Vestnik 1944 06 14

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W 4Ct, Tfns s. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROOMA (VOL.) XXXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 14. eerrna (June) 1944.

OSLO 24.

.1•1=3•1.2.112054

SESTRY ORGANISATORKY A BRATIII ORGANISATORI. ENTOKRATE podavam jen kratidkou zpravu. Doposud v na gem nynejgim, T naboru mame ziskanYch 1756 novYch dent. Za minulY rok jsme ziskali 1082 novych elenfz. Za mesic leden t. r. jsme ziskali 110 novYch elent; za male finor jsme ziskali 121 novYch elenfi; za mesic bfezen 143; za duben 138; za kv'eten 162. Celkem od prveho ledna 1943 do 31. kvetna 1944, to dela 1756 novYch 'dent.

Schazi nam je gte 244 novYch elenu bysme dosahli nageho cile do pfigtiho sjezdu.

Kdyby sjezd letos nebyl , odbyvan o celY mesic dkive nelli ptede gle, tak bysme byli nageho cite leheeji dosahli. Jak se nabor Podal zaeatkem minuleho roku, podital jsem, le od 1. ledna 1943 do 1. srpna 1944, bysme mohli ziskati 2000 novYch 'lent, chopime-li se prate. Mnozi nagi organisatofi zaeatkem minuleho roku prestall prozatim pracovat. Pozdeji se dali do pre.ce a vykonali peknou a itspe gnou praci.

Ziskati 244 novYch 'lent do pfi gtiho sjezdu, kterY je nedaleko piled nami, bude take dilo.

Ale ja., se nadeje nevzdavam. Vim, le tento mesic jig ptigla dela tada novYch ptihla gek. Jestli jich neziskame 244 do sjezdu, oak jich mnoho schazet nebude.

Chci Mei, ge jsem spokojen s praci vykonanou nagimi organisatory, kteki pracovali v tomto naboru. Na vgechny ty okolnosti, telkosti a ptekalky udelalo se krasne kus prate. Kdyi porovname pthci od prvniho ledna tohoto roku, tak vidime, le kaklYm mesicem, krome dubna, ziskali sme vice a vice novYch dienfi. V lednu jsme ziskali 110, v kvetnu ul 162. Doufam, le to bude tak pokradovati i naddle.

Bratr Emil W. Popp z Abbott a sestra Sophie Hradecka z El Campo, ziskali minulY mesic nejvice 'lent. KagdY ziskal 14 novYch 'lent. Br. Ignac 8enkytik ziskal 11 elenu; sestra F. J. Olexa z Houstonu a br. John J. Srubat z Caldwell, kaZdY ziskal 9 elenu. Sestra Frances Kkemenek z Jourdanton 6 novYch 'lent. Bratii Emil J. Hejl, Temple, Chas. Holasek, Corpus Christi a J. R. Bartek, Ft. Worth, kaklY etyti eleny.Bratr John Gerbart, Iowa Colony, a bratr Chas. Navratil, Temple, kaldY pet 'lent, sestra Anna Milan, Ft. Worth, 5 'lent. Bratti Thomas Novak z Floresville a Frank Kofnovec z Kaufman, kagdY 4 eleny.

Mnoho jich ziskalo jen po jednom elenu, nekteti po dvou a nektefi po ttech. VaIime si prace vgech a timto vyslovuji vtele a uptimne diky vgern na gim organise.torfim za jejich snahu.

Kdyby nebylo jich, nebylo by se tolik elenfi. ziskalo. Ziskati za 17 mesica tak velkY poet novych elenu je uspokojive. Nesmime ale s timto pkestat, musime se snallt je gte vice.

S bratrskYm pozdravem, C. H. Chernosky.

V SESTRY DELEGATKY A BRATitr T)ELEGATI! Timto yam oznamujeme, 'le XIV. sjezd nagi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas zasedne v Palace Theatre vmete Corpus Christi, dne 26. 'derma 1944 o deviti hodinach rano,

Sestry delego.tky a bratti delegati jsou fictive aby byli v Palace Theatre ptesne o deviti hodinach, aby sjezd mohl bYti bezodkladne zahaj en.

ky uvitaci program, skladajim se uvitanim sjez-

Nechceme s prubehem sjezdu prilis spechati, ponevad2 mame mnoho dulezite zalditosti a veci k vyiizeni a chceme si welt dosti cash, aby vae bylo dobte vykizeno k spokojenosti co nej-

Po ptedbelnem uvitacim programu bude zahajen nag XIV. sjezd.

Pita

valeeni piijeka je zahijerta.

Nejvetgi valeena pfijeka ptichazi v do be invase v Normandii, kdy zraky celeho sveta jsou k nam upieny, zraky nagich ptatel, nagich nepiatel i zraky naBich bojujicich vojinfil Pita valeina pfijeka je tvrdou zkougkou, jig projde domad fronta, kterou ma bYti dokazino, jak je ptipravena a odhodlana dostati syYm ukolum v teto kriticke dobe. V demokratickem state valka je valkou fgeho lidu; jedni musi bojovat, druzi musi pracovat a zajistit penize na yYdaje. Pita valeena pfijeka je zkougkou nas, jako nfiroda. Nagi vojaci upiraji k nam sve zraky, aby seznali, jsme-li s nimi — na:si nepicatele upiraji k nam sve zraky v nadeji, ge ultaleme se bYt slabYzni na vitezne zakoneeni valky . . . Jsme slabymi?

Odpoved' nagim neptateliim je v nagich kapsich. Kupujme yaleene bondy:

vetgi vetginy nagich elenfi, ale na druhe strane jsme si toho vedomi, 'Ze na ge vlast zapasi v krute valce a proto nechceme marniti a plYtvati dasem. Dnes kaZda vtefina ma cenu a velkY yYznam. Nage vlast pottebuje nag eas, nage sily a nagi praci. Chceme vykonati nage povinnosti Yu& na gemu elenstvu a sjezdu, ale ne na fikor nagi vlasti, proto laciame vas o vagi soudinnost a ko-operaci.

Abychom ugettili co nejvice easu, br. ,ptedseda a mistoptedseda Hlavni ttadovny ustanovili nagledujici povetujici vYbor pro tento sjezd: Br. Chas. Holasek, br. Jos. Koliha, Jr. a br. Jos. Zemanek. Tito bratii budou v hotelu Plaza v meste Corpus Christi hned v nedeli odpoledne dne 25. 'derma, a budou na .miste v Palace Theatre easne rano dne 26. eervna, a zapocnou s pomoci mistnich bratru a vYboru 8*. zapiscivanim a registraci v gech delegatek a delegate.

Chceme, aby v gechny delegatky a delegati odevzdali sve povetujici listiny tomuto povetujicimu vyboru, jakmile do Corpus Christi piijedou.

Obyeejne, drive na se zahaji sjezd, Wive. pofadan mistnim tadem neb mistnimi rady krat-

du mayorem mesta, odpoved' zastupce Jednoty, atd. Mistni vYbory zajiste budou miti a oznami tento pfislugnY program.

Ptejeme na gemu ptigtimu sjezdu mnoho zdaru a dobra a volame v gem Nazdar" a na shledanou v Corpus Christi o deviti hodinach rano dne 26. tohoto mesice.

C. H. Chernosky, pkedseda.

J. F. Chupick, tajemnik.

V Co nam ptinese XIV. sjezd? Do sjezdu na:ST Jednoty deli nag ani ne dva tYdny a na rtecla mnoheho bratra a sestry 1pi otazka -- "co nam pkinese leto gni sjezd?" Od roku 1940 se hodne zmenilo, mnoho nove smery, taylorskYrn sjezdem vyteene, byly sledovany a v Corpus Christi se dozmime, do jake miry se setkaly s nspechem ei s nezdarem. Byly v gak veci, jel posledni sjezd neVyte gil Upine a jest skoro jisto, 2e bude o nich jednano znovu. Sjezdy bYvaji osemetnou veci a jegte se nestalo nam i jinYm. — aby, sjezd spinil odekavani tech, kteii na nein meli zajmu. Zpravidla se hodne mluvi a jedndni protahuje a dfive nelli se kdo nada, sjezd se pribligil k zakoneeni, kdy se jig na mnoho dalelite otazky nedostane easu, na rychlo naveZene zmeny ptijmou se ben' kadneho rozmy gleni jenom proto, ae kagdY jig pomYgli na cestu damn.

Teprve, kdyl je po sjezdu a do hlav se vrati klid a rozvaha, shiedave, nejeden delegat, ze nebylo vge tak, jak byti mei°. Nemyslime, ae i letogni sjezd pfinese v gechno to, co bychom SPJST. ptali v zajmu jejim i v zajmu alenstva. Sejdou se delegati ze v gech osad s rfiznYmi nahledy, s ruznymi instrukcemi s yYch facia, ale bude v prve fade na tech, kteki sjezd povedou, aby se nenechali strhnouti zmatkem rfiznicich se nazorn a hledeli kaZdY z tech problemil uvesti na sttedni, bezpeenou cestu, majice na ztetell nikoli snad prospech jednotlivce anebo urCite skupiny lidi, nYbr2 jedine a bezvYsadne prospech elenstva, jemul se bude sjezd zodpovidati. Radi bychom videli, aby ty nejdOlaitejgi otazky, jeg budou ptedlehati, vytidily se nei&lye, a aby se jim dostalo naleliteho uvakni.

Rtizne proslovy, zabirajici hodne drahocenneho easu, mely by bYti odlokny na dobu, kdy sjezdovY program jest jig v bezpeenem chodu. Sjezdovi zastupci men by se na cestu do Corpus Christi dobte pkipraviti. Neni pochyby, jdou k fivaze mnoho dtlegite otazky, tYkajici se organisaeni prate v Jednote, jel zagluhuje snad nejvetgi pozornosti, nebot' na ni zavisi rozvof a vzrfist cele na gi organisace. Znovu bude rozebran finaneni sta y a zpfisob ukladani penez, nebude jiste zapomenuto na otazku "jak nejlepe uleviti starYm dientim," ma-li se a karn pkestehovati Hlavni 1:Jtadovna a mnoho jine Cite irk/ budou pkedmetem fivah a debat. ttrnactinau sjezdu SPJST. zdar tip14:

Strana 2 EmEiff

VBSTNflt olmissiivelemiegmagr

MARKETA PEDLEROVA:

BLAII0VOST LAS ROMAN "Mildeku," pravil, ale tentokrate se v jeho hiase neehvela viten ani divoka touha, pouze nevyslovna netnost. "Ka by tvoje srdce natio ke nine cestieku. Vgechny me myilenky, jsou tvoje, pouze v te jedine \red pottebuji tvou driveru. Ivlyslim, to jegte tadny mut nemiloval te rm tak, jako ja tebe. A potom, moje anglicka riltieko, nechci na tobe a take to nikdy nebudu 2adati, abys mi dala vice net millet. Laska neni pouze vagni. Patti k ni zrovna tak netnost, porozurneni a pokora jako v ohni plamen. Proto mu.2 miluje term nejen v krasnYch, velkych okamticich jejiho tivota, ale take v malYch vgednich udalostech."

Sklonil hlavu a ziomek sluneeniho paprsku zazaril na jeho lesklem viasu. Pozvedl jeji ruce e. polibil je; potom se mleky obratil a krieel po mekkem ilutem pisku, zanechavaje ji °pet samotnou s mokem, oblohou a krouticimi racky.

XV. Max odejel jiz pted tYdnem piny to tYden souteni a nerozhodnosti pro Dianu, ktera bojovala mezi laskou a ptesvedeenim, te mantelstvi za techto podminek musi bYti nett'astne.

Nade vge ji ale zrazovala taddst Erringtona o slepou driveru. Jeji p y' cha se boutila. Kdyt ji tedy tolik miloval, jak vytutila z jeho slov a chovani, prof ji tak neduvetoval, ze ji nechtel svetiti sve tajemstvi. Jednal s ni jako s malYm deckern; vte by bylo pochybeno — vte — uvatovala, poeiti mantelstvi jit v zakladech se zamleovanim a tajnostmi.

Jeden den mu napsala dopis, kde se definitivne rozhodla, te take on musi dlivetovati ji, jinak se musi bezpodmineene rozejitL Ale jit odpoleclne ho rortrhla a veder tla spat, snit se rozhodia.

Jiz po nekolik nod spala velice malo; protivala nekoneene hodiny, ptevalujic se horeene v posteli se strany na stranu, nebo pfechazela y e svern pokoji dlouho do nod a v nitru protivala tuhY boj mezi laskou a hrdosti.

Kdyby Max byl zristal v Crailingu, ziskala by jeji laska 'snadno ptevahu a viterstvi; ale on veren svernu slibu odejel a dal ji tak motnost rozhocInout se dobrovolne bez sebe men giho vlivu s jeho strany.

V obliCeji Dianine jevily se jit stopy du gevniho boje, kterY protivala. Pod jejima oeima letely tmave stiny a napadne pfepadla i ve tvati za tuto pomerne kratkou dobu. Byla podratdena a nesva, take Stair, jeho' pozorne oei sledovaly znepokojene jeji zmenu, ji jednoho odpoledne zadriel.

"Nemohu ti, Dio, nejak pomoci?" pravil, poklepav ji na rameno a zdvihnuv jeji oblidej, aby byla nucena hledeti mu do oei.

Nahla eerveri zalila jeji tvate; chvili vahala, zatim co Stair se usadil do ktesla, napiniv a zapaliv dfive svou nezbytnou lulku.

"Nute," tazal se usmivaje se zahadne. "Dovont staremu ptiteli, aby ti kladl zvedave otazky?"

Povzbuzena jeho slovy pravila: "Neni tfeba, Daddy. Sama ti vtechno povim."

Kdyti skondila, nastala dlouha pomleka. Ne snad proto, tie by Stair nevedel, co ji poraditi byl totit ptilitnYm idealistou, net aby nevedel obsah sve odpovedi. Hledal pouze slova, jak by nejlepe svou radu odrivodnil.

Kdyi koneene promluvil, jeho oei zatily vnittnim ohnem, cot dodavalo jeho oblideji neobvyklou netnost a milost.

"Drahoutku," pravil, "myslim, to jestlite ho opravdu milujeg, jest nevyhnutelno, abys mu drivefovala. Prava laska se nikdy neboji."

Diana pohodila hlavou.

"Nechtel bys, Daddy, trochu obratiti karty a te on musi drivefovat miluje-11 nine?"

"Nikoliv, to neni pravda." Vtahl kout. "Zna sve tajemnstvi a take drivod, prof ti ho nechce

svetiti. 0 tom ty nic neviS. Tu musi poinoci pouze tva drivera v neho. Musi g mu tak dalece vetiti, abys mu ponechala rozhodnuti o torn, zdali ti je ma svetiti nebo ne. Nejsi ptesveddena o jeho spravnem risudku?"

"Jsern te zasady, to mut a Lena nemajf miti pied sebou tajnosti," odporovala Diana tvrdobijne.

"Cot fikal, te ma je gte jine?"

"Ne." "Nevidim tedy ptieiny, proe bys si mela stetovati. Ptitomnost a budoucnost jsou tvoje a ty nemat prava tadati na nem minulost. A to tajemstvi, at' ut je lake chce, naleti minulosti."

"Pokud mohu tusiti, bude zasahovati take do budoucnosti," pravila Diana zlostne. "Myslim, te to bude zahada bez konce."

Stair se chlapecky rozesmal.

"Aiespori to doda tvemu tivotu trochu zvle.atni ptichuti," prohodil Stair.

Diana na chvili zmlkla. Pak vyrazila nahle: "Daddy, co main tedy delat?"

Stair okamtite zvatnel.

"Ma draha, milujet ho?"

Diana ptisveddila "Tedy zbYva, jedina cesta. ho tolik, abys mu svetila celY svfij tivot, mutes mu drivetovati i ohledne toho tajemstvi, ktere po torn ftem nema s tebou nic spoleeneho. Nemateg-li, via jak to potom yypada?"

Tazave na neho pohledla.

"Vypada to, jako bys ho podeztivala, ze jeho tajernStyi jest nedestne jako by to bylo nem co se ti Max stydi svetiti. Jest tomu," ostte, "tak?"

"Kdet pak," vyrazila pohorgena.

"Tedy, prof ty starosti? Motna, ze ta vec se tyke nekoho jineho, komu se tteba destnYm slovem za.vazal mldenlivosti — ostatne, mute tu bYti tucet drivocl, aby byl nucen sem sobe raditi. kpotom Lena, ktere, ho miluje a jest Ochotna. stati se jeho tenou, jest prvni, ktera o nem pochybuje a neveti mu! Diano, vidyt' ty aby sec stydela sama pled sebou. Kdyby moje tena," jeho bias se ponekud zachvel, "byla o mne nekdy pochybovala — i kdyt by mi bylo pfiditario tteba new hrozneho — myslim, 'te by byla zlomila me srdce."

Hlaya Diany se pH jeho slovech zvolna shYbala, .at nahle vztahla ruku, hledajic jeho. V okamtiku ji uchopila a pfatelsky stiskia.

"Tedy — tedy si jej vezmu," zageptala.

Ostid tedy mel na mysli jenom Maxovo 'atesti, kdyt dva dny na to kradel rozechven na Brutonovo namesti.

Ptechizel nepokojne sem a tam v jejim salonku, kdyi vstoupila. Okamtite spatiila v jeho oblideji stopy rizkosti, protite v nekolika poslednich dnech. Kolem jeho fist se objevily nose vrasky a jeho oci byly nezvykle zapadle.

"Ty jsi se vratila!" pravil bete ji vsttic. "Diano," z jeho hlasu znelo napeti — "co to jest, ano — Ci ne."

Naptahla ruce.

"Jest to ano — ano, Maxi."

Vyrazil dugenY vYktik, podobajici se radostnemu vzlyku. 1.1chvatil ji v narue a ptitiskl sve rty na jeji.

"Milieku . Oh, Diano, kdybys jen tugila ta muka, ktera jsem protil v poslednich desiti dnech!" Ptitiskl svrij rozpalenk oblidej k jejim vlasiim a setrval chvili v naprostem tichu.

Nahle jej zachvatila bazar, te by mohia jedrou litovati, to svolila.

"Moje holCiCko zlata, uvedomila jsi si, te to bude nekdy velice krute? Budet na mne tadati vysvetleni nekterych fed — ja tak nebudu moci 'ueinit. Jest tvoje vira dosti silnou — silnou pro takovOu vec?"

Diana pozvedla oblieej s jeho ramen.

"Miluji te," odvetila proste.

"Zapominag na stin. Jest dosud zde, sleduje nine za kaidYm krokem. Ani tvoje velka laska ho nemOte odstraniti."

V okamtiku se Diana vzpkimila.

"Musi-li tu byti nejakY stin," pravila, "tedy v nem budeme kradeti ruku v ruce."

"Ale cot nevidig? — Budu vedeti, co to jest.

Pro tebe to bude stale neco neznameho, skryteho, zahadneho. Dite! Dite! Nevim, mam-li privo spojiti svrij tivot s tyYm." Ale Diana pouze opakovala:

sttedu, dne 14. deryna 1944. te."

Koneene ocihodil v gechny pochyby a varovani a utvrzen jejim "miluji te," oddal se nevYslovne radosti okamtiku.

XVI. "Per Dio! Co mi to tikate? Ze se budete vdavat? — Prosim, sleeno Quentinova, yypustte tyto blahove mytlenky z hiavy. Vy jste ureena pro' umeni. Ten mladY mut at' si najde jinou nevestu."

Tak ptijal Baroni zpravu o zasnoubeni Diany.

S poeatku byl rozhorlen, potom ale v ge odsunul jako nee° nemotneho, vyloneeneho.

Diana se smala hnevu stareho maestra. Nyni, kdyt slibila driveru, odstrariujic v gechny pfekaiky, ktere staly mezi ni a Maxem, byla tak neskonale St'astria, te se musila usmivati takovYm malym nesnazim, jako byl tento odpor jejiho ueitele.

"Mani strach, te ten mladY mut nebude s vami souhlasit," prohodila vesele. "Rekne asi, aby vy jste si nalezi jinou taeku."

Baroni na ni Azkostne pohledl.

"Nemyslite to piece vane," vyrazil koneene.

"Ale samortejme. Jsem zasnoubena nyni a chceme se brati nekdy pied vanocemi."

"To jest ale nemotne! Probilh, vyloudeno!" opakoval stars' mut. "Sleeno Quentinova, snad mi dobte nerozumela. Snad z fiz,kosti, abyste mi dost pracovala a nezpohodlnela, jsem vas dost nechvalil proto jste neporozumela. Poslygte tedy. Mate nadernY hlas, tak nadhernY, jak' se nenajde druhy v Evrope. SkyostnY — o nema se bude mluvit — na celem svete, i kdyt uz nebudete zpivat. Ziskate si pomoci neho cell svet.

Budete dostavati pohadkove honorafe, slavni skladatele budou pro vas psat opery a skladat pisne. Ja, Baroni, to vim piece nejlepe. A vy chcete odhoditi takove moinosti, takovou karieru pro pouhe mantelstvi! To jest nesmysl, tikam vain, eirY nesmysl!"

Zastavil se ye sve vYmluvnosti, aby nabral dechu a Diana polotila konejtive svou ruku na jeho rameno.

"Drab* maestro," pravila, "jest to od vas velice hezke, co mi zde tikate — ale nesmite si o mne mysliti, to snad to vge zapominam a take na to, co vy jste pro mne udinil. Jen vy jste bias vytvotil a ueinil z neho to, co jest nyni.

Ale kdyi se vdam, to piece neznamena, te zanecham zpevu. A take na to nepomY glim, ujigt'uji vas."

"Nepochybuji o torn, 'tie to myslite dobte. Ale slytel jsem jine mlade zpevaky a zpevaeky mluvit stejne — a potom mantel &nil obtite, kdyt mela tena vetejne vystupovati a na konec si to zakazal. Potom jest po kariefe! tadna zpevaeka nema se vdavati, dokud neme. zkutenosti. Jste mlada. Vdejte se za deset let a potom budete mit me potehnani."

"Rozhodne budu pottebovati vane potehnini o hodne calve," smala se Diana. "Potom si neberu tak hrozne sobeckeho, eiste anglickeho mantela. Jest pouze na polovic Anglidanem a naprosto svoln'y s Urns abych zpivala."

Baroni na ni vane pohledl.

"Jiste? Promluvim si s tim mladikem, aby si uvedomil, *te se neteni s Dianou Quentinovou, ale s earovnYm hlasem — jedineenYm. jak se Imenuje?"

"Znate ho," odpovedela s rismevem. "Jest to Max Errington."

Oblidej Baroniho ztemnel jako rozboutene nebe a jeho oci zaplaly zpod husteho tmaveho obodi. Byla naprosto nepkipravena na takovY Ueinek svYch slov.

