Vestnik 1944 03 08

arri 51ovanskePocipotuliciJednoty 5-16.tu Texas, 44 ea. sq:1104% 0,4 4?

4.tio

t

vb.,71

&r:6

4;ISY

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROSe.11.1a1=291(IMII.R.IIIINWINSIMM■1111111mns,

InUnroxaMIMI .r.2

WEST, TEXAS, ve stiedu,

ROONIK (VOL.) XXXII.

eino 10.

(Wednesday) S. biezna (March) 1944.

V E111 NOM ORGANISAT g

0 lakiTiHO nag eho sjezdu neni daleko, ale ku ziskani 2000 alenii do te doD by je hodne daleko. Za maid leden jsme ziskali pouze 114 novYch elenti; za male imor jsme ziskali 121 novYch elent. Do tech dvou tisic nam jich je g te hodne schazi. Ale na to gpatne a ustavidne dative podasi, jsme uclelali dosti dobry kus prace. Mam nekolik dopisii od nag ich ptednich pracovniku, a v gichni si natikaji na dative poeasi-v posledni dobe.

Kdyby vice nag ich 142 ustanovenYch organise,toril jenom obeas pracovalo, vykonali bysme mnohem vice. Ziskali bysme vice elena. Za minule dva mesice pracovalo pouze 48 ze 142 organisatord. Ostatni pro neptiznive podasi a jine ptieiny nepracovali.

Nedavno jsem osobne mluvil s jednim nagim organisatorem, ktery ustaviene ziskava nove a nove eleny do nag i Jednoty. Ptal jsem se jej, prod ma takovY nspech. Odpovedel, ze proto ze neptetrttelne pracuje; a dodal dale, "You have to see more and more people. More people you see the more business you will do."

Musite videti vice a vice lidi. tim vice lidi uvidite, tim vice obchodu udelate. Je jen jistY poeet lidi, kteti si koupi peji gteni a kteti se stanou eleny nag Jednoty. Tento poeet lidi muss nag organisatoti vyhledat a nav gtivit, a kteti se zajimaji o pojig teni, musi se snatt jim pojigteni prodat. Cim vice lidi vyhledite a nav givite za Udelem prodani poji gteni a ,zikani je za eleny, tim vice prodate a tim vice ziskate. Onen bratr organisator ma pravdu. On pochopil, co tim minime fici kdyt tekneme, "ze kaZdY organisator se dopracuje uspechu, kdy't bude ustavidne, iisilovne, neunavne a vytrvale pracovat, vyhledavat prospekty a snatt se je ziskat za eleny.

DruhY ptedni nag organisator mne pile, 2e vzdor deg tiveho a blativeho poeasi potad pracuje, ale ze nemilZe nav g tivit tolik lidi kolik by si 0'61; ze eastokrate si necha lam na dladene ceste a pak jde ku obydli pies blato tfeba i celou mili. VYsledek jeho prace ukazuje, 2e pofad zapisuje nove a nove eleny.

Bylo by to krasne, kdyby jsme meli nekoho s bohatYmi zkugenostmi, by obeas navgtivil nektere nage organisatory a zvla gte ty, kteki doposud mnoho zkugenosti nemeli, a poukazal j im osobne na razne body organisaeni prace, a v praci je osobne povzbudil. Bylo by to prospe g gim organisatoram-ne.Vim,zebysm ena venovat vice pozornosti a bYti jim napomocni.

Jejich prace jest teZka, vyZaduje mnoho trpelivosti a snag enlivosti, a nennavne a poctive prace a ptipravy. Mnozi na g staff. organisatofi ji2 si to pte gli. Udili se sami pouze ze zku genosti. Nag novi a nedavno ustanoveni se tepry !lei. Stati se skuteene dobrYm a vynikajicim organisatorem vyZaduje mnoho ptedbeine prace a ptipravy.

Jak jsem se jii nekolikrate zminil, kaRlY organisator by si mel vyhledat prospekty, ktere by udelali dobre a 2adouci eleny; pak si udelat seznam jejich jmen, a pak na nich jednotlive pracovat za ifeelem ziskani jich do na gi Jednoty.

KaZdY organisator, dtiye ne2 zaene na prospektech pracovat, by se napted mel ankiadne seznamit se vSemi druhy naSich pojistek, avidAte- s nag daivotni, 15ti a 20t letou. Tyto jsou mezi terni nejpopularnej gmi pojistkami, ktere nak Jednota vydava. KaZdy organisator by mel bYti schopen katdou pojistku vysvetlit svemu prospektu; ale avid:Ste ty 3 vYSejmenovane- a soustfedit sve sily, nad jejim prodejem.

Jest nevyhnutelne tadoucno, by sam organisator vetil v bezpeenosti a hodnote v pojiSteni, ktere prodava, chce-li se dopracovat Uspechu.

Jestli ma y pojisteni pochybnost, tak mute miti neti.spech. Dnes nemusi miti tadnY jakoukoliv pochybnost. Jednota, ktera existuje jit brzo 50 let rnalYch zaeatkU nashromaZdila pies $4,000,000, ma dnes na 16,000 elena, vyplatila bliZe $2,000,000 svym beneficientilm a jeji solventnost zyYkla na 110 nebo vice, jest bezpeena a dobra, a stoji na dobrem zaklade. KaZdY rozumnY elovek — i mezi jino-spoluobeany — kterY nag Jednotu zna, uznava ze nate Jednota ptedeiva mnoho jinYch spolkii a jednot finan'One i v mnoha jinYch ohledech. Katdy nagch organisatort by mel miti absolutni dtveru v nag Jednotu a pojiteni ji vydane smele odporueit. Nage Jednota by rnela bYti elm startim lepgi. Je dnes silneiSi a lep§i net kdykoliv pfed tim. Ustaviene roste a jde ku ptedu.

Nag i organisatoti by v nt meli miti nejen dfrveru, ale by ji men yZdy hajit pied vSemi irtoky od jinYch, tak jak to delaji agenti svYch dotyenYch spoleenosti a spoiltu, ktere zastupuji. ptipraveni vyBratti organisatofi! svetlit pojistky, absolutni a nezvratitelnou cluveru ve ya gi Jednotu a dovedete-li ji stateene hajit, chvalit ji die zasluhy, a na jeji vYhody poukazat, tak nyatete pokradovat s iispechem ye va,S1 praci. Jeden a katdY a nas navStivit vageho dotydneho prospekta, pti ptistupu hled'te ziskati co nejdkive jeho pozornost, a jakmile jeho pozornost ziskate, a on yam jeho eas venuje, tak se snatte v nem vzbudit zajem o nag i Jednotu a nakch raznYch pojistkach.

Jestli se prospekt zajima, snatte se dale v nem vzbudit touhu po poj gteni a elenstvi u naSi Jednoty. Jestli uvidite, ze v nem vzbuzujete touhu vziti si pojiteni a stati se elenem, hned se jej zeptejte, jakeho druhu pojifteni by chtel, bez ptestani mu vte vysvetiujte, a zaroven jej studujte, jak je asi star, ma-li rodinu a jak velkou, jak si asi stoji finanene, jake pollSteni u jinych spolku nebo jednot, na jak velkY obnos by se mel pojistit u na gi Jednoty, atd.

Hled'te vZdy prodat vet'Si pojistku. Mnozi nagi eleni se pojisti u na§i Jednoty na $1000 — a mohli by se lehko pojistit na $5000 — u jinYch spolku nebo spoleenosti se hned pojisti na $5,000 nebo vice, tak proe ne u nas?Jak mate prospekta dobte prostudo y aneho, a mate vSe Po ruce, a vas prospekt y am na vee odpovida, a se zajirna, bezodkladne vyplrite aplikaci — eili tadost o elenstvi — a jak to mate hotove, hned jemu ji dejte podepsat; a postarejte se, aby si pojiAteni ptedplatili mesiene, pifiroene nebo roene ptedem. Jak to mate vytizene, tak hied'te by vas prospekt 4e1'ku. lekari k prohlitice co

nejdflve. N•kteti na .i nave ziskani aleni jsou moo ponodinYmi. Musite je pobizeti. MUsi je k tomu miti, aby si, k lekati se nechat prohle&; nout. Nezapornente, are pokud se tadatel nepo, drcbi prohlidce IS:brats:to a neni uznan za pH, jateinano, to se nemUte, stati olenem. Toto jest velice Jak tote mate ve vyiozeno, tak hned zapoe,, note praco-v. at na drunem prospektu. Po Prve udelate mnoho chyb, z chyb se ueime. Ten co udelal =oho chyb, muoho vkor:ial;- ten co nikdy tad ne chyby neudtlal, take nikdy neudelah Jakmile jich zapiSete 15 nebo 20, ne-1 vice, seznate to budete delat merle chyb a to ze zkuSeriosti so hedna naueite a te prace bude lehai, snaduejSi a vYsiedky vaSi prace budon .aspZtriejSi a zdarn&t,ei. Vate akuSenosti v budoucnosti v6..m br:dou ku prospektu.

Jestli byste vaSemu prospektu pojiSteni ncprodal a jeho za elena neziskal, jclete jen dale, tteba I ;t.orrec::ne at k deseti prosPek-, tam, bud.ote-ii se einit, kcneene nekohe ziskate a poji:::;:en.i predate. 'Vadat se nemine, a budete-il ruiti vytrvalost, Uspech vas nemine.

Kdyby nekdy nektery vas prospekt vas zkratka odbyl, tak se hued t:coine uraten.Y. VSichni de nejsou jedne povahy, a zaroven vAichni Tide nejsou vfdy v doltre nalade. Musite is nim kdyt jsou v dc:bre nalade. Nenechte se hued odmitnout. Neltdo pojieteni choe, ale piece yam tekne, ze pfejiSteni noahce, anebo to at nekdy pozdeji si pojieteni 7.7eZrne, anebo at se rozmy£11. Jen pekne k ntaau; s paknou vtdy; dale dojdete. Nezapomente, to takovemu prospektu konate noceenitebaou Sluthu, kdyz se snazite pojiSteni jernu prodat, a l:dyt rnu koneane pojiSteni predate, vykonali jste jemu a jeho rodine velkou siutbu, ktera yarn kdysi ptinese znani a diky.

Nedavno n-ine jacicu 5 aSich dobrYch organiatcrn vypraaei pii,aa a akuSenosti sveho tat' naS Cri iSOtar. — Tento posledkolegy n argani oc velice mocne nalehal ne rojnteni na $i,na syeho Joe7uoty. Koneene 000.00 a sta.. so Clenern . coon prospekt se nechai zapsat a vzal si pojiStani no 00.00. Dive net organisator z cbydli cdeScl, take aeha prospekta se to zvedeis, to jeji mut se nechal pojistit a te poplatek $2100 reeve. Ona rozhnevala, nuatel svemu rbuti vynaciala, i arninenernu organise,torn nekciik tech thav:ch slov podala, a zaroyen kokla, to jeho prY k nim poslal."

Cum organ_., ._o_ si to tro0hu heal k srdci a prO mel sto chuti mu t', penize vratit a tadost o Censtvi rortrhat; node,' pry v rodine delat nepokoj. 'ftliral to rauti, runt ale svemu slovu clostal, bylo mu lite: erganisatora, kdyt tak houtevnate pr0c0val,p7 jLT.11 pojiSteni prodal, a pojiSteni piece chtel a si nechal. Za nejakou dobu tento prosbekt — novY e'en — zemtel.

Pak kdyt Jednota prosttednictvim onoho organisatora pojiSteni na jejiho mute v obnosu $1,000.00 tone vyplatila, tak misto jejiho dkivej g.ho vyroku, spinala ruce a dekovala Bohu, C.Dol=2:T3.-t.T

strahe 12.)_

Stran a 2

VE'STNIK

MARKETA PEDLEROVA:

BLAHOVOST L SAY ROMAN

ggm:ECMI=1====I= "Tedy, pkeblednet-li nektere nedostatky nakho pohostinstvi," pokradoval Stair, usmivaje se na Erringtona, "zristarite, prosim."

"Mate radeji fici, chcete-li vy ptehlednouti nektere nedostatky," odpovedel Errington sineje se, -- jak se zda naka2en Stairovou veselosti. "Doufam, '2e se nepohoreite nad mou ptetr2enou koeili — jedinou to nehodou pti mem zachrariovani sleeny — leda, 2e bych se eel domu ptevleci."

Diana nan pohli2ela s Udivem. Chce vskutku zfrstati — ptijmouti pozvani — pc) torn veem — co se pkihodilo? Jestli2e ano, myslela si pohrdlive, tedy jeho drzost nezna, mezi; ostatne sam ji kekl, 2e jest zvykl3"7 prosaditi vkly svou v tomto ptipade bez ohledu na citlivost oStatnich lidi Za,tim co takto uvalovala, 2ertoval Stair se svfim navetevnikem.

"Nebude-li yam vaditi, 2e povedefite bez obvykl3ich formalit a ekrobenosti," pravil, "a nevim vskutku, mel-li bych yam k tomu raditi nebot' kdybyste piisli o neco pozdeji, myslim, ze bychom uz v kastrolech nenaeli ani ty zbytky, ktere jsou tam nyni."

"Pak tedy s radosti pkijimam," odpovedel Errington. Kdy2 mluvil, setkal se jeho pohled opet se zrakem Diany.

Zdalo se, jako by ji 2adal o porozumeni. Zesmutneld, zatrpkla rista se slabe usmivala.

Tento jeho Usinev dodaval celemu oblideji zyldetni nay, ad soudasne vyzdvihoval hluboke rj7hy kolem fist.

Diana rychle hnula odima, nechtic podporovati pastorovo pozvani a vy,tratila se do sveho pokojiku, kde se speene upravila a pkevlekla do dern3"rch, jednoduchjrch sate s malVm vYstrihem.

Zatim se trapila nezodpoveditelnjr'mi otazkami prod — jestli2e vee, co se ptihodilo, bylo prop bez vjrznamu — 2e se rozhodl zustati. ukryla rozpalen3i oblidej do dlani, nebot' vzpominka na 2have polibky rozproudila jeji krev a zrychlila tep jejiho srdce. Potom ji piepadla zoufala pochybnost — co2 jestli znamenaly pro ni jenom poni2eni, na ktere nebude moci zapomenouti po celj7 Zivot?

Kdy2 ptiela opet dole, nalezla Erringtona se Stairem v 2ivem rozhovoru a jak se zdalo v nejlepei shod& Errington prave mluvil, kdy2 vstoupila, ale ihned se zarazil, nebot' jeho bystre °el zpozorovaly etihlou, eerne obleeenou postavu, vo,hajici v otevtenYch dvetich.

"Pan Stair se prave ve vaei neptitomnosti za vas zarueil," pravil, "slibil totit 2e nam po vederi "Ja? Ale" — nervosa — "nemam dnes veder zrovna nejlepei naladu pro zpivani."

"Prod ne? Co vas" — na chvilinku se odmldel, hlede na ni posmevadnjrma ()alma — "pkihody dneeniho odpoledne ptipravily o hlas?"

Diana pohledla mu pevne, vzdorovite do odi.

Jak se opova2uje — jak jen muae? — myslila si rozhorlene.

"Moje ptihody nebyly tak prilis valne," odvetila klidne.

Neznatelnjr fismev objevil se na jeho oblideji.

"Tedy zazpivate?" nalehal.

"Ano, prejte-li si."

Spokojene ptisvedeil a kdy2 s1i spolu do jidelny, zaeeptal: "Pokud mne se tj7de, shledaval jsem tu ptihodu — ponekud valnou.".

Vedeke uplynula v zabave. Nejvice se ji zadastnil Stair a Errington7 kterjr se ukazal bYti pkjernnYm a zabavnjTm hostem a bylo ztejme, ze oba mu2i nalezli v sobe zalibeni. Ostatne nebylo divu. Komu by nebyl sympatickS7 takovjr' milt' mut jako Stair. Byl velice pkirozenSr a uptimn, a pova2oval katdeho dloveka za sveho ptitele, dokavad se neptesvedeil o opaku — ale potom stale myslel, 2e je vino na jeho stra,ne.

Nyni, po tern,, co jsem vas poznai, se naprosto nedivim, ze byl v nedeli takovjr naval v kostele," pravil Errington. "Kdyby yeechen klerus anglikanske cirkve byl jako vy, me l a by vaee vira mnohem vice privr2enar. ftikam si v2dy, ke prave v torn leli sila kimsko-katolickeho vyznani v jejich ohromne humanite."

Pastor pohledl nan ptekvapen.

"Co2 vy nejste elenem naei cirkve?" otazal se.

Errington se na chvili zarazil, jako by litoval, 2e prozradil vice, ne2 chtel.

"Jen jsem srovnaval," odvetil vyhYbave. jsem toti2' dlouha leta v cizine."

"Tedy tim se to vysvetluje," pravil Stair.

"Mate nekdy cizi slovosled a obraty. Nekolikrate jsem si myslel, jste-li opravdovV Anglidan."

Erringtontr y oblieej vzal na se opet onen zahadnjr, n,epopsatelny vyraz, kterY u neho Diana ji2 pri hovoru zpozorovala nekolikrate — totia v2dy ve chvilich, kdy se ho tazala na jeho osobni zale2itosti a dotkla se pti torn jeho soukromeho 2ivota.

"Ano," odpovedel lehce pastorovi, "myslim, 2e v myth 2ilach koluje jakasi cizi ptimieenina krve, ale pies to mom pra•vo pokladati se za Anglidana."

Po veeeti, kdy2 oba mu2i odeeli do vedlejeiho pokoje si za,koutiti, Diana, nedbajic namitek Jany, varujici ji pied nastuzenim v porosene tray & pkehodila si kabat a prochazela se nepokojne v zahrade, ozatene mesidnim svitem. Citila, 2e by nevydr2ela sedeti klidne v mistnosti a vyekavati, a2 se oba mu2i vrati, a tak Utla, tmava postava ptechazela zvolna sem a tarn po travniku v zati stribrneho osvetleni.

Vtom zahledla, 2e se dvete vedouci z jidelny do zahrady otevtely. Cbjevil se v rich Max Errington, kterjf ptebehl rychle travnik smerem k ni.

"Tak se mi zda, 2e mate ohromnou chut' uhnati si dirkladnou horedku, nebo reumatismus — nemluve ani o ochrapteni," pravil tee, "a piTeel jsem, abych vas odvedl dolma."

Diana si uminila, 2e zastane venku.

"Neni mi ani troeku zima, dekuji yam," pravila ekrobene. "A potom, mile se tu libi."

"Mo2na, 2e yam neni chladno," odvetil klidne. "Ale jsem si naprosto jist, 2e mate promoeenou obuv. Pojd'te se mnou."

Vsunul svoji ruku pod jeji pa2i a strkal ji ne2ne smerem k domu; sama byla piekvapena, jak klidne se dala vest, neprojevujic odporu.

Kdy2 vstcupil do dome, usadil ji pozorne na pohovku, poklekl a bez zbyteenYch otazek vzal jeji nohu do rukou a stahl ji malt, ApieatY sttevi6ek.

"Vidite, 2e jsem mel pravdu," pravil konecne, ukazuje ji podra,2ky promodene rosou. "Jdete do sveho pokoje, obujte si jine botky a potom ptijd'te opet dolri, a zazpivejte nom neco."

A ptistihla se opet, jak ho posloucha.

Kdy2 se vratila, nalezla Staira a Erringtona v horlivem vybirani pisni, ktere jim mela zpivati; Jana, ktera stala s nimi, bourlive protestovala, 2e vybrali pouze ty s nejteZeirn doprovodem.

"Ueinim, co bude v me moci, Dio," dodala, kdy2 si sedala k pianu.

Urneni Jany, jako pianistky, i kdy "delala, co bylo v jeji moci," nebylo valne. Postradala totiz ono citove porozumeni, ktere je nevyhnutelne pro dobrou doprovazeeku zpevadly.

• Diana, ktera, byla zvykla, na perfektni hru sledny Lermontove, trpela timto faktem a yedela sama, ze piseri, kterou zpivala (a byla to nadherna, arie ze Samsona a Daily) by pti dobrem doprovodu dopadla zcela jinak.

Ale ten hlas! Kdy2 zaznel v pine sve she a zyuenosti, rozechvivaje sy jrm zbarvenim a citlivosti, ktera, jest vYsadou mezosopranu, poznal Errington ihned, 2e pted nim svoji zpevadka, ktera, ma pied sebou skvelou karie•u.

Pti svern setkani s ni byl pfekvapen tim, 2e jest 2adkou velkeho umelce Baroniho, ale nyni, kdy2 ji slyeel zpivati, jeho pkekvapeni okarn2ite vyprchalo. Zadny jinj7 uditel nemohl bjrti vhodnejei pro vS7-cvik tohoto nadherneho hlasu — litoval jenom v duchu nedostateeneho, smeg -nehodprvuJayStiOV,kerYoan4

'Ve stredu, chic 8. brezna 1944. by( omluvitelnY, jelikoZ se k tomu uptirime priznala.

"JeSt mi to straene . lito, Dio," pravila pti skoneeni pisne. "Doopravdy- ale nemohu s timto doprovodem nic sliest."

Errington se zvedl a ptistoupil k pianu.

"Dovolite mi, abych se toho ujmul sam?", pravil Zertovne. "Toti2, jestli sledna Quentinodovoli? Je to vskutku take doprovazeti nekoho z not, Rtere jsme dosud nevideli a hlavne, nejste-li tomu zvykla."

"Ach, vy hrajete?" zvolala Jana, vstavajie othane se sveho mista. "Pkipada mi to, jako bych pachala zicNn, kdy tak klopytam pti Dianine zpevu:" Posadila se k pastorovi na druhY konec pokoje a dodala s UsmeVem: "Jsem take mnohem lepei pOsluchadkou, ne'2 freinkuj ici."

"Co to ma biti?" pravil Errington, probiraje se kupcu not.

"Co si prejete," odvetila Diana lhostejne.

