Or art Slovanske.Pocipo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W nat. Texas. under the Act of Congress of August, 24th, 1922. RO5NIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stfedu, (Wednesday) 10. kvetna (May) 1944.
eiSLO 19.
`JSME STRIDEM EVROPY. ." 4
CHCI," zaha,M pan president po fivodu vlastni projev, "abyste jako svobodni obeane dostali o udalostech dne g gichni spoieene-kaodpve'.Ptjis,abychomv posledni fazi sveho osvobozovaciho boje dodelali v pinem poildku a v discipline, v dohode a v pine svornosti, jak to tikam stale na gim polltikfri a ptedstavili se doma jako ti, kdoZ za hranicemi na sto procent vykonali svou povinnost. Blili se koneena faze valky, t. j. invase na kontinent" — president na tom miste prohlasil, ze jeho ohla geni invase v rote 1943 v Lowestoftu se vkvojem pomeril valeenkch, zejmena ye ,Stiedozemi, stalo ponekud ptedeasne — "a s ni ptichazi doba velikeho naporu z vkchodu a obrovska, letecka ofensiva ze zapadu, ktera behem invase vyvrcholi; v to chvili jsme se obratill na narod doma s vkzvou, aby meal domaci ;Joj na pino proti Nemcfmi. V teto velke chvili vzpomerite, jak do glo k Mnichovu, co bylo po nem, jaka byla nage posice, jak jsme byli stra glive zasaZeni, jak jsme se divali s obavami, co bude dale, s obavami o domov, o narod, o sebe sama. Tato valka, ktere, je pokradovanim valky prvni, je zaroveri velikou revolueni smrgti, je2 zastihla celou Evropu. Bude s valkou z r. 1914 v historii posuzovana jako jeden jedink celek. Co ptijde nyni na konci bude teZgi neZli v rode 1918. Ale vzpomerime si, 1de u2 dnes zase od r. 1938 jsme. Dostali jsme se po telkkch bojich, praci, fisili a sporech, po utrpeni bolestne, petilete emigrate z toho Vgeho ven. Vime, Ze jsme jig vitezi. Od poeatku jsem met naprosto jasnS7 plan— a netikam to, abych se vychloubal. U2 za, Mnichova jsem veal, Ze bude valka a ptirno s ni ha, brzkou dobou podital; bylo mi zcela jasno, ze budeme opakovat to, co jsme dean v minule valce a Ze se musi s konspiraci zaeit hned. Dohodl jsem se v tom smyslu s domovem hned po svem pkijezdu do Londkna dne 22. iijna 1938 a zahajili jsme okam2ite ptipravy jako ve valce minule. Diplomaticky jedne veci jsem obetoval v gechno, kdy jsein vial, Ze Hacha pochoval v ge: dobkt znovu mezina,rodniho uznani stare republice. K tomu bylo potteba ptedev gim vojakt a na ge politicko-vojenska akce mela brzo fispechy. Tak doSlo nejprve k uznani Narodniho Vkboru a pak prozatimni vlady v Londkne, pak k definitivnimu uznani vlady londkriske od Ruska, USA a Velke Britanie. Pak mi glo o rozbiti Mnichova a to se podatilo v lete r. 1942. Koneene glo politicky o to, abychom dostali pied celkm mezinarodnim svetem pine a jasne uznani od USA, ze neni rozdilu mezi nami a ostatnimi obsazenkmi staty a ie prvni republika zase existuje. To bylo potvrzeno moji cestou do USA. -Po strance mezinarodne pravni byla pak do jam r. 1943 obnovena na ge posice z r. 1938; diplomaticky jsme se tak dostali dale nen na konci minule valky, aekoliv tenkrate jsme roeli vice vojakfi. Ziistala posledni rozhodujici vec: testa do S,S =r.11i. Chci zdaraznit, Ze obe cesty, do Spojenkch Statil, do Sovetskeho Svazu, pokladam za diplomaticke dovrgeni nakho boje. Vy jste ten-
President republiky Dr. Benei o vj istavbe osvabozene vla.sti v projevu k delegaei eeskoslov brigady v Anglii. to boj vedli na platforme vojenske. Cesta do SSSR a smlouva tam uzavtena je v geobecne a evropsky vyvrcholenim a ukoneenim nagich snah miti vae s uznanim republiky do konce valky hotovo a miti zaji gtenou bezpednost statu as zaeneme po valce znovu stavet republiku. Co ptijde nyni dale, bude jiZ definitivni budovani doma a vnittni politicky boj a vkvoj.
Ke Dnu matek. Celt' svet Vas, matieky na ge, tento mesic vzkva, celk svet Vas opevuje, oslavuje. I my pHchazime, abychom se Vain poklonili, v'Sichni do jednoho, mali i velci. Bud'te zdravy, matky nage! Dekujeme Vain za lasku, kterou jste nam venovaly. Lasko, matky, laska nejvetti, protole je dista,stale, a nejobetavejgi. Matky nage, bud'te pozdraveny! Oeekavam, Ze v nejbliZgich dnech, =Ana tkdnech, se budou diti doma dost dulpaite. veci. Nemci ptipravuji velike zakroky ye svem sousedstvi. Patrne se budou snaZit ziskat u nas nose ko/aboranty, a dokazovat svetu, Ze narod je spokojen a ae je s nimi. Mohu yam dnes take tici, ae Hacha je fysicky i du gevne na konci svkch sil. Vetim vgak, ae na gi nepovoli. Nemci jsou ostatne skoro v teZe situaci jako Rakousko-Uhersko z jara 1918. A to neni piece znameni sily. Kdyby takove pokusy ziskavat porobend narody Nemci delali v dobe, kdy byli na Kavkaze, mohlo se to jevit jako sila; ale ze to delaji dnes, to znamend, ze jsou si vedomi, budou brzy na konci svkch sil. Nektere na ge lili propougteji z koncentraenich taborfi obdobne, jako to deal° Rakousko na konci valky. Davame na tento vkvoj pozor. Celt' nag plan byl dociliti politicky do konce valky maxima fispechil politickkch a pokud monoi vojenskkch. Politicky se to zdatilb, ptedmnichovske, republika opet existuje, i kdy to ze vgech stran neni tak jasne 'Teen° jako se. strany SSSR. 2ado,me a budeme Zadat, mnichivske hranice musi bkti obnoveny. Je to pro mne princip, aby to, co se stalo v zati 1938 bylo pine odeineno. Nyni ye chvili ptiprav k posledni rane vojenske vetim, ze to bude rana Uspegna. Domnivam se, Ze po fispegne invasi na kontinent Nemci vice neZli nekolik mesictil boj dalgi nevydrii. Vstupujeme tudi2 do doby naprosto rozhodujici. Je tteba udelat domaci protinemeckou revoluci; tentokrate to musi bkti u nas doma nasil nk pkevrat, rikam to napino. Pri jednini o mezinarodnim uznani jsem se v2dy dovalaval toho, '±e jsme politicky konsolidovani. ze jsme stale v kontaktu s Prahou a se Slovenskem a ze
mame opravdu celou naroanI jednotu. Musime se snaait, aby se tato jednota a svornost udriela a aby se tak domaci revoluce delala v duchu jednoty celonarodni. A as bude tento nasilnS7 pkevrat doma provaden a a22 budeme republiku obnovovat, tato jednota mush zustat zachovana. V teto valce budeme musit u nas doma jiti proti vAem, kteti jakkoli fa gisticke idee praktikovali. Bude tteba zaeit ptedev'aim potrestanim vinniku teto valky. Je to otazka absolutne sadni. Na torn musime trvat; ti, kteti zradili v jakekoli forme, mush bS7 ti potrestani: faAisti, zradci, kolaboranti, nevim, kolik jich bude — ale mush b3iti potrestani. To budu 2adat, neustanu v torn pokud budu miti vliv a moc. To je s hlediska cele na gi historie fundamentalni vec, nebot' to, co se stalo, nesrai- se opakovat. Kdybychom na tom netrvali, objevilo by se nam to pozd'eji v nakrn narcxlnim tele jako vied a bude nas to rozeairat. Je to problem mravni a zakladni. Bude ov gem theba postupovat individualne. Nekteti na ptiklad delaji zlodiny, ale jinde pomahaji. S temi to bude take. Natal vinnici uniknou a objevi se najednou pozdeji a proto k tomu problemu musime pHstupovat s nalelitkm odstupem a objektivnosti, ale s pevnosti, jasnosti a rozhodnosti. Po teto strance bude miti i armada dillelite vedle obsazovani fizemi a hranic bude dbati i o to, aby ureite skupiny vinnikfi mezi Neraci nemohly potrestani uniknout, jeji pomoe soudum, polic,ii a detnictvu bude nutna, a zaslutha,. Vim, ze zde meme mezi sebou vojaky, nemecke a mad'arske. Domnivam se, a tekl jsem to uz r. 1921, ze na gi Nemci v posledni valce neudelali to duchovni revoluci jako my a zristali v pangermanstvi. Nechci se dotkkat tech, kteti byli ua za republikou sbliZeni a smiteni. Ale asi 70-80% tech na gich Windt tuto revoluci neprovedlo, ptijall idee pangermanske contrarevoluce a nacismu. Byl jsem si toho vedom, a henleinism jsem nikdy neptijal. Odmital jsem se sejit s Henleinem, zabrarioval jsem, aby se kdy segel s presidentem Masarykem, veal jsem, Ze je to gangster. Ani s na gimi Wind se to nesmi opakovat, proto hajim stanovisko, vgichni vinnici musi prye a tech budou statisice. Na zaklade viny je tieba vyeistiti republiku a to plati pro vgechny obeany republiky, jako eechy a Slovaky. Bylo by nevdeene, kdybychom odmitali ty Nemce, kteti byli vkly s nami. Fakt vgak je, ae republika bude po valce statem narodnim, to jinak nejde a nepfijde (potlesk). Ostatne problem minoritni po teto valce bude tegen zcela jinak, neZli po valce minule. Chci, aby vojakum toto bylo jasno. Kdo byli s nami ovgem v take dobe dobte, budou s nami zase. I u rids doma kikaji: ten Nemec je pro nas ptijatelnk, kterk s nami od podatku ahl a neklamal. BohuZel vetgina takovkch neni. Co se tkka jsem pro vkmenu obyvatelstva. Slovaci z Mad'arska prijdou k nam a Mad'ati, kerb nebudou ehtit ptijat nase zasady, mohou odejit (potiesk).