Diana na neho pohlitela v nemem ridivu a pkes jeji stateenost se ji srdce zachvelo nahlou zoufalou obavou. Co to znamena? Prod pH zmince o Maxovi se start maestro tak rozeilil?

Baroni se k ni opet obratil, mauve jit klidne, ale male jiskry hnevu se stale tkpytily v jeho odich, pohotove vzplanouti pH nejmenal pFileHtosti.

"Znam pana Erringtona. Jest to okuzlujici dlovek. Provdate-li se se ale za neho, draha sleCno Quentinova musite se rozioueiti se svou karierou umeleckou a ja, s nejkrasnejtim hlasem, jak' jsem kdy sly gel a util."

(Pokradovani.)

VESTNIK

Ve stredu, dne 14. eervna 1944.

Odd .l bopiso-v aiskST' e

! .:.0.1111141•111110.11111111■0•1101.11..11•14,41111..111..M.

(141■0411•1.

Aid Praha ells. 29, Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry: — Kdy2 nas organisatory pkedeseda Hi. itadu, br. C. H. ChernoskY vyzval, abychom take podali nejake sve nahledy, a v minulem eisle jit vidim, to nekteti ji2 psali, tak se take chapu napsat aspori trochu ze sve organisatorske zkuSenosti. KdyZ tak etu a pozoruji nektere ty ty dopisy jak divne nekteti lide maji ndhledy, to se ani nedivim, Ze naSe Jednota neziskala jeSte vice elenti. Ptehlilim stare Vestniky, od roku 1936, 1937, a obzy laSte pied XIII. sjezdem v Taylor v 1940 a shledavam, to hned tenkrdt jsme se tuZili docilit tech 20,000 elenri, a porad jsrne na stejnem miste, a die starch Vestnikt seznavam, ze mame valycky stejnou melu, jako by nekteti si ani neptali, aby Jednota vzrristala..Nekteti nechteji nic pkijati, ani uznati, ze by nejaka novota byla prospeana pro Jednotu a nas vaech, co tak pojrat'ujeme si cele sve rodiny. My tam ukladame hodne penez s velikou dUverou na dlouhY eas, a id,dame, aby se tam dobte to vedlo, a aby byl zaveden lepAi rotadek mezi bratry rikedniky hlavni dradovne, aby ptestali ty osobni U.toky jednoho proti druhemu. Necht' je tam zvolen kdo chce, kdy bude kaklY delat svou povinnost, to nam v naborove praci to prijde take lope. Nam organisatorrim by nejvice prospelo kdyby za prvni -nam dali natisknout v kapesni forme pornricky nebo "Rate Books" ye velikosti asi 4x61/2 palce. 0 to jsem tidal ji2 davno, a bylo mne sdeleno, ze tomu bratru, co dali pomilcky natisknout, ze nemohl v to velikosti v Ceske teai to udelat. Ja bych si kdyl nemohou bYt v Ceske fedi, aby aspori nektere dali udelat v anglicke reel, protote organisator ma mit Rate book v kapse vIdycky a vgude.

• Pak nam organisatorum velice chybi, to n-edostavame tiadne zpravy a reporty z hl. ritadovny ohledne jak si novi, nami ziskani Cleni plati. MnohY Clen by nebyl suspendovan aneb vyloueen, kdyby organisator o tom vedel a navativil ho a vynaSel ptieinu jeho neplaceni.

Take jsou nekteti jako v obchode, co si to nemohou upamatovati, kdy maji platit, a mame nektere, co si to daji spravit, aby v pattienY Cas se zestavii draft na jejich bank account.

A jsou nekteti, co radi plati hned na eelSr rok do ptedu, a take jsme meli uz nekolik, co si vyplatili celou 20ti letou v "lump sum" za celYch. 20 let.

Ona ta organisatorska, prate neni tak lehka, a snadne., jak si mnozi mysli. Kdyby to vedeli, oni by nebyli pro jednoho cestujiciho organisatora, neb jak by to on zastal? Mame dobrY system, kaZdY tad mit sveho organisatora, a ten nejlepe vi jak ve svem okoli pracovat. Jestli toe tam dat druheho, ale at by byl otazan, zdali by si neptal, aby mu ptijel nekterY jinY na pomoc z Pilaw tadu ,a necht' on si jmenuje, ktereho by si pkal. Kdyby to nepomohlo, tot teprve tam dat druheho.

A jest-li nekterY organisator nema ani jeSte svoji celou rodinu pojiatenou v Jednote, to on nemriZe zdarne druhYm prodavat pojistky, kdy neveti ani svou celou rodinu napted pojistit.

To je spravne pojednani na ptedni strance Vestniku ze dne 31. kvetna, "Organisaeni prate jinYch". Potadatel organu dobte veal, co psal. Dalo by se o torn hodne pojednat, ale spokojim se napsat, to naSe Jednota ma na to tady, ktere slouti co "District Agent" a jejich organisatoti rracuji jako pod temi tady, a ty tidy zase pod HI. ttadovnou, kde by men nekteti hlavni fitednici vest naborovou praci a dohledat na mistni organisatory a posilat jim mesieni raporty jejich prate. Neni tteba tak moc poueovat organisatory, oni nejlepe vedi die sve zkuSenosti, jak musi s rriznYmi lidrni miuvit. Nemyslete si, to se hned cla katdY za prvni organisatorovy navStevy upsat. Ti, co byli lehko k, napsani, jsou uz dal/no pojiSteni, a ti, co nejsou, daji vice price.

Jsou nekteri, co kdy' " si neco koupi na dluh,

pteji se pojistit na vetSi obnos pojistky a tak zabezpeeit sve mile, v padu kdyby se mu neco stalo, aby rodinu mel zajiStenou. A jest-li nage Jednota nebude poji gt'ovat do obnosu aspori $5,000.00, tak i tam hodne poji gteni ztrati.

Take kdyby se mohia zavesti "Double Indemnity" a "Disability Benefits" aneb nejaka ta nemocenska, tot bychom nepottebovali ani Domu starct, kterY by vic vytadoval net si nekteti ptedstavuji.

Take iileva stargim elentim by se mela vypracovat die stall a poplatkil. Ten kterY mladgi ptistoupil a mel men gi poplatek, mel by dele platiti, net' ten star'61, kterY vice plati, a die toho by se melo vypoditat, v kterYch letech by mei dostat slevu. Nehledet at dosahne 75 rokt, ale upravit tabulku die stati a platu.

Dale chtel bych se zminit, jak by organise.tori mohli pomahat delat tadosti na majetkoye pujeky. Organisator, kdy pracuje mezi lidmi, ledacos se pfihodi a dozvi, a nekterY jeho prospekt /lady ma neco jineho vice na mysli net se dat pojistit, mnohdy starost kde bYti. A ph fedi rniuvi se o ledadems, at mu ffeba organisator dobte poradi o neeem, co se jinde zvedel, a tomu jisternu se to prase hodi, na konec si domovinu aneb domek koupi a teprve chce nejenom pojistku na tivot, ale take udelati si ptjeku na majetek. I tak by se organisatoti dobke uplatriovali pro Jednotu.

Oni ti organisatoki by take dost sve nosti objasnili druhYm, kdyby men ptiletitost, ale takovY "Round Up" jim udelat kaidY rok, jak jine pojigt'ujici spoleanosti delaji, by neglo. Nam musi postadit co se na sjezdu vykona,.

Jegte bych toho mel vic, ale prozatim konCim s bratrskYm pozdravem, John Svadlenak.

V Buhl, Idaho. br. redaktore, sestry a bratti!

Pravdu pige br. Fr. Truksa z Alvin, Texas, ze za celelio trvani naSi. Jednoty nebylo v teto tolik rozruchu jako prave nyni a jit po del Si dobu. A jest-li oni Sktidci jet toto v Jednote naSi zapoeali. nebudou z toho jejich pilsobigte v pravY Cas odklizeni, tak to bratrstvi na ge se ztrati a nebude jej tak snadno mono obnoviti.

Jsem Clenem Jednoty teto od zaloteni tadu 'Cis. 37, to znamena, jako skorem od jejiho zaeatku, ale za celY ten Cas jsem neeeti v torn arganu naSem tolik to nesrovnalosti jako nyni obsahuje jedno jedine 'Oslo fla gella V. Po rely Cas minulY Jednota naSe byla katdemu jejimu Clenu milou iitechou po vSechny ty easy i vzdor tomu, to se nekdy fifedniktim v Hl. Ur pkihodil ter nejakY omyl, zaletitost ta byla urovnana vkly po bratrsku, kdetto nyni same uraiky a Oderriovani, vYeitky osobnich nezdartt v soukromem hospodatstvi, jen aby byla popularita olena, co iitednika, nejvice snitena..

Je komu neco pa torn, jest-li ja nekoho pohostim? Toto patti do babsk'ch klepil ale• ne do bratrskeho Vest. A to je YYrok universitniho studenta. TakovY potadek ,ptevladal take v to nisi Republice esl. a proto to tam tak dopadlo. Bratti, dejte pozor, abychom to s tou naafi Jednotou tak ter nedopracovali, nenechte ladit Skfidce die jejich vale.

Souhlasim s mineninm, vlastne jen s domnenim br. I. J. Gallie, by pteds. Hl. A. sestavil 5-elennY stitni vYbor, by tento prozkoumal knihy a vaechny listiny v Hl. Ur., ne ale vYbor z bratril teditelti, ale z lidi nestrannYch, by vYbor ten prozkoumal ygechny knihy a listiny a oznamil elenstvu ye V. vYsledek, kde je co sprayne i nespravne.

Bratte Trukso, vas navrh jednoho elena na vyhledani to nesrovnalosti neschvaluji a obzvla,Ste ne elena, jent ut dive vyslovil, ei oznamil podezteni proti br. to,j. 111. Ur. K tomu jeden e'en k praci takove nestaei. Bti. feditele vyg ettovani to svetili teem dent= ze sveho sttedu, cot byl napad dosti vychytralY pro ne same, ale ne k uspokojeni ygech 'dent'. Jednoty. Ku spolehlivemu vy getteni zaleitosti v ohledu to nesrovnalosti je tteba lidi obeztelYch a nestrannYch a snad by bylo zahodno povolat ty statni poetate nanovo, at' oni to chybu napraVi, kterou zavinili.

S bratrskYm pozdravem, a zvlaSte pozdrav John Ptiludik. br. potadateli,

Strana 3 Anton, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Die meho nahledu, bych si ptal, co bychom byli jako jedna rodina, co bychom pracovali, minim "pracovali" vSichni A tak dle meho rozumu a posouzeni byl bych vam tou radon, abychom vSecko pojisteni ptenesh do statniho YYpomocneho fondu, minim katcly alovek, mut aneb tena, jak dosahne zakoniteho stall, by platil do statni pokladny 6 nebo 12 dolaru rodne; a z toho by stat udeloval v easu nemoce aneb staroby opatteni pro katdeho 'eloveka.

Tak by odpadly ty v gelike mrzutosti. Uvatujte o torn vgichni.

S pozdravem a mnoho zdaru ptiAtimu sjezdu.

John Stehlik.

V DO NEEDVILLE, GUY, EAST BERNARD A OKOLI! Houston, Texas.

Dne 18. eervna na "Fathers Day" sehraji houstongti ochotnici peknou fraSku pod no.Zvem "Nag Naci pro legraci", v sini SPJST. v Guy, Tex., zadatek bude ye 3 hodiny odpoledne. Muteme yarn vaem s uspokojenim sdelit, to toho nikdo nebude litovat, ae ptiSel na toto divadlo, neb se opravdu zasmejete. Kdyt jsme dostali pozvani, abychom prijeli k yam sehrat pro vas nejake divadlo, motno-li deco hodne pro zasmani, zajiste mel tadatel na mysli svoje dobre osadniky, kteti pottebuji se sejit dohromady a poveselit se vespolek v telt() tak kriticke, hrozne yaleene dobe, a ne doma seat a myslit na ty tivotni svizele.

Je nas dost, kteti mame na dne srdce nejakou bolest, ktera nas boli, ale nesmime se tomu poddavat, nekdy Clo y& zatouk v nektrYch chvilich po torn; aby jeho nitro se neaim VeselYm yzprutilo a zapomelo v torn yzrugeni 'aspori na chvili. Ja tomu kikam hojeni neb ta zmena ptisobi jako chladivY, koneftiTY balsam. Tato veselohra bude zajiste take takovYm dobrYm, hojivym prosttedkem pro nynejSi dobu a obveseli jiste katdeho.

Radi koname zajezdy s divadlem, ovSem kdy to mute bit, neb nynejSi valeand doba nas hodne zdrtuje, za jedno neni gasolinu, za 'druhe, hodne naSich ochotnikti pracuje v nedeli, take jsme nekdy St'astni, kdyt se nam to piece povede a mriiem jet, neb radi sami mezi vas na venkov jedeme a zda se nam, mezi vami oldejem. Vime, to farmatskY lid je rye svYch iisudcich a hovorech struenY a jadrnY. Maio slov, ale za to mnoho pravdy. Poslouchate-li jejich filosofie, nikdo nevyyrati ani puntik z jejich jednoduchYch vet a jejich bystrozraku. Nevyzvida, nestard se o klepy a poyidaely, jemu staCi pohled, jedinY okamtik, jen co zvedne sehnutou, upracovanou aiji a za ten okamtik mnoho vidi a pfehledne, neb on je panem to tvrde hroudy, to je jeho starost, to je jeho vSecko, o ostatni se nestara.

Svedomite na svem poll pracuje, at pot tine se mu po tvatich a sluno.e nemilosrdne ✓ osmahle hrdlo, jeho cele telo nekdy umdletva pod tihou take, namahave prate.

Zato ale duch zustava jarY, sveti jako kofeny stromu, kdyt mu hrom rozrazi korunu stromu ye dye pule '— piece tije .a roste. Rad se zasmeje a to berstarostne, srdeene, jako dite ptirody, kdetto my ye mestech ut jsme se smat zapomeli, ovSem kdy neni neStegtestim zdeptan.

Verim, ze je take dosti farem, kde pied easem tolik Atesti a veselosti skrYvala lecktera Ritulna svetnice na farme, kdy syni a dcery byli ftichni doma, kde bylo klidno, usmevave ticho, vg ude dychala bezpeenost, a najednou Znenadani zahueela rana — valka, ktera vzala ✓ zapeti syna z to neb one iitulne farmieky, kterY set tam, kam ho povinnost volala.

Proto ptatele, a vy, tatinkove z tech farem, vgichni hlavy vzhtiru, nepodddavejte se tens bolestem a dokatte, le jste otcove pevni, hrdi, jitnim sluncem osmahli, to spolednY osud a spoleenY puvod musi nas poutat v gechny do hromady.

Pteji ygem tatinkum, aby jejich syni se via-till tivi a zdravi domil, a budeli yarn =trio, ptijd'te na vas "Fathers" den do Guy na divadlo. Na zdar! do uvideni!

Karla Qtvrtnikova.

aro% 4 Taylor, Texas.

S poeatku se zdado, ae sjezd ptieti nebude mid ani o eem jednat, nebot' Genova se malo ye Vestniku hlasili s opravami stanov, o zeni Jednoty, ale posledni dobou se elenove rozepsah o reznech opravach, ze to nestaci br. redaktor ani uvetejnovat. Z toho mileeme soudit, ze delegatl ve sjezdu si zas pobudou nee v ge v Jednote upravi, tak aby v ge klapalo v miru a spravedlive az zas do pti gtiho sjezdu, coe budit ptanirn nas vgech dlene.

Bratr Valeik ye tteti vezve br. Chupikovi ye Vestniku cituje slova z Evangelia, a ja take tak dinim, a sice: Pohor guje-li to oko tve, vyhip je, nebot' lepe bete bylo, atd. a — Pohoreuje-li te ruka tva, usekni ji, nebot: lepe by atd.

V naei Jednote mame hodn.e toho, co eleny pohorguje, tot by melo bete odstraneno, jako jsou ty bondy a majetek ye Valley, o kterem jsou polemiky jit od enniskeho sjezdu. Snatme se co nejdfive zbaviti se vgeho, co v Jednote pesobi pohor geni. V torn Evangeliu take je psano, ie beds, tomu, z koho pohortere pochazi.

Divim, se tomu, prof br. Valeik tak irtooi na br. Chupika, ktereho, jak to vypadie thee take z etadovny vygtvati. Vtdyt' nevime, jestli bychom do iziadu dostali jineho tajemnika, ktere by neudelal tadne chyby, (jest-li on jake udela.11. Ja vetim, ze br. Chupik dela pro Jednotu dobreho tajemnika, to dokazuji i jini eleni.

Stanovni vebor odporuCil zru git fitad fleetnika a pokladnika a veecku tu,pre,ci co konali oni, chce vlotit na tajemnika, oot bude tetko pro nej vykonati, aby neudelal vice snad osudnech chyb.

Jest-li by to mel tak sjezd ptijat, jak to stanovni vebor odporueil, tak ja bych odporueoval, aby byl sjezdem zvolen i podtajemnik, ktere by mu vypomahal, a pti torn se zauaoval v tizeni Jednoty, aby v padu odchodu hlavniho ta.jemnika podta.jemnik mohl ptevziti jeho misto.

A take bych odporueoval, aby net pravni radce si mohl take ptibrati vepomocneho pra y -mka,terbysakezuovlytizan pravnickech zaletitosti Jednoty, neb on se vyslovil, te to prate, co kona pro Jednotu, jest mnoho.

Po pteeteni oprav stanov stanovnim veborem jsem shledal, ie tam neodporueili nic, co by pomohlo rozpiejeiti ladem letici emrtni fond, ktereho do konce dubna bylo na benkach $363,550.43. Vebor site odporuCil, aby se na nektere f army peroovalo at do 70%, ale take dodal, 'te aby se to co nejspi:s zaplatilo, co ptesahuje 50% hodnoty majetku. To nem rnalo pomiite, neb takovech prvottidnich majetke neni mnoho, a tech 20% se zase musi brzy vratit a pokiadny. Odporudoval jsem, aby innet. fond byl pujeovan na 41/2%. Tak jsem odporudoval, aby tech 1y2 c70, ktere dostava pravni racice , z pilJOek bylo zru geno, a sjezd mu ureil mesidni neb roeni plat. Ale kdyt stanovni vebor nic neodporuail, tedy jest-li to sjezd ptijme tak jak jest to nyni, tak ja odporueuji, aby tech 11/2% bylo pravniku plaoeno z tech 5%, ktere pujeujici plate Mile se nejedna o to, te tech 11/2 % dostara net pravnik, ale aby to nemusel platit pejoujici, nebot' to pro nej dini 61/2% platit prvni rok, a jedna se mi take o to, aby se rychleji ta hotovost v bankach rozplejoila a nesla utitek.

Nektet1 odporueuji, aby Men' kteti jsou v Jednote 35 roke, bez ohledu na state, dostali sievu na poplatcich. Ja jsem odporueil veboru po 40 letech, ale rnyslirn, ze nebude peijaeo to, ani ono.

Br. GajevskY neschvaluje zpesob oznamovani kandidate do letadu hlavni iitadovny, ale ja, myslim, je to lepgi pro delegaty to, yedet pted sjezdem kdo se uchazi o triad, maji vice tam si ueiniti lesudek o uchazedi, net aby se museli as ye sjezdu honem rozhodnout, jak ptijdou volby. Obavam se, te se o tied nebude tadne kandidat Mash z obavy, aby nedostal brzy vyhazov.

0 hlavni utadovnu se take hlasi jenom Temple a to take asi proto, Ce nedoufaji, le by se sjezd rozhodnul May. iltadovnu stehovati,

N-/STrtiic koliv by to bylo pro Jednotu prospe gne a vrhodne, a jednou se to stet/ muse neb snad nebude hlavni litadovna potad v najmu. Tak na to hlecli a pteji ten nejlep gi zdar sjezdu, C. V. Adamek.

-V Dallas, Texas.

Spolubratei a sestry!

V teto nynej gi svetove valce mame mnoho nagich nejschopnej gich mladech hoche v naei armade. Zdrava a vyudena na ge mladee dnes je v praci pro nagi vladu. Graduanti naei university a vygeich gkol jsou Afednici u vojska nebo na molt Nae spolek vedy podporoval naei (la ve vygtim vzdelani a pracoval o to, aby nektere ten mladik 'lady se ptipravil ptebrati vyeei vedeni need Jednoty, ale nejdtive musime zjistiti, ze sobe utheime svoji svobodu v Americe a celem svete a pak ta mladet ptijde znet pracovati s nem. Mam z toho radost, to tak velke poCet nagich mladike je u vojska a na moil po celem svete. Velke rozdil mezi touto valkou a 25 let zpet. Nas narod udelal velike pokrok ye vye gim vzdelani od,posledni vojny. Doufejme, ze po teto valce pejde je gte vice naei mladeee do reznych universit a obzvla gte do naei statni university, ktera je z tech nejlep gich a rad bych videl naei mladee ji vyutitkovat pro dobro nageho lidu. Jsme take hrdi na cele slovansky neerod a jeho dil v teto valce. Kdyby jsme meli ti mladea doma ted', mohli bysme si vybrat v gechny nove etedniky z to mladete, ktere jsme pomohli dostati lepei vzdelani neili mame sa,mi.

Kdy tato mlaciet neni doma, a nenneeeme si vybrati nove sily pro Jednotu, musime zvedeti, kteti nynejel etednici jednaji uptimne a jen pro dobro naei Jednoty. Take musime zvedeti, kdo pro koho vetejne agituje pro Mad, jak se stalo v noel schezi rninulou nedeli u tadu Jaro Cis. 130., kde jeden utednik HI. Otadovny a jeho agitator nem poukazali na gpatnosti jednoho feditele a ktereho pojmenovali, co vebec nag ptedseda nernel dovoliti. Take musime zvedeti, jake spojeni je mezi Verne kteti piss stejne veci do Vestniku. Dle dopise ye Vestniku se zda, ee jisti dopisovatele se domluvi mezi sebou, co budou psit o jistech zaletitostech anebo, to jim vgem nekdo dal stejna, fakta, o kterech pi gi. 0 schopnostech jednotlivech ittednike mame yedeti vgecko, ale osobni naratky nam nepomohou. Zda, se, ee jen nekteti Cleni maji zajem o Jednotu, die dopise. Osobne vim, ee velka vet gina elene a delegate neprojevuje svoje mineni ve Vestniku. Jedna strana piee jedno stale do Vestniku a ostatni jsou ticho. Na ge delegati by soh& men sebrat stare Vestniky a ptezvedet se, kdo zadal nynej gi gramot ye Vestniku lined po zvoleni nagich reditelu v roku 1941, kdye oni zaeali komusi elapat na nohy a hledeli udelat nejake potadek v HI. Okadovne. Pti sestavovani Hl. Otadovny musime mit na pameti ptidiny, prod byl zaloeen sbor feditele, nebo prof byla sebrana prate kupovani a prodavani boncle jen dvema etednikem. Budujeme dnes pro budoucnost, ale ze zku genosti. Vime dnes, t• e co jsme meli v minulosti nestadilo, posledni sjezd v Taylor, Tex. byl podle meho nahledu jednem tim nejdeleeitejeim sjezdem v naei Jednote proto, ze udelal velikou v tizeni obchodnich tosti nee' Jednoty:Nekterem etednikem se ten zpilsob nelibil a libiti se nebude. Oto,zka je, jestli ten nove zpilsob je celkove ye prospech naei Kdyt mame ptes $4,000,000 itmrtniho fondu a pies 18,000 dlent, pottebujeme dnes upine jinadi zpilsob vedeni knih, netli jsme men jen $100,000 a 2000 'aerie. Musime hledet, aby jsme uloaili v gecky penize ye prospech budoucnosti a aby flak teednici meli dee veru co nejvice nag eho Clenstva a vetejnosti, aby jsme mohli ziskati co nejvice novech dlene.

