Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922, a32111211.
ll,OeNiK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 15. biezna (March) 1944.
egfd!.
dSLO 11.
NEMEM PRIPRAVY NA TUT VALKU. OTO NENI POUZE sensaeni titulek, ponevadZ fakta o techto pkipravach jsou tak znaena a pro Nemec tak pHznaena, ze je potkebi s nejvetAi vaInosti sledovati kaZdk pain one skupiny Nemcii v ktera ma za ukol pkipravy provesti. Nemecke akce za "destnk mir" jsou v proudu. Co si Nemci pkedstavuji pod "destnkm mirem," to nechce bkti obsahem toho.elanku. Soudasne s tim probiha, akce, ktera, sleduje najednou tki cile: a) pkiprava Neincti na poroIku. Jednim z prostkedkii, kterk bude vykladati Nand= v kik pkidiny porally, jsou Nemci zahranieni. Jim je z Berlina dodana dostateena zasoba pros "to jeSte tentokrate neSlo." Dtivody pa,k piSi zahranieni Nemci domil a zpracovavaji sve spolurodaky. b) pate kolona dostava novk ukol, kterk je vyjadken heslem: Nemecko vyhrave, bitvy, prohrava, valky, ale jeSte se nestalo, aby, prohralo mir. c) ohlaleni pkiprav na novou svetovou valku, ktera, "vypukne nejpoZdeji do deseti let", a ye ktere Nemci dosahnou sveho cite. Mezi Nemci v Buenos Aires v Argentine — a tudil i Nemci v jinkch jiho-americkkch republikach — se jiZ oteykene hovoti, ze tentokrate to nego, ze Nemecko valku prohralo. Hleda se vinik a berlinske nacisticke Ustkedi dodalo doklad, kdo jim je: "Nacisticke vladni kruhy podcenily Rusko a Ameriku, naciste zavinili, ze velike, idea nemecke svetovlady neprorazila, je tieba obetovat Hitlera, ale nebojte se, spolurodaci, touto obeti udelame z Hitlera modlu, ktere se bade jeSte celk svet klanet! tide, ci, mezinarodni kapital, zednah jsou hospodaksky stale silni, bude pottebi se jim dostat na kobylku, a jakmile oni budou odstraneni, pak jsou veci jasne a hladke. Pristi nastup k moci nemaZe jiti zevnitk Evropy a Nemecka, nkbr2 zvenei. Tento fakt byl pfehlednut. Obavy z valky na dvou frontach, ktere tolik desi a jim2 naciste podlehli, nemaji vkznamu, jestlfie od poeatku ptipravy povedou k tomu, aby bylo r,-oZno valku na dvou frontach vest. Obeti Nenicti"v teto valce byly znadne, ale nelitujte, \ se se vrati, byly to obeli nutne a Zadouci pro CAM vkvoj. Poznali jsme veci tak, jak jsou, odhadli jsme silu, nyni teprve vime, co se ma delat a: jak se to ma cleat!" Vrnecko vyhrava, bitvy, prohrava valky, ale 16 1..e se nestalo, aby prohralo mir," pravi se mezi Nemci v jinni Americe a toto heslo je rn ptsobive. Zahranieni Nemci maji za tkol je rozvadeti a pkedvadeti svetu, co by se stain, flyby nebyl dosaZen "eestnk mir." ArgumenCace z Berlina se lined pta: "Prosim vas, keknete mi, kdo vlastne bude delat tu povaleenou Evropu?" Inteligence deskoslovenska, polska, francouzska, holandska, norske„ c12icka. z casti ruska je vybita. Zadny narod, krome N:=Tacit, nema dues nikoho, kdo by jej V ?budou mit jenom Nemci profeice, techniky, skolene lidi, vzdelane sory, di, obehodniky, pedmysiniky, odborniky, ostat-
Jan Duben. ni v Evrope nemaji nic, to je vAechno prye. Vydate tedy Evropu do rukou nevzdelanen a luzy, vite, co to bude znamenat pro ostatni svet? 0 tom je tteba velmi mnoho ptemkSlet! Co se stain, stain se, ale tento fakt se flea, odelnit a pies noc z delnika a nadenika universitni profesory neudelate." A tleti bod akce je nejzavaInefai: Nemci v jinni Americe slibuji pki gti .valku do deseti let.
