nagim krajantra v Texasu. Dfive ale, netli byl zvolen okresnim soudcem, sloutil co avernik Lkolniho vyboru neodvisleho Lkolniho distriktu v Rosenberg. Kratce co opustil soudnickou stolid okresu Ft. Bend, byl zvolen ptedsedou odboru vzdelani taloa okresu a sloutil v tomto afadu at do r. 1924, kdy odstehoval se do Houstonu, kde se venoval pravnicke praksi.

V r. 1928 byl jmenovan guvernerem Moodym do statni gkolni rady. Kratce na to nastoupil tad a byl Menem teto rady ai do 1. btezna 1933.

Za jeho atadovani zavedeno bylo udeni eegtiny na, natich sttednich gkolach. Pozdeji jeho pfieinenim se stalo, ze na gi eegti studujici na sttednich gkolach obdrteli &site udebnice zdarma.

Br. Chernosky pomohl zalotiti Liberty Loan and Building sdruteni a zaroveri mestske pojiataijici Sdruaeni SVPS. Vtdy se zajimal o blaho deskoslovenkseho lidu a jest vtdy pohotov se ho zastati.

Br. Chernosky jest SvobodnYm Zednitem, Shriner, a elenem ne.sledujicich spolka: SPJST., Modern Woodmen of America, Odd Fellows, Sons of Herman, Polish National Alliance a elenem Presbyterni cirkve.

Jest tenat a otcem dtyt ditek.

Co ptedseda SPJST. slouti od roku 1924, byv zvolen ve sjezdu v Houstonu.

V Inflate v "Protektorate."

New York. (oTK.) — SvYcarskY tisk hlasil 25. kvetna, to "protektoratni" Narodni banka ye aye zprave z konce dubna uvedla, to je celkem v obehu bankovek za 24,833,000,000. Krome toho je v obehu statnich apisO za 4,310,000,000 a jinYch zavazkil za 8,292,000,000. V roce 1938 dosahl obeh penez dastky 6,950,000,000; tehdy obetivo bylo v platnosti v cele 6eskoslovenske republice, zatim co nynej gi zprava Nitrodni banky se tyke jen azemi tak zvaneho "Protektorittu," jehoa podet obyvatelstva je jen asi polovina, takte by nemelo byt nyni v obehu vice, net asi puletvrta miliardy korun. Jit podle takoveho jednoducheho srovnani Ize poukazat na rozsah inflate, kdy jit samotnY poeet obetiva stoupl na vice net desetinasobek. Pfi tam nerd vgak motno odhadnout, jak dalece jsou spra y ye zpravich Nirodni banky,-nedislceuvden jet je zcela v nemeckYch rukou.

Jos. Koliha, m Narozen dne 27. tijna 1902 v Chicago, Ill. Otec mel zde krejeovskou dilnu. Tuto prodal a odstehoval se do statu Indiana, kdyt byl Josef asi 5 rokft start Zde otec pracoval pro teleznidni spolednost a na podzim roku 1915 v mesici listopadu se rodina Kolihova stehovala, tentokrat dci Texasu do okresu Bee, kde pti mesteeku Skidmore se usadili na farms, kterou zde otec pfed &sem byl zakoupil ya kde dosud rodiee a sestra bydli.

Josefa vtdy zajimal rolnickY aivot. AC zadattky zde v nave krajine byly dosti nemile, Josef na ne vzpomina s laskou a *take., "naueily nis vytrvat a aetfit."

AC Josef se venoval rolnieeni, vady na gel das venavat se pro spolkove a narodni podniky. Po 15 rokO byl vYpomocny rozvalee venkovske posty. Drie 5. dubna 1925 stal se dlenem fadu Slovan Jiha eis. 26. SPJST. Jiz hned v priSti scht zi obdriel (itad prtvodeiho. Od toho dasu zastaval kaadY Mad tadovy krom pfedsednictvi. Nyni zastave. (dad tajemnika a pokla.dnika. Patti ku zdej gi odboece SACT., kde jest tajemnikern.

Take byl odhadeim pro zdej gi spolek RVOS. a take gkolnim dozorcem v osade Olmos. Lea pfed &sera musel tyto prace zanechat nasledkem ptijmuti noveho zamestnani. Br. Koliha na podzim ptijal zamestnani v obchode Piggly Wiggly v Beeville. Odstehoval se s rodinou porastb.yajici z mantelky a ttech ditek na, malou farmieku pti hranici mesta Beeville.

Br. Itoliha take po dva roky pra.coval pro vladni odbor AAA. "Vtdy jsem hledel, co komu sprivne pattilo, aby dostal, at' to byl kdo chtel," NO, Koliha. "A musim Het, ze jsem byl velice obliben jak rolniky tak na zdej gim Made AAA." tlad pokladnika 111. ttadovny nastoupil v dubnu 1943 a mimo povinnosti tohoto atadu byl tediteli povefen fidit odbor dobrovolne nemocenske podpory.

V Lasko, k vlasti, laska nejsvetejal; laska k rodu, cit nejrnocnejii; nejvic nadtenYch ma bojovnikil, nejvic mudednika. — V. Furch.

Ve sttedu, dne 21. eervna 1944.

VESTNiK

2ivotopis John F. Chupicka

William IV Cherneskir

Br. John F. Chupick, tajemnik Hlavni tikadovny Jednoty, narodil se na forme nedaleko Ellinger v okresu Fayette, Texas, dne 26. biezna roku 1889. Je potomkem prvnich deskych texaskYch pionYrti. Jeho matka byla rozena Sebestova.

Dr. W. A. claernosky, lekaf, elen Stabu King's Daughters nemocnice a spoleenik King's Daughters kliniky v Temple, je narozen v Texasu.

Narodil se 24. Nile. 1889 v Kenney, okres Austin, co syn Josefa a Frantieky Chernoskych.

Dr. ChernoskY studoval lekatstvi na texaske universite a graduoval roku 1911. Po graduaci odebral se do Chicago, kde dva roky studoval v nemocnicich — m y. Josefa a sv. Vincence.

Roku 1913 zapodal vlastni praksi lekakskou v Temple a okoli, pokraCoval v ni at do roku 1917, kdy prikazan byl k armade u lekarskeho sboru. V eervenci 1918 odejel s divisi do Francie. Prevzal vedeni 114. polni ambulance a slouZil v Elsasku, pozdeji v pamatne Meuse-Argonne kampani. V listopadu 1918 prika.zan byl co kapitan armadnimu lekarskemu sboru a v dervenci 1919 vratil se se svoji divisi domfz.

Kapitan Charnosky po skoneeni jeho vojenske povinnosti mel prvne styky s King's Daughters nemocnici v Temple co lekat usedlik. Roku 1920 utvoril spoleenictvi s lekati McCelvey a Pollok, roku 1928 tito s dalSimi lekati zaloKing's Daughters kliniku, jejiL lekotem je dr. C'nernoskY.

Jeho predkove (rodiee jeho rodieu) TomeA Chupick s jeho Zenou Rozinou (rozene, Vitko.z HoSt'alkove na Morave a Pavel Sebesta s jeho aenou (rozena, Pagadova) ze Zadveric na Mora.ve, preplavili se do Texasu na to same lodi, s jednou z prvnich vYprav desk3ich pristehovalcil do Texasu, ku sklonku roku 1855. Po nekolika tYdenni plavbe na plachetni lodi vYprava tato pristala v Galvestonu, pak se preplavila na nejakem alunu do Harrisburgu (mesto Houston v to dobu jeSte taktka neexistovalo), a pak z Harrisburgu, na vozech taZenYmi voly, dostala se do okoli, mezi nynefSim Cat Spring a Miliheim v okresu Austin, kde tito prvni pkistehovalci stravili prvni zimu v Texasu.

Nasledujici jaro Chupici se odstehovali do Stareho Ulmu (blizko nynejeiho New Ulm), kde se jeho otec narodil a kde d ye zimy chodil do .nemecke ekoly, a pak po obdanske valce se latestehovali do okoli Veseli v okresu Washington (nynejei Wesley), kde ji2 byla vetei deska osada.

8ebestovi se odstehovali ptitti jaro k Biegelu v okresu Fayette, a potom asi za d ye leta se tee pkestehovali do okoli Veseli v okresu Washington, kde se narodila jehov matka, a kde ona chodila do ekoly, kterou uditel Maeik, snad pr y -nideskYuitelvTxasu.

Jeho rodide nejdkive bydleli Veseli. pak se odstehovali do Brenham, kde jeho otec Jan Chupick byl zamestnan v obchode asi d ye leta, pak se zase odstehovali na svoji farmu pki Vesell a konedne roku 1883 se odstehovali k Ellinger, kde on se narodil. Co ekolak chodil nejdtive do obecne ekoly na Ellinger, pak do vyeei gkoly v La Grange a pak do obchodni kolleje.

Po smrti jeho otce v roku 1905, kdy mu bylo asi 16 let, prevzal vedeni jeho rolnickYch zajmii a civil tak o2 do srnrti sve matky v roku 1931. Pri torn byl v obchode na- Effinger, pak byl pokladnikem (kasirem) banky na Ellinger, pozdeji v La Grange a pak zalozil Fayetteville State Bank na Fayetteville, v to same budove, kde bYvala Hla y. tradovna nas! Jednoty. Pozdeji byl zamestnan co statni bankovni prehlizitel odborem bankovnictvi, kterY Mad zastaval a2 do nastoupeni vojenske sluny v prvni svetove valce.

Medil po,syYch pkedcich "pionerskeho" ducha; v2dy jej zajimaly nave kraje a budovani techto pro osadniky a proto po valce dal se do kolonisadniho neb pozemkoveho obchodu v raznYch mistech Texasu. On r2cly bral zajem o net deskoslovenskY lid a byl ptitomen taktka ka2cleho sjezdu naeeho deskoslovenskeho lidu v Texasu po poslednich 25 let a ma eirokou znamost mezi naeim lidem v'eude v tomto statu.

Na XIII. sjezdu naei Jednoty byl zvolen tajemnikem Hlavni lItadovny.

Jeho rodide byli za sve doby tea Airoko znami po Texasu, neb k nim a s jejich pomoci ptistehovalo se sem mnoho a mnoho naeich lid! z Evropy. Byli zakladajicimi dleny naSi SPJST. v roku 1897, a on je jejim elenem od 13 let.

V Nemecke vojsko "navStevuje" mladez na Morave.

New York. (CTK.) — "Der Neue Tag" hlasil 23. kvetna, ze odil nemeckYch peeich adernYch jednotek z fronty pod velenim kapitana Hochgraetze, jen2 byl vyznamenan rytitskYm kr12em je na navgleve v Brne a okoli, kde pry chodi po obcich s nemeckYm obyvatelstvem, aby pfedevSim "navazali styky s mla.de21."

V TeZko jest a skoro nemo2ne, aby elo yek v ti toho urneth sobs nahradil, ktereho2 v mladi zanedbal.

V adnemu se neposmivej, pomysle na to, cot se komu prihodilo, ze to dekati

Dr. ChernoskY honosi se elenstvim reznYch lekatskYch spolednosti. Je elenem Americke lekatske koleje a Lady daleich lekatskYch organisacl. Jeho zkuSenosti v ohledu zdravotniho stavu obohaceny byly praksi, nebot' celou tadu let zastava mistniha zkueebniho lekake nekolika pollet'ujicim spolednostem i spolkovYm agenturam.

V

Partyzin se zrocli.

"Povstarite a odporujte se zbrani v ruce. oas jiz nadeeel. Jen bojem uchranite 2ivoty svoje, 2ivoty rodin, vesnici ci !nest°, ktere bude chtit znieit v deliriu konce te2ce ranend, ustupujici nemecka bestie."

Takova, slova jsou nyni pronagena dome. Jake bude reakce? Je mo2rio tacit ted'?

Jak na nas slova presidentova na podzim r. 1939? "Svoboda se rodi jen ve stalem a rl. nr{rn boji, prova.dejte tento boj veude, kde stojite!"

Chteli jsme vytrhnout z polStaffi kfesla pistoli tam ukrytou, skoeit do ulic a vraidit ty panovadne trubce v hnedYch ko'eilich a dernYch kabatech. Chtelo se !lam spustit v noci na stkeee ekoly poplachovou sirenu, vyvolat paniku a mlatit Nenace, a moll jsme 60 kilograme dynamitu, v posledni chvili jsme to zachranili a ye starem sporaku na rudnim voziku odvezli. Tim dynamitern mel vyletet prvni most.

"Jste blazni," okkikuje nas stare!. "Jests ne," tekl velitel.

Tak tomu bylo pied pill pata lety.

Kdo slytel vYzvu nynejei? Zas pkedevtim nejak'y odbojny duck, ktery riskuje apravu kratkovinneho ptijimade. "Zadnete!" — to je sttel, to jiste zaptsobilo, Tide se zamysli a seine rychle dozraje.

A skutedni vlastenci v podzemi, o nich2' Vielite ty eetne nedokonale filmy — ti zroasobi sve !hill A bude to jejich viterstvi, jet jednoho dne vykrikne hrdiy tisicia. Ale zatim jejich jmena suSe vytkne protektoratni rozhlas v seznamu mrtvYch. Jak se zrodi partyzan? Kdo jim bude? Asi dlovek, jen2 z mnohYch davocle odlo2i veechno sve pohodli, sebere s yYch pet evestek, k tomu neco na zabijeni a pejde do less. Devody: pHlieny zajem nemecke policie nebo Gestapa; hrozici prace v nisi; nebezpedi nuceneho vstupu do nemecke armady nebo jakakoliv jina situace, kterou nellepe vyteei zmizeni.

A pottebujeme tisice Janoeike, aby se eiroce rozkrodili tam kdesi nahoke na Ora yske Magute, praskli eakanem a ktikli dole do Povai: "Na Kysuci pana neni — co by ma dal do Yazeni!" Pottebujeme tisice Jana Smudku. kteti by se rozbehli ze Sumavy s pistolemi v rukach, aby jasne vyznaeili pojmy svobody dirami do kosmatYch lebek Germane.

Raymond A.

novskST

Bratr UrbanovskY narodil se na forme nedaleko West 11. listopadu 1901 zrodida Jan UrbanovskYch, desl:Ych pionYrt. Oba jeho rodide narodili se v Texasu, otec v okresu Washington, leko West 11. listopadu 1901 z rodidil Jan Urbadila se u Ellinger, v okresu Fayette v r. 1830. V roku 1908 br. Urbanovsk3'7 odstehoval se s rodiei do okresu Baylor, kde 2i1 do r. 1915, v kterern se ptestehovali zpet do West, kde se usadili nedaleko osady Tours a na tCto forme mlady hock 2i1 o2 do r. 1921, kdy se rozhodnul nabYti obchodniho vzdelani a vstoupil do obchodni Skoly Toby's Business College ye Waco, kterou s prospechem proeel.

Tehdy mu bylo 19 let a take podatek cesty, ktera jej zavedla a2 do Hlavni noel atadovny. fined po vyjiti kolleje stal se knihveclou tehdejSihc velikeho stfifmiho obchcdu y e West, znameho The Star Store. V tomto postaveni slouZil do roku 1927.

Ponevad2 br. U-rbanovskS7, jako vSichni, kteti tou2i po zlepSeni sveho postavehi, odebral se Co.) Houstonu, kde pita' zarnesthani v Newark Shoe Store, u firmy, vlastnici ietez obchodu s obuvi. Po trech rnesicich co pine.avaC, firma tato jej ustanovila vcdouchn jednoho z tahto obchodt, ale vzdor tomu, ze nerad, musel zanechati tohoto mista, pondvad ki.ana neslou2i10 jeho zdravi. Na to pkijal misto v Hillsboro v departmentnirn obchode, kde pracoval do roku 1931. Tehdy se mu naskytla pill zito t osamostatnit se a proto stal se spolakOitelern krejaovske dilny ye West s br. Emmettem Bartonem.

V roku 1933 pteyzala mestskou vladu ye West nova komise, a site Jim Maresh, co mayor a Aug. J. Morris, co jeden z kornisal'a, oba Oen' SPJST. a G. B. Helton, co druhY komisak. Tato mestska acIrninisto ace ustanovila Ceskaho !nestskeho tajemnika br. Roberta Cervenka, jen2 se vzdal ye prospech br. Joe Vitka. Za nedlouho bru. Vitkovi se dostalo povyeeni v kancelaki naSeho okres. odhadeiho a vYbereiho dani co pHruel, a proto mestska administrace re muscle ohiizeti po jinern sekretati, a poneve,,d g znala schopnosti br. Urbanc,,vsk6,ho, jej, aby mist° toto pti,ial. Od to ds,by uplynulo terna 10 rokri, tri starostove rnesta West, a dvoji kornisabyli vymeneni, ale br. UrbanovskY zastal stale na sv ern Iniste, ponevad2 vykobaval sve povinnosti svedomitd, a pootive, a2, byl zvolen v pravidelne schazi HI. trtadovny a sboru teditelt adetnikem.

Br. Urbanovsk3i jest dlouholet34n nenem du West Cis. 36 a po mnoho roku sloueil mu co adetnik.

Loni dne 4. rail olenil se, pojav za man2elku sl. Hattie oodkovou z West, Tex. Budou partyzani, vyrcji so Pedlive si ptipravi svaj vak, vydisti pueku p''t; let zakopanou ci pistol!. Poezchavavaji pot! ,T 611 3- .vdci, domluvi se s karnarady a jodnoho dne z.nizi "U zeleni pani."

Nekdo ani tak se noptiprovi utede v pracovnim plasti, zadnim vYchodem y nebo vyskoei za svitani poloobleeen bkn(-n, kdy2 si pro neho pfichazeji . .

Pak zaene snad druha fronta, ale jiste Rusoye budou bllz, snad i ye v3kthodni easti republiky. Potom u.2 tisice budou mit zbrane a odlehle, hoinate kraje vypadnou Mincum z rukou.

Snad piijdou shbone zbrane vzduchem. Tlak vzbudi protitlak a krvava, skutednost ptivede nove mute. Bude otevteno vnittni fronta a hromadne p•pravy a vraf:;deni vlburcuje i ptipadne zbabelce.

Shad !lad° tekne, kde vezmou zbrane a jak bojovat proti tannin bez veeho vYcyiku a umu?

Dnes, v dobe ruskych partyzana, jihoslovanske lidove armady a veech partyzanskYch skupin v SavojskYch Al-pack, neni mnoheho tteba, deho' bYvalo zapotiebi Idea vede a yitezi, idea cla mu2tim, kde vzit zbrane a jak jich unit.

V Bohatstvi v rukou elovelta nerozumneho jest jako nut v rukou ditete; oberna to ,§koli.

VISTNIX

Po tingeti letech vstupuji Ka.rpaty opetne na scenu svetovkch valeenych dejin. Znovu, zadinaji boje o jejich prasmyky. Tentokrate po tieti vstupuje za poslednich 100 let ruska, armada do Karpat. Sbory gen. Pa gkevide v r. 1848 tahly na pomoc rakouskemu cisati proti mad'arskkin povstalcurn. V letech 1914-45 carska armada se marne pokougela o ptekroeeni Karpat. A dues Ruda armada dospela nezadditelne k hranicim Podkarpatske Rusi, oeekivina bratrskkm lidem, kterk svkmi partyzany pomahe, jejimu viteznemu postupu. Mad'afi nikdy naziskali srdce karpatoruskeho naroda, ktery po staleti odolaval pomad'artteni a vidy, hied& settast tisnive mad'arske jho. V minule voice zaplatilo ptes 44 karpatoruskkch vlastenct lavavou dafi za skutedne nebo dornnele velezrady na mad'arskern kralovstvi a jeho armade.

Pan farat R. ye Volosiance bkval tivou kronikou 'Mocks., ba 3 dale Vrchiaviny. Znal kraj jeho lid, kterk mei rad a jernut rozumel daleko lope net mad'arske fitady. Ac konservativni at do kosti, dovedl shovivave ptehlitet nenivist svkch farnikt vuci v gemu mad'arskemu. Za ruskkch invasi ztstal jako jediny z vrchnosti na sve fate a se svkm lidem. Na fate a ye &kola byla ubytovana rak.-uherska velitelstvi, od nicht se pan farat davedel leccos, co melo ztstat utajeno. Hlavne, kdy se pani od gtabu napili a byli pak sdilnejgi Nebylo proto divu, to historie protkana pametnai pana farate, skktala vdeenou latku k vypraveni. Tragickk osud 2 mlynaft ze St. a L. v podani pane foxglove vypadal jako finale vlasteneckeho odhodla.ni a odvahy a ne jako eerna, zrada na mad'arske armade, jak to tvrdilo kratke odtvodneni rozsudku nahleho soudu budapettske divise.

Pan farat vyprivel asi toto: Za svetove vojny ptigli k nim Rusove celkem ttikrate. Po prve v zaii 1914, kdy obsadili utockk prOsmyk. S pohranienich vrch0 vysilali jen vetgi kozacke hlidky dolt do fidoli. Pechota nepostupovala, ta se zakopavala na prtsmyku a sousednich kopcich. Pied ruskou armadou, uprchli mad'argti detnici, finaneni stratnici s uciteli i notati at do Uthorodu, tehdej giho Ungva.ru, zanechav ge svoje niady a celk kraj svemu osudu. A jak rak.-uhersk.a posadka, vetginou staff honvedi od uthorodskeho pluku, pied kozaky utekli at do Berezneho. Ji, odevzdan do yule Boti, ztstai s nejmlad gi dcerou na fate.

Tak jsme tilt nekolik dna bez volnosti mezi dvema armadami, ktere byly na kilometry od sebe vzdaleny. Zadatkem kijna pti gly oddily rak.-uherske armady od Uthorodu, aby vypudily Rusy z utockeho prtsmyku. Byl jich pry celk armadni sbor, kteremu velel gen. Kraus.

Velitelstvi bylo ubytovano na fate a ve akole.

Pod gen. Krausem byla budapett'ska divise s urozenkm velitelem arcivevodou Josefem a 38. honvedska divise s gen. Horvithem. Pamatuji se, to veliteli 23. a 22. h.onvedskeho pluku ze Sedmihrad byli dva plukovnici Szotak a Csermak, oba puvodem Sloraci. Gen. Kraus je mel velmi rad, hlavne Csermaka, kterk byl stateen 'y vojak. Csermak padl pozdeji u volosianeckeho viaduktu a pohtbil jsem ho u nageho kostela.

Zato vgak nemel rad arcivevodu Josefa a svou neptizni se mod netajil. Arcivevoda take nikdy k nim na faru nepti gel, posilal vidy sveho za,stupee.

Na Utoku letela ruskA 2. kubansaA •divise, ktere .velel gen. Pavlov. To nim vypriveli vousati, kozaci, kteti k- nim dojitdeli, dokud Rakugane a Mad'ati. Kozaci se chovali ke vgem veirni ptatelsky-a tvrdili, ze po vojne bude u nos car panovat a cirkev bude pravoslavni.

NAM Verchovinci hledeli na kozaky jako na sire bratry a osvoboditele — to byl hlas krve, kterk tak velel. A krev nent •.• •

zni6it nebo zajmout celou ruskou divisi. Den iitoku byl stanoven pavodne na 4. Hien 1914.

Vg echny vesnice kolern dokola byly piny rak.uherskeho vojska. Po snehovkoh vanicich nastala obleva a nad celkm krajem visela husta mlha. Za takoveho poeasi bylo tetko se vydat do hor zkugenkm horaltm, natot pak vojakum, kraje neznalkm. Vg ak take oddily a hlidky arcivevodovy divise nekolikrate zabloudily a za 24 hodiny se nedostaly ani na pul cesty. Mapy nebyly nic platny a tak nastala shafika po zkug enych vtdcich, kteti by se v hustkch horskkch hvozdech vyznali. Dobrovolne se nikdo nehla.sil k tato slutbe, ani za slibovanou odmenu. Vedel jsem dobte, prod. Takovy dobrovolnik by V obci vice neobstal. Mne na Stesti pans od gtabu o pomoc neprosili. Tetko by bylo odtici, ale tetg i by bylo Mei pravdu, jak se vlastne veci maji.

Veru, meli by pramalo porozumeni pro naladu na:sich Vrchovincii.l:Ttok musel bkt nekolikrate odloten pro neptedvidane ptekatky a rozeileni dilstonjici gtabu radili v ge motne i nernoine rozmrzelemu generalu Krausovi. Nakonec Jeden z plukovnikt od arcivevodovy divise dal polnimi detniky zavolat starostu, jemut kratce rozkazal, aby se za pal hodiny vratil s dvema spolehlivymi vedci, jinak ze ho da na nejblitgim strome povesit. Bth sud', jak se to stalo, ce volba padla na dva mlynate ze sousedni St. a Liskovce. Snad se ptipletli do cesty a jako piespolni se zdali bkt starostovi nejvhodnej gi. Ptivedli je na faru, kde s nimi jednali velmi kratce.

Vymluvy a namitky nic nepomohly. Museli lit, ani rozloudit se nesmeli. A at' si daji dobrk pozor na cesty — jinak budou viset! Oba mlynaii mnoho nerozumeli z toho, co jim tikali, ale kdy jsern jim vysvetlil v jejich matet gtine, od jde, posttehl jsem v Bed'ovkch oeich zablesk plaminku, ktery nesliboval nic dobreho. Znal jsem Bed'u od gkolackych let a na Verchovine se dorozumivaji lepe pohledem net slovem. Lee cos jsem zatil a videl za ta dlouha beta v nagem kraji, ale citil jsem, to mi nee° unika, kdy mne Bed'a potadal o potehnani, kdyby se nahodou s nim new stalo . . . Na dlouhe tedi nezbyvalo dasu, hnali je za zbloudilymi vojaky kamsi nad Bystrou a Seerbinou. Na druhk den byl ureen fitok a easu zbyvalo jen malo. Na velitelstvi bylo toho dne jako v itle. Telefony zvonily a bzudely, jezdci se dvete ani netrhly. Sam Kraus snad ani oka nezamhoutil.

Ptigtiho rana je gte za tmy se rozhoukala dela kolem prtsmyku a na obou stranach jako by chteli vysttilet v gechnu munici. To byl inrod k velke bitve o utockk priismyk a znideni Paviavovy, divise.

Kdyti palba ustala, bylo sly get vzdalenk praskot pugek. To meal vlastni boj. Hodiny dekani se vlekly a na velitelstvi nemeli zpra y. Ty pHchazely at k veeeru a nic podstatnerio netikaly.

Od arcivevodovy divise zpravy nedochazely vubee, jako by Old divise zmizela se sveta. Dlouhe mideni nedalo tugit nic ptijemneho pro pa,ny na veltielstvi. Teprve pozde vnoci velitele obchvatovkch oddilt, to v mlze na pOlskkch svazich Karpat a kdy dorazili na smyk, nagli jit jen prazdne ruske zakopy. Pavlov tedy unikl z hrozici klieky, zanechav sotva 50 za.jatcu v rukou mad'arskych divisi. To se tedy rovnalo Upine poratce rakousko-uherskkch Utodnika. Na velitelstvi panovala zla nalada a Kraus ptimo zutil.

Vzpomnel jsem si na oba mlynate a blesk v Bed'ovkch odich. Mldel jsem a snad jedink tomu Amu rozumel.

A u arcivevodovy divise? Tarn pan viniky neuspechu velmi brzy. Bylo mnoho tech, kteti pak vypraseli, to mlynati se stali obetnimi beranky a dostali se na gibenici nevinne. Vedel jsem vice, ale mldel Vite, to Bed'o a Lukas" byli hrdinove. Nezradili svtj narod. Tomu se musi rozumet. Vrchovina a jeji lid jsou tajernnejg'i, net by se mnohernu zdalo. Krev neni voda, jak tika, zdej gi lid. Tak dovedli umirat jit otcove dnegnich partyzant.

V

Podia lerause4 plainf Met hotrvéitt divise napa.dnout Risy zptedu a vojska a.rciveyodylosefa mela soutasne obejit huste porosilkmi a zasnetenkmi vrchy prase ktidlo Pavlovovo. Mad'ati chteli Rusy vypudit z prtsmyku a hlavnt

Ptatelstvi — tot' bunko tivota, ktere nikdy, nezachazi. * * Moudd jest ten, kdo z malitkosti radost derPia

Tak urnirali otcove par-. tyzanii.

Ve stiedu, dne 21. Cervna 1944.

Tii prusmyky.

Ruda armada bliti se k hrebentlm Karpat k nazi hranici, ktera jiz v minule valce byla dejigtern krutych boju. Ze severni Halide yedou na Podkarpatako horami tti iraYIEY, briny do velke mad'arske kotliny v potiei Tizzy a Dunaje.

Nejvkchodnej gim prtsmykern je prnsinyk Jablonickk u Jasiny. Jest chranen k jam nekolikanasobnou kulisou ptienich pohoti, ktera dostupuji vkge at 2000 metro. Prtsmykern krome teleznice Lazedeina-imir-Jasina-Rachov-Marmarogske. Sihot' vede tot giroka, silnice. V zime roku 1914 pronikly mice kozacke oddily bez piekaiky at k Marmaro gske Sitoti.

Ustoupily vgak bez boje k vrchtun severne od Jasiny, opirajice se v tkle o podelna pohoti u 2abis a Delatynu. V trioru 1915 zatladila armada generala Pfanzer-Baltina Rusy at k lDnestru. Kdyt po stkidavkch bojich byla v roce 1916 fronta v ustalena, tahla se rakouska obranna linie ptes 6ernou Hort do Halide. Ja.singti a rachovAti Huculove ruske armade ochotne pomahali. Po jejim ustupu byla jich dela tada odsouzena rnad'arskkm bonvedskkm soudem na smrt a v Jasine popraVena. Some odboje vzklidilo v Jasine opetne roce 1919, kdy se Jasing ti u rozvodi Bile a Oerne Tiszy postavili okupadni rumunske Jejich odpor byl zlomen at po del gi dobe.

Rumuny internovani Huculove byli pak propugteni na piani rumunske kralovny.

Druhk priisrnyk, prilsmyk Beskdydsky u Volovce, byl v rode 1914 nakratko obsazen ruskou armadou. Z Volovce vede pies Skotarskk teleznice do Lavoszneho v Hanoi. Silnice prusmyku vede ptes Nitni Verecky Zvadku. Proti Rust= tam stala armada generals. Hoffmana a east nemecke armady gener 'ala Linsingena.

Mezi obema temito prasmyky jest ptechod, kterkm vede jen fig ska silnice z Volovce ptes Repinne a Majdan. Na piedhodu byla fronts ustalena ptesne pod& haliesko-mad'arske hranice. Jeden eas frontu zde drtely pluky plzeriskk 35. a jindtichohradecky 75.

Tteti duletitk priismyk, Utickk, spojuje trati a silnici oblasti Novk Sambov s oblasti Valky Bereznk Pereein a Uthorod. 0 Utovskk smyk byly svadeny prudke boje na podzim 1914 a Wayne na jafe 1915. Velitelem rakouske armady byl general Ezurmay, kterk byl za obranu prtsmyku vyznameno.n a ueinen baronem "z Utoku". Hlavni napor ruske ofensivy vedene v ramci ofensivy Nikolaje Nikolajeviee, byl namiten proti masivu hory eremcha, ktera ovlada giroke okoli prtsmyku. Tisice tam pohtbenkch vojakt obou armad svedei o urputnosti boju vedenkch pievaine za tticetistupiiovkch mrazt a \ramie. Ala ruske strane byly zasazeny tti armadni soory, ktere se stfidaly v ittocich, na rakouskem frbodi byly v °brand etyti divise. Pti jednom Atoku se dostala rusk& armada z boku at ptes vrch Javornik, vzdalenk vzdug nou darou jen "zest kilometrt od Mho Berezneho.

Mad'ati vybudovali v okoli Ute nekolik obrannSrch pasem, jet nazvali liniemi Arpadoy ou a Telekiovou. U velkeho Berezneho a Pere8ina postavili jit v roce 1939 rozsahie kasarny, dye polni letig te a nekolik pomocnkch. teleznient trat' Jest v puslednim fiseku lehce zranitelne.. Viadukty jeji se pnou ye vkgi. 57 at 61 metre a celkem Best tunelt jest stale napadano partyzany, kteti jit z minule valky znaji jench dtlettost a zranitelnost.

Ruda armada, moderne vyzbrojena tanky a letectvem, snadneji zdol g, nesnaze terenu, hlavne bude-li neptatelskk tkl ohrotovan partyzany. Po padu Utickeho priismyku by mad'arske armade zbyla druhi. linie, tahnouci se u Pereeina, podel udoli hay . Turje a ;PI* ralicf se na severni stra.ne o inohutnY rnasiv hory Smatovic a Poloniny Rome. Padla-li by tato posledrii obranna linie, otevtela by se ruske armade cesta do uherske roviny. — (Nage Noviny, Londkn.)

• V Sam svobody kdo hoden, svobodu zna vaNtt katdou; kdo ho pout jima otroky, sam je otrok.

— Jan Kollar.

Spojene Stity ye valce.

Otakar Odlo2ilik.

Je dostateene zna.mo, ze za mnichovske krise 1 v roce 1939, ph nemeckem vpadu do Prahy stejne jako ph invasi Po/ska, Spojene Etitty nebyly ptipraveny na zasah do vojny, kerY by se aspon vyrovnai Utast v prvni svetove value.

Nedospeli bychom daleko, kdybycliom rozbirati otazk y odpovednosti za ten sta y. Sotva by se take podatilo najit vinika tak, abyehom na neho mobil ukazati prstem. Trochu viny spadne na diplomaticke zastupce, kteti yeas nbili na poplach. Trochu bychom asi phlidern v Usttedi a na vedoucich mistech y e spolkovYch uitadech, kteti dostatedne nezvazili varovne hlasy z tak dfiletitYch mist jako byl Berlin, Praha nebo Vartava. New bychom reservovali pro volene zastupce, kteti si pied svetovYmi problemy vedome ei bezdely zakrYvali zrak a kteti spite podlehali a povolovali veiejnemu mineni, net aby je p •etvafeli a urdovali. Nejvetti podil vtak zustava obyvatelstvu, ktere se kolem poloviny thcatYch let jakt tak probralo z potizi, zavinenych velikou hospodatskou krisi, a ktere si nic neptalo tak jako mir, obnovu hospodaiskeho blahobytu a takovY zpOsob tivota, kterY se obydejne ozriaduje pojmem "American way." 6tenati, nechtej po nine, abych ti tento pojem vymezil a vysvetlil je to jedno z tech libivYch hesel a zatikadel, ktera se vymykaji definici a objasneni.

Otazka, zda by Spojene Staty byly vstoupily do valky, kdyby Japonsko nebylo udetilo na Pearl Harbor, dnes path do historie a do oblasti akademickYch fivah. Niernene zcela nemistne neni ani dnes na poeatku ttetiho roku americkYch vojenskYch akci. Nee° z toho ovzduh. pied 7. prosincem 1941 trva, i dnes a =lie se pteliti i do miroveho obdobi. Je tedy dobte si aspoknektere veci opakovati a ptipominati.

AmerickYm statniktim a diplomatfun, seskupenych kolem presidenta F. D. Roosevelta ho petd japonskym fitokem bylo jasno, to jenom zazrak by odvratil vstup Spojenych SUM do druhe svetove valky. At vyjdou rozlidne do kumenty z poslednich desiti let, bude motno kazati, kolik usili se vynalohlo na srnirne ke g eni mistnich i svetovYch problemfi a aby se vypinily z dvacatYch let, kdy vladl isolacionism a nezajem o to, co se deje ,zi,jednim di druhYm ocednem. Stejne se ukate, to Po katdem vYkyvu svetoveho kyvadla, po katdein ot • esu, phtla reakce a pokus posunouti ptipravy pro valku aspori o krok. Americkemu obeanOvi by ani dr. Goebbels nedokazal vinu na valve, na podnecovani svetoveho potaru. I kdy vtak nebyly Spojene Staty ptimo ohroteny, nechybelo duvodu, kterYmi by se mohly ospravedlniti i horeone ptipravy po technicke strance i pkevYchova americkeho lidu. A piece se stab spite mane nein vice.

Nemusime si ptipominati jenom kratkozraky a hrubozrnY isolacionismus, abychom si zjistili, to na rozpoutani svetoveho konfliktu americka vetejnost ma pranepatrny podil. Prilmerny obCan piipouttel, to nelze jenom netedne k yYpadtlin titodnYch mocnosti jednou tim po druhe onim smerem. S fidasti sledoval osudy deskoslovenskeho lidu za mnichovske krise i za okupace; otfas1 se, kdy na poeitku zati 199 valka v Evrope opravdu vybuehia; citil, to nebezpedi ptiblitilo americkym btehara, kdy se nemecka vojska pkevalila pies Nizozemi a pies Belgii a kdyt padla i Francie, jejit armada vein, i kdy o politickem vedeni mel nevalne Avgal i za boje o Anglil i za draveho nastupu nemeckYch vojsk proti Rusku, na dne due se utetoval riadeJi, to snad pfece jenom nebude tieba na svetova boji gte ameri eka vojska. Uznaval, ze se musi pomoci katde semi, ktera je v boji s Osou, avg ak doufal, ze postaei hmotria pomoc, doda yky yYzbroje, -11stroje a potravin pro vojska na frontaeh i pro lidi v zazemi. Nebyla v torn jen vypoditavost a zaj,em o zisk. Silne se uplatriovalo ptesvedeeni, ze Amerika slugne spini svou povinnOst vet& ohrotenernif iidstvu a zaroveri se nezproneveti vudeim prvkirm sve tradice,.nabidne,-li site yegkerou pomoc valdicim narodfrm a zenifm, a-

stat, podobnY naSlm •adin. VYstraha pied allvgak na bojigtieh plimo nezasahne. ancemi, ktere by ptinate/y trvale zavazky, neUvedl jsem piiklad ze sameho okraje, ne proztratila clocela sve pfisobivostr a pied nespravto '2e bych chtel ospra yedlrioyati nekdej gi nenymi, za vlasy ptitatenYmi vyklady svetovYch zajem americke vetejnosti o svetove problemy, uddlosti a proudil nebudeme imunni ani po tenybri abych ukazal nazorne, jak tetko je zito (Wile ka.tastrofe. AmerickY obean se bude i Skati vetejne mineni ye SpojenYch Statech pro v budoucnu braniti umele propagande, pokunaprostou a neomezenou fidast ye svetove pfivesiti k obrovskeinu kolosu Mittni a Obdan, kterY si pamatuje, ze bud' on sam, nebo zaanlive nevYznamne . zajmy. Ale nic—nebude jeho pfedkoVe odchazeli do Ameriky pied pollvadit vtcnernu vYkladu, Vysvetlovani, upozortickYrri Ci nabotenskYm fitiakem nebo protO„: novani na nebezpedi ze zaludnYch a dobie maby se vyhnul freasti ve valkach kusy uzemf neskovanych zarner0. 'Nic nebude vadit praci sobo jen o prestit to ei one dynastie, reaguje jilidni a poets* ktera by dotvrdila a prodloutila nak netli jsme reagovali v kritickYch letech dnegni dobrou vuli a dnetni spojenecke svazky. doma. Tetko podleha citovYm dfivodum, ye.

Vzpomerime si na to, jak brzo po prvni svetove vgem vetti propagandu, do omrzeni opakuje valve zaCala vojna slovern i pismem o torn, varovna, slova z dob, kdy Spojene Staty vyr0co dale, budeme pal rniti naraz jasno. staly z detskYch tatt, znovu a znovu se doptaV va, zvolenYch zastirpcu a vetejnYch zda vskutku neni zbyti a zda se opravdu musi do boje na nut. Vykroei-li vtak jednou, nema valne chuti vracet se, dokud nebezpeei opravdu Coventry je symbolem toho, to byla koneene nepomine. ziornena nemecka zbrari, jit mel bYt dobyt svet Pied touto svetovou valkou bylo o tolik hate, a byla dobyta Evropa: strach pied rozbotenim ze obraz svetovYch dejin po roce 1918 se pilla znidenim. Lidice, vesnice v zemi obsazene, mernemu obdanovi zpravidla pfedstavoval .ve jsou symbolem nezdolatelnosti odporu evropzktivenem zrcadle. Zatim co jsme se doma teskeho lidu, f kdyt je bezbrannY. Ttetim symbosfli obnovene svobody, a horedne pracovali na lem teto valky je Stalingrad. Ptiklad Stalinyksta,vbe samostatneho tivota, v arnericke mygradu je tak mnohoznany, ze je tetko najit sli z nepatrneho semenka rostly pochybnosti, ptesne onu slotku, ktera z jeho einti uemila stala-1i prvni valka opravdu za to, a nestala-li symbol teto valky a to jeden ze symbolt nejse na mirovYch poradach hruba a nepottebna vedich. ktivda poratenernu neptitell. Proste •edeno: V- jeho pkikladu najdeme totit vtechny ty americkY °bean, zejmena mlo.det si rychle o-slotity; jet tvoti podklad pro nati jistotu vitezsvojili pohrdlive mineni o mirovYch srnionVieh stvi. Katdy z velkYch vykorul teto valky byl ye a jejich tvfircich a vyvodili si z toho rorthanite Stalingrade opakovan a dokonce zvetten a ptezavery, moralni ptiprave na novou valku yevYten. Pro me je Stalingrad symbolem spite na skrz nepfiznive. Bojovat? Za g ? Za repliku popoll vojenskem net na poll vytrvalosti, °betagetilYch a tyrdYch diankt, ktere evroptti statvosti a odhodlanosti obyvatelstva. Stalingrad, nici za zady nezkuteneho Wilsona vpatovali do mesto na front& je symbolem poslu gnosti, vomirovYch smluv? Jen si domyslete tyto otazky, jenske kazne a diivery ye vrchni velitelstvi. ktere se dasto ozYvaly, a budete miti ptedStaStalingrad je symbolem vojaka a veieni, ktevu o potitich, na net naratela moralni vizbroj. re boje fidilo, je symbolem velitele. Stalingrad Prazdna skiaditte nebyla tak nebezpedna, jako ueinil konec zjevu, kteremu se tikalo "pid'atetento kiivY pohled na svet. Zatirn co diktatorni." Ani pid' nevydame, tikalo se ve vtech•sta.' ske retimyr se soustavne ptipravovaly na valku tech a vydavaly se dale staty. Stalingrad byl a otravovaly dute mladeho pokoleni nifty na prohlaten za 'nest°, z nehot se neustupuje a domnele ktivdy, demokracie nevyntily, ani tech neustoupilo. Stalingrad byl konec fistupil a zaprosttedku, ktere byly v souhlase se zakladnimi datek vitez.stvi. Stalingrad byl zadatkem konce principy demokratickeho ztizeni, volne rozpranemecke armady. To vtechno jsou skutednosti; vy, usveddovani hlasatelfr v gelijak povatlivYch co je na Stalingrade symbolem nejsou trosky a nazord z nespravnosti, vedeckelio badani atd. ruiny, ale je pfidina toho, prof Stalingrad je Tak tedy vyrostl nepomer nejenom v technicke navidycky hranici v teto vYrzbroji, nYbrt i moralni ptiprave, kterY se muStalingrad je mesto bojove kazne, podtizeni sel rychle ptekonavati, kdy se ut v Evrope bose celkovemu planu a spineni ukolu v celkove jovalo a v Tichern Oceanu se vtechno schylostrategii valky. Stalingradtti, vojaci velkeho valo k valve. srdce a oddane kazne, kryli Stalingrad jako Nemam starosti o to, jak si americky vojak mesto, ale hlavne s yYrni silami kryli velikou bitvede a povede ve valve. Nemyslim, to by v osobvu, jet byla utajena prave tim, to byli ponechanich kvalitach byly nejake podstatne rozdily vani bez pomoci onech derst yYrch armad, jet se mezi nim a eleny jinYch spojeneckYch annad. kousek od jejich tamer` beznadejnYch postaveni V tom Ci mom vede si ovgem jinak a sotva se, za chystaly. kratkou dobu zmeni. Na dem ptedevtim Stalingrad je symbolem pro vtechny, kteti je myslim to, to dnetni valka, zmechanisovana, budou tadani, aby bojovali, i kdy se budou oskoro do poslednich zahybY a koneelt, odpovibeti zdat zbyteenYmi. Je symbolem katcleho di zalibe Ameridant v technicckYch vyinotemesta a kaideho jednotlivce, kteti budou stat nostech a ptistrojich. Kdyby rnela hlavni na svem miste at do smrti, aby odjinud mohla vo na pt. lehka jizda, mohly by snad vzniknout bYt zasazena neptiteli rana. Je symbolem katpochyby, zda se do takoveho zpilsobu boje rych deho, kdo v teto valve spini katclY rozkaz, ktele a fispetne, vpravi elovek, ktery je zvykly od rY mu bude dan, rozkaz •vedouci ttebas k jiste detstvi na automobil. Kdyby vtechno zaletelo smrti.. jenom na pechote, bez podpory letectva, taleAle neni to jen symbol posiutnosti. Je to take ho delosttelectva a jinYch zbrani, zase by mohly symbol spineni slibu. Symbol odpovednosti vevzniknouti otazky, kdy se dostanou na stejnou liteistvi vuei vojakum, jet rozkaz spinili, odpofiroveri bide obeznameni s terenem, protli dlouvednosti vfidi tern, kteti po techto vojacich nahYm vYcvikem v pfiblitne stejnYch klimatitivu zustali. Obeti stalingradskYch byly prom& ckYch podminkach, a vojaci dovateni z dalky. neny ye vitestvi. Proto take byly podstoupeny.