Delegati a dleni by sobe melt veimnout, kteti naei teednici nyni navg tevuji rlizne iady a objitcleji cele stet akorat peed sjezdern. Na sjezdu si jeden druhemu mileeme tics, kteti ittednici je navgtivili a o 'dem se hlavne jednalo.

Mnoho ptatel me sestry Rubie, ktere, zde byla ptijeta u mne na navAteve z Evropy peed val.kou, se mne ptaji, co se s ni stake Ona musela odjet zpet do teskoslovenska 2 mesice pted valkou. Jak zadala valka, byla dam do koncentradniho tabora, posledni psani, co jsem dostal od bratra z Anglie, psal mi, to nevi jisto, jestli

Ve sttedu, dne 14. Cervna 1944. nag e sestra je gte tiije. Nerrici jejiho mute otravili a jejiho gvakra Nevolu zabili. Moji tti bratti vg ichni utekli z Moravy, jeden do Ruske, druhY do Afriky a tteti Emil i s jeho rodinou do- Anglie, tam je v Ceske armade, tam se se gel poprye s mojim synem Htzgogem, ktere je zas c aniericke armade, easto se spolu sejdou v Pteji jim vgem hodne gtesti a zdravi, aby se/gichni seen na Morave tivi, at toho Nernce ztamodtud vyeenou. S bratrskem pozdravem, Hugo Schefeak, 203 N. Ewing, Dallas, Texas.

V NAg NACI PRO LEGRACI: Dramaticke odbor Sokola Tel. Jednoty Houston sehral minulou nedeli zdatilou fra gku o ttech jednanich, "Nee Ned pro legraci." Mohu jen konstatovati, ze sehra byla nad oeekavani veborna, i na tak osveddene ochotniky, jakemi se mute dramaticke odbor houstonskeho Sokola, pochlubiti.

Bratr F. Vaveik, vystupujici v eloze hcisPecrskeho Koblihy, hral jako obydejne velmi dobte, s osveddenou routinou vyttibeneho ochotnika.

Zrovna tak bratr Jos. Anton, jen mel tentokrate zas komickou elohu. Jemu eadna role neni nevdeenou, veije se lehce do kaide. Br. Jerry Vodehnal ma zvla gte dobrY skion k prveho milovnika, aC v teto hte byl hotove Don Juan, zaplanuv laskou lined ku ttem ienskYm pilvabern, tote ku ttem damam, ne, abyste se domnivali, ze ta dame, jie vyznaval sve horouci city vlastnila tti pevaby. Sestra Lillie NezvalOva, v roll Vlasty, dcery bohateho pekate Valtery, jej hral br. Anton, vloeila ye svou roll katdou pid' sveho talentu, byl to ptimo braverni vekon v kaedem vestupu. Abych nezapomenul, br. Vodehnal vystoupil co Dr. Ladislav Habr, hodne vysoka kapacita poetovniho ittednictva.

"Mama" 6tvrtnikova, mela zase elohu, ktera ji jak se pravi "pasovala". Resolutni damu a maminku, hrdou na svou povegenost jako vdova po vrchnim radovi. V podobnech elohitch je kapacitou prveho radu. Jeji dcerueku Emilku hrala sestra Carrie Vodehnalova. Sestra Vodehnalova svYmi vYstupy v mnoha brach prokazala se beti veznamnou ochotnickou silou. Jsa ptitomen pted dvema tYdny recita.dnimu vedirku baletni gkoly Kotchetovskyho, videl jsem routinovaneho tanednika teto gkoly taneiti kozacke tanec, ktere take tandila sestra, Vodehnalova na nagem jevigti v premiete hry "6eske partyzanky v Rusku" a myslim, ze. v torn ohledu jej sestra Vodehnalove, ptedeila.

Sestra Jindticha Earlova, v roll Nandy, slutky v hostinci tentokrate zrovna zazatila, byla to sehra, jee vyvolala obdiv, tadici ji v poptedi hereckeho umeni. Jako Jiri Koneehe, patmistr, br. Tim Kostomlatske se dreel znarnenite, ukazav, ee je jie starem osvedeenem achotnikem. Vepomocneho listonoee, Hanziho Pee sehral br. Dom. Nezval. Jak dovede umelecky malovat, tak dovede umelecky hrat. Myslim, ee to hezkou scenerii hospody "U gtesti" zase sam namaloval, nesla peoet' jeho tvotiveho umeleckeho etetce, jeho uznane umelecke malitske tvorby. Obecenstvu se hra velmi libila a myslim, ee v gem herclun znelo v u gich, neb o lichotive poznamky o jejich vekonech nebyla posluchaestvu nouze. A ja vetim, ae ta byla zasloneenou.

Ku konci nesmim opomenouti dvou hezkerch damskech stvotenieek a to sester Jennie, Mae Frankove a Naomi Kostomlatskech, ktere ptedehte a v meziaktich hraly, na piano hezounke skiadby. Dye dobre a obeta.ve duge, jiche si velmi velime pro jejich ochotu a umeS. P. Studniene. ni.

V ited Pokrok Moultonu, eislo Ponevade na ge tadova scheze nemohla beti pokadana druhou nedeli v mesice pro Apatite poeasi, tak bratti a sestry jsou tadany, by se dostavili do scheze tteti nedeli, to jest 1e-dervna. V to schezi bude uvedeno nekolik novech Sestry jsou 'eaclany, aby ptinesly nejake zakusky a bratti se o eiznive postaraji. Jest to posledni scheze pted sjezdeni, tedy jest tadoucno, abyste se dostavili, a jestli mate nejake dobre ne,Vrhy pro dobro tak je ptheeste do scheze, Take bade vybirani poplatke ,na

nemocensky oclbor. S pozdravem Albert Dlouhl, t41.

Ve sttedu, dne 14. eer yna 1944.

Z RADU POKROK HOUSTONU. V nedeli, dne 4. eervna v pravidelne tadove mesidni schuzi grisly na pfetfes rtzne otazky a zaletitosti tYkajici se brzkeho sjezdu na g Slov.

Podp. Jednoty Statu Texas.

Delegati ze stanovniho vYboru podavali sva dobrozdani a zpravy. 61enove kadu Pokrok Houstonu jsou toho nahledu, ge feditelsky sbor, jako zvolene teleso v poslednim sjezdu je vlastne fidici jednotkou, jejihot usneseni maji Mednici Hlavni fikadovny clad a jejimi pokyny se zrovna tak jako u jinYch korporaci. Jinak by podobne 'ales° bylo mrtvou literou, pouh •yria ornamentem, cot jiste nebylo ptanim delegatt posledniho sjezdu. I kdy fikednik byl zvolen sjezdem, ma dbati pokyny a natizeni teditelskarn sbcum a nesmi se domnivati, 2e jsa zvolen sjezdem, teti se nejake z ylattni imunite, davajici mu pra y() diniti co se mu libi. Pki dnetnim podtu dlenstva nati Jednoty a vzhledem ku vYti majetku jejiho je nutno mitt dozordi teleso, jako je sbor teditelt, by Jednota, respektivne jeji administrativa byla sprivne a hospodarne fizena pro dobro a zabezpedeni Menstva, nebot' povaleene pomery mohou pfivoditi velke zmeny a klasti znadne potadavky na finaneni stay Jednoty. 61enstvo nateho tadu lo by si ptemisteni Hlavni fitadovny do Houstonu, neb do nektereho vettiho mesta, jak by vlastne bylo spravno pro takovou velkou bratrskou organisaci jako je nate Slov. Podp. Jednota Statu Texas. ftdd-Pokrok Houstonu yysila do sjezdu same zkutene delegaty, kteti tam budou plani Pokrok Houstonu tlumoditi a dlenstve nateho fadu pteje nastava.jicimu sjezdu v Corpus Christi mnoho zdaru.

Teti nas velice, to znaene procento natich tadovYch bratti jsoucich v branne moci SpojenYch Statu do,sahlo znadnYch vojenskYch hodnosti. Ty jejich hodnosti budou se pane' vyjiinati na plakete, ye foyeru nati tadove budovy, kde jsou jejich jmena zanesena. Neuvadime does jejich hodnosti, ponevadt jejich post up jette neni ukonden, cot udinime Po skoneeni valky. Jsou mezi nimi porudici a kapitani jig, ba mtteme se pochlubiti, to jeden z natich fadoyych bratti je jit podplukovnikem, (lieutenant colonel), Pint je br. A. A. Letikar, yrativti se na neYttevu sve rodiny do Houstonu at z daleke Aljatky. Pisatel byl jim telefonicky zavoIan a doufal, to se s nim setka ve schtzi, ytak nutna prate jej zdrtela tak, to se mohl teprve pozdeji do schtze dostaviti, kdy bratr Letikar jit odetel, dehot lituji, to jsem se s nim nemohl osobne setkati.Druhou potetitelnou zprivou bylo sestry Valdikove, choti dlena teditelskeho sboru Hlavni fitadovny SPJST., te jejich syn Stanley, jent je "navigator" u valedneho letectva Spoj. Statt a kterY se steastnil najezdu na sttedisko olejove tetby v Ploesti, v Rumunsku a jsouci nyni "'lade" v Anglii, byl nedavno prornovan na kapitona. Jejich druhY syn, John Henry, sloutici jako "radio technician", nyni ye vojenskem leteni v Monmouth, N. J. byl tet nedavno promovan na desatnika, (corporal). Gratulujeme! Pani Valeikova me rovnet ptedstavila jeji sestru, Mrs. Coco, (rozenou KodYtkovou) a sveho bratra Chas. KodYtka, oba z New Orleans, La., jsouci zde navAtevou.

Zvedel jsern od tadovYch sester, to maji neco pekneho uchystano k ()slave tatinkfi, di ku pocte tatinkt na "Fathers Day." Ten poeet tatinVI se behem poslednich dvou let hezky rozmno(Ile yteho neni v tomto odvetvi tadnY "manpower shortage" a ptibude tech tatinkt, jak pozoruji, jette hezky podet.

V2STNIK vtdy se dostavi. Mezi jinYm slibil nam, bude-li mu to jen mozno, to se bude hledet dostayit tet do sjezdu. On bere dilY zajem o zclar Jednoty. 8koda, to nemame vice takovYch. silo nas ho mezi nami miti, a tet to jemu obchod v Houstonu zdarne pokraduje.

Vybizim nate eleny, by se dosta yili do nag dervencove schaze, kdy jit bude po sjezdu a nadelegati nam podaji priibeh tohoto.

S pkadnim za fad zdaru 14. sjezdu, jsem vat P. P. Baron, taj.

V UPOZORNENI SESTRAM A BRATRUM DELEGATUM DO XIV. SJEZDU. Sestry a bratki!

Ubytovaci vYbor v Corpus Christi vas tads, kteti jste tak jette neucinili, abyste nam deli vedet v kterY den pkijedete a zdali autem, vlakem neb busem a zaroveri nam oznamili, zdali mame pro vas reservovat ubytovaci misto. Neni potkeba posilat tadne zalohy.

Vemte na yedomi, te tim si zajistite misto, neb kdyt to ponechate do chvile kdy pkijedete, pak bude ubytovaci misto. teiko k dostani.

Vam sestram a bratrilm. kterYm jsme jette neodepsali, uvedomuji vas, 2e vte jest zatizeno die vateho pkani. Uvitaci a ubytovaci vYbor bude mit sttedisko v Plaza hotelu, a na venkove v Narodni sini, asi 4 1/2 mile Pine od mesta.

Vy, kteki ptijedete autem, miltete se zastavit v Plaza hotelu anebo ptijet do Narodni sine a tarn dostanete yetkere informace, a vy kteti ptijedete viakem aneb busem, vyhledejte auto se znadkou SPJST. Official Car, ktera na vas bude eekat a odveze vas na ubytovaci misto.

S bratrskYm pozdravem, J. J. KrutinskY, pfedseda.

V Columbus, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Musim tet s nejakou trotkou pfijit a dat yedet, ze jette tady nejsme utopeni. Kropy nelze z travy videt a prti poiad a delnikA nelze dostat.

Nat fad po trotce roste, neb dnes ye schtzi br. Frnka hlasil 4 nove eleny, z nicht 2 pinjati a 2 jette ne. A tet nektere deti, ale nevim ptesne kolik.

Tet mi bylo natizeno, bych podekoval br.

Kolihovi za spravne a rychle vyplaceni nemocenske podpory pro nati spolusestru Lillian Hrutka McKinney, jet byla v nemocnici zde, ale nyni bydli v San Francisco, Calif. Jeji mantel jest nekde v Pacifiku, slouti v nictvi u Sea Bees. A tet ses. Ruby Frnka byla vane nemocna, nemilim-li se, ve Filadelfii My milteme nemoc. odbor odporudit. Pfeil bychom si, by sjezd ten odbor nejak upravil.

No ti natf pant feditele to umi. Ja jsem dlenem ut skorem 34 rokti a ta,kove tahanice a podezfivani nepamatuji. Ja jsem vtdy mel zato, to inteligentni lide nebudou se mezi sebou prat a vynag et osobni hfichy na ty, ktefi jsou jim nepohodlni, na yetejnost, jak to &hail teditel taj. Chupik nedela spra y ', co cleat s tim, koli--nevMad,tkonem. krat sbankrotil. Ale jak ja znam br. Chupika, a znam jej od sveho mladi, tak cone se nezda, to by byl tak tpatnY. Ma-li trotku patete a neda, sebou vladnout jako nejaka loutka, tak jest to jen chvalyhodno. Lit necht' sjezd udela teditele neb ne„ ale jen 9 ne, neb 3 neb 5 jest nad hlavu dost.

No, tit jsem toho natkrabal dost, motna moc, tak to skoneim.

S bratrskYm pozdravem, C. J. Hrutka, pok. tadu Cis. 83.

V

V

KALENDIR

Fayetteville, Texas, Does jsme konali nati pravidelnou schfizi, a jehkot to byla nate posledni schtze pied sjezdem, byly probirany pidsjezdove fivahy. Po ukondeni techto schtze byla odrodena na druhou nedeli v Cervenci. Do dnetni schtze se nam te2 ciostavil nat. byvaly ptedseda naseho taclu, br, Karel H. Cmajdalka, IcterY nyni bydli Hotistonu jit asi po d ye leta. Tento bratr, kdy holly ,plijede na Fayetteville a Mame tadovou

18. eervna. Oslava "Dne oteti" a zabava v sini faclu 6echoslovan C. 92. ye Fort Worth, Tex. 18. Zervna. Oslava "Dne otta" a divadlo "Neni doktor jako doktor" v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. 18. eervna. Divadlo "Nag Niel pro legraei" sehraji wk. ochotnici z Houstonu v sini fadu SPJST. v Guy, Tex. Zadatek ye 3 hod. odpol.

26. eervna. Zahajeni XIV. sjezdu SPJST. v Corpus Christi, Tex.

S. P. StudnidnY.

trtrana

Fayetteville, Tex., 10. dervna, Vgem tirednikam mistnich eleniim Slovanske Podporujiei Jednoty Statu Texas.

Ctene sestry a bratfi: Chceme miti na natem ptittim sjezdu, kterY zasedne v Corpus Christi, Texas, 26. t. m., fipinY seznam vtech dlent nasf Jednoty, kteti jsou v jakekoliv branne slutbe nati vlasti.

Abychom meli seznam tento PfesnY, spraynY a tpiny, musime miti kooperaci jednoho katdello z vas, a proto tadame vas ytecky, abyste se o to zasadili, aby vtechny informace k tomu pottebne byly doclany do rukou bratra redaktora Moudity bezodkladne dnes.

Tuto tadost vyslovuji k yam vtem bez ohledu na to, jestli vat fad neb vy osobne jste jiz Hlavni Utadovne neb bratru redaktoru takovY seznam poslali. Jestli jste jit Hlavni frtadovne neb br. redaktoru Mouelovi seznam neb jmena natich dlent slouticich v branne mod naafi vlasti poslali, potlete mu novY seznam neb jmena &end vateho fadu, opravenY do nynejtka, aby on jej mohl porovnat se seznamem, ktery on ma v rukou a novY seznam dopinit, opravit atd.

Je to nati snahou, aby z tohoto seznamu nagich elena slouticich v branne slutbe nati vlasti nebyl yynechan taclnY, a proto vas prosime o vati spolupraci.

Aby se s tim utettilo easu, potlete to ptimo br. MouCkovi, redaktoru Vestniku, S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, taj. Hlay. tiadovny.

Bratr gikovatel Arnold E. Svatoxi vyznamestateCnost v boji na italske Ode stfibrnan nou hvezdou a purporovYm srdcem. VyznamenanY nag spolubratr je synem maniehl Frank SvatoilovYch v Caldwell a elenem tadu Texaska, Orlice Cis. 13. v Dime Box, Tex. Rodietm udatneho obrance vlasti pod vlajkou hvezd a pruht dorueen byl dopis kapitana B. E. Gridley-ho Jr., veliciho clustojnika "Ordnance Department," u neji br. A. E. Svatoti jest nyni delen. Dopis uvadi: Draha pani Svatorioya: Jest mym velkYm potetenim, to Vam mohu oznamiti poctu Vateho syna tikovatele A. E. Svatone, Clena pod tomto velitelstvi, jit se mu dostalo udelenim yysokeho yyznamenani za udatnost v boji. Mimo sttibrne hvezdy byla mu udelena dalti pocta: "Rad purporoveho srdce" za poraneni utrpene v boji. Vat syn jest znamenitY vojin, milo-van s yYmi dustojniky jak kamarady jeho setniny. Pocit'uji, ze technickY sextant Arnold E. Svatoii jest platnou jednotkou vojenske slutby jak lidu Spoj. Stattl. Od jeho pfideleni k teto setnine zdravotni sta y se mu pozoruhodne zleptil, pti demi nabyl na sve vaze asi 50 liber. Mate-li otazky ohledne jeho zdravi, s •potetenim Vain doclam odpoved'."

Gratulujeme natemu' bratru i jeho rodieum.

Nati hoti z Texasu se pkikladne snati konat pkidelene jim povinnosti na vtech bojittich a nejen to, Texasane'vYnikaji vtude mimokadnou stateenosti, odva,hou, smelosti. Slava jim!

V FATHERS DAY PROGRAM U EADU POKROK HOUSTONU, eiS. 88. ✓ nedeli dne 18. Cervna ptipada osla,va natich tatiku a to jako katdY rok kroutek `Hlahol' pokada program zdarma pro nate dleny a pH.tele. Vtichni tatinkove jsou *Want, aby se v hojnern poetu dostavili. Vjitt'ujeme vas, le litovat nebudete ate utijete hodinku krasneho pobaveni. tdinkovat zase budou nate obetave sesttielcy, kde uslytite zase jejich krasnY hlas, a take bude podana jednoaktovka pod nazvem "Neni doktor jako doktor", a po to budou rozdany deity At'astnYm driitelum cisel, ktere katclY otec obdrti zdarma pti vstupu. Tetime se na shledanou v hojnem poetu; fictive zve za. kroutek "Hlahol", F. J. Olexova.

Strana 6

Fayetteville, Tex., 3. cervna 1944.

Cteni brottl a sestry:— Timto se vam oznamuje,ze behem mesice kvetna 1944, Hlavni ttadovna vyplatila pojiSteni po na.:sich zerntelYch brattich a sestrach, jak nasleduje: Umrti dislo 3643. Br. Frank Molina, zamestnanim rolnik, od tadu Neodvislost, eislo 76, zennel dne 29. ledna 1944, ye stall 55 let Ptieir a smrti, zkornateni cev. Do Jednoty stoupil dne 11. pros. 1921. Certifikat A-8359 na $1,000.00.

Umrti eislo 3644. Br. Josef Mares, zamestnanim kayak na odpodinku, od tadu NovY Tabor eislo 17, zemtel dne 2g. btezna 1944, ye stall 86 let. Ptidina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty piistoupil dne 13. prosince 1908. Certifikat A-10908 na $500.00.

Umrti dislo 3645. Br. Jos. F. Slavik, zamestnanim rolnik, od tadu Svetlo, eislo 38, zemiel clue 15. dubna 1944, ve stall. 61 let. Pileina smrti, zapaleni. Do Jednoty piistoupil dne 21. srpna, 1904. Certifikat A-35'70 na $1,000.00. tmrti eislo 3646. Br. John E Drgae, zamestnanim rolnik, od tadu Nova Ratolest, eislo 41, zeinrel dne 18. dubna 1944, ye stall 54 let. Pkieina smrti, souchotiny. Do Jedrioty piistoupil dne 13. biezna 1910. Certifikat A-2623 na $1,000.00.

Umrti _eislo 3647. Br. Emil W. Dugek, zamestnanim rolnik, od tadu Placedo, eislo 97, zemtel dne 8. kvetna 1944, ye stall 65 let. Ptieina smrti, zanet ledvin. Do Jednoty ptistoupil dne 3. iijna 1907. Cedtifikat A-2336 na $1,000.00. frmrti eislo 3648. Br. Frank Jakubik, zame,stnanirn rolnik, od tadu Ptimoti, Oslo 143, zemtel dne 4. kvetna 1944, ye stall 66 let. PMeina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty pHstoupil dne 20. biezna 1910. Certifikat A-5806 na $1,000.00.

T.rimrti dislo 3649. Ses. Rosie Filgas, zamestnanim hospodyne, od tadu Hvezda Texasu, disk) 47, zemtela dne 25. dubna 1944, ye stall 65 let. Ptieina smrti, zapaleni. Do Jednoty pkistoupila dne 2. dubna 1916. Certifikat A-10458 na $1,000.00.

