Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at W est. Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROeNili (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday), 7. Cervna, (June) 1944.
CiSLO 23.
UVAHY PRO PiliSTi SJEZD S.P.J.S.T. TENI a vateni delegati, kteti budete zastupovat pfani va gich tadfl na pki- ' C gtim sjezdu v Corpus Christi: Jako na katdem sjezdu minulem, taky na tomto jit jsou a bude jegte vice rOznS7ch nahledu a navrha, o kterjich budou muset delegati rozrnSrgleti a jednati. Hlavnim cilem katdeho delegata ma bkti, aby pracoval nejen o to, co on sam za nejlepgi uznava pro sebe, ale aby se pfidal ku katdemu navrhu, iterS7 po volnern ptemSTgleni uznal za nejlep gi po , dobro cele Jednoty. Do sjezdu katdk delegat ptijde s nahledy svSrmi, aneb s nahledy sveho tadu, ale at vyslygi nahledy jinkch delegatu a uzna-li po volne fivaze, to nahledy a navrhy . jinS7ch delegatu by mohly bSti prospegnel gi pro dobro celku do budoucnosti, tedy takove navrhy by mel podporovat a pro ne hlasovat a sve nechat stranou. Tohle kritisovani a ha gteteni, jak jsme detli v poslednich dislech Vestniku mezi dopisy, Valelk — Chupik, atd., ty nic nevysvetluji a nic nedokazuji net osobni nahledy a etenat nevi, kdo ma pravdu a kdo jen pi ge — aby neco psal. V takovS7ch pfipadech nejasnkch odporueuji, aby redakce v gecky takove kritiky poslala na stitni vStor, kter3") by mel pfi gti sjezd ustanovit — aby vgecky podobne iitoky byly na nej poslany — a takovS7 v3Thor aby obe strany ptedvolal a vyslygel osobne a pak podobnk vSrbor aby podal sve rozhodnuti, kdo spravne jedna, a tak je v organu ohlasil, to jest, uznal-li by to za potfebne, jinak obema stranam de, patfiene ponaudeni, jak se maji chovat, aby nedelaly ostudu v Jednote. Domnivam se, to by to cele Jednote prospelo do budoucnosti, kdyby jsme meli je gte jeden druh pojigteni a site pro rodiee Menu, kteti nemohli bYrt za eleny pro jejich stati piijati. Takovi rodiee aby platili asi Best dolaril none Jednote do Pomnikoveho fondu, naeet po smrti by dostali mramorov3"r pomnik v obnosu sto dolor-CI s napisem: matka — neb otec — stall (dejme tomu) 2-16-1886 li 2-25-1944; prvni eisla by znaeila narozeni a druha nmrti onoho otce neb matky. Takovk pomnik by mohl stati na kon- , kretovem podstavci, asi d ye stopy do etverce, stopu tlustS7m.. Pomnik by mohl bSrti trojhrann3"7, aby lope stal s napisy vSr ge udanSrmi na ptedni strane — a ptislu'griSmi hesly, na dvou stranach. Po pfeeteni vyzvani sestry Olexove, aby se vgichni eleni dostavili do schtze a tam se usnesli vybrat misto k spoleenemu pohltivani na nekterem modernel gim hititove — v Hou• stonu — to je krasna krajanska my glenka. Avgak ja se domnivam, to po volne fivaze mely by oba nage lady, Pokrok Houstonu a 8tefanik — se spojit pro spoleene pohtbivani a zakoupit asi 50 neb sto akru u zdene csty, bud' na sever asi 50 neb sto akru u zdene testy, bud' na sever ate, kde take jezdi okolo bus line. Takove misto by mohlo bkti upraveno v krasnou zahradu, vysazeno magnoliovSani stromy a jinrn.i ozdob/Vini keit rttemi a kvetinami, atd. Podobne hihitovy by se snad take zamlouvaly v okoli Dallas, Fort Worth, San Antonio, Corpus Chri-
Ptedklade, I. J. Gallia. sti a jinde. Podito.me na jeden akr zeme 225x225 stop. Tedy dostaneme z jednoho akru 25 stop phi 25 stopach 625 etvercu. KatdS7 takovS, etverec nam de, dost mista pro 16 hrobil 3 stop phi 8, a jegte nam zustane 8x25 prazdne misto pro travnik — aneb v celku 81 blokii 25x25, to je
Josef Vrba:
V kraji. Aleje gvestek vedou k vesnici. 6, rad mam takovou venkovskou silnici, ztracenou v kraji, daleko od mest a od nadrati. Pfikopy jeji rozkvetaji modrSrmi zvonky, bilkm febtiekein, zlatSrmi smetankami. A mam ji rad, ma mild, kdyt jdem sami a slunce leta prati a vzduchem, v nemt je citit vane senosede; zelenkch konikfl se nese cvrlikani. Spfet bilSrch kravek, ktere koei ani nepohani, kams na pole se po poledni line vleee. Pak zas je ticho. — Sktivan v modru zvoni. Par belaskt se pies cestu ti honi. A 'Zito, zraji. U brambotigt' lihy maku kvetou. Skryt v olgich potok loukou tede hadovite. Kol katdk vrgek lesem pozdravi to a za kopcem jiz chalupy ti kynou na naysi s lip eetou.
dost mista pro 1296 hrobil na jednom akru zeme, anebo 129,600 hrobt na sto akrech. To by dalo oboum f-adtm dost pohfebniho mista pro pfigtich padesat neb sto — pro 129,600 osob. Domnivam se, to takovk kus zeme sto akru, kde asi pet mil od korporace mesta by mohl bSrti koupen za asi pet tisic dolaru anebo lacineji, ktere by nam mohla Jednota podle potteby zapiljeit na 5% na dvacet let — a oba lady by mohly splacet podae podtu pfebyteenS7 ch penez u iadu skladanS7ch. Na houstonskkch modernich hlbitovech eitaji asi sto dolaru a vS7ge za lot. Nag e loty by mohly bkt prodane asi za deset neb petadvacet dolarft lot elenum, a takto by mohl bYt zafizen moderni htbitov na tichem rniste a blizko obou sini, kde by mohlo bSrt upraveno krasne vfletni misto pro celorodni dobu. Poeitam, to dneg ni dobu katd3-7 delnik ma karu, tedy pet mil dal neb blite od sine moc easu se neztrati, a velka vet gina naginct bydli na severozapadni strane mesta — tak na severozapadnim cipu mesta by ono misto bylo nejvYhodnejgi. A jegte slovieko nag im delegatum do sjezdu. V poslednim vSTrodnim udini nageho tajemnita
Hlavniho fadu stab:), to Jednota vydelala ptes nest set tisic na prodanS7ch kusech zeme ate ztratila pi-es 22 tisic na jinern prodeji. MoZna, to tern spravam doble nerozumim. A moina to to stitni vYbor vy getti. Pujouje-li se jen 60% na hodnotu majetku, tak by tento se ztratou nemel bSiti prodavan. Pak dale jsem Ceti, to Hlavni tfadovna ureila cenu padesat tisic na majetek v Rio Grande — a ten elovek, co to od H. U. koupil, to lined prodal za (90) devadesat tisic. Pakli tomu dobte rozumim, tak Hlavni 1.7fadovna ma neschopne aneb nevedome znalce zeme a mela by je nahradit lidmi pozemkovS/ch hodnot lope znale, obzvlagte v dnegni dobe. Tegil jsem se na ptigti sjezd, ale ptestal jsem jit tti telesne. operate od tfech odbornikil leto g -nidobuztpsle onavi Micah pravi, vase misto je pokoj a ten mate nejlepgi doma, zdravS7 posud nejste. Av gak ph sve nemoci vegkere notatske prate v3 konavam. Posledni divadelni zahavu, "Devee jake jsem sobe u tadu Pokrok Houstonu, musel jsem v puli hry opustit..Co jsem videl hrali dobfe — a neni se jim co divit, nag fad ma, same dobro a zkugene herce a hereeky. Te gim se s nimi podle moji motnosti. S ptanim vgeho dobra vole, vas, I. J. Gallia. V
Hodina invase udefilac Pled rozbfeskem iiterka 6. eervna 1944 0hromnS7 kolos armady spojencil byl uvolnen a celYm svetem odekavan* napor na Hitlerovu .evropskou pevnost byl zahajen. NeslkchanST podet letounti utvotil clonu nad obrovskYm konvojem dopravnich Lodi, provazen3"Tch valeenSun lod'stvem. Desitky tisic para gutistn spustilo se daleko od pobteti severozapadni Francie, tanky z ptistavil Cherburg a Havre okamtite po vylodeni nastoupily cestu do vnitra okupovane Francie. Nemecke vrchni velitelstvi oznamilo radiem zapodeti invase ut pled pillnoci. Teprye pled etvrtou hodinou ranni 6. dervna velitelskS7 stan generala Eisenhowera sdeloval svetu to dlouho pfipravovanS7 nder spojeneckSich armad na pevninu severni Evropy byl zapoeat. Den aetovani s nacistickSuni bandity se bliti -boj bude krutS7 — budou uspechy i dodasne neOspechy — napadeni hitlereici budou se branit jako ranene gelmy — budou vgak porateni. V
KALENDAit 11. dervna. Program na poeest "Dne vlajky a Dne otctl" v sini fadu Praha els. 29. v Taylor, Tex. 11. eeryna. Fragku "Nig Nati pro legraci" sehraji sok. ochotnici v sini fadu Pokrok Houstonu Cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek ye 4 hod. odpoledne. 26. dervna,. Zahajeni XIV. sjezdu SPJST. Corpus Christi, Tex.