Net takove a podobne veci ptenechme vojenV skYm odborniktm a vrat'rne se k hlavnimu botspeine seti na Ukrajine. du.

Podle piehledu prave uvetejnenYch v MoskNam zaleti na torn, to americkY vojak i v uye, prvni jarni seti na osvobozene Ukrajine niforme je obdanern a nejak zutitkuje zkutenoskondilo skvelYm uspechem, nebot' kolektivni sti ze ovetovYch front. Uvahy o tom se pohy!army pfekonaly sve osevni kvoty o 1,250,000 buji dvema krajnostmi: jedni eekaji prudalai). Tenth rekord,je povatovan za mirnotad kY obrat k isalacionismu, druzi soustavnr • a nY a site proto, ze vtechny prate byly podnikanepolevujici zajem o svetove problemy, vysoce ny taktka v patich postupujici Rude armady a vyvinutou spolupraci s jinYmi zememi a narody v blizkosti-fronty: *sveta, ktera by jednou pro vtdy vytladila skryNejvettim handleapenvf bylo',•neclostekeln tou Ci zjevnou touhu pa pokoji a nezavislosti na vYkyvech v tom Ci onom thlu sveta. Nehojim ,Prae ovp, a 4eniedelskYch• 41.°A. Se se prvni krajnosti, avtak nemyslim take, ze se _„skonderiYin setim a vyhlidkami no, dobrou letout dovrgli p1erod Spojenich Statil z titOditte , gni Zen;4*i-1;p-bp pr,cv,410y ,Ptiprayy na zen. peed nesvobodou a titivymi povinnostrni na

Stalingra

V ES TNIK

He',1 22tOTIS-

n ochabuji v o vetove 6innes

Pilvatand scena rozkotne zpevohry "Devee I jsem eiirane ochot LAdu Pokrok Houstonu dis. 88 Ipei jubilejni slavnosti 34. ` .odi zalo....L1_1 v nedeli 7. kveena 1944 — za retie sestry F. J. Olexove, htalbu a zpevy eidil br. Frank ,HlavatY . a pianovY doprovod skvele provedla umelkyne sestra Jennie Mae Frankova.

fnilavni Oradovna

Raymond Urbanovsky, Edward Kubala, J. I' c iitpick, Jos. Koliha, Jr., Adela 8efeik, Rosalie Haisler, Marie PlachY, Charles Koval'.

Halekini na moiskem biehu.

New York. (eTK.) — Pralsky "Der Neue Tag" uvetejnil nedavno alegorickt elanek, v nemz pisatel opevuje krasu nemecktch vtbojfi a romantiku valedneho putOvani Nemcu po rem svete. Tak pit se stava, ze oddil horske peChoty pochoduje piseenYmi dunami na beehu oceanu, a najednou slytite, jak ti vojaci, Bavoraci nebo Tyrolaci, si zpivaji do pochodu piseri s refrenem mohutneho halekani. Lze litovat, 2e poeticke lideni techto hodnYch Nemet., kteki syYm zpevem rozjasnili sinutnt, ponurt beeh more na severovtchodni front& se nezmiriuje o .11ceninach a mrtvolach, jet po sobe ti muzikalni horale zanechavaji.

LoodYn. (CTK.) — Z Prahy se hlasi, ze Gestapo vypsalo odmenu 5,000 marek za dopadeni neznameho poetu eeskYch vlastenca, starch 20-24 ron, ktefi se pustili do bojt s "protektoratni" policil a nemeckym eetnictvem. Byli zadr2eni ye Vala§skem Mezifiel "protektoratni" policii, pfi demt zastfelili jednoho policistu a Wee zranili dalkho, kdyI byly prozkoumavany jejich doklady totcdnosti. Byli prondsledovani a zahnani na tak zvane sudetske kde je zadr2elo eetnictvo a "Landmacht" kdesi v lesich. Pei torn vlastenci zranili eetnickeho stramistra Bergra. Pii daltim nteku smerem na Polouves zranili starostu teto obce a zasteelili tam jednoho nemeckeho vojaka na dovolen.e. Pak °pet unikli na Uzemi "Protektoratu."

d PrnAzi

29

y or,

Ctene sestry a brat& Nate dervnova, eadova schuze byla .zajimav(1 a detne navttivena. Peitly na pieties razn'5 otdzky a zalet'itosti, tYkajici se brzkeho sjezdu oak S.P.J.S.T. Byl peitomen jeden Cleo ze stanovniho vYboru, podal sva dobrozdani a zpravy. Nektcti peitomni chteli lepti objasneni a po vysvetleni byli spetkojeni. dN lenove eadu Praha jsou toho nahleclu, 2e Jednota me. miti sbor eaditelt, a ti ze maji byti iddici teleso nad hlavni Otadovnou, by Jednota byla spravne a hospodarne eizena, pro dobro a zabezpeeeni elenstva. elenstvo naLho radu pfalo by si ptemisteni Hlavni tradovny, a bude jim to jedno, ktere rnesto vS r ythodnejti, je--borna.;cemistnuza, ej nom kdy'Z nate Hlavni Uiadovna jednou dostam sviij domov a peestane bYti v najmu.

Czad Praha vysila do sjezdu same zkutene delegaty, th obehodniky a dva farmate, v ktere mime dilveru, le tarn budou peani nateho fOdu tlumoeiti a peejeme sjezdu v Corpus Christi mnoho zdaru.

Peed ukorfeenim schfize meli jsme pelmt malt' program ditek z Detskeho odboru. Napeed mela proslov "Natim tatinkilm" Dorothy Jean Leshikar, pak "Peani natim tatinktm" Shirley Sasin a Tommy Sasin.

Pak sestry, sled Mary 8t'astriSr, teida hudby a zpevu, za doprovodu na piano sled. 8Vastnou podilely se dcerutly: Patsy Koval', Jeane Galler, Rita Naivar, Mary HranickY, Julie Lightner, a maid 5ti leta dcerutka Louis Kinclova, upoutala na sebe pozornost vtech svou dovednou hrou na piano, nadeZ" to dokoneily jak kdysi hravaly na piano a housle, sled. Mary '8Vastna, a jeji sestra Sibyl Zigmund z Austinu. \Item tlumodim za tad veele diky.

Naposledy vtichni otcove byli r.odeleni doutniky. Tatinkove byli povdeeni a mile doteeni, ze jim sestry a ditky projevily takovou fictu.

Pak bylo oznarrieno, ze sestry maji pro vtechoy pikpravenu spoleenou svadinu. Vtem se to libilo, ze jsme se tak pekoe pobavili, i hostam peespolnim, co byli peitomni, se to libilo a fikali, 2e do takove spolednosti radi chodi.

Dnes piti dopis sama, neb sestra Vera Polanska se v minule schazi toho dopisovani vzdala.

Roclina br. Fr. S. Letikarova proMvala tt'astne chvile tento tYden, neb jejich syn Ruben Letikar, jsouci v branne moci SpojenYch State vratil se na nav'gtevu svd rodiny do Taylor odnekud az z dalckeho Pacifiku. Ale napied si zaskodil do Novella Yorku a peiyez1 s sebou domt hodnou Z s enutku. Ovtem, ostatni sourozenci se take sjeli domt a prohli milou chvilenku, nadez nastane brzy zase take loueeni, ktere tak teke na katde rodieea rodinu doleha. data karnpari ptrodaVani ValednYch bandit jig za,eala, a nag tad ma kvotu prodati za $31,059.00. Sestry ad eadu jiz pilne prodavaji. Bud?nas tetiti, kdy'L od nas koupite. S.P.J. S.T. byl ureen den k prodavani na ulici 17. dervna, ale sestry jiz prodavaji ted' a vain vyhotovi tyto kdykoliv.

Se sesterskYm pozdravem, Marie 8vadleridkova.

V Dallas, Texas.

Bratfi., sestry a v gichni Ufednici ye sjezdu pfitomni, pfijmete na .gi vzpominku. rate, ze ye vas sklddame vgechnu na gi diiveru a vekime, 2e budete miti po celY eas sjezdoveho jednani na mysli jen dobro nati mild Jednoty a jejiho elenstva.

Plneho zdaru arnactemu sjezdu S. P. J. S. T. pfeje Vate spolusestra, Antonie OndriUkov a.

V Kda reptaje a odporuje dela to, cot delati musi, tent' sobe sam obtilne eini 2ivobyti.

V L2iva usta vlastnimu panu uklady stroji.

NAS iALOV RESOLUCE SOUSTRASTL My, elenove tadu Viastenec dis. 45. SPJST. tomto projevujeme hluboce citenou soustrast porttstaIe rodine nad umrtim jejich milovaneho mantela, otce, dedeeka a pradedeeka, a nageho vateneho spolubratra Hynka Zisse, kterk zemfel dne 2. dervna 1944 ve staff 79 let.

Portstala rodino, my vime ze Vat zarmutek je velikk, ale buditi Vam ttechou, ze my s Vara uptimne soucitime nad jeho ztratou. test buditi jeho pomace!

Fr. M. Mikeska, Robert Mikug , John H. resolu'eni vkbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsank resoludni vkbor fadu Novl Tibor dis. 17., timto projevujeme na gi uptiranou soustrast rodine Faustove nad timrtim jejich milovaneho otce, dededka a pradededka, a nageho dlouholeteho spolubratra Pavia Fausta, kterk dokoneil svoji pozemskou pout' dne 9. eervna 1944 y e stab 75 rokt, 10 mesiet a 23 dni a nasledujiciho dne byl poiliten na teskonarodnim hititove v Novem Tabote za hojne teasti pfatel a spolubratrt. Byl Italy dbalk svkch povinnosti a nag tad ztraci dobreho alena. Vime, mill pozustali, ze Wee nesete ztratu jeho, ale budit Vim fitechou, ze i my, spolkovi brat-1 soucitime s Vami ye Vagem zarmutku.

Tobe, spolubratte dej Bfth lehke odpoeinuti a budit lest Tvoji pamatce.

Za tad Novk Tabor dis. 17. SPJST.: Jan J. grubaf, Josef F. Noveeek, John W. Vesra, resohieni vkbor.

V

RESOLUCE SOUSTRASTL nitepodepsank resoludni vkbor faclu Veself dis. 14., bereme si tuto cestu proslaviti nage city soustrasti na gemu bkvalemu pokiadniku a tet bkvalemu mistoptedsedovi Hlavni 1:Tfadcrvny, br. Jos. Mikeskovi nad ztratou jeho spoludruiky tivota Terezie Mikeska.

Bratfe, vime ze T ye ztrata jest nenahraditelni a zaroveri soucitime s Tebou, ponevadti na nagich faclovkch knihach nalezame stranku 0pug tenou, ztracime tet vernou spolusestru, ktere techto mnoho let mezi nami byla. Bth potehnej a zahoj bolest Tvoji.

Ed. G. Vavra, Lad. Jane g, Henry Dugek, resolueni vkbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niie podepsany resolueni vkbor faclu Pokrok Roweny els. 49, vyslovujeme na gi upfimnou soustrast pozilstale rodine, po zemfele vagi matte a nagi spolusestfe, Mara Teplieek, ktera neoeekavane dne 25. kvetna skonala ye staff 64 rokt.

Pohfebni obtady u rakve zesnule sestry vykonal bratr Ed. Marek, bkvalk teetni v HI. fifadovne nagi SPJST., na to byla rakev spu gtena do ltna zeme na Narodnim hititove pfi osade Rowena, Tex. Zemfele sestfe budir- zeme ]ehkou.

Tato zesnula sestra zanechava zde mantela, jednu dceru, provdanou za pana Emanuel Dugka, a tfi syny jit samostatne zaopatene.

Zajiste, mild rodino„ nahlk skon va gi mile matky jest pro vas bolnk, budit v gak vam Atechou, ze my vág zarmutek sdilime s vami.

Psano dne 10. dervna 1944, v Rowena, Texas.

Josef Holubec, Josef Mareeek, Vaclav Kvasnieka, resolueni vkbor.

Milwaukee, Wisc.

(-tend redakce, a mile etenafky:Dnes vam chci povedet, jak mak) jest k tomu pot •eba, abychom nekoho potegili.

Nemusi to bkti rticly nejakk dar, vzpominka, listek, a neb jen par laskavkch slov, to v ge pfinese velmi htejive pocity, kdyti vime, ze je to z upfimne duge. Jsem velice rada, mild pani na moje vyzvani v dopisu se Chovancova, Vam pfihlasila Vage pfitelkyne pi. Moravich.

Ji sea= jsem se z toho uptimne With., a ja Vim pi. Chovancove. srdeene dekuji, za to kresna. slova, ktere jste mne napsala.

Vim, pi Konielcova, dik za listek, potegil me velice. Varn, pi. Valdikova. v Dallas, Texas, dik za Vali a:vent, a ja, pevne doufam, ze se spolu jegte sejdeme.

Zvlattni uphmnou radost mne zpiisobil dopis od mile graduantky vy ggi gkoly Agnes Elzner, z Taft, Texas, ktera pi ge: pani 2ivney, posilam \Tam graduation card. 36. vychazim 26. kvetna. Je. nevim, jestli si mne pamatujete, v rote 1940 jsem chodila do deske gkoly v Dallas. ja, si na Vas east° vzpominam, taktet i na pana 2ivneho, kterk deskou gkolu 11611, a Vy jste mu vypomahala, nebot' nos bylo hodne.

Ja etu vidy Va ge dopisy. Je. jsem chodila Potorn jeg te dve sezony do Ietni deske Akoly, a to mne hodne pomohlo, ze mohu lepgi dist a desky plat. Ja chodim do Sokola katclk tkden a take se ueime tancovat Besedu. Budeme mit slavnost 25. dervna, do to doby snad budeme naudeni. Pan Kueera ma s nami dost price. Potud dopis graduantky of the Senior class of Gregory High School, Corpus Christi, Tex. Tye psanieko, mile. Agnes, mne velmi potegilo, potegilo mne to tim vice, ze se mega* tak itsilovne, abys desky detla i psala. Ja se dobte pamatuji, jak to bylo pro Tebe take, ten zadatek, a je to tim krasnej gi, ze se talc houtevnate* snatig dosahnouti umeni v slove i pisme ✓ naafi krasne fedi deske. Jan talc dale, Agnes, hied' se zdokonalovat, pOjde Ti to stale lepe, eti deske knihy, kdybys jen hodinu neb dve v tkdnu venovala 'deske nejake pohadce, tak Ti to hodne pomilte. Jen dist pomalu a mysleti pit tom, co se ete. Ja, ti pfeji toho nejleptiho zdaru, a panu Kuderovi - cviditeli Sokola v Corpus Christi, pfeji zdaru jeho praci, a zdar vati slavnosti. Lituji, le tam nejsem ne'kde poblit, pfijela bych se na vas podivat.

Talc si prase vzpominam, co nine kikavala moje matieka, kdyt me neco ne glo, cod bkvalo dosti dasto, jako u v gech deti. itikavala, kdyt se ti to . nezdati ponejprv, zkus to po druhe a i po tfeti, a bud' jista, ze ti to ptjde. A ja od detstvi si toto mateino potekacilo pfisvojila, a veru, fie to stoji za to, aby elovek nebyl hned ✓ konci, hned se vgim pragtit, kdyt se to nepovedlo lined v zaeatku. Ono je toho mnoho ✓ tivote katcleho jednotlivce, co ze nezdafi hned.

A nekdy ten nezdar deli z mnohkch lidi sobce, piali by se i vymstiti na v gem, co kolem nich je, kdyt nemohou sami miti co si pfeji, at' to nema tet nikdo jink. Ve sve neptedlotene uminenosti, zavidi prospech druhkm, a nepomysli sobe, co oni zkusili, jak se byli nuceni zaptiti a obrniti se trpelivosti net se dodelali Aspechu.

Zadatek je vtEly tetIck, ale kdo se vyzbroji trpelivosti a iptidinlivosti, zapudi od sebe zavist, podeztivani a vdbec sobectvi, tomu jde piece jen vg echno snaze. Neb trpelivost nude. Kde vale jest, tam i testa se najde.

• Slunce sviti pro vgechny. A tudit jen dtveru na prvnim miste dtveru sam v sebe, a ph Mine praci zda se ze Vee jest krasne kolem nos.

Ale my musime bkti ochotni se stale Ott, a znova a znova, hleclet ty na ge nedobre zvyky zanechavat, a nove dobre si osvojovat.

nag neco pekneho, neco htejiveho a uspokojujiciho do nageho nitra, a diva vzrilst celku. ja mela dnes °pet jeden radostnk den, mela jsera besedu, takovkch milkch du gi, a upfirnnych ptitelkyfi: pi. Pankova, pi. Makovcove., a pi. Johanka Manclova. Buda mitt zase nove zamestnini meho mozku, vzpominati na ty blahe a, hfejive pOldne, protitte v jejich spolee:nosti.

S pozdravem na vgechny etouci, Marie t ivnk.

V

Co bolu a rkznYch neptijemnosti, ano i bezesnYch nod, zpusobi rtzne, podezteni, ktere. se rodi pouze tam, kde vladne sobectvi a zavist. Divot nos vg ech byl by daleko ptijemnej gi, pospolitej gi a radostnej gi, kdyby kaki* z nos jecinal uptimne a pfatelsky. Katde untinme a laskave slovo, katclk sebe men gi dukaz spravedliveho a uptimneho jednani, pfi-

Rita se, de divot v faclu a Jednote je takovk, jakk si ho elenstvo samo vytvoti, a to je na vas, bratfi, abyste v tomto rote projevili vet& zajem o tad a Jednotu a nav gtevovall vice schtze a pak, aby se katdk pfidinil o ziskani alespon jednoho noveho elena nebo ditka pro dorostovy odbor.

rogram, *ei byl proveden v hide Bard Jonai .41s. 28, v East Bernard, dne 21. kvetna, na oslavu Dne Matek a 15. vkrodi zalotieni Detskeho Odboru..

1. Welcome Address, (anglicky ke vgem pfitomnYm), br. Benedict Urbish.

2. Cesko uvitaci fed k matkam i anglicka, br. L. L. Duckett.

3. Beggining of Mother's Day, (anglicky), ses. Willie Mae Duckett.

5.. Our Mother (anglicky - Detsick odbor), Joy Koym, L. D. Wagieek, Hershel Sands.

8. Vdeene clitko (deske eteni), ses. D. 0. Dolores Dobiat.

7. Do it today. Thought for day, (anglicky) D. 0. - Konst. Janik a Win Keprta.

8. Trumpet Solo, D. 0. - Victor Russek, s doprovodem piana Mary J. Scott.

9. Poem, (angl.) z D. 0. - Loge Keprta.

10. Tajemstvi (desky) z D. 0. - D ye sestry gabrgulove, (teprve pfijate).

11. Earnest Prayer, (angl.) z D. 0. - Wm. VaMeek a Henry Koym, Jr. 12. A Wish, (angl.) z D. 0. - Glenn Oscar Koym.

13 The One Who Knows, (angl.) z D. 0. Almon Bartog.

14. Broac.asting to their Mothers( angl.) z D. 0. -- Jane Schuhmann a Barbara Sands.

15. Honor you Mother, (angl.) z D. 0. - Benedict Urbish.

17. Obdarovni matky s nejvetgim podtem ditek, vnulcil a vnudek v Jednote, sestry Julie Janik, jejim vnukem a vnudkou, Konst. a Aurelli Janik.

18. Obdarovani nejstargi matky, sestry Anaicy Fojtikove, jeji pra-pravnudkou Glenda Brown.

19. Obdarovani nejmladgi matky, Lucilly Male, jeji tchkni Annou Malou.

20. Proslov k Detskemu Odboru, (desky a anglicky), br. J. F. Chupickem, zaklaciatelem D. 0., a taj. Hi. Ut. 21. 'ten dopis od br. pfeds. Hi. Ut. Chernoskeho, (kterk nemohl bkt osobne pfitomen).

V Argentinske provokace.

Washington. (ONA.) - Argentinska legace provadi psychologickou valku, ktera ma zfejmy ureity ell, To je nazorem politickkch poz,orovatelt, kdyt ve Washington Postu vygel v techto dnech druhk inserat legace, vyzkvajici k podani nabidek na vybudovani tovamy na syntetickou gumu na argentinskem uzemi. Kdyi tento inserat poprve vy gel ve jmenovanem liste, statni podtajemnik Stettinius fell zastupctun tisku, ze satni department nedovoli export tactileho zatizeni, surovin nebo vedeckYch metod roby umele gumy Argentiny.

Iinformovane kruhy poukazuji na to, ze Argentinci maji jiste k disposici rady nepfatelskkch odbornikt propagandy. Podle jejich zoru tyto argentinske inseraty, uvetejnovane soueasne v raznkch zemich maji za tdel vyvo/ani anglo-americke obchodni soupefeni a s nim spojene tfenice, jicht by pak Argentina mohla vyutivati k svkm V vlastnim plantrn.,

VBSTNIK

Pokrok a budoucnost nag Jednoty.

Aby nage Jednota tistaviene pokradovala ku ptedu a jeji budoucnosti byla zaji gtena, musime mitt o ni zajem. Bez thjmu se mai° vykona. Zajem sam sebou vyvolava, a ma vyvoldvati, rozumne uvatovani, diskuse, easove kritiky, pokyny, dobrozdani, a nahledy ku zlepg eni a zdokonaleni. To ale neznameni, to musi byti o,sobni Utoky, utrhani na cti, nebratrske naraiky, pomlouvani, podkopavani dAvery elenstva y e vedouci, a odrateni a nebo zabijeni zajmu tech, kterYch je tteba do na gich tad, aby vypinili mista nage, at my kdysi odejdeme.

Posledne jrnenovanYm jednanim se mnohokrite odrati ti, kteti o na gi Jednotu se jednou zajimali. Mame toho mnohe ptiklady a pkipady. Kdyt jednou takove timto zpilsobem odrazime, tak vice je do na gich tad nedostaneme. Nagi mladi zvlag te takove jeolnan neschvaluji, nemaji o toto zajem; naopak, oni se takoveho jednani vysttihaji a vyhybaji; zkratka se za to stydi. Nechteji miti s podobnYm nie doeineni. Nemilieme se jim divit. Nejlepe to vedi na gi organisitoil.

Dopisy a elinky podobneho razu by nemely misto v nagem bratrskem organu. Nekteki -tteba budou proti tomuto stanovisku namitati, budou tika.t, to je to ukracovani "svobody", ate to se ptidi na gi Ustave, atd. Jsou ale na omylu. Svoboda nemini ublitovati druhemu. Takovi si vykladaji svobodu docela jinak nezli si ji vykla.dame*my. Oni si mysli, ze kdy se v nagi vlasti narodili, a nebo kdy ptigli do nagi vlasti a stali se americkYmi obeany, to maji svobodu, — a to to je upine pray() do vgeho biti do vgeho boutiti, vge rozegtvati a rozbiti, a v gichni, kteti jsou jim v ceste nebo jsou jim nevhodnYmi, podeztivat, pomlouvat a odstranit. Tomu ale neni tak. Je jit na ease, by se nautili Na nage iitedni sily by nemely byti vedeny ustaviene fitoky, a nemeli by byti ustavfene podeztivani a nespravne kritisovani. Napotad nespravne kritisovat a ntoeit na na ge ntedniky, by byli nuceni se branit ,a to v na gem bratrskem organu, neni ku prospechu na gi Jednoty ani na geho eeskeho lidu. Na prvnim miste ztraci se tim tuze mnoho easu. Je to eas, kterY ma byti vyutit a upotteben ku vytizovani ziletitosti a vedeni a kizeni na gi Jednoty, a ne na hadky a polemiky. Kdyt je nektery nik nespravne napaden a ustaviene se na neho ntoei, tak to velice Waco nese. NekterY to vtlbec nesnese a odejde nam; i toho mime ptiklady. Citi se, to by mel na ty nespravne frtoky odpovedeti. V jeho horlivosti nee° k tomu ptida a nebo v sebeobrane zapodne protittok, a nastane polemika. Vest polemiky vezme toho fitednika drahocennY eas, kterY viastile patti Jednote.

Za druhe, cim je vice na cti uratlivYch naralek, hadek, pomluv a Tolemik a fitokt, tim je vice horke lave. Horka krev nikdy nevede k souladu. Kde neni soulad, neni velk* fispech ani zdar.

Tyto osobni podeztivave a nespravne kritiky a fitoky by mely jednou ptestat, a na misto tech riA„, Vestnik by mel ptinageti konstruktivnf kritiky a elanky v souhlasu nageho bratrskeho hesla a ku zlep geni a k dartimu vybudovani na gi Jednoty. Jsou jine bratrske jednoty, a maji sve vlastni bratrske orgapy, ale podobne, co eastokrate vidime v nagem organu, v jejich organech nikdy neuvidime.

V torn. ohledu jsou daleko vyspelej gi nein jsme my.

Bylo by velice 'thdoucno, kdybysme jednou udelali pokus, nebo nejakST tak zvanY "nabor", o pestovani vice dobre vine, lidskosti a bratrstvi mezi na gim elenstvem. V tomto ohledu mute naA bratrskY organ nejvice udelat; ov gem s nagi pomoci a ko-operaci. Osobni nespravne, podeztivave a nepravdive kritiky by nemely miti mista v na gem organu.

Vgechny podobne kritiky by napted mely byti vygettene tiskovYm vYborem, zdali se zakla.-

daji na pravde; pak-li ne, tak s nimi nalo'Zit jak se sink.

Jest-li nage stanovy v tomto ohledu nejsou postaeitelne, a je tteba, by na ge stanovy byly opraveny, by redaktor a tiskovY vYbor se mohli o neco optit a postavit se proti uvetejnovani na cti utrhajici naraiky neb jinak gkodlive dlanky a dopisy, tak by mely byti opraveny.

Uvetejtiovat napotad takove dlanky neni slugne ani destne pro na g organ, nage eleny ani pro natl. Jednotu. MnohYm na gim elentm se to ut protivi. Netegi jich olanky a dopisy, ktere jsou psane za freelein u gkoditi, rozettvati, sesme g gpiniti sve spolu-bratry, at' jsou psa--nit apo ne bratrem Svetlikem od "kadu aislo 166", bratrem Bublinou a .nebo bratrem Katru gakern, — vgichni v jedne osob, nebo i jinYmi. Nejen nag' bratrskY organ mute mnoho vykonat v pestovani a vybudovani dobre vole a vice porozumeni mezi elenstvem, ale polni dohlititel prate s na gimi organise', tory mute rovnet mnoho vykonati (ovgem kdybychom je meli. My vime z nasicli dkivejgich zkugenosti, co mute v ge udelat dobro, organisaeni sila. Na gi dobki organisatoti neziskivaji pouze nove eleny, ale oni zastupuji a haji nagi Jednotu a jeji zajmy liked vtemi iitoky od jinYch, oni jsou na gimi radci, oni jsou nagimi zpravodaji, oni nas uvedomuji a upozoriluji co se v gude deje na -Aar Jednoty, a kde a v eem je tteba napravy. Oni se snail budovat dobrou vAli a aby bylo lepgi porozumeni mezi elenstvem. Jsou-li kde nesnaze, hledi to urovnati, snail se, by vgude pkevladala to nejlepgi spokojenost.

AC od 1. ledna 1941 do nynej gi doby byla organisaeni price dosti uspokojith, mohla ale byti mnohem lep gi, kdybysme byli meli statniho polniho dohlititele nad vgemi nagimi organisatory. Mohla byti tez mnohem lep gi, kdybysme byli men aspoil 10 neb vice okrskovYch organisatorfi, by byli napomocni na gim tadovYm organisatorfun poueiti ty, kteti doposud nemeli pkiletitost nabYti zku genosti. Mely by se potadati konference pro na ge organisatory, by se poueili, mely by byti zavedene obeas bory, mely by byti darovany ceny organisatorum, kteti vykonali nejvetgi prdci a ziskali nejvice Clem), atd.

Kdybysme meli polniho dohlititele celeho statu nad nagi organisaoni silou, stalo by to $5000.00 a nebo vice katdY rok, ale vyplatilo by se to Jednote. Vyplaci se to jinkm. Pro tuto praci my pottebujeme zku geneho mute, ktery se vyzna v poji gteni, a kterY rozumi organisaeni praci a vi jak tiditi a zachazeti s organisaeni silou; kterY mute se pohybovat nejen mezi nagimi stargimi eleny, ale throveri i s mladgimi; a to at' tiji na venkove, nebo ve meste, anebo patti do tak zvane "inteligentni 01,0". On musi byti z na geho lidu a on musi vedeti jak si poeinati mezi v gemi. Dostati takoveho pro tuto praci, bade stali penize. My ale musime ptipustit, ze i na gi lide si zasluhuji mzdu a plat, kdyt jsou spolehlivi a schopni vykonat praci a slutbu, kterou my od nich tadame a neekavame. Nekteti z rids jsme hued hotovi platit nekomu $30.00 denne a zyla,:ste kdyt je to cizi, ale kdyt se hlasi na g Nov& a tteba by byl deset krate schopnej gi netli ten cizi, a chce se na gi praci venovat s celou dugi, tomu nechceme zaplatit ani $15.00 denne. Zda se nam to tuze mnoho. Ptijde doba, kdy vettina z nis uzna, to polni dohlititel, kterY bude venovat pinY svftj cask tett) praci, kterY bude poueovati a pomahati na gim organisatorfn, kterY bude potadati konference pro na ge organisitory, kterY bude nav gtevovati tady a buditi zajem mezi vgemi, bude velice tadoucim pro dobro, a budouci rozkvet na gi Jednoty.

Wive net ukoneim muj elanek, dovolim si tici, to nag', system investovan y penez Jednoty, ktere jsou na ruce, by mel byti zlep gen. Tyto penize, ktere ma Jednota v bankach neinvestovane, by mely byti v gechny krome $15,000.00, uloteny a investovany v dobrYch pozemkovYch notach. ttednici H. t. by men byti poveteni 'iskati tyto ta,closti o pozemkove pujeky i kdyby se muselo za to nee() zaplatit. Sine pojigt'ujici a investieni spoleenosti plati syYm zastpcam nejakS7 mengi komign za ziskani

VG ■JUIGtiu.,

bre zadosti o piljeku proti pozemku. Nak Jednota by mela delat to same; mela by konkurovat s jinSmn. Nae miti nekolik set tisic notovSich na ruce bez jakychkoliv To prece neni .rozumne. Prod nevziti kroky, by tyto hotove penize byly investovany v dobrS Tch, pozemkovYch notach? Dnes ptihla gky o pfijeky samy neptijdou. Musi se bleat, by se ziskaly.

Dnes je tuze mnoho konkurence. Jen ty spoleenosti pujeuji sve penize, ktere podnikly a podnikaji kroky, by ziskaly pkihlaSky o Stoji je to nejakST ten "komien", ale jejich penize nesou Aroky, nele21 ladem a bez 'ann.

Koneene- opakuji, to jest-li chcerne, by nage zkvetala, rostla a delala ustavienY pokrok a aby budoucnost jeji byla zajlStena, musime miti o ni V2dy zajem; musime pestovati a budovati dilveru a dobrou vtli; musime ziskavati novo eleny, kteld se teei dobremu zdravi a jsou dobre povesti, musime hlecleti, by yeechny vklady a umrtni fond nagi Jednoty vtdy byly bezpedne investovany a nesly postaeitelne Uroky.

Nag sjezd jest pted nami a mame pted sebou velkY kus prate, mame mnohe veci ku rorte geni. Mam ale pinou dtveru v na ge delegaty. Vetim pevne, ze dovedou o zaletitostech soustavne ptemY glet, vge diikladne posoudit, a spravne rozhodnouti ku vatit dobru a prospechu na gi Jednoty.

Na§emu sjezdu a v gem nagim delegatiim a elentm, volam "Na zdar!"

S bratrskYm pozdravem, C. H. ChernoskY. V DAREK. (Piihoda, nikoliv povidka.)

Radi spoeinuli poutnici, zemdleni po dlouhe namithave ceste do zazemi, kde pokoj vladne, a kde vidi usmevave tvate. Netteba se vice kreiti v bahnitem terenu, sly geti hueeni letadel a hromove htmeni. Jak sladkY odpodinek. Okolo kasaren dojitdeji posledni tady tankt.

Rudoarmejci seskakuji s vozidel, kupi se kolem Oechoslovakil sedicich to na lavidkach. Srdeene pozdravy, ruky stisk, nabidnuta "papirosa", vzpominky na ptihody tam "vzadu"; ma y ge je jit davno a davno prye,-nutirkou,t v aakoliv jegte lidera di pted dvenia dny byla hrfrza; to v ge sveddi o dobrem bratrskem duchu.

Vgem hledi z unavenYch tvati radost z vykonane prate, z prate dobte vykonane.

Sive oei mladeho rudoarmejce spoeinuly na naramkovYch hodinkach eetate Ladi.

"Veru krasne `easy'," tekl hezky Rus. "postal jsem je od maminky k narozeninam, jegte v Ceskoslovensku."

"Kde tvoje matka?"

"Nevim, jiz dlouho nevim," kika Lad'a a hlas mu ponekud jihne.

"Uvidie ji brzo," teei ho armejec. Oba se zahledeli do dalekych vrgcich hor a eedave obloze, po nit pluji rortrhane cary mrakfi.

"Tu mag, vezmi," podava pojednou lAd'a hodinky rudoarmejci.

Rus hledi pfekvapene. oeima roz'gitenYma. " "Spasiho tovary gi, to nemotlivo "Na, vezmi," natahuje ruku Lad'a, "teknu mamince, to jsem je dal ruskernu bratrovi."

Kolem znavenYch rte rudoarmejcovYch se rozehral usmev. "Spasiho tobe."

Potom sedi ye veti tanku, hodinky sevtene v dlani pohliti na ne uptene, jako se elovek diva na milovany obrazek. A piece by si mohl kou piti takove hodinky v katdem vet gim meste za nekolik rublfi.

V Case utrpeni otevtene srdce, laskypine slovo, darek, v ge znamena, mnohem vice net kdy jindy. Lad'a hledi za odjitdejicimi a v jeho dugi hteje plamen lasky a bratrstvi, ktere mute vzniknouti jedine v takorYch chvilich. Myglenky jeho jdou za tern!, kdot tetce vykupuji J. M. utrpeni porobenYch. V Jednota pro gla behem syYch 47 bet mnoha valkami a hospodatskY. mi krisemi a pteMe i tuto druhou svetovou valku. Jeji koteny jsou ptilis hluboko zapugteny a kmen jeji navzdor vthenemu' veku jest zdravY a pinY tivotni mizy.

1lenstvo mute byti na jeji rekord hrdo a nejkrasnej gim darkem ke 14. sjezdu b lade ziskani nOveho elena,

Oprava a dodatky N mocenske Podpory S. P. J. S. T. trednici: Hlavni Uit adovna Slovanske Podp. Jednoty statu Texas (SPJST.) pfijima a vyplaci podporu. Jinerizeni, jako vytizovani tadosti o podporu, tadosti organisaeni, vedeni knih, dopisovani atd., jest prate teditele. teel: teelem tohoto oddeleni jest finanene podporovati dleny SPJST. v padu nemoci nebo urazu. Hlavni I.Tradovna p •ijima phspevky od mistnich Mai a vyplaci podpory z tohoto fondu na odporueeni nemocenskeho vYboru mistniho tadu a teditele Nem. Podpory.

2adosti o dlenstVi, zaloteni odbodky tohoto odboru u mistnich •ada a tadosti o podporu, se posilaji na teditele. Cleni, zadajici opodporu, potadaji tadoveho tajemnika Nem. Podpory o vydani a vypineni listiny (tadost o podporu), kterou potvrdi vYbor a tadatel syYmi podpisy. Pak se pfiloti k 'tiadosti lekafske vysvedeeni, stvrzenky jineho vydani — za leky, otetiovani, za byt v nemocnici — to vte se pag e na teditele, ku odporueeni nebo zavrteni vYplaty podpory. tlenstvi: Olenem tohoto odboru mute se stati katclY zdravY Glen obeho pohlavi, kdo je dlenem S. P.J.S.T.,-od dvanacti let (12) do sedmdesati peti (75 let staff.

Odbor Nem. Podpory zahali pilsobnost, jakmile dosahne jeden tisic (1000) dlent.

Mistni tady si ustanovi zvlattni nemocenskY vYbor, kterY drii ptesne zapisky, jak elenu, tak i ptispevkil pro tento odbor. Olenove, vstupujici do tohoto odboru, zaplati tri dolary a 50 centt ($3.50) ku pfedu, co poplatek na celY rok, jent eini nemocenskY fond, plat fediteli, za certifikaty, formulate, papir a pottovne.

Pet centil se podrti u mistniho tadu na pottovne a obalky a ostatek se pole s mesidni zpra.vou na HI. Add. Jakmile teditel obdrti jmeno noveho elena a stvrzenku od HI. Nadu, tie poplatek jest zaplacen, yypIni certifikat elenstvi, podepite a zatle ku podpisu taj. NemVYboru, kterY jej podepite a odevzclo, bratru nebo sestfe eekanci.

Podpora se vyplaci nisledovne.

1. Tticentova (3c) podpora die podtu bade udelena Clenu, jent byl stitien nemoci neb trazem. Je-li vyddni tadatele vice net ptinati tficentovY rozpoeet, vic se nevyplaci . Je-li ale obnos podpory 'tadajici menti, vyplati se jen skuteene vydani — lekaf, leky, otetfovani a nemocnice. Za ztratu dasu se neplagi.

2. Clenkyne v dobe porodu, kde bylo zapottebi lekatskeho otetteni, jsou opravnene ku podpote $25.00, ale musi patfit k Nem. Odboru nejMene 6 mesict pied porod.em.

3. V padu nemoci nebo zraneni, kde lekatske vydani nedinilo $15.00, Nen neni opravnen k podpofe.

4. elenove Nem. Odboru nejsou opravneni k podpoie v ndsledujicich pfipadech: (a) za traz v stavu opilosti. (b) Zraneni v sebe-vraZednem umyslu. (c). Podvodna tadost o podporu, tvrdici nemoc, zatim co tadatel pracuje. (d). Zraneni elena neb elenkyne ye slutbe vojenske.

5. Olenove zesnuvti behem dvou tYcInt po nemoci neb zraneni, jejich dedicove nemaji narok na podporu.

6. Olenove mohou obdrteti jenom Sednu podporu za rok.

7. dlenove, majici 10, 15, 20 letou a jine pravidelne pojistky u SPJST. a to jim vyprti, mohou bYti nadale 'deny tohoto odboru, kdyt si roeni poplatek zapiati.

8. Cestni elenove mohou take patlit k tomuto odboru, jsou-li zdravi, nepiesahuji 75 let staff a zaplati si poplatek.

9. hady, majice nemocenskY odbor, zvoli si thdleniV nemocenskY vYbor, jeden z tech tit at' jest zvolen tajemnikem, jent yytizuje zalelitosti tohoto odboru.

Odboru Nernocenskeho: fzeditel jest hlavou tohoto odboru, jeho prate jest: Podavat mesieni zpravu ye Vestniku o stavu elenstva, pkijmu a vydani.

Rozesila pattidne listiny na mistni fatly, kde nemocensky odbor jest zaloten. Odporuauje 'tiadosti HI. titadovne. Vede knihy pkijmu a vydani a seznam elenstva. Obeasne dopisuje do Vestniku a fidi praci organisadni.

HI. ftAd pkijima elenske poplatky a vyplaci podpory. Vede zvlattni teet tohoto odboru na knihach a v mesieni zprave oznamuje jeho stay ye Vestniku.

Cteni bratfi delegati, bude-li ustnoven v pfittim sjezdu Nemocensky VYbor na opravu stanov Nem. Odboru, doufam, ze si neco vyberete z techto starch stanov, jet jsem opsal a zmena a phdal nektere Milky, jet jsem uznal, to by lepe vyhovovaly a uspokojovaly deny tohoto odboru.

Zdar sjezdu!

S bratrskym pozdravem, Karel J. Havlik, Glen tadu 'Cis. 63.

Co jest Corpus Christi a okoli, a co si o zdejii ksaFide mph J. F. Houdek.