Byla ponekud bleda, a ruka jeji se chvela jak nepckojne listovala mezi notami. Vypadalo to, jako by zmena doprovazede ji byla nepkijemna, . odporriL Max polcil konejSive svoji ruku na jeji.

"Nochto nine, prosim, hrati pro vas," pravil proste.

V jcho hiase bylo neco prosebneho — jako by chtel zmirniti jeji hne y k sobe a tim, ze by svolila, aby ji doprovazel, dosahnouti jejiho odpueteni. Setkala se s jeho pohledem, chvilku zavahala a potom mlaky ptisvedeila.'Ale ani vymenili slava, vycitili oba v tome okam2iku zvlaStnim zpUsobern, 2e prave uzavieli mir.

Jakmile Errington zasedl k pianu, hudebni produkce dostala • jinY Svih. Byl vskutku skve1Yrn pianistou a Diana, nadeena jeho doprovodem, zpivaia s nadhe.rnYm pkednesem a hlubokym procitenim, ktere pied tim chybelo. A pki tom veern byla si vedoma Maxovy blizkosti — vedela instinktivne, ze vaenivost pisne strhuje soaasne s ni i jeho.

Zdali se bYti spojeni neviditelnYm poutem, takke jeden citil vzruSeni druheho — jako by roucho, k.terYm tak vytrvale halime sve due a city, 132,10 nahle str2eno.

V MaxovYch odich bylo vzrueeni a napeti, kdy2 doznela posledni nota a Diana, setkavei se s jeho pohledem, zardela se do rtdova. nemohu zpivati," pravila s Unavou v blase.

"Ne." Vice nepromluvil, ale jeho odi pohli2ely vytrvale do Mich.

Tu dolehl k jejich sluchu pastor& bodrY bias a napeti ok.am2ite zmizelo.

"Dio, ty obdivuhodne diter zvolal rozradovan. "Kde jsi, prosim te, naela takovy hlas?

Vidim, ze jsme meli u nos genialni zpevadku, jsme o torn byli vedeli. Jano, drahoueku, takovYm lidem jako jest nak Dia, se musi dva obydejni smrtelnici, jako jsme my, podrobiti a ustoupiti."

"Nemyslim," cdvetila Jana filosoficky. "Piedne nema ka2dY stejnou povahu. Ja na ptiklad main neobvykle klidnou, skoro lenivou letoru a mYrn ideelern byl vk,dy klidnY, tichy 2ivot."

"Zazpivej na val_ jeSte neco, Dio," kbronil Stair. Ale Diana zavrtela hlavou.

"Jsen-i, Daddy, ptilie unavena," pravila tee.

A obrativ§i se prudce k Erringtonovi, pokradovala: "Chtel byste misto toho neco zahrati?"

Max chvili vahal, potom zasedl opet k pianu a po chvilce zaznely prvni vane akordy, kterYmi zadind nadherne "Prelude" od Rachmaninova.

B310 beze sporu, ze Errington byl prvotridnim hudebnikem, jakYch jest poskrovnu; maloktery profesionalni umelec znarnehb jmena rnel takovou techniku a prociteni jako on. Po Rachmaninovi nasled.oval Ravel Stravinsky, Debussy a jini ptisluenici moderni ekoly, a kdy2 konedne. sklapl vitro tr piana a prohlasil, k musi pornYeleti na navrat dtive net je veechny uspi, vybuchla Jana neomalene: "Slyeeli jsme, pane Erringtone, ze jste dramatickYm spisovatelem. Ale jak se zda, minul jste se povolanim."

(PokradOwfw.5.),

Ve stredu, cine 8. biezna 1944.

1101.3•04.07,0.1w,

--A

pliSOI7

t 41.0 4.116,■-0.0N1■0111110.1111111.0•1111111.0.01•041111111.

I

Z RADU POKROK HOUSTONU. KdyZ jsem posledne psal zpravu o flak zdaslavnosti, opomenul jsem na nektere podrobnosti. Teel mne, ze ti naei hoei v unif ormach na nas nezapominaji, z yldete ti vzdalenejei a kdyt maji dovolenou, tak nas pfijdou navetiviti. Mezi poslednimi navetevniky byl nas bratr Hanka, syn sestry Idy Hankove. Ma dva hochy na vojne, nyni nevim pfesne jejich jmena, ale oba slouti u farmaceutickeho Bratr Hanka, oily a svitny mladY hoch je jit porueikem a slouti jit delai dobu. Druhou vojenskou velieinou, trochu od nas vzdalenou, je bratr A. A. Leeikar, jena ma jit hodnost podplukovnika, lieutenant colonel. Jeho chot', Harriet, nedavno se navrativei z dalne Kalifornie, nas tea navetivila a vyfizovala nam od nej, jako i bratfim a sestram tadovYm, srdeonY pozdray. Teaime se z jeho povfeeni, pfejice mu dark postup ye vojenske hodnosti.

Sestra Harriet Lekkarova ma znaene vlohy spisovatelske, jak jeji dopisy v anglick y easti Vestniku sveclai. Slyeel jsem od nekterYch natich mladYch lidi stesky, to my je kateme, to mnoho o deskY jazyk nedbaji, tie jej zanedbavaji a ae pry mnozi z nas, jsouce zde nekolik desitek let, se skoro nic nenaudili anglicky.

Nu, mel by se kaZdY hledeti nauditi anglicky alespofi tolik, aby se veude domluvil Musime veak Ciniti rozdil. Lida pkieli sem jit v pokrodilem veku, jia postradaji to vnimave mysle jakou maji deti neb mladi lide. Oni maji jit vice starosti s uhajenim tivobyti, veteinou jsou to delnici neb rolnici, ktefi jit tak mnoho Casu ku studiu cizi yeti nemaji a co pochyti z mluvy je pouze band, fee v tovarne, dilne a snad pri obchodovani a tudit jejich zasoba slov je omezenou a jejich anglietina neni tou, jet je uaena ve ,§kolach.

So you could understand it better, I am giving you some explanation in English. And remember, the American English is somewhat different from the English spoken in Great Britain, which by no means could be termed King's English and some of its spelling is also different. Here are a few samples: Tyre, ofence, defence, labour, savour, favour, organisations and there are others. And their negligence in regard to the consonant h is almost appaling. They slap it on, where it should not be and hack it away from its proper place.

Even the learned heads are sometimes at odds, how this or that somewhat uncommon word should be pronounced or which syllable should be accented. So you cannot much blame our older Czech folks and be always willing to correct them, if their English is not as it should be. And furthermore, if you are young and have an opportunity, learn and keep on learning the Czech or the Russian or the Span ish, they might prove very helpful later on in your life. This will bring many far reaching changes, the Russians are miraculously forging forward, the soviet empire will be a mighty factor politically and economically some few years hence and south of us, the Latin Americans are emerging from their lassituidal sleep and it will do us much good to foster friendly relations with them.

Vzporninaje tech vYkonil naafi umelecke drutiny, opomenul jsem jednu, skromnou pornenku, jet take zdatne pkispela ku fispechu hry "Na nak pouti". Je to sestfidka Jennie Mae Frank, dcerueka manteld RulikovYch, vyborna peykyne a pianistka, jejihot nadani a si velmi vatime. Obetave a umelecky doprovazela yeechny zpevy na plane.

Nejsou to jenom vojini, kteki pfijdou na valeenern poli ku zraneni, ale take i delnici v prinnyslu ,plati clan krve. Br. C. V. Kelnar, predseda nakho tadu pfieel ku vatnemu zraneni v sobotu 20. t. m. v yetrolejaiskem zavodu, kde pracoval. Dle veeho bylo to valnejSi poraneni, ponevad2 byl pfevezen do ne-

Strana 9.

V E s P ff naccnice 1:u o.;eti •eni. P ejerne inn brzkeho pozdraveni.

MinulY tYden rozlouCil se s nami navtdy nas fadovy Clen, bratr Skvara. Zaeiname mnozi z nas tu cestu na pokroeilefei tivotni draze a tu budou naee fady pozvolna kidnouti.

Novinka, kterd bude brzo sehrana na naeem jevisti, bude nova, divadelni hra, sepsana autorkou hry "Osud vesniCky Lidice" sestrou Karlou etvrtnikovou, nazvu "0" eske partizanky v Rusku". Jeji hra "Osud vesnieky Lidice", jejit premiera byla sehrana na naaem jevisti nalezla vreleho pfijeti veude, kde se o ni dovedeli, jsouc jit mnohokrate sehrana na skoamerickych jevietich od Atlantickeho pobfek az Pacifiku a veude se velmi libila, pak patrno z pochvanych komentaft o ni v naeich deskYch novinach v Americe. Teeime se, to dilo Ceske teny z lidu dookalo se tak pozoruhocineho fispechu. Odekavame, ze i tato druha hra od ni doCka se stejneho Uspechu jako prva, zvldete, ae jeji jedna east odehrava se na pude sovetske Mee, zmrvene toky krve jeji udatnyeh obranc4. Kus po kuse utinaji hrabichoboty hitlerovske ochechule, z jeji chapadel vybavuji pozvolna, ale neanavne laxly ruske zeme, tendice znatelne fady vetrelYch hrabivYch Utodnikii.

S. P. StudnienY. V PODEKOVANL Mill bratri a sestry!

Chci varn dat vedet, to nag dceti se vede dost dobte a ut to nevezme dlouho, co budeme mit Gertrude doma. 'creak mile sestry, ut je tam pies tri mesice.

Tak mili bratfi a sestry, muslin varn podekovat za podporu, kterou js te ji darovali. Mockrat yam dekuji. Ona bude mit z toho radost, to jste na ni nezapomeli.

Se srdeenYm pozdravem na bratry a sestry, znamenam se, Vase, Lola Sopejak.

Houston, Texas.

V Z DIVADELNIHO KROU'ZKU HLAHOL. Houston, Texas.

Pravdou je, ae pricin g naeeho narodniho vota zde v Americe je bezesporne laska ku sve rodne vlasti a ku svemu pirvodu. Bez teto lasky by ztracel nas narodni tivot na cene a ztracel by svilj smysl vubec. Rozhodne bychom jej nemohli projevit ani prakticky. Jak krasne se vyjactfil autor operety "Na naafi pouti" aneb "Karneval", ktera byla sehrana kroutkem Hlahol v Houstonu dne 13. imora, mezi jinym toto: "Vtclyt' vee co bylo vytvofeno, bylo posveceno laskou!" Ano, laska je to, ktera je pojitkem ku veemu co je nam tak drahe — k dnes tak krute pronasledovane vlasti — k hfejive naafi matetske tedi a viibec ku veemu, co je naee. eska divadla vedle jinYch instituci jsou z hlavnich Cinitelu noxodniho Zivota zde. eeska divadla nemaji bYt hrana jen proto, aby se v novinach odborne posuzovalo o vYkonech jevietnich talentu a podobne, ale aby jsme vetepovali tu lasku tem, kteri se narodili zde, totit nakm detem, a pak aby jsme dali lentost i jinYm narodiun poznat kdo vlastne jsme my Cechoslovaci.

Nikdy pied tim se svet o nas tak nezajimal jako dnes. Kdyt na pohled malt', zcela nepatrnY stat v srdci Evropy upozornil na sebe tim, jak houtevnate a stateene sna g ty hrozne rany, zasazene mu pochopy Hitlera. Dnes katclY dobrY AmeriCan zna flak historii, lope net mnohY znas. Nale deska literatura si klesti cestu vic a vice do sveta a divadlo tet. Opera "Prodana nevesta" s pronikavYm Uspechem byla pfijata americkou vefejnosti. Vtdyt' i v Hollywood byla vytvofena ut spousta cennYch i menecennYch div. her o Ceskoslovensku. Tedy i zde na poli kulturnim ma Ceske divadlo svoji kapitolu.

Veichni ti, kdo jste byli plitomni operete "Na flak. pouti", zajiste neuelo vam s jakou nehou bylo kattle slovo vyslovovano a s jakym citem byly zpivany pisne -- a piece Vagina ochOtniku je rozeno, zde a proto Val vice nas.

to blaZi. mnoha maminka zajiste rada by videa sve ditky na deskern jeviAti, proto pokete je mezi nas, a vy mladi, kteti se zajimate o divadlo, jen ptijd'te, budete srdeene prijati do naAeho sttedu a nic se neostYchejte, ae tu eetinu neovladate dokonale, stadobrou vrili a lasku k divadlu a vge ;line se podda.

Rad bych se jeke zminil o operete "Na naAi pouti" ,a dekuji Vaem adinkujicim, to jako celek podali nadprrimerny vYkon a ptekonavali sami sebe, pak ov'S'em neni divu, to cela hra se lehce ptenesla ptes prkna. 1Thichni jste hrali nev.';.edni laskou a obetavosti a tim jste dali me jako vaemu renserovi zadostiueineni.

Opereta "Na naafi pouti" je vlastne pisnemi proirazeny romanek Haniely (Elsie Dobesh) sirotka, dopineny historkou zamecke sledinky Blanky (R. BilY), a vySperkovany rriznYmi osribkami operetnimi a humoristickYmi. ZameckY pan DubskY st. (V. Kincel), kterY ma starou hlavu ale mlade srdce, jen proto, aby upozornil sveho synovce Jaromira (F. Vavtlk) na krasnY kvet, sirotka Hanidku, a aby jejich snatkem a snatkem Blanky s lesnim Kamilem (T. Kostom) easteene napravil chybu sveho bratra. Jeho sestra Rosa (Heriett Earlova), chtiva, vdavek, ulovila jednoho Ciste z operetnich mlsnych kocourt, barona Oskara z Althnu (T. 8vestka). Jeho pfitel, ktery pro jednu nechce si rozhazet veechny divky, nakonec ostrouhal koleeka, Hugo ze Sromu (K.Cerny).

NenarodnY dej ma dale jeete . jeden parek milencii a site KristYnky (N. Kostom), slutebne v zamku a Prokupka (J. Vodehnal), hocha ze vsi v lasce jeete nezkueeneho, zato veak tarliveho a prudkeho. Stafenku (R. 8 parihelova) a souseda (E. Vala) k dopineni celeho div. ensamblu. Jake., veak pout' bez harmonikate (D. Nezval), kterY na se vial i Alohu pierota. Ve sboru tito, sestry: A. Kelnarova, B. Kukralova, M. Svestkova, Spanhelova ml., A. Dvotakova, Kalouskova, a br. V. Kelnar, F. Dvofak, Don Eearl, Nezval ml.

Divadelni kostYmy, a bylo jich hodne, a ktere daly operete pravY raz, vytvotila naee neimavna sestra A. Kelnarova, ktera cele noci sedela u eiciho stroje a eila a tvoilla. Vim, to prace tato neni penezy k zaplaceni, tedy ptijmi naee srdeene diky. Me diky path to moji prave ruce, Jenny Mae Frankove, flak nacrane umelkyni na piano i na jevisti — bez ktere sotva by opereta docilila takoveho iispechu. Poctive se s nami dtela a notu za notou nam vtloukala do naeich Bratre StudnienY i ty, ses. etvrtnikova, srdeene diky za kus dobreho slova. Vefte, to prace dloveka; teei, vidi-li, to ta prace nevyzni na prazdno ate se o ni nekdo zajima. Tobe, ses. tvrtnikova, nemusim mnoho vysyetlovat. Zajiste co tiva budek nezapomeneg na velkY okamtik, kdyt pri prvnim Tvem div. dile "Osud vesnieky Lidice" se opona rozhrnula a skuteenost Tve div. hry stala pied Tebou. Tak podobne Ti bude at sokolove dne 12. bfezna sehraji druhe Tye dilo "Ceske partizanky v Rusku". Je to skvela hra, kterou by mel katclY upfimny eechoslovak videt.

Obdivuji Te. Uz proto, ze nepoutivaa tadne basnicke barveni slov nebo vet, ale katcle to slovo nebo katda ta veta jde ptimo ze srdce prostinke teny — Ceaky.

Franta Vavkik.

Kupon.

Redakci Vestniku, West, Texas.

Oznamuji timto, to tdd Ms. ma: Podet Mewl Vale& bondu Cena tad maj.

(Podpis taliemnika) (Adresa)

stY:eclu due 8. bl'ezna 1944.

ciirea-L.a Mile : sestry a bratri!

Pate co jseni. pasis zanechali po $1.00, jako dar pro qACT u. manP. P. i'vlikeskovYcn: Pani John Muramovat a pan Jan "Vychoocia. Pa 59 centech: John Blailt a Tare:ale, 111I. VSein darctun srdeene deltojeme.

Doufam, cjota. n:: C2tL3 a bratri, nezaporneli, V neci1idne 12. brezna pa radescht'azi ai 0 trach hoclinach cdpoledne se iiode konati scribes: Tab se veeci doavtC, ujadnati, jab !etas budern yro SACT. prasovati.

Dostala j.sena ciis od pani H. J. Maclaarioy e z Pasadena, Texas a ad A. R. Hamuska z Houstonu. Za m.id dopisy vrele dekuji. aba se divi, ea an 'Womble nas stale ye syYch alanaich v Houston aiscri•cle jmenuje, Bohemians. Byl ustanoven vYbor hued v listopado, ve schfizi, Ittesy xriel An-Jeri :Canam, kteti lads tak nazYvajjs vyswatliti, e'e my Bohemians nejsme. Nevim, ale clomnivam se, Le eclanY z tech vYbarti o tom s AmeriCany nemluvil, neb kdyby ano, nemyslim, fie by nas pan Womble stale Bohemians jmcncval. Cnehdy, kdy e jsern byla v Red Cross Room., byl alanek pana Womble vzpornenut. E.ekla jecra, e jse,m se domnivala, Le pan \Venable nad dcsti dobre vzdelani, ale Le jsem vynag la, Ic n•zna, Staroveltou historii, znal, Le by OShy nenaz-Yval Bohemian, Le by vedel, Le Bohemia jest jmeno statu, ale ne r.aroda, Le by vedel, e etyri sal rokii pied kristem, bacon zvany nekterYnni historiky Boji, Boehemum neb Bohemian zaildnil Bohemia a til tarn a2 do tretiho neb Etvstelao staleti po Ksistu, ale pak zmizel. Bristol-n:0 ,Jc; nevi, jest-h byl jinjmi :many vyhuben a rie'oo putoval dale, smichal se s jirrYini ltmeny a tab zacciki, vi se jon, ea ten narod jit nec:zistuj . A pak a2 ve etvrtem neb patem stolen po Kr. as Gee:hove v Bohemia usadili. 'Lady CZOCiaS nejsou ani malo s Babemians z roan-1y, a icclo (.lechy nazYva Bohemia, jen ultazuje, bc jo. neuvedernelY. Jedna pani rekla, e veal:: causal &eel as salmi nazYvaji Bohemian. Jli jsem ji od.o-veciela, e jen proto, e jsou neuveciameli. 1;iekla jsem, lie je myslim zrovna tank Oecfra, co neznaji Starovekau historii jako Angio-Sanons. e nekteii oeSi si mysli ea jsou -Bohemians jon psota, lie jejich rodiee pliBli z Bahaa-lie. Kdye neznaji tak nevi, ee Bohemia je jrncino statu, ale ne naroda. Dale jatem licia, lie ve situteanosti Anglo-Saxons jaau vice z rodiny a P.."ohciniaris jak bag, pretties' Angliaane pat:al Ice aelticikescra sodo "Celtba race" a -Bohernians t ree ze patrili be docela celticke rase, koleZto rase, it rodu slovariskernu. 'Prot° nejsou ani dost malo s bYval;,Tmai Bohemians z sediny, a kdo Cechy Bohemian nazYva, ultazuje jen svoji neuvedamelast. Jim se to moo nelibilo, ee jsem rekla, ee jen neuvadorsieli nds tab nazYvtiji, ale je piece pravda. Jestli to Womblovi reknous tea: I-13 to mollnd vyllilil, suad nebude chtit zUstat neuvedanaeln.

JeSte chal joadotknouti, lie inekteri dejepisci jsou toile nahleda, ée slovanske narody lily v ejechelch ji2 pred Kristen:, ale nevi as nic ureiteho. I kid-i jsou toho nahledu, L,e Markomane byli Slav-anal a Lie Innen nemecky, jab je nekteri historilteve possituji.f"'„ilt.O., se, ee to byli slovancli zvoni Moritani, Markari, Maravi tak in od povuiho stoleti brenob Moran St'ankeho assalvli sibM 1..(:oravanu stale pri rece Wrora •c.7 6. Jejich viaclairern byl zvan r. 11po Kr. Mirabud, send ;anovai v Co:chat:1n na,Maaave a ve Siovrrisiltu, a zaleell v Ceattach to Mirobudovo.

Tee nekteri dejepisci tvrdu, Ce narod Bata se neusaclil v aechrich, ale zapadnel ad Cech v Bavorsku. Tab E•aja:76 ccci v Cechaala neeili, neni eadnli prieiray, prce by se Cechy i naddle mely jrnenovati Bohemia. Prato DO Valcc by mCla bal l Bohemia promenena na Cechii. 0 tomto jsem psala jiL vicekrate, ale president Masaryk pravil, 2` ,3C) balidli v ea:ci se ma psati nejmene trikrate, a jell. toho potreba i stokro.te.