Umrti dislo 3650. Ses. Frances Belunek, zamestnanim hospodyne, od tadu Woodrow Wilson, eislo 146, zemtela dne 21. dubna 1944, ye stall 44 let. Ptieina smrti, krvaceni mozku. Do Jednoty pkistoupila dne 27. prosince 1941. Certifikat B-3071 na $1,000.00.

Umrti tislo 3651. Ses. Marie Pomykal, zamestrianim hospodyne, ad todu 6eskSi - Prapor, eislo 24, zemkela dne 11. kvetna 1944, ye stall 44 let. Ptidina smrti, yysokY tlak krve. Do Jednoty ptistoupila dne 6. kvetna 1928. Certifikat C-631 na $1,000.00.

Tfmrti eislo 3652. Br. John tonpal, na odpoeinku, od tadu NovY Tabor, eislo 17, zeintel due 7. kvetna 1944, ve stall 58 let. Ptieina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 2. dubna 1911. Certifikat A-6881 na $1,000.00.

Umrti dislo 3653. Br. Tom H. Hurta, zamestnanim rolnik, od tadu VySehrad, eislo 48, zemtel dne 7. kvetna 1944, ye stall 62 let. Ptidina smrti, souchotiny. Do Jednoty ptistoupil dne 13. prosince 1908. Certifikit A-2978 na $1.000.00.

T:Jmrti eislo 3654. Br. John Maehae., zaniestnanim rolnik, od tadu Moray ska, Orlice, dislo 145, zemlel dne 29. dubna 1944, ye star: 74 let. smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 4. prosince 1904. Certifikat A-9201 na $1,000.00.

— i3mrti dislo 3655. Br. John Macbaek, samestnanim (na odpoeinku) od tadu Vgeslovan, eislo 123, zemiel 15. kvetna 1944, ye stall 82 let.

Ptidina smrti, zkornateni cev. Do Jednoty dne 8. bi'ezna 1903. Certifikat A-5538 na $1,000.00.

V RSTNIK TiTmrti, eislo 3656. Ses. Marie Tater, zamestnanim hospodyne, od l'adu PTimori, eislo 143, zeintela dne 15. kvetna 1944, ye stati 77 let.

Ph6ina, smrti, zanet ledvin. Do Jednoty ptistoupila dne 13. prosince 1904. Paid-up certifikat eis. 356 na $360.00.

Umrti eislo 3657. Ses. Anna Mikulenka, zamestnamim hospodyne, od facia Svetlo, eislo 38, zemfela dne 16 kvetna 1944, ye stall 87 let.

Ptidina smrti, zkornateni cev. Do Jednoty pHstoupila dne 12. bkezna 1905. Paid-up certifikat is 204 na $384.50.

Umrti dislo 3658. Ses. Rosie Plaiek, zaniestnanim hospodyne, od tadu C. eskY Prapor, eislo 24, zemtela dne 22. kvetna 1944, ve stall 69 let.

Ptieina smrti, zastavenY obeh krve. Do Jednoty ptistoupila dne 12. zati 1909. Certifikat A-1928 na $1,000.00. Umrti tislo 3659. Ses. Frances Gerlich, zamestnanim hospodyne, od tadu MoravAti Broth, eislo 6, zemtela dne 18. kvetna 1944, ye stab. 70 let. Do Jednoty ptistoupila dne 6. zali 1903. Certifikat A-3008 na $1,000.00.

Umrti eislo 3660. Br. Ludvik Holub, zamestnanim delnik, od tadu HvezdnatY Prapor eislo 55, zemiel dne 6. kvetna 1944, ye stall 77 let.

Pridina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty pHstoupil dne 8. list. 1914. Certiifikat A-19820 na $250.00.

Umrti dislo 3661. Br. John Veselka, zamestnanim rolnik, od tadu Robstown, eislo 117, zemtel dne 25. kvetna 1944, ve stall. 54 let. Do Jednoty ptistoupil dne 13. zati 1908. Certifikat A-6622 na $1,000.00.

Umrti eislo 3662. Ses. Klara Teplieek, zamestrianim hospodyne, od tadu Pokrok Rowena, eislo 49, zemtela dne 25. kvetna 1944, ye stall 74 let. Do Jednoty ptistoupila dne 8. prosince 1897. Certifikat eislo A-3076 na $1,000.00. tairti eislo 18, v Detskem Odboru. Bobby Joe Poboiil, od radu Hvezda Svobody, eislo 87, zemtel dne 13. dubna 1944. ye stall 2 let, nasledkem popaleni. Certifikat JS-178, — vyplaceno $400.00. Do Jednoty ptistoupil dne 22. eervence 1943.

Umrti cis. 19, v Detskem Odboru. Chas. Regmund, od kadu Anton Cermak, tislo 56, zeintel dne 13. kvetna 1944, nosledkem Ipadu s trucku.

Do Jednoty ptistoupil dne 18. tijna 1937. Certifikat cis. 1888 v doeasne ttide, vyplaceno $200.00.

Hlavni Uiadovna vyslovuje *dem pozristalYm nejhlubSi soustrast.

J. F. Chupick, taj. Hlay. ttadovny.

V Pelly, Texas.

Ctena redakce Vestniku! — ()pet se osmeluji napsat par tadkri. Chtela jsem psat uz davno, ale jak pczoruji, te ten nas Vestnik je stale piny to Hlavni ttadovny debaty. A co si asi my mall lide ci dleni o to debate mame myslet? No asi je jich vice nei ja, co si mysli, no Skoda, jsem jednou byla tak blahova a ptistoupila do nove jednoty a byt' by ne toho, '2e jsem v nove jednote uz tadu let, tak bych vystoupla. Neni to al tak moc hezke se hadat ve vetejnosti, tak prod, kc1.54 se zovete spolubratti, tak udela-li jeden di druhy nejakou chybu, tak si to mate mezi sebou po bratrsku vytidit.

Co se tYde noveho sestavovani Vestniku, aby byl polovici v anglicke fedi a polovici v deske fedi, no to se asi nam starYm elentun tak moc libit nebude, ne aspori mne. Nebude-li se mi novY Vestnik libit, tak dam vYpoved' a nebudu ho odbirat. Mrij nahled o Vestniku je takto, kdyi uz tech mladYch lidi je tak mnoho, co eesky dist neumeji di nechteji, tak at' je vydavan celY Vestnik v fedi anglicke a cely Vestnik v ledi deske a kdo chce Gist anglicky, tak at' si objedna anglicky Vestnik, a kdo chce Gist desky, tak at' si objedna eeskY. Aekoliv jsem zde v Texasu zrozena a stale 2iji mezi sarnYmi Amerikany, presto vgeeko jsem pinokrevna Leska, zristala jsem svemu narodu verna. Nebot' si east° zazpivarri: Texase, Texase, vlast ma a domov mrij. A Moravo, Moravenko mila z tebe pochazi chasa uSlechtila..

Jak se dtive rokovalo, e sjezd SPJST. by se mel odbYvat v Schulenburgu, Tex., tak jsem si svatosvate slibovala, no bude-li sjezd v Schulenburgu, tak Faninko pojedeS se take podivat na ty bratry, jak se budou asi dohadovat, ale

Ve stieclu, due 14. cervna 2e se bude sjezd cdbS-Tvat v Corpus Christi, tak tarn jai nejedu ant kdyby mi °section zlateho kozla, tak na nej nesednu a nejedu ani krok.

Jo, aby se tak Faninka nekde tam v Corpus Christi ztratila, anebo aby nine seZraly ryby, no to by mi jegte tak schazelo, no nemyslite?

Milt' pozdrav vSem etoucim meho dopisu.

Fanie Hamer.

V Houston, Texas.

Ctena redakce!

Prosim za uvetejneni tohoto dopisu ye Vestniku.

Cteni bratti a sestry delegati do dtrnacteho sjezdu naSi SPJST., vemte na vedomi, ze neni mo2no, by nedorozumeni mezi bratry Chu, pikem a Valeikem, mohlo se urovnat na sjezdu, na to easu nebude, ani to neni mono tam udelo,t. Za tim se bude muset jit do hlavni iitadovny db knih, kde je to vSe zapsano. Na to by mel byti vybran vYbor, kterY se vyzna v ptehliteni knih. Bratr Chupik a bratr Valeik by si vybrali jednoho a tito dva by si vybrali ttetiho a tento ttielennY vYbor by mel knihy pfehlednout a tyto chyby vynajit a urovnat, nebo by se mohlo stat, Ze bychom ztratili nase Charter. Co potom bychom delali, to kaZdY vite. Takove nechutne dopisy nejsou k dobru, ani nam nove eleny neziskaji Broth a sestry delegati, tato Jednota SPJST. je naSe, vote a moje a v'Sech naSich bratra a sester, tarn jsme vkci svoje penize ukladali s pevnym ptesvedeenim, Ze tam jsou dobte ulaeny, tak nag Jednotu hled'te zachovat no, to mravni , nrovni, na joke ji nagi zakladajici broth zaldZili.

S ptanim vSeho dobra a nspechu nagemu etrnactemu sjezdu, VaSe spolusestra, Rosalie HiavatY-Kampen.

V Sokolski Jednota ve Fort Worth, Texas.

Broth a sestry Sokoli a Sokolky! — V nedeli dne 18. cervna mame sokolskou schrizi ve 2 hod. odpoledne. Dostavte se vMchni, mame drildite jednani a budou piitomni nekteti bti. Sokolove z Dallas.

Pani SkraSkova, odpust'te ze nebyl u nas v patek nikdo Boma. Pkipravovaly jsme to se ses.

Milanovou trdchu na to naSi oslavu tadu na nedeli dne 11.; umyvaly jsme v sokolovne po- dlahy a co bylo potteba. NaSla jsem VO,'S listek a dekuji Vam. — Pani Peterkova, ptijedte na besedu. Zatim zdravim ct. redakci a vSechny etouci. — Panu Jos. Kolihovi, kediteli nem. odboru, dekuji za eek pro nem. bratra naSeho tadu cis. 154.

Anna Svitakova.

V NEMECKt VIBOJ ZAPOCAL NA LABL Nakladem Polish Research Centre v LondYne vySla publikace J. M. Winiewicze: Aims and Failures of the German New Order. Autor je znamenitY znalec nerneckych pornerii — byl dlouhe, leta Sefredaktorem poznariskeho deniku i ptedsedou velkopolskeho svazu novinatil — a Poznan byla vtdy jednou z nej yYznamnefSich bast obranneho boje zapadnich Slovant proti Nernciim. Winiewicz dovede proto tici mnoho zajimaveho o nemecke expansi na vYchod proti polabskYm Slovarram a pozdeji proti Polakam. Tato expanse vySla od Labe.

PolskY autor ukazuje, ae vSechny nemecke zeme na vYchod od teto teky maji kolonialni charakter. 6etnSuni citaty z nemecke literatury — a jsou mezi nimi cele desitky pramena z roka 1941-42 — ukazuje, jak nepevne se Nemci citili v posledni dobe na vYchode. Nemedti statistikove si byli dobte vedomi, Ze jejich narod pfekroeil biologickY vrchol sve moci. To vysvetluje zoufale nemecke pokusy o zajiSteni a zlepgeni posice nemeckeho naroda na vYchode zabranim slovanskYch zemi a nasilnou germanisaci jejich obyvatelstva. Nemecka narodnostni drZava na vYchode udriovala se jen umele podporovanim nemeckeho livlu jeclineene vysokymi subvencemi. Vaechna zbesilost germanisace v teto valce ma zadilet nemeckY npadek. V knize Winiewiszove je mno2stvi materialu o torn, jak Nemci se pokouSeji germanisovat zapadni east Polska, vklyt' i ted nemeckYch zakonn, vyhleSek a opati‘eni je velmi ptesvedeiva.

Ve stiedu, dne 14. eervna 1944.

VESTN 11C

Pi ijem od radu za misic kveten 1944. had Datum Za met.

1 2 4 5 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Om. fond

18 duben 216.81 19 kveten 8.63 23 kveten 368.21 19 kvet.

17.01 23 kvet., dub. 119.19 24 duben 83.38 18 kveten 233.08 23 bfez.

62.29 16 kvet.

34.08 17 duben 22.20 22 kvet, dub. 216.75 26 pfedpl.

5.02 29 zmen. cert.

22 dub. kvet. 74.41 15 duben 155.22 24 kveten 132.44 26 kvet.

33.78 24 kvet.

693.01 11 dub., kvet. 55.62 19 duben 106.84 29 duben 517.34 17 19 dub., kvet. 85.39

Fond na Nem. vydani_ Det. odbor odbor

14.10 .75 36.60 6.75 10.95 2.10 18.15 2.55 2.10 .15 26.40 .25 3.00 13.45 13.05 6.45 42.60 2.40 5.90 25.60

4.41 22.02 2.40 1.20 .20 6.30 .60 .50

.60 2.18 2.18

4.50

39.62 .60 .50 4.08 1.00

5.40

5.16 .50

22 9 kveten.

39.55 23 19 duben 216.76 24 15 zmen. cert.

24 duben 693.46 27 zmen. cert.

25 16 duben 309.59 27 22 duben 0.29 28 15 duben 681.45 29 23 dub.

629.37 26 kvet.

699.01 30 18 dub.

81.06 31 22 dub.

76.27 32 22 dub.

37.80 33 23 kvet.

214.73 34 19 dub., kvet. 54.13 35 16 duben 97.13 27 36. 10 dub., kvet. 285.04 37 22 kvet.

19.66 38 1 led.-bfez. 365.74 131.76 39 23 kvet.

40 17 29 40 24 kveten 474.18 60.09 41 17 kvet.

42 17 dub., kvet. 62.44 104.52 44 12 duben 118.41 45 30 dub.

444.31 47 22 dub.

29 kvet.

I 31.61 262.19 48 18 kvet.

49 17 dub.

104.28 64.09 50 12 kvet.

79.49 51 6 dub.

86.15 52 1 bfez.

30 dub., kvet. 172.30 53 8 dub., kvet. 13.50 54 22 dub., kvet. 468.95 55 9 dub., kvet. 160.60 56 2 bfez., dub. 286.61 39.25 57 10 dub.

109.99 58 22 kvet.

59 13 led.-kvet. 32.65 j 24.04 61 3 dub.

24.04 20 kvet.

65.17 62 23 unor 24 bfez., dub. 98.28 118.20 63 22 kvet.

40.96 64 18 dub.

62.54 65 22 kvet.

66 30 dub., kvet. 73.24 87 24 142.15 23 dub.

210.66 68 20 dub.

130.30 70 19 kvet.

1 42.67 71 15 dub, 114.52 72 23 kvet.

73 23 kvet.

'73.99 4.08 74 15 kvet.

75 22 dub.-derv. 68.55 76 16 dub.

73.88 77 16 bfez.

29.47

.45 11.25 .25 59.70 .50 26.85 7.35 41.05 122.55 66.15 7.05 2.85 3.15 17.80 2.35 10.95

10.41 57.05 17.92 38.08 29.54 29.94 31.32 4.26 18.02 5.54 1.00

18.30 2.25 22.00 9.60 .25

1.00 1.50

28.05 2.70 5.10 4.20 8.85 31.05 â–ş15.10 17.25 13.80 4.20 7.05 24.25 10.50

4.32 3.40 13.48 .60 12.74 21.30 7.00 1.50 5.04 10.08

25.50 7.15 37.25 2.25 11.25 4.00 1.20 1.20 5.85 14.70 16.35 3.00 3.30 2.10

10.30 9.22 32.40 1.90

6.45 16.05 11.42 1.50 7.20 5.58 12.60 7.95 2.40 7.65

4.20 16.10 124.36 .40 2.58

.40 .40 1.00 2.00 6.34 1.40 8.26 2.00

22 dub., kvet. 58.94 78 17 kvet.

27,77 80 26 kvet.

67.98 81. 18 dub., kvet. 251.44 83 11 bfez.

277.19 30 dub.

39.21 84 9 dub.

261.67 86 20 kvet.

77.09 87 23 dub.

108.58 29 kvet.

184.10 88 22 dub.

793.96 89 24 kvet.

97.77 90 16 kvet.

46 51 91 23 kvet.

202.40 200.75 3 dub.

92 27 dub.

375.45 93 19 kvet.

106.38 94 22 kvet.

140.18 95 23 kvet.

74.46 97 24 kvet.

94.49 98 '19 dub.

15.77 99 17 kvet.

27.01 100 lldub., kvet. 68.32 101 24 kvet.

48.75 102 11 kvet.

8.51 103 5 dub.

85.34 27 kvet.

42.22 105 24 kvet.

35.79 107 16 kvet.

159.81 110 20 kvet.

67.74 111 24 kvet., eery. 16.98 112 1(f kvet.

165.78 113 19 kvet.

10.17 115 26 kvet.

27.66 116 23 kvet.

48.65 117 1 dub.

26.72 30 kvet.

26.35 118 it dub.

11.80 27.24 30 kvet.

119 1 dub.

18.36 140.38 121 23 kvet.

122 20 kvet.

107.74 123 16 dub., kvet. 36.26 22.72 4 piledpl.

124 22 kvet.

4.45 125 19 kvet.

32.21 126 23 kvet.

85.26 24.56 128 16 kveten 129 15 kvet.

42.01 130 30 bfez., dub. 599.90 132 19 kvet.

8.98 153.95 133 19 dub.

69.68 135 II kvet.

18.34 136 10 dub.

5.84 137 10 kvet.

46.88 138 20 kvet.

51.62 139 29 dub.

25.81 140 29 kvet.

45.12 140 23 kvet.

44.45 141 23 kvet.

215.75 142 22 dub.

39.25 143 22 kvet.

11.75 144 23 kvet.

43.83 145 18 kvet.

112.01 146 23 kvet.

18.43 147 10 kvet.

382.79 148 24 dub.

151 17 kvet.

57.32 20 27.34 152 22 dub.

31.71 153 23 kvet.

216.93 154 20 dub.

155 24 btez., dub. 52.72 154.22 156 23 kvet.

7.79 158 18 kvet.

20 120.62 160 23 dub.

62.83 161 18 kvet.

22 38.54 162 16 kvet.

163 22 dub.,kvet. 100.47 71.76 164 26 kvet.

3.30 3.00 4.35 22.80 13.90 4.20 21.00 5.25 17.25 28.25 68.95 9.45 1.50 13.20 13.45 36.00 7.80 7.65 3.75 9.25 2.25 2.20 .90 2.70 .30 21.80 .90 2.10 22.20 5.70 9.65 05.00 1.35 4.00 2.85 .60 .60 3.00 4.05 4.75 6.90 5.55 3.50 .75 1.35 3.75 .90 5.10 84.50 .45 14.55 10.80 3.15 1.95 5.55 11.50 1.50 3.45 6.30 15.00 6.00 3.60 8.35 3.90 28.20 8.70 3.15 3.75 21.85 5.40 9.00 2.40 10.90 5.55 4.05 10.50 2.55

8trana 11.55 . 40 14.40 1.60 .40 20.09 5.53 35.20 .80 96.93 9.45 4.64 4.64 37.94 5.00 2.46 .60 1.20 1.10

22.24.

1.20 2.90 1.50

3.00 34.95

2.30 1.00 2.50 46.34 9.95 3.81 2.70 .60 2.82 2.20 1.10 2.60 .20 53.59 5.60 1.70 21.88 5.42 17.30 1.51 .40 3.10 31.58 1.40 .20 5.76 18.16 4.80 1.60 1.60 1.58

$20,297.36 1,783.17 1,211.47 $11.00 S bratrskYm pozdravem, R. A. UrbanovskY, neetnik.

V New York. (OTK.) Pralsky tisk hhisil 15. Anora piljezd dalSiho fi gskeho potentata na "inspekeni" cestu do sudetske kolonie. *Mice mladele Arthur Axmann se dostavil do Liberce, kde vykonal pfehlidku Hitlerovy mladele.

Calliham, Texas.

Ctena redakce! - Zda se, 'Ze sportim v Hlavni fItadovne neni konce a pokud tarn se nezavede potadek, mnoho naAincu se bude bat piistoupit, ba midete ztratit i stare eleny. Jsou tii hlavni sporne body. Prodej dobr*ch bond0 a koupeni za ne ApatnYch bonda a Apatne spekulace zeme v Rio Grande. VySettit, bylo-li to skutedne tak, byly-li bondy dobte prodane a za ne koupene Apatne, a pozemky, na ktere jsme ztratili. Did ty, ktefi v torn meli podil z nfadu a ne jim naposled jate stavet pomniky. Ted' zase bratr Valeik obviltuje bratra tajemnika za nesprivne zanegeni cen prodanych farem.

Zvolte vy ve velkYch spolcich tfielennY vStor a vytetfte, kdo ma pravdu a podle prawly se zachovejte. Tam je zbytedna, debata. To je jedinY spritynS, zpOsob. - Tteti, mit teditele nebo ne.

Bratfi, spolek je nil a ne Afedniku. V poslednim sjezde jsme zvolili sedm teditelfi a ti meli mit dohled na Hlavni tfadovnu. Jak jsem tomu ve sjezdu rozumel. Bylo-li nee° v nepotadku, feditele meli si svolat schfizi a pro jakou napravu pet z nich bylo, to platilo. 2ticInS/ sam o sale z nich nem& pravo rozkazovat. Oni meli pravo se schazet sami, a taky je to jediny rozumnSr zpOsob, maji dohliget na Hlavni tfadovnu a pro nes ji drlet, aby veci byly v pofadku.

Dejte bez dohledu tfadovnu, kde pfejde sta tisice pene'z. AC mne zde nekteti uznali za blazna, ale toho, moci si pomoct, bych neudelal. Kdy2 se yam teditele neosvedei, dejte tam druhe.

Frank Machart.

S bratrsidtm pozdravem, V Houston, Texas.

CtenSt br. Haisler, jen kratkou odpoved' Ti davam no, Tv0j dopis.

Tata se, prof mne nedat praci ye H. Cr. Tak ja Ti feknu, jak bych se zachovala, abyste pro pfipad vedeli, koho mate pied sebou.

Prvni, co bych si zakazala,ze nechci iadnYeh zachrtinc0, ja bych se za to stydela, ze mile druzi musi pomehat, ie nedovedu sama sve stanovisko obhajit. A take vidy piAi jen moje osobni nizory, ktere tak lehko nemenim a take nepapougkuji po jinYch a nepotfebuji ku psani mYch dopisu ladne druhe radce. V torn jsi br. na velikem omylu. Divim se Ti, ie mne mutes tak uralet. Via, v Pisme svatem take se povida, le podezfivani je veliky hfich, a z celeho Tveho dopisu neni nic jineho jen podeztivani. A prosim Te, JAY ma smysi Tvuj Nana, kde Dale, kdy byl podan dotaz na H. U. od Clena neb iadu, odpoved' pti gla pies Houston a podeova, - jako bypsina v2dy stejna sestra chom nemeli tajemnika H. t.

No tohle je ui koruna vti to chytrosti v naiem Vestniku, tomuto sjem se potadne zasma8panhelova. la. Zase to mina V OPRAVA: Dallas, Tex., 8. eervna 1944.

Bratfi a sestry: Ve elanku 144. oprav naich stanov, podanYch faciem dislo 84. Pokrok Dallas ve Vestniku 7. Cervna byl omylem zatazen Clanek, ktery byl ve schOzi na&eho tadu dne 21. kvetna zmenen a ma zniti takto: Clanek 144, OPRAVA: 61eni, ktefi pfistoupili k Jednote v pfivodni tilde "A" (dolivotni) plati ty same timrtni poplatky jako platili dne 1. ledna 1925, kdy tato tfida byla uzavfena, s vYjimkou itlev jim sjezdy odhlasovanYch. Obvykle Ctvrtletni poplatky na vydani Hlavni faadovny, dvacet pet centu etvrtletne neb jeden dollar roene jsou zruseny a po vejiti achto stanov v platnost placeny temito Cleny nebudou. Olen teto tfidy, ktery si pfeje odbirati Vestnik, plati na tento jeden dolar mane neb dvacet pet cent0 etvrtletne s poplatky, nmrtnimi. (Bude-li Vestnik stet mend, bude take merle platit.)

Po schOzi jsem musel zmenene elanky ptepisovat a asi jsem zaslal na Vestnik svazek 126 listu, kterY tuto opravu nemel; mel jsem jich pet, a chvital jsem s tim na poStu, aby se navrhy dostali do Vestniku jate ye sttedu dne 24. kvetna.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner.

Strana 8

VESTNIK

ttEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rod. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne a oznamky budtel adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in. the South.

TATINKOVI: Vim, to davat ze sve prate ohleba cele rodine, za to chci Ti podekovat aspori v teto hodine.

Na tu skrari Tvou ustaranou tisknu s laskou mladY ret, abys videl, jak jik umim starostem TvYin rozumet.

A ty dlane zmozolene hladim, libam jette vie, abys vedel, to jit citim, co neumim jette tic.

K. J. V /Cedele 18. eervna 1944 bude svatkem cote& Vdeene ditay vzpomenou na jejich peel a lasku a projevi jim svou vdeenost kytiCkou nebo vhodmita dareekem. Vedi nejlepe, co se pro tatinka asi hodi. Budou-li v rozpacich, povi jim maminka. Tatinkove i pies to povidani, ie to nemusi WI a ie si na to nepotrpi, budou z toho miti upilmnou radost a snad jim — kdo vi — neukapne take nejaki to slziata, kterou tak radi "vyeitaji" mamam. Koho by pak nepotegila vdanost a laska?

Viterstvi na obzoru. Tetka prate a utrpeni byly adelem celeho sveta v uplynulYch etytech letech. Neni to ani tak dlouha doba pro tak velke a historicke zmeny, jet se udaly. Mocne Nemecko dobylo koncem 1939 Polsko a bylo praveno vydati se na pochod proti katclemu, kterY by se postavil na odpor jeho dobyvadnYm choutkam. Ku konci roku 1940 vylo vitezem nad Evropou. Bylo skuteenym byt' jen doeasnYm "Herrenvolkem," ttebate utrpelo svoji prvni poratku v Bitve o Britanii. Koncem 1941 nastal obrat. Mind byli porateni pied Moskvou a nemecka armada utrpela take ztraty v ruske zime, na kterou nebyla ptipravena. Koncem 1942 byla situate apine zmenena. Stalingrad zhatil vtechny plany do budoucnosti. Ruda armada a armady SpojenYch narodil se rozrostly do obrovskych rozmera. Hitlerovi nezastalo nic jineho, net nadeje na kompromisni mir. A co v rote 1944? Situate pro Nemecko je beznadejna.

Sila jeho arrnad byla snitena neustalYmi atoky na vYchode a na jihu, jeho mesta a tovarny byly srovnavemy se zemi, teleznice a dalnice nieeny letectvem spojenYch •naroda, jet pted invisi Normandie zapodalo ofensivu v takovem rozmeru, jet se zdal byti jette pied kratkou dobou nemotinY. Den poeatku konce nemecke zwale nadetel dnem 6. der yna 1944 vysazenim spojeneckeho vojska v nekolika mistech v Normandli. jet je piirozenou branou do Francie.

Obrovska invase po moti i ye vzduchu setkala se s pinyin fispechem; spojenecke, vojska obsadila pruti pobiTE v 'AM 50 Mil, pronikla od tetehu do hloubky pevniny at 13 mil, razi ci cestu

pies poloostrov Cherbursky, podporovana jsouce letectvem a valeenymi jeZ sv-Tnai lekonosnSnn dely niei opevnena mista neptitele. Paciakova vojska v sile asi 60,000 mutt spuAtena byla na raznYch mistech v tYlu nacista, letci v ohromnem poetu niei teleznieni a silnieni dopravni linky v okruhu 50-100 mil od pobteti. Celkove tedeno, podatek invase do Hitlerovy evropske pevnosti zapoeal dobte a pokraduje nadejne. — V Italii pate. armada pronasleduje nemecke hordy a do pondelka t. tydne byla at 70 mil severne od Pima; dtletitY pkistav na Adrii — Pescara — o jehot dobyti pokoutela se osma briticka armada tadu mesici — padl v sobotu, kdy Berlin rozhlasem scleloval napor Rude armady na Kurilsky poloostrov u Finska — ad" Moskva — jak obyeejne pti zahajeni vettiho atoku vtdy dela — zpravu neponi nestvrzuje. Nejblitti doba ba tYdny ptinesou svetu zpravy dalekosahleho vYznamu i dosahu. Boje i ztraty budou take vYsledek, jak pteji si sta miliony lidu v celem svete — bude a musi byt jediny — poratka banditti a vraht. nemeckYch. Normandie, vyenivajici do Anglickeho Kane.lu naproti britskYm invasnim zakladnam, tvoti ptirozenou poloostrovni branu do Francie a spojeneeti velitele od poeatku povatovali ji za nejptiznivejti k zkizeni pobtetnich posic. Pobtetni baterie, skalnate meleiny a v nekterych mistech pruclke motske ptiboje tinily podateeni vysazovani vojska hodne hazardnim, avtak po ztizeni pobtetnich posic, spojenci byli s to vest ttoky o obou stranach poloostrova, jsouce v bocich chraneni moiem. CherburskY poloostrov ei stare, Normandie pronika mysy Hague a Barfleur do vzdalenosti pouhYch 88 mil od britskeho ostrova Wight. Poloostrov jest 70 mil dlouhY a od 25 do 60 mil tirokY s ptistavem Cherbourgem v severni tpiece. Postup do vnitrozemi od techto pobtetnich posic dosud jde site pomalu, net jde, ad Nemci kladou tuhY odpor a pwilaji na ohrotena mista posily. Le Havre leti 100 mil ve vzdutne care od Ptite pti Usti Sekvany a je druhYm nejvettim francouzskYrn ptistavem se 14 lodnimi baseny a osmi milemi doku. Mesto toto rozklada se na rovine s vyjimkou severu, kde zvedaji se nad sekvanskou zatokou srazne biehy. At do roku 1516 byla zde jenom rybakska vesnice. Pied valkou bylo Le Havre jedenactYm mestem francouzskYm co do velikosti, majic 165,000 obyvatela.

Vrcholna scena dramatu Belohorskeho. PlnYch dvou set petadvaceti dna od chvile, co doznel posledni smrtelnY chropot 8likovy gardy poblite Hvezdy na Bile Hoke, bylo zapotiebi, aby mohlo byti vyteeno posledni slovo bolestne tragedie. Dne 21. dervna 1621 dospelo drama tato sceny sve vrcholne. Toho dne klesla samostatnost eeske. do hrobu. Posledni z odbojnYch stava, ti, kteti svobodu svoji draze nezaplatili ut dtive vyhnanstvim nebo nasilnYm ptevratern vnittnim, byli zajimani a ureeni potupne smrti, "pro postrach tisicam." Rynk staromestsky mel byti pro vtecky veky, ptitti posvecen rudou krvi natich nejuptimnejtich srdci. Provedeni stratliveho aktu staromestske popravy, ureeneho po deltim otaleni a zmenach na pondelek 21. dervna 1621, sveteno bylo osvedeenYm rukam vladniho komisaie, knitete Lichtenttejna, kterY ut od podatku eervna jal se konati rozsahle a okazale ptipravy. Jak ani snad jinak motno nebylo, zapoeal knife s vojskem: sedm set mutt. jizdy piibylo do Prahy, aby rortitilo dosavadni posadku a tak easne z rana dne 17. dervna mohli ut tesati prattti poditi s okazalou stavbou leteni, na kterem se odehravati Mela etyti dny pozdeji scena bolestne tragidnosti.

Nekolik vYsttelti z dela na Pratskem hrade 21. eervna 1621, kdyt udekilo na staromestskem orloji 5 hodin rano, bylo znamenim k poodtku nejtriichlivejti tragedie, kterou kdy Staromestsky rynk videl. Dvacet sedm odsouzenYch k smrti se svYmi duchovnimi bylo shromadeno v mistnosti radnice, odkudt jit vedla jen jedina cesta — na leteni pod ostki Mydlatova merle.

Nebylo tu srdcervoucich vYstupt, jen tu a tam bylo slyteti zpev 44. a 71. talmu a tlumeny hovor duchovnich, potetujicich odsouzene pally v poslednich okamticich tivota. "To je heslo a na mne potadek — na g Pane Jetiti, smiluj se nad nami," iekl pan Jachym Ondtej 8lik, kdyt za-

Ve stPedu, dne 14. e'ervna 1944. slechl rally z hrad.skYch kusti. A v torn ji g ptichazeli cisarsti rychtAi.i a oznamovali, 2e se poelna hodina exekuce a ze kah4 . ma jiti jak bude volan. Za nekolik okamtikt hlas mestskeho rychtake pkerutil dusne ticho zvolanim jmena hrabete Slika. Neohrotene, s vztydenou hlavou — stejne jako vtichni jeho nasledovnici, vstoupil Slik na leteni, aby piijal svaj ortel. Budovec z Budova, Harant z PoMc, Kaplit ze levic, DvokeckY z Bile, Otta z Losu, Cernin z Chudenic (jedinY katolik), Konechlumsky z Konechlumi, Bohuslav z Michalovic, Koch= z Prachove, Stefek z Kolodej, JesenskY z Jesenneho, Kober z Kobertperku atd., znela jmena a bezprostkedni vykonani rozsudku. Tti pani, 7 rytitU a 17 mett'anti, z nicht 12 bylo z Prahy, tu polotilo tivot za adast v stavovskem povstani. Poprava za neustaleho rachotu bubrit byla skoneena. Tehot dne jette kat Mydlat po vykonani poslednich east krvaveho rozsudku, kdy rozetvrtil telo doktora lekatstvi Jesenskeho a vetkl je na kaly k etytem svetovYm stranam, sebral 12 ut'atYch hlav a ruce do dvou puten a dal se od syYch holomkti donesti na KamennY most, kde je ye zvlattnich teleznYch kotich dle rozkazu upevnil na dvou mosteckYch vetich.

Hlava 8likova byla na tadost vdovy brzo sriata a pohtbena s telem. Ostatnich 11 hlav pinYch 10 let tu budilo hrtizu Pratana. Dne 30. listopadu 1631 za saskeho vpaclu, byly za velike teasti lidu a 66 duchovnimi sriaty a pohtbeny na miste, dosud neznamem. "Neni zajiste v dejinach sttedoveku nikde toho pkikladu," pie elakovskY, "aby zpasobem tak dojemnYm a achvatnYm v kteremkoli narode byla oslavena pamatka mute, kteii za ptesvedeeni sve hrdinne zemieli, jak taint dne v mestech pratskYch se stalo velebnou tryznou, kterat prokazana ctihodnemu prachu poslednich Staroeechav Den 21. eervna neni uzavkenim lady °bed listopadove katastrofy roku 1620 — spite vstupni branou neptehledneho ketezu utrpeni, ktere odekavalo narod pod vladou belohorskeho viteze a jeho nastupcii. Piece vtak vira, ktera silila mueedniky v poslednich chvilich tivota, vira, ktere, povzbuzovala srdce tisicti emigrantil za hranicemi, vira, ktera utvrzovala hrstku ujatmeneho domaciho lidu, nemohla zastati bez kladneho vYsleciku. Cesky narod i pies toto utrpeni se ptenesl a wastal narodem velke tradice, velke kultury, narodem tivelne touhy po vlastnim byti. "Budit vernY at do smrti a damt' korunu tivota." Timto citatem z Pisma svateho (Zjev. 2, 10) je zahajeno-soudobe lieeni starom'estske popravy od oditeho svedka. Sedmadvacet deskych pant je pak tu dakazem pravdivosti techto slov. Zustali verni svemu ptesvedeeni,svemu eetstvi a praviim eeskeho naroda at do posledniho dechu a vlastni krvi zpeeetili svou neohrotenou viru. Pkijali slavu Botich mueednikil deskYch a trnova koruna utrpeni, ktera 1pela na hlave celeho naroda, posilila ho vnittne a nedala mu zahynouti. Nezlomna vira v tivot deskeho naroda, ktera se v nejtektich dobach tolik osveddila, pro kterou bylo nekdy nutno obetovati i jmeni, to nejdrattl pozemske, ano i tivoty,, byla a zustane provtdy nejcennejti jeho statkem. Proti Hitlerovi dnes nebojuji eetti pani, net tapas za svobodu je bojem nas vtech a proto nebude Staromestskeho namesti.

Dnes ut nepotiebujeme symbol mueednika z roku 1621; mame ptilit mnoho ubitYch a zmrzadenYch v koncentraenich taborech. Vyhrajeme, nezapomeneme-li, prod eetti pani prohrali na Bile Hoke a museli jit na Staromestske popravitte.

CtenYm dopisovatelum. Nekolik deltich dopisa dornoila nem potta v aterY rano, pro net ale mista nebylo. Ptitti eislo Vestniku vyjde v pravidelnY den a bude to 'Oslo sjezdove. Zdar XIV. sjezdu SPJST.!

V Rae Svornost Jihu, elslo 15., Buckholts, Texas.

Mill bratti a sestry!

Jelikot deft' zamezil odbYvani pravidelne schaze dne 11. eervna, schaze jest odlotena na 1:30 hod. odpol. v nedeli 18. derma. Jest nutne, aby se elenstvo setlo cltiv net obyeejne, nebct' bude take odbyvana i schaze RVOS. Se sesterskYm pozdravem, Hilda Brti'Sova, tai.

Ve sdedu, dne 14. eer yna 1944.

Krajan Ant. Fojtakk pti gel na duletitY vynalez, je2 ugetri sta pracovnich hodin a tea mnoho vydani pki budovani letadel. Tuto zpravu phnesl 6asopis "Interceptor," vydavanY pro zamestnance v dallaske tovarne na stavbu letadel, z nej2 eerpame tuto peknou zpravu. Krajan Ant. Fojtatek je syn mantela Fojta'Skovych z Rogers znamit a velmi schopne, dopisovatelka a spolkova pracovnice sestra Kamila Fojtatkova je mu nevlastni matkou — jevil jit od sveho detstvi velkou zalibu v strojnictvi, pro ktere mei z yld'atni nadani a na svaj vynalez pHSel a zdokonalil jej ve strojirny dallaskeho zdvodu D. M. C., v ktere pracuje jit pies prildruheho roku. Vedouci tovarny uclavaji, ze podobne nadini, jake pan Fojtatek vymyslil, neni motno nikde dostati a proto mu byli, vaemotne napomocni k uskuteeneni jeho vynalezu. JakY je to vynalez? Pan Fojtakk pracuje v onom zavocie v oddeleni 43 s posadkou, jet se zabYva. kyslikem (oxygenem). Behem poeateeni doby ptemyAlivY krajan ptiSel na napad, jak by motno bylo rychle zastaviti trubici napinenou tekutinou nebo plynem, jet se naleza na jakemkoli, deba i neptistupnem miste. Jeho vynalez portistava s rueniho ptistroje, jimt mono zaSrouboVati trubici ye minutd.ch a to piimo na miste, kde se trubice nalezaji. Az dosud pro-. vedeni teto prate vytadovalo rtdy, nekolika hodin dasu. PtedevAim bYvalo &five nutno zacpati nebo zakoubovati trubici, jakYch je v letadle velmi mnoho, tato pak musila bYti vyjmuta ze sve o mista a odnesena do strojirny, kde se teprve na ni provedla oprava. Nyni Fojtaala y vynalez, malt' ptistroj a troubovaci kliC, urnotni ucpati nebo spraviti rouru kdekoli, tteba i na nejneptistupnej gm miste. Gratulujeme panu Ant. Fojtagkovi i jeho rodietim, jsme na nej oprav-nene hrdi, nebot' jeho vynalez pkispel k urychleni prate pki stavbe letouna a utetti sta pracovnich hodin.

Nak zeme je dnes zamestnana v nejvetaim zapasu za, svobodu mirodu v historii sveta, ve kterem mime i my na domaci fronte dlenatich nejlepiich sil pomahati. Zfistaneme-li v bojich tech stranou, anebo vykoname-li svoji povinnost pouze liknave a polovieate, prohietime se tim nejen vnci vojinum, kith jsou ochotni polotiti a mnozi z nich uz poiotili ph zapasu tam sve iivoty, ntbri i vifei strYm (Mem a i sami sobe Habsburkove kradli jako piitomne nacistieti banditi. Toho mesice, kdy poprava deskYch pana byla vykonana, cisat Ferdinand, vlastne jeho konfiskaeni komise, prohlasila zabaveni statkii 658 tlechtickYch majitelri pozemku z celku 728, jicht jmena byla v seznamu °MaiovanYch. Nektere z nejvybranejtich statku yzatYch odbojnikam cisat podrtel pro habsburskou rodinu, jine rozdelil mezi sve oblibence.

Albrecht, hrabe z Wallensteinu nebo jednoho easu vrchni velitel Ferdinandovy arma,dy proti Gustavu Adolfovi, byl s to "koupiti" si gedesat zabavenYch statka ohromne ceny. Ze vSecii tlechtica sveta oni v Rakousku men snad nejmene davodu chlubit se s yYmi ptedky, cot vileate platilo o Alechte, ktera pkitla do oech v sedmnactern stoleti. Nati etenati — ti starti a do tato nova vlasti ptistehovali — budou se pamatovat na jmena rodin jako Metternichoye, Wallisove, Gallasove, Buguozove, Lichtensteinove, Huertove, Colloredove atd. — jmena znadici ptivod tpanelskS7, italskY, nemeckY a walloonskY. Byli to cizinci, obohaceni majetkern urvanYm Ceske tlechte, kteti se obklopili cizimi atedniky a kteti zachazeli s domacim dem s opovrienim a nestydatosti vitezt. Jejich zamky tvotily v mnoha ptipadech jadro nemeckeho osadnictva, jet pozdejr ohrotovalo pohltiti narod. Nektere z techto nemeckych "ostrova" nebo osad, ktere byly, poloteny dale v vnitrozemi, byly v Cas poeeateny domacim obyvatelstvem, ale nikoli tak osady na pornezi. Tyto nejen uchovaly jazykove a narodnostni charakteristiky majitela, ale snatily se dokonce ponemeovati mistni lid, jen ptichazel s nimi do styku. Cizaeti majitele nejleptich pozemkt v eeskYch zemich till rozmatile, utraceli hrozne penize v Patiti, Vidni, Berline, svetovYch laznieh, aC na svYch statcich zemedelskYch delni/cam platili tebracky (25-30 krejcara clenne).

Paul Francove za roboty byli hulvati — surovci,

VESTNIK pangti 1.11:ednici nafoukanci, foiti a hajni byli schopni ztiouci stakenku pro nedovolene sbirani lesnich ploda (jahody, houby, maliny, boruvky) sucheho roSti, jet sbiralo se v lesich, vazalo do nose, jit takova chudobna babieka domt nesla na zadech. StraSna ktivda kradete pozemku cizaky odeinena byla po osvobozeni stare vlasti a ustaveni Csl. republiky. Byla odeinena — eestne. Narodni Shromatcleni odhlasovalo t. zv. zakon Pozemkove reformy — jimt ptevzata pada tlechty za pkimetenou penetni nahradu a jen majetek panovnickeho dvora byl pfeyzat bezplatne. Zabrane pozemky ptedany byly bezzemkam na dlouholete splatky, parcely panskYch lestit ptideleny obcim a osadam. Pozemkova reforma Oeskoslovenska byla dobrodinim chudaimu lidu a sloutila za ptiklad statism jinym. Prase v tyto dny hlateno bylo tiskem, ze polska, vlada v exilu (LondYne) zamYali provesti pozemkovou reformu — ovtem, as budou Germani porateni a Polska osvobozena.

"Nage navgtevy. V pondeli min. tYcine k vederu zastavili ve West bratti z Temple: Ed. L. Marek s mantelkou a dceruSkou a Karel Navratil. Vraceli se z Denton, Tex., kde sleena Markova graduovala z dive'. kolleje a rodiee byli graduaenim obtadam ptitomni a na to si ji odvezli domt. Bylo nam zvidatnim potetenim si pohovotit se starYmi ptateli a osvecieenYmi pracovniky v kadach SPJST. — V aterY tehot tYclne pfekvapil nas navttevou zrovna v dobe expedice nateho Vestniku tajemnik HI. bratr. John F. Chupick, vracejic se domu z testy do Dallas. Mel v tiskarne nekolik veci k vyfizeni a take s potadatelem organu mei poradu s ohledem na razne tiskove potteby pro blitici se sjezd. "Mb, nas kratai navtteva br. tajemnika, jen po vykizeni zaletitosti spechal domti. — V sobotu rano — do detice v min: tYclnu — pfekvapil nas navatevou br. F. M. Vajdak ze Snook, Tex. Dojel do West v soukrome zaletitosti a potteboval od nas jiste informace, jen jsme mu pteochotne dali. Bratr Vajdak yypada stale stejne — zdravY, pinY tivota, kulat'onditY a v nejlepaim humoru. Vede pH Snook hostinskou tivnost a pravil, ze na teZkosti s nedostatkem pottebneho zboti a piveeka — cot je dnetkem po cele zemi — dati se mu dobte. Odnatel od nas pozdrav jeho dobre tenutce a zruene dopisovatelce do nateho organu — sestke Marii Vajdalcove. — Telefonicka zprava z Ennis v nedeli odpoledne sdelila pokadateli, ze u dcery a tete mantelt Karel ZaludkovYch dostali trvalou navatevu v podobe prvorozeneho bejbinka, hezkeho deveatka. Rodieka i novorozene ze zdravi, tatinek St'asten a dada s babielcou pochopitelne rovnet velmi poteSeni a s gratulaci K. 2aludkovSrm pohotovi.

Lidova povest zahy po bitve u Lipan umistila zbytky taborskeho vojska do nitra hory Blanika. U mesteeka Louriovic v okoli mesta Vlatime jsou vedle sebe dva vrchy, oba "Blanik" keeene.

Na vytti velkem Blaniku (pies 1,800 stop vysokern) staval citeveny hrad, majetek krala y. To je ona bajedna hora deske povesti. Alois Jirasek v knize "Stare povesti Ceske" pravi: "Podobne se vypravuje o vrchu Otkbbrhu, mili vYchodne od Podebrad, o lesnate hoke Turovu u Hronova na Nachodsku, o Bile Hoke a j. Podobne povesti jsou i jinde. Tak ye Francii a v Nemecku o Karlu Velikem, v Nemcich o Fridrichovi Rudobradem. Polaci vypravuji o vojsku, jet spi v Babi hote, tat o vojsku Boleslava Velikeho, spicim v Tatrach. Take ye Slersku a na Litve je podobnd povest. Zda se, ze privod vtech techto povesti je na vYchode, v Asii, odkud se za ktitovYch valek roz gitily na zapad." Blanik zmenil sve vnittni hosty jette dvakrate. Po bitve halohorske umisteno v Blaniku vojsko svatovaciavske, a v dobe obrozeni r. 1799 vydal V. M. Kramerius v pratskom svem slavnem nakladatelstvi kratochvilnou knihu "Zdenek ze Zasmuku se syYmi tovaryti aneb Rytiti v Blanickem vrchu zavteni." Kramerius pokidil yypravoyani to podle ciziho vzoru, ale kniha se libila, a tim take v lidu sloueeny ptihody Zderika Zasmuckeho s povesti o BlanickYch rytIiich. Latky; Krameriovou knihou zobecnele, util V. K. Klicpera ke svetzname divadelni hie "Blanik," a patriarcha Oeskeho loutkaistvi Matej Kopeck dopomohl popularite.

Zderikovi ze Zasnubn jette

Strana 9 Genialne rorteSil blanickou povest zakladatel moderni Ceske hudby Bedtich Smetana,. Cyklus *mfonickych basni vlast," vrchol symfomcke tvorby Smetanovy, je zakoneen 'Sestou basni "Blanik." V ptedchozi pate basni "Tabor" Smetana dle svYch vlastnich slov liei "pevnou vali, vitezne boje, stalost a vytrvalost a t yrdotijnou neastupnost, vteobecne slavu a chvalu husitskYch boja a nezlomnost povahy Husitii."

Zavereena baseri "Blanik" die slov SinetanovYch — "je pokraeovani pkedetle skladby. Po piemoten1 rekri husitskYch skryli se tito v Blaniku a dekaji v tetkem spanku na okamtik, kdy vlasti mail prfjiti na pomoc. Proto ten samY motiv, jako v "Taboke," slouti v Blaniku za podklad stavby: velebna piseri husitska "Kdo jste boti bojovnici." Na podkladu teto melodie, tohoto husitskeho principu (zasady), se vyvine vzkiiseni narodu deskeho, budouci Atesti a slava. Smetana ze zaveru pisne "ze koneene s Nim vtdycky zvitezite" pfechazzi ve vitezny hymnus v podobe pochodu, kterYm skladba a cela. "Ma, Vlast" konel. Podle Smetanovy symfonicke basne tudit nezachrani vlast nejaci legendarni boj ovnici, nYlart husitska zasada: ryzi demokracie, pevna vale, nezlorrmY charakter. Je to hudebne 'Teen° to, co president Osvoboditel Masaryk kekl roku 1918 pki vstupu na ptidu osvobozene vlasti v Tabote: "Tabor je no:6 program!"

V Best let od kvetnove mobilisace v eskoslovensku. Rok 1938 tije nesmazatelne vryt do vzpominek katdeho amer. Lechoslovaka. nas bude od neho delit jette vetsf dasorY odstup net dnes, pak teprve budeme miti patrne dost klidu, abychom si uvedomili, '2e snad tadnY z poeetne rodiny narodri nemel ye sve historli rok podobne napine jako rok 1938 v historii eskoslovenska. Uz povaha udalosti, jak se v pomerne kratkera tidobi sebehly, jasne napovida, ze jsou to piedevtim Csl. vojaci v cizine, kteti ojedinelY vYvoj Csl. veci protivaji nejsilneji.

Zvlattnosti techto uddlosti je okolnost, ze v rozpeti nekolika maimu pro gli ridobim nejvetgiho rozmachu, shy a ttestf, aby pak byli v zaWe' srateni, bez vlastni viny, do nejhlubti a nej-. sraznejti propasti zkazy. Shodou okolnosti praye v techto dnech se objevila ve svetovem tisku zprava americkeho niadu pro vedeni hospodat ske valky, jet vypoditava vYti lupu, jehot se Nemecko dopustilo v obsazene Evrope. Pokud se tato zprava tYka uchvaceni vojenskeho materialu v Oeskoslovensku, mluvi o hodnotach ve stamilionech britskYch liber Aterlinkri a dosvedduje, ze tam Mind ukofistili pies milion ptSek, 160,000 kulometU, 1500 letadel, 3000 polnich del a minometu a biliony kusu vtech druhri stieliva. A tak tato zprava i kdy na pohled nema nic spoleeneho s datem a uddlosti, jit wzpominame, je piece jednim z mnoha padnYch dakaza, te mobilisace provedena v kvetnu roku 1938 nebyla ani prazdnYm gestem, ani vojenskou poaetilosti, ani vYkkikem zoufalstvi, ale bezpednym mocenskYm einem stall, kterY svoji obranu po strance materialni i moralni dlouho a poctive ptipravoval. V otazce nebezpedi jet vyplYvalo ze sousedstvi s mocnosti tak neklidnou a rozpinavou jako Nernecko, byli Oechoslovac' cluslednYmi a praktickYmi realisty. President Republiky 6eskoslovenske, vlada, cele statni ztizeni a jeho vYkonne organy na jedne strane, a narod od prvniho mute a teny at k poslednimu Akolaku na druhe strane, byli svYch skutcich i postoji jedinYm a bezpednYm zosobnenim volani, jet se stalo velikYm heslem onech bohatYrskYch dna: "VCas potteby vojaky budeme ivgichni." Pravda, V republice nebylo tehpoldiku nebo jasani krvetiznida vYch valeenika, ale nebylo take ustra genca a ten kdo se jako jeden z tech statisica, kteki toho dne nastupovall, dival do tvati lidu kolem sebe, vial tam odhodlani, viru a pochopeni pro velikost okamtiku. Mluvime o tenach a o matkach. jestlite tehda byl nastup nevidanYch mas proveden v easovem zlomku s aspechem, pak v tato skutednosti se obrati duch a pochopeni Csl. ten. Nastupovalo se neprodlene, a tak rychle jak a kde toho ktereho ptislu gnika armady zastihla zprava, ze byl povolan do zbrane.

wesingg=rm,„, v ,, ,

Ve stredu, dne 14. C'eryna

VESTNIK

Strana 10 «.141:~ope.*...k4.0.4A4m:

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS MVOMAYA-4, OnA,4:404W armr= MttEK GRADUATED 20 YEARS AGO FROM CZECH UNIVERSITY NOW CLOSED June 7, 1944, is in a different era for Prague, Czechoslovakia, than was June, 1924: Today the city is under the rule of the Nazis. Its people are oppressed. Its historic universities, whose students were murdered by the Nazis on November 17, 1939, are closed.

But just twenty years ago today the Prague universities, then free, were far from closed, for it was graduation day for many of their students. Among those at Charles University receiving doctor of philosophy degrees was one who was to come two years later to teach at The University of Texas — Dr. Eduard Mieek.

His mother and youngest brother were present when he received his degree. Today he has not received word of them in four years.

Dr. Meek, who was born in Frydek, Czechoslovakia, had previously studied in the University of Prague, Kings' College in England, and the school of Slavonic Languages in the University of London. Coming to America soon after receiving his degree, he went first to the University of Chicago, but came to The University of Texas in 1926 to teach Czech. Now, as chairman of the Department of Slavonic Languages, he teaches four' courses in the Russian language and one in Czech literature.

Texas attracted him, he says, because of an uncle on his father's side who had been among the Texas pioneers This uncle's stories of Texas, told by Dr. Mieek's mother, made him want to visit the state. The visit, of course, turned out to be a permanent residence, except for a trip back to Czechoslovakia in 1930.

Since coming to the United States, Dr. Mi'dek, who is a member of the American Association of University Professors and is listed in the Dir6ctory of American Scholars, has written two books, "Spirit of American Education" and "America's Learning."

His main interests now are books and Slavonic languages, folklore, and the promotion of beneficient cultural relations between the United States and Czechoslovakia, and the United States and Russia, where he lived for two years. Considered an expert in the Slavonic field, he speaks and reads in Czech, Russian, English, Polish, and German.

International Students Day, November 17, has a special meaning for Dr. Mieek. It commemorates the murder in 1939 by the Nazis of the students of his and other Czech universities because of their spirited opposition to Hitler's movement.

Today, Dr. Mieek will spend quite differently from the way he spent it twenty years ago. He will meet his classes, the students of which he considers his "family" now. And he has received a sort of anniversary gift in the invasion of his people and his native land.

V JUST THINKING

By Bessie Bubenik We have been told many, many times that we are indifferent toward our Slavonic Benevolent Order of the State of Texas. That we show no interest in the welfare of our great Order. Why, is this, you ask.

Perhaps, one of the chief reasons for this is — those of us who read in Czech as well as in English do not think much of the squabbling among our older members who as the saying goes should know better. They should be a guidance to us — so that we might understand the meaning of true brotherhood. But can you blame us for turning our heads in the opposite direction when we read the crisp, unbrotherly

•=mwsr4s========m01111•111 All contributions, correspondence of Ledge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Edits"

by Saturday.

TNI

:OnnAA-Z4X4Vo.

letters of some of our members? Perhaps, we should try to explain to them that bickering is not the prop er attitude to take, but most of us hate to question the ability of our elders. * * * Most of us are broadminded enough to know that all human beings make mistakes. There has never been a perfect human being yet; and, I doubt that there ever will be one. If some of us do not like the other fellow — would it not be wiser to air our feelings in private instead of through our Organ? You may say .. that's why we have our organ. I don't think so.

I believe that our organ should serve the purpose of informing the public and its members as to the beneficial work carried on by our organization. If our membership is to grow in strength — we must grow more broadminded, respect the feelings of the other members and above all be tolerant. Our Order does not stand for jealous bickering. That is not the purpose for which it was organized. It always has stood for brotherhood, mutual benefits, sympathy and kindly understanding. Those were the principle ideals of our leaders who organized our Order almost fifty years ago. * * * The invasion has started and it is up to us here at home to make it a success. As all of you know the Fifth War Loan Drive is on. The sixteen billion quota will have to be raised before we can hope to win this war with a lesser loss of our fighting men. It is called the Victory War Bond Drive and means exactly what it says. Our Government is not asking us to give our money — it ask us to loan it. Some of us can loan more then others, but all of us will have to pitch in in some way.

• * * There is too much loose talk concerning the movements of our armed forces. Some people seem to know all there is to tell. I, sometimes wonder where they receive all of this information. Some spill the beans without thinking very far ahead. We have been at war long enough and should realize that the safety of our men depends on how well we keep our mouth shut no matter how much it hurts us to do so. Sure, all of us are human. All of us want to praise our special men in service, but to praise them, we do not have to go ahead and spill vital information.

It is very foolish to write all the details about the whereabouts of your loved ones. We have far too many Nazi agents in this'country. For your brother's safety do not give him away.

Do not ask any editor to be responsible or get angry because he does not publish certain information which you may have written. If he did not publish certain parts of your letter — he may have had a reason. I am not trying to preach, but I have seen quite a large portion of our country and am old enough to know what is vital information. When you write a letter to this paper or any other bear this in mind.

YOUR FRIENDS read the papers. Okay — so does a spy and they really know how to piece bits of information together. Why? Because since the First World War they have been taught how to do this kind of work. Our enemies have been preparing for this war for many years for they Wanted to be supreme and for a while it appeared that they were. They prepared their plans very carefully. Let us not kid ourselves. Our enemies are still strong and many lives will be lost before we will win. But if we talk too freely — more boys will die or come home crippled.

Today, we are stronger and more powerful then the enemy. We are sure of success. Some of us are too sure and get careless along the way. Let us take the safety of our service men

."fi-Y MOMOYA.

-

-44-Y631O

into consideration and keep our mouths shut for good until victory is won.

Uncle Sam needs all the scrap paper he can get. Save yours. It is very vital to victory. More and more men are sent overseas and these must be fed and medical aid must go with them.

Save all waste paper and save the lives of many men.

V Dallas, Texas.

Dear Vestnik Readers, Just dropping in a few lines and to say hello.

We went to Ennis, Texas, Sunday and visited with my uncle Janou gek. I had lots of fun and he was very nice to us. We also visited with the Vrla's and saw J. Kudrna over there.

I passed to the low 9th grade and my brother passed to the low 10th, he is going to high school next term. I am going to summer school this summer to make myself a little stronger in last years work.

It is raining today again and if it keeps on, it will bring harm to the crops.

It looks like all of the Vestnik readers have slaked up in their writing to the Vestnik. Come on, step it up!

Don't want my letter to get too long, so I'll stop right here. So long, good luck and God bless you all.

Jerry Hotek.

A Vestnik reader, Schulenburg, Texas.

Dear Vestnik Readers, I decided again to write in the Vestnik, and I was very glad to see my previous letter in the Vestnik.

I saw Darlyn Rektotik's letter in the Vestnik and I was surprised to see it.

The Vestnik letters are increasing more and More every time. I hope there will be a lot more letters published.

Everyone writes to the Vestnik telling he likes some sports. I do too. The sports I like are fishing and dancing.

People around here are chopping cotton. I am chopping at my uncle.

It was raining here a lot, but it, ddidn't hail here, only a little between the rain and wind.

Aileen Estetak, do you have Willie A. Morris' address? If you do, please send it to me.

Lorene Trlica, Darlyn Rektokik and Henrietta Hermis, come on and write to the Vestnik, as we are in the same grades.

I will sign this letter off, so the other readers can have their letters published also.

Evelyn eada, A Vestnik reader, Schulenburg, Texas, R. R. 5.

V Stamford, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. If this letter is printed, I shall write as often as I can.

I am a little Czech girl, nine years of age, my birthday is October 18. My school was out May 19. Boy, am I glad. I am in the 5th grade.

I have two brothers and two sisters. One of my sisters is in the Coast Guard, SPARS. The other of my sisters is married. She has a little boy. He is year and 8 months old. The two of my brothers are at home helping dad to farm the farm.

I cannot write Czech, but I can read.

I am taking piano music and am in the second grade We have nice victory gardens this year, our peas and potatoes are ready, our beans will be Lilly G. Neuman. ready, soon.

V Puzzled husband: "My shaving brush is very stiff. I wonder what's wrong with it?"

Wife: "I don't know. It was nice and soft when I painted the bird cage yesterday."

ve sttedu, dne 14. 'eel-ma 1944.

Victoria, Texas.

Dear Friends and Readers, So many of our friends have suggested to me that I write again to the Vestnik and I wish to thank them all for their compliments, especial" ly Mrs. S. P. StudnienY, for his kind comments in his letter appearing in the Vestnik some months ago.

I came back, after an absence of almost two years, to my, home state of Texas in December 1943, and it has pleased me endlessly to see all the familiar faces and scenes, but unfortunately I am bidding them all farewell again, as we are once more "California bound," this time to Riverside, California, about 52 miles from Los Angeles, on the edge of the desert. I say "we", as Col. Ldikar has been back in Houston on a 20-day leave after ten months in the Aleutians and Alaska and we are traveling back with him.

May I again make a plea for the Red Cross?

The supervisors at the Houston Heights Branch (surgical dressings) asked that all workers contact the members of their churches, Sunday School and various clubs organizations and ask for volunteers, as the quotas for all branches have been incereased and more volunteers were needed each day. As an example: The Heights Unit had its quota increased from 1240 dressings to 2840 dressings a day and it has been hard to meet its daily quota because of lack of sufficient volunteers. For the month of April it was nine thousand dressings short!

Won't all of you, who can, spare two or three hours a week, at the least, for your unit and help make these vitally necessary dressings for – the wounded?

All you need is a white covering for your hair and a white dress. If you don't have a white dress, a white shirt of your husband's, brother's, or father's will do. And don't forget to remove your fingernail polish!

The need is great and imperative — won't you report to your Red Cross Unit this week and help?

Sincerely, Mrs. A. A. Laikar.

V Caldwell, Texas.

Dear Vestnik Readers, I decided to come with few lines to our Vestnik. I have been reading all the.letters in the past.

I am very busy chopping cotton. These rains we have been having lately caused grass to outgrow cotton and it is a very tough chopping.

My uncle, Pvt. Frank R. Shimek is now stationed in Oahu, Hawaii. He likes it very well over there, and that he has met a number of very interesting people. A number of local boys that were on the Italian front have come home on a furlough, and good many are on the way home as the rumors have it.

Evelyn oada, Evelyn Macha and Lorene Trlica do write to the Vestnik again. I really enjoy reading your letters. How about you sailors, marines, soldiers and rest of you in the armed forces, let's have your letters. The more the better.

May God bless and watch over our boys in the armed forces and bring them victory soon.

Should there be anyone who would care to write to me, please do so. I remain, Lydia Marek.

V Vernon, Texas.

I just got through reading all the letters and I sure did enejoy them all, Our school was let out on May 19th. I am glad it's out, - but I sure do miss all of my friends that I had in school. My favorite classmates are Jeanette Barnes and Joyce Perry.

On the last week of school our class was honored with a party and a wiener roast.

Everyone writes about their relatives, friends, etc. in the service. My brother isn't old enough to join the armed forces yet, but I have quite a few cousins in the service. I will not list all of their names because it would take quite a bit of space. Two of my cousins were here on a furlough. They are Pvt. George A. Koening from Camp Shelby, Miss. Pvt. John A. Wasek, who is cn his way to Arkansas now. I

VESTNiK was glad to see them both.

My favorite sport is volleyball. My hobby is collecting pictures of movie stars. I already have forty-six pictures of them and will try to get all I can find.

I must bring this to a close, and you readers don't forget to drop in with few lines now and then. Especially you Mrs. Luther Joe Pybus, Julie MatuS, and Henrietta Ermis, I enjoy reading all of your letters. May God bless you all.

Agnes Jokel.

A reader, V Dallas, Texas.

Dear Vestnik Readers, There isn't too much to write about this time.

However, I will drop a few lines and say hello.

School vacation is almost here just two more days. Our school has been having exams till today, tomorrow we have a holiday, and Friday we get our report cards. Pleasant vacation to all Vestnik readers. Do not forget to write to the Vestnik all during summer.

Lucy Milnar of Hallettsville, Texas, I Will be looking forward to seeing your letters in the Vestnik, and I know I, and the rest of the Vestnik readers will enjoy them very much.

I have been saving my money, and I have just bought a $18.75 war bond, and I hope to be able to buy, another before school starts again next September. I see that my letter is getting rather long, so I'd better end now. Good Luck to All! A Vestnik reader of Dallas, Texas, Jerry James Hogek.

V Pierce, Texas.

Dear Readers, This is my second letter in this paper, and I hope the wastepaper basket doesn't get this letter.

Well, school is out. I'm glad, but I won't get to see my friends as often.

I live on a farm and it looks as if our crops won't grow if it keeps on raining. We have been getting lot of rain lately.

I am a Czech girl. I know how to speak Czech, but I don't know how to read very much.

If anyone would like to write to me, my address is Gayleen Huberiak, Box 92, Pierce, Tex. I have one brother in the Navy. His name is Jerome R. Huberiak. He is a seaman first class, and is acting as a petty officer. He is stationed at Cudahy Field, Corpus Christi, Texas. I have many friends, counsins and uncles in the armed forces.

Well, I think I have written enough for this time. A reader, Gayleen Huberiak.

V Bellville, Texas.

Dearest Vestnik Readers and Writers, It is already quite a while since I have written to this dear paper, so tonite I will spare a few moments and write a few lines. Come on girls and boys, what's wrong with all of you?

Why don't you all write oftener? Also you soldiers, sailors and marines, why don't you all write, your letters are just interesting to read.

Tonite it is raining again. Gosh! looks like it wants to rain all the time. It could stay fair for a couple of weeks. We have lots of cotton to chop. And gee, the grass will be really waving at a person when he passes the field.

My brother Franklin is back at his work after having his arm strained and a bone cracked.

He had the misfortune of doing that while playing volley ball at school. He still goes to school. He is thirteen years of age.

Miss Mary Balcar, what is wrong with you that you don't write?

I must bring my letter to a close and leave space for other writers. If anyone cares to write to me, do so, I will answer every letter and card that I receive. My address is Bellville, Texas. So may God Bless you all.

Ruth Marie Sisa, Rt. 1.

V Doctor: "Stick out your tongue."

Professor: "Very well."

Doctor: "It looks all right, but why the postage stamp on it?"

Profess or; "So that's where I left it?"

Strana 11 CZECH WITHOUT FEARS AND TEARS An Introducition to a Friendly Language.

By Dr. H. Kraus.

Is Czech difficult? Some weeks ago this question caused quite a storm in a neigboring tea-cup, and although the rather fierce rumblings have now died away, I feel that any moment they may again be heard if the issue is raised once more. Nevertheless, I do raise it once more, chiefly to point out that a question so loosely worded admits of no definite answer.

Karel Oapek, whose opinion on this subject famous passage. "I must extol thee, 0 Czech famous passage. "I must eetol thee, 0 Czech language, one of the most difficult of all tongues . . . " Here he was speaking from the point of view of a creative artist who realizes that he can never fully master his medium, for he continues: "I should have to live a hundred lives to achieve complete knowledge of thee."

It may be objected that Shakespeare might have referred to English in. much the same terms, and that so particular a view cannot be regarded as a basis for answering the original question. I agree, but at the risk of incurring the wrath of those who hink otherwise, I will declare, without further ado, that Czech is difficult, even if the learner aims only at a smattering. Indeed, the more the learner smatters, the more difficult he is likely to find it.

To begin with, the case-endings will necessarily prove baffling to anyone who has neither the time nor the inclination to become acquainted with the laws which govern them.

And then, too, there are the verbs; above all the verbs. Also the prepositions. Moreover, is the vocabulary not extensive, and unfamiliar to the Western European? Oh yes, Czech is difficult, beyond any doubt.

Let me add, however, that those who approach it in the right spirit will find that its very difficulties are among its most attractive features. Dr. Kraus probalbly had this in mind when in his sub-title he referred to it as a friendly language. In his preface he explains that he has set out to give "a rough idea, a general outline of the structure, a small but practical vocabulary and a smattering of grammar." This he has done in a way which will perhaps not always meet with the approval of the pundits, but which ought to serve the purpose of putting the learner at his ease. Dr. Kraus, rather like a dentist assuring his patient what he is about to do will not hurt, intersperses his hints and explanations with encouraging asides. What is more, he really does short-circuit a number of puzzles in Czech grammar so neatly that only a dunce would fail to follow him. And he is free-and-easy enough to record such colloquialisms as piju, jo a jseg.

This unpretentious little book, then, should prove extremely useful as a means of making the student fit to tackle the more copious manuals later on. The preliminary advice which Dr. Kraus offers to his reader is excellent, but he might also have urged the value of listening to Czech broadcasts. Finally, I must commend the witty implication of the design on the Paul Selver. cover.

V West, Texas.

Dear Vestnik Readers, What has happened to you readers? I am afraid we are very much neglecting to write to our English section. Of course, this hot rainy days does make a person very sleepy and lazy, but even at that we should endeavor to help the good editor and help him to fill in the pages of our English section.

I am a Czech boy age 10. My birthday comes on November 30. I am going to St. Mary's school at West and I am in the fourth grade.

Joseph Janeeka, what has happened to you that you don't answer my letter? I have written to you sometime in February. Let me know whether you have received my letter or not.

If there should be anyone who mould care to write to me, my address is: West, Rt. 1, Texas.

Johnny Petter.

So long everyone.

Strana 12

Co se ma stat s Nemeckem?

V Chicagu vyela nedasno kniha Louise Nizera pod nazvem "What to do with Germany?"

Vzbudila neobyeejnou pozornost a stoji jiste za to, abychom se ji podrobneji zabarvali.

"Tragedie 20. stoleti," konstantuje autor hned tvodem, "spodiva, v torn, to mir postihly poratky, aekoli byly pro nej vyhrany valky. Nepochopilo se, te pro udrteni miru je treba nejvyeeiho vypeti sil prave tak, jako pro vedeni valky. Po rote 1918 se myslilo,ze Nemci byli demokratisovani; ukazalo se \teak, 'te nejsou pro demokracii spolehlivi. Byli jsme ukolebani nove zfizenou nemeckou republikou, jako kdyby demokracie byla pouze formou vlady, a nikoliv vYrazern lidu. Byli jsme v kratke dobe zklarnani proto, ze jsme byli neptipraveni pro budovani miru prave tak, jako jsme nebyli ptipraveni na valku. Bliti se den dale', snad posledni Priletitosti pro vYsta ybu miru. Den viterstvi bude nejnebezpednejei okanatik v celYch dejinach.

Posuzujeme-li Nemce podia betneho nazoru na zloeince, jsou jejich tiny tak hrozne, te piesahuji naee pojeti trestu. Prato nelze aplikovat pravidla trestu pro jednotlivce na hromadnY zlodin Nemecka. Louis Nizer zkouma razne nazory na potrestani Mind' a vyjadfuje k nim sve stanovisko.

1) Zmiriuje se o exterminaci a sterilisaci Nana". Odmita, oboje z nabotenskYch a etickYch davoda; nikoli yeak proto, te by Wind melt pravo vzpirat se tomu, co sami hromadne provadeji.

2) Uvadi navrh prof&sora S. A. Hootona, antropologa na Harvard universite, na povinnou pracovni slutbu pfisluenika nemecke armady v znidenYch tzemich na dobu 20 let a neutralisaci jejich agresivnosti. Odmita tuto myelenku proto, ponevada agresivnost neni biologickym zjevem.

3) ZabYva se otazkou rozeleneni Nemecka na jednotlive dfavelei staty; bylo by to Oak podnetem k extremnimu nacionalismu, jiml je prosaklY teutonskY lid. Nemecka, jednota byla nejtspeenejeim propagadnim argumentem yeanernectvi jit v 19. stoleti (Fichte, Hegel, Bismarck). Odtrteni nekterYm malYch imam' po minule \rake nikterak neoslabilo Nemecko; podet obyvatelstva klesl jen o zlomek procenta.Nemecka jednota je tak vtita, te byla obratne vyutita propagadne pro ovloalnuti sveta (33 miBona. llama& mimo hranice Nemecka) Rozalenim Nemecka rozeifil by se tento mor jette vice, vznikly by neseetne meneinove problemy, nova hospodatske celni pfekatly a politicks intriky.

4) Prave tak nepraktickar je i navrh na vystehovani Nemca do oblasti kolonialnich a edpoklad, ze by se tim rozdrobil vojenskY potencial. Ani v tomto piapade by si Nemci nemohli stetovati, ponevadt sami provozuji transfer a pfesuny ve velkem rozsahu. (500,000 Oechil, 4,320,000 Polak., 2,350,000 Francouza, 468,7 400 Holand'ant, 13,000 Nora, 532,000 Belgitana, 60,000 Dana, ktere oloupili o veechen majetek.)

Psychologicky — fika autor — jsou tyto navrhy unikem od vlastniho feeeni problemu.

Na otazku, kdo je v Nemecku zodpoveden, odpovida autor asi takto: nemeckY narod jako celek bojoval fanaticky bez ohiedu na to, byl-li vladcem Hitler, Bismarck, Bedfich nebo Vilem IL Neel° o donucovani — velka veteina Mind' \tidy s hrdosti a dobrovolne posilovala iitoanY raz nemecke armady; eiroke lidove masy dobrovolne podporovaly valeene ptipravy. Warnecke', demokracie byla ochrankyni vojenske kasty. FrancouzskY narod v r. 1871 vypudil cisate na trvalo. Nemci veak plebiscitem hlasovali vlastne pro cisafe. Po tfech demokratickYch volbach byl zvolen presidentem Hindenburg, zatvrzelY rnonarchista. Jako kadne zvolenY president jmenoval Hitlera kanclefem. Tak se tedy projevilo vefejne minani v Nemecku &lye, net bylo umleeno tyranii.

Versailleskou smlouvu nebrali Nemci Mile; byla pro ne vhodnYm pfedstiranim "nspravedlnosti a ttlaku." Nemcam vice imponuje pHsnY, net elechetny vitez. Versailleska smlouva byla by porus'ena bez ohledu na jeji podrainky;

VES TN IK koien nemecke perfidnosti musi byti odhalen, ma-li se v budoucnu provesti naprava. Versailleska smlouva tunotnila nemeckemu lidu, aby si zvolil sve vadce a po 14 letech heiloval Hitlerovi. NemeckY lid nebyl veden touhou po bezpednosti a prosperite, nYbrt sel za slibem svetoye nadvlady. Nacismus neni novou teoril nebo vysledkem versailleske nespravedlnosti nebo hospodafske deprese; je vYrazem nemeckYch tuteb, hlasanych po staleti. Je vyrazem nameckYch sna, filosoficky a soustavne ovlivriujicich nemeckou mysl po staleti. V ostatnim svete lid instinktivne na to yea citi odpoveda zaaina chapat, te nemate byti nevinen narod, kterY dvakrate v jedne generaci zahajil atodnou valku proti yearn sousedum, blizkym i vzdalenYm. Cituje jednak Tacita a Cesara a jednak Treitschkeho, autor pfipomina, to kaki* dobrY nemecky obdan je latentnim a ye vhodnern okamtiku aktivnim epehem. Smlouvy mohou a musi byti Nemeckem zavrteny, jakmile se u 2e, to nejsou prospeene. Treitschke neuznava existenci mezinarodniho prava nebo platnost smluv mezi narody. Ostatni narody tvoki cizi svet, ktery nemtite byti reformovan a proto musi byti ovladnut. Co bylo tedy znamo pozdeji jako pata kolona, existovalo vlastne jit davno pied svetovou valkou. Autor pokraduje: co se Vita nazoru na zodpovednost za nemeckou agresi, nesmime se dat znovu oklamat. Neni to vadce, at' se ji g nazyva, Barbarosa, Bedfich, Bismarck, Vilem II. nebo Hitler, kterY vede valku proti lidstvi. Nernecky lid byl vtdy arci-konspiratorem proti civilisaci, vycho yan po staleti faleenymi doktrinami, blahovou filosofii, absurdnosti "pady a krve," rasovou theorii a mystickYm pangermanismem. Vojenska poratka neody rati Nenice od zlodinnosti; budou stale a stale vnucovati svetu valku.

Lessing, Schiller, Kant a Goethe nemeli nikdy znadneho vlivu na nemeckou vladu nebo airoke lidove vrstvy. Co se ma tedy stati s nemeckYm lidem? 1.) Potrestat ty, kdot porueili mezinarodni pravo a zasady lidskosti; 2) Ueinit opatteni proti novemu vzniku nemeckeho militarismu; 3) Nezapomenout na hospodafak'a a finaneni opatfeni; 4) VymYtit (vYchcovou) jedovate doktriny pangermanismu.

Autor rozebire, podrobne jednotlive kapitoly a dochazi zhruba k tomuto zaveru: a) Zbaviti Nemecko statni suverenity s tim, te mu bude vracena, jakmile piestane byti nebezpedim pro cele lidstvo. b) Potrestanim naroda jako celku pfejde se k potrestani jednotlivca za jejich valedne zloeiny; pro tento teal budou zfizeny dva druhy soudu, narodni a mezinarodni: c) zridit narodni a mezinarodni komise, ktere by shromatdily material o nemecke zloeinnosti; d) vedouci vrstvy "pangermanismu" budou prvni postaveny pied soud. Jde pH tom o vedouci nacistake strany, 'deny vlady a gauleitery, vojensky stab, Gestapo, SA, Pracovni frontu, eleny "lidovych soudu," SS atd. e) popravit vojenske velitele, davajici rozkazy k pleneni, paleni a vratdeni (cituje usneseni nej yyeelho vojenskeho soudu USA.); f) znemotnit unik nebo posktnuti asylu zlooincam v neutralnich statech.

Hospodaraka opatteni jsou dvojiho druhu: preventivni a konstruktivni. Preventivni opatfeni ma za teal provesti hospodafskou a vojenskou demobilisaci tak, aby veechny podniky a vYrobni zafizeni, sloutici k vYrobe valeeneho materialu byly znideny, odvezeny nebo demo. Nastrojafsky pramysl, valcovny, energeticke zdroje a tetky pramysl budou znieeny nebo jejich sprava Nemecku odriata. Budou zfizany mezinarodni organy, ktere budou rozhodovati o osobni, smluvni a investieni politics, ale nebude to jen inspekce, nybrt skuteena sprava a vedeni. Kartelam se tim znemotni, aby volne jednaly se zahranidnimi vYrobci a poutivaly kartela pro patou kolonu, sabotate a epionat. Zasoby kovt, nafty a jineho strategickeho materialu, pfesahujici normalni domaci spottebu, budou z Nemecka odvezeny a nebudou nikdy vice obnoveny. Provede se majetkova restituce, ph eemt majetky, kterych naciste nabyly v obsazenYch statech budou zkonfiskovanv ye prospech vlad nebo Iona. pro posti2ene. Nemecko bude muset platit reparace ye zbo21 a nenazich v Dlnera rozsahu sve kapacity;

Ve sttedu, dne 14. eer yna 1944. mezinarodni hospodarske institute bude dbati toho. aby Nemecko tuto povinnost neobchizelo a postara se take, aby mu byla znemotnena politika dumpingoveho vyvozu. Reparace se budou platit take ye forme pracovnich vykona ye zpustoeenych tzemich; tato povinnost plati v prve fade pro ty, kdot byli odsouzeni pro aye zloolny k vezeni; jejich mzdy budou upraveny mezinarodnim organem. Konstruktivni opatteni: a) tdast Nemecka na zdravotnich a vyaivovacich akcich; b) konfiskace velkostatka, pozemkova reforma a znieeni feudalni vrstvy; c) "least Nemecka na mezinarodnim hospodatsken planovani a kontrole ye smyslu hospodafske rady Spoleenosti narodu z tnora 1940.

CelY nemecky vYchovnY system bude znieen prase tak, jako valeena, vyroba. VYcho ya v Nemecku nebude ponechana vYluene Nemenn a celY vYchovny program bude pod mezinarodnim dozorem. Nemeeti ueitele a profesofi budou vybrani z 'fad liberala a demokrata; kdyby jich nebylo dost, budou stanoveni mezinarodne. A vYchova bude demokraticka.

V. Paleeek.

V Sealy, Texas.

Mil' brath a sestry!

Jak jsem posledne psal, to ten parni kotel pracuje, ale jak videt, ut i pfeteka. Br. Vo.leik mel jakesi zjeveni, 2e nam ty nova uredniky hlavni tfadovny tak pane popisuje. Tak nyni jak sjezd v Corpus zaene, tak jen br. V. navrh potvrdit a delegati mohou jeti Nemyslite, bratti a sestry, ze v tato dobe by nebylo dobre am Atedniky mania ale nechat ty, co mama Pomyslete, te nam dochazi charter a jest-li tam v HL Ur. bude rozbroj, jak byl posledni roky, tak nam stat odepte dalei obchod, jest-li nedostaneme charter, a pak co budeme delat? To volani hlavnich tfednika do Austinu je tam dobfe zapsane. Bratri, pray.

ChernoskY a taj. Chupik jsou dobli, tak je tam ponechat pro tuto dobu. Br. Urbanovskeho a br. Kolihu osobne neznam, ale co po nich zntt'eme vice tadat, neb jsou tam teprve novaeky.

Br. Valeikovi to doposud neda yokoj, ze nebyl zvolen za Hl. pfedseda v Taylor a to je cela to zoet' Divne je, te uznava, te tech 7 feditelt. je mnoho, te by jich bylo dost 5.

Take piee, te jsme men papiroveho pokladnika. Ja jsem elenem od roku 1903, v imoru jsem vstoupil do Jednoty a br. J. J. Fmka pokladnikem a on nebyl z papiru ale za ten plat, co dostaval, se nemohl odstehovat z na Fayetteville a tam bYvat, neb mel asi $300 'Vane, a po nem br. Jos. Vavra zrovna tak.

Take neschvaluji navrh br. Bueka, rozdelit stat na distrikty, aby si zvolili zastupce a ti aby si zvolili sve vadce. To by bylo horei, jak ted'. Ja uznavam, ze to, co se Vita zvoleni nejakych ttednika Hl. U. ma pravo jen sjezd a ne jina skupina (Hen& Dosadit, trednika na misto sesazeneho, kterar nedela sve povinnosti, at' dela Hlavni Ijkadovna sama.

Doufam, te se \Tee na pfietim sjezdu urovna a vee bude v .pofadku a pfeji si aby &adnici Hl. LTr. byli staff ponechani tam jak jsou.

To bych si lona a zdar sjezdu, aby yea elo v nejlepei shode, zastavam s pozdravem, Frank Matyas, pfeds. fadu els. 37.

V PO'RAD ZABAVNIHO PROGRAMU PO DOBU SJEZDU V CORPUS CHRISTI. Sestry a bratti!

Sjezdovy vYbor za fad Corpus Christi eislo 79. a fad Anton Cermak 'Oslo 56. podava naert zabavniho potadu na poeest delegate a nivetavnika do etrnacteho sjezdu. ✓ nedeli 25. eervna: Ptivitani, ubytovani a seznameni delegatil a navetevnika. V 'test hedin y eeeke v Narodni sini. Veeer taneeniazabava v sini Moravan. Vyhravati bude Poakoya hudba ze Shiner ✓ pondelr veder: Vedeke a stolova zabava v Narodni sini. ✓ atery 27. veeer: Vetere a mistni ochotnieke mutstvo pfedvede divadlo "Tajna Maim."

Ve stredu veeer: Vetere, taneeni zabava; vyhravati bude Badova hudba z Fayetteville.

Se srdeenYm pozdravena 3. J. KruinskS7, pfedseda.

Ve stfedu, dne 14. 6ervna 1944,

VASTNf K

Nemeeti studenti v Praze vystavuji.

HUSOVA §KOLA.

New York. (CTK). Pra2s17 tikj ptinesl v itnoru ob'Sirne referaty o vYstave nemeckeho studenstva v Praze, jet' byla slavnostne otevfena v budove parlamentu, kterou Mind opet pojmenovali "Rudolfinum".

VSistava ma jmeno "Erbe and Einsatz" (Odkaz a zasah), a poskytla patrne dal& pfilaitost uniformovanYm nacistickYm studentdm gauleitertim a partajnickYrn hodnostaaby zafeenili o "tisiciletern spojeni eeskYch zemi s HSI", v minulosti a budoucnosti. Nacionalne socialisticke studenstvo pry zdstane verno nemecke my glevce v eesko-mora yskem prostoru, prohlasil vddce studenstva v slavnostnim projevu k sefazenYm studentum a hostdm.

S vyueovanitn v letiii 'aide Husovy S - koly bude zapoeato v 9 hodin rano v pondeli dne 19. eervna v Husove Domu v Temple. Do Akoly mo2no letos ptijiti i bez ptedchoziho pfihlaAeni. Zaci naleznou pine zaopatfeni v Husove Domu, za $1.00 denne pod peel rodiny br. Emila Pitruchy a pod dozorem rodiny podepsaneho uditele.

Josef Hegar.

V SLU2BY Temple, (V. P.), 18. eervna v 10:45 rano (eesky).

Ft. Worth, 18. eervna, o 7:30-veoer ye Y.M.C.A., 500 Lamar Str., (eesky).

Temple, 25. eervna, o 800 veder. anglicky.

Josef Hegar.

Hotel Plaza v Corpus Christi9 Texas.

KYLE VICK za statniho senatora (Druha Ihiita)

Strana 13 tedy jeho prvni Unita a nyni oznamuje, ze se uchazi o lhutu druhou.

Krajane, kteti p. Vicka znaji, vaji mu sve odporudeni, neb vime, Ze v senate maji dobreho ptitele a nude spolehliveho.

SKVELY FILM .

Vandmy trampoty Skvela veselohra zfamovana die romanu stejneho jmena od Milog e Ktenovskeho. Hraji: Vera Ferbasova, Theo Pi gtek, Jai Dohnal, Vl. Hruba, J. Marvan a jini.

GRANGER, ye es tvrtek 15. eeryna, o 7 a 9 hodinich veeer.

ROGERS, v nedeli 18. eervita, 8:30 hodin veCer. CALDWELL, ve stfedu 21. eer yna, o 7:30 a 9:17 hod. veZer. Nyni, kdy't si pfeji ueiniti ozna- WEST, ve stiedu 21. eervna, o 2:30 hod. °dna, o 7:30 a 9:15 mein, ie se opet uchazim o znoyuhodin veeer. zvoleni do in'adu statniho senatora z 13. senat-niho distriktu o druhou citim se zde za prvni vzdati ENNIS, ve e'tvrtek 22. eervna, o 3 hod. odpol., o 7 a 9 veeer. naj upiimnY dik lidu tohoto di;triktu za poctu, kterou jste mne :octili, kdyZ jste mne zvolili poprve MOULTON, v patek 23. eeryna, o 8:30 hod. veeer. abych zastaval tento dilletitS7 Ukad. ,Co vak senator a zastupee statu ; sem byl na strati a hral jsem dvoalohu. Asice prvni, v2dy jsem podJoroy al zakony, o kterYch jsem se domnival, ze jsou prospane lidu, rterY ja, zastupuji a na druhem mite daval jsem nejlepS1 pozor, aby aeproSel ZadnY zakon, kterY by byl neprospech lidu tohoto distriktu, I, to nejen lidu tohoto distriktu, ae throveri lidu statu Texas v' eobeetle.

Budu-li opet pocten zvolenim o lruhou lhutu, slibuji, ze budu yeiovat nz-rozdelenY a apinY svilj eas hajeni vaSich zajmii a vgemo2ne ;e vynasnaZim dati nejlepSi mo2lou sluZbu a pozornost vaLim zamum a idadu, o kterY se uchazim na konec udelati yam verneho, ,ei4ejneho sluhu.

Za p t. ieinou ;piitomne valeene do)y, nedostatku gasolinu a rafa a jiokolnosti, ktere jest nutno na•ledovati, a ktere my v§ichni ohotne provozujeme, jest skorem iemotno, abych osobne poladal aZdeho jednotliveho volice o vas 'las a podporu. Proto pounvam to, oto zpilsobu, abych snalne polalal vZechny ty, s kterYmi se snad nebudu moci osobne setkati o jejich hlas a podporu pti nastavajici volbe. Pkeji si vas take zaroveri u jistiti, ae si skuteene budu vaiti kdykoliv utratite dobre vase slovo y e prospech meho novuzvoleni, neb kdykoliv a cokoliv vykoniate pro mne.

JeSte jednou vyslovuji mi j uptimhY dik.

Vam vdeenSi, KYLE VICK. (Pol. Adv. p.)

Pozn. red. — V patek minuleho tYdne zastavil se v na gem zesode p. Kyle Vick, PritomnY senator 13. senatniho distriktu. Zname osobne p. Vicka, co schopneho pravnika, Kentucky Straight Bourbon Whiskey nude liberalniho a rozumneho. Na 93 proof—Also available in Bottledjinem miste naleza, se jeho oznamein-Bond, 100 Proof ni kandidatury o tad statniho seLE SAGE COMPANY natora. ti'ad tento zastava nyrit DALLAS, Distributors TEXAS.

Back the Attack

BUY MORE THAN BEFORE and help preserve

HLAVNI STkEDISKO XIV. SJEZDO S. P. S. T V teto budove budou umisteny $2.50 al $3.00 pro dve osoby a 50c ubytovaci a pfivitaci vYbory, tak- pro dalSi osobu, ale tech neni mnotet zde zasedne stanovni a jine vY- ! ho k dostani. bory. Registraeni a informaeni kanNa hotelich mime mista postaeicelat bude v pfizemi (Lobby) a bu-1 telnY poeet, ale jest nutno, aby byde otevfena jit v nedeli 25. eervna lo pkedem zamluveno, a oznamit na po celY den. kterY den.

Ceny pro, uhytovani v tomto hoDalgi upozorneni sestram a bratelu jsou nasledujici: trilm delegattun jest: Sjezd prvni Svetnice s velkou posteli pro a druhY den se bude odbYvat v Padva $4.00 ' lace Divadle (Palace Theatre), jen2 Svetnice, dye male postele $4.50 naleza se na hlavni ulici Chaparral.

Svetnice s velkou a malou poVe stfedu a dargi dni bude se sjezd steli, pro di osoby $6.00 odb3-rvat v Plaza Hotelu. V pfigtim Svetnice, dye velke postele, eisle naleznete dalSi informace. pro etyfi osoby $8.00 Se srdednYm pozdravem, Svetnice, tfi male postele $6.50 J. J. KruSinskY, Kabiny v Tourist kernpech jsou. piedseda sjezdoveho vYboru.

Strana 14

Ve stredu, dne 14. eervna 1944.

V2STNIK

New York. (eTK). Berlinsky nacisticky dennik "Deutsche Algemeine Zeitung" uvetejnil 19. bfez-

na interview s Konradem Henleinem, v ne. m.t vyzSrve. lid v "sudetskem" tzemioraby mel trpelivost v teto take dobe a aby se snail ptizpiisobit se 'tivotu v "novem tadu".

Henlein jako by tiertem pohovotil o "zlatYeh easeeh v rote 1938", jet pry jsou minulosti v dobe tvrdSTch skutednosti. Jecline, dim svoje "sudet'aky" chce dues nktidiiovat, je velka. test, ktere pry se jim dostalo tim,ze nyni jiz jsou obdany nem e cke rise a nikoli pouh9mi "sudetskkrai" Nemci.

OZNAMENi KANDIDATO

nredne konfiskovali veSkerY majetek pro einnost namitenou proti nisi, a nove popravy, jel Nemci ohlaguji v "Protektorate".

Piehlecl Amu a vydani za mesic kveten 1944. tmrtni Fond

Vydani Fond

Detsk'Y Odbor

Nemoc. Odhadei Odbor Fond

Yrijem: Od tadit $ 20,297.36 $1,783,17 $ 1,211.47 $ Splatky bondil 1,000.00 2,500.00 Splatky majet. ptj'dek 21,694.64 117.56 apiatky pfij. proti cert.

15,740.13 Prodeje majetku 3,360.00 Urok z majet. pujdek 3,250.22 112 44 Urok z puj, certifikatii.

5,325.77 Urok z bondfi.

5,552.15 555.00 Olejove "lise" 86.00 l'itjemne z majetku (AAA) 10.22 S. A. 6. T. od tath).

58.00 Prodeje spotteb mist. tadilm 18.78 VSrmena poukazek .25 Poplatek za odhady (v suspensi)

11.00 $ 120.00

KEEP ON

iitattow4 * WITH WAR BONDS

'7;t3t:Vr

2.25

tichase51 o retzn4 dfady mohon ♦ tete rnb$ 76,316.49 $1,860.20 $ 4,496.47 $ 11.00 $ 122.25 rice oznamiti aeon kandidaturu za misled:01M CelkovSr ptijem ceny, pfedem zaplacene: 0 p recinktni dfad7 isilance hotov. z min mes. 363,550.43 2,621.78 16,630.50 1,254.71 1,398.96 $7.50, okresnl komissit $10.00, okresn1 a dtstriktni efady $15.00 a state! U5.00.

Za kongresnfka 11. distriktu: W. R. (BOB) POAGE Za statniho senfitora. 13. Senatni Distrikt KYLE VICE (0 znovuzvolenf)

stitniho senatera. 21. Senatorial District: BUSTER BROWN OKRES MATAGORDA Za okresniho komisate• JOE P. WRIWIT Za

Za lerifa:

OGRES Mr.LENNAN HOMER CASEY J. W. DUNCAN

za konstebla 3. nrecinktu:

FRANK GIRARD

OKRES FT. BEND

Za okresnfho navladnfhot 7.z TER A. VAN SLYER OKRES BELL Za odhadafhe a vOifiralho dank E. M. BROWN Za okresnlho komisare 3. precinktu: FRANK J. tenafic OKRES

Za okresnfho soudce:

PAzr;taE LUEDERS

THEO. W.

OKRES MITAM

Za distriktnfhe soudce:

JOHN WATSON

SPOLEFT,IVA PORROBNICIEL SLUtRA. June pohotovi vitni Dosioubez rozdflu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlaltniho poplatku.

S naml Waste raluviti desky.

My nablzIme Pohtebni PojiAteni pro katteho dens diny.

PETE E. E'E'LINGFA FUNERAL HOME Elsie Praik-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. SS Renville, Texas. sweeseemseeseasseosseeerelossoeseteeemesioes.

MAREK - BURNS

PoHREBNI DOMOV V /iodine zarmutku najdete u nas nejlepSi pohtebnl obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, teditel.

Tet prodavame pobiebni pegod 1 me'sice do SO rokik staff Ambulance ve due I v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. --::- TEXAS

Soudet

$439,866.92 $4,481.98 $21,126.97 $1,265.71 $1,521.21

8,946.94 PAjdky na majetek 12,776.00 Pajdky cert.

100.00 Opravy na majetku Komitne z prodj. maj.

168.00 Vyplac zavdavek na za760.00 prodanSr majetek 18,934.50 Vyplaceno na umrti 150.57 Vyplac. nedospel dediciim Vytplaceno ned. dedic. Urok 54.18 5.83 VracenSr iirok z maj. pfij.

Vydani s prodejem ma3.85 jetku (zndmky) 2.90 PojiSteni na majetek VracenSr iirok z ptjeek 56.02 proti certifikatam 48.70 Vracene tzmrtni poplatky 1Y2 % za pad s 228.88 pravnimu radci 325.00 Aktuar 7.12 Oznamky 782.10 Komigne organisatorfun 19.95 Cestovne 8.50 Kvetiny na pohkeb 4.10 Express 13.50 Schtze Hlavni ttadovny Rtzne potteby na vydr2o40.95 vani Hlavni "atadovny 280.00 Lekatske ptehlidky 766.60 Vestnik 30.00 PoLtovne 60.00 Najemne z Utadovny 981.85 Sluine Utednikti 549.25 Sluine vSrpomoci 1,141.62 Statni ptehlidky Potteby a tiskova prate 77.73 v iftadovne 38.09 Telefon a telegraf 15.99 VSan.ena poukazek Vyplacena zadrZ. dan z 132.10 zamestnaneit (Witholding tax) 42.65 Vydani na karu Vyplac. nemoc. podpora Odhady majetkil

VTIEFITE PLYN

600.00

jest zavinin

ACPOU

a ulevte tez vaiernu ialudku Kdyi funkcionalni ziepa se vleee a zpasobuje, le se eitite inizerne", jste nervosni a nesvi a trpite jejnni znaky-bolestrni hlavy, pichnoucim de. then, zkaZenYrn ialudkem, nezialsno• sti, ztriton spanku a nedestateenou chub k jidlu a mate pocit pi•epine• neho zaludku nsisledkeni plynu a nadrauti-opatite si Dra. Petra easem vyzkou;ene Hoboko a pouiivejte ho piesne dle navodu na nallepee: Jest . pctisfujici prostiedek, jest vice ne Z tei ialucleeni einnost povzbuzujiei sloienY z 1" piirody vlastnieh leeebtqch bylin a rostlin.

Hoboko piimeje y ell st•eva k Cinnosti a pomaha jim jemne a hladce odstraniti vaznouci odpadky; potnahl nunditi plyn zacpy a poskytuje ialudku onen skvelf pocit tepla. Cheete-li opet znati rozkoil erastne vy od trampot zacpy a ziroveii uleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Nermlik'ete-li ha koupiti ve vaiem sedatvi. polete si pro nali "seznamoyaor' nabidku Hoboko a obdriite--

60.36

134.91

48.00

hodnotu ZDARMA 60c zkuiebnich lithvi 1,045.07 52.05 52.05

Celkove vydani Pkenos na vyddni

$ 42,236.37 $5,317.10 $ 834.27 $1,045.07 $ 5,000.00 5,000.00

Soudet Zbytek hotovosti

317.10 47,336.37 $392,630.55 $4,164.88 $20,283.70 $ 220.64 $1,469.18

Dra. Petra LeCivY Olej Liniment -pro. stiedek proti hnisani - pHrtaii rychlou tilevu od revmatickY.lr a neuralgickYch bolesti. avalovYch bolesti zad, ztuhlych nebo balwqch sushi, namoZenin nebo vyrnknutin.

Dra. Petra Magolo--alkalicky % prostfedek itlevu od jistYch doCasnych I.ludeenich neppiedkii, jako zalivaci poru• chy piivodene piebytkem kyseliny a paleaf zaky.

Odeilete tento kupon "rdig tni nabidky"-- Nyni Pfiloien jest $1.00. Poilete mne ❑ poitou vyplacene 11 one. Hoboko

(Dokondeni na strane 15.)

K. R. Frank tvrdil v Belehrade, "Protektorat" se osvedeil.

New York (OTK) PovestriST Karl Herrmann Frank poskytl podle zpravy nemecke tiskove agentury DNB z 3. therrna inteview zvlaStnimu zpravodaji belehradskeho quislingovskeho denniku "Novo Vreme". Tak zvank statni ministr pro bechy a Moravu, bYvalY zkrachovanST karlovarsk9' knihkupec a te-

a zdarma 604 hodnoty zkuiebni , Wive kaideho, Leavebo Oleje a Magolo.

C.O.D. (poplatek piipeCten).

1

meslny sadista K. H. Frank se rOzpovidal poetickSrm zpilsobem o krase "Protektoratu". Dojemne lieil Id. iho stavu pro Nance a hody nynej S Cechy a troufal si tvrdit, ze pry desky narod dostal v ramci nemecke fie naprostou svobodu kulturni a S timto • tednenim FrankovSan kontrastuje uvetejneni noveho seznarau Cechoslovakft, jimz Nemci

Jmene Adzes&

X: •

Poitovni inadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO Dept. 811-1AC 1

2501 Washington Blvd., Chicago 11, 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can.

Ve sttedu, dne 14. Cervna 1944.

Bulharski krise stile nerozr'egena.

Posledni zpravy zatim vesmes davaji, ze bulharske, vladni krise zfistava nerortetena. AnkarskY rozhlas vdera vysilal nepotvrzenou zpravu, ze bYvalY bulharskY vyslanec ye SvYcarsku, Kjosojvanov byl jmenovan premierem. (Pozn. red.

Kjosejvanovi bylo premierstvi nabizeno od zahadne smrti krale Borise jil nekolikrat.)

Mezitim londYnskY "Times" napsal: "Uddlosti v Bulharsku se blizi vyvrcholeni. VaIne vYstrahy tti velmoci, a v poslednich dnech take sovetske odmitnuti bulharskYch nabidek, budou nepochybrie miti znepokojivY ucinek v Bulharsku.

DR. THOMAS N. DeLANEY 0614t LEKAf. Bryce spravne ptipravene. bas dle umluvy. trtadovna 3248 — Res. 2667 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNItMEM

Quality Liquor Store 22151/2 AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy koialky, kminky, Trinerovo Hate Vino, sampanske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYth dobrtch napojil. Za poctivou cenu a obsluhu ruei, bratr, S. C. WOITON, ilen S. P. J. S. T. 34 rok6.

PkEHLED MAJETKU JEDNOTY;

Hotovost v bankach Bondy Majetkove pujeky Moly proti certifikatilm Majetky (farmy, atd) Ptijeky (collateral) Pujoky (personal) Metitko (meter) Podily U tadd na S. A. G. T. Zatizeni v atadovne Auto

Umrt. fond $ 392,630.55 1,378,319.57 1,514,342.79 540,810.81 108,746.59 633.69 25.00 10.00 10.00

DR. N. B. McNUTT Zubni Mae fliadorna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::S VYKONANA P0111tEBNI SLUIBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni *stay pohotovy k sympatickemu vyfizeai nezbytn'ch jednotlivosti a k vypraveni dejemneho pohtbu.

Leone ceny jsou nal zasadou. erRAvNt

EDWARD PACE Pohfebni fitliteL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 2606 111 N. Fifth st., — Temple, Tex.

C. H. CHERNOSO rRAvNix

Vytlxuje reekere Soudni rideeitostL lhaderna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress hudove.

ROUSTON„ TIXAll

Vyd. fond $ 4,164.88

Detsky Odbor $20,283.70 28,396.25 37,171.50 477.00

Nemoc.

Odbor $220.64

11,276.13 7,980.17 $4,135,529.00

$23,421.18

$86,328.45

$220.64

President Benet o iideeh.

LondYn. (oTK.) — V Jerusaleme hebrejskY list Hasman uve •ejnil 23. kvetna prohlateni Angela Goldsteina o Benetove projevu o repatriaci zidu, kterY president &inn k deskoslovenskYm vojakam 24. btezna. Goldstein pravi v tomto elanku, ze v clusledku rozdilnYch zneni projevu, jak byl v tisku uvetejnen, obratil se ptimo na tazatele, kterY v deskoslovenskern tabote polotil dr.

Benetovi onu otazku. Otazka znela: "JakY je presidentav osobni nazor a jake jsou famysly deskoslovenske

NiCitel tra

Tento jednoduchY ptistroj mame zdokonalenY. Da se ptipravit na jeden troubek svibove no2ky kolovetru a znidi malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenYch rolniku dosveddi ildinnost tohoto niditele. Utetti yam mnoho prate. Je ulivan pti oboravani baviny a korny. Tento rok bude zvlatte nedostatek delnikil, proto kupte si tento ptistroj a utettite si mnoho prate.

Neni-li ye vatem meste agent pro tyto Niditele travy, poladejte vateho obchodnika, aby je pro vas objednal, anebo objednejte pfimo od:

vlady, pokud jde o repatriaci deskoslovenskYch zidu a navraceni jejich majetku?" Otazka byla vyvolana skutednosti, ze vtichni 'tide bynebo vyhnani za li mecke invase.

Dr. Benet odpovedel: "Repatriate vtech deskoslovenskYch obeanti, at' tidil nebo ne, bude provedena vladou za pomoci armady, jakmile budou pfekonany dopravni obtite.

Budu tt'asten, uvidim-li opet mezi nami vtechny eleny nateho naroda bez ztetele k jejich nabolenstvi nebo piivodu. Bude zapottebi mnoho pracovnich sil. Vzpomente si na moje prohlateni o "sudetskYch" Nemcich (dr. Benet prohlasil, budou poslani do Nemecka). F vatriadni komise budou poslany vtude, kde jich bude tteba."

President Benet dodal, ze vettina zprav o Upinem vyhubeni vtech za nacisticke okupace je ptehne.na, a tekl • "Pokud jde o navraceni majetku a dtivejtich posit, nate ze, kony nedini rozdilu mezi loyalnimi obdany, at' jsou jakehokoliv du nebo nabotenstvi. Rad bych dodal, le lidovska otazka je mezindrodni a te musi bYt tetena po ce na mezinarodnim zaklade."

Cena Nonat je pottou 55c a $1.05.

Ptejte se vateho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, rad6-1 ji pitte na nati adresu: R. C. MILLER, & CO. 2. co, Box 285, Altadena, Calif.

$2,469.16

$4,247,968.43

Tisice lidi v teto valeene dobe trpi nesnesitelnYm svedenim tela — v mnohYch ptipadech zpiisobenYm nezvyklou praci ve valednem priimyslu.

Jste-li mezi nimi, zkuste timed SEVEROVO

VYborna mast, jel ptinati piekvapujici vYsledky . . . Vyzkoutena po vice jak 60 let.

KUPTE DNES u sveho lekarnika aneb. bj ednejte ptimo.

Cena jen 50 centil

ficlu

Pokrok Houston

Ed. Doskoeil

NONAT

1,000.00

Celkem $ 418,768.03 1,606,715.82 1,551,514.29 541,287.81 108,746.59 633.69 25.00 10.00 10.00 11,276.13 7,980.17 1,000.00

ZABAVY

BURLINGTON, TEXAS Cena $1.75 par, poatou ryplacene

Kdykoliv mate nesnaze a zevni bolesti zktiste

Odhaddi fond $1,469.16

R. A. UrbanovskSr , Ueetnik.

S bratrskYm pozdravem,

Dr. Chas. J. HoIlub tesky Likai a Operatir 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh . 5745 Telefon fiiadovny: Preston 2553

Strana 15

V1STNfE

18.

25.

2.

9,

eervna, eervna. eervence eervence

Frank Matela Syncopators I R. Baia - - Syncopators

VSTUPNE: MUtI I DAMY 60c Tax included 0 Elituaky a obterstreni naveternika jest Vtborem nalefate postarano.

ZIbavni Vtbor.

1.1441 ROBBIE ST. —::V 20258 Na doptan1: 20th and North Main.

■••■•••••■•••■

Strana le

VEST Ni

ye stkedu, dne 14. e'ervna 1944.

Poutivejte k oznamovini Soudce J. R. Fuchs onamuje za distriktniho soudce okresu Coma].

MalSi Oznamovatei

APIE100" ‘1ENPAz.

Pkijme se autosmechanik na vSeobecnou praci spravek automobile. E. J. Jetabek, West, Texas.

(24-25-c)

0

The Way to a Mare's Heart.

Hiedam druiku 'tivota deskeho plivodu, musi bYti spotadana, do

38 let stall. Nabidky s podobenkou zasiiejte pod zna'ekou "Samotnr, c, West, Tex. Pitte anglicky.

(23-24p)

o

;314r- Pkijme se — mut s rodinou k praci na farme (dobytek, drbbell, bliZe Dallas. Poeateeni plat $75.00 mesiene, moknost zvYteni na $100.00.

Stale misto, moderni domov se vtim zatizenim k bydleni. Dostane drtbet, mleko, zahradu pro rodinu k poutiti. J. B. Sneed, 4001 Lovers

Lane, Dallas, Texas.

//,

(22-23p)

Dr- Vdovec 45 let stars, hleda, term k domaci praci na farme. 0 podrobnosti piste pod znadkou "Domad prace", % Vestnik, West Texas.

(21-24-p) INF"( RledA se usedla divka neb tena na pomoc v obstaravani ditete a lehke domaci praci. DobrY plat. Pike na: Box 247, Austin, Texas.

(21-24pd.) r+ Prijme se:— Zeno, sttedniho veku, eeskoslovenske narodnosti ku konani domaci prate. Pekna svetnice s privatni koupelnou k bydleni, dobrY plat. Piste na 2300 Gorman Avenue, Waco, Texas, Telephone 520.

(24-c) Pkijme se auto mechanik na Byl jsem narozen a vychovan na v. eobecnou praci spravek automo- randi v okresu Branco. V roku 1905 bilu. E. J. Jetabek, West, Texas. prodal jsem moll° kone a sedlo a s (24-25-c) pomoci me dobre matky, pro gel jsem universitu statu Texas. Vystudoval FrancouzskY zradce Laval pH prici. jsem pravnictvi v roku 1908 a od LondYn. (ONA. — Pierre Laval, to doby provozuji pravnickou prakpremier Vichy udinil jia jasn/ po- si v okresu Comal. Vetejne firady, kus, aby zvYtil zmatek pki spoje- ktere jsem zastupoval jsou mestskS7 neck& administrative osvobozenYch pravnik, okresni navladni, ptedsefrarvouzskYch iizernich. Ve zvla- da gkolnich dozorct a Glen statniStnim projevu Laval tadal ptedsta- ho dernokratickeho vS7konneho vSTvitele francouz.skYch &aft, aby boru. V nekolika ptipadech slouzil ! zustali na syYch mistech a podpo- jsem co zvla gtni distriktni soudce.

Urad distriktniho soudce neni rovali obeanske obyvatelstvo.

Francouzske kruhy povatuji La- fadem politickSrm, ale .177hradne valovo natizeni za prohnanY pokus tadem soudnictvi, pro ktere hlavni' pkinutit spojence ptijmout za mi- schopnosti jsou nestranost a zkustni administratory osoby verve genost v nakladani se zakony. Za-1 Vichy. V katclem pripade bud to lean na volieich, aby oni rozhodli, znamenat dalti komplikaci pti za- zda.-li mam, di nemam pattidne kvavadeni spojenecke civilni admini- lifikace, po tticeti 'gest lete zku'gestrativy v osvobozenYch nosti provozovani Uspe gne pravniccot mute byt pave hlavnim Amy- ke prakse. Na tomto zaklade uchaslem francouzskYch fatistt. zim se o tento dfilditV Utad a nePatitske mlekarny zavkeny Nemci. chavam volide udiniti jejich dobroLondYn. (ONA). — V ptedveeer zdani pri volbe. invase Wind zafteli v patitske oBudu-li zvolen, vynasna'Zim se blasti 1400 mlekaren. Nemci omlouvaji zavteni dopravnimi potitemi. jednati nestranne a a vlidne se Distribuce masa byla tea imlne za- svedky, pravniky a v gemi osobami, stavena, a v parasite oblasti je ne- ktere snad musi pied soud se do- I staviti a vynasnaftim se dati ka2dostatek zeleniny. demu slutbu, ktera. uspokoji. v J. R. FUCHS Ceske Bohoslutby v Presbyternim kostele v nedeli 18. eervna, o (Pd. Pol. Adv.) 11. hocline rano. Po slutbach bude V duleaita schAze. Ptitomnost dent tokholmskY list Aftontidningen jest tadouci. — Rud. Kolak. uvefejnil v pondeli faksimile Nemci V vlastneneho gvedskeho listu "Dagposten", kterY vytel s touto hlavidkou: "Berlin 'Mica, Ze obsazeni Edina je obrovskYm fiaskem pro generala Alexandra". K tomu Aftontidningen YOUR WAR BOND sag e komentoval: "Ted' rriffc,ms, dekat, ie pad Berlina bude o spojence jea,4 vetL flask° "

Gut BREWING CO HOUSTON TEXAS

o N edvi le East Bernard a okoli.....

DIVADLO V GUY, TEXAS OCHOTNICI TEL. JEDNOTY SOKOL HOUSTON sehraji velkou fra gku pod nazvem

"NM NAC1 PRO LEGRAC o tech jednanich, od Richarda Branalda Rate D. Nezval

v redo!' dne 18. cervna na "Fathers Day' V EN IIADU SPJST, V GUY, TEX. OSOBY: F. Vavrik Kobliha, hospodsM'r v lesni krajine, J. Anton Valtera, bohat'Y pekar z ees. Budejovic, L. Nezvalova Vlasta, jeho dcera, T KostomlatskY Jul Koneent pottmistr v Blakcich, Dr. Ladislav Habr, J. Vodehnal D. Nezval Hanzi Pec, v3"rcomocnV listono g, K. etvrtnikova.

Pani Vajrychova, vdova po vrch. radovi.

C. Vodehnalova Emilka, jeji netet, J. Earlova Nanda, sluZka v hostinci, Dej v lesni hospode "U testi", bite oboe Blatic na gUMaVe. sl. N. Kostomlatska a pi. J. M.Vrankova Hudba v meziakti

Zaeatek

y

e 3 hod. odpoIedne

14 A TU J T E NA Dirk RODINY UPRININERO SIRCHU! tretive zve zabavni vybor.