Kdyt jsme roku 1892 jeli do Ameriky pies Nemecko, tu v Bremen v kancelati Karet a Stocky nam dali rfizne tiskcipisy o Texasu, vychvalujici tuto zem, kde se phstehovalec mate uplatnit, a tu mezi jinYmi poznamkami jsem si ut tehdy jako chlapec 9 1/2 roku start pfedetl, to v Texasu je motrio sklidit at 3 firody v rote, oftem nevedel jsem tehdy kde, neb my se' nastehovali do severniho Texasu a tam nit takoveho nebylo.

Nyni ale vim na kterou east se ona poznamka vztahovala, byl to jitni Texas, nate primoti a Rio Grande tdoli, kde pficla rodi bez pfestani neb zde jsou roviny, kde voda varn neodnese trodnou ptdu do potokt a tek, a proto zde jsou jsou firody katelorodne, zeli, tpenat, cibule, repa, mrkev, fetkvidka v zime a brzy na jake; bavina, korna, vteho druhu krmeni, brambory a jine plodiny v lete a to brzy v lete, neb bavina je vtdy ut sebrana zde net pkijde zaii, takte je eas pripravit pOdu pro zeli a cibuli, ktera se zde sazi v fijnu a cibule v listopadu. Tet brambory se zde mohou sazet na zimu, ad to neni vtdy jiste, piece mame mnoho zimniho obdobi, kde viibec nemrzne a pak, jelikot zde sklizite asi o mesic dfive net dale na severu. Tady vtdy dostanete lepti ceny jak za bavin y , tak i za zeli, cibuli a jine y ea cot varn dosvedei pfipad letos, kdetto mnozi zde udelali dobre penize na cibuli, ktera byla zde sklizena na zadatku kvetna, nyni ke konci kvetna, kde cibule zraje dale na sever, ut ji ani nechteji kupovat, a to same je se zelim. Ba yIna vtdy pkinese lepti cenu hned na zadatku sklizne. Uvadim zde nekolik ptipadt. Jmena vynecham, neb jsem se neptal o svoleni k uvefejneni v easopisech. — Jeden krajan mel 14 akrt cibule, pfinesla mu $135.00 po akru; druhY mel 15 all-ft, phnesla $225.00 po akru; tfeti mel 80 akrt a strtil celkem $7,041.25. Na vtech tech pozemcich je jina troda, obydejne krmivd, ktere je nasazeno mezi tadky.

Zde obydejne se urodi balik baviny po akru.

Zdejti kraj tet je dobrY na okurky, skoro katcIY rolnik jich nekolik akrt sazi, a ty tet pfinesou dobre penize. Okolo 20. kvetna platili rolniktm $3.00 butl a brali to jak to narostlo. Zde se prodaji jine veci, cot yam dosvedefmnoho zdejtich krajant. — At budete zde, neopomerite si prohlednout zdejti krajinu, jste vitani, a eim cifiv se zde usadite, o tolik lepti finandne na tom budete , neb tohre je jedna z nejleptich easti Texasu a Spoj. Statt vubec. Corpus Christi je jedno ze 6 nejleptich mest ve Spojenfich Sta.tech.

V Knihy jsou jako zrcadlo; nemluvi site, vtak piece odkryji katclemu poklesky a nedostatky jeho.

Partyzinske hnuti zbrani a zachranou.

Ph nedavnem pobytu na print ukrajinske fronte mohl jsem se znovu pfesvedeit, to Nemci ye sve nidive zutivosti nikterak nepolevuji a nedbaji vYstrah se strany spojenct. Obraz zkazy, ktery jsem videl loni v lete v Orlu, se opakuje v pine hrtize a odpornosti v Cha.rkov, v itomiru a jinde. Jedine Kijev v cliisledku st •emhlaveho fitoku Rude armady nemeli Nemci das znidit tak, jako jina mesta. Vyjad •eno v procentech, je zde znieeno asi 20% mesta. NCmeeti zhovadilci neutettili ani tak vzacne pa-. matky jako je UspenskY sobor, z nebot zbyly jen talostne zriceniny se stopami valcnYch fresek. I zde — tak jako jinde — se ptesveddujete, ze Nemci nenidi jen z pfidin, ktere by mohli jakkoliv vysvetliti vojenskYmi cluvody, ale proste nisi vte, co vtbec ma nejakou cenu a co nemohou na svem fiteku vzit do Tfeti rise. To se vztahuje nejen na hmotne statky, ale i na pracovni silu, na domaci obyvatelstvo, pokud nebylo vyvratdeno jiz !Ahem nemecke okupace Ustupujici nemecke hordy se snati odvleci s sebou vtechny, kdo jsou schopni prate a ostatni povratclit, takte se zachrariuji jen ti, ktefi se veas skryli, nebo utekli do lest a vesnic k partyza,m1m.

A tu jsme prase u kapitoly, ktera je i pro na§e lidi doma ve vlasti velmi pouena, nebot' ukazuje, teradne organisovane a dobte vedene partyzanske hnuti neme. jen ohromnY vYznarn vojenskY. To neni jen druha fro pIta v tYlu ktera podlamuje jeho sily a spolupracuje s Rudou armadou. Partyzanske hnuti je take zachranou pro statisice lidi, ktefi by jinak byli Nemci vyyratcleni, jako byly bestialne povratcleny statisice jinych.

Partyzanske hnuti je i pfekatkou nemeckeho lupidstvi a velmi platnYm dinitelem pri fOtovdni s nezvanYmi hosty ph jejich nucenem od chodu. Tak na pfiklad v Zitomirske oblasti a jinde, jak jsem seznal z vypravovani obyvatt1stva, nesmeli se Nemci namnoze vzdalovati od hlavnich komunikaci, teleznianich trati, silnic a test, nebot' jinak mei co cleat s partyzany a ti jsou pro ne takovYm postrachem, to na pfF klad v Zitomiru kati provadeli sve zloeinne te meslo v maskach — a to z obavy, aby nebyli poznani a od partyzant poveteni na techte na ktere veetli sve obeti, jak se to nejednou take stab.

Strach Nemci z partyzant umothil, to po °achodu okupantt temet liduprazdna mesta otivuji rychle nejen lidmi, ktefi se vraceji do svych domovu z vYchodu, ale i z okolnich lest a partyzanskYch vesnic. To take vysvetluje, to ize nalezti i velke obce, kde zustaly zasoby obili a dobytka, to byly a jsou v tYlu nemeckYch armad cele kraje, majici pravidelne spojeni "Velikou zemi" — letadly, ptivatejicimi pottu a zasoby a odvatejicimi na zpatedni ceste ranene. Jakou sebevedomou silu ted' ptedstavuje sovetske partyzanske hnuti, ukazuje pfipad z jedne velke ukrajinske obce, kde partyzani pit oslave vYroei Iiijnove revoluce nejen vyzdobili domy rudYrni prapory a uspotadali tabor lidu, ale dokonce i .pfehlidku svYch sil, ph nit defilovala partyzanska jizda, tadanky , s kulomety, ba i lehke delostfelectvo.

Ph naytteve deskYch obcl v ' itomirske oblasti, osvobozenYch neda yno Rudou armadou, jsme byli napIneni radosti a pYchou, to i nati krajane za doby nemecke okupace se einne zteastnili partyzanskeho hnuti ate natal z nich, jako na. ptiklad Josef Divit z Oltanky, byli za sve zasluhy navrteni k vyznamenani.

Stejne tak jsme hrdi na Slovaka kapitana Napelku, kterY se v dele Cs. partyzanskeho oddilu vyznamenal v bojich o Ovrue a ph pineni sve vlastenecke povinnosti padl Smrti hrdint. Nat lid jiste nikdy nezapomene ani na S' tepana Tudka, kterY se vyznamenal jak v partyzanskYch oddilech, t aki v faclach eeskoslovenske brigady. Pfiklady techto hrdint budou jiste povzbuzenim pro mit lid doma ve vlasti stejne tak, jako je pro nej pfikladem a poudenim zkutenost sovetskeho lidu a jeho hrdiniVeh partyzant.

Pii vstupovani k nag Jednote podporuje se nag narodni a kulturni iivot, odpomaha se oddalovati ten pi-edpovicl anS, zanik. Neusych6me, nemnirame, ale rosteme a budeme einni tak dlouho, dokud sami budeme chtit.

n Sle.nsts

inkED-Ni ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIALS ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT: .ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR, Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, T Predplatne $1.50 roe. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tradovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, predplatne a oznamky bud'te2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Ve sjezdove m ohniiti.

Kde je tiivot, ruch te2 bYti musi, roznS7ch sil a smelt proudeni; kde hyb vtiechen jedna yule dusi, brzy v moaal vtie se promenina •ovrch snad obraz valane shody, ale uvnitt kaine, shnile brody.

Spit at' mysli rilzne sterou v sebe perou hiomoznSimi rozpory, at' se v zapoleni pru2i, tribi, tuti zasady a nazory — vtakte k dobrS7 rn konctim dospeje boure svaticich se sil, jen kdy v boji vtielike ty proudy poji jeden velkSt, svatk cil, a jsou eisty jejich pekeje.

(Sv. Oech.)

V

Ctenemu bratrstvu SPJST! Predkladame Vdm sjezdove eislo Vestniku, ktere ale neni tim, co bychom si prali Vam ti ku sjezdu. V minulosti sjezdova 'disla Vestniku byla mnohem vettii, vice jak jednou tak velika ,ale tentokrate nebylo to motne nasledkem nedostatku papiru a pracovnich sil.

Udelali jsme ale vtiechno co jsme mohli za stavajicich okolnosti. Budeme-li sjezdem v Corpus Christi pocteni vydavanim Vestniku nadale, a jest-li skonei pkitomna, stratina svetova valka, vydame slavnostni eislo k 50. vYroei zaloteni natii velike Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, jet pripado, na rok 1947, kdy zajiste natie Jednota oslavi nale gte tuto neobyeejnou udalost zlateho jubilea a sjezd v Corpus Christi by mel ji2 nyni k tomu zahajiti pripravy.

Ponevad2 tem& vtiichni vedoucl tiskarny a br. redaktor Moueka pojedeme na sjezd, prititi eislo Vestniku nevyclame, co2 doufame bude nam prominuto. Timto eislem easteene vynechane Oslo bude nahrateno a snad se naskytne v budoucnosti prile2itost, abychom jetite vice to nahradili.

Sjezdu S.P.J.S.T. v Corpus Christi prejeme ze srdee toho nejvettiiho zdaru, aby vsledek sjezdove prate prines1 2adouci ovoce nakmu lidu, sdru2enemu v tomto velikem bratrskem telesu.

VYDAVATET VESTNIKU V Nage SPJST. musi bYti nee° jineho) nem pojigt'ovny. N104,10, aby .rnela. fadu tytUmuseji.bYti od raznYch::druhla museji mitt sve vlastri inagnety, kterSimi Ii by ticjmerta vabily k sebe generaci mladou.

Sjezdy nagi Jednoty jsou nejyyStii stolid"' spoledenske moci a viddy, je2 rozhoduji o budoucim stavu SPJST. Do sjezdu jedou bratti a sestry, jejich zkutienost a znalost pomeril ueini z nich dulezitie sloay zakonodarneho telesa.

A nejen tyto vlastnosti podpori jejich snahu se uplatniti, ale svedomitost a vedomi, ze jejich poslani umotineno bylo di verou tech, kdo doma budou sledovati jeho nebo jeji praci ye sjezdu — .cot meld by katdeho delegata ponoukati k uplatneni sil sv3'rch pro Jednotu a prititi jeji pfisobeni. Jsme cresvedeeni, ire sjezd vyzni pro nag. SPJST. blahodarne, tie ovladnou zde novoty, 'tie uplatni se snaha prospeti, ze nemile vymeny nazorti a kritiky budou sladeny. Pravda ziistane v2dy pravdou a treba bylo pro ni a za ni trpeti, pravda zOstane pravdou a na konec zvitezi. Do sjezdu posilaji rady nejleptii sve bratry a sestry, posilaji je tam v pevne dirvete, ze vykonaji pro Jednotu vtie, co se vykonati dd, v ramci mo2nosti Jednoty. 0 tom, ze ka2c1Sr delegat pine chape dilletitost jeho Iposlani, jsme naprosto ptesvedeeni. — Kdyby tomu tak nebylo, davali bychom na gm bratrum a sestram ledegatkam tipatne vysvedeeni a nepekne by se odratielo okridlene tvrzeni, ye sjezdu se v2dy sejde vykvet elenstva. Jsme u velneho problemu startiich radu, jim nedostava se vedeni, u nich neni schopnYch dienu a pomoc, povzbuzovani daltii einnosti a prachrane. Zde bude nutno postarati se o ochranu a pomoc, povzbuzovani deltii einnosti a prate. Tato slabnnouci mista musi zabrati natie dospivajici neb dospela ji2 mlacle2 (i na g hog vojini po svem viteznem navratu), nechceme-li, aby nektere rady vymiraly, aneb k zaniku spely Opine bezbranne. Jiste, ze na XIV sjezdu budou take kulturni a narodni otdzky patriene projednavany. Slovanski Podp. JedData statu Texas se jim vyhnouti nemilk a nesmi. Nebot' i v tomto smeru nutno vykazovat stoprocentni dostojnost. tispetine projednavani kulturnich Okolit se maze povati.ovat za velikST Ospech sjezdoveho jednani. Do jaltSrch kulturnich otazek by mohl a mel mocne zasahnouti XIV. sjezd v Corpus Christi? Uvadime nekolik: zavedeni Vzdelavaciho odboru; zvY'Sena pede o sileni Detskeho oddeleni a jeho vS7chovu; zvlatitni krusy pro organisatory; podpora studentO eetitiny a natlak na zavedeni eatiny na vytitiich tikolach, kde dosti natiich ditek navtitevuje mistni tikolu; podpora letnich kurst 'detitiny; podpora Sokola a osattnich kulturnich podnikt. Verime pevne, k broth delegat ueini ternto otazkam tiadouci opatreni, budou miti na parneti krasne a posvatne odkazy nagch zakladatelti, kteri se spojili v dru2nY tabor, nazvavae ho — Slovanski Podp. Jednota. statu Texas.

Budoucnost bratrskYch spolka nezavisi na hlavnich urednicich, nYbri na jednotlivych tadech a jich einnosti. Utednici kady vedou, ale elenove musi s nimi spolupracovati. Hlavni urednici mohou spolupracovat s podrizenYmi Hay radou a must hledeti, aby organisitefi rozumeli bratrskemu pojikeni, aby o kaide pojistce byli dobte zasveceni.

Pravdu sobe rnluvme, dobil k sobe bud'me.

Ke kazni odedavna patrilo a path, 2e se spolkove vki projednavaly ye — spolku — anebo Atecini veci ye schfizi vedoucich Orednikil. Ne v tisku, ne 'Diced verejnosti, ktera, jim dobre nerozumi a rozumeti ani dobre nemuze. Fred yerejnosti staly ku pr. natie rady v2cly za svS7rni pokud jimi byli a kdy jimi prestali 147t, elenstvo neodilalo jim nikdy Acty a vdecnosti i kdy je muselo vymenit. Stejne mei° se tak dit i pri neblahem nedorozumeni 'mezi na gmi vedoucimi einiteli. Bratrska vekejnost nema zajmu na vnitrnich sporech mezi fitedniky a vzajemnem nedorozumeni. "Co se doma uvari" — napovida stare &site reeni — "ma se doma snist " Bylo by tipatnSrm vysveddenim bratrske snatienlivosti a soudru2nosti. jestlik by nesoulad mezi celnymi ciniteli nedal se pro netstup-

nost kohokoliv urovnat. Poi-adatel ya geho organu podava v Leto avaze cast svoji zpravy, lit celou i:stne pi'ednese no sjezdu, a kterat oast vztahuje se na neuvatene posudky, rozklady, pisemne diskuse Menu mist nejvy:§tich, uverejnenYch posledni dva roky ve spolkovern organu, pinYm jmenem jednotliveho pisatele podepsanS7ch a tudit za napsane osobne odpovednych. Mame svtj TiskovY vYbor, jemut redaktor odesild k rozhodnuti dopisy, jet povatuje za nepripustne. V nynejtim mezidobi od ta,ylorskeho sjezdu zaVadnYch dopist ubyvalo loni tusim, nebyl ani jeden — za to vtak dolehla na redaktora -neoeekavana meta — zaeatek titiplavch Mann od clentz vedoucich. Zapodal br.

Steiner kontra pravnimu radci, jeho ohrateni vyvolaly odezvu v podobe odpovedi — vysvetleni od bratra predsedy. Sotva se boufe ponekud utisila vystoupil tajemnik br. Chupick proti predsedovi sboru reditelt br. Valeikovi, jent ptirozene se branil; poCatedni nedorozumeni se napotom sirilo, obe strany poutily nekdy strelby z takSi ch kusti. Jedni, eleni sledovali pisemnY souboj s nepochopitelnou lac:mosti po sensaci, jini stavili se na to onu stranu a velmi mnozi celY spor odsoudili. Co si mel v takove situaci poeit ubohy redaktor? Censurovat do ge vY'pa.dy nejvytitiich Arednikil jsem se neodvail -pravidla o obsahu organu postradaji paragraf, je2 by se vztahoval na zpravy a tivahy hlavnich trednikii. Koneene kritika je pfipustna, jente na nettesti od kritiky se zaboeilo (vicemene) na veci osobni. Redaktor za celou dobu sveho sobeni nikomu nestranil, ael a jde svoji cestou, o polemisovanSich vecech nema 2adnYch vedomosti a proto nemohl vedet jako dosed nevi — kdo ma pravdu a kdo ji nema. Stejne neni ovtiem vtievedoucim a neomylnYim; stalo se take nekdy, ze tikrtl nee° co mohlo zcela dobre v dopisu ziistat a pak sve neopatrnosti litoval. Ale ujitit'uje vtiecky dopisovatele, 2e mnohokrate se potil nad nekterymi jejich dopisy v rozpacich, ma-li tikrtat jejich tipieky, nebo povidani -a udelat si neptatele z nich — nebo nechat to bekt, a zpiisobit vojnu u postikr&h, nebo kritiku cizich va2nSrch &tendril, kteri soudi o nasi Jednote, o soudnosti jejiho redaktora, o kulturni vyspelosti jejich clenu, prirozene die tcho, co v nrednim organu &Lou. Redaktor nema osobniho zajmu na Skrtani slov a vet z do• je2 se mu zdaji nebezpeene. Ma stale na zreteli, co by mohlo z nekterYch ostrSTh vet, neptedloknYch vet "kecani" a j. vzniknout (to se nevztahuje na shora zminene dopisy a élanky Orednikil, aekoli jednomu v jeho pritomnost a za svedectvi kolegy Aug. Morrse musel jsem tadu 2alovatein:c7ch slov vytikrtnout resp. zmenit). Vettiine &tendril bude snad prekvapenim sdeleni, 2e redaktor v takove nebratrske slovni piltee je nakonec bit z obou stran stava dern*m. Petrem. Prod? Ka2da polemisujici strana vSthradne lacia prvenstvi — svobodu projevu — a druhe strane to same upird. I kdyby se poradatel zachoval jak jen lidsky mo2no, eestne, nestranne — nakonec "patalie" to odnese. Ba, pi g to s pocity zklamani jak bolesti — jsou takovi debatanti, kteri redaktoru za prokazane jim slulby, za jeho poctive kona nou povinnost — ze zlosti, 2e vytili z polemiky trochu potiramoceni — stavi se nyni proti ne mu . . . Mam takove mstive prate dilkazy a dle • je ye sjezdu predlo2im. Ne2 tato moje predsjezdova "litanie" ma zaverek nadejnS 7. "Po bouti I*76, klid, nedorozumeni, mezi vedoucimi se vytribi i urovna. Poulivam ku sve predpovedi skuteenY pripad ze severniho statu jak nasleduje: vybornl narodni a spolkovi bratri se ttipali, vyeitali si patoystvi, rozumarstvi atd. . . ale kdy se na sjezdu vsichni sail, a vypili si jednu na zdravi, povolila na chvili vetkera nedtvera, rozpovidali se, poznali ze jsou vtichni uptimnymi pracovniky, ze to co se jim yzajernne jednomu na druhern nelibi, neni vlastne tadnY zloein, a odchazeli ze sjezdu jako nellepti pratele. To2, sestry a bratfi delegati, na shledanou v Corpus Christi a zdar natemu XIV. sjezdu V Spokojenost v zaslouti si pouze ten, kdo sve viry v dobro, sve vytrvale a silne rule a sve potfeby einneho zamestnani nikdy nepozbyl. — Iv. S. Turgenev.

Ve sttedu, dire 21. derma 1944.

Z Dallas, Texas.

Mill etendri Vestniku!

PkiSla nine koncem kvetna vkzva od br. redaktora nateho mileho organu Vestniku, abych pro sjezdove zvettene eislo napsala neco z einnosti divadelni ochotnicke dru2iny ve zdejti Sokolovne. Neni to pro mne rikol snadny v dobe 10 • dni shledat 301etk vkkaz einnosti zvl“te ted.', kdy2 se ptipravuji k odjezdu z domova na nekolik tkcInri k naSi dceti a zeti, kde oeekavaji rodinu.

Bude tedy moje pojednani velmi struene, a ptedem prosim tech, jen take ndinkovali a nebudou sve jmeno dist mezi ridinkujicimi, aby odpustili. Snad nekdy jindy, az k tomu bude vice dasu, de, se vice ye starch protokolech a pozvankach, ktere .se po leta nalepovaly do velke knihy, vynajit.

Ta velka kniha, to je prate na geho br. W. Nesudy. On mnoho rokii pozvanky tisknul a vMy jednu do knihy nalepil, a tteba divadla nehraval, — vykonal pro div. knihovnu velkk kus cenne prate. Myslim, e v gadne jine osade v Texasu se nemohou pochlubit tak vzorne svazankrai kniikarni jako v na g Sokolovne. Co to dalo prate br. Nesudovi. Jednu katdou knaku dal do tvrcleho obalu a svazal, takto upravil nekolik set knilek. Podivovali se teto jeho Pane praci i jinde ,odkud jsme si kniiky vyprijeili (vice odkoupili), v jakem potadku je dostali od nas zpet. Kdykoliv jsme objednali nove kni2ky, neb Iprikoupili, zanesli se napted k br. N., kterk je upravil a teprve jsme je herctun A tak jak br. Nesuda, tak i br. F. Stranskk st., vykonal pro divadelni knihovnu obrovskk kus price, jejich uspotadanim. Ten mel k tomu blati spojitost. V prvni fade lasku, Cas a bylo to v sousedstvi Sokolovny, kde ukladal a tridil div. knaky podle charakterri. I. akt. II., III., IV., V.. Veselohry, Cinohry, zpevohry, drama, lite bylo urovnano v takove krasne harmonii, Z'e bylo se radost na to divat a jen rukou sahnouti, v'te se bez hledani natio. A jak stke2i1 ty sve mildeky kni2ky! Venoval jim mnoho sveho Casu. K tomu je dobrk herec, napovecia, scenar, pomanal v riprave jevitte malovat, stavet, cvieil v mladtich letech, a ted', kdy je u2 jaksi na odpoeinku, a ma dolt prazdneho Casu a schopnosti k psani, bych ho Z'adala, aby si vzal tu tpraei o historii deskeho Dallasu a kulturni praci natimi krajany vykonane nam napsal. Vim dobte, 2e br. Stranskk pfedem fekne — by se nezachoval vtem, proto i'e takovk smrtelnik se jette nenarodil a ani neumte. V2dy nekdo chvali, v2dy nekdo hani, v2dy nekdo iitoei a nekdo bran'.

Bylo to roku 1914 v lednu, kdy si me mrij mug jako novopeeenou panieku z Houstonu do Dallas ptivez1 (on zde byl od roku 1912). Sokolovna zde jette nebyla. A ti naei eetti vlastenci se zaeali do Dallas sjaclet z rtankch koutri Ceske vlasti; ponejvice z Moravy. Jenik a Matenka Vanturovi, Vaclav a IVIatenka Rezkovi, bydleli vedle sebe, u Vandurti se schazivala deveata Sokolky, u Rezkri muzi, ku svkm mesidnim schrizim; u Rezkri stala na jarde hrazda, kde se cvieilo a prvniho, ktereho si na to hrazde pamatuji, byl Franta Vrla, nyni v Guy usazenk. Take zde u2 byl zalOienk °tad Pokrok els. 84., k nemu2 se novi pfistehovalci hromadne pfihlatovali.

Prvni divadlo za meho pfijezdu hrali sokoltti ochotnici v kvetnu v rode 1914 v "Akaderny Halle na Main St., a to operetku "Pra2ske 8vadlenky", ktera tou dobou byla velmi popularni. A ie sine zde ke zkoutkam jette nerneli, nacvieovali tuto operetu u stare pi. Van&tiro:ye. A 2e jsem v2dy divadlo mela rada, zvla'Ste zpevy, chodila jsem se 2ofkou Stupkovou, ktera mela 13610 hlas soprano a hrala hlavni roll, na zkoutky.

Diva,dlo tidil tenkrat pan Bubenik, ale jej nedokondl, mezi tou dobou odcestoval z Dallas a dalti tizeni pfevzal kratce pied tim sem pkijetk br. Fr. Rendl, jeho pani byla dobra pianistka, operetu doprovazela na piane, ale aZ v sini. V dome pti zkoutkach, kde piano nebylo, doprovazel zpevy tenkrat mladk, dobrk houslista, Vaclav Kasai. Operetka byla verini clobte sehrana.

V2STNtIC Pokud se pamatuji, fieinkovali v ni: 2ofka Stupkova-Dedkova, M. Vaneurova, M. Rezkova, M. Hertlova-Pavelkova v Ennis, M. Enbergrova-Charbove„ Pepea Kozova-Mrlikova a zde, se me, 2e i Annie Kosova-Krutilkova v torn hrala, Frances Waserbaurova. Z maskkch: L. Tobernk, F. Tomek F. Enberger, V. Kabat, Tyter, to je co si pamatuji, zapisky z toho nemam. V. Rezek delal napovedu ( a potom po mnoho let dale).

V roce 1915 si bratri postavili na Carl St. menti stanek sokolskk. Tam zaeal tidit divadla br. Alfons Spurn a ridil je a,2 do roku 1929.

Pamatuji si, 2e se hraly vesmes pekne vkpravno kusy, "Karel Havlieek Borovskk, ktereho velmi pane hral mladk chovanec mane. Tern2alovkch, Frank Polavka, jeho 2enu Julii — Klara Hovorkova. Hrali to s takovi citem, ie je jette dnes vidim, (tak zrovna jako vidim br. F. Rendla pit to open "PraEske 8vadlenky, mluvil na jevitti, mel na sobe Cerny oblek, kabat s eamarou, tirokou eernou ma gli uvazanou pod bilkm limoem kotile a tirokk Cerny klobouk, kterk ovtem pit feci na hlave nemel.

Odvaha a nadeeni pro vec sokolskou, kterou na jevitti pronesl, dala v nem tutiti dobreho feenika a pracovnika a takovkm se i nadale ukazal bkti. Jeho pani doprovazela operety, cvideni a jine programy na piano a take k tanci doprovazela hudbu.

Jedna zpevohra, fizend, br. A:Spurnkm, byla obecenstvem velmi pfiznive ptijata, a to byla "Zazraenk elixir," ktera, byla, tutim tfikrat. opakovana. Pi. Spurna byla dobra zeevaeka, a jejich dve dcerutky Frances a Fonzi hraly divadla i piano. Je pravdou, 2e kdy br. Spurnk fidil divadla, bkvaly vIcly dobre navttevy. Ale bud'me uptimni, ze i za retie jinkch re2iserri. bkvaly navttevy rekordni, jde to podle osadnich pomerri a ne die umeni, to vi ka2d3) tkoMk. Po br. Spurnem pievzali vedeni divadel, L. Tobernk, F. Rendl, Stranskk st., Vaclav Kueera, ten vice fidil zpevohry, ponevad2 hral housle a pi. Olga Krutilkovo, piano. Neni to to tak lerika vec, cely den pracovat v dilnach a pi.

Olga Krutilkova v ofice, ptijit domri (mai o vtem meli u2 veeeti piichystanou), uvatit ye'deli pro mute a syna, honem sednout do kb,ry a jet do zkoutky, pozde v noci domri, a rano zas do price — ale ona v2dy byla ochotna, trpeliva, dochvilna, a i divadlo hrala. Doprovazela cvideni, jezdila po osadach, kde se cvieilo.

Ji take v historii ochotniku je venovano eestne misto.

Mohu zde podat seznam divadel, co ja, st bez zapiskri pamatuji: "Lucerna", "Letetinskk kovat", Jindra, hrabenka Ostravinova," "NeVesta legionarova", "Andulka Safatova", "Drai:ba na nevestu", "Hrabenka z Podskali", "Zahrej mi tatidku, naposled", "A ja dohral pisett posledni", "'B' vestkovo, alej", "Krajdnek Holander jde na vandr", "Chytrak krajanek", "Rezinka od pechoty", "Zvony", "Tajemna matka", "Tulacka krev". Tuto operetu jsme hrali 3 krat u nas v Dallas, ve Fort Worth a ye West. Verunku hrala a hezky zpivala Matenka Kraftova-Houtviekova, a jejiho Jenika L. Tobernk, vkbornk herec, zpevak a vedouci.

Pravil: "Kdy2 mi bylo 18 let, tak mi dali rilohu. dededka, a kdy2 112 jsern tata 4 deti, mam hrat milovnika." Ale on vtecko dokazal. Jak hral Tobernk a Vaneurove„ rispech byl zaruden, ale i jini dokazali pekne hrat. Jette jako dnes vidim ty !pine stoly dobte upravenkch jidel vteho druhu, smaZ.'enkch kutat, masa, rtizne salaty a toho peeiva, co narn westske damy pripravily nahote, jakesi drugstory. Kde jsme ✓ roce 1935 hrali zpevohru "Tulacka, krev", a pak se spustil, dett', hrom buracel, blesky se kt-Hovaly, ale my hrali, sin mestske radnice byla pine,. I v jinkch osadach, co nati oshotnici byli v2dy dobte pohosteni a bylo to, v • Ennis, Fort Worth, Taylor, Penelope, West, Kaufman, a kde nebyly kulisy a co bylo Ateba, dovezli sebou a pied zahajenim divadla si vte upravili. Truck k takovkm pfile2itostem i ptevaZeni cvieebniho natadi, obyeejne prijdoval br. Stranskk a Vaclav Kraft.

Anglicka divadla zaeal hrat JarouSek Stranskk, za, kters"rm bohael ui take to opona zapadla nav2dy. Tot' vite. Bylo to anglicke, a my

Stark brblali, ze to nemusi bYt, ate on v torn videl pokradovani budoucnosti. Ted' ang. divadla jedno neb d ye za sezonu fidi marenka Toberna, ml, ktera, zdedila lasku k divadlu Teo svern. tatinkovi.

Pied 14 lety prijeli mezi nas z Kansas rodina Ben Ptevratila, nynejti starosta, Sokola.

Pi. Ptevratilova od poeatku sem piijezdu lirala neptetr2ite a vytvotila svkm umenim radu zdatilkch uloh, dobra zpevaeka, a ted' i mlada, dcera Lorein, svkm vytkolenkm hlasem se velmi uplatriuje ye zpevohrach.

Na kornicke rilohy zde mama Miro Jureika, Jureaka, Joe 811a a do ka2de ulohy take celou tadu dobrkch sib, Hamtiska, A. 8ila, Will 8ila.

Pane uplatneni u2 i tieti generate deti a z tech starSich, kteti dfiv hravali, byl pan L. 0.

Hoek a jeho, pani (dfive Anidka Kraftovat mnoho jinkch, jak jsem shora napsala, odpust'te, 2e nepiti vtech jmena. A na konec i ja jsem ridila nekolik divadel a cletskkch programri, zpivala a prednatela basne na rimoha. mistech. Nebyli jsme 2adnk z nas umelei z povolani, ale kaldk die Schopnosti rozmnoLoyal tu hfivnu, ktera mu byla svetena.

Lide east() odsuzuji a neschvaluji co ten nebo onen dopisovatel pite, ale neznaji einu prof!

Mnozi osobne i v dopise se 'mne tazali, prof jsem nepsala o posledni operetce Tulak, kterou fidili mantele Novotnkch. Proste proto, ti jseni nebyla na to dostatedna. Tolik v§em na vysvetlenou. A byla jsem tomu rada. Psani vezme eas, a za tu dobu jsem udelala jinde kus uiitedne price, neumim slait ruce v klin a nic nedelat.

Nebylo by spravedlive nevzpomenout i tech, kteti site nehrali na jevisti, ale ptipravovali jej. A to byl, co velmi mnoho prate Uprave jevitte venoval, a nejen jevitti, ale i hudbe, pan Jan Kebrle, jen2 fidil peveckk krou2ek, nacvidoval operety a jine. Jemu v malbe pornahali Frank Hou2vidka, Vlad'a Hotek, pan L. 0: Hoeek.

Nyni tuto velkou a zastutnou praci pfevzal, br. J. Novotny, a zajiste kaZdemu z vas se nynejti jevitte, ktere je z brusu nove a umelecky maibami vybavene, libi.

Je vas jette mnoho, co jste nezittne ye vzrilstu Ceske osade kulturne pomahali,z nicht. jetter jedne dobre due chci vzpomenout a tou je Viny Kuderova. Man2ele V. Kuderovi, kteti ted' bydli v Corpus Christi, maji lvi podil na vsi to vzdelavaci praci. C'o se jen pi. K. napsala, divadla hrala. Ale u2 koneim..A2 zase nekdy jindy nee° napiti a neni to pravdou, 2e mrij dopis struenk, ja sama u2 vetim, 2e to nedovedu.

Br. redaktor chtel nejakk obrazek k tomuto mernu elanku, nejakou skupinu divadelni, nemam ladnou.

Mnoho zdaru pfigtimu sjezdu vole, a poleptete se vy, jen2 tolik jste ua na sebe nepelneho povedeli.

Otenate Vestniku zdravi Vate, Bo2ena Valdikova.

Zapomela jsm jaksi uvesti, .e ti, jent sem z vlasti pkiji2deli ponejvice svobodni, 2enili a vdavaly se, zatizovali si sve dcmacnosti, Wee pracujice, neznali teal a pomerin Pristupovali k nati mile Jednote a jinkm spolkrim, pracovali, budovali, a mnozi z toho India co vy&clan, tteclfe podporovali penezi i praci„ kaidk die schopnosti, co umel.

Nate mohutna. Jednota zachranila mnoho rodin od bidy a nedostatku, kdy2 neriprosna smrt odvolala jednoho z rodidri (neb i deti i ✓ zoufalkch dnech svitila pochodni nadeje ✓ lepti zitiek.

Douf am, be mne nebudou zazlivat elenove od radu Pokrok Cis. 84, 'te jsem z jejich divadelni einnosti nic nepsala. Nikdy jsem se mezi nimi nepohybovala 'einne, aC vim ,te hrali take pekne vkeravne hry pod re2ii pi. Bo2eny Je2ove. A jak ona se toho vzdala, dosud se toho nikdo neujal, a za mnohkmi temi herd se zavtel hrob vednosti.

Pi Dedkova, Rezek, Vaneura, 4 eleni rodiny Kraftove, vtichni dobti pracovnici, pi. Hulovcova, Lid. Parmova a jini. Za napovedy jim po mnoho roltri, Jan Tykr, V Rezek, Stranskyr st., Rendl, Rezkova, a Id.

VESTNiK

, MARKETA PE7 LE ROVA:

I

BLAHOVOST LASKY ROMAN

e

"Nevim prod. Max jest s tim naprosto srozumen a zna dobte umelecky 2ivot, co pro mne znamend."

"Nevadi, vette tomu, jednou ptijde das — a to zcela urdite, kdy Lena Maxe Erringtona nebude moci vystupovati na vefejnost jako zpevadka. Vini piece, co tikarn."

Diana k nemu rychle ptistoupila. vy z,nate jeho tajemstvi?"

"Ano." Tedy tajemstvi, ktere skrYval pied svou budouci tenou, bylo zname take Baroninimu! Diana citila, jak se v ni opet zmaha stars' hnev Nebylo to spravne od Maxe s ni takto jednati.

Vtdyt' se tim vysmival jeji lasce.

Bystre, stare odi Baroniho vydetly boj, kterY se ode.hraval v jejim nitru a kterY on vyvolal, dotknuv se tohoto otehaveho mista. Jeho jedinou mySlenkou bylo, zabraniti Diane v tomto snatku a zachovati ji pro umeni, ktere tolik miloyal. Byl ptipraven setrvati na torn, co pomahalo tiskutedniti jeho fnysl.

-Tedy on yam to netekl?" 020,1 se zvolna.

"Nemyslite, te jest to od neho divne?"

Hrud' Diany se dmula boutlive. Baroni ji zasadil rams ptimo do srdce.

"Maestro, teknete mi," jeji hlas se lamal, "teknete mi, jest," sklonila hlavu, "jest to tajemstvi — nedestne?"

Sama sebe odsuzovala za tuto otazku, ale slova ii vyklouzla samovolne.

Baroni vahal. Vgechny jeho touhy a ctitadost sousttedily se na Diane a jejim nadhernem blase. Dal ze sebe to nejlep gi, aby dosahla nynejti dokonalosti a ted' vidi, jak vysledek jeho prate mu unika pod rukama. Bylo to vice, net lidska povaha mohia snesti. Errington pro neho neznamenal nic, Diana a jeji hlas vie; nebal se tadne obeti, aby, ji dopomohl k umelecke kariete. Proto chtel obetovati Erringtona.

"Neni mne motno tici vice. Ale chci vam poraditi, ma draha, a to take z Lasky k yam sarnotne — nechte Maxe Erringtona jiti svou cestou."

S temito slova, — varujicimi a zlomyslnYmi zaroveri — vracela se Diana domil: Ale Baroni se nespokojil tim, jak se veci mely, nebot' si nebyl jist, bude-li miti jeho varovani naletitY ueinek.

Rozhodl se, te nasadi v gechny paky, navgtivi Maxe Erringtona v jeho dome a ptivede tee na j eho zasnoubeni s Dianou.

Max jej vtele uvital.

"Jest tomu jit hodne dlouho, co jste mne poctil svou navgtevou," pravil potiasaje jeho rukou. Doufam," s asmevem, "te mi jdete blahoprat?"

Start mut pottasl hlavou.

"Toho jsem dalek. Naopak ptichazim vas . potadat, abyste se ji vzdal."

"Vzdati se ji?" opakoval Max s nekrytym "Ano. Sledna Quentinova neni pro mantelstvi. Jest ureena pro umeni."

Max se usmival shovivave.

"Pro umeni? Ano. Ale pro mne take, diky BoMirj start ptiteli, nemusite hledeti tak tzkostlive a zarmoucene. Nechci naprosto Diane Braniti v jejim umeleckem ptsobeni. Vy budete miti jeji bias," usmevave — "a a spokojim s jejim srdcem."

Ale Baroni byl ztejme nespokojen.

"Vi — vgechno?" tazal se vatne.

Max zavrtel hlavou.

"Ne. Jak by mohla . . . ? Musite si piece uvedomiti, ze je to vyloueeno," odpovedel zvolna.

"Myslite, te jest to spravne se s ni oteniti, anit o tom vi?"

Max vabal. TeAy "Ona mi vqi," pravil koneene.

"Hm! Ale jak dlouho? . . . Kdyi uvidi kaidY den pied svYmi zraky veci, ktere si nebude moci

Ve sti:edu, dne 21. cervna

si na hodinky. "Myslim, ze se nesmi Z'adati dovysvetliti — neseetne veci — jak dlouho bude chvilnost od zamilovanych lidi." spokojena, tali se vas. A pak zaene bYti ne"Vim,ze jse.ni se zpozdil, ale mohu vas ubt'astnou." jistiti," -- se smutnYm fismevern — ze laska s Errington ustrnul. tim mela velice m.alo spoledneho."

"Co ma, naSe domnele nettesti co delati s Adriena na neho ostte pohledla, upoz,ornena vami, signore Baroni?" tazal se povYtenym trpkYm nadechem v jeho hlase. hlasem.

"Co se tedy stalo?" tazala se." Neco se yam "Vage neg testi? Nic. Jest to cena, kterou nepodatilo? Vyhlitite unavene." musite zaplatiti — svemu dedictvi. Ale jeji?

"Baroni mne byl navStiviti potadal mne, Vg e. Slzy hnev, irtrapy — a ten nadhernY abych zruSil sve zasnoubeni." Nervosne se zahlas, kterY tim utrpi. Myslete! Pomyslete na smal. to, co delate! Pouze pro sve osobni gtesti "Jak vidirn, nesouhlasi s nim." riskujete bias stoleti, hlas, kterY by ob.tt'ast"To jest ptili'S mirny vYraz pro jeho iiYbojnil statisice — ba miliony lidi. Pa gete zlonost." ein na umeni."

Adriena se na chvili zamldela. Potom Max se tomu v gemu usmival. yila zvolna, promySlene: "Vskutku, maestro, nehledel jsem na to s teto stranky," ptipou gtel. "Doufam pevne, "Abych pravdu tekla — ja s tim take nesouhlasim. Neni to spravne, Maxi." Kousl se do ji duvera ve mne pies to vte ptenese," dodal dilverne.

"Tedy vy take — take jste proti "Nikdy! Nikdy! Vyznate Sc gpatne v tenach."

Zavrtela hlavou.

"Moine, pozdeji, pajde-li vge dobte,. budu schopen tici ji vie."

"Nikoliv, proti yam ne, Maxi! Nikdy! Jak bych take mohla?. . Myslim ale, te nejste "Co to na tom zmeni? Kdyt eas ptijde a vge bude urovnano — nastane-li vtbec kdy spravedlivYm vtai Diane. Mate ji iici, jak se ten eas. . ." veci maji."

Otoeil se.

"Jiste. Uvidite," pravil Max pevne.

"Dobte, stane-li se tak — tati se vas,, bude "Nikdo nevi lepe, net vy, te jest to vyloneeno." moci potom setrvati na umelecke draze?"

Max uvatoval.

"Nevetite ji tedy — tene, ktera se ma v kratstati vaS1 mantelkou?" ke "Ano, v torn ptipade, ztstanu-li v Anglii — Nadech ironie v jejim blase vyvolal v jeho v co doufam. Po'dital jsem s tim take, kdy odich zablesk hnevu. jsem ji tidal, aby se stala mou 'tenou. My"To neni od vas pane, Adrieno," pravil slim, te to bude moan nejak uspotadati." chladne. "Za jeji dilvern jsem schopen obeto"Myslite! Cot gtesti vagi teny zaviseti pouvat tivot. Nemam ale prava porutiti dtveru ze na vagich dohadech a motnostech?" Hlas tech druhYch a to bych udelal, kdybych ji to Baroniho vyzatoval hnev. "A kdy nebudete tekl. Mame svoji povinnost — vy i ja — a to mod ztstati v Anglii, kdy budete nucen jiti vge. . jest dasti toho vgeho." zpet — tarn? Mute pak vase Lena vystupovati jako zpevaeka?"