TIOuston Chronicle, te

vc nomoni 3vuj Czechosiovakia. Jako by to bylo neco divneho, neb jsem jistd, Ic jest dost vojakt, ktell nedovedou vysiabikovati rimohd anglicita jmena, treba Sc od mallekosti anglicky slabiltovati utili. Tu pcaznainku jiste uein.11 nejaitY nepritel Ceciata kterY by si Mdl, aby naecv decheslavalda_byl zmenen, My pak zase eadnY nevedel kdo Ceai jsou. Ce.skY narod by nemohi udelati vat gi chyTau, jab kdyby Si zase jmeno zmCnil. Ted' celY svet vi co je Czechoslovakia neb 6echoslovaci, eludeten nazcv ma krasnY zvuk, jen tabovY Wambie, kterY asi nic nelte, nevi ee jsme OeSi. Kdyby jsme. si zase jmeno zmenili, zase by LO.dnY nevedel kdo jsme. 1,,Tekdo navrhoval, aby po vales se 6echosiovakia nazYvala Slovanie, Ce tak by se vyhovelo jab each-Can, tak Moravanum i Slovakdm, protofie jsme VSeci Slovase. Ale katclY kdo je jen troaku uved.omelY, vi, Ce Cell a Moravane jsou narod jeden, neb mail jednu spisovnou tea, tak nemiaee bit spravnefaiho 'nazvu pro Cech, Moravu a Siovensko, jab Czechoslovakia. Jmenovati 6echoslovakii Slovanie by ani nebylo spravne, neb je vice Slavonia jak Caai, Maravane a Slovaci.

Casto nad tin studuji a myslim si, kdo asi dal slovu Bohemia takovY vYznam jak nachazime ye 1,Vinstan Dictionary, divolta, potulna povaha, cikdn, frivolni, lehltovdenY. Piecenarod Baja byl apalt vacho toho. Vedyt' historic nam riba, ea narod Eob byl stridmy v jidle i phI a • etrrisj'i starcivlaske cti a viry. Maim ease v padezisoni nate nepratele Ntnace, neb oni to byli, co zaeali cask' narod jmenovati Boahman a namiouvali Cechdm, ze na anglicky se jmenuji Bohemian. sli jim asi uvedeg ' rill a talc prat° nekton Ameriaarsam icikali, ee jsou Bohemian. Jest jeati." i tad' dost lidi tax neuvCdonaels'ach, Ce ci Ilkaji, ee jsou Behom.ians.

Prato myslim, Ic reenici, belye miuvi v eeskych osadach, by to mlii lid vysvetliti a napomenouti 'aesItY lid, by si neriltal Ca je Bohemian.

Tee oeitele vs Skala, kazatele V kc3istelich, redniei ye E-21afizich, by to Willilidu vysvetliti, My ten Bohemian kanaene zahynul.. pani Vajdaltova, jie asi pled tremi mesici jste slibila, Ce nds bray nav:itivite, a doposud jste to nebyla. Cbavain se, Le jestli neprijedste brzy, Ce al zaerie pricev zahrdclcc na poll, CC pak Lase neprijdete. Prid'te bra y, nob tak racia bych Si s neitYrn od srdce pokovarila. Prijed"te v necleli do schtee a pak ze sahuze Ic nam. Vypravta se ria, neltolik dni, ahyaiecm mely d.ost a dost lasu vae si pavedeti. Ne.cci ted' peacev zahrade ani na poll, tak etaana nic nezamealtame, inteeme Sc bez starosti baviti.

S pozdravem, Pani P. P. 1Vlikeskova.

V Dallas, Texas.

Mil l eteneiri Vestniku! velmi gpatne:ho potiasi pri nagem cnv. prz-dsla-voni 24. More, "Neeid'te Emanka", kcly cely den preprchalo a veeer kolem 6 h., kdy 137,7l eas jet na div. do Sokolovny, byla raraie.n. Nekterl ulica byly cipinI zaplavene. Dostavila as jen mall. naveteva.. Mnozi it narn ockbolecine-zvonili, zeal-li rude divadlo odlcLenc. jsein jim, Le yea ul je priprave.ne. SlIme clinic poti,L:e s vyp3Illjeovanim. nCbytbu. ball no jevieti pokoj zarizen eleffantng , musline may n gkcho cctazovac s ptijeeriira. Tentokra:: narn lackavli vyala vstric. pi.

1-Icinzraeva a pfijeila z jcjiho prednino Dokcje krasne 2 kusy nabytku, polnovku a veikou DalLi, co It tomc patLi, Sa vedy jako Gbydejne vee vein-nic u maul. Frank ScranskYch, kteri to tarn pcsjci, don.esou 1 cdne.sou, a to 'oYva Casio.

Takove ochoty je si nutno vaLit, a ja jmeneiri Sokcla jim dekuji; zaroven sest. Prevratilove, ktera miva 'apravu jeviete r.a, starosti a vedy musi toho a donaava hodne privezt it dopineni.

Jeviete bylo upsavene, zasaby do buchyne nEiltcupene, hudba objednana, a It tomu \TS'emu stryc Sam me v jednom rnesici povolal pro svoji sluilbu 2 Einar:1:y. trlohu Emanka jsem daia rozenernu komiltovi p. Jos. 8ilovi, jehoe' hued tak kaedY nenahradi. ZkouS"el s nami 14 all rano It oclvcclu a ocIpoledr:e jej vo-

mi6to v.a:ene do Mineral Wells. Ani mu Medan eat se s roalinou rozioueit. Jeho Slohu prevzal ochotne jeho brats Will 511. Na to za, nirn za tYclen eel on it .odveclu take i jeho vzali Dostal 21 dud volno a pak nib jit 13. bream. Cba jsou Lenati a maji po 2 detech. Pro tyto clLieLite prieiny jsem nemoh'a div. odio.Lit. ildys jsern ela odpoledne v deed varit do Sob. a kolem 6 h. taltovY lijak a blesky as kinlovaly, pravila jsem Si: pro koho to ah vie bude? Ale piecese se glo trochu hal; mezi jiniimi i nagi dobri pracovnici inanZele Frank KonakovskY, kteri byli del gi dobu usazeni v San Antonio, se vratili n-iezi nas a my je radi optt uvidlli. K cbsluze v kuchyni byly sests Seveakeva a Rezkova, a rid: div. a zabava byly u konce, vSe, bylo v kuchyni vyprodano a jekl. gulaeo, pochy'nylo. V pondeli pa div. telef. east() hreel, ptali cc edall j sme to hrali a kdye jsem rekla, ete ano, tab eadali zdali bysme to opako7 vali. Po domluve s herci, kteri jsou ochotni to jea'te halt, budeme toto div. opakovat druhou nedeli v brae. 12. Komu je moeno prijd'te a z akolnich osad prijed •te. VSichni ptitomni byli se scuhrou a &Jena veinal uspokajeni.

Popsala jsern dej div. do Vestniku pled div., nnlij docis vaalt nebyl uverejnen, nasledltem pry nodostatItu mista, jab mile br. red. psal.

Jen v 'aisle 1. brae. Vestniku byla uverejnena zavtcreeni east meho dopisu.

Zvala icons i p1.zt ivnou it nam na div. Vim, ee ma, Lajem o cliv., sarna dobra hereeka a ve7 douci divodel. No shad naltdy na nektere prece it nam prijede. Je zvana na preraieru pi. etvrtnikove no 12. brae. do Houston-La neintiee byt v jecinu nodeli no obou mistech.

Pi. 6tvrtnikova, predne vam gratuluji k Vag nova div. praci. My u Ms v Dallas by jsme radi earadili do nateho div. prog. Va g praci, ale pro nedcstatek div. cchotnikil nernteem. Snad pozcleji nam to b lade moene. Jen u vas jste tak et'astni, Le mate si z eeho vybrat a hrajete div. stale. D.Try zde riemuLem dostat dohromady 10— 12 bereft, tak 6-7, to shad je gte. A take Vam srdeene dlkuji za to peltne uznani me 30 late C.In.nosti zde v Dallas, ktere jste me pekne volenYmi slevy ve svem dopisu projevila. Jen tak je to trochu d yne, ee to prichazi no z mista einnosti, ale ze vedalene hlidky. Ubezpeauji vas v:iechny, ee Si vateho projevu uznanl vaeim a clekuji. Stare orislovi pravi, Ce domaci prorob neni vzsi.cnY, a je ton-cu tak. Ale nesmim opcmenout, ea i zde v Dallas mom sviij kruh pkatel, 17.teli tu moji skromnou praci oceriuji.

MIme ted' v Dallas za praciprijetYch hodne lidi, ktere nezname a velice by nas tltilo, kdyby se sanai plihlCsili u br. Rendla, Jureika, Toberneho neb u mine, Le by nam s div. pomohli; byli bysme jim za to vdeeni.

V pripsave mime °pet peknY div. kus pod ran pisatelky, "Jeji Velieenstva laska," veselohru o 3 jedn., napsala B. Rajska-Smolikova, ktere, bucie-li mceno, chceme halt 4. nedeli v breznu. Podrobncsti pozdeji. — Tab nezapo7mente, div. "Neald'tc. Emanka" bode opakovano 12. br. v 7 h. veer v Sokolovne. Dokaete svoji naviitevou, lie Si ct'eskeho div. a ochoty naS'ich achotnilta vaeite, a prijd'te v hojnem pc:btu. Sostry cleat prosim, aby pamatovaly jako vedy, zakusky ku Itave donest. Na shledani na div. s vami se vaenai se tell, Bolena Valeikova. f•Zaid. KreI Jorzei, halo 23, East Bernard, Tex. Cteni bratri a sestry! r2e nag e posledni schdze pro velice Apatne poeasi byla Indio Lally navttivena, nehlasovano stran preleeeni sjezdu, jest to velmi ieCtC ,aby kakl:;7 elan bral podil na teto talc vaene zalelitosti. Ve schUzi, ktera ptipada na druhou nsdell tento mesic, bude hlasovano, necht' jest Ms jakYkoliv pceet, nebot' jest to posledni nae, schUze, kdy maceme o tomto vam, referendum hlasovat, a prcto volam dostavte se do teto schfize v poetu co nejvetLim, by poeet hiasri se aspoii easteene rovual paatu elenstva nateho radu.

S bratrskYm pozdravem a na shledanou due 12. brezna!

John Holeeek, taj.

VC

O. LC:- /Ala 1.:a±.±.

byla dloulicictou

noteho ,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni g epsanY resolueni vybor tadu deskY PrJpor 'Cis. 24, v Cyclone, projevujeme timto j-thanem tadu, pozastale rodine naai uptimne ci .:Onou soustrast nad innrtim jejich milovanho otce, dedeeka a naaeho mileho spolubratra, Frank B. SchIllera, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 15. :nora 1944, y e stati 81 rokii, po clerk dobu tr\ ajici nemoci.

ZesnulY byl dlouholetYm elenem naaeho du a vtcly sve elenske povinnosti spravne konal. vime, pozfistalk rodino, de se velmi rmoutite nad odchodem vaaeho milovaneho, a.vaak budit Yam irtechou, to my vaichni soucitime s vami y e vaaem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpoeiva V pokoji a test budit jeho pamatce.

Dario v Cyclone, dne 25. imora 1944.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Edw. L. Marek, resolueni vybor.

V ---RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu TexasOrlice els. 13, SPJST. v Dime Box, Texas, vyslovujeme jmenem tadu up ;.'imne citenou soustrast pozUstale rodine nad umrtim vak milovane matieky, staienky a naai spolusestry FrantiSka Baklik, ktera opustila tento divot v prosinci 1943, ye veku 82 let.

My elenove naaeho tadu soucitime opravdove s vami y e vaaem zarmutku a zesnula sestra at' odpotiva v pokoji a test budit jeji pamatce.

Dana v Dime Box, Texas, za tad Texaska Orlice 23. Unora 1944.

J. L. Kocurek, Rudolf Mikulin, Edward B. Kueera, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vybor ta,du Pokrok Houstonu 'ais. 88, projevujeme upiimnou soustrast pozUstalt rodine nad ztratou jejich mandela, otce a naaeho spoiubratra, Josefa SkYvary, kterY skonal dne 20. Unora y e stati 58 let.

Pozilstala rodino pkijmete, nasi vfelou soustrast ve, vaaem zarmutku.

Riltena Hanusova, P. Studniena, Rozi Spafthelova, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nidepsanY resolueni vybor tadu Rozkvet, Cis. 62, projevujeme nak uptimnou soustrast rodine Fojtikove nad ztratou jejich milovaneho syna a bratra, Pfc. Henry Pojtik, a naaeho spolubratra, ktery polozii sv-aj divot na altar: vlasti, v boji o tu nejvzneSenelai a nejsvatejai vac tohoto sveta; totid za demokracii, za svobodu lidstva na celem s y ete, 19. listopadu 1943, nekde v dalne Italii, ve staid 28 let.

Mild rodino, vime, ze tetce, delite ztratu jeh(), ale budid vain ttechou, de i my, spolkovi bratti a sestry, soucitime s vami y e vaaem zdrinutku, a tak v hluboke tete vyslovujeme zde: "test budid jeho pamatce?

Dano v Galvestone, Texas, dne 7. lanora 1944.

Pavla Scholky, Emile V. Denke, Mary Cordray, resolueni vybor.

PFOJEV SOUSIA.ASTI. My, nidepsanY resoluani vybor fadu Jan idka eisla 13, projevujeme timto jrnenem I'dd',, naai uptimne citenou soustrast pozUstale iLdine nad f.rmri..5rn jsf r m rn!loYone oa...otky, sta.. rE_uky a nati spch.-sestry, , sera doh:a/121a svcji pozoraskot pout dne tiaora po kratke. nerrioci ve stafi 52 let, a 5 m

ztratu y aai milo y ane matky, statenky, ptibuzne, a y aak budid vain alespcfl easteanou -atechou, de my opravdu soucitime s vami Ye vaaem ta r n-intim Zesnula sestr y at' odpoeiva, v pokoji a test budit jeji pamatce.

Willie Marek, Alvina Moganye, Francis Kruger, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI My, nide podepsany re,solueni vybor jmenem fadu Rozkvet Rude els. 81., touto cestou vysiovujerne uptimne citenou soustrast portistale rodine nod Unirtim jejich mantelky, matky, statenky, deerY, sestry a naai spolusestry _a *e StrainiclrY, ktere. zemfela dne 1. bte.zna 1944.

Zesnuia byla y elice dobroeinnou ptitelkyni a vtdy se teaila ze svych ptatel, kterYch rnela mnoho, neb kdo kdy navativil jeji domo y musi ptiznat, de se citil jako donna. Dale bylo ji pateaujicirin, kdyd mohla zprisobit radost syYm blidnim. Velka, treast a mnodstvi kvetin pti htbu svedeilo jak vyscce y akna byla. Prato, mill pozustali, vime de toto jest velka, rana a za,rmutek pro Vas, ale budid Vam Utechou, de i my citime s Varni a delime jejiho odchodu.

Dobroeinnost a Cast budid jeji pamatce.

Dana v Needville, Tex., due 5. btezna 1944.

John Hurta, W. J. Woytek, August Teykl, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resoldeni vybor faclu Ennis Cis. 25, v Ennis Texas, timto vyslovujeme pozustale rodine uptimne citenou .soustrast nad ztratou jejich milujici matky a naai spolusestry, Marie Kueerove, ktera, zemfela dne 29. tnora 1944 v Dallas v nernocnici, ve ktere byla asi 4 mesice.

Vime; pozustala, rodino, k'e bol vas nod jejim odchodern jest veiny, ale budid Yam ttechou, de i my delime jejiho odchodu. best budit jeji parnatce a necht' odpoeiva v pokOji! Dano v Ennis, due 6. latezna 1944.

Za tad Ennis; els. 25. SPJST., v Ennis, Tex.; John Hrabina, F. J. Haakovec, F. B. Vria, resolueni vybor.

V Alvin, Texas.

Bratti a sestry!

Ve Vestniku ze dne 23. imora 1944 je eldnek nadepsanY: "Pcdpora, Eratrstvi, Lidskost" podepsanY F. Domoradem. Ale obsah toho ku zdaleka neodpovida tomu heslu. Potora je psan jaksi r;opletene, rich pite naslodovne: Na posledni strane ptedminuleho Vestniku je dopis "Prot toto p191". PodobnY dopis na pa-sledni strane vribec nevi, ale je - tam dopis od br. J. Starealy z Houstonu. Ale v torn samem aisle V. na str. 13. je dopis br. Fr. Hlotka z Blessing. V prostdedku jeho dopisu je veta: Prod toto piai — kde br. Elodek vytYka bratru Svadleriakovi, de jeho dopisem ze dne 2. imora se snail poakoditi test br. Steinera a de dell, nalaclu pro potadani sjezdu v Corpus Christi.

Za to byl od br. Domorada v dopisu y e V. nebratrsky napaden, de se br. Steinera zastaya, a de jeho zasta y anim bratra Steinera, vice do Hlavni lliadovny nedcstane, de br. Steiner svoji Best zakopal lined na sjezdu v E. B., kdyd tvrdil, da je obta,nom a nebyl.

Br. Damorad byl delegat:.rn na sjezdu v Taylor, ale snad jit zapornel, de tarn br. Steiner do fitadu pokladnika obdrdel v prvni volbe vice hlasfr net jeho dva protivnici, takk to s tim zakopanim cti ne,bylo tak zit, ale de neschvai n val jc.idnani 1 editelu, muses na jejich natlak bYt z jeho Jafadu odstrantn, ad byl vetknou delegatia zvolen. Prot tenkrate se Cienove nezastali delegata, tab jab se jich zastvuji dvoji ze Crc.,,oby Er. St. ern due 23. tincro hnod, tehdy r tO n;c7 podet dia l dt p11 velbe sjezdu pfitomen, prod teprve at ted'? Na to

pfe nesa-

nora de by to melo byt Ni7strariou nom.; -ed pojsdnalo o mu sjez u, aby ch, ale ne jak se del° na poslednim sjozclu, napied dni debatcvat o mallchernostoch a clUlaLte jedndni nechat na posiedni den, a iii to hlasoYdni listky, hlasoyat zvcdnudm rukou. -262 by se ra., lo uplatnit nenY br. I. 5. Gable, aby rflznYm. teeniktim v ti • ednich hodindch sjszdu nobylo dovoleno pied sjezdem l'eenit a odkazat je na vederni hodiny.

Nemohu Poch°pit, prod br. Ecidrek svoje min'eni tab najednou znz.'ln 5.1? 2. ihoora se primlcu y al, aby sjezd byl 17.dy2 se mohou to rtzna referendum clavati is odhlasorani, tab f,o by i dulcLita. zraElny molly se bed neolavnern se JeSte sjezdu y bYatr v jeho dopisoch doniflhal, aby se ka tleva na popas arym o tsporu ve yyda.platcich, ale 1: yz ni, tak se ted zodne tdmi frt.zemi nekterYcla rcditelu, jabou cenu ma :lo- o dalegdtu a n6co o destnem slibu, ale oni pani teditele rnOli napted jejich slib spinit.

Doufam, de ten zajima'o 'eldneb "Jakou cenu me sitwo delegata," si katclY clan pozorne pfeeetl. Ale upozornuji, oy scbe mel kaZdY Clan ptetAst dopis y e Vestr.iku ze dne, 1. bfezna, ktery pite br. Vint. 17.1.7.aisler z Temple.

Erotic Svadicnaku! Zdybyste tu Vaal prohildku tech looter:11:U v torn zazratnem Udell a colon tu historii o tom .-„:zornelm yedeni byl tak objasnil jab v clopisit ze drie 1. hiesna 19-14 uda- v,Tate, byl ji hnsd zoe."2..tkem "-eau 1941, tale jute mohli by-b t4:3etic oni kritiky od tient. (feknu 7,7am ktert to minite: Latnovsky, CajevskY a Truksa, te iron to oni?) a vaichni tienove by byli uznali, do to a napravou y e y edeni nail Ja,d.noty Cable rn1M:te, ale Vy vzdor vS7„einu do__ Lhani o.by se nee.° o vedeni Jednoty Sc, dcz y dell, jots jako rya ted' avacll' e br. Cl'hupicka, zo pry mu no.l'izcvali nejednou, Ole ranoholtrat, da protokolu ti nest -sSeelry ndvrhy a take sicIJky je.elnani ohlednd nOvrhu. 2,12 jak,',Tra zpUsobam.. to mu to no:Hao y ali o tem by ndni mdl povbc t br. 'Claupialr, cod doufame drthou st:'anu. Pone.aby Eon: vad2 se bliti ;lobo tab sjezdu. br. Chuploka ob7 svoj: nnost, c.,byste jej - 4-, die co nej ,,T ice pred dlor VoLeloo clopisu vyo, Jlste stoji n ?"2.11c,rau v ni i odkliditi. cost6, tak byste si Za cola tii roky jste so ZddnY z y ds reclitelti o vedeni Jednoty ted 'n am ukazujete ranoboll ti.5alcnbylo jednim z Vas teditela 17j/haze:no no to kolenleovani (osazovIni) to-ho nino,pr:ed Sesti ro p y tak vychvallenaho doll. Snad je y arn to znamo, kterY z vas keditelii to osazovani Leib, proto to byla od vas cdva.ha jerau ciebcemi clolddrzot ty valid sumy pones, ktere tam talt nerozumne byly vyho'zany, ale u nello rad komdr cenu job tisicavka. Jest-li ale cnen redltel vedel co bud:laltory:5.ky, Clony po y aZnje-',;e, it. pale de vaechno trvetime, co warn pi, : edlotite, to se do-pis ale raYlite. Cely ten c. kil aokryti non7„ za lo colon tu z sjezdu brae notu tab neblahe einnosti.

Erotic Nelarku, nernysliS, da Coils br. Svadlenaka - by se mel disti nozorneji, net ten zajislovo delegata"? rnavY elanek "Jakou cenu Frank Truksa.

S oozdravera, V

S : i-n V

:?.

70k

Eoly m Euk Sokolo Hou. vii.,:Houston, Tex.

"NoMtS':o v no Carl 1.1,111 v Tex. Zatatek v 7 hod. yeter.

V

ttad Pokrok Moulton, Cis. 27.

Bratki a sestry!

Timto se yam cl j va na vedomost, ze schitze, ktera se mela konat druhou nedeli v Unoru, pro gpatne poeasi se neodbYvala. Tak elenoy e tohoto radu jsou addani, by se dostavili do ptig ti schrize druhou nedeli v bteznu. Jest vam vg em znamo, ae jest to schrize etvrtletni ,takae nam pripada rrizne jednani, zylagte ohledne valeenYch bondri; bychom se usnesli a koupili zase jeden, tak velkY jako predeVite, ae jest to na ge povinnost a laska k nagi vlasti.

Sleduji dopisy ve Vestniku rriznYch fadri, to koupily za mnoho vice bondri net na g rad, pH torn samern podtu dlerra. Vime v'Sichni, to neni dar, ty penize dostaneme zpatky. To je pomoc pro nas a pro na ge vojaky, by ta hrozna valka brzy ukonaila.

Dne 31. ledna se nam odebral na I/6611°st nag bratr a byvaly Ueetnik na geho kaclu, Rudolf Midulka, ktery byl pochovan v Runge.

Budit mu zeme lehkou.

Bude-li gpatne podasi, tak budeme odbYvat schrizi treti nedeli v breznu.

Poeasi mime zde vice vlhke. Jeden den poprcha, druhy den slunce sviti. Do pole nemilteme pro mokro, ponevada ua ten mokrY poeas trva velice dlouho. Povidd soused nedbal, jaksi bylo, jaksi bude.

S pozdravem, Albert DlouhY taj.

V Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Dnes pigi par kadkii, aby lido vedeli, ze jeAte jsme se neutopili, ale v gak ut je to hrozne, neb ua tomu budou hnedle tri mesice, co nam prgi. Tohle budou spatne ukaaky na ty dva miliony akrri te zeleniny vice, net v loni.

No a snad misty maji zeli a gpenatu co dost a nemohou to prodat. No, aspori mohou kmit drribea a zelim kravy. Nam zeli zmrzlo a ted' jestli jake udelame, to se nevi.

Tak to mate na torn svete. Ti co to uei jak se ma Mat a co se ma set, myslim by sami moc neudelali; s timhle ma pohoda co delat, ale ne ti udeni. Ja mam strach, ae letos bude moc degt'ri a bourek. Vgak v Kalifornii ua meli bourky a krupobiti. 0. et1 jsem v novinach, ae je gte nekde maji neco baviny, prvni pick; a tea korny v poli. No, to ua je mi divne, ae si aspori ten korn nemohli schranit. Ted' ale ty kachny budou miti hody, neb v loni byl velice krasnY podzim.

Take, jsem slygel na radio, to v tech velik'ch mestech budou vy getrovat, prof chybi ae mesta jsou pine lidi, a platy jsou at moc velike. Nejspit se asi nechce delat.

Ja velice lituji lidi, kde tolik a as moc prgi.

No, vgak ja, ut umim i boty "peeovat," neb mi do nich voda tekla, ne abyste potom mysleli, to jsem mei "flat". Ija ani tu drabea skoro neni kde krmit, a nine jsou uz tak zelene od mokra. Bude tomu test rokU, co jsem byl u John K. ZakovYch, a u nich meli vrchni zfidla, tak to vody bylo tea vaude, a tekla i z pod hausa. No vaak nam ted' take tede z pod kryba. Dobke se rika, ae Ceho moc, vaecko akodi.

Daniel Cuba mel dovolenou, tak navativil rodiee a ostatni rodinu. On jest jegte v Novem Mexiku v Hobbs. Tet byl u nas.

Tak kondim s pozdravem, Joe Kohutek.

V itid Fort Worth, Cis. 154, Ft. Worth, Tex. Ctena, redakce, bratfi a sestry!

Nage pravidelna schrize odbYvati se bude dne 12. bkezna, ve 2 hodiny odpoledne, a jste aadani, byste se do schrize dostavili a zaplatili si ve schrizi vase poplatky, jak radove, tak nemocenske.

Tak a ted' mi prosim odpust'te, ae se yam pletu do vaaeho "byznisu" ohledne toho sjezdu. Nemriaete se dohodnouti kde se ma odbYvat? Kdyt jste dali v poslednim sjezdu Corpus Christi slovo, te se bude pkitti sjezd odbYvati tam, tedy ho nemate brat zpet. Vzpomerite si na deskeho knitete Oldficha, ktery pravil "Moje jrneno knite Oldkich, to se zrutiti nesmi, byt' se zrutil celY svet, ja nevezmu slova zpet."

Tak tomu natemu kniteti nedelejte ostudu.

kg

.1. SA

ZS

DruhY sjezd ma byt v Schulenburgu, protole je Schulenburg na drunem mist y. A ten tketi sjezd, diky panu Joe Bartkovi, ma byt tu nas y e Fort Worth, tak tu na nas nezapomerite. Nevim, jestli se toho doekam, as sjezd bude tady. Vite„ ja jsem jako stars harmonika; hned zdrava a hned na hromade, a ta "flu" mne 112 asi tkikrat porazila. NekterY kekne, ze ta baba tit neskapla, bude nam tu neco ptedpisovat, a tak radeji jia pkestanu.

Tak zase neco jineho. Nate sokolska, schilze byla odlotena na nedeli 12. asi o 4 hodine odpoledne, po naafi kadove schuzi. Nekteki elenoye jsou na farme a nemohou stale jezditi, proto odbudeme dye schtze najednou. Tak bratki a sestry, nezapomerite!

Sidi kroutek "Lidice" se tuti, tea nove alenkyne ptistoupily. Sestra Polatkova, podava zpravu do Vestniku, ona vam napite vice. Stakenko Halova, z Mineola, Tex., Vy dobra dute, dekujeme Vam za dareeek na nite vojadkum, a pkeji Vam hodne zdravi, byste se doekala konce \Talky. Pani Rezkova v Dallas, Warn se tea na Vlastieku, hezk' dopis narn napsala, jak se teai dcmu. Pani Jeakova, v Pilot Point, ptijed'te do Fort Worth kdy yarn bude moano.

Jak Je Viktorek? Privedte tea sve zname.

Tak vas, mili pkatele, znami i neznami, vaechny pozdravuji a ua se na mne nezlobte.

Anna Svitakova, Mc:1,0 yd i sokolska dopisovateika.

V Rad Vytrvalost, Cis. 138, v Ganado, Tex. Cteni bratri a sestry, dava, se vam vedet, te schime druhou nedeli jest odlotena, totia z 12. bkezna na nedeli tketi, totit na 19. bkezna, neb y e druhou nedeli v bkeznu bude schtize Katolicke akce v KJT. sini a tim padem je nate schilze odlol. ena na tketi nedeli v bkeznu. Prosim, dostavte se co v nejvettim poctu do schilze, neb jest nas pies osmdesat (80), ale do schine honem jich prijde 8 nebo 10, a to jegte s velkou vYmluvou, ae nemilte a kdesi cosi. Znam Cleny ,te v rooe nevynecha ani jednu schtzi, a Cast jemu, neb takovY se zajima o svitj tad, a tak by meli delat vtichni.

Tak bratti a sestry, nezapomerite na nedeli tketi v bteznu a dostavte se ve velkem poctu.

S bratrskYm pozdravem jsem Vat bratr John Galla, pkedseda.

V Houston, Texas.

Drazi etenaki:— Tak zas za dlouhou dobu vam piti a to ovaem s tou novinkou, ae sokoli zas hraji divadlo, s kterYm je pkipojeno pozvani vam vaem co radi na divadla chodite, abyste si to nenechali ujit.

"Ceske partizanky v Rusku" jest divadlo dnetni doby. Dej se odehrava, na Duchcove a v Rusku. Jest to tivot rodiny, ktera tije pro svilj narod, ktera, s nim trpi a kterd vidi, jak my kikame "A Silver lining in the clouds," pro nej v budoucnosti, testa- ktera vede skrz utrpeni, boj, a konedne k natemu cilu, viterstvi.

Jest v tom: romanek tai sester, krasne Heleny, diblika Maty a narodne oddane Anny. Mute jeden mut zamilovat se do dvou ten a jette byt jim vernY? Ovtem z.e. Zde uvidite jak Vladimir jest okouzlen krasou Heleny a oddannosti k narodu Anny. RHO, se, te mut ma dve lasky. Lasku k tene a k domacimu krbu a lasku k sve praci. Jak jinak si muteme vysvetlit trojUhelne romanky dnetni, kde mut se zamiluje do sve sekretakky, kdyt ma doma svou tenu, krasnou a vernou? Okolo jedne se todi jeho laska k rodinnemu krbu a okolo druhe laska k sve praci. A to stejne vysvetleni path k natemu romanku v 6eskSrch partizankach, laska Vladimirova k tene Helene, a laska, ktera vznikla ye spoleene praci s Annou.

Nejen roman sester Vann, ale tragicke 0.10hy rodiet, kde pro dobro syYch deti je potlou od nich jen s touhou a nadeji, te se zase shledaji. Jak mute byt elovek tak nizkY, tak krutY a zradit svou zem? To vam nekeknu, to nechain Kochovi, aby vam to na jeviati zdramatisoval. Zdenek, ktery je rad to nikoho nemiluje, proto aspori nikdo mu nebude plakat nad hrobem. KatuAka a Pa ylovna, Rusky, ktere

VG 7,L,IGULt, U.= 0. LliG1,110

1022.

jdou do hoje se zpevem na rtech i kdy srdce puka. Olenin, ktery ma Let svou pkieinu, kdyt chce stale jen zabijet. Ivan, ktery naSel v ltisce Ceske teny vysvobozeni.

Vy tkeba si myslite, prod davate drama, prod ne komedie, aby nas to obveselilo? Ja zas si myslim, Ie malo kterY tivot dnes zde v America neni doteen tragedii, a ten smich, ktery by men pH komedii, ten by jim newel od srdce. Ten by byl faletnY. Malo ktera, rodina je zde, ktera nema syna, mute, bratrance a mnoho i doer a sester v bitve. Mnoho jich jit &stab° zpravu od vlady, ktera znela "NezvestnY" aneb tu, ktera, nenechala ani tu jiskru nadeje a znela "Padnul pro svou zem." Ty rodiny nechteji se smelt ted'. Ty chteji aby katdy z nas rnel valku tak blizko, to udela vte ye .sve moci, aby pomohl co nejvic k jeji vYhke — kupovanim bondu, stala a stale a stale. Toto divadlo yam utkvi v srdci. Jak asi hrozne to je tam pro ty v Oechach, a v jin'ch zabranych zernich. Jak milteme bYti tt'astni ,te my jenom platime vetti dane a mtiteme kupovat bondy, jak mitteme bYt tt'astni, te my zde v Americe jsme jette narod svobodnY, kde i ten nejchudti ma pravo kid to co sam chce, udelat ktery on sam chce, (dokud neni proti zakonu) a kde katdY z nas mute pracovat k cili, jak' si katd' z nas urei. Jak mtiteme bYt At'astni, te nate zem zde v Americe neni znidena born-. bami, a mnoho a mnoho jinYcla pkiein, te ktere bychom mohli Cinit dikiwzdani i pkes to, te musime dat sbohem natim multim a poslat je tam, abychom mohli dat vtemu lidstvu v budoucnosti tu stejnou svobodu, co my zde mame v Americe.

Psala bych vam vie a vice, lie]) nevim kdy pkestat, kdyt jednou zaenu. To pry je ma chyba ,nejen s psanim, ale i s povidanim, Mica mi mtj Pepidek. Kdybych yam ale vte o divadle napsala, tak by jste vedeli cele divadlo, a to ja trd' nechci. To by yam zkazilo vat potitek z divadla, a potom ja yam to tak zajimave nedovedu napsat jak yam to ti sokoli zdramatisuji.

Mili etenaki, odpust'te mne moje chyby, ale to vite, ja to melu jedno pies druhe. Tak jette jednou: uvidime se u kadu Pokrok Houstonu Cis. 88, v nedeli 12. t. m. pkesne ye 4 hodiny odpoledne. — Na zdar!

Helen Teperova.

Z ODBOOCY "ALAMO" S. A. C. T. V SAN ANTONIO, TEXAS Nate odboeka odbYvala mesieni schazi v nedeli 27. Unora, v domove ses. Balvin, za pkitomnosti asi 20 elenii a navttevniku.

Byly ustanoveny, zabavni vYbor a Adetni vYbor.

Pkedseda dp. MokkovskY nabidl sin v St. Ann's kostele, kde on piisobi, abychom nate mesieni schuze tarn odbYvali, neb jest tam tea jevitte, kdybychom cheli pokadat nejake programy. Ten kostel je na 731 Fredericksburg Road, San Antonio, Texas.

Bylo usneseno ,aby pri bkeznove schfizi naai v nedeli 26. bkezna, bylo vzpomenuto narozenin pres. Tomate G. Masaryka, a aby se nejakY program uspokadal. Tak pHjd'te vzdati poctu velikemu muti naroda deskoslovenskeho, presidentu-osvoboditeli.

Tot bylo usneseno, abychom poslali $50 do Hl. tkad. pro na,:s'i propagaeni praci.

Ses. iteetnic• Staha pkeeetla dops, ktery obdriela od vojina corporal Louis Marete, ktery je v Irsku, a v kterem dopisu pkiklada $4; pro jeho dlenskY pkispevek na rok $3, a dolar co dar. Kdyt tak nekcly Clo y& uvatuje, jak nekteki Tide se daji prosit pro nejakY ten dtvrt'adek, a vojin, ktery jde nasazovat svilj tivot za vlast a jette z jeho' vYplaty daruje na dobroCinnou \rec. Musi snad to byt v'chova rodidia, kteki vttepovali mu od mladi lasku k vlasti, a takovi rodiee maji pine pravo bYti hrdi na takoveho syna. Louis Maret byl vtdy mil' hoch a vtdy jsme ho mezi sebou radi meli, a pkejerne mu hodne zdravi a tt'astnY navrat mezi nas.

Jelikot betne zaletitosti byly projednand, schuze skoneena zazpivanim hymny "Kde domov mfij" a s pf:anim a nadeji na brzky viMarie L. Kallus, taj. teznY mir.

snrti, ledvinovY neduh. Do Jednoty chaz 4. kvetna 1902. Certilikdt A-4006

Fayetteville, Texas.

Cteni bratii a sestry:.L-Tinto se yam oznamuje, to behem mesice Unora 1944, Hlavni ttadovna vyplatila poji'Sten' po naiich zemtelych bratrich a sestrdch jak nasleduj e : Uinrti Oslo 3594. Ses. Anna, Koiina, zaniestminim hospodyne, od tadu San Jacinto, eislo 91; femtela dne 12. ledna 1944, ye staki 81 let.

Ptidina smrti, mrtvice. Do Jednoty piistoupila dne 10. eervna 1906. Certifikat A-6442 na $1,000.00. tTmrti dislo 3595. Ses. Frantiika Baklik, zamestnanim hospodyne, od tadu Texaska Orlice, 'Oslo 13, zemtela dne 17• prosince 1943, ye Star" 84 let. Ptidina smrti, srdeeni vada. Do Jednoty ptistoupila dne 10. prosince 1905. Certifikat A-10424 na $500.00. tTmrti eislo 3596. Br. Joseph Norris, zamestnanim peke; od tadu Svaz techoslovant, 'Oslo 92, zemtel dne 16. ledna 1944, ye stari 58 let.

'Prieina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 14. blezna 1915. Certifikdt A-6638 na $1,000.00. tTmrti eislo 3597. Br. Joseph Biskup, zanaestnanim rolnik, od tadu Pokrok Jihu, eislo 72, zemtel dne 4. prosince 1943, ..ve stati 81 let. Ptieina smrti, yysokY tlak krve. Do Jednoty stoupil dne 6. prosince 1898. Certifikat A-4244 na $1,000.00.

Umrti eislo 3598. Br. Jan Koval'', zamestnanim rolnik ,od tadu Rozkvet Rate, eislo 81, zemtel dne 28. ledna 1944, ye stall 71 let. Frielna smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty pkistoupil dne 10. zati 1911. Certifikat A-3752 na $1,000.00. trnrti 'Oslo 3599. Br. Frank Bartek, zamestnanim, na odpoeinku, od tadu Pokrok Jihu Si- slo 72, zemtel dne 16. ledna 1944, ve stari 65 let.

Ptieina smrti, srdedni vada. Do Jednoty pristoupil dne 13. ledna 1901. Certifikdt 5343 na $1,000.00.

Umrti 'Oslo 3600. Br. Rud. Mieulka, zamestnanim rolnik, od tadu Pokrok MoUlton, eislo 27, zemtel dne 13. ledna 1944, ye star" 54 let.

Ptieina smrti, mozkovy neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 11. eer yna 1916. Certifikat A-5528 na $1,000.00.

Umrti eislo 3601. Br. Frank Schneider, zamestnanim rolnik, od tadu Rozkvet na Plains, eislo 157, zemtel dne 29. ledna 1944. Prieina smrti, plicni neduh. Zemlel ve stdri 62 let. Do Jednoty pristoupil dne 14. kijna 1903. .Certifikat A-3279 na $1,000.00.

Umrti eislo 3602. Br. Petr Zapalae, zamestnanim rolnik na odpodinku, ad tadu Vernost Oslo 51, zemtel dne 31, ledna 1944, ye stati 77 let. Ptieina smrti, influenza a srdeeni neduh.

Do Jednoty ptistoupil dne 3. 'tijna 1837. Certifikat A-3557 na $1,000.00.

Umrti eislo 3603. Br. Viclav Haikovec, zamestnaninm rolnik, od radu Ennis, e,islo 25, zemtel dne 1. imora 1944, y e stall 82 let. Ptiaina smrti, cukrovka. Do Jednoty ptistoupil dne 1. dervence 1877. Certifikat A-1570 na $1,000.00.

Umrti eislo 3604. Br. Frank B. Schiller, zarneStrianim rolnik na odpoeinku, od radii teskY Prapor, eislo 24, zemtel dne 14. ledna 1944, y e stall 81 let. Ptieina smrti, seilost vekem. Do Jednoty ptistoupil dne 16. zati 1900. Certifikat A-1391 na $1,000.00. tinrti eislo 3605. Ses. Mildred Janata, zarru.v,,stnanim hospodyne, od tadu Jan t itka eisla 18, zeintela dne 12, imora 1944, ye staff 51: let; Pfieina smrti, vysokY tlak. krve. Do Jednoty pristouVila dne 1. kijna 1916. Certifikat A-3734 na $1,000.00.

Umrti *Oslo 3606. Br. Tom, Syptak, zamesthaulm rolnik, od tkclu Sam Houston, eislo 73, zemtel dne 19. nnora 1944, ye Stbti 82 let. Pki-

Urtlrti eislo 3607. Ses. Aloisie Mikae, zamest-' ndnim, na odpoeinku, od tadu HvezdnatY Prapor, eislo 55, zemkela 19. imora 1944, ye stall 69 let. Prieina smrti, zapal plic. Do Jednoty ptistoupila dne 8. blezna 1914. Certifikat A-10775 na $500.00. trrirti eislo 16, v Detskern Odboru. Mary Ann Badak, od tadu 6echoslovan, eislo 40, zemtela dne 15. Unora 1944, ve stall 5 let. Prieina smrti, ledyinova nemoc. Do Jednoty pristoupila dne 8. srpna 1943. Certifikat JS-180 na $1,000.00. trmrti eislo 17, v Detskem Odboru. Milton James Ressler, od tadu San Jacinto, eislo 91, zemtel dne 9. imora 1944, ve stall, 11 let. PH:Ana smrti, nador na mozku. Do jednoty ptistoupil dne 26. aervna 1937. Certifikat v doeasne tilde (Juvenile Term) els. 1775, $380.00.

Hlavni Uladovna timto vyslovuje viem pozilstalYm nejhlubii soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ttadovny.

'V VZPOMINKA NA 15. BiZEZEN 1939.

Dne 15. brezna v 5 hodin rano zvonil u nas telefon. Volala statni policie a oznamila me:mu rtuZi, le v 6 hodin nernecke branne sily obsadi Ceskoslovensko a to muj muZ bude odpovednY za to, aby delnici nastoupili v tovarne praci jako v kaZdY jinY normalni den a nebyli na ulicich. Nieemu jsem nerozumela, sly'aela jsem jen jeho odpovedi. Cestou od 'telefonu otevtel radio, .jet v petiminutovYch intervalech oznamoyalo obsazeni Ceskoslovenska a hadalo o "klid a zachovani rozvahy."

Lehela jsem hodnou chvili v posteli, neschopna se pohnout, neschopna promluvit. Myslim, ze jsem o nieem neptemYilela, mela jsem jen pocit, to se musi nee° delat, hned, nekam jet, utikat, utikat pled Wind. Utikat, ale kam?

Tleba jen do Prahy, ale proste jen ne letet a dek.at, at ptijdou, at zaenou loupit, zatYkat, zabijet. Koneene jsem vstala a betela vzbudit kluka. Bylo mu dva a pill roku, nechapal, co se s nim deje, byl rozespaly a plakal. V torn okamtiku jsem uyedomila nasi bezmocnost, Se neni ka.m jet, to nema smysl jezdit do Prahy.

Utikala jsem k telefonu, volala viechny zriame a nratele. Viichni ut vedeli, nikdo z nich nic netikal, viichni byli stejne neit'astni a necha.pall.

V 6 hodin zazvonil zvonek u dveli. Bosa, neeesana a nemyta, v noeni koiili, jsem otevtela dvete. Byl to ingenyr X., technickY vedouci tovainy, kde muj mut byl zarnestnan. X. utekl pled pal rokem ze severnich tech, ' kde pracaval v deskYch spolcich, a bojoval na podzim 1938 s deskou pahranieni strati proti Henleinovc0m. Stal nyni pied nami roz?„'ilenY a bleclY: jsem yarn jen rici, to udelam cokoli budete hadat, ze se mnou miltete poeitat." NCkoikrat to opakoval, net jsme rozumeli, net jsme pochopili, he tento eloyek je schopen udelat vie, z2 prosi: "Proboha, teknete, abych vyhodil tovarma do vzduchu, abych sel sttiiet na ulici!" "Dekuji yarn, pane X., myslim, he to nejlepii, co mOtete pro sebe, pro mne a pro nas viechny udelat, bude, kdyt piljdete zpet do tovarny. a pasta:rate se prave o to, aby tovarna neletela do vzduchu a aby nikdo nestlilel. Je nas site hodne a viichni jsme proti nim, ale jich je vic a jdou proti nam ozbrojeni ai po zuby. My jim nesmirne clat ptilehitost, aby vyvrandili celY narod!"

Eylo jit p0.1 sedme a jeite zde nebyli. Oblekla jsem se asla na ulici. Viude phio lidu, obchody s potravinami ut otevleny. Lido nakupovali zasoby.

Nernci obsadili mesto Z. pozdeji net Prahu, myslim, to vubee naposled. Mesta Z. a cele okoli byla tatit jedna velika pevnost, jedina, ktera na podzim 1938 nepadla do nemeckYch rukou. VSechna tato opevneni byla obracena k Nernecku a nedala se proti nam poutit. Prato ilemei obsadili mesto naposled a obsazovali je soudasrie se dvou stran, z Nemecka a z vnitrozemi, kde byli drive.

V 11 hodin se rozneslo po ulicich: "US jdou,

ut jsou u nadra1i!" Nekteri sli donitt, nekteri, ti zvedavi. zustali stat nu chodniku hlavni ulice, ktcrou musili Ne ynci projit. Ja be&la domil postrannimi uliokami. Ale dohonili mne pled naiim dornem nemeeti yojaci na kolech. Ptali se na cestu. Ten den padal snih a bylo kluzko.

Nemecka kola klouzala po naledi a prvni vojak upadl. Viichni se nahlas small.

V poledne ut valila pclni kuchyne na namesii lobed. Na viech narotich bylo navesti, nejdtive nernecka a pak deska, psand ipatnou itinou, pinou germanismil. Se viech naroti hrozil trest smrti, yezeni, nemecke vojenske soudy, nahle pravo. Nikdo nesmel po osme hodine veeerni na ulici, viechny restaurace a kina byla zavtena. Nikomu z nas se nechtelo yen, cely den u rids sed'eli ptatele a viichni jsem jen &kali, co bude, kdy zaenou. Vet den jsme se rozjeli do Prahy Byl to strain den. V patek 17. blezna konala se v Praze velka vojenska ptehlidka nemeckeho vojska. Po Vaclayskem namesti a viech hlavnich ulicich ptijitdely tanky a pancetove vozy. Vojsko pochodovalo.

Nad Prahou letaly aeroplany nizko nad stkechami domu, kroutily neptetrtite nad mestem a zbavovaly nas rozumu. Zacpavali jsme si uii, ale slyieli jsme je piece, jejich vrtule mitily ptimo do naiich mozku, nieily nam innyslne nervy. Vie to bylo d'abelsky promyileno, vypoeitano podle nemeckeho receptu, jak lze silou, levem a zbranemi zbavit lid smysli. Celt' den nam ukazovali, jak jsou silni, ozbrojeni, kolik jich je a jak zbyteenY by byl odpor. Pochodovali, letali, hrali vojenske pochody a zpivali, nenechali nas ani na, minutu zapomenout, te jsou zde, he jsou nasimi pany. Hitler byl v Praze. Hitler spal na pratskem hrade, kde nyni misto presidentske vlajky vlala svastika.

Utikali jsme z Prahy, ujitdeli co nejrychleji zpet, kde Nemci byli take, ale nebylo jich tolik, a kde bylo matno seat doma a nedivat se ani z okna, zabolit hlavu do rukou a stale si je hikat: "Snad to je jen sen, nejakY oiklivy sen, horeaka, ktera pfejde, a zase se probudime a bude vie jako dliv."

Winci se rychle zatizovali jako doma. Obsadili mestskY hotel pro clustojniky, ubytovali vojsko v tovarnach, hlidali poitu, nadrati. Byli ye viech obchodech nakupovali lahadky a posilali je syym rodinam do rise.

At do vypuknuti valky se na eeskem venkove mnoho nezmenilo. Pomalu se vracel tivot do starYch koleji. Vojsko odeilo a zustalo Gestapo a nernecka, policie.

Ale od paeatku, od prvniho dne, kdy nepadl ani jeden vystkel, kdy ani jeden alovek se jim nepostavil pa odpor, Nemci se necitili dobte.

Byli jim neptijemni ti Ceii, kteti se jen divali a mleeli. Tani a citili to strainou nenavist.

Cele noci vyhazovali do vzduchu ope yneni, cele. noel odvateli velkymi nakladnimi vozy chny zbrane do tiie. Hitler ve sve keel yypoeital vie, co u nas nasli.

Vsichni obyvatele "Protektoratu" musili odevzdat zbrane, i lovecke puiky. A piece se preiel neiel nikdy jeden uniformovanY Nemec sam na ulici. Tu jsme poznali, jak Nemci, ten hrdinnY narod, opasanY revolverem, se strojni puikou na stteie kasaren, jsou zbabeli i v ptesile, jak citi duievni silu a odhodlanost echil a jak se ji boji. Jejich sila je sila masy, jen tehdy se citi silni, nisi silu tusili v jednotliyci, v katdem eeskem. delniku, ktery zde stal s prazdnYma rukama a byl odhodlan se °hank klackem. Na tc nebyli ptipraveni. Jsou ipatni psychologove, ti slavni nemeeti dobyyatele!

Ten nemecky "drill" jim zabednil mozky, zapomneli myslet a neuvedomili si, he individualneplitel, ktery ptemYili, yydkava, ni poeita a 'deka na vhodnY okamtik, neptitel s rukama v prazdnYch kapsach stoji na katclem A. Z. rohu.

DOLE2ITE CLENOM! Kdyt pliete Hlavni frfadovne v zaleiitosti pojistky udejte vidy tiSLO‘ CERTIFIKATU, eiSLO svErm ftADU A amtNo, NA JAKE JEST CERTIFEKAT YYSTAYEN.

CAE= ORGAN SLOVAN3KE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. Obit /CUL ORGAN OF TIlE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUONA TOR Vydavatele — Publishers dECHOSLOVAIC PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Uladovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velkere dopthy, ptedpiatne a oznamky bud'teZ adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

15. BE 'N 1544.

(Od neznarneho krajana.)

Pet .0 rake/ nemeeke boty tlapou sv3-7m krvav5.1m krokem kvilici nali zem. Pet 122 • oka krvave hroty bodalth lesklYm okem Tisic hrdinti bez natich duSi drasaji lem bazne vgak rodi se ka2dYm dnem.

A kdo se nevratil z horouci mueive lazne, je msten nov-m hrdina stem. a ka::aba.,, Nic nezrnale nit nezmohou krvava toky.

Zen a sirotkri da y-no u2 odurrdol plae dost bylo ho za pet roka.

Varn doma a neni zde so mokern zas mohutni sok•isice svciy.

Vale poroba natlm je hotem, vale obeti silu nom daly.

Stojime s vaini a nepadpicnri, dokud dech v nasi zeistane larudi.

V "Siku jednoty silnem a bezvadnem lid nag i svet ostatni budi.

V bteznu se narodil Masaryk.

Jeho jasnY vzor stale nas void.

Nic nezmille barbarskych Germann ryk, zat SVobOdy tmu Itechnu zdola.

Neptatel se nelekame.

Spolu jdern v pevnem Siku. V boji do viterstvi vytrvame, Svobodu nikdy nezaprodame, — ani svou Republiku.

V Nas detskSr odbor. Mnozi rediCe neuva2ti 1 i radu vYhod spojenYch s pojistkou v detske odboru na'Si etyrmilionove lidove organisace SPJST, aekoli toto pojilteni jest k jejich vlastnimu prospechu a jest zaroven k prospechu Jednoty, jeji2 cela budoucnost 2:al:Idda se naziskani namlade2e a deti do naSich rad. Rodiee pri poj gteni livota svych ditek. vstlpuji jim do rnladSreh mysli nejen semerike spotivosti a zachovy,'nYbr2 i riayllenity- zodpove-driosti, ptevidavosti - a pripravenosti. Tyto vedomosti budou prlstlm dospelym n2u2(:im a Zenana neocenitelnou hodnotou. 0d nejrannejSich vzpominek behein plyrioucich rekft 612n detskeho odboru pohllleti bude na 'Zivotni poji'Steni jako na malYch obnosu. Jakmile despeje pinoletosti a podne sarn sebe ryd-51dvati denni chlela a pozdeji ptevezme pedi o neve salodenon rodinu, on prirozene uchli se k ,Zivotniinu oehrane sve 2-3Inky, pojiSteni co nejbezpe Tzdyby strYch ditek pro _ vile Zarnyslate se, smrt v jeho piLle ny vflhomill rodieove, p ad -dami, dalekosahlYm u.2H-tkern, lr nin-A m0itete je .do valim detem hrave dopornoci,

detskeho od ore SPJST. DneSkem mrilete si nak Jednoty vybrati takovou pojistku, ktera, bade vag platebni Sehopnosti Vyhovovat nej14;e. Dodasnd do veku -16 let stoji 20-30c me-, sidne, die star! ditka. Umrtni podpora stoupa ptibYvajicim statim pojiSteneho ditka ($34 pH star! 2 let al do $500 u stall 16 let' a pti dovrleni 16 let mute pojiltenec ptestoupiti do pravidelne ttIdy na kterYkoliv certifikat, v ktereml ptipade ptipile se mu it dobru podesat procent fispor na kaldorodnim amrti po dobu jeho dienstvi v detskem odboru. JinYm planem jest: 3vaceti sPlaitkova doiivotni pojistka, jen je skuteene rispornou a poskytuje dobrou ochranu. Certifikaty jsou vydavany jen v obnosu $1,000 veistati od 1 do 15 rokil a nesou vYhody zaplaceneho pojiSteni a prijdky na poplatky po ttech letech elenstvi a stupriuji pravidelne pajdOvni hodnoty po dvaceti letech. Obnos pojilteni tidi a stupriuje se dle ye kterem pojiStene dite zemtelo. Poplatek jest dle stati, ve kterem ptistoupilo a zristava stejnY po dobu 20 let. Kdykoliv po 16 letech stati maze ptestoupiti do odboru dospelYeh, a y.iak mule zflstati v odboru detskern zda si pteje, al do konce platebni Ihrity 20 rokfr. Ptestoupi-li k odboru dospelYch, plati pouze o tadovy poplatek vice, nabYva pinYch pra y elenskych a plati pouze po zbyvajyici Cast platebni Unity, poeitaje ode dne vyclani ptivOdniho certifikatu v cletskem oddeleni. Po dokoneeni takove ihrity je certifikat takoveho elena zapiacen a vic na nej nepiati. TakovY certifikat je splatny po smrti elena jeho dedicrim. Ttetim planem detskeho pojiSteni nas! SPJST. jest Naclafiini ve veku 18 let dill splatna pti dosa'len' 18 let star!. Tato pojistka dochazi u na geho lidu stale vetli obliby a pravem, neb neni le-pgiho zprisobu it nashromagdeni urditeho obnosu penez v urdite Jobe a pti torn pol'ivati ochranu pojistky. Poplatky na nadadni ye veku 18 let jsou pochopiteine nel u pojistek shora uvedenYch a -rid! se takta die star!, ye kterem ditko pristoupilo. Jakmile pojiltenec dosahne 18 let stall, suma jednoho tisice dolaru je mu vyplacena. Netteba siroce uvadet, co takovemu miadiku nebo divce ye veku osm-. nact let mule znamenat tisic t yrdYch dolart a rodide snaze mohou pro svoje dite ukladati city obnos, nee by mu rnohli pti dovrleni 18 let vy.klopit tislcovku hotove. Ptipominame dilrazne, 2e flak lido nikde nemohou ziskat lepSich a vYhodneflich pojistek pro sve deti, hled'ine proto ka2c1Y it tomu, abychom na g cletskY odbor rozlitili a sesilili. Ceske dite path do Ceske, velke Slo yanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

CechosIova.ci yea jak se V. I. Lenin zajimal o pesky narod, jak znal eeske dejiny, jak hlubdce chap.al vS,znarn husitstvi a oni vedi take, jak velikSr mela pro viterstvi es. osvobozovaeiho boje jim vedend listopadova, revoluce: Velikomu, bersmertnomu Viadimiru Mien: veenaja parnjat."

Miliony potravnich zasilek, balenkch dobrovolniky, je odesilano Cervenym killem pro rozdZiovani mezi americke valeene zajatce, zajatee SpojenYch narodu, Aka i mezi civilisty internovane v Evrope a na Dalnem vYchode. Tato sluaa je zavisia na tom, jak bude vetejnost reagovati na ape! Cerveneho krise, sbirajiciho valeenY fond na rok 1944. Davejme vgichni!

Amerika pkipravuje budoucnost. ZnamY americky spisovatel a novinat Herbert Agar je tajemnikem pro zvlaltni slulby u vyslance Sp. Statri ve Velke Britanii JOhna G. Winanta. Uvetejriujeme jeho prcjev u ptilditosti narodiiiho dne modlitby. V zati 1939 rozhodlo se nekolik hrdinnYch naroda postavit se se zbrani v rude, proti ritadnikevi, ohrolujicimu civilisaci sveta. ftekli si, svet zaniknout, nesmi se tak stat bez boje. Budouci pokoleni budou vzpominat na 3. said jako na den, kdy svet dovrehblu v krisi a kdy nastal obrat it lep gimu. ZdravY7 duch zvitezil a postavil se na odper Zhu Nepratele lidskeho pokroku byli jig jodnou petreni v boji. Ale znovu se chopili zbrane, ponevacrZ jsme neslou2ili svSun verMi ani dome., ani kdekoliv jinde na svete. Mysleli jsme, 2e jejich hrozby jsou 'Jen pland slova. Stall jsme se cynickYmi (xtedbalStmi).

Nedbale narody jsou vkly pomale a neteene, dojde-li k tomu, aby hajili sebe anebo svCtj zpilsob Zivota. Dne§ni den je zasvecen modlitbarn a uvaham. tivaham o cern? Musirne si uvedomit nejjednoduMim zpilsobem, prod' bojujejme a co chceme vybudovat az zvitezime. Nezapirninejme, ze v ge co mill'eme ziskat na je jen ptilelitost spinit sve tuthy. Viterstvi nas neudela ani leplimi, ani moudtejlinn. nom pouze vice sily. A k emu chceme:pouZit sve sily a moci? Myslim, le nalezireme alespon eastednou odpoved' ye svYch valeenYch zkuknostech. Za valky kazdy z nas nalezl sve prave misto v lidske spolednosti. Kaldeho 'je tfeba.

Ve valee nezarnestnanosti. Ve valce nejsou hospodakske krise. Kahle pracovni sily je nezbytne tteba, kalAY z nas vi prod praduje a kam path. Valky neptestanou, dokud nevybudujeme stejne kamaradstvi i v miru. Neni to nag prvni a hlavni poladavek pro budoucnost? ve svete, Ve kterem jest kagcleho tteba, ye kterem katclY ma svoje mist() ye svem narode a ka2dY narod svoje mist() ye spoleeenstvi 'TaroChceme se milovat nevzajem a pracovat spoledne pro blaho vlech a ne pro zkazu vlech.

Nejdtive vgak porazme sve neptatele, se uvrhnout tads v otroctvi, a pak teprve se pokusme vybudovat novy svet. Nedosahneme vytdeneho tile, budeme-li lit jako drava zvet a nikoliv jako ktest'ane. Kalcly z nas musi si to uvedomit a zadit u sebe sameho. To jest, dle Mello mineni, smysl narodniho dne modlitby a rozjimani. Bojujeme, abychom vybudovali novY svet a mohli s rictou vzhlaet k svYm sousearm. Nemaji-li bYti marne vlechny obeti pHnesene v teto valce, musime se chopit sti. NauCme se rozumet miru jako svetu, v nem2 vgichni jsou si rovni, respektuji se na,vzajem a pracuji spoledne. Pro tyto idealy bojujeme. Pro ne 2ijeme a pro ne musime trpet, nechceme-li, aby na ge deti a deti nalich deti pokraeovaly v krvavem dramatu. VzneSenY ftkol, kteremu se radi venujeme Vladimir Iljie Lenin, jeden z nejveflich Sovetsky svaz viteznYmi boji syYch armed, Yyspelosti a vYkonnosti sveho prrimyslu a celeho sveho hospodatstvi, bezmeznou obetavosti a bezvYhradnou oddanosti sveho lidu dokazal celemu svetu, jak zdravY a 2ivottrY je ideovY zaklad, na kterY jej Lenin postavil, a jimi napinil celY jeho organism. Kdykoliv budou narody dnes utladovane a bojujici vzpominat s hlubokou vdednosti obrovskeho podilu, kterYm SovetskY svaz ptispel k viterstvi nad fa gistickYmi nasilniky a vrahy, budou stejne vdeene vzpominat jeho nesfrittelneho zakladatele a tyurce Vladimira; Tljice Lenina. Dilo Leninovo stoji live pted- nami a nikdy nstalo tak jasne jako nynl, kdy je podrobeno nejtel gi zkouke.

Ptiklad, ktery dava dnes SovetskY svaz, ukazuje svetu nejlepe velikost Leninovu, a tuto velikost uznavaji dnes vlichni ti, kteti nesdileli nazory, z nich2 vychazel, ani metody jeho prate ani konednY cil, kterY sledoval. Lenin zajima dnes ptedev gim jako budovatel statu, jako statilik a valednik. Musil v gak bYti ptedeylim velikYm udencem a filosofem; aby, dosahl syYch vYsledkil. Lenin genialne pochopil vYznam MarkovYch slov: dosavadni filosofie vykladala svet, jde vSak o to, jej ptemenit. Lenin uznaval rovnost narodri, byl ruskYrn vlastencem, vystupoval proti zneaZivani velkoruskeho nacionalismu k utlaeovani drobnYch na rodu a narodnosti. Ve svem dlanku o rusting Lenin velebil svuj matetskY jazyk a ptedvidal mu velikou budoucnost, nebude-li nasilini vnucovan jinYm narodum. Zdarazrioval, le rusky narod musi si ziskat driveru porobenYch naroclii a ukazat jim cestu ke svobode a it vlastnimu kulturnimu rozvoji. Skvele vYsledky narodnostni politiky sovetil ukazaly, jak mel Lenin pravdu. Tato politika, k nil zaklady polotil Lenin., a o jejii provadeni se tak zasloulil Stalin, dosithLs: vYsledku znamYch a nepopiratelnYch a je riejvetgi slavou prave Rusi, a nejkiasnejAim holdem ruskemu narodu, kdyl desitky mengich a nejmenlich narocla nejrfanejgich ras a kultur zapeji dnes novou hymnu (melodic zustala 'die stare internacionaly) zadinajici siovy: Sojuz nerulimyj respublik svobodnych splotila navjeki velikaja Rus.

Oznaeujte sve kupony na gasolin! Poeinaje 6. btezna t. roku vy gettovatele OPA zahajili vS • endrodni zjiSt'ovani gasolinovYch kuponti a motorists, kteti nebudou miti sve kupony nálelite ozna6eny, mohou ztratit jejich ptideloyou knigku. Vygettovatele pfi zji gt'ovani 2aclaji videt vgechny kupony na gasolin, nachazejici se v drgeni kupujiciho. Drgitele A, B a C knigek musi napsati na lici vgech kupont v jejich drg eni licendni disla jejich automobilu, zaroveri se jmenem statu.

Totaini mobilisace pracovnieli sil v Anglii.

Totalni valka dosahne sveho vrcholu pravdepodobne v rote 1944. Neni bez zajimavosti zjistit, jak Britanie zmobilisovala svoje pracovni sily. V Britanii kagdY rozumf slovtra "totalni mobilisace," proto2e jejich vYznam poznal na vlastnim tele. Je ale nepravdepodobne, 2e ostatni svet je si toho Odom a ze oceriuje spravne britske valeene usili. Je jiste, 2e britska mobilisace byla provedena mnohem dakladneji, net v kteremkoliv jinem state sveta, nevyjimajic ani Nemecko. Na vysvetlenou budig demo nekolik Moja. V Britanii je a,si 33,250,000 dospelYch lidi a z nich 23,500,000 mugu a ten je zamestnano ve valeenem &Ili: bud' v armade, ye zbrojovkach aneb v civilni slutbe.

To znamena, ze z ka2dYch tri mu2ft a gen, jei potkate na ulicich kterehokoliv britskeho mesta, jsou dye osoby zamestnany ye valednem tsilf. Zmeny v prtmyslovem a obchodnim givote naroda, podminene pfechodem z mirove vYroby na valednou, pfirozene vliv na rodinnY kivot kalcieho Brita Tak na ptiklad do konce roku 1941 pet miliont dospelYch civilistt. — neptihligejic k vojakilm — opustilo sve domovy a pracuje v cizim, prostfedi. Mnoho musgt a gen 2ije ve spolednYch nocleharnach, anebo v najatYch pokojich, odloudene od syYch rodin a deti. Do konce dervna 1942 zvY gil se podet z pet milionu na 20,000,000! Takove zmeny rodinneho givota byly by pochopitelne, kdy- by Britanie protivala stejne kritickou dobu, jako dnegni Nemecko. Britska situate dnes je ale mnohem lepgi net protivnikova. Proto nutno pfiznat, ze zavedenim totalni mobilisace pracovnich sil je brisk pfinos k valeenernu nadobydejne velkY. Britanie vede ale i v inobilisaci gen a opet i pied Nemeckem. tdast britskYch gen na valce je mnohem vet gi, net' kdekoliv na svete. 9,600,000 *gen registrovalo pro valednou slugbu; z nich bylo povolano rozkazem jen 26,000, kde gto ostatni nastoupily dobrovolne. Zeny, vgech spoledenskYch vrstev opustily domacnosti a pracuji v tovarnach na letadla, v kancelatich, v strojirnach ba i v lodenicich a v ocelarnach. Svetovy tisk a zylagte noviny neutralnich state, hranidiCich s Mineckem, ptinageji denne zpravy o neutegenYch pracovnich podminkach v Armady modernich otrokti, °Want ujatmenYch narodt, pracuji v nejvetgi bide pro sve utiskovatele. Neni divu, 2e kagdY jednotlivec se snagi uniknout nucene praci. Vynalezavost techto lidi je ptimo obdivuhodna. ttady kontrolujici britskY valednY prtmysl zaznamenavaji velmi pfesne a vygettuji dtvody zame gkani pracovnich hodin. itizeni pro beadtvodne zame gkani prace, ptedepsane zakonem o pracovni povinnosti ve válednem prilmyslu, bylo zavedenou pouze proti jednomu z 30,000 zemestnanct a jen jeden z 185.000 byl odsouzen k vezeni. Tento zakon se vztahuje na 8,300,000 mat a gen. BritskY leteckY priimysl vyrabi dnes vic letount nei Nemecko. Ve dvanacti mesicich kondicich 31. kvetna 1943 soupla mesidni vYroba kaideho zamestnance v britskYch tovarnach na letadla o 25 procent a vYroba te gkYch bombardovacich letounu se ztrojnasobila ye stejnem Britsky prtmysl mute bYt py gnY, ze se zhostil sveho tikolu tak skvelYm zptsobem. pivot. neseetnYch vojakd a namanikft bylo moino zachriniti jedine proto, ie miliony byly ochotny darovati krev prostiednictvim Americkeho Cerveneho krize armade a namoinictvu. tstiedi pro brani krve jsou opatiena poslednimi lekaiskymi vymotenostmi a jejich provoz je financovin z fondfc terveneho kfite.

Pfispejte do valeeneho fondu Cerveneho a pomorte zachraniti tivoty vojakft a namoinikul

Mocne slave. Kdy2 se vas nekdo pta: Jaka je vase zasatia? — Odpo vidame, my Cieni mohutne krajanske SPJST.: Bratrstvi. Jake je vase udeni? — Bratrstvi. Jaka je vase soustava? — Bratrstvi. Toto slovo obsahuje ye svYch dtsledcich vgechno, o co usiluje. Je velmi proste slovo Bratrstvi, ale je velmi mocne v uplatneni ch citisledku.

Hovorna. Bratr Jos. N. Vage domnenka, ze jmena, Bohemia a Bohemians jsou ptivodu nemeckeho, odvozend od nemeckeho pojmenovani Ceske zeme Boehmen — je chybna. Bohemia je prvotne latinske pojmenovani 6ech a nemecke Boehmen odvozeno bylo z latiny. Je to pamatka na stare obyvatelstvo nynef gich tech, keltsky kmen Bojt, kterY tam sidlil asi od roku 104 do 15 pied Kristem. V nejstar gich timskYch zaznamech jmenuje se zeme, je g stala se ve etvrtem nebo patem stoleti po Kristu domovem Cechu — Boiohoemum (domovina Bojt), z dehot pozdeji utvotilo se latinske Bohemia a nemecke Boehmen. Nemci take ptivodne nejmenovali zemi deskou Boehmen, nYlar2 Beheim; tomu, co bylo desk& tikali heheimisch a teprve pozdeji boehmisch. Novodobe pojmenovani pro Cecha "Tscheche", prijali Nemci az v dobe, kdy bylo tteba diniti rozdil mezi Cechy a deskYmi Nemci. Nejprve nazYvali de gti Nemci sebe Deutschboehmen a Cechy Stockboehmen.

V jedne dobe dokonce avail ptednost tomu, aby sami byli znami pode jmenem Boehmen a 6echove pode jmenem Tschechen, snagice se tim zdtrazniti pra y() na domorodost a pokougejice se popirati ptednost tech& v Ceske zemi. egi byli cf dosud jsou nekdy u neinformovanYch lidi povagovani za cikany, ad mezi nimi a Cechy je tak mak) plemenne ptibuznosti jako mezi Skandinavci a Hindy. Cikant je pina Evropa a prave v Cechach jich bylo pomerne Indio. V posledni east patnacteho veku povagoval francouzsky lid dru giny cikant, ktere ptekrodily hranice Francie, za vypovezence z ech. Proto je pojmenoval jmenem zeme, kterou jedine anal z mnohYch jinYch zeal' sttedni Evropy a Balkanu. A nikdo, kdo mohl uznamenati tento omyl, nesna gil se jej napraviti zayeas.

John R. v T. Podle noveho darioveho zakona, jen vejde v platnost 26. btezna, poplatek za dopisy, jeg jdou a mesta, ztstava nadale 3 centy, avgak ye meste zvy'Suje se z 2 na 3 centy.

Letecka pogta zvy'g uje se z 6 no, 8 centu za unci a take zvy guji se poplatky C.O.D., registraeni a pojigt'ovaci, stejne jako za patovni pene g -nipoukazy(Merd).Divstupnho divadel zvyguje se z 1 centu na 10 centn, na 1 cent na 5 centt; z cigaret zvy gtje se z 5 na 30 procent, na jizdne na drahach, busech a betadlech z 10 na 15 procent; z lihovin zvy gnje se clan z $6 na $9 no, galon u likert, ze $7 na $8 ze sudu piva a z 33 na 100 procent u vino.

Sestra Marie R. v H. Ugivani dervenYch a modrYch znamek jako drobnYch pit meneni papirovYch pticielovYch znamek ve glo v platnost 27. tnora 1944. Hospodyne musi si noddle ptivyknouti na pozmenenY system, pki nemg vgechny znaanky v kni2kach maji hodnotu desiti bon, a to bez ohledu na to, jaka hodnota je na nich vyti gtena. Nove znamky dostavaji nyni kupujici od obchodnikt nazpet jako drobne na nakupy ptidelovaneho zbo21, ktere nestoji rovnYch deset, dvacet, tticet atd. bodt.

Kagcle, hospodyne mile u giti znamek pti budoucich nakupech ptidelovaneho zbo gi a to kdykoli, nebot' znarnky nepozhyvaji platnosti 2ddnYm ureitYm datem.

"Je nam, uvedomelYm ruskYm eizi pocit narodni hrdosti? Jiste, ze ne. Milujeme svou fee a svou vlast. Pracujeme vice nei kdokoliv k tomu, aby jeji pracujici rnasy, t. j. devet desetin jejiho obvatelstva, byly postaveny na givotni tiroven demokratia. Nis boll vice nez kohokoliv znasilriovani, podmaueni a utrpeni, jemui je vystavena na ge cbdivuhodna, vlast se strany carskych katii, velkostatkaiii a Toto napsal Lenin roku 1914 v elanku "Narodni hrdost Velkorusfi."

Rad Svornost Jihu, cis. 15., Buckholts, Texas.

Brati-i a sestry nail Jednoty!

Pozorujice rtizne navrhy mnohych dopisovatc1t v nasem Vestniku, pfichazime k ureitejSimu zaveru o natem pfeldeni sjezdu z Corpus Christi do mesta Schulenburg z priein u getreni a penez. tad els. 84. v Dallas to vypo'Ceti spravne, ponevad g ti, kteff podporovali jejich referendum, men jiste na mysli pornery jakych gijeme a joke pkinesla valka. Nezapomerime, kolik nage Jednota ma spolubratrti na vojne, kolik jich tam mame my, na ktere jsme byli odkazani v praci v poli anebo v jinem ponevime nic vrati-li se, ze ptijdou bez poruchy a nezmrzadeni domil. Nage Jednota se sklada z velke east format% kteti maji a take getti potraviny, gasolin, gumy na karach, kupovani bondt. Pro nedostatek pracovnich sil musi natahnout svtij pracovni dos, gettit a zas gettit, kupovat bondy, pomahati ka gdy syYrn zpfisobem deho je schopen. Ptelo geni sjezdu do Schulenburg nese sebou tsporu dasu, penez, ktere jsou na rychlej gi ukondeni valky tak yelice pottebny. tspora, ktera pteloienim sjezdu se ziska, at' cirri cokoli, je tak pottebna, at' ji udinil jednotlivec, spolek anebo Jednota. Neohligejice se na gadnou stranu, na gadne dame slovo, to zrugila valka, nevime jak u getten obnos bude ale vime, 2e na ge Jednota v minulosti v mnohem jak se fekne piekonala sama se•be, nebot' minulost Jednoty mluvi sama za sebe. Jenom si vzpomerime povinnosti, tsili o pomoc tern, kteti za nas bojuji, je g roste kagdnem. Japonci byli oznadovani co nebezpeel proti bilemu lidu fined za easu kdy jsme ye vlasti chodili do tkoly. Svym velikYm ustavienYm vzrustem porocit proti tunrtim v Evrope, staty kolem Nemecka ukazuji skoro f gechny slabY pruner rovnoveby narozeni a fnrti, V Nemecku samem i v ease valeenem pfevytuje narozeni proti tmrti vic 1 1/2 milionu. Uvatujme sami, jak velikemu nebezpeei celime, jakou zodpovednou veci je pro nas dne gek neg tit pod zpupnou prugackou botou, fekli by jsme, radgi budu hnit. sjezd v Schulenburg nejakou 'Cast pen& a lady, ktere pracovaly pro SALT. udini v fadech sbirku pro sirotky gestapa, ktere umiraji nedostatkem obtivy v eskoslovensku, kde nas prosi a Melt, na g ministr Masaryk z LondYna o bratrskou pomoc pro ty ubotaky, aby nebylo jests hor gi. CtenY tad v Corpus Christi ptijme sjezd o2 pc, valce, naginci radi zajdcleji do Corpus Christi ukazati svYm &tem more a kdo by, kdy tam bude sjezd, nejel. Nag fad o tomto pfipadu bude hlasovat pkitti schuzi, to je v nedeli, bratfi a sestry dostavme se co nejvice. Sestra tajemnice, ad mlada piece jsi horliva, pilna pracovnice jak pro fad na g tak pro Jednotu, proto odpust', ze se ti pletu do femesla. TakovYch, co jsou v Jednot y hodne pies tficet let najde§ v katclem fade, na gi bratfi Utednici dobfe v gichni pracuji, a svYm milYm jednanim se eleny ubranili pro Jednotu jit mnoho Clem, ktefi by byli jinak ztraceni. — S bratrskym pozdravem Anton TJlienik. cele Jednot y, V teskoslovenski brigicla v Jugoslavii.

New York. (eTK) — Plukovnik deskoslovenske brigady bojujici s armadou osvobozeni ye Slovinsku, prohlasil nedayno k zastupci deskoslovenskeho rozhlasu v Jugoslavii, ze Cs. brigada ziskala si nad geneho obdivu a vteleho ptijeti vgude, protoge jednak je to jedna z nejvzdelanej gich brigad v cele armade, jednak se vyznamenava statednosti v bojich. Tato brigada ma ji2 za sebou mnoho tspecht, mezi nimiz take viterstvi nad nemeckYmi oddily u vesnice C'rkveny Bog, kde 6echoslovaci zabili na 400 nemeckYch vojakt a zabrali mnoho valeeneho materialu. Boje odehravaly se zde za velmi tegkYch podminek. Ceskoslovensku brigado, nesouci jmeno Jana tilky z Trocnova, je mezi partyzanskYmi vojsky mezi prvnimi.

Ma take svoji 100 dlennou dechovou kapelu.

V Deveata fidi pratske tramvaje.

New York. (6TK). Podlel zpravy v "Prager Abend" z 9. imora ptijaly pra gske elektricke podniky za fidieky tramvaji prvni skupinu 'deskYch deveat. Kandidatky se nejdfive musily podrobit dtkladne zkotdce z nemeiny.

taaaa.SZassaa .

C=aat e Saaa'Maass

OFFICIAL ORGAN OF Eia1/2.170.IP.0 BENEVOLENT ORDE1 OF STATE OF TEXAS gpmerma=ra :malaCagar:MM THOUSANDS OF CZECHOSLOVAK WOMEN MURDERED BY GERMANS The following article is a reprint of a series of reports issued by the inter-Allied Information Committee, London, on conditions in occupied territories (No. 7, Axis Treatment of Women).

Shortly after the invasion of Czechoslovakia, the Germans dissolved many of the most important women's organizations and warned the Czechoslovak Women's Council to cease indulging in any political activities. Later, when this organization was asked by the Germans to arrange collections for the "Winterhilfe," the courageous chairwoman, Senator Fr. Plarninkova, objected that this would signify indulgence in political activities and refused to cooperate on behalf of the organization. Soon thereafter, she was arrested and her fate unknown until September, 1942, when the confiscation of her property was announced. Only in August, 1943, it was learned that she had been executed a long time ago — in July, 1942, The fate of this gallant woman, who at the time was about 60 years of age, and who was - internationally known as a leadec of Czechoslovak women, Was typical. Another case in point, is that of Miss- Marie Jindfichova„ teacher in a public school in Kra', a suburb of Prague, who was accused of distributing antiNazi leaflets to her pupils and of "inciting them against the Germans." She was executed in December, 1941.

As early as the fall of 1939, many hundreds of Czech girls were raped, tortured, killed and deported to concetration camps after the massacre of students in Prague on November 17, 1939. The spark that set off this massacre was the open celebration on October 28 of Czechoslovank Independence Day by the students.

Immediately after the invasion of Czechoslovakia, mixed German marriages, which were numerous especially in the border areas, were badly affected by the change of political conditions. Hitler's decrees establishing the Protectorate, issued on March 16, 1939, provided that persons of German nationality became citizens of the Reich, whereas Czechs had to content themselves with a lesser status cf citizenship. This was the "legal" form of breaking up a comunity of citizenship which had existed for centuries, and it affected every family of mixed nationality.

When the German Nuremberg laws were extended to Czechoslovakia many more tragedies followed, because among the Czechs there had never existed any trace of that racialism which seems to have been the leading idea among the Germans, especially since Hitler started to stir up the dregs of German society in the early twenties.

With the assault in Prague on the so-called Reich "Protector" Reinhard Heydrich at the end of May, 1942, the situation changed again for the worse. As a sequel to the attempt on Heydrich's life the German authorities in Bohemia and Moravia have resorted to retaliatory measures which in their ferocity vie with any of the German crimes hitherto perpetrated in the occupied countries of Europe.

Under the terms of these measures any person who happened — even unconsciously — to give any help, (including shelter, food, etc.) to the assailants of Heydrich (or who — even in private talks — expressed the opinion that Heydrich deserved his fate) was liable to be shot with his whole family.

With bestial cruelty the Germans carried these measures out to the letter. Coldbloodedly they sentenced to death and exterminated whole families, including grandmothers, moth-

Va.

CGrrespondence of Lodge reporters, biographies etc. Litended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

:00"MaNAZIMMEZ=VAMESIMMERZ W;E:MMIRMINIZENUMESW %=;:::::V52EMMIREENSSIMPII ers, daughters and other relatives. First in the long list cf women executed were the members of the humble peasant family Stehlik in trjezd in Bohemia: 44-year-old Mrs. Rose Stehlik, nee Novak, was executed together with her husband, son, daughter-in-law and two other male members of the Stehlik family. Next day, 44-year-old Mrs. V. Zelc, 30-year-old Mrs. F. Rys, 42-year-old Mrs. S. Klubh, 48-year-old Mrs. J. Peterek, and 43-year-old Miss Alexandra Eroda faced the firing squads at .Brno.

This was only the beginning. For five weeks subsequently the summary courts in Prague and Brno passed death sentences on Czech families and had those sentences carried out within a few hours. More than a dozen independent professional women without family relations, such as teachers, secretaries, clerks, business women, were among the victims of this savage campaign of annihilation.

While the horrors of this travesty of justice went on, the German police, without resorting to any legal formalities, wiped out the Czech villages of Lidice and Letaky. In Lidice, all the adult males over 17 years of age were shot on the spot, all the women sent to German concentration camps, all the children, under 17 years of age, were sent to "suitable" centers of compulsory education in Germany. About 340 women and children were affected by this particular punitive measure.

In Lelaky, a hamlet of about 80 inhabitants, all the adults — including women — were shot.

Realizing the bad effect on the public opinion of neutral and even Axis coutries of the wholesale slaughter of women, the German authorities at the end of June stopped publishing the names of those sentenced and executed. The list, up to then, contained 70 names of women, between the ages of 17 and 74.

Thereafter official German reports on the sittings of the courts-martial gave only the total figures of the people sentenced to death and executed.

If we take into account assasinations without trial — as in the case of the student massacres and LeZaky — and lives lost in concentration camps, it is safe to assume that at least 1,000 Czechoslovak women, if not several thousands, have been Murdered by the Germans. According to an estimate of the Czechoslovak Government, about 50,000 people have been killed in Czechoslovakia since the German invasion and about 200,000 have been deported to concentration camps. Assuming that the proportion of women in this was only five percent, the number of women victims probably approximates 2,500 and 10.000 respectively. It is rather probable that the figure is higher.

V Iowa Colony, Texas.

Dear Readers of Vestnik: How is everyone getting along? Since the letters are so few, I thought I would add my to it to make more of thorn. What is wrong with everybody? Come on all you Iowa Colony readers and writers. I know you read the letters, so why not get a pencil and paper and write to the Vestnik.

I heard that one of any best friends, Olga Jet is writing, so I decided to write also.

The weather is fair here, but it looks like it is going to rain any minute. I hope not. It was awful warm here tocley.

We have an interesting club in I:G ym Colony The name of it is "4-H Club." We are now making a garden. Miss Margaret Roos comes cut once a month and teaches us many interesting things. in our club there is Albina Valusek, president;. Evelyn Krampota, Secretary and Treasurer, and there are Many other

girls and they all like Miss Roos. I enjoy being in the 4-H Club.

Must close for my left hand writing isn't very pretty any more and I am getting sleepy.

I must now go to bed for I have to get up early to be on time in school. — "God Bless you all." . A writer and reader, Etta Mae Lillie Wiktorik, R. 1, Box 133.

V Seymour, Texas.

Dear All: How do you'll do? It's me again with a few lines since I haven't anything to lo just at this moment. Seems as though the letters are increasing although not enough. The service men are lagging behind. Come on boys, let's hear from you all.

How's the weather your way? Here in good "ole" Seymour it's been pretty fair. You all should hear the tractors humming all around as all the neighbors are busy plowing and planting. Gee! won't these summer days feel good to go places without having to have that coat on. My little nephew is having the time of his life now, as he got tired of being cooped up in the house. Those freckles are beginning to pop up on his nose. He gets into things he shotildn't sometimes, for instance he turned on the water at the trough in the pen and before we knew it the water was well on it's way to the pasture. Of course, grandpa said it was aliright, but if I had done it, woo! woo!

Brother Henry is still somewhere in Egypt, but my brother-in-law, Fank Simaichl has been moved, but as yet we don't know where.

One of my cousins, J. C. Petrek, is in the thick of the fight. We are all praying that nothing happens to him. I have a great many relatives and friends in the service.

Well, this is just about all, I guess, for this time, so until next time, so long. Say, have you all given to the Red Cross? If not, let's do so.

Mary Petrek.

As ever I remain a reader, V VANISHED JOY F. L. eelakovskST Wherefore have ye donned, 0 oak-trees, Ashen mists at break of day?

Joy that once as mine I cherished, Whither has thou sped away?

Hast thou fallen earthward, giving Beauty to the buds of spring?

Or, to heaven rising, dost thou Hues to summer cloudlets bring?

Not, 0 not amid the blossoms,• Nor amid the stars it bides.

By the wind 'twas plucked and scattered O'er the rivers' drifting tides.

Echoes of Czech Song (1839).

V — NAZI GERMANY MUST BE DISARMED, DE-LOOTED AND "DE-LOUSED" Many times a day I am asked, What about Germany? What should be done to the Ger mans? How about the German youth? Will Germany ever be admitted to the European concert of nations? And I am asked many other interesting questions. I should like to give you a formula which may startle some of you. Germany must be disarmed, de-looted, and "de-loused." For the more sensitive of my audience I am willing to change the last into "fumigated." If we do that and do it thoroughly, not merely in order to retaliate, and I underline that, for the future of Europe and of Germany, we will be going places. We must be stern; we must be just; we must be humanitarian; and we must be united.

(From the speech of Jan Masaryk delivered at Freedom House, New York, on Jan. 28.).

y e arectu, dne 8. bfezna 1944.

ADVENTURE AMONG LANGUAGES

By Bessie Bubenik Sad, but very true is the fact that so many of our young Czech-Americans are ashamed of their language. I am not saying this solely for the purpose of making conversation. I know that it is true because I have met too many of our young people who will not admit their parentage. It is a great pity. These young people are missing so many opportunities in life. These same young people believe that others will laugh behind their back, but the fact is people will laugh behind their backs only when they deny their parentage. People who are ashamed of their heritage are just about the most ignorant — but they will not admit this even to themselves.

Then there are young Czech-Americans who are forever gripping because they claim that the Czech language is too hard to learn — especially in the written form. Now, if you were of any other nationality I might have the heart to sympathize with you because it is harder for other races to learn the Czech language. I know that you can learn to read Czech. I know that you can learn how to write the Czech language and you should be able to speak it if you speak it at home. I know that some of you can speak it better then others.

But, this is also true of the English language.

Some speak it better, others speak it still better and some speak it so that you wonder what the devil they are talking about. You can learn it and you need not go to a college to learn it either. If you can speak it — then you "jolly well" can learn how to read it. Of course it will not all be, apple pie from the beginning, but if you are not LAZY you can learn it in no time. Start in when you are young.

Young people retain more knowledge then elder people.

I learned it. So can you. I am not brillant, I am not a genius and I don't tote high degrees in my pockets, but I learned to speak, read and write the Czech language. I had no teachers to teach me the easiest way„ but I dug my nose into every Czech book, newspaper and radio until I got it straight. I don't want to brag. Be it far from me, but I want to point out to you that it can be done. I started when I was eleven and I am at it today. I find that I learn something new every day.

As you go about learning the Czech language get down to the study of the History of Czechoslovakia. But don't let yourelf be fooled by any German remarks that Czechoslovakia has no history. It is one of the most interesting I've studied. I read the first history of. Czechoslovakia when I was about twelve and I read it in a Czech newspaper. That has been quite awhile, but I retained it better then any other history since then. As I went along I learned more and more about my ancestors and the Czech language. So can you and don't let anyone tell you different. Because you can accomplish anything you wish of you have any determination at all.

Now — get this through your heads — the Czech language is the most beautiful of all the Slavonic languages. At least I believe it is because I have stuck my nose in all of them. I remember how a certain young Russian and I argued over the fact. I got ahead of him because another young man who also spoke them sided with me. But it was great fun to argue with the Russian and for some reason he reminded me of the Mikey Mouse by Walt Disney.

I used to work with a young man who used to study in Praha. He studied the Slavonic languages, but he was not of any Slavic parentage. He was in Praha at the time that the Germans occupied Czechoslovakia. He told about the weeping people along the streets, how they clinched their fists and cursed the invaders. How the Nazi gunners mowed the peo ple in the streets when they blocked them.

Those of you who are ashamed of you native tongue — think it over. We have inherited a proud, unfaltering heritage of courage and strength. Think it over. You will see how foolish you may have been in the past. Just

VLSTNIK remember this—the Czcchoslovak people in our own United States as well as 'n Czechoslovakia are honored and respected by such men as President Roosevelt.

Judge for yourself as which road you wish to follow. But I'll tell you this — it has not killed anyone yet to learn a language — especially when he has the advantages that Czech-Americans have.

V Wharton, Texas.

Dear Readers: This is my first attempt to write to the good "ole" Vestnik. I am fifteen years old.

Everyone has some dear ones in the service.

I have two brothers, both are overseas. I won't mention the certain place for that is our way of keeping our boys safer. I am very proud of them and miss them a lot. That's the only brothers I have.

Are you doing your best for victory? Remember, we are all in it and must do all we can to get it done. We on the home fronts can do plenty if we do it right. We must not let them down. If we quit buying bonds, the service boys and girls will have to quit too.

Well, I must sign off, so if anyone cares to write to me, do so, and be more than glad to answer all letters received. Wishing you all good luck. Keep writing, especially to the service men. God Bless you all.

A reader, Cecilia Adamik, Rt. 2, Wharton, Texas.

V Dime Box, Texas.

Dear Vestnik Readers: Here I am again trying my hand at writing.

This is my second letter to the Vestnik. First I want to thank the kind editor for printing my first letter.

I am a Czech girl 14 years of age. I have one brother, and one sisters. Frank is 18 years of age, and Georgia is 16 years of age.

I guess most of you boys and girls have a hobby. My hobby is collecting songs and snapshots. If any of you boys or girls have the words to "I Guess You Don't Care Anymore", or "Have I Stayed Away Too Long", please send them to me.

Come on you boys and girls, get the English section started. You soldiers, sailors, and marines write more often, I really enjoy reading your letters.

I have four cousins serving for Uncle Sam, and am proud of each one of them. I wish this war was over so all the boys could come home.

It will be corn planting time pretty soon. I guess you boys and girls that live on farms hate to see that time come.

I have fond my twin sister, she is Gladys VVentreek of Wheelock, Texas. Come on Gladys, drop a line to the Vestnik.

Guess I will close for this time, so come on boys and girls, drop me a line. Will you?

Buy War Bonds and Stamps for Victory.

Olga Tydlaeka.

A Vestnik reader, V Midfields, Texas.

Dear Readers: This being my first attempt to write to the Vestnik I'm hoping it doesn't reach the wastebasket.

I may sound unfamiliar to you — so why not describe myself. I am a Czech girl, 16 years of age.

Speaking of brothers, cousins, and uncles in service, I have five uncles in the army from one family. It happened to be a family of twelve from my dad's side. Ten boys and two girls. I have only one brother and two sisters.

I'm the oldest.

Pvt. Edward E. Kus;(/, why don't you write more often. I failed to see your letter in about two issues. Say, why don't more of our Matagorda girls and boys write. I noticed that Annie Nedbalek of Blessing had a letter in one of the last issues.

If anyone of you readers know that beautiful "Brown Eyes" song, would you mind sending it to me.

I must quit for my letter is longer than I intended it to be, Remaining, Evelyn 1Vlachae".

Strana 11 Yoakum, Texas.

Dear Readers and Editor: As this is my first time to write to the Vestnik, it seems little strange to begin.

How do you like those rainy days? It seems as if it does not want to stop.

The letters are very interesting. I never skip one. Lorine Zett and Edward KusST, Jr. really write nice letters, they are worthwhile reading.

I am still going to school and also I have a fine teacher.

So many of you have brothers in the service, but I have only cousins, Cpl. Ben and Elo Kopeck3-7, both are somewhere in Ireland, and also I am proud of them.

If anyone would like to correspond with me, I will surely appreciate it, and also exchange pictures. I will answer every letter received.

I also belong to the SPJST. lodge No. 63 and so does my father and mother.

As I am out of news and aon't know anything more, I will close. I will write more news next time. Buy War Bonds and Stamps for Victory,.

I hope the wastebasket is sleeping, so my letter would be printed.

My address is Yoakum, Tex., Route 2.

Sincerely, Leona Heid2.ker.

V Highland, Calif.

Dear Readers: I have been wanting to writ to the Vestnik again for some time now, but I have been pretty busy. I never fail to read the English section of the Vestnik and I am quite disappointed that the amount of letters are decreasing. I always enjoy reading them.

Since I last wrote I have another brother-inlaw in the army at Camp Roberts, another brother-in-law is in England. My brother William Baca, a chief petty officer in the navy, came home on leave in November, after serving 19 months in the South Pacific. We had not seen him for over 2 years. It was grand to have him home again. My other brother George Bada, Jr., who served with Douglas Aircraft, Inc. in Africa for a year, returned home in January. We all were glad to see him again, too. Now that they are both back in the United States, we can stop worrying about them for awhile. It is a good feeling to know your loved ones are safe, and I hope that all of your loved ones are home safe soon too.

I am a very happy girl because in about three months I will graduate from high school.

I have been looking forward to graduation for a long time, but I belive I will miss school very much.

Well I see this is getting to be a longer letter than I expected to write, so I had better close.

Ido want to mention how beautiful I thought the poem ("A Prayer on Every Star", sent in

by Edward Holas, U.S.N.R.) was. I like poetry very much and have written a few poems myself.

I would like to ask everyone who can to please write and show that we can make the English section larger. It is nice to read the letters from the boys in the service and I hope they continue to write.

Goodbye for this time. A faithful reader, Evelyn Baca.

V Booth, Texas.

Dear Vestnik Readers: I started to write to the restnik many times, but never finished the letter. I was surprised to see so few letters in the English section.

Annie Christine Blaha and Mary Ann Sottek, you'll had better write to the Vestnik.

My oldest sister Frances joined the SPAR's (Coast Guard). She is now stationed at Palm Beach, Florida. She likes it OK. But those vaccination shots. She is sunburned as I don't know what. She goes swimming every day, while we're freezing here.

Well, I guess I quit my nonsense end go hit the hay hoping my letter is published.

I remain a Vestnik reader, Annie Mae Matlock.

770 sti-2

. clu,

73-1-ezna

1944.

l'ednietvina referenz -2tta, tak da. 1sr. Steiner take mei sie7o .rich jako ma Corpus Christi. bade odbYvat sjezd.

Ted' zase o neeem jinem, o pocasi. To letcaini poeasi j .e dosud mac mizerne, stale pri farmari nemohou orat. Ted' mime nadeji na sucho poeasi, kdye uz skoro tYclen nepreelo.

Ke.edY farma.k. so ChySta orat, nebot' natai eta' ncmaji ani brazdy zorane. Ted' mnohSi no dent' klne, ale v late, aC bude zem suchem a hork.sna pubat, bude vzpominat na nynejei deSte. Rolnik je tabcvY otrok prirody a muss brat kdy2 je mu dana a ne kdyt t'ada.

Se sesterskYm pozdravem, Hilda Brtieova, taj.

V Houston, Texas.

V posiedni schazi Kroutku Illahol od Polarok Houston, els. 88, bylo odhlasovano, by so schuze odbYvaly kaidY raesic, a to 3. sobotu v raesisi. Tento mesic bude schfize odivano, 18. v zobotu, v 8 hodin yeeer. Dostavte so v hojnern poetu, jab v minule schtzi, kdy jich bylo hodne ,a pak je schaze zajimava a katdY se ji rid zileastni.

Ses. retise.drka • Olexova ma vybranou nou zp eyohru na majoyou. slavnost, a zajistO tiolay bade mit pro herce pripravene, neb Cas kvapi a netli se nadejern, maj bude zde. Ket no ten den bude jii po valce, bylo by to yeselejei.

Sestry od radu, dostavte se do nail schfize v patek v 10 hodin rano, neb jedna sestra slibila, za narn prinese na proeivani kvilty, bychom se umluYily, kterY den bychom je proL. K. stale vyzYv6., ze hodne veci pog il T, trebuje, nab tech nanch chlapcil stale v nemocnicich pri.bYva. Naee sestry se stale 'anal a pletou sweatry pro O. K., table batdy rnesic hrornadu price odvedou. Snad se ta doba bliholy buderae rnoci ko.2dY svojim milYm nejakou pornoz poslat, R. Hamusova. nozdravena, V VE FORT WORT, TEX. 21 CrsaCtia TI krajane:— Dices yam chci jen pilpomenout, ze ji.‘Z prisii dna 12. biezna budeme hostiti vojiny y e Fort Worth Service Mens Center na 4th a Hou.ston ulici, a prosim vas, kdo jste slibili nine dati peeivo, abyste ho donesli na mista, bud' prim° do shora uvedene budovy, nebo k D. a pi. Sava Ellich, nebo i k nam. Jak jsem eeSti hoSi z okolnich vojenskYch bona so ji2 na ten den till a a,t, z Camp Hulen prijedou. Tab a' je nezklameme a rnerne tech kolaeu zvlaSte Bost. A prosim btera, jste sliblla vynomoci, abyste byly na eas na m.s e. Zvidete vy ranni, ne pozdeji jak na csin hodin.

Penize mne jeete odevzdali p. a pi. Louis Delota $2.00 a si. Mary Jandeek $2.00 a ne jeden, jak minute oznameno. Srdeene, jim obema delsuji. A pro dneSek koneim s pi‘anim, aby se ten nil podnik setkal s tspechem-. l\lusini so yam pochlubit, ze jsem jit bablekou, nob u nakho Jarouk dostali dcerueku 17. unora. Jeho mantelka jest bYvala VIII15.e Mae Hejlova. z West. Jen ekoda, ze ten -tinek ja kdesi za vodou s americkou Veera priSel ccl ache dopis, jete, nearn: e mat': dceruSku. Hal by to valce byl jednou konec ti lion se non et'astne donra Toho si nejvice proji a denne o to PaVr ha 3c.lha prosim.

Pi. Anne Svitabove a pi. Marii Paulove, preji, aby se jig kon.eane, npine pozdravily. .

Aloisie Beean.

TvORGANISATORUM. (Pokraeovani se strany 1.) a reboliknate opakovala, "pane S. — vas sem tero', 7 as':. Pan E-Lh poslal. Kdyby ne vas, byla 1)ez penaz, byla • 73. . eert tauFL--

Takova udalost jako zmeria naecliaika, aaadno rozeori klidnou hladinu. jednotvarneho '21vota v tabore. Je opet o eem povidat za dlouhycla vedera travenych na dvore, kdy z umdlevajicich barev dne, se protahuji dlouhe stiny Yeti klaetera, y e kterem jsme ubytovani; pozdeji kdy tma houstne a letime Ye sYetnicich na latkach.

JakY asi bude? Budou propustky do mesta?

Je to velice dfiletite, nebot' u tancovaeek je znaena, konkurence z rad ruskYch letca, jejicht tmay omodre uniformy tahnou Baryeny.

8ofeti, vtdy nejlepe informovani, mlei a krei rameny. "Kdo vi proe sem prijde," rikaji mudrcove a tvari se duletite, ani vysokY aspirant "Bubela" nesehnal tadnou "kachnu". Pouze vi, k pry pan podplukovnik nekam odjede. kekl mu to "pucak" z velitelstvi, tedy osoba povoland.

Veer Pepik pripra.vuje velkY vat. Jeho tvar je zahalena v neproniknutelne tajemstvi, a ilea. se podplatit ani baliekern tureckeho tabaku, aby rekl kdy a odkud novY nakinik prijede. V Aeru leskla limusina budi jeete vetei dojem. elegance. Pepik je nevrlY na ochotne pomocniky; auto se mu nezda dosti vyleetene. Vtdyt,' zaleti na prvnim dojrnu, jak U.sudek si naeelnik udela o eechoslovacich. V srdci ho hreje nevYslovna radost a pYcha, ze ho Rusove ceni jako nejlepeiho eofera.

Rano bylo zdrave, trochu chladern prolezle, eervene, jeete nadechle od yYchodni zaplavy, kdy vyjitclel z briny. Projel ulicemi jeete drimajicimi namestim okolo kostela "Nebes," stromoradim na konci mesta, a jit dialdend silnice vinouci se do mirneho navrei belala se do dab.. Den otviral sve vYs-pale ocei krasne.

Pepik sedi pohodlne v inekkem sedadle a vilz skoro neslyene gust pc) silnici. Za pub hodiny vjitclel do uiic V-ru. V meste bylo jit rueno, ulice se zbarvovaly tivotem. Zastavil na eirokem. prostranstvi pied nadratim, ze ktereho se valily, mraky koure a ozYvalo houkani lokomotiv, tak podobne lodnim sirenam. Na namesti biji hodiny. Sedm hodin. Tak podivne pomalu biji, jeden Uder za druhYm, jako by kkaly, at prvni udereni dozni, aby se ozval druhy. Drotky jedna za druhou prijitdeji, staveji se do rady; dial se sebe pokrikuji.

Houfy venkovanek zahalenYch do pletenYch za nimi kolchoznici ye vysokych botach jdou po eirokem schodieti do nadrati. Prodavaeka naproti v kiosku, colada, slink eervena, typu zdravYch Rusek, pokukuje pa nedoekavem Pepikovi kterY pomalu, s hadrem v ruce obchati.

Nadrati zadunelo, ozvala se skripeni. brzd, syeeni pary. Rychlik z Moskvy. Pepik hiedi uprene do davu valiciho se z nadratni budovy.

Mlact;7 statnY Pais v uniforme, jeete s jednim dustojnikem, oddeluji se od proudu a rozhliteji se. To je on, bleskne hlovou Pepikovi.

Jde k pantim, stavi se do pawn; a zdravi.

"Potalujsta — ," chce hlasiti svou pritomnost, ale nedorekl. "Zdra ystvuj tovaryei," usmiva se clustojnik. "Ty Oechoslovak da? Kde rnag Z jeho pohledu je vidno, ie je spokojen.

Dilstojnici usedaji do vozu a yojae.ek se rozjitcli. Za, nedlouho se vyneotali z ulic, zahnuli do leva a jit opet bila silnice be:1 pda se mezi poll. Slunko stab° jit hodme, yysoba, zbelalo a hralo. Lany obili se vinily, merrily ba •vu. V dali se zahy ukazaly prvni domy a lof.'fmte vete klaStera. Proti nim s vrchu sjitdi tetky "Zis" nalotenS7 vrchovate pytly. Oba automobily bliti se proti sae velkou rychlosti. Pepik mirni jizdu. velikY chladie, jako hlavu obiudy, uprostred silnice. Za skleni v budce, dva vary dye hlavy, klatici se v rytmu jizdy.

Predek nakladniho vozu mihl se kolem boku, potom vzadu cosi zapraetelo, temra rana; Pepik citi, ze leti hlavou do skia. Slyei jeSte zaduneni, bolest, tick na telo Milostna tma hall jeho zrak.

Prichazi pomalu k vedomi. Jakoby do mozku jehly pichaly; bolestne se pohnul. Zat'al zuby do rtu a pomalu zvocla hlavu. Lc._' no .rave. oba clastojnici kleeeli u neho.

Automobil leti na boku, naprie pies silnici; bolorn jsou kalute oleje a rozbite sklo.

-Medi na Pepika. Vstai, postavil "Tovaryei naeelniku, ja — ja za rekl stisnene.

"Nieevo," mavl ndeelnik rukou.

Pepik ralei a bezradne hledi na trosky vozu.

Tak tedy se predstavil novemu ndeelnikovi!

Pe one to vyvedl!

Dojel autabus, pine cbsazenY Vyhrnuli se van a obklopuji mist° katastrofy. Nekolik cchotnych pan pomaha postaviti automobil na kola. Pomahaji i roatoeiti znovu motor, kterY sloe jde, ale rachoti jako t•aktor.

Rozjeli se °pet, pomalu, tamer krokern. Pepik drti bolenena rychlostni paku, ktca-a vyskakuje, a oberna rukama sotYa oh ba ohnutym volantem. Pot:Oaall mnoiio kteri se zvedave ohliteji za podi ynYm vozidiem, jet' ma stiechu sratenou na stranu a blatniky ohnutO vzhizru, jako kiidla motYla. Pepik se modli, aby se ta rachotina rozsypala a pohrbila ho ye svYch troskach, aby nemusil na 001 svernu podplukovnikovi. Oba Ruscr>ve s lrlidera ryze ruskYna sedi v zaclu a pokuruji.

StratnY otyird branu a slova umiraji mu na jazyku. Taborem nese se posupnY smich kamaraclu, kteri nepreji ani trochu to Pepit leti na oktrovne, 001 upreny do stropu a 'deka, ...

V myelenkach mu Tiyystavaji vzpominky na povidoeky o deportaci provini1cu na Sibir, kde Beset rokil kaceji stromy.

Tak daleko to tedy dotahl Ut byia tma, kdy2 prieel rideelnik, poptat se pc) jeho stavu.

"Prosim, to yaryei nakiniku, neptijdu na Sibir?" rika Popik a hlas cc mu chveje.

"Poeeinu? Free?" di yi se chistojnik a potom se smeje, tolik se smeje.

Vino, etesti zapiavuje Pcnikovu dun .

V !kid Sycrnost Jam, els. 15, uckholts Mil. bratii a sestry!

V prieti schazi, dne 12. brezna buc`io ie projedndvati otazku, bde se ma oelb-,Yvati prieti sjezd, zdali v Corpus Christi anebo v Schulenburgu. Jest duletit.e, aby se vas co nejvice do schaze d.osa yilo, nebot' se budou poeitat lolasy a pak budou zasian na Elavni T:Tradovnu, kde veteina hlast otazku rozhodne.

Ohledne presazeni sjezdu z Corpus Christi bylo mnoho psano, pro i proti. JO. k tomu take par sla y pridam, aveak z neutrainiho stanoviska. Ja •emyslim, ie je spravne dosavadnim zpilsobem referendum delat jaboukoliv zmenu ye stanovacla anebo cokoliv jineho, tYkajici so rizeni Jednoty. Jestli se nernylim, ?name vice jab 15,000 elena v Jalnote, ale kdyt prijde hlasov-ani o referendum, tech hlasa jenom hrstka, a piece rozhodnou za veec,lany.

Mnozi ieknete, tab prof Cieni rieprijdou schfize projevit svaj souhlas, anebo nesouhias?

TO se lehko vysvetli, nebot' u naeeho raclu mama 162 alena a nejvice, co sejich do schttze dostavilo za posledni ety'ai Iota, bylo asi 65. Asi 20 jich navetevuje schuze pravidelne. .T:Tekteri by mobil do schOze chodit easteji, ale tech neni tolik jako tech, kteri nejlepSi 'trail do solnaze chodit nerhohou. A proe? Prot^ O tady nebYvaji.NaIi elenove bydli v ai as, Houstonu, Wharton, Elmaton, Mercedes, Tessa:ale, Coleman, Marlin, Edinburg, Corpus Christi, Ft. Worth a mirno statu, v Kalifornii a v 4. 1abame. V torn nejscu zapoeitani hoei, kteri siouti v armade, nebot' jsou rortroueeni temer po celam syete. kaLlY uznat, ze tito'elenove nynejeim zn-asobein referendum nemohou projevit jejich ni'ani. Myslim, ie delat zmeny v zaletitostech Jednoty nynejSim zpuscbem nerd spra yne, kdyz nevi a nomUte b37ti projevena v-Liach.

Aveak, co se tyre ted .' zrnOny mista odbYva.rii sjezdu, myslina, ze to mute bYti rozb.odnuto nynajelm. rofera7..',dos-h, rioni sprd71-16, neb olilm-.,c,te .77 .c7Yj hill: a dy-..]

T t na sjazdu ele7a delegatti., jest pia da, ale janora ,si rozpomente, ze to ui se stair.), kdy2 -or. Steiner. byl se-

or:_.:f.Y3.1 ,..Atolc i, probaZta slabu dues a drive net blade pozde.

C. H. '.:',17c7r.0 17, prod,

Strana 13

Ve stCedu fine t. bi'ozna

kv Sir Miles Thomas. ionned jakmile zvony ohlasi , pociti celY svet hlad po doprave. Valka je za naeich dob veci tak mechanisovanou, kadna zeme nemaee uhradit soukrome poteeloy. Spoleenosti pro dopravu cestujicich zhdei se ted' joL pfes .etyfi Leta snaei vyukt co nejlepe svych prosttedka a vytahuji posledni mile z,e starych voiidel. Mezi nejdaleeltejk zmeny za pl'echodu od valky k naira bude patfit opoteebovanYch voza za nove.

Nesrni-me se vSak donani y at, armadni dopravni prostCedky rnohou bYt ryciale pkizpasobenY pro civilni poteebu. iVioderni rnechanisovana, vaika vyeaduje vozidel, ktera jsou specielne stavena pro jizdu terenem. Proto jsou komplikovanejk a easto poinalejk na dobrYch, normalnich, t y rd:;Tch silnicich. Pro civilni pottebu jsou armadni vozidla nakladna.

Je prate.> daleeitou otazka, jak rychle mtlee automobilovY prilunysl zmenit vyrobu a vratit se k normalni praci.

Automobilovy pramysl je no, kesti velrni hebny stroj. Dostateenym dakazem toho je rychlost s jakou se v roce 1939 obratil od vyroby automcbila, nakladnich voza a autobusa k vYrobe tanka, letouna, del, granata a stroja pottebnYch pro lov na ponorky at. Lze proto ptedpokladat, jeete vetei rychlost se projevi naratu k v-Yrobe povaleenYch dopravnich prostfedka, aveak za podminky, ee bude pCijat v'Seobecne schvalovanY program, totikee se bude pokraeovat ve y Yrobe typa a modela, ktere byly bi,sene vypubnuti yalky.

Mnohe moend prekvapi, uslyk-li se, ee i v dobe pine vYroby, kdy tovarny ohlakaji kaedou sezonu nekolik novfich modelt, to v3, 4. aduje plnYch dvou nee se novY automobil dostane od rYsovaciho prkna pees zku g ebni stadium do vYroby.

Jen velmi zeidka se podaei i tem nejod y denejkm tovarnarn zkratit dobu. V automobilovem pranay,slu je obecne platna zasada„ elm delk je doba pCiprav, tirn lepk je koneenY vYrobek.

Jab je tedy moeno oeekavat, asi - do esti meSica. bude automobilovY pramysl Ifelke Britanie a jejich spojenca schopen opet dodavat sve norrnalni v-Yrobky?

Jen tak o ee to nebudou nove modely v obvyklem smyslu slova, nYbre nova vozidla postavene, podle nakresa z roku 1939 nebo ptipravenYch pro sezonu 1940.

Uvedu jako karoserii limusiny. Vyrabi se z ocelo y eho plechu, ktery se lisuje v hromnYch formach. Kaecla east — stupatko, postranice, dviCka, stl'echa — vyeaduje dvou, positivni a negativni, ktere zasazeny v lisu, o tlaku nekolika set tun, pCetvai rovnou plotnu oceloveho plechu v krasne zaoblenY dilec s vykezanYmi otvory, jehoe rozmery jsou pfesne a ten pak je v montovne s y deen se sou= sednimi dilci.

Tyto dilce se daji vyrabet v poetu nekolika set za hodinu a, mahou bYt spojo yany tenreC stejnou rychlosti, jakmile jednou byly zhotoveny formy a kadluby.

Prave na to v'Sok je zapotCebi easu. Sada forem pro moderni karoserii stoji $500,800 a jeiich vYroba trva alespon 9 mesica, riebot' jsou vysoustruhovany a vyfezany z odlitka vaeicich desitky tun. DCive nee 'mho"' bYt vyrobeny, musi bYt ureen pf-esny tvar karoserie rueni vYrobou vzorka — coe je y edy pracnY postup. Modely je tCeba vyzkoukt na silnici a na

velke vzdalenosti, aby byla zajietena. spoleh31vost a zda karoserie nehlomozi, zda nevyvolava, nadmernY hluk vetru, zda nevznikaji zpetne vzdukie viry atd. CelY ten to postup je nezbytne zdlouhavY. Povaleerie automobilove obdobi bude tedy rozdeleno na dve odliene faze. Nejprve budou znovu uvedeny na trh modely sezony 1939-40 jen s takovYmi zmenami, ktere lze na nich proVest bez nesnazi a pak, "mend za nebo etyfi leta, ptijde apine nova serie na nichZ budau , Uplatn;eny vS'ec#ny ItYsledky pokusa,

hajenYch jakmile bude zastavena valeena, vYroba. nravdepodobne yysledek Uyidime na yyrobe plastickych hmot, plecha a soneastek z lehkych kovovYch smesi, nove techni.ky loksko yych kova a veemoene. vzrueu-, jici a fontasticke tvary, vypoeitane na zdolani vzdneneho odporu a na snieeni vahy. Byl bych L'aMen, kdybych dries dovedl pCesne pfedvidat celY rczvoj. Vebaee si dovedu pfedstavit kterYna asi najde vYvoj, nen-1011u ureit s dostateenou pkesnosti jeho obchodni rnoenosti, dokud jsrne nepreSli ellouhYmi a pracnYmi a pracnYmi zkouS"kami, pokusy a vyzkumy.

Vezmete ti'eba problem plasticke karoserie.

Jie ted' vime, ze jizda v ni asi bade klidnejk, protoee material ma, mensi resonanci, nee oceloyy plech. Je velmi lakave pomyslit, ee z noz vYch hmot mohou bYt paizeny odlitky nejsloeitejkch tvaru a keivek spalu se v gemi thchytkanai pro ealounickou vYpravu vozu, nastroje, radio, sedadla a pro aparaty na vYmenu vzduchu.

Jak dlouho vgak takovY vaz vydrei? Tu stojime pied otazkou, zda vydrei tropicke vedro a polarni zimu, zda se struktura materialu erneni a seslabne po 100,000 milich jizdy se yeemi temi myriadami °teem). a zmen teploty. A pkedevlSim, jab to bude s opravami? Bade garde nekde ye vesnici schopna nahradit uraitY dilec, kterY byl prornaeknut phi menk sraece, ei bade nutno posj.at celY vaz do tovarny, kde jedine budou mit potCobne zatizeni pro.sprayky?

V S. eclany tyto problemy museji bYti vyke:Seny do podrohnosti. Pri torn se nesrni zapominat, ee LSkoleni rauei — ba i .reeny — jejiche praci bYvalo probadat a vySetCit tyto a jine problemy v laboratoicich a zku:Senich stanicich needvaleeneho automobiloveho pramyslu, jsou dnes v uniforrna.ch a udreuji v chodu celY sloeitY va,leeny stroj — dalkornery, radiolokaeni peistroje, vybaveni stratosferickYch stihaeek i stereoskopicke prtzkurnne plIstroje.

Ti budou musit bYt nejprve demobilisovani, znovu sa budou musit veit do civilnich pomeria a budou musit bYt vraceni sve stare praci delve nee budou moci peistoupit k Ce'Seni cele Cady pi-Cole: ma a nee budou moci poueit praktickych zkuknosti pro automobily vyra.bene pro obchod.

NepCedpokladame telly, ee se nejak brzy ocitneme ye druhe Mei povaleeneho vYboje. Pkijde zcela ureite, pro spottebitele bude tim ukteenejei, eirn vice easu bude na peechod ed teorie k prakticke vYrobe.

Prvni vyrobky po valve budou jiste obsahovat eetna zleneeni. Velkeho pokroku dose,h1 britskY a spojeneckY pramysl ye vYrobe kladnich druhy oceli, spajejicich elektrod, lake, mazaciho zanzeni a v neposledni Cade i ve yYrobe benzin.u.

Jiz ted' se ukazuje, ze po valve budou hojne zasoby oceli, ktere umoeni rychle zahajeni automobilove vYroby. TerneC ve yeech pfipadech budou tyto druliy oceli odolnejei a snadneji zpracovateine, nee" deiveji druhy. ZlepSeni je vYsledkem no yeho postupu pri taveni °cell, vYsledtera vYzkurnnictvi v oblasti kovt, jakoe i vYsledkem lepkho poznani molekularni struktury. To vS'e bylo urychleno valeenYmi potkebarni.

A co Cici o dvou piliiich, nesoucich celou budovu motoroveho pramyslu o benzinu a kaueuku?

VelkY pokrok je zCejmY ve vYrobe vysoce kvalitnich pohonnYch latek ze zdroja, kterY7 by se delve byly zdaly novhodne. Ae jednou bude odhalcna historic,, benzinove politiky spojenYch naroda, uka, 72e se, ee to byl peibeh renaantickeho razu. Jab bylo vyhoveno letoctvu, 'eadajicimu nejlopSi jakost, anie tim bylo znehodnoceno chrorane mriokst yi zasob pro tanky, armadni transport a .jine; potCeby, je yrcholnY vykon sy.:03..e ,ene poueiy anYch chemickYch zkuCenosti.

Zatim musi postaeit ujikeni, ee poznatky budou na automobilist am no celem evete a to ye forme pohonne latky, ktere, unaokiuje snadny start, rovnomerny tah a je velmi bezpeend. Tata jie plati o kvalite .valeeneho "pool" benzinu.

Tot e2 lee rid 1 a kaueuku, Mechanik je Zi yo-

eich odolny. Zbavte ho jednoho Zdroje 'suroviny a zaene bojovat a*Z objevi jiny — a obyeejne je nahredta lep'61. Rana zpusobena ztratOu maiajskeho kauduku popohnala jak ArYvoj nabrati/lino syntetickeho kaueuku, tak i techniku vulkanisaeth. Stare pneumatiky, kdysi bezcenne, se nahle staly kusem rodinneho dedietvi,, nebot' se shiedalo, ze seSkrabe-li se z nich start' eistY kauduk, rozemele se na prakk a smisi s velmi rnalYm innastvim prisady, da se sniesi uZivat jako noVeho materialu temer stejnO dobre jakosti jako zboei ptichazejici z plantatii, ✓ kaZdem pripade dokonale postadi pro roetoeeni kol po A nezapominejrne ani na to, ze jakmile polevi spoj enecka vYroba dopravnich prostredkn pro armadu — a ta je daleko vetS1, ne2 vYroba ✓ zemich osy — nastane priliv surovin pro civilni potreby. V teto souvislosti stoji za zminku i fakt, ze nektere typy armadnich dopravnich vozidel jseu vybaveny takovym mno2stvirn kaueuku, jake postaelna deset obyeejnYch auJe zrejme, co to znamend pro vyhlidky povaleaneho automobiloveho prfimyslu spojenctl a to bez ohledu na to, jak dlouho potrvd, ne2 zanedbane malajske plantak zase budou pracovat.

AC dosud jsem jednal hlavne o praktiCke strance problemu, jab zapinit silnice sveta zase dopravnimi prosttedky. Nesmime ov'Sem °dekavat, ze pi padu hakoveho krik se rychle otevrou vkchny trhy. Musi nastat rizene a spotad.ane obdobi prechodu, jinak vznikne situate, ktera, nebude "fair" ani pro kupce, ani pro prodavajiciho.

Oeekava se, .2e bude do jiste miry zachovana kontrola, aby se predeelo nesporadanYm konjunkturam a depre,sim, k nim2 by vedla ykobecna shanka a scutee a prednostni prava.

Nelze pravdepodobne formulovat 2adne douhodobC plany, pokud veechna nak energie „je soustredena na koneene 'sraZeni naSich nepro, tel. Rovne2 rnoZno podotknout nepru2ne predpovedi a plany .se nakonec malokdy asveddi.

Naei nemeeti nepratele prilis east° predvedli ke svemu vlastnimu zklamani, jak kfehke jsou takcve plany. 'Ape jest vypracovat si &Ounce tab daleko dopeedu, nakolik to dovoluji rozumne predpovedi a pak je podrobit dal gi revisi podle podminek poskytnutYch pritomnosti.

Lze ykk predpokladat, ze pozornost bude yenovena predevS'im potrebam verejne a polosoukrome dopravy. Je zcela pochopitelne, ze s po7stupnYin srtiZovanim valeenYch poladavkft nebude moeno dovolit, aby paadavky sportovnich kteri si preji ritit se hrmotne od jednech lazni k druhYm, mely prednost pied potrebami nakladni a osobni dopravy. Sarnozrejrne, zavedeno hospodafeni surovinami, bude venovana velke, pozornost potrebam vyvozniho trhu.

Jab ye Velke Britanii, tak ve SpojenYch Statech se pine chape nutnost toho, aby piednost byla zachovana 2ivotne nutnYm liniim zamorskeho obchodu.

Mezi zmenanii, ktere nynejk valka vyvolala ✓ nagich myslich jest i ta, ze nas naueila myslit ye svetovem meritku. Svet tfe neni tajuplrrYin vesnairem s neprozkoumanYmi kouty. Rychid ezvena, ktercu konflikt vyvolal v zemich, kdysi veinal odlehlych, otevrela nam °di a nka,Cala, jak mnohonasobnY zisk maze vzniknout ze yzajemneho obchodovani.

Velmi dalektou veci pro spotfebitele je v techto vecech pozadi kupovaneho zboei. VYrobek n-iusi bYt nejen dobrY, nYbr2 dobrou muss bYt i crganisace, ktera jej uvadi do obchodu.

Z toho vyplYva velmi silna, posice dobre zavedenych spojeneckYch automobilovYch firem.

Prave tab jako rychle phi vypuknuti valky preruelly eve dalekosahle rozvetvene obchodni styky, zarazily vYrobu v pinem jejim rozbehu a pCizpasobily ji prisnYm paZadavktim valky, budou vytaeeny ze skladi§t' peelive zabalene nastroje a kadluby a rychle se zaene pracovat.

Do .Sesti mesica by mely zaeit proudit tovarnimi vraty Cady nakladnich autoinobilt, autobut • taxiku a osobnich vozu, smerujid k dokitni • lodim.

- n za clieuho. z rneM

Strana 14.

V2STNIK

Rad Rozkvet Zipadu, Us. 107.

ti hodile zajimavST, bdlauZel, nagemu neprospechu. Jen bratti pozor! At' ten hrnec, jak se o nem zminuje br. Haisler, ne jen pretekl, ale aby nepraski, neb vite, ze tlak vzbuzuje protitlak a ze echo moc, vgecko akodi.

Floresville, Texas.

Mill bratti a sestry!

Rad Rozkvet Zapadu Ms. 107 bude konati svoji pravidelnou schazi 12. biezna ve 2 hod. odpoledne, v padu gpatneho podasi o tYden pozdeji.

S bratrskYm pozdravem, Jste timto bratti a sestry tadani, Tom Novak, predseda. by jste v hojnem poetu fidastnili se V to-to schaze, neb nam pripada, hlasovani stran preloteni sjezdu, tak Z ODBO)KY S.A.e.T. V NEEDVILLE, TEXAS. rozhodnete vagim hlasem svoje pre.ni kde chcete by se konal. koneene oznamit prispeZaeine. zase ten nag Vestnik bSr- vek do Sdruteni od Frank Krobota Sr. .a mantelky, a site $5.00 na letogi rok. Je to prvni piAispevek letos a dekal jsem dlouho s oznamenim az toho bude vice. Bohutel, tadnY si nevzpomene, ze je a bude velka potieba pro trpici tam ye stare vlasti.

VY2ERTE

PLyN

kterST jest•zavinen

ZACPOU a ulevte tei vagemu ialudku Kaye bankciontelnl zficpa se vIeee rpfisobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpito jejimi pH. inky—holestmi blavy,pielmoueim de. them, akaienfm lialudkem, nezaiivno•. ad, atraton spanku a nedostateenou chnti k jidla a mate pocit piepinenehe iainclku nasledkem plynu a nod. mnti—opatite si Dra. Petra '6asem vy. akonIene Hoboko a pou2ivejte ho game die nevodn na nilepee. Jest vice nee peeisenjici prostiedek, jest tea ealudeeni einnost povzbuzujici lek, sleienf. a 18 piirody vlastnich leeebnfch kofinka, bylin a rostlin.

Hoboko piimeje zleni. vela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a Made° odstraniti veznonci odpadky; Romithe yypuditi plyn zacpy a poskytuje Oa. Indku onen akvelf pooh tepla. Chcetoli *pit :nett roar

Asi pied rokem mne psal hlavni predseda Maudr, co tajemniku odboeky: "SM. mne, kolik mate Olena". Ani nevim, odpovedel-li jse-m mu, nebot' je to choulostiva vec.

1VInohe mam zaznamenamy s ptispevky nekolikrat do roka. Ale kde jsou ti druzi?

Krajane, motna ae je to posledni rok nagi prate a bylo by dobte aspori se prihlast s temi 25c, co dlenstvi, at' je nas velka, rada bojovnika za svobodu Oeskoslovenska, alespori doma, kdy ne na Ironte. Bude mne porozumeno?

S pozdravem, Vac. Werner, predseda, Frank Jurea, tajemnik.

V

ad Vyzavice, els. 114.

Cteni bratii a sestry!

Ptigti nedeli 12. biezna je nage etvrtletni schaze ye 2 hod. odpoledne. Tedy se dostavte do schaze v poetu co nejvetgim, neb mame daletite zaletitosti k projednavani a take hlasovani skrz sjezd. Mile sestry nezapomerite na tuto schazi, ale dostavte se, neb mame k projednani N. P.; nage tri elenky byly Cade nemocne, proto jest vase tomnost 'thdouci.

Dopis ye Vestniku ze dne 1. biezna, co pige br. Joe A. Brazda o tom sjezde a o N. P., s nim souhlasim, neb nemuteme na ge dleny nechat bez podpory.

Se sesterskYm pozdravem, Marie J. Kaderova, V

liCEEP ON .... . :44esoitt ***

SEVERCJV BALSAM PROTI 11A§LI VYZKOUg ENt VICE JAB 60 LETiM POUtIVANiM • LahadnY e Pfisobivy O Levny

Littell's Liquid.

P

Roy IRA

'eltAn..- COW

NOVt tESECI FILM

"Svatebni

testa "

si nevesta zkougi zavoj pied svadbou a ten ji spadne, ze to s tou svatbou apatne dopadne Zavoj ji spadnul a jak to dopadlo uvidite ye filmu.

EL CAMPO, ye etvrtek 9. biezna, od 2 hod. odpol. do 11 veeer.

LA GRANGE, v pondeli 13. biezra, o 8 hodinich veeer.

WALLIS, v ter' 14. biezna, o 8 hodinich veeer.

GRANGER, ye etvrtek 16. biezna, o 4 hod odpol, e 7 a 9 veeer.

amen pestiteifim dribeze Nyni operujeme obe na ge velke moderni lihne a bereme ohjednavky kuratek v gech popularnich druht pro

Dodavku nvni

zku-sebnich lahvi

Ore. Petra LECivf . Olej Liniment —proattedek proti rychlou

Vgechny nage kniatka jsou "Texas U. S. Aprroved — 100% Pollurom tested". Vgech popularnich drultiL

elevu od re y matickYch a neuralgickYch bolesti, evalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolavft.b *veld, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkallokf prostiedek od jisOch doCesnYch Ca. inde8nich nepoiddkih jako zadivaci pornthali Plili7:1104 Piobitkera kyseliny a

• S. Co White Leghorns • S. C. Brown Leghorns • S. C. Buff Leghorns 0 S. C. White Minorcas e S. C. Buff Minorcas • S. C. Barred Rocks 0 S. C. White Rocks S. C. R. I. Reds ®S. C. Anconas e Red Leghorn Hybrids 0 Sexed Pullets 95% Accuracy Guaranteed 0 Leghorn Cockerels Dejte nam vagi objednivku nyni, byste men zaruku, dostanete kuiatka kdy si tyto piejete.

1-07eilete tento kupoT1 "zviaitni nabidky"— Nyni Pfiloien jest $1.00. Poilete mniS I poitou vyplacend 11 um. Hoboko a zdarma 600 hodnoty zkuiebrd lave kaiddho. Utivelso Otala a Mosaic.

Opet tohoto roku ueinnili jsme opatteni k zlep geni stad, od kterYch bereme nasady pro na ge lihne. °pet jsme koupili nejlepgi R. 0. P. kohouty od svetoznamS7ch pestitela drubete, mailci nejvyggi rekordy nosnosti.

I

eiCiIMEMIZZO•-•1 I

813-PM MP !. i..... sof Washington Blvd., Chicago 12,111.

US Stanley St. Winnipeg, Man., Can.

Cena Nonat je pottou 55c a $1.05 etejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nit jineho neberte, radeji pibte rta na gi adresu R. C. 1VIILLER & co.

EAST BERNARD, v nedeli 12. biezna, o 8 hodinich veeer.

60e hodnotu —

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO.

vu3e svoje 45te vSTroei stale jakosti a sluiby.

HOUSTON, v sini gtefinik, v. sobotu 11. biezna, o 8 hod. weer.

K pomoci od svedeni, ktere se east° dostavuje s neduhem men31 poruchy kotni nemoci jako vyrelky od horka, Eczema, atd. Take od pokousani ne-jedovateho hmyzu. Cena. 50c.

Old Corner Drug Store, West, Tex.

Ialudkn, obstarejte a! Hoboko does.

NemeEete.li ho koupiti y e vatem sou.

40detvi, poiilete et pro na g i "seznamova. of" nabfau Hoboko a obdriite—.

Adsesaraiarragamt,Lcrilarammacr....rii -- Poltava! Oladovna

"Nonat" mast' oda-

ELLINGER, v patek 10. biezna, o 8 hodinich veeer.

sacp7 a altroven uIevlti sve mu

Wes .1a:a.i....4-11.4.•

********

Our fighting raen are doing thdr share. Here at home the least we can do is put 10% of our income in War Bonds for our share In America.

ftika se, ze kdy

go, •2" od trampot

0 C.O.D. .(popletek plipoatEs). .

•

WITH WEI BONDS *

koi irastue

ZDARMA

Ve stredu, dne 8. biezna 1944.

,90.4. Proof.'

Also available in Bottled-in-Bond, Proof.

100

LE SAGE COMPANY

WEST,

DISTPIBUTO

.Texas

hick achey

EMIL PLA§EK, majitel.

TEXAS

▪• Ve stredu, dne 8. brezna 1944, Ten per cent of your Income in War Bonds will help to build the planes and tanks that will insure defeat of Hitler and his Axis partners.

Ballard's Snow Liniment. pomoci odstraneni vymknuti a pohmoideni, take unavene, prepracova,ne svaly, ktere ptichazeji nasledkem pkepracovani neb nachlazeni prilvanem neb nepriznivYm poeasim. