Orgaa §lovartske PodporuilciJednoty Stahl Texas. 0.9
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Tel* s, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROeNiK (VOL.) XXXIL
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 12. dubna (April) 1944.
CESK G SI, 0 V EN Sli 0 DESATL' Plenarni schtzi Statni rady v LondSme, ktera se konala 23. imora V pod predsednictvim vyslance Prokopa Maxy, podal ministr zahranienich vac' Jan Masaryk referat o svem americkern pobytu. Nage spoluprace s delegacemi velmoci, statil strednich a malch byla velmi dobra. S delegaci britskou, •americkou a sovetskou byli jsme v nejintimnej gich stycich, na.vzajem jsme si pomahali a rieprehanim, teknu-li, Ze jsme vykonali faem tak cenne sluZby lako oni nom. Stoji za pripominku, Ze na velmi dulaite misto pro priimysiovou rehabilitaci byl vyvolen inZ. Fried, ktereho mnozi z Vas znate, elovek slugny, ktery ovlada, svoji latku vStorne a o nem2 jsem pkesvedden, Ze vykona celku velmi cenne sldby. I jini na gi lide budou postupne ptibirani, ale dohodli jsme se s kolegou Nemcem, 2e budeme navrhovat pouze lidi odborne zdatne, a Ze nebudeme trvat na kvantite, n.S7br2 na kvalite tech, kteri vstoupi do shaeb UNRRA. Myslim, Ze s timto nagim rozhodnutim Statni rada milZe souhlasit. V kratke dobe zahaji dinnost evropske oddeleni UNRRA a jsem jist, Ze jak nage vlada, tak na ge odborne kruhy venuji mu onu pozornost, ktere si vic ne2 zasluhuje. Zde zase jsem onoho mineni, Ze je treba poslat a posilat tarn lidi, kteti materii ovladaji, tak aby velmi dobre jmano, ktere tam mame, bylo zachovano i utvrzeno. S bYvalym guvernerem Lehmannem jsem v ptatelskSr ch stycich po tadu let a jsem mu velmi povdeden za to, Ze se s nami radii o nejdulelitej gich usecich sveho poslani a Ze nam vkly byl a je k disposici, mame-li neco konstruktivniho na srdci." Mluve o sve navAteve u presidenta Roosevelta a o syYch politickych jednanich, ministr Masaryk kekl: "Jsem hluboce vdeden presidentu Rooseveltovi za das, kterS7 mi venoval a za uznani, kterd naafi politice projevil, za ujigteni vkatelstvi, ochoty a pomoci na gi diste veci. V rozhodujicich kruzich americkSrch je politika nage uznavana a smim snad tici, po zasluze oceriova.na. Byl jsem v Americe v dobe, kdy byla podepsana na ge sinlouva se sovetskou nisi a myslim, 'Ze to bylo veci na prospech. Mohl jsem na vsech mistech podat pottebna vysvetleni, mohi jsem o nag spolupraci se sovetskou MAI mluvit s nejdulelitej gimi americkSmi novinari a komentatory, jako i gefredaktory dennich listil v hlavnich americkSich mestech." Ministr Masaryk zdtraznil, Ze ohlas nagi smlouvy v Americe byl velmi dobrji, i kdy nektere easopisy, a skupiny nesouhlasily. Jde to specielne o listy Hearstovy a o skupinu easopisil Maceormicka: V Americe je hodne konservativnich elementil, ktere dosud maji neoduvodnenST strach ze sovetti. Na druhe strane slygime dasto zbyteenou pau galni kritiku SpojenSrch Statil, ktera je vet ginou zaldena na neznalosti: "Americka politicks situace je velmi komplikovana. President Roosevelt ma: politieke nepkatele, kteti nenavistne bojuji proti jeho vnitkni politice. To ov gem je vysadou vgech dernokracii. Po tom, co jsem v America vide, mohii konstatovat, Ze Amerika vykonala a kona
OSLO 15.
SPOJKOU MEZI vfCHODEIVI A ZAPADEIL Ministr Jan Masaryk. ohromnou praci ye prospech spojenSrch narodii, Amerika ma hlavni zasluhu na tom, Ze bitva na Alantickem oceanu je definitivne rozhodnuta ye prospech spojencii. Cifry americke lodni vYroby jsou filasne. Toto konstatovani nikterak neubird na zasluze slavneho a krasneho brit-
armada a 681. brig& da na uzemi Ceskoslovenska.
Ruska
Hodina osvobozeni eeskoslovenska se Wilt Treti ukrajinska armada generala Zukova a esl. brigada prekroeily Jablonickk (tatarsk3-7) pritsmyk a v pondeli vitezne predvoje dobyly Jasinu, deset mil od severov*ehoni hranice Podkarpatska. Vlajka sovaii spolu s vlajkou eeskoslovenske Republiky vlaji z temene horstva VysokSrch Tater, den padu nemecke tyranie a besneni nastiva. Neni jii moci, ktera by Nemce zachrinila. President dr. Bene g telegrafoval mar§alu Stalinovi, vitaje prichod sovetskS7ch osvoboditelii na uzemi porobeneho eeskoslovenska — Stalin mu rovnei telegraficky odpovedel, ze je tipine jist, ze spoleenS7 nepritel bude na hlavu poraien a teskoslovengko znovu statem svobodnSrm. Ceske zenie a Slovensko roma; budou od Nemcit vyeisteny ditktacineji, nez po husitskych valkach. Ze sveho utrpeni vezme si nits narod pram) vypokadat se s Nemci jednou pro vidy. Trest vrahovi se take neuklada jako pomsta, ale jako diivodna ochrana spoleenosti, kteri by jinak byla vydana na pospas lariim a rozvratu. Neunikne ani ZadnSt z domacich zradcii a dojde i na politicks parasity, kteti budou postaveni pied soud lidu nejen za to, co provide'', ale i za to, co meli delat — a nedelali. Krev desetitisicu obeti nemeeke zhovadilosti, to vgechno stragne utrpeni celeho nageho naroda , nezustane bez spravedlive odplaty. PRAVDA VITDZI! skeho lod'stva a namotnikii, kteti vykonali a nenaroene konaji sluZby zcela neocenitelne." Ministr Masaryk pak prohlasil, ze obdobna situace je i ye vS7robe letadel a tankti: "AmeriCane ptichazeji s novS7mi vecmi, ktere budou mit opet nesmirnS7 vliv na rozhodujici fazi valky. Whodou i nevjihodou Ameriky je, ze je geograficky vzdalena ode v gech bojigt'. My v Lonjsme bojigtim Nesmime zapominat, Ze Amerika je gte pied nekolika lety v rozmachu materialni prosperity se citila hodne sobestadnou. Dnes tomu tak neni. A mohu s velkj'n uznanim konstatovat, Ze je velky zajem girokYch vrstev o spoledne dne g gi akce vgech spojencti. mezi nimi2 na-ni zitej jednom z prvnich mist v zajmu americkeho du je republika deskoslovenska." Mluve o sve dalgi dinnosti ye SpojenSrch Statech, zminil se Jan Masaryk o svYch vefejneh
projevech, zejmena na ohromne vkroeni schfizi americko-ruskeho Reliefu. Tento projev mel velikj'T ohlas po celern americkem continents a dosti prospel k vyjasneni nekterSr ch problemt. Ministr Masaryk mluvil nekolikrate rozhlasem k mnohamilionovernu posluchadstvu, a to i o naafi smlouve s Ruskem a o jinSi ch problemech, Ukajicich se nag vlasti. Po oceneni exposé presidenta Bene ge o jeho ceste do Ruska a jejich nasledcich pro pi itomnost a budoucnost, shrnul ministr Masaryk vjisledky sve americke prace a mluvil pak o krajanskSrch vecech. Je v nich jist prokrok. "Nagi v Americe pomahaji krasne a poctive, sbiraji penize na narodni akci, a i kdj rZ- jsou urCite rozpory, jde vetginou o hodne a poctive di, kteti se nakonec dohodnou. To plati zejmena o taboke slovenskem, kde krome tech, kteti nadbihali Tisovi a ted' chteji svfij Mich zastkit poktikem, je velika vagina potadnych lidi, kteti chapou, Ze zajmy slovenskeho lidu budou v ptigti nagi republice pine obhajeny." Ministr Masaryk pojednal v dal gi 'oast aye Peel o americke politicks situaci, ktera, je ovlivriovana blilicimi se presidentslOmi volbami: "Americka demokracie nepracuje tie a Ze po tketim presidentskem udobi Rooseveltove jsou rilzne otazky ptettasany je gte intensivneji neZ jindy, je vysvetlitelne." Pine uspokojeni vyslovil ministr zahranidnich veci se svYmi rozhovory s presidentem Rooseveltem a s porozumenim, kdere nalezl jak u nej, tak u statniho sekretake Hulla a vedoucich fitednikt Wasingtonskeho zahranieniho ministerstva pro na gi politiku. Podekoval take velmi srdedne Cordellu Hullovi za pine porozumeni, ktere projevil za moskevske konference pro nage zajmy a zejmena pro na ge jednani se SovetskSrm svazem. Ministr zahranienich Vac' v zaveru sveho projevu podal obraz dne gni mezinarodne politicks situace. Ocenil itZasne vjisledky sovetske politiky, sovetskeho valdeni a jedinedneho sebezapirani, a prohlasil, ze kapitola, kterou praye pig nag sovetati spojenci, bude v historii tato valky nejslavnej gi. Rusko nits vgechny, zachranilo a ministr vzpomnel se iado,stiudinenim sve neasti v jednanich, ktera vyvrcholila ye spojenecke smlouve sovetsko-deskoslovenske. Dal soudasne vj-7raz pocitum velke vdeenosti techoslovaku k Velke Britanii, ktera nam poskytla od zadatku asyl a po padu Francie Bala nam moZnost bojovat proti Nemecku. Po ukondeni valky bude moZna giroka spoluprace s Velkou Britanii — smlouva britsko-sovetska davit nam k tomu pkilelitost. Mluve o stycich deskoslovensko-francouzskjich, ministr zahra nidnich veci tekl: "Pki gti slovanske Oeskoslovensko bude vj-rchodnim sousedem Nemecka, ptigti demokraticka Francie bude zapadnim sousedem Nemecka, ktere ptestane b3"7ti velmoci. Grim &lire Francie zaujme misto, ktere ji nav Evrope, tim spige dojdeme k zajigtenemu miru." Ministr Masaryk vzpomnel slavneho oeskeho protestu proti zabrani Alsaska-Lotrin(Pokradovani na strane 12.)