Adriena vahala.

"Cot nemiltete tiadatt od tech ostatnich, aby "!" doznava zvolna. "Myslim, to niktrliv." vas zbavili daneho slova?"

"Tedy nikoliv! Jeji kariera bude znieena. A to vie jest cena, kterou jednou bude musit zaPohodil hlavou.

"Jake main pra y ° je zadati, abych mohl platiti za svou duveru! Vzdejte se te mYtlensvetiti jejich tajemstvi Anglidance — pouze ky — dejte ji volnost!"

Max sklesl do tidle a opiraje rude tetce o pro sve poteSeni?"

"Pro vane 'ttesti," opravila jej Adriena vtele. stul, hledel chvili do prazdna, odi ztemn'ele bolesti.

- testi? Me osobni Stesti piece pro "Pro me S "Nemohu," pravil slabYm hlasem. "Nyni ne. ne neptichazi vilbec v iivahu."

"Myslim, te ano. A nevim ostatne, prod by Pokoutel jsem se o to ze v gech sil — ale nyni, to ona nemela vedet; Baroni to vi i Olga kdy mi to slibila, nemohu ad ni uppstiti. Raj Bate, maestro " — nahla, va geri zaplavila jeho jste nucen vetit take jim." hlas — "cot se musim vzdati v g'eho? Cot ne"Baroni bude mleeti vzhledem ke slibu, ktemohu mit nic na tomto svete? B'ti stale jerY dal mrtve a Olga z Lasky — motna ze strachu" — s trpkyrn Usmevem "ke mne." nom nastrojem a nikdy netit svym vlastnim "A cot nepovatujete Dianu za schopnu mltivotem?"

Oblidej Baroniho ponekud zmeld.

Ceti z lasky k vain?"

"Nemilteme se vyhnouti svemu, osudu," pra"Moje draha. Adrieno," ponekud podratdene, vil smutne. . . "Ale mutete u'Settiti — ji. ftek"Anglidanky jsou prilis uptimne tak neonete ji pravdu a potom teprve at' se rozhodne patrne dilvetive. V tom, lea to potit a nemam — ne nechati ji slepe zapadnouti do site." prava to riskovati. Diva se tu v sazku Max pohodil hlavou. mnoho. Nedovedete si ani piedstaviti, co vie odvetil "Vite dobte, te to nemohu jit bylo podniknuto, aby Olga promluvila."

Usmal se pohrdlive "Neptehanim. Kdyby Oltige.

Baroni zoufale rozhodil rukama. ga nebyla tenou, mohia by dobte zastavati di"ftekl bych ji to nejradeji sam — ale nemoplomatickou slutbu. hu pro vzpominku, na jednu bytost, ktera. jest "Co ji vlastne nuti, aby byla s nami?" temrtva." Nahle slzy zaplavily jeho stare oei. kla Adriena pochybovadne. "Jest chuda.

"Pro svatou vzpominku na toto drahou mueed"Svou vlastni vinou." nici — mudednici jak v tivote, tak ye smrti "Pravda, ale fakt zustava. A ti ostatni mo— zachovam naproste mleeni." hou zaplatiti jmeni za zpravy, ktere by jim PolosmutnY, poloveselY irsniev se objevil na mohla vyzraditi. Ostatne vim zcela urdite, oblieeji Erringtona. mne nenavidi."

"Motna. Ostatne byla jednou z na'Sich — "Jsme vgichni vice mene mueedniky," poznamenal suge. a jest doposud, ad by rada poptela v'Sechny L "Sleenu Quentinovou chcete tedy take zastyky s nami." taditi do seznamu?" vyrazil Baroni. "Nute, "Nute, kdy na tu vec pohlitime se vgech varuji vas, budu proti tomu bojovati. stran, ptichazime k stejnemu bodu. Myslim vie, co bude v me moci, abych zabranil tomuto ale, te nejednate spravne. Diana tim bude trmantelstvi." pet, kdy ji nemutete venovati svou daveru, Max pokreil rameny. kterou mut ma dai sve tene — hla,vne, kdy "Jsem si tim jist," pravil usmivaje se slab& ani nevite — jak to -de skondi."

"Ale odpust'te, maestro, myslim., to beztspetne." tpine tatat slova Baroni.

Jakmile Baroni ode gel, zavolal Max vuz a "Ne, opravdu nevim, jak to vie kondi. Douspechal. tam, ale pevne, ze ptijde doba, kdy budu moAdriene de Gervais. Chtel si s ni pohovotiti o ci titi svYrn vlastnim livotem." ureite scene v nove hie, kterou pro ni napsal a ktera, mtla bYti uvedena na jevitte jit poAdriena usmivala se ponekud soucitne. eatkem ptigtiho roku.

"Jestli vam to vase svedomi dovoli," pravila.

Adriena jej vesele uvitala.

"Ponekud pozde," poznamenala, pohlednuv(Pokradovani,)

uc7.ElAU, tine zi.

cervna

1944.

College Station, Texas.

Doufam, ze kaZdY etenak rad si ptecte podanou vzpominku a 2ivotopis ve zkracenem mekitku o dr. Henry MareLovi. A zvlatt' otivi vzpominku tech starych pionyru, kteti znali jeho rodide FrantiLek Josef Man g a jeho '2enu Marti Jetabkovou MareLovou. V letech 1886 byli usazeni v Burleson okresu, kde praivali sva prvni leta pionYrska ve velkYch nadejich praci, potu, stradani — a tam se jim tat narodili jejich etyfi deti -- Frank, Henry, Rudolf a Rosalie. Mem let tyto deti prodelavaly vSecky obtite se svYmi rodidi tehdej gich let pionYrskYch. Nebudu opakovat ye slovech vS'echno to hoke a praci, vtdyt' v'Sichni vime jak Wee zkougeli prvni vystehovalci. MareLovu rodinu rada navAtevovala nemoc a na tehdejLi dobu nebylo dost lekaft, nebylo len a velke vzdalenosti delily je kdy i ten lank nekde byl — a doprava — !? Dobre rychle nohy.

Leta utikala a deti dortistaly a chapaly se Tyto take price zaroven se svYmi ske ruce drtely pluh a obracely a brazdily texaske prerie v lepLi Urodnou pAdu. ohybaly sva zada pfi tam slunednim, pH sbirani baviny, chapaly se sekyry pH sekani lesu, driely kladivo a vypomahaly, pti stavbach a ani kovaiski kovadlinaneuSla jim z jejich ruk — ate jejich otec byl velkY milovnik hudby, tedy ani hudebni nastroje nebyly jim vzacnosti.

Po take praci celodenni otec udil sva deti hudbe a ja. doufam, 2e nekterY start' prilkopnik, kterY bude tyto kadky Cist — vzpomene si na Mardovo trio, kdy vyhravali vain o svadbach, domacich zehavach a detske hlasy zpivaly yam deske pisne a4ak vracely yam vase due do stare vlasti, davaly yam chvili zapomenuti na stesk po starem doinove a uvadely vas v nejkrasnejLi cit lasky. Zajiste ten pohled sam na tuto detskou orchestru musel bYt velmi dojimavY — kdy otec se svYmi housliekami, ktere si pkivez1 ze stare vlasti a honosi se peknym staff, ve/el svemu drutstvu, ktere Citalo od 8-10-12 let sveho staki. To je, kdy zadali vetejne Ildinkovat.

Jak dojemne musel ptsobit hlas pisni techto deti.

A zas se pkevalila desitka let, Mardovi se stehovali do jinYch okrest, hledali lepLi lepLi misto, kde by dortistajici deti, tontici po vzdelani, mohly alespori dastedne v rode navetevovat Lkolu, tieba to testa pet i vice mil ku Lkole byla vzdalena od domova.

Nyni me fadky budou miti vztah k tivotu dr.

Henry Marde z Houstonu, ponevadt on je nag' rodinnY lekaf po 15 let, takte jsem z jeho kidkYch slov zachytila jeho cii tivota. Tedy v 17 letech \tau sveho po v gech bojich, co s rodinou prodelaval, vstupuje do obchodni Akoly ye Weatherford, Texas. Tou dobou tat ma vetLi pfiletito.st pkijit mezi lidi a jeho touha a laska ke zpevu a hudbe tlaei ho ke kostelum, kde zpev se pestoval — a tak jednoho dne ocita se na jevitti jako vybrany solista.

Jeho touha po vzdelani je velika — odi oteVtene ke vtemu, kde by se mohl vic pfiudit — bere tesnopis, psani na stroji a pak vstupuje do C. D. Harnett Wholesale Grocery Co. ye Weatherford. Tam pracoval dva roky a tam tat mohl zakotvit a cleat dobrY obchod. On ale nebyl z tech, jet touZili jen po penezich, jeho dui neohluAil zvuk penez, jeho to tahlo vfL, dal za ne2im krasnYm, bYt nedim a prospet lidstvu.

On veal, to jeho vzdelani neni dostatedne, musi podniknout jests mnoho studii a boja, net svou dui usadi. Tou dobou co pracoval ve Weatherford potkava se s mnoha lidmi gkolenYmi — jeho pracovitost, vrozena inteligence otvira mu cestu k temto lidem a diva mu pkiletitost studovat Bibli, literaturu a knihy. V tech tfech letech pf1 prici vytkolil se na tolik, to se mohl stat ueitelem tfech vir.

Toto vge dak jeho dui nestaei — ale nemohl se earn rozhodnout, kde by '2ivot jeho nejvic lidstvu prospeL Pied zraky jeho stoji otazka — stat' se kazatelem, advoldtem, soudcem di lekafern? V torn poslalnim videl to nejileinnejM. A za mnoha okolnosti, net k tomuto rozhodnuti dospel ocita se pied svYmi rodidi a z ylaSt' pochopeni a vztah du gi. — on a jeho matky — ona to byla jet dala mu surer jeho fidinneho tivota.

VErSTNf$

7

Venovino dr. Henry Maregovi, v Houston.

✓ rozhodujici chvili, kdy syn stal pied svou matkou a jmenoval povolani, ktere si ma vybrat — pfi slove "doktor" jeji vraskovita, texaskYm sluncem aehnuta tvak dneLnim blahem se rozjasnuje a oei se smeji nadeji, ie syn si zvoli vedu lekakskou. Neb ona dobfe vedela a pozna/a ze sveho tivota, kdy tolikerYmi nemocemi jejich rodina byla pronasledovana, to Veda lekatska je nejhlubLi a nejhurnannejti.

Tento rozhodujici okamZik mezi matkou a synem snad ,byl jeden z nejSt'astnej6ich pro oba.

Tedy cil byl ureen — ale jak daleko byl jette od uskutedneni. Kolik let studii a penez. Podporu od rodidu odekavat nemo2no. Tedy se vrh/1 na drahu uditelskou. Jeho bratr Rudolf v roce 1911 dokoneil vytti tkolu v Seymour, takte v roce 1912 MareSovi se ocitaji co uditele v Caldwell. Ja, vekim, to je nes dosti co si je pamatujeme. Za dobu kratkeho ucitelovani mel novou pkiletitost hloubeji vniknout v dui detskou a v due jejich rodin. V roce 1913 ocitaji se tedy na vytouZenem mists, na universite v Austin. °pet nekolik let prate a boje, ale Henry Mares vychazi jako vitez s vyznamenanim a po patkienYch prilpravach je lekakem. Vroce 1930 odjitdi do Evropy, aby i tam prostudoval pomery a navttivil koletku svYch rodied.

Tao je velmi chudY a kusY popis jednoho natell° deskeho leka •e. Chci timto tat poukazat nejenom na lekafe, jet je dobrodincem lidstva v nejtetgich chvilich bolest, ale tat jako hluboce citici narodovec. Kdyby se mel einiti seznam tech, kdot maji zasluhy nejveai v praci narodni, vzalo by to hodne ptemYSleni a prate. Ale ve • spravedlnosti muselo by se zaditi u tech, jicht jmena v novinach neetete a o nicht slytite velmi malo. Jeho velkYm dilem je kniha Czech Pioneers of Southwest. Je to krasna kniha o 418 stranach v fedi anglicke, bohate obra.zkovite vypinend, bohate cenna pro nate deti a zvlatt' studentstvo mute z ni eerpat velObohatil touto knihou vtechny ke kriihovny a ja vetim, to je asi jedinou. ktera vtem jinYm narodnostem zde usazenYm vysvetli, dim eesky texasky pionyr pfispel teto vlasti. ✓ teto knize se rozhlednete pa celem Texasu a najdete tarn vtichni osobu jet jste snail aneb je yam mils. Katde mesto a mesteeko ma sveho stareho deskeho lekate, ueitele, privnika, novinale. To jsou deti pionYrske, ktere nevystudovaly vLichni na penezich z tatovy kapsy, to jsou deti texaske prerie, jet znaji cenu mozolne ruky farmate. Toto podotYkam jen proto, ze katdy kaZde vyLinuti se naLich krajana bylo zadaste spojeno s velikYm sebezapfenim a obetrni. A kdo postaveni a s nim i majetku se domohl, mnohe pkikoki zakusil. Proto va2me poctivYch starych pracovnikil. Toto vSak neni vSe, co dr. Henry Mare Ceske texaske vetvi zanechal. Pracuje nenarodne dal — hleda daleko do minulosti prvni vznety umeni deskeho,

spisy, kulturu — a on asi ani nikomu neiekne jak daleko v minulosti rad by slavu a umeni vynatel.

Snad si pomyslite — kdy je lekaf, kde bere Cas. Po celodenni namaze, kdy jini oddavaji se zabave a odpodinku, on ponotuje se do sveho zamilovaneho badani a pracuje do pozdnich noenich hodin. Clovek se divi, kde bete silu a energii k teto vtecke praci. Je velmi oblibenSrm a vyhlatenYm lekatem, to nam dokale sekretakeina kniika, ktere, je stale zapinend daleko do pkedu se jmeny pacientii. Je velmi obliben mezi Amerieany zrovna jako mezi nasim lidem jeho oblibenost je rekordni. Jestli byste ale mysleli, to vam toho namluvi okolo vaLi nemoci, to byste byli zklamitni. On mnoho nemiuvi, ale jedna. Hrave ziskava chlveru ditete, velmi hladee dovede pochopit katdou povahu lidskou. aid se, to s vedou leitaiskou ptisvojil si i vedu pra.vni — nebot' bYti uspetnYm a lidstvu tak prospetnYin lekatem jak je on, asi obe vedy spojii, aby pOzna/ i pohnutky jet k ruznYm nemocern vedou a dasteene i na tech pohnutkach ledeni zapoeal.

V roce 1933 dr. Henry Maret se otenil a za germ pojal sleenu Thelma Burnett z Houstonu, ktera je graduantkou z Columbia university New York. Jetta nemeli svYch deti, tedy tato dvojice pfijala dtyti deti. Tento pkiklad mluvi sam o sobs. Jen se vmyslime — vzit si zodpovednost a starost o etyki lidske tivoty. Pani Maretovi je umelkyne v malbe °brazil a vedle tohoto sveho umeni podvolila se nejkrasnejSimu, nejhumannejtimu umeni — vychovavat etyki deti, bYti jim matkou. Tot' nejkrasnefAi umeni sveta.

Na vysvetlenou tem, jimt rodina Frantigka Marete st. jit z parneti vypadla, aneb ji nezna.ji, tedy dva broth — Rudolf a Henry Mara -jsou Micah a vlastni svoji budovu na Fannin Street cis. 3810 v Houstonu.

Doufam, to dr. Henry Maret me promine, to jsem zkracene snad i nektere udaje nespravne napsala a vyzvedia do vekejnosti popis jeho vota. Je to jen hrst upfimnYch slov za vSecka to leta, jet jste posky,t1 pomoc v nemoci cele nag rodina. A ja veilm, ze tisice lidskYch srdci videene vzpominaji a budou vzpominati Vas za poskytnutou pomoc v nejvettim strachu, bolesti, v nemoci o bytosti nam drahe. Ten radostnY zablesk oci Vati matky v rozhodujicirn okarritiku pfines1 nam potehnini a hojnost prime k vypineni tivota, po demi Vate due toulila.

Vtem etoucim uptimnY pozdray.

Pi. J. Anna Hornakova.

V PtiznaenY inserat v praiskem nemeckem tisku.

New York. (6T1C.) — V pratskem deniku "Der Nene Tag" byl 15. unora uvefejnen inserat, kterY otiskujeme v jeho celistvosti. Patna mek k nemu neni tkeba: "PrftmyslovY podnik v BHA hleda pro okamtitY nistup vedouciho prilmys/ove ochrany; kriminalni nebo policejni utednik na odpodinku bude mit pkednost pH obsazeni mista. Podminky: nemecka narodnost a ptisluSnost, velmi energicke vystupovani (!) a velmi podrobna znalost vAech oborii spadajicich pod oznadeni vYrobni ochrany a stralni s/utby. Nabidky nutno zaslat pod znadkou "Werkschutz" na kancelak Rudolfa Mosse, Brno, Jesuitska 3."

V Podil es. leted na invasi.

Letky deskoslovenskYch LondYn. (OTK.) oddilti britskeho kralovskeho letectva byly phdeleny k tern, ktere mely za dkol krYt vylod'ovani na evropske pevnine. Takto tedy deskosloventti letti se mobil fidastnit podatku velke bitvy o osvobozeni Evropy z nemecke tyranie.

General letectva Janoutek vydal zvlattni rozkaz ze dne pro eeskoslovenske letectvo, v nemt vzpomnel nati ilCasti na bitve o Francii v roce 1940. Pravil: "V teto dejinne chvili cely deskoslovenskY narod je hrdy na fidast svYch letcd v teto bitve od sameho zaeatku. Vim, ze &trod nezklamete. Budete chranit znamenitou povest deskoslovenskeho letectva a poudite Nemec, ze jste nezdolni a nesmlouvavi nepfatele,"

72STNiX

Obrazky

Et

Dne Matek a 15Q

du Karel

Obrazek pkedstavujI v 'rade Karel Jona Pristoupila 77 let. Do tadu Bala 5 synU. nes. 4 synove jeete neisou v Jefaote, 2 r) Filip take jest za vodou vdovou od roku 1927, jeji ne;yLLti:: brY pracovnik pro Jednotu pa ws

us'` ei

e znazorituu oslavu abort' u rd. Texas

v pravo: Ses. Ane:ka Fojtik, nejstarei matka 2e jest v Jednote 35 let a v letoeim roce bude ji a 3 dcery, Frances, Mary a AgJulius te'l_ ctyr jsou ye slune strYce Sarna, a jeden ze eleml ka Fojtikova, jak ji zde vSichni jmenujeme, jest ,eiva na ICdrodnim htbitove, kter' take bYvar . do-

Ses. Lucille Maly, ktera jest :lei tkou v , prave byla pkijata v den oslavy i se svYrn synaekem Willie Jr. Jeji _ e lkave pochazi z pionyrske rodiny Sulokove; jeji dedeeek , neboltik Sulak, bYval . smireira soucicern ve vecilej Olin mestebku Wallis, po rnnoho let, a take za jeho Iivota bYval 61enem Jedne(-

de ktera dala do Jednoty nejvice svSrch ditek, 5 tk,ou nou Ses. Julia A. Janik jest manZel Frank J. Janik jest v Jednote od sync a 6 deer, 5 snach a 5 zati„ 7 vn roku 1900 a vstoupil ye stati 20 le i- a Dna jest v Jednote od roku 1904 a take vstoupila ve steal 20 let, thick jeji mantel jest v 2", 44 let a one 40 let. Janikova rodina jest jedna z pionYru naSeho tadu, neb otec i ma,:tka, br. Frank J. Janika byli zakiadajici elenove tadu Karel Jonas dne 19: biezna 1898. TakovYcla niatek a otck potrebujeme vie v naU Jednote.

K'viti vSem tern matkarn bylo podarovano radem. na jejich poeest, stafence Fojtikove byla kytice podana jeji malou pra-pravraffkou Glenda Brown, sestie Janikove byla jeji kytice podana s krasnYm proslovern, vr,11.17.ern. Konstan.tem a vnuekou Aurelii Janik. Pak sestre Male byla odevzaana jeji kytice tchni, Anna "Mal9.

y, Ictere byly 1-Into-nine jejich oslavy, z pnetu 143 Tento obrazek 2,,e se tarn nachazi 10 ma, ale toli1K matek v 'fade Karel Jonas, tek,'ktere maji !po jednom synh sluI;b:;ch na Seho str;; Tee Sarna, 3 matky, ktere maji 2 syiny, 1 matka; : ktera ma 3 syny a 1 matka, ktera ma 4syny, a to jest sestra Eleonora BartoA, ktera v roce 1943 obdrlela pki °slave Pnn Matek v East , Bernard, zaslouk1STod.znak od na geho br. pkedaedy HI. ttadovny C. IL Chernoskelic-,

Ve stfeclu, dne 21. eervna 044.

Upifanne blahoprini ku zdarne praci S.P.I.S.T. Valena redakce Vestniku a vgichni jehiS'ete Doufara tie me naki, broth. a sestry spoleenel odpustite, tie micham se teZ mezi vas a zasahuji tee do vagich gratulaci s untimnYra blahopkini ku zdaru pkigtimu sjezdu vagi zdarne kvetouci SPJST. Vtidy katidy tyden, kdyt proeitam vas Vestnik (a ja se pkiznavam, tie je me velice mily a proetu ho od zaeatku at do konee) a Vidy stejny obraz se me zjevi.

Vidim se na sjezdu ZOBJ. v roce 1912 v Omaha, Neb. a vidim pana J. Butiatu jak stal na jeviSti a mluvil za Texaskou Jednotu. Az do tech dob nevedela jsem nic o Texaske Jednote. Take jiti nepamatuji zda byl p. Buirata jako vysla.nee, ale asi tie ano, neb se nee° mluvilo o spojeni. Nepamatuji jiti jak to bylo, jen vidim a pamatuji jak p. Bufrata nad gene mluvil o sve SPJST., ze je sobestadna, a jak texatti PionYki jsou hrdi na svoji jednotu a ze on veii, tie texa gti naginci budou vi'dy pevne stati pki spoleene praci a rodinnem souladu k udrieni si 'svoji Jednoty.

Stiskla jsem tenkrate vkele pravici spolubratra Buriaty a pkala jsem mu, by spinilo se katide jeho pkani a kaZde jeho slovo prone:sene o tech dobrych vlasteneckYch, nad genYch pracovniku pro texaskou jednotu v Texas.

Ponevadt jsem byla dlouha, leta spolkovou pracovnici a progla roky tkady iieetnice, tajemnice a pkedsedky jak v ZOBJ., tak u Jednoty OeskYch Darn — a tudit jsem se zajimala o vgechno, kdekoliv se co deskeho budoVaio a rostlo.

A take od tech dob jsem obdivovala Texas a jeho naeince A proto pitu techto par kadkil v uznani a obdivu, bratil a sestry, vat' dlouholete te'tike praci v teto nove na gi vlasti.

Uplynulo 47 rokil od zalotieni vagi SPJST., prave tak jako ZOBJ. — Ano, etykicet sedm pinych prate, starosti, radosti i tialu, 47 jar tolik tel letnich dob, podzimit a zim. V nich co se vysttidalo, to tekne z mnohYch vas starAlen: Ja jen vim!

Hiedite dnes zpet na to va gi poetivou pthei a divite se pti tom, jak ten eas leti divoce, vgak bud'te hrdi na svou praci, na svuj rozhled, sestry a bratti — tam kae v podzimu bylo ovoce.

Vetim le pan Buriata, kdyby mohl se podivat, mel by radost ze vzrustu jeho mile. Texaske Jednoty. Ad zajiste pti vgechne radosti by ho i neco zabolelo. Ale to nic, neni trody bez pfehanek a rtzneho pogkozeni, to vge spade, do toho snaleni, do to na g place, a uei nes to byti spravedlivYmi v praci, jednani i fed., nejen pro nas sami, ale daleko vice pro na ge spolubliZni. "TatarskY prtsmyk," napsanY p. Jos. R. Antonem a venovanY zasloutilemu spolkovernu pracovniku soudci C. H. ChernoskYmu je nadherny, vystihuje vSechen ten tetikY boj .nageho lidu a vYstilne zapada do price toho upkimneho pracovnika pro dobro vgech p. O. H. Chernosk'ho. Gratuluji Vain p. Jos. R..

Anton za napsani basne, jeji slova, tak jasn6 vystihuji ten tell' zapas od zadatku al do konce. Basal to by mela b'ti uvekejnena ye v'S'ech CeskYch easopisech.

Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas a jejim uptimnYm pracovniktm pteji to nejlepSi spoleene prace pro zdar a roz gteni jejich Jednoty, tak aby kaZdY na ginec a kaIde ditko stall se jejimi eleny.

S pozdravem vSem etoucim, Marie A.. 2 ivn 6..

V Padli za vlast.

LondYn. (OTK.) — Podle zpravy z Prahy odsoudil nemeckY zemskY soud v Brne tyto osoby k smrti, prototie pomahaly jinYm pki pkijimani instrukci od "nepkatelskYch" para gutistil: Raimund Navratil, 42 lets' z Kojetina, Jan Rumplik, 32 letY z Dtinova — jen take byl obvinen, tie po delgi dobu ukryval u sebe osoby hledane gestapem — Bohurnil Venclik, 32 lety z Tova.eova, a Frantig ek Vrana, 55 lets' z Drahotina. Popravy byly provedeny kvetna.

V E b i J.N.1 J. 14.,,

V zdravern tele zdraq duch.

Houston, Texas.

Mluvi se totig a uvaguje prilis mnoho o budouenosti deskoslovenske vetve v Amence, ale zda se nam, ge se piing malo dela pra.ve pro tuto budoucnost. Myslim tim pro mlade g ceskeho ptivodn. Vime jiste, ze po valce bude ptistehovalecka kvota stale omezena. Nemfdem se proto spolehat, to nas tato eerstva, krev nahradi.

Bylo by vent zahodno spojenYmi silami a dobrou vltli zvY git &oven dosavadni einnosti a venovat se vice na gi mladegi.

Nebezpeei tady je, mladeg kvapem unika, ndrodnirnu givotu a uchyluje se za ohradu mylne chapaneho amerikanstvi. Nebudeme uvagovat zdali je to nage vina — toti g rodiet, nebo spolkft, ale myslim ze nejenom eechoslovakam ve stare vlasti ale techoslovalum americkYm musi bYt Tito, kdy g vidi jak mladeg ztraci zajem o narocini g ivot. Musime mit stale na zketeli uchovani mlade ge narodu. Vgdyt' tito hogi a deveata budou tteba jednou zaujimat yYznamne postaveni v americkem givote.

Leto:sni divadelni sezona nas pkesvedeila, ze ye zdej gi krajanske mlade g i je mnoho talentu z rtIznych obonl. a ze je te gkY Mich nechavat z potu. 106 v fdde, se sv377n zakladatelem bratrem J. Ditky ptitomne v D.Askein je ladem a pou givat je jako atrakce jednou za F. Chupikern, dnes taj. HI. LTf. Prave tomu bylo 15 let, kdy ? bratr C'hernosk, pfeds. Hi. tf. dojel rok. Jsou zde ptislugnici zdej gi mladege, kteki do nageho tadu s br. Chupikern, ktereho nam oznamil, ze on byl ustanoven HI. aby zaloZil maji vysoke umelecke cile a svedomite se k nim v Jednote DetskY odbor. Eratr Chupik se ujal slova, a dal rodiOtun vysvetleni, jakYm zpilsobem se ubiraji. Na ptiklad: Jenny Mae Lrank, Elsie mohou ditky brat do Jednoty. Po krat:31 keel, Vyzval pl'itc ynne, kdo se prvni 1pf.iblasi se syYmi ditDobeA, A. Dvotak, Naomi KostomlatskY, E. Mi- kami. Nepamatuji se, kdo byl prvni otec neb matk y, co pflhldsili sve ditky, ale zaznamy v protokeskova, se snahami opravdu va gnYmi, a kteri kolu ukazuji, ze a2 byl hotov, tak jich upsal 22 ditek hued v te sch3zi, pak v kaide schuzi se ph.by pro sve jemne a hluboke pojeti umelecke hlag ovali, tak ze uz po tketi maZeme fief, ee jsme do-,.;::•Lii 130 ditek. V2:dy se jim dala /*aka ostranky , zaslougili vetgiho uznani negli se jim slava, ale netrvalo to dlouho, ease pi'eciadzeli do pravidelneho oddeleni, jakmile jim . doelo 16 let, dostava. Nagli by se zde v Houstone domaci ktere mely do6asne pojistky. Dues née DetskY odbor 'cite 106 ditch, takte asi delei dobu to bude de ze vg ech kulturnich podnikft, ale nikdo jich trvat, net ease klesnem pod 100 ditch, ale bratfi organist.tofitz'.'senkyrik a Urbish pozoruji stanehleda, nikdo jich nesdru guje, aby deskoslo- II tech, ktere mail doeasne pojistky, aby je pfevedli clo pravicleineho pojieteni. venskY narod v Houstone mel dilstojnou repreDfiv nee byl tento obrazek vzat, jejich tati6ek Chupik k turn promluvil kratei fee, bylo sentaci. Kde jsou tak zvani &Ai inteligenti — lekati, advokati a podobne, kteti nesmeji po- radost se na ne divat, jak pozorne jej poslouehaly — zrovna to vyhliZelo tak, jak kdyt jejich chybovat o sve povinnosti ptispivat nejak k oteove nebo matky k nim doma mluvi, ze tak pozor davaly cc to vee bade, to byste byli uslyeeli ependlik spadnout na podlahu pri tom tichu a pczornosti. p odpoit kulturniho 2ivota.

Mica, se, ze za valky neni vhodnST C"as, ale neni TakovYch osiav nam jest ,tfeba vie v tadech, kde u'e je i men:ei Odbor ditek, aby mely neto pravda. 61ovek g* ije i za valky, ba i na fron- jakou pritag livost k Jednote. Dnen.1 dobcu v jinon::::rorJnich spoleich se tak pracuje, ne jenom te se svYmi city, tedy take s kulturnimi potte- schuzi odbYt a jit dome. BYvalo 1 za ciob stareich, 'ee kdy2 se pfijimalo vie Clenfi do Jednoty, v gdy to bami. Narodni podniky nebo spolky jsou v teto bYvalo s oslavou, a kaZdY se citil nejak, jako pf-dtelske pii3cti do spoleCnosti, kterou tei prve jen dobe zavaleny jinS7mi pracemi, proto jim nemft- tak trochu osobne znal, nee se stab elehmi. geme ukladati jinYch. Ale to je Sokol. Prase sokolstvu musi zale get na mlade gi, a jeho program je take M * .S.i net program jinYch narodnich spolku. Zanechme uz nam nedustojne nevragivosti a osobnich spord a spojme se k plodne soudinnosti star gich i mlad gich, aby, z toho vzegel proipech nagi krajanske vetejnosti.

Ceske sokolstvo a jeho duch stalo se du gi, telem a hybnou silou celeho naroda, stalo se jeho moralnim programem, praktickYm naho genstvim ildovYm. Vyglo ze srdce a jeho lasky k lidu .a k oteine. Vgecko mohou miti narodove spoleenYm, tee i mrav i viru — mideme byti zde Axnerieany, v Rusku Rusy, ale jsme-li i jen v duchu Sokoly, je spinen ideal dokonaleho Cecha. Sokol neni zde ani pro lacinou paradu, ani pro pouhY telocvik, pro zabavu a kratochvili, Sokol a jeho idea a prakticke jeji provadeni je takoli moralni povinnosti. Tegkou ale destnou.

Cituji slova nageho nesmrtelneho Karla Haviieka Borovskeho: "A Hofi-li Sokol jako jasna svice, necht' roz gehne i ty, kteki posud nehoti."

Jak to 6inil zakladatel sokolstva a velkY vzor o zdarnou vYchovu naroda eeskeho — dr. Tyrg.

Franta Vavtik.

V Mluvei es. vlady o invasi.

LondYn. (OTK.) — Statni ministr dr Hubert Ripka prohlasil v rozhlasovem projevu do oeCelkove shromaldeni, (ale p. fotografovi se to nevydafilo) neb jest to jen jedna polovina skoslovenska toto: "Vtechny narody zapadni Evropy jsou napineny tout radosti a vzru ge- co zachytil do kamery od leve strany jest jee'::e tolik Ccn tarn sec15.cieh jak jest vyfotografonim, Jake napinilo na g 6eskoslovensky lid, kdyg vanYch. Rtida, armada dosahla upati karpatskYch pohoGuy, Texas.

Kdo malo mluvi, poaten jest za neureeHho, ki a vztyeila na na gich starch hranicich desko- kclo mnoho, za blazna; lepet tecty netunelyin eleny spolku Guy, Cis. 110.

Tinslovenskou vlajku. Duch natich piedka nam ne2 blaznem sleuth E.pelku bude poildana 25. dnes veli, abychom se chopili zbrani. Vlada vyfti.traa o 2 12.-.)d. odpoledne. Pricin g , ze dne 18.

V da v nejbliisich dnech podrobne direktivy ndrn zde na Guy hodlaji seCFT- Y de, Lenost a zahalce nedavej v dome sve.m hopkedpisy. Nikdo yam nemtde ptinest svobodu brat eselenrc, jak seznate v oznamce y e Vespody; jet' host velmi nevdeen3"7, kterz radeji Musite si ji vybojovat na eeskoslovenKarol Stupka. anik/i S n zd e e n odna g, nali by pitnesl. skein izzemi."

V E S T N 1K

Ve sti.edu , dne 21. Cervna 1944.

Moje vzpominky.

Vzpomm - ky.

Bratte redaktore, Fr. Moutkoi Rozhodnul jsem se vyutiti teto ptiletitosti, kterou elentlm °pet podali vydavatele a renaxtor neeseho Vestniku, vydanim tohoto paniatniho Pokusim se v nem napsati mAj prvni zivotopis, co pkistehovalce z mladti generaze. Abycn nezaoral hodne mista, jak to net br. redaktor eada, vezmu to zkratka.

Tak zas etyti leta uplynuly a zas bude sjezd.

Otyti roky! Zda se to spie jako rok, neeli etyti.

Jak ten Cas utika. A kd y se zastavime a ptemeelime, co jsme udelali za ty etyki roky, zmarnili jsme je? Neb jsme udelali neco na col meeeme tici — "Ten rok anebo ta lets, me zestanou v pameti, neb jsem ten eas udelal neco, na co mohu bet hrde." Jak Velka tragedie to je, kdy ten den utede a my veder ptemeelime, "ten Cas se nikdy nevrati, jie nebudu nikdy mit pieleeitost ho zueitkovat." "Znovu protiVam me anebo "znovu proeivam ten eas, kdy jsem byl tak et'asten," slytime nmohokrate, ale kdyby jsme pravdu kekli, ten eats nikdy nemug" em protit tak, jak jsme ho zili ponejprv. Ale ptat si to mileeme, na to mame pra y° kettle. A ze je to marne piani, piece v nem dostivame atechu.

Kdyt ja, tak ptemeelim, tak si pteji, abych nektere ten eas mela pialetitost znovu protit.

Rada bych byla, kdyby nrej tatoueek zde byl, abychom si mohli spolu popovidat a ji mohla poslouchat jeho poradom. Pamatuji jak me "Bud'me hrdi, ze jsme dobrerni Ameri• 'deny, ale pti torn nezapominejrae, ze budem mit vetei cenu pro svet, kdy ovladame vice feel A proto, ee jsme dobfi Ameridane, nemusime zapomenout, ze jsme ten 66i." Sam umel etyti keel. Jak byl hrde na Jednotu SPJST. Kdyt jsme bydleli v Chicagu tak jinym spolkern, ku kterem patkil, vedy daval TexAskou Jednotu za ptiklad. Adkoliv pattili jsme k jinem spolleurn, Texaska byla vtim. Kdyby byl velice by ho mrzely nynejti rozbroje v H1, tnadovne a ty dopisy ye Vestniku. Vidy Micaval: "Cleni maji vedet koho volit a kdy si svoje etedniky zvoli, maji jim dat yeechnu daveru.

Kandy jednotlivec chybuje, protote jsme Tide, ale ye svorne domluve se vadycky yeechno lepe napravi neeli aby to vedela cele, deska vete j -nost,ebjuzdvlkiaohes,tr vte zachycuji."

Co si pamatuji, oba moji rodiee pracovali pro spolkove a narodni zajmy Ceske. Dekuji osudu, ze jsem to byla ja, ktere byla dana ta Best, bSiti jeho dcerou.

Posledni rok a pill pied jeho smrti, kdy on sam nemohl pracovat, tale byl maminky oixerou a jeji nejpkisnejei kritik v jeji pact spisovani. Byl hrd, ze mela odvahu se dat do spisovani divadla a byl tak rad, te jeji dilo "Osud vesnieky Lidice" se tak krasne podatilo, te tolik vedelku z divadla toho se yydelalo pro dobroeinne akce. Rikal: "No vidit, nejsme bohati, ale hied' jak mot (a to tenkxat jit bylo pies $1,000.00) se vydelalo na tvem dile a OW° na odbojovou a narodni akci. Neni to jen elm& s mnoha penezi, ktere mate udelat dobro, ale i ti lido, kteti pfilozi ruce k dilu. Jen se drt a pit vic. Najdee, 'ee cesta neni vtdy lehlta, ale i ptes obtite bude vedy mit uspokojeni, te jsi vykonala pro lidstvo co jsi mohla."

Od toho easu co od nes odekl, napsala maminka jine divadlo, "Ceske partyzanky v Rusku," ktere ma zrovna tak dobre iispech jako "Lidice" a ptinaei na narodni akce to same.

Jelikoe nem neni doptano protit minulost, aspoie mom tu utechu a ty krasne vzpominky o mem otci. Je to mnohem vic nee mnoho jinych deti maji. Lituji jenom, 'ee nee pkitti syn neb dcera nebude mit tu ptiletitost poznat jeho dedu jak flak' prvni dva syni. Budeme ale vtichni pomahat naei babiece v jeji praci a jsme a budeme na ni hrdi. Neb ona stale bude pracovat a neptestane proto, te to, co bylo nejcennejei v jejim eivote, ztratila.

Vzpominky — jak krasne a bolestne jste, a piece davate eloyeku silu, aby eel vsttic budoucnosti, at' jie je jakakoliv.

Peala bych si, aby v tomto sjezdu SPJST. se vykonalo mnoho dobra a mnoho dobrech pleanu, ktere 7uasnkruiteeni se v ptietich letech.

Ric d„ Helen Tenerova.

Poehazim z Mora yske Ostravy a narozen jsem byl dne 30. zari r. 1B79, z chudech rodide.. Do skoly jsem zaeal chodai kdyt mi bylo test let, a y e 14. roce byl jsem se ekolou hotove. Mojim roarctun na dalei ekoly nezbevalo, proto jsem eel na praci do uhelnech dolu. Daleiho praktickeho y zdele.ni nabyl jsem v delnickYch vzdelavacich spolcich z ptednakk, ktere jsem rad i vecery navttevoval. Ptednakli v nich profesoti z deskeho realneho gymnasia ostravskeho, pan VeleminskY, pozdeji to ministr vyueovani v eeskoslovenske republice, pan Kuble a jini, jicht jmena si lit neparnatuje Take jednou jsem mel pkiletitost vyslechnouti lekednaiku pana Masaryka, byl on tehdy jeete profesorern. Pozdeji dostalo se mu to cti, beti prvnim presidentem 6eskosloveuske republiky.

Take jsem byl einnem elenem v odboroverch a politickech spolcich. Nekdy mi to ptineslo hodne opletaeky s policejnimi akady. Prose tehdy panovaly neutetene pomery delnicke, jako tady tomu fikaji deprese. Vzdor to mizerii Rakousko a Nemecko horeane zbrojily a ja, tueil, ti cosi se chysta, rozhodnul jsem se za pohodr, vystehovati do Ameriky.

Nehodou jsem se dozvedel, te firma Missler v Bremen, kde byl tehdy zamestnan krajan Fr. Zima, chysta zvlattni erYpravu vystehovalet ptimo do Galvestonu. Dopsal jsem na ztnineriou firmu a oni mi sdelili, ze ena vyprava vyjede z Bremen dne 2. eervna r. 1905, a cesta. z Bremen at na misto, kde pojedu, bude stall 200 korun, nebo 40 dol. Jelikot eas byl kratke, musel jsem narychlo odejeti, tenu jsem tam nechal, ona ptijela za mnou pozdeji. Kdyt jsem ptijel do Bremen, ledva mi easu zby'valo na zakoupeni jizdniho listku, nebot' lod' jit mela brzy odjitclet.

Kdyt jsem se dostal na lode tam a bylo tech vystehovalca tolik, te jsem mel strach, aby se s nami lod' nepotopila. Konedne nate lad' v poledne shora uvedeneho dne odplula a po 22 denni a nani plavbe, bez zastavky, ptistela v galvestonskem ptista.ve.

Po vystoupeni z lodi byli jsme zavedeni pied yystehovalske itiedniky a po zocipovedeni atazek byli jsme my natinci, zavedeni ke krajanu Kietanovi, ktere tehdy vlastnil hotel nedaleko pkistavu.

Po dobrem obede a obeerstveni poptili jsme si trochu odpoeinku a k vederu opet nas zavedli k nadrati, kde eekal ua ptipraveny vlak.

Daleko jsme pohromade nejeli, jen do Houstonu, tam jsme katde byli odkazini do vlaku a katde jsme se rozjeli v jinou stranu.

Mej vlak jel do Floresville, a kdy nine k nemu dovedli, sel jsem si sednout a po kratke jizde jsem anavou chvalil Davida. Probudil jsem se, kdy jsem slyeel jak zfizenec vlaku vyvolaval Floresville. Kdyt jsem se z vlaku vyhrabal, set jsem do oficu nadrainiho, ukazal listek, kterY mi dal zesnule krajan Viten onomu pania v oficu a ten nine dal zavesti do mista k jednomu Nemci, kterY mel tam pekarnu. Domluvili jsme se po neraecku, dal mi zdarma enidani a pak sel hledat do mesta nekoho z nasincu, aby mne dovezi k cili me cesty.

Za nedlouho nate' krajana Ant. Svobodu a ten mne dovezl na svou farmu. Vedle nej byla farma krajana Jos. Pavelky, ke kteremu jsem vlastne jel. Mimo techto krajame byli zde usazeni krajani, Fr. a Ant. 2idek, Ferd. Barak Karel Svoboda, ttep. Svetlik a Vine Kotarek.

Prave se zde chystali k zaloteni noveho kadu SPJST. a v listopadu r. 1905 se jim koneene podakilo zalotit tad Vesmir els. 61.

K uvedeni Whet° iadu se dostavii br. J. R.

FRANK VONTUR

Kubena a ja jsem mel prvni ptiletitost zde v Americe cohost zkusiti svilj basnicke talent.

Pozdeji jsem pkistoupil k zminenemu tadu i s moji maneelkou, ktera pozdeji za mnou pkijela, a pattime k nemu do dnes.