"Pied extasi opilosti ducha chrati narod, Pane! Tvrdkmi nas nein, tuhkmi v sobe, chladnkmi jak ocel, to ocel, jen hra, leskem labraderu a nechyta a nehieje. Jen slama plamenem vzniti se, vSak Z"ivot trati. Ta ocel sviti, chladna, leskla ocel, kdo uhodi v ni, bolest citi v ruce, kdo rozpali ji do rucleho laru, ten nesmi fgetedne se dotkkat ji. Tu tvrdost dej nam, Pane, hladkou tvrdost ocelovou, — a jsme-li dosud Zelezem jen mekkkm, necht' dopada. Tvilj perlik v nage telo, at' duni to v nas, at' si hi mi ty at' odleti ty tkisky nestatedne, jim2 neni demo oceli bkt jednou, ztvrd' Pane, nas, by pkiAti temne easy . Oceli ty modra, nas nasty tak ty, silna v sobe, na nic nespolehaS, jen na sebe, jen na tu tvrdost svoji, tu hrdou, egoistni, chladnou tvrdost o Pane, sly§1S-li a mazes — tou oceli, tou oceli nas udiri!" J. S. Machar. Nacismus nebyl dosti silnk nastoupiti svetovladu Nemecka, proto bude odhozen, ale mySlenka nemeckeho imperialismu tim se nijak nemeni, nklor2 hleda, novou cestu k provedeni. "Ptipravy budou trvat pouze deset let" je heslem nemecke buenos-aireske kolonie a tyto pkipravy obsahuji nekolik slolek: a) odsunuti schopnkch "vilelcir a vojakti do zahraniei, kde fadne maskovani provedou prvni opatkeni. b) odchod co rgoina, nejvetliho poetu mladkch nemeckkch multi do zahraniel, hlavne do jinni Ameriky, kam by se dostali jako "odbornici" hospodafati, prnmyslovi a obchodni. c) pkipravy spoledenske, do nichZ bude patkiti stehovani bkvalkch vladnoucich evropskkch rodil do jinni Ameriky, ktere pozdeji dostanou stanovene d) vytvokeni nove formy "pâté kolony", ktera, v prvni fazi bude miti poslani vkhradne hospodatske. Novk generalni stab Nemecka nebude tedy sidliti pkim,o v figi, ale kdesi v cizine, hodne daleko, bude maskovan °Pane nejakkm hospodatskym poslanim. Jak bude propracovavati ideu nemecke svetovlady, jeSte se nevi, ale
a
to, ze "schopni vadeove" a vojati budou pohromade, znamena, mnoho. Wi per dosud pry proyeden neni, ale rozhodne velchni budou pkisnkrni protinacisty, nebot' jen tak bude molno neco udelat pro "nove, demokraticke Nemecko." Hodne si slibuji i od toho, ze Rusove phpravuji novou demokratickou, lidovou vladu pkikiho Nernecka, ktera, se jiste nejakkm zgasobem da zapkahnouti, Povede se proto ostrk boj proti nacismu a Cara mezi nacismem a nemectvim bude vyznadena obzvIdAte silne. Nacism je mrtva, idea, ktera zklamala nemeckou viru v uskuteeneni nemecke nadvlady. To jsou zatim premisy, ze kterkch se ma, vyjiti. Nemecko zahranieni kolonie maji oproti jinkm koloniim tu obrovskou vkhodu, ze se skladaji ze vgech spoleeenskkch vrstev, od zernedelskkeh robotnikti az po kapitany hospodatskeho a vedeckeho sveta. Ostatni evropSti rodove jsou na torn nate. Struktura jinkch zahranidnich kolonii je pravidelne jednostranna. Na pkiklad my, oechoslovaci, mame v zahraniponej vice lidi manuelni prace, Holand'ane vettinou obchodniky a narodohospodake, Francouzi pak vrstvy stkedni atd. Jedine Nemci svkmi kolonisty prostupuji v§emi spoleeenskkmi tkidami. Tento faktor bude hrati velmi duleiitou roli v ptipravach. Aby Vgak nejhotelSi vrstvy byly zpracovavany do nejposlednejSich sledkil a namnoze skupinami nSlechtileho chovu, ktere byly a jsou ostke protinacisticke, bude tu pry pouZito bkvalkch vladakskkeh rodin. Ty se nastehuji hlavne do jinni Ameriky, kde se mohou uplatniti s neobyeejnkm tispechem a pH torn bez nebezpedi, Ze se za nimi plouli stin krvavkch a gpinavkch nacistickkch rukou. Soueasne VAak i ostatni vrstvy zahranionich Nemcl) budou potadne zaptaleny do dila a tu mladi Nemci z`rise, kteki pkijdou do zahraniei jako "odbornici", budou miti novou pkilebtost se uplatnit a rozsevat ideje nemecke svetovlady a soueasne "ktivd", ktere pachaji spojenci na "ubohem nemeckem lidu." Nova "pate. kolona" v den, kdy do Berlina vstoupi prvni spojeneckk vojak, zahaji svou einnost. Mezi ukoly, ktere se ji2 ted' projednavaji, bude pattiti i to, aby americke, anglicke a ruske trhy se dostaly do nemeckkch rukou. V jinni Americe je na pkiklad znamo, 2e pfed touto valkou obchodni zastoupeni Oeskoslovenska v jednotlivkch republikach, kdy nebylo v rukou Nemeti z pohranidi, kteki byli oznadovani za tak zvane "sudetske Nemee," pak bylo v rukou kiSskkeh Nemeti, kteki delali obchody jednak pro sebe, pak pro nacistickou partaj a teprve na poslednim miste myslili na eeskoslovenske firmy. Nastava ptilelitost, aby tito "schopni zastupci" se °pet uchazeli o zastoupeni a popularita jednak Oeskoslovenska samotneho, jednak i deskoslovenskkch ykrobkil, ma bkti °pane zapkaIena do pra,ce. Vychazi se tu z pkedpokladu, ze "takove 6eskoslovensko nebude miti dostatek vhodnkch lidi, kteti ovladaji cizi fedi, znaji pomery, jsou zapracovini," a proto Oeskoslovensko redo pry sahne po kaZdem, kdo pkijde. A podobne tomu bude se za(Pokradovani na strane 12.)