Po kratke ptestavce zase jsem byl zapkaten do noveho pro mne to spolkoveho eivota.

At na male vejimky byl jsem volen'y do nejekeho atadu a co vyslanec sjezdil jsem tech naeich sjezda nekolik.

Svelio easu meal zde zaiizenou Ceskou letni spolu, ve ktere jsem vyuCoval.

Mnoho krate na poeldani, abych prokazal posledni slutbu svem krajanum, promluvil jsem u jejich hrobil.

Nyni, kdy jsme zastali sami a neteeime se valnemu zdravf, jsme na odpodinku ye svem tulne domove. Budu-li do to doby zdra y, minim se podivati do Corpus Christi al se bude odbevati ten nee 14. sjezd SPJST., kteremu pteje mnoho zdaru, Frank Vontur.

V SCVRK SE NAM CVRK. Cvrk je rortomile kote; kouk knofliky od radia a provadi jina kouzia v redakci, proeee se stalo hrdinou jedne z veselech povidek, ktere Zdena A. uvekejrioval v Naeich Novinach. Pre.ye vychazeji kniene, s rozkoenemi ilustracemi chudaka des. Z. K. a s obalkou por. T. 0. Myslim, to bude jednim z nejlidetejtich dokumenta tohoto odboje: pamatkou pro yojaky, ktele to veechno proeili a sdelenim pro ostatni. Z. A. je due zptiznene. s Kerlem Haekem; proeel Yevojem praiskeho studenta, emu Trnu a Hale Novin, a ted' dozrava, ye sverazneho autora, jehot yety poznate i bez podpisu: pod amyslne chlapskem, ready az vojensky hrubem verazem je citlive, jemne a neene &ova.

Thernatiku knieky charakterisuje dobte.nekolik vet z autorova doslovu. Kdye spal nad dokoneenem rukopisem, navetivil ho pry ye snu "odbojove censor, otec Kvintlik" a povida: "Wake trha, lidi, smeka kontinenty ai se velekite rozpadavaji a puka samo jadro zeme a ty pike legraci " Autor se brani, ee to jeho povidani je alespoie lidove. — "Tak to alespon popisujet hrdinske Ciny v odboji, nebo veznaene lidi — di ne," zaskuhral otec. — "Vlastne ani lidi ne, °tee," odpovida autor, "vite to my tenkrat z Francie jsme ptieli tak otraveni, ze jsme ut lidem neverili, proto jsme k zvitatem tihli."

— "A musel jsi to psat?" — "Musel, otoe Kvintliku," povida autor, "vite, tim jsme zahaneli tesknotu i vztek " Tesknota nikdy neptetla. Vztek pketel anebo byl v anglickem prosttedi z yladnut. A ostre, trpky ton francouzske satiry pkeeel v klidne, humorne popis eivota natich yojakie v Anglii: if Na ulici ke mne peiskaila nejaka menei lejdy a podavala mi notes, abych ji ta mneco napsal Cesky. Ponevade tadna potekadla neunapsal jsem ji tam: Datel ma dva vratiprsty. Je to eplhavec. To yam ptej streeek — Sleene se to asi libilo, chtela, abych ji tam ptipsal late neco anglicky. Tot jsem. ji

tarn pkipsal: Morne volani, good day, gut najt.

— A eel jsem." Sel do parku, a tam potkal zase slednu. A pak potkal v teltru jette jednu. No, a byly, z toho komplikace. Ale ja tady celou knitku opisovat nematu, yeak se to dovite, aet se Bohumil Bilek, knitka dostane k y am,

Ve stTectu, dne 21. eervna 1944.

rodni:r Vzpominky kraj severc . inora ysk9 a nekolik slov o nasi Jecinote.

Podava Frank Truksa.

Na vSrzvu br. redaktora, aby dlenove ptispeli do sjezdoveho disla svymi pametmi, bud' ze sveho nebo spolkoveho givota, dovoluji si tet s neeim prispeti. Svfij givotopis jsem popsal v minulem sjezdovem disle, to ji g opakovat nebudu, ale napigi nee° o givote nageho lidu v torn severnim zakouti nasi mile Moravenky, ktere bylo mnichovskou smlouvou nagimi domnelkmi prateli Anglii a Francii darovano nag emu odvekemu neptiteli.

Jak klamna byla jejich domnenka, kdy tomu nejvaSimu vyvrheli lidstva uverili, ge tim jejich einem bude valka za g ehnana, ale jak byla Francie pfekvapena, kdy asi za 1 roku byla do poddanstvi toho padoucha uvr gem, a co lid v Anglii bombovanim vytrpel vi nejlepe oni. Snad brzy ji g nadejde den, ye kterem v gechny porobene narody budou od tech proklatkch vrahfi osvobozeny.

To severni zakouti po terhberk, Mor. Ttebova a Svitavy, je va ginou obydleno Hemel. V soudnim okresu 8umperk je 14 deskS7ch obci s 12.000 obyvateli, soudni okresy: Stare Mesto, Vizenberk a Rimanov jsou Upine nemecke, v okresu Zabteh byla va gina obci Oeskkch. Soudni okresy 8ternberk, Mohelnice a Undov lneli va ginou Nemci. Co se gkolstvi tSrkalo men Nernci 5 gymnasii a 10 me gt"anskS7ch gkol, jednu rolnickou a jednu prilmyslovou. 6e gi meli jedno gymnasium v Zahrebu a realku v Litovli.

Zde se mail° dvojim loktem. Nemci ale ktideli, ze oni plati vice dani, tim ze jsou opravneni k vetgimu podtu gkol. V torn zdaneni meli pravdu. ponevadg vgechen prfimysl byl v rukou Nem eft Do let devadesakch ptede g leho stoleti obe narodnosti illy v miru a v dobrem Tam, kde 'Ceske obce s nemeckkmi sousedily vagina lidi znala mluvit Cesky i nemecky a mnoho deskkch deti ye veku 13 a 14 rokt navgtevovaly nemecke gkoly a to same se del° i s Nemci, ti navg tevovali Akoly Ceske. Aby to obe strany moc nestalo, byli gad vymeriovani, tikalo se tomu, ze je "na handl". Ja jsem teg byl na takovSr handl necele dva roky, v kvetnu, oervnu•a Cervenci r. 1883 jsem chodil do gkoly do 8umperku pe gky 11/4 hodiny z Chroinde pies Bludov po cicatske silnici Z Bludova tam chodilo mnoho zaku, s kterSimi jsem kamaradil, ze skoly jsme chodili spoledne.

S temi nemeckmi kluky jsme dosti dobte vychazeli, ga.dne bitky jsme s nimi nemeli, jen si pamatuji, ze jsme na ne ,poktikovali "Dajee tralala," a tni na nas zase "bemi ge hopsasa."

Tam byly gkoly zvla gt' pro chlapce i pro devdata. Byly to Knaben Volks- und Biirgerschule a Madchen Volsks- und Biirgerschule, do 5. tfldy by,la Volksschule, 6., 7. a 8. trida byly Biirgerschule.

Navg tevoval jsem 5. a 6. tildu a osvojil jsem si nemeckk jazyk slovem i pismem. V to dobe nebylo jegte to neptatelske zaujatosti proti Oechum, neb deti z lepgich rodin nemeckkch navgtevovaly Ceske Skoly v Kral. Hradci, Vysokern Mite, v Litomyggli a Polidce, kde sobe spravne Ceskk jazyk osvojily. U nas v Chromdi koupil mlkn Nemec jmenem Haberman, ktereho kagdk povagoval za Oecha; ten si te g v Polidce eeskY jazyk osvojil, vzal si za genu Oegku, a ve spolednosti vystupoval jako 6ech a byl velice dinnSrm v deskem spolkovem givote. Mnoho Nemai melo za geny OeSky a Oe gi si zase brali Neinky.

Dokud oba kmeny se napted pova govaly za lidi, tak gili mezi sebou svorne, ale jakmile vystoupilo nekolik nemeckch fanatikti jako byli Wolf, SchOnerer, Iro, Knotz a Momser a zaCali mezi Mind hlasat, aby Slovanum rozbijeli hlavy, k tomu zurivemu Mani ani na Ceske strane se nezustalo potichu, potadaly se protestni schfize a zadalo se provadet heslo: "Sviij k sveinu" a tim zadaly narodnostni ttenice, ktere se te2 odehravaly na zemskern sne-

V2STNIK mu v Brno i na videfiske tia. ske rade. To se za6alo odehrdvat ke konci minuieho stoleti.

Skoro v kakle deske osade, kde meli Nemci tovarny, tak tam za pomoci nemeckeho Schulvereinu ztizovali nemecke tkoly. V osmi easkYch osada,ch byly nemecke tkoly postavene.

Do roku 1890 byli deeti delnici v nemeckYch tovarnach hrozne vyssavani. Zeny v ptadelnactr zamestnane pracovaly za 35-50 krejcaru t rano od 5 hodin do 7:30 veeer, to byly praye lidomorny. Jakmile ale strana socialne demokraticka zadala bojovat proti takovemu nelidskemu zachazeni, pomery delnictva se lepeily, pracovni doba byla zkracena na 9 al 10 hodin denne a plat zykeen. Tim se, pomery delnika hodne zlepeily.

V hornatYch krajich severni Moravy se IAstuje hodne lnu a chov hoveziho a veptoveho dobytka, tot' zemaky, kto a o yes se tam dobe daki. V pokidi teky Moravy a na mirnejeich horskYch svazich se pestuje cukrovka, jeemen, peenice a Lit°. V kakle trochu yak decline byla spoledenska mlekarna. Tech bylo na Moraye velkY poeet, take Morava byla' jmenovana malYm Danskem, neb tam bylo rnlekateni na vysokem stupni, cos snad dues za vlady Nemen je vykradeno.

SpolkovY Livot byl na severni Morave Skoro v kalde decline byl hasieskY sbor, potom bylo hodne spolk0 etenalskYch a sokolskYch. Lid byl dosti poboink a rad navetevoval poutni mista. V kakle decline byl tak zvank stark bratr nebo "literat", kterY vodival procesi na rfizna poutni, zazradni mista. Od nos nejvice lido chodivali na svatY vrch u Kralik (Grulich), do oermne a Lanekrouna na sv. Kopeeek u 0lomouce, a do Vambekic v Pruskem Slersku.

Tam thodivala velko, procesi skrz nasi dedinu z Hane, od Vyekova a Prostejova. Pied 60 roky mnoho lidu od nas chodivalo na poute do Oenstochova v Rusku, do Mariazell, na horu Kalvarii v Hall& a ke hrobu sv. Jana Nepomuka v Praze. Tyto poute moje babidka nekolikrat pesky vykonala, ze veech techto poutnich mist pkinesla mnoho obrazkfi. Babiece to chodeni po poutich muselo sloulit, neb se doZila 80 mkt a nemocna nikdy nebyla.

V kakle decline maji neco pamatneho. V ve hrobce Bludove pod sakristii kostela sv. pant ze Zerotina odpoeivaji pozustatky, sla y -nehoca,Krlst.zeZoina,kter2m byly pkivezeny z BrandYsa nad Orlici roku 1842 jednim rolnikem z Chromee. V Chromdi se narodil obr Josef Drasal, znamY pod jmenem Josef Hole g ovskY, na ktereho si bude nekterY krajan z okoli Holekva pamatovati, zemkel roku 1884.

V nejsevernejei Ceske decline v Pisarove, byli ti nejellefei a nejpodnikavejei lido v sev. Morave. V one decline byl provozovan domaci prOmysl kartaenickY, kteretto vYrobky sami po cele Morave a Slovensku rozvaieli. Nekteri s kW-1mi a vozem poked ye svete, zboil nechali sobe posilat po t'eleznici do tech mist, kde se nachazeli. Te2 vedli obchod se sueenYm ovocem, ktere na Valasku a Slovensku kupovali a prodavali v nemeckYch dedinach v sev.

Morave a ve Slersku. Tel natal jezdili na koriske trhy do Prostejova, Uher. Hradiete a Bzence, kde nakoupili stado koni, ktere ponejvice prodavali NemcOm. 810 o nich potekadlo: budou Pisaraci veichni doma, tak bude soudnY den". 2e se to zaklacla na pravde, mute nam dokazati pisatovskY racial Frank Krobot z Needville, Tex., ktery tee udelal hodne krokt po Hand a jiLni easti Moravy, a ie mu to cestovani slou2ilo, dokazuje jeho osmdesatka, a je postd eipernY a samY eprYm. Jake bych toho mohl napsat vice, ale o tom napiei pozdeji.

JeLte malou vzpominku na zaeatky nas' Jednoty, na ktere se tell vypinilo reeni, "Co je nove, je vza,cne". Tak i nate Jednota, dokud byla v zaeatcich, byla vice od &anti ye vanosti, net' je dneLniho dne. Schtze byly velmi &tile navetevovany, novi eleni se sami pfihlatovali, nebylo potieba placenych organisatoril a ptistupujici novi elenove radi platili $4.00 vstupneho. Jak milYm dojmem uvadeni &anti do Jednoty na kakleho pfisobilo, to i ja podnes citim, kdy jsem byl r. 1908 uvaden do tadu Nova Ratolest cis. 41. A to same jsme pied ne-

davnem Cetli ye WstniRtt, jak dojem to uvadeni ucinilo na na gelao dobrelao spolkoveho pracovnika Jana Gajevskeho.

Navttevnikum pohtbu nedavno zesnule sestry Rosi Vrlove v Guy, zajiste cllouho v pamet utkvi, ten dojemny akt, kdy br. Valeik a gest elenti radu. B. Zdrubek Cis. 112, aeinilo nad jejim hrobem kruh a loueili se s ni s prijejim uvadeni do padnYmi slovy, jako du.

Mame-li se nazkvati bratrskou , Jednotou jsme povinni konati jiste obkady, jak nam to 'lie Charter natizuje Uvadeni &anu do radu jest te2 obkad. My ale ten obkad zavrhujeme, kdy jsme referendem odhlasovali, ze kdy Glen poda dostateenou omluvu, 2e nemusi do schtze k uvadeni se dostaviti. Kdyi to dovolime jednomu, tak se na to budou odvolavat druzi, kdy ani prvni schfizi Glen nechce takovS7 nikdy dobrYm dlenem nebude.

Ptigti sjezd 'by mel ten prijatk dodatek ke el.

88. stanov zrukti.

Mnoho dlenti je toho nahledu, k kdyby 11kednici, jak u radu, takta u HI. trradovny se dasteji menili, 2e by zajem o Jednotu se zlepAil. Melo by se to zkusiti, a zavesti zvyk, aby veichni ntednici, jak tadovi, takte g Hi. 'Citadovny, slouzili jen due lhuty, jak se deje ve sprave statu i vlady Sp. State. 2aclnk si nema, myslet, 2e je nenahraditelnYm, Je to at' povailive, tadove schtize u veteiny tadft jsou tak slabe navetevovany. Clenove by ale meli ve vlastnim zajmu se postarati, aby schfize byly eetneji nav gtevovany, a brati podil na spolkovem jednani, neb budeme-li se spolehati na druhe, Le to za, nas spravi, tak budeme speti k zaniku. Bud'mei pametlivi slov TyreovYch, "Kde stanuti, tam smrt, jen ruchem gijeme, jen Cinnost kaklYm dnem opetovand, Livot a volnost nam zarueuje..KaklY narod zhynul vlastni vinou svoji, taktei Le na bojietich se nerozhoduje osud narodu, ten Le je rozhodnut pied bojem."

Nae narod teti nebyl poralen na Bile Hoke r. 1620, ale na jeho padu se pomalu pracovalo od bitvy u Lipari r. 1434, kde Ceske elechta zvitezila nad demokratickou stranou mest a venkova. Na hrobe demokracie vyrostlo Machticke vrchnostenstvi. 8lechta ochuzovala mesta a uvadela v porobu selskS7 lid a pachtila se po tuenYch zemskYch tradech a svoji neptizni mezi sebou nedovedla ani krale ze sveho sttedu zvoliti, ale zvolila si cizaka Habsburka r. 1526.

Kdyi ale Ferdinand II. dosadil do zemskych &add vice katolickYch elechticti neLli evangelickYch, kteti tim einem byli pouzeni a vyhodili cisatske mistodrkci z oken hradu pralskeho a zvolili si 30 direktora ku sprave ze me. Kdyt ale Habsburk s tim jejich einem ne-. byl spokojen a zaeal proti nim vysilati vojsko, oni tea zadali shanet cizi Zoldnete, ponevadi se domaciho lidu bali, aby za jejich epatne s nim nakladani, se proti nim neobratil. S cizimi veliteli, s cizimi 2oldalcy, bitvu na Bile Hoke 1620 prohrali.

Kdyby byl larval narod sjednocen a misto cizich vtdcu mel vfldce ze sveho stkedu, nemusela bYti bitva prohro.na. 8leehta s ten pad zaWnila a narod za to musel po 300 let trpeti hroznou porobou.

V dobe husitske sjednocen narod neptatele poraiel. V dobe belohorske, elechta s cizimi ioldaky bitvu prohrala.

Nak zakladatele zalozili nasi Jednotu pro nat. deskY lid a pracovali pro jeji vzrfist s skou a nezietne. Kdyby na g vildcove byli Lli v jejich elepejich a Clenstvo v tadovYch schiizich bralo vetsi zajem na jejim vedeni, nemuseli jsme dues hiedati nove Cleny mezi jinonarodovci, mohli jsme miti dosti elenu z naAeho lidu.

To, te Ceti pani s najatYmi uoldaky bitvu na Bile Hoke prohrali, melo by nam bYti vYstrahou, abychom se spolehali vice sami na sebe a kaidY Clen at' prihlasi svoje ditky do nag' Jednoty. Aby se tak stalo, bude hodne legeti na naeich vfidcich, aby Jedntu ridili jinYm zpfisobem, nee byla fizena posledni etyti roky.

Toho by sobe veichni elenove Mnoho zdaru sjezdu v Corpus Christi, preje Frank Truksa.

1',,,111111111111:111ffl

All contributions, correspondence of Lodge retorters, biographies etc. intended for pub* lication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

''1118/in/1(11111째'111/111111M11111i11111111"11111111111111111111111111n121:1"11:11111/11111,1011111111111111111,111111111111111,110=111111111111110111/11/1=11111111111111141111111/1111111111111111/111111111111111111111/101/1/111111111111111M111111n11111/1111111111/111111111111111111111/11111111111111111111111111111111111111111111/111111111111111111111111111111111/iiiiiiiiiiiiiiiiiii

History Of Corpus Christi You folks who live in other parts of Texas will appreciate the agricultural resources of the Corpus Christi country. You may know, of course, that in Nueces and three adjacent counties, lies the state's largest single contiguous body of rich black hogwallow land. called Victoria clay in the books. There are about 2,000,000 acres of it, and it's spread over Nueces, San Patrick), Kleberg and Jim Wells counties. A great part of it is in cultivation, and it produces bountifully, whether it is planted in the winter or the summer. We have a pretty good rainfall in this country, the average over several year's period being around 25 inches. While here we know you will take enough time to look over some of the nearby farms, and we hope you will come back to live among us.

There are many acres of brush land on the market and it is quite reasonably priced.

Your committee has asked us to tell you something about our city. It is and old city, having grown from a trading post founded in 1839 by the adventurous Col. Henry L. Kinney.

Kinney founded a small trading post on the west bank of the Nueces rive, according to the history of those times, but eventually built his home on the high bluff which runs through the heart of the city. He ruled this country with a strong hand up to the time, and after, General Zachary Taylor came here with his Army of Occupation in 1845. That, as you will recall was just prior to the Mexican War, an issue to decide the Nation's southern boundry at the Rio Grande. After the Army left, the village went back to its old ways of fishing mostly, with a bit of smuggling on the side.

Considerable mule train trade was carried on with Mexico in those days.

Kinney, however, appreciated the productive abilities of the soil of this region. and while he attracted a substantial number of colonists from the more settled parts of the United States, he turned his greater efforts to the hungry peoples of the Old World. Many of the families he and others induced to come to America still have descendents living throughout South Texas. It was Kinney who coined the slogan long used by Corpus Christi: "The Naples of the Gulf."

Corpus Christi in the early years grew very slowly. In 1910 its population numbered only about 8,000 persons, and only 2,000 were added to the city's population in the 10 following years. In 1926, however, the Port of Corpus Christi was opened to the commerce of the world, and growth since then has been rapid.

1930 found over 27,000 people living here. The 1940 census gave the city 57,301, and we estimate that today over 100,000 persons living in the city and its immediate suburbs.

While here you will see and hear signs of the Corpus Christi Naval Air Training Center, .10cated about 10 miles south of the city. The training center is the largest establishment of its kind in the world, and we have been assured that it will be a permanent institution. It is surrounded by several auxiliary fields, each of which is complete within itself.

For the long pull Corpus Christi will continue to depend upon the agricultural activities of our farming citizens for its well being. If we may speak for the business interests of our city we would like to say that we have always regarded our people of Czech extraction as good farmers, and above all, as good citizens.

They are frugal, thrifty, patriotic. And they have taken care of their land, which, after all, is the source of all wealth.

THE CHAMBER OF COMMERCE.

Our Great Organization's Solidarity Rests With Us

By BESSIE BUBENIK The solidarity and progress of our Slavonic Benevolent Order of the State of Texas DEPENDS on several things. Perhaps, the greatest of these is the trust and confidence that

go into the making of a great, progressive organization. This trust and confidence is in the hands of each and every member. Why? Because our actions have a direct effect upon our growth. Which shall it be. . . progress or a dead stalemate?

Bickering and blood curdling phrases certainly will not help us to progress. We have had too much of that sort of thing among us.

Jealousy has no place in an organization such as ours. It has no place for distrust and petty quarrels. If those of us who have no liking for each other would air our special feelings in private instead of through our organ we would be doing our Order a great deed. For harsh, bitter words do not show our bigness. They only prove how little we really are.

Each individual Lodge elects its delegate or delegates to our state wide convention where new officers are elected who are to run the offices of the Grand Lodge. All right, we have elected these officers. Therefore, we should give them a chance to prove themselves instead of trying to run the offices for them.

When we elected these men or women, we did so because we felt that we could entrust upon them the work with confidence and trust. We also had faith in their skill, their honor and their loyalty to our Order. If we elected these officers for any other reason then we were not honest with ourselves.

No person can please everybody no matter how hard he may try or how honest he is in his work. We shall always find someone with too many bright ideas and who expects that his ideas must come through no matter how bad they are. All of us make mistakes. None of us are perfect. The wise, intelligent man or woman will understand this and know when to keep his or her mouth shut, but the ignorant person will keep pouring oil on a small flame and will take great pleasure in the comotion he had started. Yet, he won't stop there. . . . he must continue to stir up the fire until the blaze burns bright and leaps high into the sky.

Is this what we call brotherly love? Do you think that the men and women who organized our Order had bickering among ourselves in their mind or do you suppose they wanted us to respect each other and have confidence in our organization and all our members?

We, the young people should take more interest in the progress of our Order. We should remember that we will have to lead our organization some of these days. That our parents will not be able to do it forever. Our Order needs new, young ideas, progressive ideas because we must progress with the world if we are to grow in strength. I know that we have intelligent young men and women because I have met and know a great many of them.

I know that they are well able to carry on the work and are intelligent enough to profit by pthaestmistakes that may have been made in the In conclusion I wish to add that I hope for the best of our convention and wish it the best of success. I hope that once and for all we will put bickering and petty jealousy aside for it will be for the welfare of our organization. If we wish to promote growth and progress we must have foresight and intelligence. But most of all we must have faith and confidence in one another.

V Austin, Texas Dear Friends: This is the time of year when most students are out of school for the summer. Some graduate from grammar school, some from high school, and others from college.

It is wise for the freshman to start thinking about what he would like to do when he graduates from high school. During the four years of high school, planning courses and extra-curricular work which will prepare him for college is a good idea. If he has followed this plan, now is the time for making arrangements and taking definite action.

The high school graduate, if he hasn't followed such a plan should, nevertheless, start immediately to choose what he would like to do and where he will do it.

The college graduate has taken the preliminary steps to a vocation and a place in the world; now he must study, his position and apply himself on the basis of past experience and preparation.

At this time young people are needed more than ever. There are opportunities for all. Ambition, initiative, comon sense, and good health are important to get ahead, but those individuals best prepared will have the better chances. It is easy to sit complacently by after high school graduation, for it takes encouragement and finances to go further in education. Yet, young people are so enthusiastic and energetic that it is hard to keep them down once they start. But who wants to keep them down?

There should be a crowd of new students at college registrations this summer and fall that would break all records.

Then we would be taking another step toward a world of security and prosperity.

Marjorie Datilek V The Viennese are well known for their Gemiitlichkeit, but their pleasant disposition has andergone a remarkable change under Nazi occupation as is illustrated by these witticisms current in Vienna now, and as is related by the publication, Austrian Youth, in London: V A new series of stamps, howing the heads of Hitler and Mussolini were issued. "These stamps are all right," was the reply, "but people will spit on the wrong side."

ua.VC oL. CUE nit

J.. `-±i.

A Visit To Soviet Russia

By EDWARD TABORSKY When one considers what Russia is living through to-day we are amazed at Russia's insatiable thirst for culture. The demand for literature and all classes of reading matter, and for knowledge of all kinds, is just hopelessly in excess of the supply. There is no lack of pro duction, of course. Few countries have turned out such large quantities of literary and artistic work in war time as the Soviet Union. It is the distribution which is lacking. The demand for culture in present-day Russia, enormous though it is, is undergoing an upward trend, so much so in fact that it is impossible even approximately to satisfy the cultural market, owing to war conditions and technical difficulties arising therefrom, by supplying the quantity of books, works of art and reproductions of all kinds for which there is a demand.

We meet with thith disparity between cultural demand and supply at every step. The case of Russian theatres, concert halls, and cinemas is well known. There is an unusually large number of these, but they are alwaysoovercrowded, and the demand for tickets is little less than a riot. The most typical index of this thirst for culture, however, and one which is not fully appreciated abroad, is the Russian bookseiling trade. Of this I was able to gain first-hand knowledge.

I wanted to buy a few novels in Moscow, just a few of the older works, say, Puskin, Turgenev, Dostoyevsky, and Tolstoy. And two or three of the more notable Soviet novels.

One fine afternoon I went out on a shopping expedition. I began in Gorkiy Street, passed all manner of booksellers and second-hand shops round about the Kuznetskiy Bridge, Pushkin Street and Okhotniy Road. I turned into the Arbat, and went through over twenty, bookshops. What was the result? All I got was Part II of an anthology of classical literature for Middle Schools This was the one and only work of pure literature I was able to buy that afternoon. There was no trace whatever of Soviet novels of any kind, let alone Sholokhov, Kataiev, Fadeiev, and Alexei Tolstoy. Not a trace of the latest works of Soboley or Ehrenburg. When I asked they looked at me as if I were some Rip van Winkle from another world.

Things were no better when I tried to buy prerevolutionary literature. Pushkin, Lermontov, Turgenev?—nothing doing. Tolstoy, Dostoyevsky, Goncharov?—there weren't any. Chekhov, Gogol', Leskov?—none to be had. In other words, there simply weren't any novels to be bought, classical or modern.

Fortune seemed to favor me at one bookseller's, however. After a vain search of several hours I discovered a typical old bearded Russian sitting behind the counter of a second-hand book store on the Kuznetskiy Bridge. He was clearly touched by my expression of disappointment and promised he would unearth Tolstoy's "The Ressurection" for me. I was to come the next day. I arrived as punctual as the clock. It hadn't arrived yet. I was to come again the next day. I came again, and yet again; still nothing but promises from the old man. He pretty obviously knew there had been a copy of The Ressurection" somewhere about the place at some time or other, and was trying to lay hands on it for me to console me.

There were plenty of books in the windows and on the bookshelves. The more recent works, however, were either textbooks, mostly of a technical and military kind, or pamphlets and political boolblets. Of the older literature such books were on sale as would have long ago been sold for salvage in any other country.

It puzzled me for a long time who on earth would want to buy, for instance, Disussions on Customs and Duties and Duties for the year 1901, and similar treaties which I saw in one shop window.

Yet there were crowds still in the shops, rummaging round amid heaps of tattered books, tirelessly searching for something that might, do, something capable of at least partly

VESTNIK satisfying their avidity for knowledge and literary satisfaction.

There was something very noble about all these silent figures rummaging about among the half-empty shelves of the Moscow bookshops. It was an impressive sight. This thirst of the Russian people for culture and books says a good deal more besides. A nation so keen on books, a nation whose longing for knowledge, and search for the fountain-heads of wisdom is so amazingly intense harbour the best guarantees for a prosperous future, and the best prerequisites for a lasting cultural and national growth.

For the searcher after Russian books here is a practical hint, though it sounds paradoxical.

The best place for buying Russian fine literature is not Moscow or Lenningrad, it is London.

Implacable anger and hatred of the Germans is evident all over the Soviet Union.

Nearly everybody in the Soviet Union has either witnessed the terrible consequences of German savagery, or has relations or friends whom the Germans have murdered or tortured. Millions of Russians have themselves seen how the German hordes behave towards people and property.

I met one of these millions immediately after my arrival at Baku in Soviet territory. He was a young officer from Smolensk. He was still a civilian when the Germans first took Smolensk. Before he was able to escape from the area under German occupation he lived through several days of German terror. He saw the Germans executing hundreds of people, and witnessed many other acts of savagery by the Fascist hordes Without the slightest excuse the Germans shot his young sister who hand gone out of the house into the garden for a moment. He had got over it. He spoke about it quietly and simply as of something which had already been absorbed into that enormous tragedy of human suffering, through which the Russian nation has lived in the present war. But in his glance and in his quiet tone of speech there was an inflexible determination for merciless retribution.

Everybody I met spoke in the same way and was filled with the same spirit. The young Stalingrad soldiers who accompanies us on our visit to the destroyed but already resuscitated town of Stalingrad. Here were soldiers who had gone through all the bloody battles associated with the town, who had driven out the Fascist intruders street by street, and who, with their own hands, had dragged their frozen corpses from the ruins of the houses and carried them to common graves outside the town. Soldiers convalescing in the famous hospital of Dr. Botkin in Moscow. All without exception agreed that Germany must be utterly defeated this time. She must be occupied by, the Allied armies, and thoroughly punished for all her crimes. And above all, she must be prevented at all costs from starting another war. This is the solid conviction of Russia as a whole.

Czechoslovakia enjos a very good name in Soviet Russia This is the direct result of the honorable, forthright policy pursued by Czechoslovakia for twenty whole years both in the international sphere and in respect of the Soviet Union. The wide masses of the people, however, have been greatly impressed by the circumstance that Czechoslovakia is the only country whose army is at present fighting side by side with the Soviet armies on Soviet soil.

The victories at Kharkov, Kiev and Belaya Tserkov, after which the first Czechoslovak brigade in Russia has been named, are landmarks in this tremendous war for the liberation of Russian soil and of Europe from Nazi domination. And the fact that in liberating the Ukraine, one of the model Republics of the Union, both Czechoslovak and Russian blood have been shed, is an important factor in relations between the Soviet people and Czechoslovakia.

V "Have you heard how strong the blast is from the British bombs? — Ten days later pictures of Hitler were still seen flying out of windows."

Just Thinking

By BESSIE BUBENIK So many of our young readers believe that the two pages reserved for our English section is not enough. Yet, we do not fill up these two Pages. Now remember that two pages of well written material which teaches as well as holds the readers' interest is much better then ten pages of poorly written literature.

I am sure that all of you remember that our organ was cut several pages when the paper shortage became serious. As I remember we used to have four pages of the Vestnik for English letters, articles and editorials. So it was only natural that the section had to be cut along with the rest of the paper.

There is much to write about today. There are so many interesting things happening all around us, but at most times we do not take the opportunity to observe these various interests.

Some of you think that because you live out in the "sticks". .. (that is exactly how you word it). . . that you must feel sorry for yourselves.

That is not a very good attitude to take. Because the greatest men in our country came from the farms. There was Abbraham Lincoln, Washington and a score of others. Living out on a farm is no disgrace. You get out of life exactly what you put into it. You get out of an education exactly what you put in it and so it goes on and on.

Whether you write letters to the Ve'stnik or whether you are an established writer... there are certain rules that you must or should follow. When you write a contribution to the paper it is not good taste to say "I hope that the kind editor will not throw my letter into the waste basket." Then again, you should not begin with "Since my last letter did not get into the waste basket, etc., etc.," Your readers are not interested in such matters. . . neither is the editor. If he thinks that your letter is not worth the trouble to print... he will lay it aside whether you give a hint or not. Editors are very busy people and are human just as you and everybody else. They make errors, so do you.

Today, they are short handed at every turn.

Therefore; be considerate too.

Then again. . . some of you do not write in complete sentences. This certainly does not add to the interest of your contribution. If you cannot spell a word get a dictionary. For remember this. . . your writing tells exactly how much you know or how little you know. * * * I have stressed before and I will do it again . . . KEEP false rumors from circulating. They only, cause grief to the people concerned. So many of us are apt to know too much. This leads to a lot of heartache and disappointments. Do not under any circumstances give away the movements of our troops. So many people know all this information and I wonder where they get it. It is false rumor, but it spreads like fire. It the people who spread false propaganda would buy War Bonds they would be doing much more for our country then they do when they say "Pst, I heard that your son is missing" when in all probability you wonder where they got their information. Do not let yourself be persuaded by these rumors. Don't lose your temper, but be able to judge the person who comes to you with these news. You never know what that person is up to.

Under no circumstances give away your brother's addres to strangers nor tell them anything concerning him. For all you know this person may be a Nazi agent. Therefore; to make a long story short. . . don't be a babbler.

V The Fuehrer died. As the coffin was being lowered into the grave, it had to be raised twenty times. There was so much applause.

V Advertisement: To exchange — Party membership card No. 8 in return for pair of shoes of the same number,

VESTNIK

Historie radu Rozkvet Zipadu as. 107., ye Floresyille, Texas.

Z Jourdanton, Texas.

Jelikot redaktor Vestniku vybizi bratry a sestry, aby kornu je mozno napsal do slavnostniho eisla Vestniku dopis, tak jsem si uminila, taky neco z mojich vzpominek z mladi napigi.

Narodila jsern se v Bohuslavicieh u Napaje- .„ del roku 1880 a moji rocliee se jmenovali Frantitek a Rozalie Kola. Otec byl vyueenY truhla.tent a taky se toho fernesla &tel. Ale ze nas bylo hodne deti, tak ja jsem vyrostla u strYce, maleineho to bratra, ktery vlastnil dobfe prospivajici hostinee, tea v Bohusla.vicich. Jelikot tam ktitovaly d e silnice, ptejelo vedle toho hostince mnoho cizich povoza, kteremu se vteo p ecne rikalo "u Metuda" s pfijmenirn Vyoral.

A ze za Bohuslavicemi bylo dosti hor a prodavalO se tam hodne dtivi na topeni, tak tam jezdili fide z Malenovic, Teeovie, Kvitkovic a mnoha jinych osad pro dfevo, tak ie jsem tam znala mnoho lidi. Z druhe strany at od Uherskeho Brodu zase jezdili lido do mlYna, vetginou do Malenovie, kde jit tehdy byly valcove mlyny, kterYch v osadach jako Doubrava, Bfewayky, Zlamanec, Ofechov a hodne jich jette nebylo, tak formani se vettinou zastavill, kone pokrmili, sami si vetginou jicilo pfinesli a pfi sklenici piva pojidali.

Dne 21. bfezna 1912, br. V. Lichnovsky a Pavel Mereeka st., dlenove tadu Vesmir eis. 61. se usnesli svolati schazi za Ueelem zaloteni noveho fadu. Schfize svolana u p. Lukate Sralle, 4 mile zapadne od Floresville. Pro dative poeasi sense nebyla potadana. Tedy zmineni bratfi za pomoci br. Norb. Kalicha svolali schazi na den 7. dubna. Opet bylo tpatne podasi, tak byla schilze pofidana 8. dubna. Pti teto schtizi p. L. Sralla slibil darovati jeden akr pozernku, kdyg by se na nem postavila sin pro ten novY 'tad.

y

Jelikoz jsem u strYce byla od 8 roka do 23, tak jsem znala mnoho lidi ze vtech okolnich vesnic. StrSic mel jen dva syny, hodne starti mne, tak jsem tam byla jak jejich, ale k mamince jsem piece rads, zaskoeila. Nezli jsem trochu odrostla mela jsem 6 sester a 4 bratry.

Jedna sestra byla star gi mne a ostatni byli rnladSi. Zde mam jednu sestru a jednoho bratra. Rodiee jiz davno ne giji a kolik sester a bra-. tit tam jegte tije nevim, kclyt ted' tadne zpravy z oteiny nejdou. Mohla bych napsat hodne vzpominek z rnladYch let, ale snad a g nekdy jindy se do toho pustim a napi gii jak jsme jeli do Ameriky i s tim markhamskYm enItYfikem a jeho deveetem, ale toho je hodne.

Tak kdyt mne bylo asi 18 let, pfijela rodina Vyoralova z Texasu na Silas, asi mili od nas a pfivezli sebou jedno device, snad nejmlad gi Any delinku. Byli to rodiee mantelky Johna Pfilueika z Idaho, ktefi taky kdysi bYvali v Texasu a snad i u Chupika na rent& Tak to Andelinka se ucila v Bohuslavicich giti, a tak jsme se trochu skamaradily, a ja kdyt jsem gla z Malenovic pies Salag, tak jsem se u tech Arnerikanii nekolikrat zastavila. Pani Vyoralova mne vybizela, abych s nimi jela do Texasu, ze oni pojedou zase zpatky. Ja jsem za mladi hodne detla a seznati hodne sveta bylo moji touhou. Tak kdyt jsem jedenkrat v podzimu zase zastavila u Vyoralt, oni jiz delali pfipravy na odjezd. Pani Vyoralova, zehlila ty texaske bonety a taky mne lined jeden napasovala na hlavu a te pry by, ze mne byla farmerka "fajn." Andela hned, at' jedu s nimi, ze nam bude po ceste veselo a kdesi cosi, a ze za 14 cini pojedou. Ja pravila, te musim napfed fici strici o penize a rodiebm, zdali mne pusti. Tak jsem gla od Salage domu s pinou hlavou Ameriky. Kdyt jsem se s tim svefila stryci, tak se nad tim pozastavil a pravil: "Poekej s tim trochu, ja muslin o torn pfemY glet a taky se musts zeptat matky, co by na to tekla."

Ndyg jsem to felda mamince, ze mam chut' jet do Ameriky, zOstala jak solnY stoup a potom pravila: "Tatinek neni doma a on by to asi nepustil." Tatinek dela' ten eas na Lhote komusi okna a dvete do staveni, ale v sobotu mel bYt doma. Kdyt jemu to maminka pravila, Ce chci jet do Ameriky, pravil, ze se na to trochu pfepta, nebot' ze Lhoty zde bylo jig* hodne rodin vystehovanYch, jako Cisaf, Hikel, Nesvadba a jini. Ale jo, delala pfipravy na odjezd piece, StrYc none penize na testa dal a pravil: "Wok jestli se ti to tam nebude libit, tak pit a ja, ti poglu penize na zpatedni cestu. Zatim se to po vesnici tozneslo, ze pojedu do Ameriky a tak bylo loueeni. V nedeli na to byla u nos muzika, tak ti moji kamaradi mne vytaeeli, ze vgak je to naposledy, a ktefisi slibovali, le za mnou ptijedou, a tetieky zase nade mnou plakaly, ze prY si takovY tivY pohteb strojim, a podobne.

Pan na.dueitel, ten co mu Franta MAIO namaloy al mouchu na tabuli na nose, byl u nis kat-

Ve stfedu, dne zi. cervu

FR,ANTIgKA KfiEMENEK

dY den na litr piva, tak mne tea" daval napomenuti a pfi torn pravil: "Vi g Fando, ty ses mne nazlobila dost, kekr s tim tvojim gkrabopisem, tak bys mi mohla za to posiat z to slate Ameriky pane slate hodinky, tam je to lacine " No tak ja slibila. Pak jsem si za gla do kostela a na htbitov do Bfesnice, kam jsme byli ptifateni, rozloudit se s terni nebottiky, a pak jsem si zagla na faru rozloueit se s na gim knezem. Byl tam jig' tehdy vlp. Cechak, a tak mi udelal peknY proslov a napominal, abych nezapomela na svou viru a svfij narod, a hlavne at' dbarn Ra svoji Best. Vgechno jsem mu slibila, vzala od nej kfestni list a s pladem, kterY byl prvni od moji pfipravy na cestu, jsem opou gtela bteznickou faru. Nenapadlo mi v to chvili, ze v torn samem kostelieku mne bude vlp. Cechak sezdavat i moje prvni dite kftit. Pkijda domfi, stryc chodil zaduman a smuten, pak se dal do plade a pravil: "Nechci ti zabrariovat, ale mam o tebe jakYsi strach." Sla jsem k mamince, take plakala. To bylo v patek a v nedeli jsme meli odjitclet. Vyoralovi mne chteli vziti jako svoje clevee. Tatinek byl zase cely tYden na Lhote, pfigel v sobotu veeer a maminka mu pravi: "Tak Fana rano pojede, ji g sma vgechno spakovane.

Gajdugek ji poveze na nadrati." Tak tata ani vedefi nechtel a za par minut byl u nas a hned na mne spustik, ze kdo mi dal povoleni jet, ze on mne nepusti a ze nikam nepojedu. Ze na Lhote je fedi dost, Nesvadbove pfijedou spatky, Hiklovi taky a te taden ze Lhoty vice do Ameriky nepojede. StrYc se taky pfidal na stranu otcovu, a tak jsem musela zilstat doma, ale fedi z toho bylo dost. Za nejakY eas ptisli k nam do hostince dva feznici. Ja poznala, ze jeden a nich se taky se mnou loueil ten tYden co jsem mela odjet, a tak jsem se v kuchyni toeila jen zady, ale zaslechla jsem jak pravil tomu druhemu: "Neda yno to bylo (levee, ale odjela do Ameriky, ale tahle musi byt jeji sestra, je na ni mot podobna." Jeden ze vzdaleneftich hosti se mne jednou ptal, jak se moji sestfe vede kdesi v to Americe, a ja ze jsem na ni mot podobna. Ja pravim, ze se tam ma, dobie a vytratila jsem se, abych nemusela lhat, a pravdu jsem nerada povidala. Proto taky se nerada na neco nekoho vyptavam, aby mi tfeba taky nemusel lhat. M budu miti vice 'oast', popi gi nag pfijezd do Texasu v roce 1906. Nekdo mi pravil, ze rodina onech Vyoralil byla usazena nekde ph Sealy nebo Frydku, a ona Andela ze se provdala do Houstonu. Bude-li tyto moje tadky eisti, tak ji zasilam srdeenY pozdray.

Frances Kfemenek, R. 2, B. 59.

V Dnes mladi lide obeho pohlavi pokladaji voty na °nate vlasti a ziskavaji nesmrtelne zasluhy o pfitti pokoleni. My ostatni na domaci fronte, ktefi jsme jiz start, neb jinak neschopni iivoty za svobodu lidstva nasaditi, nejlepe vykoname svoji povinnost upisovanim pH pate valeene pfijece — zakoupenim extra valeeneho bo du Spoj. Staid. Nepromakejme jib

y

Navrh p. Sralle se ujal a podalo se jednat 1 o spolkove budove. Pfisti schaze byla ustanovena na 21 dubna v domove br. Fr. 2aludka. ✓ tato schfizi se prihlasili nasledujici 'dekatele: liukag Sralla, Jan J. Kalinec, Jos. Mali's, Jan Kueera, Jan Pavliska, Jan Lanieek, Fr. Mereeka, Pavel Tkadlec, Anton Nejvara, Jos. Mereeka, Jan Mariak, Vaclav Nejvara, Vladislav Nejvara, Pavel t arskY, Johana Sralla, Frantigka, Hogek, Anetka Petr, Katefina Mereeka, Cecilia Pavliska, Aloisie Sladek.

Dne 19. kvetna byl fad uveden do svazku S.P. J.S.T. pod jmenem Rozkvet Zapadu Cis 107. Uvedeni provedl br. J. R. Kubena, taj. a br.

Pavel Malina, za pomoci jette nekterYch bratr.& S pfestupnimi listinami se ihned pfihlasili nasledujici: Od fadu Vesmir Us. 61.: Louis Maflak, Pavel Meredka st., Rozina Mereeka, Jan Mafia st., Johana Matiak, Jos. Svoboda ml., Frantitka Svoboda, Karel Svoboda, Jos. Svoboda st., Jan Svoboda, Marie Svoboda, Emil Svoboda, J. J. Svoboda, Val. Petr, Jan Hogek, Norb. Kalich, L. Sladek, Barbora Kalich. Od du Praha cis 29.: Fr. 2aludek.

Pak byli zvoleni prvni afednici noveho fadu: Norbert Kalich pfedseda, Fr. Zaludek mistopfedseda, Jan Svoboda tajemnik, Val. Peter, 6.eetnik, Emil Svoboda pokladnik, Jan Lanidek pravodei, Ant. Nejvara vnittni strat, Alois Mavenkovni stilt. Leopold Sladek delegat, jeliko2 se toho roku potadal sjezd SPJST. Novy fad byl uveden v nove spolkove budove velikosti 28x40, ktera byla postavena za fizeni br. Val. Lichnovskho s pomoci skoro vtech bratra i jette nebratra. Br. LichnovskY nepfestoupil k novemu faclu 2e Zadatku, ponevadg byl povefen fidem Vesmir cis. 61. co delegat do sjezdu. Budova sloutila fadu po 18 let. V torn roku co byla postavena, hrali v ni hogi na taneeni zabave zdejtiho pionYra krajana p. Jos. Pavelky, nyni uz zesnuleho. Ale potom se brzy rozetli. Taneeni zabavy se potadaly, ale sehazela deska hudba. Br. Vincent Marek a jeho hogi se tenkrate tutili v hudbe a tak obeas zahrali tea k tanci. Pak br. E. Mieulka utvotil hudebni sbor a tak easteji bylo slytet i hudbu deskou.

Tat jeden rok, el vlastne v jednom roku se vyu6ovalo desky. A tea nekolik divadel sehrino. ✓ roku 1930 byla budova pfestavena. V torn roku byla zalotena Tel. Jednota Sokol a tak budova mela sloutit i tomu ucelu. Bylo tea udelano dosti sluthe jevitte, avtak to se bray nerozvatne zrutilo. Teti v tato budove se v jednom roce vyueovalo eesky a tail bylo dost hodBude to jette do tfetice? Taneeni zabavy potadany byly dosti east° s deskou hudbou. Mimo domaci, jak jsme byli zvykli fikat Mieulkoye a tea i George Midulkove, hraly u nas tea . orchestry ci kapely Patkova, Badova, Pavlasova, Miglova, Baraova a Slaninova. Ale tet ug to neni jak to bYyalo. ✓ armade mime hodne eleml a site: Jan Pavliska, Jerry Pavliska, Victor Mieulka„ Fr. Polagek, Roy Pelech, Aug. Hogek, Alex. Vavra, Edwin Svoboda, Jesse Bayer, Harry Ho gek, Edward Barosh, William Mereeka, John Svoboda, Fr. Bolf, Richard Bolf, Dan. T. Johns a Victor Napsal Jan Svoboda.

Sralla,

Ve stfedu, dne 21. eervna 1944.

V2STNIK

Piejeme sjezdu zda NUECES ROOFING & SHEET METAL WORKS FRANK F. HAASE, MAJITEL 305 SO. STAPLES

tiZAD ROBSTOWN eiSLO 117.

Upfimne vita bratry a sestry delegaty do Corpus Christi, a bude nem pot enim s vami se seznamiti.

g

Budete v krajine, kde se nespolehate pouze na jednu urodu,

Warne vgechny plechove potieby komposicove a asbestove gindele.

MORAVAN SiST DOMOV K. J. T. — K. J. T.

.

Upiimne vita vas do Corpus Christi a

17 mil od Corpus Christi.

Jan Rektoiik, piedseda.

Vitarne vas k nam.

M. LICHTENSTEIN & SON

nabizi vim pohostinstvi nag i sine po

Nejvetii Departmentni zavod v Corpus Christi

eas vageho pobytu.

Pouiijte vgeho pohodl litere nage

Piejeme sjezdu zdar!

JAKUB NEMEC, pokladnik

firma nagim zakaznilcinn poskytuje.

14temu sjezdu zdar pieje

J. F. HOUDEK

Navgtivte nag.

ALAMO BAR Louis Reground Frank Kueera AMONMAMMENL

POZEMKOW JEDNATEL

• Soudkove i lahvove pivo na eepu .141■1■4111111111111K • Kuleenik i domino stolky k pobaveni

Prodej farem i mestsk6ho ma jetku.

White nage misto vasnn dostavemc-

Mi1erd vim poradim.

kern!

SJEZDU ZDAR! MaiiiiPNEENNI

3154 MORGAN-TELEPHONE 20375

1105 KINNEY ST.

TEL. 8531

11 i 15

A. H, KELLENS Vitarne vas!

205 SO. STAPLES

holirna HRCHEK CASH GROCERY 221 SO STAPLES

Zdar sjezdu!

Navaivte

vC 6Lret111, CLEW

.L a

LI. t;V.I. VILA

RAD TAFT tiSLO 137 Uptimne vita vas, bratry a sestry , na sjezd do Corpus Christi.

Jako blizni fad throve]. s Corpus Christi se budeme citit pocteni, kdyti do natii oblasti zavitate a budeme se snaiit'vat point mezi nami zpfijemnit a co nejlepe mono vets obaloutiit.

Zveme vas srdene, a doifitme, tie vatieho zajezdu mezi nas nebudete litovat.

MRS. W. J. JANeA, TAJ. Zdar XIV. sjezdu!

........

Vitime vas do Corpus Christi, do nejurodnejsi easti Texasu!

Piijenme pobaveni na sjezdu v Corpus

H. C. OVERSTREET Ovocnk a zelinaiskST zavod.

Vam pieje

Kupujeme vie, co vypestujete, na Port ulici, hned vedle Agnes ulice,

Christi pri sklenici Pabst aneb Jax

MARTIN DISTRIBUTING CO. JACK KENS, MAJITEL 1320 Taucahua St., â&#x20AC;&#x201D; PHONE 22062

NIXON-CAFE

Nueces Hotel ve s iedu mesta

My vitime vas do naieho mesta a vynasnaiime se vas uspokojiti.

Kupujte Bondy

Jedna z nejlepsich jidelen v mes hned naproti, kde budete odbyva sjezd.

JSTE NAM ViTANI! My jsme vaii piatele a my douf ame, Ze vy jste tez nasi piatele. dive Hitler zhyne tiro lepe bude pro viechn.y narody.

Kupujte Bondy a rnimky!

NIECES FURNITURE ,CO. Jos. Simon, majitel 317 NORTH CHAPARRAL STREET

Ve st*edu, dne 21. Cervna 1944.

Vt5TN flt

Pieji si, by se vim v Corpus libilo.

Wane lahvove pivo. Kule'enik

Vag vernk s uiebnik, kterSr vim

domino k pouiiti.

slouil ve dne i v noci, pieje vim mile

JOE J. KUBALA

pobaveni a doufame, Ze se vim zde

219 SO. STAPLES â&#x20AC;&#x201D; TELEFON 20219

bode libi 1.

Vailme si Ceskeho obchodu a piejemsi vim

Central Power and

Mnoho zdaru pieje vim

Light Company

CORPUS CHRISTI BANK AND TRUST CO.

120 NORTH CHAPARRAL STREET

801 LEOPARD STREET

We hope you like the Corpus Christi Country!

- - - and While you are in these parts we would urge you to look over the farming possibilities of the nearby area. There is a large amount of brush land

Kt,

Warne Delegaty Do Naseho Mesta.

State National Bank Of Corpus Christi

still on the market, and it can be bought at very

reasonable prices.

RESOURCES

Have a good time . . . and come back soon . . . . to

MEMBER FEDERAL DEPOSIT INSURANCE CORPORATION

- $15,500,000.00

visit or to live. You're welcome.

Vailme si C'eskeho obchodu, navitivte

The Chamber of Commerce of Corpus Christi

'las!

502 Mesquite Street

V2STNIK

ikAD ANTON J. CERMAK CIS. 56, S. P. J. S. T.

Vitime viechny dele ity do Corpus

Ve stkedu, dne 21. 6ervna 1944.

Mileradi vas provedeme na gimi sideiky a ukaieme vim nage kvetiny.

Jste nam srdeene KREJei FLOWER SHOP

Christi a piejeme 14temu sjezdu zdar!

EMIL KREJCI, MAJITEL 21 midi v Corpus Christi

JAN NEMEC, Pi(EDSEDA

NEJLEP8I KVETINOVt ZAVOD V CORPUS CHRISTI SARET HEIGHTS — PHONE 7382

IUD CORPUS CHRISTI tiSLO 79

My si vaiime Ceskeho obchodu a jste

Ta nejvetii a nejpeknergi budova v

nam %Tidy vain

Corpus Christi bude vii sjezdovST

RODDY MILLING CO.

stinek. Vybrali jsme to nejlepsi a

Piejeme si, aby se vim zde libilo a

doufame. ie se vim zavdecmie•

vagemu sjezdu zdar.

VALENTA OIL CO. E. K. VALENTA, MAJITEL

GASOLIN — OLEJ — MAZANI

Pozdrav sjezdu a vgem milovnikum demokracie.

Greatings to the Convention and all

Vitime vas k nam do Corpus Christi, a bude nam potegenim se s vami seznamiti.

who love Democracy!

BARGAIN FURNITURE STORE 217 SOUTH STAPLES

2101 Ayres Street — Telephone 7882

Nikdy nebudete litovat, kdyi se usaTen nejstar gi semenaiski zavod na dite zde v Corpus Christi.

14. Sjezdu v Corpus Christi

jihu. Jednatele pro Stoneville 2B bavinene semeno.

PREJE MNOHO ZDARU

BARTOSH FOOD STORE BEN BARTOSH, MAJITEL 2203 Ayres

EASTERN SEED CO. 301 SOUTH STAPLES STREET — TEL. 4424

ve

streau, ctne 21. eervna 1944.

VESTNIK

SLOVANSIOI VZAJEMNE PODPORUJiCi SPOLEK ODBOeKA eiSLO 30 Pieje mnoho zdaru XIV. sjezdu v

rclea'ne vitame bratry

sestry d

nejlepiiiho mesta v Texasu, a 14temu sjezdu mnoho zdaru pieje

Corpus Christi!

BUCK'S DRIVE INN J. A. Kosai, precIseda Chas. Holisek, tajerrm& Zdar 14temu sjezdu v Corpui Christi pieje PAVLAS CONSTRUCTION CO. LEO PAVIA% mA.irrEL Ztratite vy i ja, pak-li prici zaclate nekomu jinemu.

WILLIAM' HOUDEK, majitel.

3154 Morgan — Tlephone 20375

Corpus Christi a okoli je misto, kde kaidk rolnik i obchodra si zlepiit.

F.M.,,c'E—MS,EM,304:"Xx4X:MOW.:Sn'

14temu sjezdu v Corpus Chri

Stavby — OPravY /tozPoZtY

PAEJE MNOHO ZDARU!

809 OMAHA DRIVE TELEPHONE 240 41

ALAMO GROCERY

Zdar 14temu sjezdu v Corpus Christi

Budete odbyvati sjezd vnejkrasn'ejiim

213 S. STAPLES — TEPHONE 7641

mists, v Corpus Christi preje

Pieji sestram a bratram mnoho zdaru a mileho pobaveni.

VACLAV KUtERA S RODINOU

SACKV% FOOD STORE

1936 AYRES STE., — TELEPHONE 20206

Mnoho z.daru 14temu sjezdu v Corpus

FRANK SACK1, MARTEL 2745 So. Port Ave. — Telephone 26435

Vitame Vas k nam, bratii a sestry P. J. S. T.!

Christi, pieje Obuvnicka dilna Zdar 14temu sjezdu pieje vim RUDOLF TROUBIL 422 SOUTH STAPLES STREET

CORPUS CHRISTI, TEXAS

LI 0 SLADEK - ROBERT SLADEK 621 South Port Ave., — Telephone 20300

VESTNfI

Ve stredu, dne 21. dervna 1944.

U111111111111111111 r 1E1 1 I:Y.111011

■ 11111111111111IIIIIIIIIIIIIE 1! E:11!1!:!;1111',11111111111111!111111

Z Hlavni Oiadovny.

Fayetteville, Texas 7. derma 1944.

Ctteni bratki a sestry:— Nasledujici je seznam 't'adosti o pftjeky, ktere byly schvaleny Hlavni 1:fradovnou od 1. kyetna do 31. kvetna 1944, yeetmo: Obnos Odhadnuta Obnos Zaruka tadosti cena zaruky schvalenSr $ 2,500.00 $ 5,500.00 $2,500.00 Obydli v Temple.

800.00 1,500.00 800.00 Obydli ye West.

1 ; 000.00 2,000.00 1,000.00 Obydli v Thrall.

6,500.00 6,500.00 Farma 105 akrii v okr. Wharton.

18,000.00 2,500.00 2,500.00 Obydli y Houstonu.

5,000.00 1,250.00 1,250.00 Obydli v Temple.

3,000.00 Na shora uvedene ptjely bylo skolektovano za odhady $60.00, na tyto piljeky bylo vyplaceno reditelum a odhadaim $39.20.

S bratrskYm pozdravem.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tradovny. °prayer* mapy CSR. Na mapach raznYch velkYch zemepisnYch spoleenosti ye Spojenych statech (zejmena na tech, ktere vydavala National Geografic Society) objevovalo se es.k.oslovensko v pomnichovskYch hranicich, nekdy bylo dokonce vynechano. Diky tsili na gich naroclnich organisaci ye SpojenYch statech, zejmena 6s. narodni rady, podatilo -41523=1:fitingzzak

Sjezdu zdar p•eje Emma= Southwestern Beverage Co. F/t.F.SRDN.0

A poruete si Southern Select Pivo.

se dosahnout toho, ze kartograficstatniho departmentu ke pripravilo nove valeene mapy, na nicht hranice evropskYch state buclou zakresleny podle stavu. dne 8. ledna 1938. Objevi se tedy eesko-, slovenska republika na firednich me.pach y e Spojenych statech ye svYch spravnych predmnichovskYch hranicich.

V Dve Cs. knihy ye gpanelgtine.

Vygly nedayno a jsou velmi cennYm prinosem k literature o nagi vlasti v jazyku gpanelskem. Jsou to spisy El Salvamento del 1Viundo (Zachrana sveta) od Jana Masaryka, sbirka jeho reci americkYch, preklady brotury Speeches of Jan Masaryk in America, (vydane es. informadni slutbou v New Yorku), a La conquista de Checoslovaquia por Alemania od dr. Antonina Basche, preklad jeho anglicke brotu- I ry The Economic Conquest of Czechoslovakia, yydane pied easem Cs. ne.r. radou. Oba spisy pkeloZil do §panelgtiny Jose Carner, mimoradnY profesor Universidad Nacional de Mexico. Vygly nakladem Institut° Panamericano de BibliograI phia y Documentation, Mexico, D. F. za prispeni Os. narodni rady v America.

YOUR STAKE IN THE FUTURE

.1402

• .6

Franklin Alexander—Philadelphia Bulletin innimilounilumnimimunimminimmiliffilimillinilintmtulinutiiinumiiiiimuniumnInumilmilmillmtnilllinamitummimminmaiiiummunutiamnuitininnittniintill

Divadlo Na pot6 est delegith a navgtivnikii 14t6ho sjezdu S. P. J. S. T. OCHOTNICI SOKOLA CORPUS CHRISTI SEHRAJi

Mnoho zdaru pieji

S.P.J.S.T. SJEZDU v Corpus Christi Moje piani jest, by sjezd nas se potkal se zdarem, by vyslanci prate°. vali svorne, by Iiiednici Hlavniho nadale sledovali jediny cil, vzrfist, po. krok a blaho Jednoty.

Zdar Sjezdu v Corpus Christi!

F. A. Marelt

v litery vecer, 27 cervna peknou veselohru se zpevy, od Milo ge gimaeka

"TAJNA LASKA, TA MNE TRAPi" OSOBY: Rozarka Koukalove., statkafka So2enka, jeji dcera, Jitik Radii, Valerian Husak, majitel drubetarny, 51apak, sedlak Pipal, krejel a dohazovaC Vincek, Celedin Kadka, devedka 3abka s na gi

ses. Anita Regmund ses. Line Hrugka br. Albert Regmund br. Karel Holasek br. Victor Veroda br. Ted. Hrugka Rud. Troubil ses. Annie Regmund ses. Annie Troubil

Deje se v Ceske vesnici pied statkem Rozarky Koukalove v dobe letni.

E. jednani: Kdyt trucuji teny! — II. jednani: Kdyt trucuji mutt. jednani: Tri nevesty pod jednou. sti'echou.

Hudebni doprovod: br`Leo Majek

MAJITEL EXCHANGE FURNITURE CO.

Napoveda: br. Vielav gijansidr, st.

Cameron, Texas

1.7etive zvou, OCHOTNICI.

VESTNIK O nas pro nas. Pokladnik HI. LJr. bratr Jos. Koliha ml., jemuti ptipadl take Ukol riditi Odbor Nemocenske Podpory, vypracoval obgirnou a ptehlednou zpravu, podavajici elennm dek dobrovolne vile pamahati si v padu nemoci. Na neaesti, zprava doRa v nedeli a pro naval prace se sjezdovYm &slam pracovali jsme v nedeli nemohla bYti vysazena. ✓lanek br.

Kolihy jsme zatadili tabulky uvetejneny budou po sjezzdu. - NejvetZi pozornost je tteba venovat nagi mladetii, kterou musime stale ziskavat do svYch tad, v nich ji udrtiet, vychovat a uvadet jakoito na g e nastupce. Mladet to musime k sobe piipoutat dle jejiho zpilsobu tiivota - hrou, vzdelavacimi vedirky, vflety do ptirody, divadly a pod. Prod mladi nenav gtevuji tadove schtize, proe nejevi zajmu oeinnost spolkovou? Prototie nag e schtze zvrhly se namnoze toliko na placeni ptispevkil, osobni pfehadovani. Venujme mladSr m a nejmladgim vice pozornosti a pede - uvidite, tie nepatrna namaha ptinese zmenu a jiste ustanou stitinosti, tie mladi o spolek se nezajhhaji. A jegte neco, dbejme, by mladi nezapominali fedi sve matky, sveho otce, st/ch praotct. President Osvoboditel Masaryk pied lety v Chicagu (tehdy ovgem presidentern nebyD nam naznaeil: "Na kolik uvedomelVmi, dobi/mi budete 6echoslovaky, natolik dobi/mi zaroveri budete Amerieany."

- Neptehlednete v tomto Cisle peknY dopis bratra Leo Krause ml. Ma v nem nekolik dne g -kemprosanYchvri,oncht*Cabudev sjezde jednano. Bratr Leo zas/outi kredit - do-. vede ptemS7glet, spravne usuzovat a neostSrcha se sy oje nazory vefejne vyjadtit. Mel by je pti sjezdovem rokovani vytrvale propagovati i ha,Sjezdove 'Oslo Vestniku vypravili jsme s bratry vydavateli nikolljak jsme minili, ny'brti jak nam dnegni valedne pomery dovolily. Presto soudime, to na ge etenatska obec bude uspokojena a mnozi si ho uschovaji na pamatku.

Proto za,drtieli jsme nekolik dopisfi, jich naphi by vypadala mezi obsahem neptistojne; rugive.

A nebylo by to ani spravedlive, jetito osoby, jich se dopisy tStaji - nemely ray do sjezdu motinost se obhajiti. Ptivezeme zadriene dopisy do sjezdu a budou-li jich pisate/e pfitomni - odevzdame je, by mohly 13Srti (dle ptani) eteny pied plenum sjezdu Cl ptislu gnSrm vStorem.

- Mezi navrhy na opravu stanov je take zmena pokud se tYka dohledu na spolkovS7 organ.

Na misto dosavadniho Tiskoveho v/boru, telesa voleneho a odpovedneho toliko sjezdu - jeho funkce ma bSiti ptene gena na Hl. 'ttadovnu.

V eiste demokraticke organisaci by se schvalenim t. navrhu zavadela - centralisace. Nasim fitedniktan v tstkedne ptidalo by se vice starosti a aekoli jsme ptesvedeeni o jejich smyslu spravedlnosti a snaze, sloutiiti nejlep gim zajinfim Jednoty a jejiho elenstva - provedena zmena by mohia znamenati oslabeni svobody slova a tisku. Vetejni utednici vystaveni jsou kritice - rozumi se vecne, tvotive a slu gne vyjadtene - na g' tadovi i hlavni fitednici budou kritisovani, jejich prace bude nadale sledovana a meteria nevime, jak by tato novota pracovala, kam by nas zavedla. - Potadatel vageho organu spolupracoval uti se demi vSibory pro obsah Vestniku. Meli jsme take riiznici se na.-hledy, net vtidy se ye svornosti dohodli. Bylo mi radosti spolupracovat s bratry techto T. vS,born a jsem jist, tie oni se citi podobne. - Na sobotu sjezdoveho tSkine piipadne 47. vyrodi zaloteni naeeho dnes mohutneho Bratrstva.

Bude-li sjezd je'ate zasedat, bylo by velmi ptipadno, aby nekterk di nekteti poslanci ptipravili si pawy proslov s tiznou v/zvou k ptipray am pro dastojne a odzale oslaveni zlateho jubilea SPJST. a yypracovani navrhu ku ziskani znaeneho podtu elent not/ch. Cil 25,000 eleml roku 1947 nebyl by pranic vysokSt. - Pofadatel organu zastaval (nekdy nevdednou) funkci redaktorskou vidy poctive a nejlepe, jak dovedl.

Snail jsem se obsah organu udrtieti na trovni a dle moZnosti ji stale zvy goval. Hajil jsem zajmy Jednoty, pomahal redakene agitaci, pH proslovech na fadov3Ith slavnostech jak v organu snatiil se pomahati o zachovu matetkiny, uvedomeni Ceske ptinalditosti stejne jako nabadal jsem dlenstvo k vydatne uCasti ve valeonem Usili, kupovani valedneh bona a zna-

S. P. J. S. T., kteii zernieli na poll slavy anebo elenove

ye vojenske sluib6 HENRY FOJTili. - Add 65. 62. Zabit v bitve u Salerna v Italii, - 19. listopadu 1943..

EMIL F. TROJACEK. - ftád Cis 25. Zabit pH dobyti Buna v Nove Guinei - 31. pros. 1942.

LOUIS LUKgA. - Add cis. 17. Zabit v bitve v Italii - 10. prosince 1943.

EDWIN PE gEK. - Add Praha els. 29. Zabit zaketn3imi Japonci v bitve na Empress Augusta Bay - 7. listopadu 1943.

DELFIN PO IVAL - ftdd Svornost Jihu Cis. 15. Zabit v boji na Sicilii 4. Cervence 1943.

JOSEF NOVOTNt, JR. - Add Svornost Jihu, Cis. 15. Zemtel v oine 25. Unora 1944 ye stall 23 let.

HOWARD P. MOORE. tAd Cis. 24. Zabit v bitve v Italii, - 18. ledna 1944.

ALOIS J. COUFAL. - fZdd 'Cis. 24. Padl na fronte 28. pros. 1942.

JOE T. JANAe. - ROA cis. 9. Padl v bitve v Severni Africe 20. kvetna 1943.

JERRY SMILEK. - 1504 Cis. 141. Zemtel na poraneni, utrpene v boji 31. srpna 1943.

PORU5IK JOHN EBEK. -- Add Cis. 89. Zabit pti letadlovem ne gtesti pti Block Island, Rhode Island, 2. btezna 1944.

g

L-

g

mek. Bratrsk3"7 sjezd posoudi moji dosavadni praci a uzna-li moji opravdovou villi dale siouziti nagi Jadnoty, budu za dilveru skuteene vdeenS7m. Sjezdu zdar!

Bitva o svet je v proudu. Nyni, kdy kostky byly vrieny - nyni, kdy nasf muii pi ou rozhodujici historii svoji krvi, nez1Vvaji iadna. polovieni zakroCeui pro nas. Nejfetgi bitva v historii sveta musi b377ti vyrovnana nejvet i valeenou piljelcou v historii sveta. Kupte co nejvice valeen-S•elt bond Chystame se na sjezd a nak etenatska obec nam jiste promine, tie nasledkem iidasti vydavateltit potadatele na XIV. sjezdu SPJST. v Corpus Christi, ptieti Cislo na geho organu nevyjde. Vaichni jsme einni p11 obvykle expedici Cisla a v dnegni dobe schopnou vSrpomoc nedostanete i kdyby jste za ni chteli sebevice zaplatit. Uvedomili jsme o vynechani Cisla v sjezdovem t3idnu ptislugnou instanci - nag Tisko“, vStor - a vynechani Cisla nagim etenatihn vynahradime pozdeji.

V

g

g

Syeriectvi z Ruska.

Divisni general Antonin NitiborskST, na,eelnik vojenske kancelate presidenta republiky, vratil se z SSSR, kde pobyl asi tti mesice na slutiebni ceste. Po navratu byl nav gtiven Cs. novinati.

Cestu z Velke Britanie do SSSR. vykonal general NitiborskS7 jako Glen drutiiny pana presidenta. Byla to - jak se ukazuje - cesta nikoliv snadria: na nekterch leti gtich dlouhe eekani na ptiznivou meteorologickou zpravu z dal giho iiseku; ptelet Kavkazu a navrat ptes Ka y -kazdoAsie,prt"Mkvanijml,t. nebylo lze ptistati na tia.dnem z ptilehlSrch ruskS7ch letigt' pro nedostateenou viditelnost. A podobne a podobne. - Kdyti pan president skoneil svoji navgtevu v SSSR, svetil generalu Nitiborskemu tadu projednat ureite veci, organisovat to a ono a nav gtivit es. jednotky, jet byly v operaenich pasmech a, odevzdat jeho jmenem Cs. vyznamenani ptislu gnikum Cs. sainostatne brigady, jelikoti doba, obmezena dalgi neodkladnou praci nedovolovala prodloutieni navgtevy v SSSR General NitiborskS7 spinil dane ukoly, veetne to navgtevy, ba snad ptedevgim s tou navetevou.

"Zatemneni?" kekl v jine souNiSlOst; na otazku,

"zatemneni je v Moskve a -dude jinde -al pine a velmi dokonale. Zatemneni neni v Gibraltaru jako neni v prvni bojove linii. Tam se jezdi s pinSrmi refleitory, jinak to ani nejde. A Nemci jezdi zrovna tak " 0 ceSte na frontu: ani fotografie ani film nedovedou net Prosttedkovat naznak toho, jak Memel nici azemf, jfxnz ustupuji. Je to divoke tadeni umocnene tak zvanou nerneckou kladnosti. Nejvic se soustted'uji na nioeni ieleznic a vabec komunikacf. Nezanechaji po sobe docela nic: nadratnich budov neni, hradel neni, semaforri neni, telegrafnich dratri ani siouptlt neni. Pilite mostu jsou znieeny as k hladine vodni. A k poslednimu vlaku Nernct je phipojen jako posledni zvligtni destrukeni vagon - jindy je to draisina: ma cirkularku, ktera rortezava pratice ve dvi!

Na druhe strane je oveem videt fitiasne vS/kony sovetskS7ch tienista a tieleznienich jednotek.

BYvaly v'idycky znamenite v Rusku. Nyni podavaji vYkony ptimo neuvetitelne: Dnepr v Kijeve je Airoky 950 metrri. Zeleznidni most s jezdem a sjezdem musi melt 1,200 metro. Nemci rortrhali pilile a telezna pole mostu spadla do vody, tvotic tak hrozne nebezpeel vzhledem k ledilm, jet se me/y hnout. Do dvanacti dnu jel zase prvni vlak po novem dtevenem pilotovern moste!

Valka a osady. Mesta trpela rrizne: nektera pozbyla ttetiny syYch domti, jina a..Z' 80 procent.

Obec0 zakladni poznatek: tato valka jest valkou o osady a mesta. Kdo ovlade, osady a mesta, je panem situace. Rusove to vystihli dokonale.

Armadni general Vatutin. Je menei postavy, statnY. Vystupovani a jednani proste. Lee z katdeho rysu tvate, z katdeho pohybu je patrna ritasna energie a vale. Je mu asi 45 let, snail trochu Vic, snad trochu min. Kdyi jsem s nim mluvil, byla situace na fronte dosti vatna, (doba nerneckYch protintokri u 8epetovky, Vinice a severne Umine.) Vatutin byl naprosto klidnY a ptes ziplavu prace ritasne, typicky rusky hostinnY. Velmi pochva/ne se vyslovoval o naSlch jednotkach, ktere byly ye svazku jeho armad. Stejne tak chvalil general Zmadenko, v jehot armade byla nak jednotka, i jini velitele.

Zde byl T. G. Masaryk Navativil jsem jednotky arrnady generala terniakovskeho v prostoru Polonoje-Laburi-Ljubar. Je to prostor, na kterY mitm vzpominky z roku 1917, nebot' zde nas po bitve u Zborova navgtivil president 0svoboditel.

"Nav§tivil jsem take vesnici," praci general NiiborskY nehlasite, "kde jsem tenkrat byl jako velitel roty." A pak, v jine souvislosti: "hlasil se u mne podplukovnik, kterY pte gel se slovenkou divisi. Poznal jsem ho na prvni pohled: byl to Viliam Lichner, byl bych to veal, i kdyby mi to nebyli fekli. PoruCik Lichner, eerstve vytadenY z Hranic, ptigel k memu pluku - sveho easu."

"0 operacich na fronte napi gu pilaf Wien," pravi general Nithorsky a rozprostira mapu, aby na ni ukazal nekolik oblasti. Naklaneji se nad mapu: general, jent za republiky velel armacInimu sboru a kterY "tam" byl jako velitel roty; podplukovnik, jent "tarn" take byl, kdyt se tam stfilelo "minule", a novinati. A toto byla nejvetgi chvile tohoto inerviewu: nebot' na zapad od prostorn Ruda, Bjela Cerkev, Uman, od flay Gornyj TykyC toto veechno bude jednou mit stejnou naplri jako BachmaC a Zborov - na zapad od toho vaeho se line barevne g trafovana, eara: tvoti linii tak povedomou,nejkrasnejk profil v celem atlasu sveta; jsou to hranice 6eskoslovenska. A na zapad od to hranice ye slavnostnich versalkach azbuky jsou jmena: Jasina, KoAice Na okraji tato mapy pak je jasni vytigteno: Generalni Stab Krasnoj armii.

V Piave misto. - NerpelivSr muti pled vetejnou telefonni hovornou k dame, ktera je uvnitt: "Mohu yam pomoci najiti tiadane eislo?" pant: "6, dekuji vain, ja, vubec nechci telefonovati, ribrti hledam jen v seznamu Jake hezke jmeno pro sveho novorozeneho chlapedka,"

VESTNIK

Obchodni !Conlon isia Temple Vyslovuje srde ne blahopiani Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas ku je XIV. Sjezdu v Corpus Christi, Texas.

Pozvani od mes Temple Opet ptichazime, bychom snaine paadall

zname nemocnice, kde lide z celYch Sp. Stall

ctene iffedniky Hlavniho ftadu, Sbor

pfichazi, by se uzdravili. Dane mesta Temple

ctene delegaty a vtechny eleny S.P.J.S.T., a-

jsou jedny z nejniZtich ye statu Texas, $1.75.

byste ye va.km sjezdu v Corpus Christi uvaziii trvaleho pfestehovani Hlavni tifadovny S.P.J.S.T. do Temple, Texas.

Mesto Temple naleza se v poloze 753 stfevic, ma 35.16 paid' dette prumerne. Vklady v bankach jsou $16,000,000.00. V blizkosti mesta Tem-

Pfejeme si zde poukazati na nektere body,

ple naleza se Camp Hood. Jest to vojenSka, re-

ditleg ite, prod by Hlavni tfadovna mela do

servace, o 160,000 akrech v okresich Bell a

Temple byti stehovana:

Coryell, v ktere jest misto pro vYcvik 90,000 vo-

Temple jest stiedem obyvatelstva statu Texas.

J. S. T.

venskeho pfivodu.

By Milton Caniff

a pfejeme si zde oznamiti, ze po fadu let, bez program.

Krome rolnieeni v okoli Temple se pestuje

Temple ma vell4 poeet obyvatel eeskoslo-

erry and the Pirates

Temple take ma svoji radio stanici KTEM pfestavky, z teto stanice jest vysilan desk'

Temple a. okres Bell ma 10% elenstva S. P.

150. vyroei Kokiuszkova povstani V Moskve bylo oslaveno velikou manifestaci vYroei Kokiuszkova povstani. Reeniky byli A. Witos, S. Jei drychowski, gen. A. Gundurov, pfedseda slovanskeho vkboru, president ukrajinske Atademie nauk Bogomo, lic. belorusky bacnik M. Panyel, maj.

Ilubner (polska armada), N. Tichonov (jmenem sovetskYch spisovate100 plk. Vl. Pfikryl (II.es. brigada v SSSR), gen. Z. Berling, velitel poisite armady -v SSSR a jihoslovanskk feenik. Plukovnik Pfikryl ve rye feel zdtraznil, .pe Votchiszko byl . pro es. lid symbolem narodniho bojovnika a velkeho demokrata. Ptirovnal v tomto smeru Ko§ciuszka k natemu takovi. Vtichni feenici raznili vyznam dnetni bojove solidarity slovanskSrch narodd ye viteznem boji proti nemeckSr m armadam, jet jsou zatlaeovany na zapad.

V Datil odvody Nemcii na Slovensku.

LondYn, (OTK) Podle zprav z Bratislavy prohlasil "vfidce slovenskch Minch" Karmasin ze podle zvlo.ttni nemeckoslovenske smlouvy jsou vtichni telesne zdatni nemeeti obyvatele Slovenska povinni vstoupit do ozbrojenkch oddil* SS. kde jich jiz tisice slouzi dobrovolne.

Nemci, kteri byli odvedeni k slabe v slovenskem vojsku, mohou lakt pi. loteni k Waffen SS. V

WILL HAVE ENOUGH GASH?.. ENOUGH OIL? ENOUGH AMMUNITION ? ...WILL. I HAVE AN

AIRPLANE

mnoho eistokrevneho dobytka, pro kterk se zde naleza, dobrk trh, v kterem od kvetna r.

Temple jest rychle rostouci. mesto, majici.

1943 prilmerne od 1000 do 1100 veprl a 752 hlav hoveziho dobytka bylo prodano tYdrie.

velkou budoucnost.

Okres Bell jest zaroveii znam co okres Pesten' Krome toho mesto Temple jest zname pro

dobre baviny, neb z 254 okrest jest mezi prv-

svoji pfirodni krasu, polohu, majici nejlepti

nimi 20ti, tYkajici se produkce vlakna po akru.

spojeni zeleznidni, hlavni trati drah M.-K. & T.

PribliZne za $10,000,000.00 rolnickYch produk-

a Santa Fe, take U. S. silnice 81 a 190, statni

tti a dobytka jest vypestovano roe'ne v okre-

silnice 53, 56 a 95 vedou pies Temple, jakol i

su Bell.

moderni letitte se zde naleza.

Jest mnoho jinYch vYhod, ktere mesto TemObyvatelstvo Mesta Temple v roku 1943 dosahlo 25,000 a stale roste. Vlada Spoj. State v

ple ma a proto jest logickym mistem k umistneni Hlavni Ilfadovny zde.

Temple vystavila nejvetti vojenskou nemocnici ye Sp. Statech, majici misto pro 3,500 pacientil a 100 velkYch zdenkch budov (McClosky General Hospital). Krome teto vojenske nemocnice, Temple jest zname pro dal& narodne

eleni Obchodni komory mesta Temple a vtichni °Mane proto zde idaji, byste uvazili Temple, kdyZ" pfijde 'eas volby pfestehovani vati Atadovny.

S pfanim zdaru a Aspechu,

YOU

WRITE THE AN5WER5 FIFTH WAR LOAN ON A BOND APPLICATION! Reg. V. S. Pat Ott.: Copyright, 1444, by Wm* SYM3111. Cw Int

•

Temple Chamber of Ca TicArite TEMPLE, TEXAS 8•3■111.1.

Ve st•edu, dne 21. eervna 1944.

V2STNiK

techoslovik vyznamenan za vedeckou prici New York, (6TK) — Dr. Ing. Frantitek Munk, jeni byl nedavno j menovan keditelem nave dizeneho VVevikoveho fistavu U. N. R. A.1 Training Center pki University of Maryland v ramci United Nations Relief and Rehabilitation Administration, obdeZel zlatou medajli od ad Commonwealth Club of California za knihu "The Legacy of Nazism." Cena je udelovana kaidoroeno autoru nejvYznamnejk knihy napsane v Kalifornii. V teto soutal bylo letos posuzovano celkem '78 knih. Stkibrne medajle byly udeleny Uptonu Sinclairovi za knihu "Wide Is the Gate" a Carey McWilliamsovi za knihu "Brothers Under the Skin."

Albert Guerard, autor knihy "Napoleon III," obdr2e1 C'estnou zminku.

First National Bank of Temple Temple, Texas tkednici a zamestnanci First National Bank of Temple pfeji si pki pkile gitosti teto vysloviti svilj dikza dnveru, kterou Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas ma v nas. Skuteene si vaZime pkizne teto organisace, ktere slouZime dvema zpilsoby; prvne za vklady, ktere jsou zde uloteny, za druhe za to, te vSechny abstrakty majetku, na ktere eleni eini piljeky, jsou takteZ ulaeny v na g bance,

0

Zvfgeni vfroby pleteneho zboii Washington — PkisluAne vladni uiady oznamily, ze textilni podniky vyrobi vice ne g 99 milionti kusil detskeho pleteneho zboii, pansicYch ponolek a pod. Pies dvacet fiber baviny a jinYch textilnickYch surovin bude potkeba k vyrobeni tohoto zboii.

Doporueeni majiteliim nakladnich aut. tind pro Valednou Dopravu doporutuje vtem majitelfim aaakladnich aut, aby poeitali s obchozenim ureitYch soudastek ve svYch autech a objednali o mnoho mesicii napred.

Tim si zarudi dostateenou dodavku. __.0____ Tea per cent d your income in War Bonds will help to build the planes and tanks that will insure defeat of Hit..

/D

ler and his Axis

partners.

VY2ERTE PLYN ktri jest zavinen

ZACPOU a

ulevte cal vale= ialudku

Kdyi funk et on elrti sieve se vleCe a zpdsobuje, ie se citite mizern 6, jste nervosni a neivi a trpite jejimi pHznaky — bolestmi hlavy, pachnoucim dechem, zkaien,m ialudkem, nezaiivnosti, ztratou spanku a nedostatecnou chuti k jidlu a mate poeit piepineneho ialudku nasledkem plynu a nadmuti—opathe si Dra. Petra casem vyzkouiene Hoboko. Jest vice nei poeisrujzci prostiedek, jest tai laludee.ni cinnost povzbuzujici lek, sloZ'enf z IS pH. rody vlastnich leCebn,ch koHnka, bylin e rostlin. Hoboko primeje zlenivela stieva k einnost1 a pomaha jim jernne a hladce odstranitt vaznouci odpadky; porneha vypuditi plyn zacpy a poskytuje ialudku onen skvel, pocit tepla. Chcete-ii opet multi rozkoi etastne tilevy od trampot eficpy a zaroven uleviti a y e= ialudku, obstarejte ni Hoboko dnes a berte ho piesne tak, jak uvedeno na nalepce.

Opatite si Hoboko ve vaiem ft:meatyi neb poilete pro nail zvleitni "seznarno. vaci'' nabidku—a obdriiteOc hodnotu ZDARMA 6zkuiebnich lithvi Dre. Petra Lfeivy Olej Liniment — pro. stiedek proti hnisini rychlou elevu od revmetickYch a neuralgick,ch bolesti. svalov,ch bolesti zad, ztuhl,ch nebo bola y,ch svald, namoienin nebo vymknutin.

Dra.. Petra Magolo--alkalick, prostfedek ppiinani Ulevu od jistiich doeasn,ch iar udee:lick neppeadkO, fakoza eivecl porn• chy piivodene piebytkern kya•liny a pi. lent

Odeilete kupon NYNI! ❑ Pallete tento kupon s $1.00 a Va. I aim jmenem a adresou. Poileme 1 vim poitou vyplacene nail "se. znamoveci" nabidku: II unc.

Hoboko a zdarma 60c1 hodnotu zkuiebni lahve Lee'veho Oleje a I Magolo„ I ❑ C.O.D. (poplatek pHpoetin).

DR. PETER FAHRNEY & $ nNs ea

I

Dept.

811-20C 2501 Washington Blvd., Chicago 12, II/. I 258 Stanley St., Winnipeg, Man., Can.....

na poloha, bohate pozemky, dostatitenSr sped deg te, stkedisko rolnictvi, dobytkatstvi a pillmyslu.

Jeg te jednou spoledne se vgemi lady, elenstvem a vAemi obeany mesta Temple a okresu Bell, my vas snaine Warne, byste volili mesto Temple pro trvale sidlo Hlavni fltadovny S. P. J. S. T.

a to skoro po dobu 20ti let, od sjezdu pokadaneho v Houston, Texas, kde jste si zvolili br. .4 Aug. Kacike za va:Seho pravniho radce.

Nile uvd,dime vS7kaz finaneniho stavu

First National Bank o Temple

S poteg enim si piejeme oznamiti, 2e nag' piedseda a mayor mesta Temple, W. Guy Draper a dva ieditele, Frank J. Matush a Frank W. Mayborn jsou eleny S. P. J. S. T.

TEMPLE, TEXAS Pi% uzavteni obchodu 13. dubna 1944.

Pri teto pkilditosti pkejeme si vysloviti nablahopkani sjezdu Slovanske Podse rujici Jednoty Statu Texas, kterY se poka-

ASSETS

v Corpus Christi, Texas.

$1,181,436.34

Banking House, Furniture and Fixtures

35,000.00

Quick Available Cash U. S. Govt., Municipal Bonds and Securities $4,420,716.14

Pfejeme si zde zaroven ueiniti pozvani, byk.

Loans and Discounts

ste vzali v &aim mesto Temple pro trvale sidlo vaSi Hlavni 11i'adovny. My se citime, ze mesto Temple jest logickYm mistem, neb se naleza ve stkedu statu Texas a ve stiedu elenstva Jednoty S.P.J.S.T. Okres Bell sam ma pinYch 10% Menu patficich k Jednote S.P.J.S.T., jako2 i velkY poeet clenil usazenYch v okresech

Gov. Ins. Loans Fed. Housing Adrm., 175,898.17 Commodity Credit Corp , Cotton Loans 120,273.44 Bills of Exchange Cotton and Grain

119,311.90

sousednich.

Cash on Hand and Due from Banks

$2,462,494.95

Mesta Temple jest rychie rostoucim mestem, naleza se na hlavnich silnicich a drahach. Ma velkY podet obyvatelstva eeskoslovenskeho piivodu, na ktere mesto Temple a okres Bell jsou

Total Quick Available Cash

hrdi. Mesta Temple ukazuje staly vzriist, take v roku 1943 dosahlo 25,000 obyvatelii, a za pasledni rok ukazuje zvlaSte velkY vzrilst. Krome nekolika velkYch nemocnic, pro ktere Temple jest narodne zname, vlada Sp. Statu zbudovala nejveal vojenskou nemocnici ye Sp. Statech, McClosky General Hospital, majici 100 zdenych, rozsahlYch budov pro 3,500 ranenYch a dalg zvetgeni jest planovano.

Jest mnoho prod' mesto Temple jest idealnim mistem k usazeni se zde, jako pek-

7,298,694.60

TOTAL ASSETS

$8,515,130.94

141AB Capital Stock

$ 165,000.00

Surplus, Undivided Profits and Reserves

125,575.25

Total Capital Structure

290,575.25

DEPOSITS

8,224,555.69

I TOTAL LIABILITIES

$8,515,130.94

I certify that above statement is true and correct.

H. E. JAMES, Cashier.

OFFICERS E. A. Buckley, V.-Pres.

W. Guy Draper, Pres.

H. E. James, Cashier T. J. Laramey, V.-Pres.

H. F. Blum, Exec V. Pres. Keifer Marshall, Asst. d.

Alton C. Martin, Asst. C. Rowland Vannoy, Asst. C. J. 0. Cook, Asst. Cashier

DIRECTORS Hulon W. Black.

H. F. Blum Joe Bonner

E. A. Buckley W. Guy Draper I'. J. Laramey

Frank J. Matush Frank W. Mayborn

:,zet,dtrv"

VESTN 1 K

Zpriva vrchniho ctenemu XIV. sjezdu S,P.J.S.T. v Corpus Christi, Texas.

Va g enY bratfe pkedsedo, bratfi a sestry!

Jest mi pote g enim podati yam moji zpravu za obdebi iffadu vrchniho lekafe, kterYt jsem pfey zal v lednu 1940 a jet kryje dobu od ledna 1940 do 1. dery na 1944. Behem teto doby dostal jsem a prozkouinal 3253 'thdosti, z nicht podet 3172 bylo shleciano uspokojivYmi ku 13°jig teni a 81 gadosti bylo zamitnuto. Procento odmitnutYch g adosti o elenstvi v na gi SPJST. dosahuje priimeru odmitnutYch gadosti u jinych organisaci nebo poji gt'oven, cog — kekl bych dava nag im bratrtm organisatortm pane vysveddeni. Neni snad ffeba a nemate zajmu sledovati pfidiny odmitnuti gadosti, pro-. tor .e je samozfejme, to se tak stain nasledkern fysickYch poruch, nedostatkt gadatelt, o demg v teto zprave nepodavam podrobnosti.

Chci zdtrazniti, to infij termin tfadu byl pfijemnY nasledkem uptimne spoluprace a podpory kag cleho elena Hlavni tfadovny. Ka g g adost o biitsi informace byla pohoto--damoje y e zodpovedena, za co g jsem velmi povdednYm. Nebude nemistne venovati nekolik poznamek pro nage organisatory. V gichni konali svoji povinnost dobe a zkougelk fiditi se die nagich stanov. Ovg em, neni nekdy moan° pfi rozmluye s prospektem poji gteni Odhadrouti, je-li fysicky pro toto zptsobilY. Nasledoyne neni chybou spolkoveho organisatora jestli ge jeho gadatel lekafskou prohlidku neprojde. Proto by mel kag dY organisator se vynasna giti , vypatrat pfedem zptsobilost prospekta, aby pfibli gne byl jistY, to ho prohligejici lekak ptijme, jinak jeho peace je mama, a stoji Jednotu zbyteene vyclani. Chci udiniti jeden navrh na gim organisatortm, jet vrchnimu Micah u getti eas a pfinese jim vice uspokojeni a ten jest — aby o bligg i informace ohledne gadatele o poji gteni posilali na tajemnika Hi. tfadovny a nikod vrchnimu Micah. Tim ug etken bude das vgech na veci deastnenYch a uspoti se i pogtovne.

Behem mai° terminu vypozoroval jsem nekolik boa, jeg by may sjezdem bkti uvageny a rozhodnuty. Za prve: Kurs gkoleni organisatort, v nern g by se obeznamili se zaldacInimi yeemi pojigt'ovani. Vynag el jsem, to vetgina na.g ich organisatort jsou velmi dobfe a pH nejmeng im alespori dobfe odeznameni s prodejem givotniho pojigteni zdravYm jedinctra.

Jsou vgak nekteki, jet snadno napi gi nove pojigteni, net jejich gadatele east° lekaiskou zkougkou neprojdau. Bylo by prospegnejsi Jednote, jestlite by pro takove organisatory uspoildala krat gi kurs anebo jim opatfila podobnY kurs pogtou, protoge tito patrne prokazuji znamenitou schopnost k prodeji givot• niho pojigteni. net mely by se jim obdasne z Hl. tfadovny davat pokyny a navody o pokroku prodeje poji:steni zdravYm lidem.

Zmerite honorak za lekafskou prohlidku. Na se Jednota dovoluje za tuto dva dolary, zatim co line spolegnosti plati pet at deset dolart.

Za slugnou ocimenu spolednosti ziskavaji nejlepgi lekake a tito venuji prohlidkam tadatelt vice pozornosti, cog na konec znamena, to jejich pedliva prohlieLa se yyplaci pojigt'ujicim spoleenostem. mai navrh by byl, aby na ge Jednota v budoucnosti platila za leicatskou prohlidku tfi dolary.

NejakY zptsob vy getfovani gadatele mei by sjezd zavesti, jimg dodateene k lekafske prohlidce dal by se rozhodnouti skutednY zdravotni stay gadatele. Takove vy gettovani vztahovalo by se na gadatele pod dva tisice dol. pojigteni — gadatele o pojistku pies tfi tisice meli by naddle podfiditi se ;prohlidoe dvou lekaft.

K zaveru moji zpravy pfeji si znovu vysloviti pote geni, ze jsem mohi pracovati s mutt, tvofici nagi Hlavni tfadovnu. jsem jim povdeeen za jelich napomoe a spolupraci. .61en-

etrnactir' sjezde, budii pozdraven.

V azuru ptadkove trylky sve peji, Tani svou zadYchal der ynovY vzduch.

Irdebny ye gkolach prazdnotou zeji, umlknul deti tam obvykly ruch.

Sluneeko ve dne se pfijemne smeje, v noci je na nebi milion hvezd.

Vhodno ted', PrijemnY vanek kdy g veje, Jednoty vykonat dtrnactY sjezd.

Do Corpus Christi vas zavedla testa, krajana dobrYch tam pfebYva fad.

Diky varn za volbu tohoto mesta, g testi a radost vas bude tam hfat.

Z celeho statu jste do Corpus svati, Jednoty zasvecen vas je ted' eas.

Vitejte, hoste, nam, i delegati, do prate dejte se oehotne zas.

Jste nag i vyslanci, zkug eni v praci, mnohYm z vas stfibro ut pokrylo vlas.

Radtm syym vg dycky jste roz gafni radci, s respektem_kagdY vas vyslechne hlas.

Pozmerite stanovy dle diem). picani, Jednoty prospech yam smernici bud'.

Kritice ka gdy pfec snadno se bra,ni, kdo mug ne vypne svou poctivou hrud'.

Valeena litice panuje dosud, vzpomerite proto na Cerveny Kfig, na nag e zajatce, smutnY jich osud, za nimig zapadla veznieni mkig.

Pomorte sestram sy Ym a bratrum rodnYm, vlasti sve po glete pene g'ni dar.

Udirite, cokoli uznate vhodnym pro jeji svobodu a pfi gti zdar.

Krajant TexaskYch Svazu te g dejte, Maudrovi s Olexou zjasni se lit.

Udinnou praci jich na mysli mejte, ziskejte elerni o tisic vie.

Sokolu darujte pfispevek malt', sestarlYm dlentm te g ulevte zas.

NemocnYm stradani mysl te g kali, fadnou jig podporu gayest je das.

Vzpomerite va gich teg malidkYch ditek, letni jim gkoly dnes zatidte teg.

Snadno se zbavite v gelikYch vYtek — budoucnost bez ditek klam je a la.

Pfeji varn v Corpusu pfijemnY pobyt, at' vas tam nespali slunedka var!

Z' adnY z vas jiste se nebude zlobit, Kdyg sjezdu nagemu provolam "Zdar!"

Ku konci pfipojim malielcou dougku (myslim to uptimne, na moji dest): Vedoucim "Vestniku" zvolte zas Moudku, tiskati: Holaska, Morrise z West.

— Jos. R. Anton.

V Slibme si upfirnne, ze nebudeme prodavat na:se &Ai cizackYm spoleenostem, ktere zdaleka nemohou nabidnouti nagemu lidu to, co nage Jednota sir-km elenfun poskytuje: soudrugnost a bratrstvi, pomahani jeden druhemu v dobe potieby, vYchovu nagi mladege k lepgimu a uglechtilegimu iivotu a mimo to pojistky zajigtenejg i a daleko lepgi ochranu nagicch rodin.

Vefte, ge nag organisator pkinagi yam to nejprospignejgi poselstvi pfitomne doby. elm vice nas bade sdrugeno v nagi dnes etyfmilionove SPJST., tim vetgi a silnelgi budeme frontou proti velkokapitalu, kterY nerad vidi nage fady rfisti. Nage Jednota dava, krajanum pojigteni velmi dobre a pfida,va jako premii ten spoledenskY iivot, kterf spolednosti dati nemohou. stvu SPJST. dovoluji si rici, to mne tegi jejich dtvera povetenim mne tkadem vrchniho lekale. Mnohu zdaru.

W. A. ChernoskY, M. D., vrchni lekat.

Ve stkedu, dne

CUrviim

NevyuzIti bojov-STch tispechit Dnegni valka stejne tak, jako valky minule, ptedvadi fadu odstra gujicich pfikladt nedbani nejzaklacinej gich, nemenitelnYch principt vedeni valky., at' ye smyslu strategickem, operativnim nebo taktickem. Tato netcta neztstava nikdy bez nasledkt, jet jsou nekdy pilmo katastrofalni. Pravdu ma i v pfitomne dobe Napoleon, kterY o umeni vojevtdcovskem a vale& nem pravi, to je to umeni, proti jeho g zasadam nikdo nernt ge beztrestne htegiti.

Dab by se tedy pravem pfedpokladat, ge si vgichni vojevildcove osvoji zminene zasady ledneho umeni, aby nezklamali a nezptsobili svou neznalosti a neschopnosti gkocly, jet napraviti lze velmi talc° a nezfidlca vtbec.

Bohugel, jde-li o stet vlastni a tabor spojeneckY, a bohudik, pokud jde o tabor neptatelskY, vyskytuji se v ka gcle valce vojevtdeove, ktefi htegice proti zakladtm valeeneho umeni, jaka kdyby jich nikdy v svem givote nestudovali, dopougteji se chyb a omylt., jet jsou east() yYznamu osudoveho, nebot' se dotYkaji phmo existence a budoucnosti nejen armad, svefenych jejich veleni, ale celeho statu a naroda. Na ne se doslova hodi zname "Hadne povolanYch, ale mai° vyvolenYch." K zaklaclum valeeneho umeni 'path take vypineni pogadayku vyugiti fispechu at' ye smyslu taktickem nebo v girgim smyslu operativnim a strategickem. Jak face se msti nedbani tohoto piikazu dokazuje z nejnovej gi valeene historie jak poralica Nemecka v prvni svetove valce, tak jiste ut i neodvratna, prohra ohromne nemecke valeene mod. ye valce dnegni. Cisafske /*meek° nevyugivgi velkYch podateenich tspecht v Belgii a v prilehle severni Francii, je g vygadovaly veasneho a lehce proveditelneho pkeskupeni vojsk k dalgimu zesileni postupujiciho prayell° kfidla ye smyslu ptvoclniho operadniho planu Schlieffenova (a jet ptedem vyludovaly jakekoli oslabeni hlavniho a rozhodujiciho padniho valeigte ye prospech a pro podepteni tisnene fronty ArYchodni), dospelo svou vlastni vinou, t. j. neschopnosti vrchniho velitelstvi k poragce na Marne, z nig se ut nikdy nevzpamatovalo. I kdyg dosahlo pozdeji velkYch viterstvi na frontach ostatnich, bylo to v gak na frontach vedlej gich a valku nerozhodujicich. Bitva na Marne byla v pravem slova smyslu nemeckYm harakiri. Ji se rozhodla valka v neprospech Nemecka, i kdy g k jeho poraice, net se k ni otevfene pfiznalo svou kapitulaci, bylo potfeba vic net dtyfleteho gigantickeho zapoleni.

Nacistieti vojevtdcove nesporne "pfetrumfli" svou neschopnosti vojevtdce cisafskeho Nemecka, pro net men velmi mai° lichotivYch sloe.

Osatne ani mnozi nemedti generalove, kteri slou'g ili za valky v cisatske armade, nebyli spokojeni se svYmi nejvyggimi veliteli Moltkem poeinajic a Hindenburgem-Ludendorffem kondie, jak vysvita z cele lady vojensko-odbornYch studii, zabYvajicich se pfieinami nemecke katastrofy. Z niche jsou z ylagt' pozoruhodne vahy generala Hofmanna, znameho syYm brisknim prugacklm vystupovanim pfi jednani v Brestu Litovskem, ktery napsal knihu "Valka zmegkanYch pfilegitosti" a dy e knihy generala Groenera: "Zavet,' mar gala Schlieffene a "Vojevtidce proti sve vtli." Nejostfej gi kritice byl ovg em vystaven prvni nadelnik nemeekeho hlavniho gtabu general Moltke, kterY po svem slavnem strYci, mar galu Moltkeovi, nezdedil vic net jeho jmeno. To samo o sobe nestadilo a nepomohlo k rychle pora gce francouzsko-ruskoalice. Poragica na Marne stala se osobni tragedii Moltkeovou, kterY—byv sesazen — zaujimal at do konce valky naprosto podkadne misto zastupce natelnika tabu jeclne armady.

Neni pochyby o tom, to garnitura nacistickYch vojevildct dopadne v kritickem asvetleni u vlof.tniho naroda s hlediska vojen.sko-odbornerip jeg te htle net jejich pora geni ptedchtdei ery Vilemovy. Jedine jim a jejich fiirerovi veilkoSstvim posedlemu, jen g si hraje na genialniho vojevtdce — a nikoliv armade — se bude pravem y ytYkat, to prohrali Nemecku bleskoyou valku, na kterou se bylo pfipra yllo titic skvele jako dosud tikint stat,

ye stiedu, dne 21. eervna 1944.

itad PrimoII, cis. 143, Inez, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Uminil jsem si, napigu do Vestniku nekolik myth nahledt, ktere doufam, ze budou pro nasi Jednotu prospe gne, a proto tatlam nase sestry delegatky a bratry delegaty, aby po pteateni meho dopisu jednali jak sami za dobre uznaji.

Prvni z myth navrhu jest, aby na ge organisaeni prace byla mnohem lep gi net jest nyni, jest-li chceme, aby na ge Jednota vzrastala, tak musime zapisovat mnoho vice elent dobreho charakteru, a kteii jsou dobrYmi obeany. Na to musime miti mnoho dobrYch a schopnYch organisatorii, kteii umi poji gteni prodavat, a kteti \ F edi jak se me, s eekatelem aneb s prospektem jednati, tart bYti uptimn poctivYm a laskavym k lidu, umet vgechny dobre body vysvetlit, ale nikdy druhe nepomlouvat, arieb kritisovat, aneb koneene vat neeestne zpilsoby, aby poji gteni prodal.

Pamatujme, to jen s pravdou a poctivosti se dopracujeme iispechu. My organisatoti nutne se potfebujeme mnoho poueit, a na to bychom meli mit aspori obeas schtize na Utraty Hlavni Utadovny, a tam si rozebrat rtizne otazky o prodavani pojig teni, ktere jsou dobre soby, jak to &lame my, a jak to delaji druzi, a pak ty nejlepgi zpilsoby utivat.

Vim, te budu kritisovan, ate se fekne, no tak kdyt on jest sem organisatorem, tak si choe udelat dobre easy na utraty Hla y. Radu, totit na nes. Ano, jsem organisatorem, ale mYlite se sestry a bra.tfi, jestli si myslite, si chci udelat dobre easy na vase ittraty. Jestli chci si udelat dobre easy, tak si koupim nekolik lahvi Budweiser a dobre barbecue. Aneb si zajedu na ryby, mozna ze bych nekterou perchku chytil. To bych si udelal ria svoje iltraty, a tomu bych ja iikal dobre easy, neb bych mel upine volno. Ale nemel bych volno na schUzi organisatort, neb tam bych se hledel naudit to, co je gte nevim: Druhe jednoty a spoleanosti mivaji takove schtize, a dokazaly se velmi prospe gne, tak kdyt to druhYm prospeje, pak by to mohlo prospet take nam. Pamatujte, te agent, ktery prodava poji g teni pro spolednost, jest zvlagte vycvieen jak se prodava, totit (Salesmanship) a take je vycviden, jak ma zachazet s lidem.

Kolik z nes organisatora to mute kid, to jsme zylattne vycvideni v techto dvqu hlavnich yeci8ch? My musime mit schopne a poctive pracovniky v organisaenim poli, jestli chceme, aby nag e Jednota vzrastala. Jest-li je nebudeme mit, tak nemriteme odekavat, to na ge Jednota bude rust.

DruhY navrh. V na gem organu Vestniku bychom men miti vetg i east, net mame, ktere. by se venovala anglickemu tisku. Mame east Vestniku v anglickem tisku, tato east jest dobra, ale neni dostateena. Na ge ntedni zpravy by take mely bYt v anglickem tisku, ponevadti nasi mladi elenove, a tech jest mnoho, kteti neumi Cesky Cist, ale umi anglicky. Musime pamatovat, to nag e hlavni tee zde v Americe jest anglietina, a jest-li chceme aby nati mladi elenove se o nagi Jednotu zajimali, tak jim musime dat pfilatitost, aby si mohli na ge (Itedni zr.iravy pteeist. Pamatujte, to v budoucnosti k tomu dojde. Bratfi a sestry, dejme nail mie.deti pfiletitost, aby i oni mohli hospodaiit v nagi Jednote Jsem jist, to by tak ueinili, kdyt by jim byla dam ptiletitost.

Tfeti navrh. To na ge slavne referendum. To jsme si upletli karabad sami na sebe, a ut jsme si s nim nekolikrat dobfe vypraskali. Referendum by bylo dobre, kdyt by bylo poutivano, jak jest toho zapotfebi, pak by to bylo yelice dobre, ale ty posledni etyti leta, to nage referendum uldelalo vie zleho, net dobreho, jen hadky a rozbroje mezi sestrarai a bratry, a nic jineho. Zda se, to v gichni je chteli zkusit.

M0j navrh, prosim utopte ho v Corpus Christi, mate priletitost — vody je tam dost.

Otvrt, navrh, a ten jest velice cluletitY. V Hlavni tradovne ponechejte v gechny Medniky co tam mame. fteknete, to se jich zasta-

VASTNtK yam. Jen to co jest Pravda a spravedlivost.

Oni nam vSici dobre hospodari. fz,ekne se, te tam mame predsedu, ktery trt jest tam rancho let. Ano, na g ptedseda, br. Chernosky jest v Hlavni tfadovne ut mnoho let, ale pamatujme, te on nam dobfe hospodati, a stare, se, aby Jednota vzrustala, a take naleha, aby v Hlavni tfadovne byl soulad, a to jest, co potfebujerne. A vgichni druzi afednici v Hlavni tfadovne slouti prvni termin, a nekteti tam nejsou ani tak dlouho, slouti nedokoneenY ter-. min. Dle demokratickych zasad bysme jim melt dat aspori dva terming a vie, kdyt si to zasiouzi. Pamatujme, 'te jsme v .demokraticke zemi, kde ma katdY ritednik dostat pilletitost se osvecleit, a tak jsme i my zavazani jim dati tu pfiletitost. Bratii a sestry, pamatujme, to ted' tijeme v kriticke dot* a jak tomu American ilia, (don't change horses in the middle of the stream, for it might have bad results. — Nemente kone uprostfed potoka, neb to mute mit gpatnY yYsledek).

PatY navrh, a ja ten uznavem za velice duletitY. Sestry a bratii delegati by se meli o to postarat na pfi gtim sjezdu, aby nebylo nikomu dovoleno se zbyteene a vefejne hadat a kritisovat ye Vestniku, tak jak se to dela ted'. nas v Jednote, jak nekdo nejakou chybu udetak se hned musi psat do Vestniku o torn, hned se musi potadne vyvadit, a ttebas i trochu pogpinit, aby to v g ici vedeli. Totit udelat rozbroj mezi elenstvem,_ a Jednote u gkodit; tak to nekteti delaji u nos v Jednote. Melt bysme pamatovat, to Jednota jest na ge, a tim YeenYm kritisovanim a hadanim gkodime sami sobe. Ba obzylatt' tem na gim starYm elentun, kteii Jednotu zalotili. V tu, dobu, kdy't nage Jednota byla zalotena, byly dosti Spatne pomery, a ti nagi stall elenove museli mnoho obetovat, a bYt verni nail Jednote, aby sve pojig teni udrteli. Oni se nehadali, ale spolupracovali. Pamatujte, to na g Vestnik ete mnoho lidi, kterl nejsou eleny nail Jednoty. Co si takovi o nes mysli, to kaid vi, te dobre to asi neni. Takove zbyteane kritisovani a hadani neni nikde dovoleno, a take by nemelo byti dovoleno u na.s. Kdyt se nekde udele, chyba, a at' ji udela kdokoliv, tak jest to na ge povinnost upozornit toho, kdo tu chybu udelal, ale udelat to bratrskYm zpasobem. A to se ma udelat ve schilzi, tam se to ma vyjednat, a jestli se to musi ut dat do Vestniku, tak se to ma udelat eestnYm a bratrskYm zpUsobem.

Kdyt se koupi bondy a udelaji se piljeky, na kterYch jest ztrata, a pak se zas koupi bondy a udelaji se pujeky na kterYch jest vYdelek, tak se to vyrovna. A nail utednici v Hlavni trtadovne v mnohSr ch p ipadech koupili dobre bondy a udelali dobre piljeky, totit udelali pro Jednotu dobre penize, a ja v ne main di/Nem. Musime pamatovat, ze v gichni delame chyby.

Jedna vec jest — to ti lido, co chyby nedelaji, se jeg te nenarodili. Jest-li se to nekdy stane, to takovi lido budou, pak si je mfiteme dat do Hlav trtadovny. Pamatujme, ze mame dobrou Jednotu, jest zbudovana na dobrYch zakladech, jest bezpeena, tak jest to na ge povinnost ji hajit a pracovat, aby byla 'jegte lepg i, a to dokateme, kdyt budeme spolupracovat jako bratii a sestry.

Nesebere to dlouho a na g e Jednota bude padesat let stare., asi v roce 1947 aneb za tti Leta. Budeme jednak slavit padesatilete jubileum. Ja navrhu j i, aby se na g Ptigti sjezd v Corpus Christi o to postaral, abychom zahajili kampan, ziskat aspoti nejmene pet aneb lest tisic elena do toho Casu, a to bude nejlepgi darek pro nail Jednotu. To mifteme dokazat, jen se chytit prace, a ptestat se dohadovat.

Zkusme to a budete videt, to to dokateme. Jen pamatu j me na na g e heslo: Podpora, Lidskost a Bratrstvi. Dejme toto heslo v platnost, ne jen na papite, ale ye skuteenosti.

Na zdar pfi gtimu sjezdu!

S bratrskYm pozdravem, Leo Krause, Jr. V Jestli co ctnostneho a chvalitebneho ueini g s praci a starosti, prate a starost pomine, ale Skutek ctnY k tve pochvale zustane veene.

V fide ziidka zniluji toho, jehot se boil.

Pro pristi sjezd S.P.J.S.T. Mileni delegati!

Dovoluji sobe podat moje nahledy ohledrie vagi prace a starosti na pfi gtim sjezdu. Pro svoje zdravi nebude mi motno bYti s vami v Corpus Christi osobne, ale v inoji mysli budu s mi. — Podle tech rOznych nahledu, co byly uveitejneny ye Vestniku domnivam se, te katclY pisatel to dobte zamY gli pro dobro cele Jednoty, ale nektere nahledy musi ustoupit na.vrhilm jinYm. Kde se rtzni v jejich obsahu, vaecky podane navrhy by mely bYt dorueeny etanovnimu vYboru bud'to pisemne aneb prostrecinictvim Vestniku. Jelikot onen vYbor se zaji ma, aneb ma se zajirnat o frpravu tech razt-i 7c11. navrht, aby vgecky ty opravy byly upraverly k lepg imu pochopeni a projeclnani ve sjezdu, aby celY sjezd nemusel mrhat•drahocennym casein.

Ve ytech pfipadech osobni choutky by mely tistoupit pro lepgi upravu stanov pro dobro celku.

Domnivam se, to by se u gettilo hodne Casu, kdyby Hlavni tfadovna dala natislmout asi dva tisice volebnich listku, na nicht by byly deny eislice a jmena raznYch uradu, ktere budou pfedloteny sjezdu k hlasovani, a katdY delegat by mel jen jeden hlas. Kde maji tady vice delegatA a nejsou-li vazani domacim. fadem spoleene hlasovat, aby katdy delegat hlasoval jak jeho zdravY rozum rozhodne.

Tajernnik sjezdu mute napsat na tabuli vice jmen eekatehl — a kterY dostane nadpolovieni yetginu vgech hlastt, ten budit prohla gen za zvolena. Ten samY zpusob hla.sovani by snad byl k uspokojeni, kdyby se tak hlasovalo o vgech opravach stanov, ktere stanovni v3ibor odporudi. Avgak katclY delegat necht' ma pravo podat takove opravy jake za dobre uzna pro dobro cele Jednoty, take na sjezdu.

Domnivam se, to je to velice daletite pro dalgi rozkvet nail Jednoty, aby byl Vestnik ivetgen na nejmene strinek, hned po ukoneeni valky. Ty concave romany aby byly nahrateny elanky utitednYmi pro stavy rolnicke a delnieke a vice americkYmi hry pro zabavu mladete.

Ano, pokraeovat s duchem easu, musime pro ten dorost btedkladat takove Clanky, ktere by jej nejvice za.jimaly, a pro eeskoamerickou veiejnost ve v gem co je slugneho payznag eli, tak aby se kdekoliv mezi americkou veiejnosti mohlo s shrdosti Nei: "Yes, I am an real American of Czechoslovak parents — and this is and will be my country for me and my children --- and I am proud to be an American and that I live in Texas."

Co se dotYee budovy pro Hlavni tfadovnu kde ma bYti postavena, to asi musi poekat at po ukoneeni nynej gi svetove hrozne valky.

Avgak misto pro pfigti sjezd melo by bYti pfedloteno k hlasovani dfiv net se pane nrplazet delegattim jejich plat. A take by celY sjezd mel bYti vice opatrny ye vybirani vice stfedniho mista, aby se u gettila nejake. tisicovka cele Jednote.

Znam mnohe z delegatti ohla genYch osobne a doufam, to ueini v ge mane, aby vysledek jejich prate byl utiteenY pro budouci prospech cele Jednoty.

Se srdeenYm pfanim pod na gimi hesly: Pod-. pora, Lidskost, Bratrstvi, vole. vat prvni pfedseda, I. J. Gallia.

V LondYn. (OTK.) — eskoslovenske ministerstvo vnitra zaslalo Mezinarodni komisi pro vygetfovani nacistickYch valednYch zloeina v LondYne seznam zvrhliku, kteii jsou odpovedni za masakr v Lidicich 10. Cervna 1942. Individua, jejicht jmena se vyskytuji v tomto setnamu, jsou mezi jinYmi: K. H. Frank; policejni general Daluege; Hauptsturmfuehrer Harold Weissmann, gef Afadovny gestapa v Kladne; Standartenfuehrer Geschke, gef Ustfedni kancelafe pratske statni policie; Standartenfuehrer Horst Boehme, velitel bezpe6nostni policie, vrchni yelitel gestapa v "Protektorate" v Cervnu 1942.

Seznam jmenuje dale jako spoluvirmiky jiste nezname pachatele, kteti skuteene provedli hromadne vratdy v Lidicich a Leiakech. Dale jsou take uvedeni v obtalobe soudni einovnici a pravni poradel Daluega, kteti se zloeinu Ucastnili pied jeho spachanim a po nem.

V2STNIK MI Own Mlle ils•.•••eli• mom.. ..... n1.1 ■11•1111M

t

fi

>40

h.-

4-k

WAC est radovou

mistem p o

n

S..11

OlaZane mesta Waco jsou velmi dychtivi, byste volili toto mes o pro 3VST

domov!

Waco jest domovem Baylor university, nejstar i ueeliite odboOku North American Aviation, U. S. Veteran nemoenici a iho vzdelani v Texas. Waco ma, dostatek fiech 'Simi. Mime do- mnoho dafSich priimyslovYch spoleenosti. vyi statek nemocnic. Mame kolem 100 kostehl a velk* municipaine Waco nalezi se N e stiedu (v srdci) nejfeaiho bavhi'aiskevlastnenS park, nejvetii ve state — Cameron park, etvrtf nejho kraje ve sfete. Mesto naliza se skorem ye stiedu state a ma ch Stitech. vet i ve SpojenS nadherne silnice a nejlePS1 ieleznieni spojeni a krome tech ma Ve Waco naleznete jine spoleenosti, ktere se zde usadily, d e velke lettite. jako, Universal Atlas Cement Co., Borden Co., Owens-Illinois Waco jest skuteene statu Texas".

Glass Co., General Tire and Rubber Co., 150 jinS ch tovaren. a g

g

r

Y

g

,

y

r

PrIEJElylE XIV. SJEZDU S. P. J. S. T. VgEFIO ZDARU A ViTAME FILAVNi alADOVNU VE WACO!

o hamber of

HUB

!mem

1./

r 77 A Nif et ‘ `411,-.

VI

an

WI

TEXAS

Ve sttedu, line 21. 6er yna 1944.

Prvotikini nenivist.

Josef Schrich.

Tato historka je pravdiva od A do Zet. Snad to ani neni tadna historka, protote by se mohla ptihodi kaZdeniu.

Jel jsem po prve ye svem zivote prvou tfidou z LondYna do Manchestru. Mau pro tento spoledenskSi pfestupek cetare aspiranta polehcujici okolnosti. Za prve mel jsem. v Manchestru za 48 hod. propustku , dopsat rozhlasovY "feature" o Karlu oapkovi, za druhe jsem se chtel na to ye vlaku vyspat a za tfeti pte Gist Lidovky z 34. prosince 1938 "0 posledni Geste K. 6."

Vstoupil jsem do oddeleni prve thdy; bylo liduprazdne. Zaujal jsem slavnostne misto u okna, spustil jsem black-out, vytahl jsem obtadne na okrajich seiloutle noviny, tutku a arch papiru. Do odjezdu vlaku o pulnoci schazelo 20 minut. Zatirn co jsem pies vtechnu obfadnost neodolal a pustil se do sandwiche, kterY mi sesterska starostlivost oblotila sYrem a salatem, ozval se na chodbe divdi smich. Dye sleeny, jedna jen tak v civilu, druha v kotichu drahocennem kotichu, opravuje ma nove nabyta prvittidni mentalita — nahledly oknem z chodby do metro oddeleni. Deveata pkejela zrakem !prazdna sedadla, dotkla se meho kontinentalne ptedimenso yaneho sandiviche, zachichtla se a Ala si sednout vedle.

"MdA smrilu," povida hlas meho citoveho tivota.

Naopak, ttesti," povida hlas meho tivota snahoveho. "Arai by ses nevyspal, ani by sis nie neptedetl."

"A ani by sis tadnou nenamlu yil", povida hlas me tivotni zkutenosti. Jak to znam".

Do oddeleni vstoupil namorm dristojnik se zlatS7rn stnyekovanim na, rukavu. Vyhodil nonLalantne kuffik do site a usedl na druhY konee plytern vykladaneho sedatka.

"Ket bychom se id pohnuli," povida hlas meho citoveho a sna,hoveha tiivota.

Do oddilu vkrodili tri Ameridani. Pohledli na nine, pohledli na namorniho dristojnika a usedli na protejti plyt.

"Ameridane maji penez jako telez," povida hlas me tivotni zkutenosti. "Jen se podivej.

Kapralove a jezdi si to prvou tfidou jako by se nechumelilo."

"Ka bychom se ut pohnuli", povida hlas meho citoveho a snahoveho tivota: Pohnuli jsme se, ale Indio. V poslednim okamiiku dva anglieti Tommy v pine vYzbroji a vSrstroji, s pytiem a putkou vpadli do na geho oddeleni. Vpadli v pravem slova smyslu.

"Huuuuh, we just made it, -- tak tak —" odfukuji, snimaji eepice a utiraji si pot.

"Sbohem Lidovky," povida hlas meho snahoveho tivota.

"Sbohem spanku," povida hlas meho tivota citoveho. "Jakepak sbohem?" zasykl jakYsi novSr, cizi hlas pin jizlive nevrati yosti. "Ja1epak, copak? Pkijde prilvoddi a vyhodi je. Nezaplatili si prvou tkidu."

Private John, ktery usedl naproti, natahl nohy a polotil sve tudne nadubinovane boty na plytove sedatko vedle myth extrovnir,h kalhot.

"Cheer up, Fred," povida svemu ptiteli, ktery byl vtesnanY mezi mnou a namotnim dristojnikem. "Cheer up, Fred. Vet mi, to holka si toho nezasloutii. 2adne device si toho nezaslouti. To hell with the girls. K vertu se 'demi deveaty."

"To hell," povida Fred smutne. "Ted' mat, co jsi chtel: Just look at me. Jen se na nine podivej." Fredova hlava poklesla na vyderpana kolena, John se usmiva a ohliti se po Ameridanech, zdali zdostatek vychutnaji nasledujici projev jeho praveho anglosaskeho vojackeho smyslu, pro humor.

"Co ty bys,. Frede, potteboval," fika John, "je zmena vzduchu. Zmena prostfedi by ti udelala kus dobra. Kasarna ti neslouti. Cot to nevidig? To neni nic pro tebe. Zmena vzduchu je to, co ty cheet. Nat vS7 konnk to deprimuje.

Srati to ke dnu." Ameridane se usmivaji.

"Ted' mat, co jsi chtel," opakuje Fred. "Just look at me."

VRSTNIK "Nezaplatili si prvou ttidu," sipe hlas bezmocne nenavisti z nena,vistae bezmoci. Prijde prilvoclei a vyhodi je. Ut aby tady byl."

"Pi' ijde prfivodei a vyhodi je, skutedne," povida hlas meho •citoveho tivota. "Vyhodi Freda, ztejrne choreho nett'astnou laskou a potitYrn ginem — aspori tak zapacha," poznamenava hlas me tivotni zkutenosti a vyhodi jeho pkitele z nejvetnejtich, ktery Freda opil zpola. pro vlastni pottebu, zpola pro "keeping company" a zpola z psychologie a kamaradstvi . Vyhodi Freda a Johna a oba prostoji nod do Manchestru na chodbe. NestydiS se?"

"Co je mi do toho. Co je mi po torn," sipe hlas cynicky a zavile at se dech zarai. "At' jdou do tfeti tfidy. Co se tady rozvaluji. Bagani."

Fred polotil hlavu na moje rameno. "To je vrchol ... to je . . ." zajika, se hlas tilenou zaujatosti a litostivosti sam nad sebou.

"Zarnasti ti nativky brilantinou. To via, .e si Anglieane maaou vlasy brilantinou a Violet oilem", poznamenava hlas me tivotni zkutenosti.

"Darling, Dorothy, please darling, don't be mad with me. Drahoutku Dorotko, prosim nebud' tilend se mnou."

"Pohlad'te jej," radi John. "Pohlad'te jej po vlasech. Fred si mysli, ze jste jeho girl friend."

"Prod nejdou do tteti tficly," vede svou hlas neptidetne zaujatosti. "Cot nevidi, to se tak 2640 z nas nevyspime? Prod nejdou, kam path? Ut aby tady byl priwodei."

Prilvodedi ptitel az ve Stockportu. A to jen, aby nam oznamil, ze odpoji posledni yilz ate musime do vorti pkednich. Settasam Freda s ramene. Ma tti freky yytladene na prave tvati.

Vychazim bez pozdraveni. Ptirozene, to vlak byl nabitY. Stojim v prtivanu na mristku mezi vagony. Na spani neni pomykeni. Za chvilku se ke mne proklestil John, ptes'nohate namokniky natatene na chodbe.

"Hullo, you Czecho!" void John. "Here you're!

— Mame misto pro tebe." Nedekaje na odpoved', popada muj kufkik, ptekraduje namotniky a otevird dveke do oddeleni, ve kterem sedi pet Amerfeant, namadkanYch na sebe jako vlattoyky na telefonnim vedeni pied odletem do jiinich krajin. Fred spi na rameni namokniho dustoj nika.

"Hullo," povidd namotni diistojnik polohlasem, aby neprobudil Freda. "Hullo, Czecho!" povidaji vlattoyky.

"Thank you", povida, hlas meho citoveho a snahoveho tivota.

"Thank you," povida hlas me novo tivotni zkutenosti. Hlas prvottidni nenavisti netika nic. Midi. Snad se studem propadl. Snad jej ani nikdy nebylo. Het by.

V JAK SE POOLTALO. Josef Jiti Kral.

MnohYm bratkim a sestram bezpochyby mama jest anekdota o podnikavem americkern obchodnikoyi, ktery svemu pkiteli se chlubil, pry prodaYa zboti pod cenu. Kdyt pkitel namital, tie to neni motina, obchodnik se hajil: "Je to motina; via, ja prodavam lacino a mam proto daleko vetS1 odbyt, a tim se to vyrovna." Neni ovS'em treba dokazovat, to tiadnernu obchodniku neni motina na trvalo prodavati zbotii pod cenou; kdo by to chtel zkusit, drive nebo pozdeji by zcela jiste zbankrotoval.

Tato anekdota vSak neni jenom tiert. Je to satirickk obrazek nekdejiho americkeho veilkeAstvi, ktere dosud jeSte nadobro nevymizelo.

Je to odkaz to doby, kdy Amerika podle fisudku svSrch obdanil byla zeme neomezen3ich motino,sti. Bylo to jakesi nehorazne premrtene nad'geni mlacleho na.roda, ktery byl panem rozsahle pevniny a ye sve jarosti a podnikavosti se domnival, to Ameridanu neni nic nemotineho. Americky kongres velice atedre rozdaval narodni pozemky nejen skuteen3'm osadnikfn, ale i tieleznidnim spoleenostem, snad v to blahove domnence, to pada SpojenSich Statfi nikde nema konce. Pani kongresnici snad ani nevedeli, to peyna Vida, konei u btehfr Pacifickeho oceanu.

Domnenka, ze Amer-Mane dokatou ytechno, i veci jinkm lidem nemotne, ptinesla mnoho tkody dilvetivYm lidem v prvnich letech bratr-

. 1;:eho poj g t'ovani. Prvni bratrske spolky ve Sp. Statech byly zakladany podle vzoru anglickych pi<ltelskYch spolku (friendly societies) ze kterYch nektere uz v prvni polovici devatenacteho stoleti mely v Americe s ya odyetvi. Tyto spolednosti sice y yplacely elenfun ruzne podpory a hradily, jim pohtebni vYTohy, ale nebyly to spolednosti pojitt'ujici. Mytlenku zavesti poliSteni na tivot do bratrskYch jednot v Americe po zavedeni pojiSteni u jednoty C.S.P.S. pojal John Gordon Upchurch, ktery roku 1868 zalotil organisaci Ancient Order of United Workmen. V nasledujicim desetileti zaloteno bylo nekolik podobnSTch spoleenosti. Znaenejtiho rozmachu tyto jednoty doily v letech sedmdesatS7ch, • kdy vice net 60 soukrom3ieh pojiSt'ujicich spoleenosti zbankrotovalo, cot ovtem vyvolalo nedliveru i nepfatelstvi proti soukromemu podnikani.

Nove spoleenosti, bratrske i jine, zaloteny byly v letech 1881-1890, ale nektere z nich yeirni apatne poditaly a nemely audit dlouheho trvani.

SoukrornS7m pojitt'ujicim spolednostem se vytVkalo, ze maji pfiliS vysoke spravni vydani a to hromadi yelike zalotni fondy, kterYch vtak nikdy nepoutivaji. Soudilo se tedy, to bude motna opattiti pojitteni mnohem lacinejti, kdyt se spravni yYlohy omezi na, nejnitti motinou miru a tadne zalotni fondy nebudou se hromaditi. V podstate byla to spravna, mytlenka, ale v praksi byla tpatne provadena. Byly zakladany detne spoleenosti ne pro pojitteni na tivot, ale pro pojitteni, ktere se 'dentin' vyplacelo jette za tiva po ureitem podtu let, tak zvane "assessment endowment societies."

Prvni a nejsmutneji proslula z techto spoleenosti mela krasn.e jmeno Iron Hall, pe yne, jako telezo. Chybou jeji bylo, to poditala zrovna jako ten obchodnik, ktery prodaval zboti pod cenou a douf al schodek nahraditi zvftenYm odbytern. Spolednost vybirala od elent rand 18 assessmentil po $2.50, celkem tedy za rok $45.

Po sedmi letech elen mel obdrteti tisic dolarfi.

Za tech sedm let zaplatil thrnem $315 a mei obdrteti tisic. Neni treba znati vytti matematiku, aby si Nov& snadno yypodital, to spolednost Iron Hall podnikala nemotnou vec. Neni mane, platiti dlenu vice net ttikrate tolik, co on sam zaplatil.

Dejme tomu, to by spoleenost mela milion dlenri. Ti by za sedm let zaplatili 315 ale obdrteli by tisic milionu. Aby se ten schodek 685 milionri uhradil, spoleenost musila by v sedmem roce ziskati 15,222,223 novYch dlent.

Kdft by tito novi elenove yydrteli jette test let, zaplatil by katic1S7 daltich $270 eili celkem 4,110 miliontl. Pak by vtak meli obdrteti 15,222 miliony. Schodek cini 11,112 aby se uhradil, spolednost musila by ve tkinactem roce sveho trvani ziskati 246,938,272 novSrch elent. Za lest let po to ut by pottebovala vice net dtyti biliony novS7ch diems eili vice net dvalcrate tolik, co je lidi na celem svete Neni ovaem treba tadriSich rozsahlkch vSrpoett; katclemu jest zfejmo, to tedna spoleenost nenrate na trvalo platit tisic dolard za $315. Ale div divouci, nag ly se tisice, snad miliony Arneridant, kteti tuto skuteenost pkezirali; snad opravdu vefili, ae Amerieaniim i nemotna vec je motna. Skoro nadtene poukazovali na to, tie spolednost prvnim 'Clear= opravdu platila podle sveho slibu. Mel jsem tenkrate debatu s jednim krajanem, ktery byl zrovna dvakrate tak star jako ja: mne bylo necelYch 22 let, jemu 44.

On mel vice zkutenosti net ja, a zastaval se to lehkomyslne jednoty, protote opravdu platila.

Ja jsem zase znal matematiku lepe net on a dokazoval jsem mu, to spoleenost padne. A padla v kratkem ease.

Ani tyto smutne zkutenosti vtak nestadily odyratit jine podnikave lidi od podobne nebezpedne cesty. Nektere bratrske pojitt'ujici jednoty i pazdeji honosily se tim, to prS7jsou "laeine" neb alespori lacinegi neti jine. Ale matematika je pfesna Veda, ktera neklame, ani se neda oklamat, a tak i v tech lacinYch organisacich posleze nabylo vrchu ptesvedeeni, to ten, kdo chce Wit pojitten, musi za pojitteni ptime‘fene platit, a ze neni spra yedliyo, aby pozdejti dlenove platili za stare chyby. S potetenim jest mi zaznamenati, ze koneene i Ameridane se picesireddili, 'tie nedovedou delat zazraky.

VRSTNiN Rozgiiie trhlinu v Hitlerove tvrzi, kupova4ini ValeetVeh bonclit!

Po gradu ci sluiby ujci Samovi.

Kd koliv mate nesnize a zevni bolesti zkuste

lidi v teto valee'ne dobe .

NONAT

trpi nesnesiteirdirn svedenim tiela v mnohYch ptipadech zpilsobenYm nezvyklou praci ye valeenem prOmyslu.

Cena Nonat je patou 55c a $1.05.

Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike na nagi adresu: R. C. MILLER, & CO. Altadena, Calif.

P. 0. Box 285.

5ste-li mezi nimi, zkuste ihned SEVEROVO

V.1-7borna mast, jet ptina: kvapujici vYsledky . . VyzkouS'ena, pc, vice jak 60 let.

KUPTE D u sveho lekarnika aneb objednejte ptimo.

Cena ken 50 cent

Back the Attack

BUY MORE THAN BEFORE —and help preserve

aoja ata Wed"

Ve stkedu, dne 21. cervria ice.

MARGAR,Et KAgPAR Sleena Margaret Kabarova, deera man2e111 Jos. KagparovYch (vybornY ochotnik a spolkovY pracovnik br. Jos. Ka§par zesnul loni), graduovala 7. kvetna 1944 v houstonske nemoenici Sv. Josefa a bude nadale pokraeovat r4ladtle ve svem glechetnem pfisobeni, nebot' dle jejich slov: "1\TaS'e viast mne vodala jsem se do armady Gerv.

KilIe a jsem ochotna c:f etrovat naAe americke vojiny." Stateone Ceske devde, zdarna, dcera jeji rodien — day& krasnY priklad pohotove napomoci svoji vlasti, bojujici se spojenci o zachranu krest'anske eivilisace a svobody lidstva. Zdar sled.

M. Ka§parove!

Nicitel tra

I Tento jednoduchY ptistroj mame zdokonalenk. Da se ptipravit na jeden groubek svibove notly kolovetru a zniei malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenYch rolniku dosveddi Udinnost tohoto niditele. Ugetti yam mnoho prate. Je tavan pti °bora, vani baviny a korny. Tento rok bude zvlaSte nedostatek delnikfi, proto kupte si tento pilstroj a u gettite si mnoho prate.

Neni-li we va gem meste agent pro tyto Niditele travy, po2adejte vageho obchodnika, aby je pro was objednal, anebo objednejte ptimo od:

t e biggest job we ever had!

Y INVASION BONDS w

Ed. Doskoal

BURLINGTON, TEXAS Cena $1.75 par, pogtou vyplacene V

Kentucky Straight Bourbon Whisk,/ 93 proof—Also available in Bottledin-Bond, 100 Proof LE SAGE COMPANY DALLAS, Distributors TEXAS.

BUY MORE TIC RILE

HUMBLE OIL & REFINING CO.

ye =eau, ane 21. dervna 1944.

Zpriva ieditele Nemocenskeho Odboru S.P.J.S.T. Bratri a sestry:-Gitlin se, te by to bylo tadoucno, abych podal upon kratkou zpravu, stran Nemocenskeodboru za dobu metro fitadovani, jako keditel tohoto odboru.

Jak vetg ina z nas asi pamatuje, v lednu roku 1943 byl NemocenskY odbor v kritickem postaveni, a na taklost tehdej giho teditele, bratra Toupala, aby Hlavni fta,d vypomohl, tedy ve schtizi Hlavni trtadovny, konane v lednu 1943 bylo povoleno $500.00 no. NemocenskY odbor. Dik vg ern, kteti meli zasluhu na teto praci, nebot' tim se nag NemocenskY odbor udrtel, aby pokraeoval dale.

Hdyt jsem ptevzal fizeni tohoto odboru koncem dubna roku 1943, bylo v pokladne $455.98.

Bylo zde ale mnoho tadosti o podporu a jelikog posledni podpora eislo 205 byla vyplacena dne 4. hiezna 1943 jeg te bratrem Tottpalem, a od toho easu nebyly podpory vyplaceny, bymnoho dopisn k zodpovidani.

Ptirozene byly tetikosti a rrizne problemy, ktere musely bYt rorte geny. Hledel jsem v gechny rorte g it jak jsem nejlepe mohl. kterYch jsem se poradil s bratrem ptedsedou a bratrem tajemnikem H. TT.. Nemyslim, to by to bylo tadouci, bych vg echny, podrobne popisoval. Kdybych tak udinil, zprava by byla nekoneene dlouha. Proto podam jen nasledujici vysvetleni, ku podtrim, ktere zaroven zasilam a k tem mesidnim zpravam, ktere take zasilam a ktere budou ve Vestriiku uvekejnene.

V prvnim rozpodtu na rok 1943, kterY ohlasil jegte tehdej gi teditel bratr Toupal, koncem roku 1942, bylo celkem 2,360 Clem. Nekteti ovgem zaplatili sve poplatky, at se ji g zasilaly poplatky na druhY rozpoeet. V jinYch ptipadech byly zaslany poplatky jit na pti gti rozpooty, tedy jak se tiko, "do pisedu." Hledel jsem vtdy, abych udrioval vg e spravne, cot nebylo tadnou hradkou. 2adam bratry tajemniky a sestry tajemnice mistnich facia, a g budete zdznamy va geho tadu porovnavat, tedy abyste, v padu, ze poeet dlenti se neshoduje za ten, aneb onen rozpodet, tedy vezmete celkovY poeet &ant a obnosy, co zde byly zaslany, neb nekteti jste zde zaslali poplatky na ten prvni rozpodet jit hodne pozde.

Aby tadnY nemohl fikat, ze nemel pkiletitost ten prvni rozpodet zaplatit, bylo yam ponechano dosti easu, take k vuli mistnim tajemnikiim, aby, mohli za sve dleny penize zaslat.

Prvni podporu, kterou jsem vyplatil byla eislo 206 a to dne 8. kvetna 1943, 'disk) 290 je posledni podpora, ktera, spada, pod rozpoeet prvni z roku 1943.

Na. druhY rozpodet roku 1943 podet elenri dostoupil 2,224. Podpory na tento rozpodet poealy eislem 291 a dne 9. 'derma 1944 byla. vyplacena podpora dislo 354. Jak seznate v tomto rozpodtu obdrieli eleni ptiblitne stejnou podporu, a to jest tim, to nebyly podpory vyplacene az v kvetnu t. r., tak g e dlenstvo melo pkiletitost poplatky zaplatit a bratti tajemnici a sestry tajemnice das odeslat.

Jak uvidite z mesienich zpriv, co zasilam, zbYva 10. dervna 1944 na ten start rozpodet (druhY z roku 1943) je gte $86.13.

Na novY rozpoeet, kterY pain& 1. eervna 1944, ma jig zaplaceno 165 &mil obnos $83.00.

Jelikot jeden Bien od tadu 47. zaslal $1.00 na rozpodet na rok 1944 a druhy zaslal $.50, jest udano, le '2 dleni z tohoto tadu zaplatili $1.50.

Upozorriuji dleny, a obzvlag t` bratry tajemniky a sestry tajemnice, hled'te, aby eleni u va§eho kadu platili v das, lee jen na ten rozpodet, kterY jest vybiran. Vezme to hodne prace udrtovat obnosy zaslan y na pkigti rozpodet, kterY neni jegte ohlagen, zvlb.gt' od nynejgiho rozpodtu, na kterY je vybirano.

NemocenskY odbor je /cram& my glenka a krasna vac pro nagi Jednotu, ale neudrti se, jest-li poplatky nebudou vet gi a postaditelnejStudoval jsem a miuvil s bratry ritedniky H. U. ohiecIne Nemocenskeho odboru, a take jsme ;okovali o Nemocenskem odboru nekterYch mi-

VE.STN±K stnich tada, kde se tento osved6uje. Sledovali jsme stanovy a poplatky, a &Al ,jsme k svedeeni, ze aby NemocenskY odbor SPJST. se osvecleil a stal se samostatnYrn, ze poplatky musi bYt vyggi, aby nejen vgechny pohleclasky se mohly ptesne zaplatit, ale aby zarovefi v gechny vylohy spojene s vytizovanim tohoto odboru mohly byti kryty a placeny z techto V'Sichni nagi eleni vedi, ge ye sjezdu East Bernard, bylo venovano $1000.00 Nemocenskemu odboru. K tomu je gte H. U. ptispela $500.00.

Bratr Toupal vytizoval praci spojenou s NemocenskYm odborem, zdarma. Va g nynelai teditel cirri taktet.

Nevim, kdo bade pti gtim keditelem Nemocenskeho odboru, ale nemyslim, 'te se najde nekdo, aby delal tuto praci twine' zdarma. Kdo si to vezme na starost, bude tadat, aby jeho prace byla alespon dasteene zaplacena. Motna, te se nekdo najde, kterY se pkihlasi tuto praci vykonavat zdarma. Doposud se ale tadnt neptihlasil, vzdor tomu, ge jsme chteli ne koho ziskat, co by tak &inn, abych mohl pre dat tento odbor jemu na starost.

V minule schuzi nagi H. U. bylo odhlaovano, by nag aktuar, pan Mims, byl potadan vypracovat tabulku Nemocenskenau odboru pastaditelnou, led nama ji je gte hotovou, ale ubezpeduje nas, to to bude mit hotove do ptiStiho sjezdu, aby jeho zprava mohla lakt sjezdu ptedlotena k uvateni a rozhodnuti. Te gim se a doufam, ze nag ptigti sjezd bude napomocen, aby vge bylo zdokonaleno, aby NemocenskY odbor /Ape pracoval, stal se samostatnYm a abychom men o nekolik tisic elenfr vice, abychom mohli poskytnouti nemocenskau podporu mnoha vice dlenin, kteti by si ptali vetgi a lepgi nemocenskou podporu netli mime dnes.

Pral bych si, aby nagi bratki delegati a sestry delegatky, kteti tato otazce venovali bas a ji studovali a mohou nam dat pokyny a odporudeni, aby tak udinili na sjezdu, abychom mohli zatidit jeden z tech nejlep gich NemocenskYch odborti v na gem state.

Ku konci chci je gte sant, to adkoliv netprosna smrt nedovolila bratru Toupalovi se doekat ptigtiho sjezdu, aby mohl pro NemocenskY odbor bojovat, a tento zlep git, tedy jest na nas vgech, abychom pokradovali v teto praci, aby NemocenskY odbor se stal jednim z tech nejlepgich. .Dik vam vgem, kteki jste mne byli napomocni, a doulam, te uznate, te jsem vtdy jednal nestranne a spravne, ve vytizovani zaletitosti Nemocenskeho odboru.

6trnactemu sjezdu na gi Jednoty pkeje zdar, a jsem s bratrskYm pozdravem, Jos. Koliha, Jr., teditel Nemoc. odboru.

V Abernathy, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Osmeluji se napsat par radku, abyste yeah, te zde na Plains je gte tijem. Co nam odegel na vednost na g iptedseda, br. Jos. Cuba, tadny nepige, a proto ad nejsem tadnou dobrou dopisovatelkou, pokusim se napsat par slov. Ovladam lepe motyku net pero.

Bylo tomu 12 let v maji, co pan tuba nas vgechny rortrou gene nagince 6echo-moravany navgtivil a pozval, abychom se jednou mesie ne schazeli, po kaide u nekoho jineho, v dome.

Sine nemame, a tak jsme se katdou druhou nedel segli a ptivezli si spolednY abed, a po odbyti spolkovYch zaletitosti, meli volnou zabavu. Napked mladi lido si zataneili a hezky si zazpivali, a to se vi, ge tatici v karty a domino zahrali, a deti si zaskotaeily, a tak nam to zase dalo silu k clan" praci. Vet ginou vgici jsou to zernedelci, farmati.

Ted', co je oddelovani gasolinu a v zime mivame schtize jednou za 3 mesice, dtvrtletne. Jsou zde dva spolky, SPJST. a RVOS, tteba jsme hodne rortrouaeni, nekteki eleni jsou at 80 mil vzdaleni.

Bylo to v loni v eervnu, co nam na g' piedseda vagne onemocnel a od toho dasu se do schuze nemohl dostavit a v geci jsme ho postradali, ale doufali, to se pozdravi a bude mezi nami opet. ,Kdyt mu nebylo motno se mezi

nas dostavit, tak elenove ho chodili navaevovat. Moje rodina loni v srpnu jednu nedeli ho navStivila a to bylo naposled, co jsme ho videli na tivu, az nam jeho synove pi-i gli oznamit, le zesnul. Zprava nas vehni zarmoutila, neb jsme doufali, ge zase mezi nas piijde a bude zpivat, ale osud urCil jinak. Minulou nedeli, 11. eery gli u jeho dcery a zete, p. a pi.-najsmes e SladkovYch, a dve druhe dcery a dva synove tat byli ptitomni a tak jsme ho zase vzpominali, neb to bylo na jeho vYrodi narozenin, a ptigti nedeli je Fathers Day, a tak ja mu yenuji vtelou vzpominku jako otci, neb si toho pinou merou zasloutil, neb byl svYrn detem ,matkott i otcem, neb vychoval 11 deli, 7 synil a 4 dcery, po Umrti jeho mantelky. A co matka, sama vim, to to bylo chvaly hodne, jak je zdarne vychoval a g byli vgichni zaopatkeni. test budit jeho pamace, at' spi sladce po vgach trampotach. Ode gel, ale my na neho nezapomeneme.

Urody jsou zde misty pane a misty jegte rolnici ptesivaji tam, kde jim trody kroupy a date.

Ale co si nejhlavneji pfejeme je, aby brzy valka skondila a na gi synove se nam Bohutel, nekteti ut se nevrati, svuj tivot za vlast. A je gte se najdou lide, te na vgecko bruei a nic nam zde nechybi oproti tern ubotaktm tarn ye vlasti. Ale ptijde den vysvobozeni. Volam: "Zvitezime! a zdar sjezMarie Kvetoriava. du!"

V Norfolk, Virginia.

Moje rodi6e odebiraji Va ge noviny nekolik rokri, tedy doufam, te nit:1j dopis uvekejnite.

Ctim a vatim si lidi distych charakterri, o co dobreho delaji pro jine lidi. Pro sebe co kdo nema pro jineho tadnou cenu. 8patnST charakter nezakryji moderni gaty ani umela fraze, i kdyby byly sebe chytkej gi. Skutky mluvi mnohem srozumiteneji net slova, tteba zlatem psina. To nas udila maminka od malidka. 'dim vice svet pozoruji, tim lepe pravdu vidim a poznavam. Ptala bych v gem detem na svete, aby mely dobre rodiee a dobrY domov. Na to maji mit vgechny deti svate pram), net jim nastane tivot pinY povinnosti.

Sloutim u U. S. Coast Guard Women's Reserve, ktera, se jmenuje SPARS. Po pet mesica byla jsem v Palm Beach, Florida, kde jsem se cvidila a Ilona na gi velkou narodni povinnost.

Tam jsem mela nest tYclnii. "boot training" a pak 15 tYdnri "advanced yeoman training," toto je vgechna motna prdee v kancelatich. Po Aesti mesicich jsem gra,duovala 20. latezna 1944 a byla povfgena na "seaman first class, yeoman striker." Na to jsem dostala dovolenou 15 dill.

Tu spinila se ma touha po domove, videt me rodiee a sourozence: Cesta do Texasu me vzala 3 dny a 3 noel. 6 cestovani nyni je hanba pset, vge je lidmi pfecpano. Doma jsem je ptekvapila v noci. To bylo radosti, zapomnela jsern i na to, to jsem 3 noel jit nespala. Tech 10 dni doma jsem dobte vyutila. Take me vzala na gkolni piknik moje maid sestkieka Lilinka. Tam po dlouhem Case jsem se se gla se SVS7 i/li znamYrni a ptitelkynemi. Mali tam rfizne hry a velkou hostinu pro vgechny. Tisic chuti jsem mela zahret si miC s cletmi. Take jsem nav gtivila rodinu me vdane sestry Matenky v Truscott, Texas.

Ma rortomileho kludinu Ten vykuloval odi na novopedenou tetidku v uniforme. Jegte tied nemohu jestli se mu libim nebo ne.

2. dubna zas nastalo loudeni, vgichni me vyprovodili na stanici ve Stamford, a ja, ujitdela na nova misto do Norfolk, Virginia v kancelati pobtetni strafe. V Jacksonville, Florida, jsem se zastavila u rodiny moji pkitelkyne a Ulla mileho pohostinstvi. Koneene ye etvrtek veder jsem byla u cue v Norfolk, Virginia. Zde jsem ubytovana v krasnem hotelu Jefferson, tikame mu "barracks." Je to jenom 3 bloky od mesta a 2 bloky od na gich kancelati. Tady delam v "Military Morale Office" a vypomaham v pravnim odboru, ktere pracuji dohromady. Dristojnici, pro net delame, jsou pravi gentleman', moo hodni. last° Norfolk, Va. mi ptipada starocia,vne, ale zajimave. Zadina se mi to libit. Zdravi vgechny etenote, Rose E. Neuman, Sea. 1 c., SPAR Brks, Rm. 302, 232 W. Bute St., Norfolk (10), Va.

OZNAMENI KANDIDATU Uchaze$1 o rtzne drad y mohon ♦ Ma =trice oznainfti svoil kandidaturu sa nisledullel cent', p redem zaplacene: 0 precinktal %Md./ $7.50, okresnf komissfl $10.00, okresnt a di. striktni dtady $15.00 a stAtai $25.00.

Broth iiiednici a ieditele z Hiavni Oiadovny na piedsjezdove slavnosti v Corpus Christi, 21. kvetna 1944

Za kongresnika 11. distriktu: W. R. (BOB) POAGE Za statniho senftora, 13. Senitni Distrikt: KYLE VICK (0 anOvusvolenD Za statniho senatora, 21. Senatorial District BUSTER BROWN OKRES mATAOORDA Za okresniho komisare: JOE P. WRIGHT Za lerifa:

OKRES MeLENNAN

HOMER CASEY J. W. DUNCAN Za konstebla 3. sweeinktu: FRANK GIRARD OKRES FT. BEND Za okresnfho navladniho: LESTER A. VAN SLYKIII OKRES BELL Za odhadSiho a ykboretho dant E. Al. BROWN Za okresnfho komisars 3. or:Ninktsu FRANK J. /And= OKRES FAYETTE. Za okresnfho soudce: THEO. W. LUEDERS OKRES MILAM Za distriktnfho soudce: JOHN WATSON OKRES COMAL ,,, Za distriktniho soudce: J. R. FUCHS (22nd Judicial District)

Novi 6s. armada N. jednotky, probijejici si cestu domu, jsou jadrem, kolem ktereho se vytvoti nova, na ge armada. Jeji giky se dosud stapeji v mihach ziti• u, avgak prave tak neodvratne, jako zittek se stane dnegicem, tak se stane skutednosti i armada osvobozovane republiky. Jako feka, nape.jena. a rostouci sterYini ptitoky, bude se rozrOstat v boji s nepfitelem a dotyku s rodnou zemi nova armada republiky, bezpednY ochrince jeji budoucnosti.

Tento proces rtstu zadal jil na spfatelene pude Sovetskeho svazu. Z male jednotky, ktera, pied rokem proSla bojovym kftem u Sokolova, Jo (Ines jit brigada, sdrulujici zkuSene bojovniky a proslavena jii mnohymi vykony. Vycvidena a pfipravena k boji stoji jit druha, brigade, a dalg i jednotky se tvoti. Pfitahovani neviditelnYmi pouty spoledne lasky a spoleene nenivisti Iciest! si k bojovYm ts. jednoticam cestu odhodlani synove na g! zeme. Zavitti snolednou vichfici do nejrOznejsich, v jejich vlastnich vesnicich bojigte, na Kavkaz, na Ukrajinu, na Bilou Rus, neklamne vgichni nagli cestu k deskoslovenskemu praporu.

Neuhlidali je v nacistickYch pracovnich kolonach, neudr/eli je ye svazu nacistickYch divisi. Tim mene je uhlidaji zitra v jejich vlastnich lesich, ve jejich vlastnich vesnickh a mestech, v pracovnich taborech, v tovarnach. Po jednotlivcich, po skupinach, po celYch jednoticach pfech6zeli vdera k bojujicim deskoslovenskfta. &tetra, stejne proudi fines a v rostouci mite se budou pfipojovat zitra pod prapory osvobozene republiky, pod prapory bojujici deskoslovenske armady.

Rftst teprve zadina. Bude postupne liven bojem, kterY obnovi jednotu rorttatene republiky. SpoleeIlSr osvobozovaci boj Oechu, Movie-

Sedici od leva do mi.

1)1., novskY, pokladnik br.

Cervenka, br. Matush, br. svaciienak. ku a podkarpatskYcli Ukrajincii cla‘ zaidad k nove, zdrave budoucnosti.

Vitezna osvobozovaci armada bude stat pfi jejim zrodu, armada vyrostla z lidu, armada nejlepgich, nejoddanej gich jeho sync. Bojovou jeji drulnosti bude ztmelena nova, jednota deskeho, slovenskeho a ukrajinskeho lido, kterou nit j12 nedokaie roziomit, z bojovYch vYkont . se zrodi i novy pomer narodnich slolek republiky, zalcdeny na vzajemne tete, ptichylnosti a vernosti.

I vojensky bude nova tato armada zarukou bezpeene budoucnosti. Bojem po boku bratrske Rude armady, ve stalem styku s ni, naderpa, poznatky, ktere jsou vysledkem nejbohatej gich zkugenosti moderni valky a vedeckeho jich vyuZiti.

S prospechem ulije nova, na ge armada i zkugenosti, ktere ji pfinesou jednotky ze zapadu. NenahraditelnY bude pfinos bojovYch i organisadnich zkugenosti nagich letct, a bohatY jiste bude i pfispevek jednotek pozemnich, ktere pro gly dakladnSqn vYcvikem teoretickYm a jejich bojova zkutenost z boji gte francouzskeho i africkeho bude nepochybne jegte znadne rozhojnena.

0 Leteckst vYroba uspokojuje V kvetnu bylo dodano 8,902 letadel vgech typti a vYrobni kvoty byly proti puvonnimu rozpoetu vetgi o 2 procenta. Zvligte potegitelne bylo to, ze vgechny podniky vyrabejici bornbardovaci letouny dodriely sve piedepsane vYrobni kvoty.

ht-. Chernosky, mistcpf-tdseda br. Budek, thetni br. UrbaCce br. Kacii. Stojici: keditele, br. Holesek, br. Valdik, br.

Rum ze Zapadni Indie....

Washington -- War Production Board oznamuje, *le vydal posledni povoleni na import rumu z Francouzske Zapadni Indie takle do devadesati dni bude otud importoveno do SpojenYch statil asi 4,480,000 gallonu rumu.

SKVELi FILM

Vandiny trampoty J. 3. KRUSINSKt pkedseda Sjezdoveho vYboru v Corpus Christi.

Jsem narozen v eechach u Mlade Boleslavy. Jest mi 44 let. Do SpojenYch Stab.), jsem prijei ye trinacti letech. Zde jsem vychodil s prospechem Obchodni kollej. Zabyval jsem se nakupovanim naviny. Nyni f armafim.

Zdar dtrnactemu sjezdu!

Cile producke pg enice v Americe Washington — Admistrator valeeneho zasobovani Marvin Jones oznamil, le se na pti gti rok podita s osetim pgenice na 70 milionech akrech americke pudy. Letos bylo o;seto 67 miliont akru pozemkii p genici, a loni 55 milion0 okra.

Skvela veselohra zfilmovana die romanu stejneho jmena od Miloge Kfenovskeho. Hraji: Vera Ferbasova, Theo Pigtek, JIM Dohnal, Vi. Hruba, J. Marvan a WEST, y e stiedu 21. eervna, o 2:30 hod. odpol., o 7:30 a 9:15 hodin veier.

ENNIS, ve etvrtek 22. eervna, o 3 hod. odpol., o 7 a 9 veeer.

MOULTON, v patek 23. tervna, o 8:30 hod, veeer.

GANADO, v pondeli 26. eervna, od 2:30 do 11 hod. veeer.

WHARTON, v Uteri- 27. eervna, 0 7 a 9 hodinich veeer.

NEEDVILLE, ve etvrtek 29. dervna, o 8:30 hod. veder.

Enjoyment Soup to tiuts 313A Arffi,

JACKSON BREWING COMPANY • NEW OR_LEAN_S_. LA.A

• Ve stkedu, dne 21. eer yna 1944.

Prvni svazek rusko-ukrajinskeho slovniku byl vydan v Kijeve. Jeho autorem je elan Akaclemie Kalinovie. tlen Akademie Voblov pkipravil antologii k 25. vyrodi sovetske Ukrajiny. Ihned po osvobozeni Kijeva pkikrodilo se k vYstavbe Seveenkovy university. Take Ukrajinske, Akademie nauk vratila se jia do osvobozeneho hlavniho mesta Ukrajinske SSSR. V

y

Zajern o slavistiku e gvedsku.

Vysoke Akoly ye Stockholmu a Goteborgu zarnYAleji zfidit profesuru slovanskYch jazykft. Uvatuje se take o zfizeni avedsko-slovanskeho ustavu.

C. H. CHERNOSK/ PRAVNIK Vyflauje vegkere' sou ttadovna: 986 Bankers Mortgage Building, pfes /did naprat' Kress budove.

HOUSTON, 'value

SPRAvNt. v VICONANA POHREBNi SLU2BA. ✓ :iodine 2alu zarrnouceni nalez non Edward Pace pohrebni astto ohotovY k sympatickemu vyfize rf nezbytnYch jednotlivosti a vypraveni dojemneho pohitu Layne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Fohiebni riditeL 0.4en S.P.J.S.T. — Telefon 3.606

1111 'N. Fifth st., — Temple, Tex.

V 2 S4T N f K "Sudeeti" Memel. vyznamenani Hitlerein Nee. York, (OTK) PraIskY tisk pkines1 v Unoru zpravu, ze Hitler udelil dalainiu "sudetskernu" Nemci rytlkskY kriz. Je jim zal&ni hejtman Kar Wettengel z Me. pobodnik yelltele pluku grenadYra. 0 Wettengelovi se dale sdeluje, se narodil v rode 1912 V Neubergu u Asa v echach jako syn barvike Otto Wottengela a ae naVatevoval akoly v Mi a stal se ueitelem na rneWanske skole v tent mast:. V let,?e:i 1937-38 slou'ail v eeskoslovenske armade a v rode 1939 byl povolan k slu2be v nemeckem vojsku. V rote 1940 byl poyfaen na porueika. NemeckY tisk pravi, ze Wettengel byl, jiz davno elenem tajnYch vojenskYch organisaci hitlerovskYch sudet'aku. Od Mnichova do zaeatku valky byl "Bannfuehrehem" Hitlerovy mladde v Mi. Je dobke znat co nejvice podrobnosti ze 'Zivota takovSrch zradcti, kteti slouaice v demokraticke eeskoslovenske armada, byli seueasne dleny tajnYch nemeckYch vojenskYch organisaci.

Danl. d'eskoslovenskY Nemec, jenZ' dostal vojenskY vYcvik v es. armade a nyni bojuje za Hitlera, byl namenan nejvy§aim nemeckYm kadem. Je to Feldwebel (rotmistr) Josef Schmied, nar. 1913 v Radicich u Mostu v Cechach, povolanim zednik. Pit jiZ byl davno Menem Henleinovy strany a chystal se i v teskoslovensku na svoje budouci poSchmied slouLl u Zenistil a nyni je "Gruppenfuehrer" v nemeckern pionSTrskern pluku na rusk: front:.

3ihoslovanskY projev v Moskva.

SlovanskST vybor usporadal 5. dub na manifestacci jihoslovanskYch representantil, 2ijicich v Sovetskem svazu. Bylo vzpomenuto tketiho vyroci jihoslovanskeho boje za svobodu. Manifestace se aeastnila velka skupina jihoslovanske vojenske jednotky v Sovetskem svazu. Byli pkitomni eetni host:, zastupujici vgechny slovanske narody. V ptedsednictvu byli pkedseda Slovenskeho vYbt;ru gen. Gundorov, mistopkedseda Slovanskeho vYboru Bo2idar Mosla %ie, Velemir Vlahovid, Ivan Refent, dale velitel jihoslavenske jednotky v SSSR Marko Mesie a jini. Byla ph-

jata resoluca, obracejici se k JihGslovanam celeho sveta, nabadajici k jednote a boji za novou, svobodnou, demokratickou a federativni Jugoslavii. V resoluci, ureene hrdinne bojujicimu jugoslay skernu narodu, vyslovovany jsou sympatte narodnimu bojovemu hnuti, vedenemu marSalem Them. Ptipomina se, Ruda armada je uz toliko 600 km od Belehradu. Proto jsou vyzYvani vAichni Jihoslovane, aby se pripojili k arme.de, bolujici zl narodni svobodu. Apeluje se, aby zastavili bratrovrakcinY boj obratili sve zbra• proti jedinemu skuteenemu ne iimia jsou n'emeeti tandite.

•

Ornrtni vzpominka.

Bolestna vfroeni vzpominka na zemieleho

Josefa Siptaka, kterY zeinfel 23. eervna 1943. rok uplynul do more vienosti od onoho, pro nas v iivote nejsmutnejiiho dne, kdy jsi nas, drahk manieli, otee a stafieku, navidy opustil, abys prijal odplatu od Otce nebeskeho, za sve leehetne skutky k Bohu a k nam vykonane.

g

Treba telesna Tvoje schranka klidne spi v posveeene zemi hibitova, my duebern jsme poiad s Tebou. Nage Lasko, k Tobe neuvada, v na ich srdcich. Ty zaujima po Bohu prvxti misto tak jako v dobe Tveho iiti s namL

g

g

Po celY ten rok, po celYch tech 365 dni a tolik noel probuzeni na Te jsme vzpominali a zboinou modlitbu za spasu Tve due k v emohoucimu Tvarci jsme vysilali.

g

otee a stafieku, srnutno je nam pig vzpornince na Tebe a doufame, 'ie po tomto veenem rozlouCeni s Tebou, nastane nam vgem po smrti gt'astne shledani.

Z vdeenosti venuje,

DR. N. B. McNUTT

MAN2ELKA, DITKY A VNUICOVE.

Zubni Lekat trtadovna nad Canada's Drug Co BRYAN, TEXAS

ZABAVY

Dr. Chas. J. liollub ,

.

teskS Lekai a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon infadovrty: Preston 2553

Pokrok Houston

OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma //borne druhy koralky, vina, kminky, Trinerovo Hotke Vino, gampaaske a Dra Petra Hoooko na skl ade a mnoho jinYch dobrYch napoja. Za poctivou cenu a obsluhu ruei, bratr, S. C. WOITON, e'en S. P. J. S. T. 34 mkt.

DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LticAft 13ryle spravne pripravene.

Leas dle funluvy. trtadovna 3248 — Res. 2667 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Syncopators -25. eervna. 2. elervence.

J. R. Baca - Syncopators 9. eervence. Frank Matela 16. Cervence. - - VSTUPNE: MU2I I DAMY 60c Tax included 0 sAkThsky a obeerStveni navitevnika jest Wborem naleigto

postarano.

Thlavni Vtbor, V 20250 1140 ROBBIE ST. Na doptini: 20th and North Main. erem■amoMs•wwwwilrm..—.....ww,

VESmTNIK

Oznameni volieinn okresh. Austin, Fayette, Caldwell, Hays a Comal!

Pouliveite k oznamoinvi

Mali Oznamovatel Na prodej — 2 obchodni budovy, vet§inou z plechu, mezi Highway a Court House Square. tifta lotn 85 stievic, delka 100 strevic. 0 podrobnosti Waste se na: — Joe T. Fabian, Box 163, Hallettsville, Texas.

(25-30-p) Pfijme se auto mechanik na v'Seobecnou praci spravek automoE. J. Jerabek, West, Texas.

(24-25-c) Zry,*-1 Neobydejna priletitost — pro mantely streclniho veku jako hospodati domova. Placena price pro maze 5 dni v tYdnu a domov o 4 pokojich k obYvani. Jine rYhody.

Odporudeni tadoucno. PiAte na:"Priletitost", % eechoslovak, West, Texas.

(25-26-c)

Ve stredu, dne 21. 8ervna 1944.

'OUR ARMIES MUST BE Ea. SEUDES, FARMER BROWN IS Portivs Zoe our of EVERY PRODUCE DOLLAR INTO WAR BONDS .

V poslednim elsie Vestniku nalezalo se oznameni soudce

John R. Fuchs, v kterem on oznamuje, 2e se uehazi o ritad Distriktniho Soudee, 22teho Judicial Distriktu.

Chybne jsme udali, e distrikt tento naleza se v okresu Coma1 a neudali jsme,ze 22tY Judicial Ditrikt pozustava, z okresh Austin, Fayette, Caldwell, Hays a Comal, cot zde opravujeme.

Or Mine se auto mechanik na vgeobecnou pract sprivek automobill E. J. Jetabek, West, Texas.

(24-25-c) "Vladni vojsko" za hranice.

New York. (tTK.) — 8vedskS7 denik "Stockholm Tidningen" prines1 28. kvetna zpravu, kterou prevzal z budapatskeho "Magyarorszig" a podle nit "desko-morayske" stratni oddily dostaly rozkaz konat zabezpedovaci slutby take za hranicemi "Protektoratu". Noviny v "Protektorate" doznavaji, to Ceske oddily nejsou dostateene vyzbrojeny pro sIutbu na fronte, ale pit skuteenost, ze jim byly presto uloteny (Waite rikoly, dokazuje, to se WI pine duvete risske vlady.

6echoslovaci pozoruji jine a limatatelne projevy "pine diivery" nemeckYch vetrelcil, nemluve ant o nekoneenem a nekoneicim mnoistvi popray.

K zprave §vedskeho deniku lze dodat, te 23. kvetna hlasila nemecka tiskova agentura, to nemecke Arady naridily, .te tak zvane vladni vojsko "Protektoratu" mute bYt zasazeno k slutibe kdekoli za hranicemi zeme.

DNB take tvrdi, te prislu gna opatteni k provedeni organisaenich a osobnich zmen v tomto "vladnim vojsku" budou za kratko dokondena.

Mono si predstavit, ze "osobni zmeny" budou asi spodivat v torn, to tato beztak jia jen podle jmena deska milice bude neddle zcela prolezla Nemci, nacisty, quislingy a jinyrni vYteeniky. Lze ov gem doufat, te spojenecky postup ut neponecha Nemctm dost dasu na vSechny ty jejich "organisaeni a osobni zmeny," ktere by late radi provedli v obsazene Evrope.

V Inseraty y "Der Neue Tag" New York. (eKT.). PraiskY list "Der Neue Tag" se sta y& nevyderpatelnYm zdrojem informaci o pomerech v "Protektorate", ov gem ne svYm zpravodajstvim, nYbrt tim, co naznaduje jeho malt' oznamovatel.

Opetne jit bylo poukazovano na skuteenost, ze skoro zmizely nabidky predmeth na prodej, ale mnoho lidi hleda priletitost k smennemu obchodu, jent nekdy nabYva skoro humorneho ram, kdyt v novinach se -nebizi vYmena veci za Plod, jet jsou :v srnegnern protikladu. °bees se objevuji inseraty, jet ize tako vysvetlit, jako treba hieda-li nekdo v imam ke koupi dobte zachovalST b i 1 ST smoking (dinner

jacket) pro silnejSi postavu; nabid-1 PORUCIK LETECTVA BRATR ky pod znaekou "Smoking 11-H 14" FR. MATUSH, JR. VYZNAMENAN do administrace "Der Neue Tag"..

Je mane, 2e lide jit tak pfestaW dbat o zevnejSek, 2e bude-li tieba, budou nosit i bilY smoking v zirne,! jen aby men kabat.

Nebo na priklad inserat, jeji nalezame v temie isle listu: Nabizim zatizeni pro fistredni vytapeni, elektrickou pumpu pro drim, elektromotor o sile 1HP, nexamkove hodinky, dalekohled trieder, tahaci harmoniku, pretiskove poStovni znamkomisai zenaedelstvi ky vYmenou za mikroskop, elektricka kamna, fotografickY aparat Rolpieje leiflex a pansky oblek. Nabidky pod V EHO ZDARU 14. SJEZDU zna.dkou "Popis S 1216, Po'St. schranka .598 v Praze."

S, P. J. S. T. V V CORPUS CHRISTI Nova stredni gkola.

Nedavno byla otevrena v Praze na (Pol. Adv.) Vitkove nova eeska stredni gkola, je2 ma laSrt vzorem pro ostatni cviene Dovidame to na.2 spolubratr 2ko1y tohoto druhu. V kterYchsi porueik letectva'Frank Matush, ml., pratskYch novinach napsal o ni pro- syn elena sboru reditelft br. Franka 4 fesor Miroslav 6asek, ae na rozdil od Matushe v Temple, vyznamenan byl "nadprodukce studenth v republi- nekde v Nove Guinei zaslu2nSrm lece" jsou nynej gi Ceske S"koly selek- teckYm kfitem za svoji statednost. tivni, zalotene na zasacie merle Porueik Fr. Matush ml. prodleve, v strednich S"kol, zato VSak skuteene!, Pacifiku od srpna 1943 a posledni kvalifikovanymi taky. Polovina doby byl pfidelen k velitelstvi lesttednich tkol pochazi pry nyni tecke dopravy muistva, jet v prvz delnickYch a rolnickYch rodin, nich 20 dnech Po dobyti Holandie kdetto drive jich byla pouze etvrtH vypravilo 2.000 transportnich strorm. Tim deska stredni gkola pini svilj jri s dodavkou posil pro tamte vyrikol v zajmu naroda, kdy2 vybirat sazene vojenske oddily (gasolin, nejlepSi a nejmladM taky, bez ohle-! stfelivo a pod.) Jeho man2elka a du na spoleeenske postaveni jejichi malt kludik pfebrvaji v Temple. rodin. Nemecke noviny k tomuto Zet' man2elt Frank MatushovSrch vftladu Oastkovu dodaly, 2e nova 1 naleza, se kdesi v Anglii — neni-li stredni gkola ma dosahnout neastnikem invase v Normandii, jet cite nejen v3iberem 2akri, riSTbr2sveh° take doposud pies zutive protiritoky GervSrberem uditelii a zavedenim pru2- mantl velmi dobfe pokraeuje. Grane a dokobalejSi ueebni metody. No- tulujeme vyznamenanemu letci java stfedni kola neusiluje pry tedy ko jeho rodierim. jen o vS7chovu pro praktickS7 2ivot a V povolani, ale take o vSichovu "do-' Zajimava, poznamka v bytovich obrS7ch obearni rise." Ze zaveru zpraznimenieh v Praze. predseda ieleznieni komise vy vysvita, jak budou vychovavani New York. (eTK).

— Nekolik inTexasu pfiete stedoekol.sli profesofi. Budou pry si sve vedomosti, ziskane v cvie- seratri osob, je2 hledaji v Praze bypieje nSrch kursech, doplriovat pkilditost- ty pomoci oznameni v pralskem ne rieosti na nemeckSrch pfednae- "Der Neue Tag", podotS7ka zvlaete, MNOHO ZDARU 14. SJEZDU kach. Po Skole obdanske sahli Nemci 2e jde o "protektoratni pfislueniky".

S. P. J. S. T. take na ekolu stredni. Ze statistik Je na snade domnenka, ze inserenti vimndobfe, to nejde o 2adne zlepee- upozorriuji na tuto jinak asi pfi naV CORPUS CHRISTI! ni riroVne deskSrch Skol, ani o z y Si ge- jimani bytu nedfiletitou okolnost, (Pol. Adv.) ni rirovne jejich absolventri, nYbr2 protote zrejrne majitele dome se toliko o sniteni poetu studovanYch zdrahaji iptijimat do bytit kiSske Nemce. lidi u nas.

111.11111■1■111111Or •

J. E. McDonald

Beauford H Jester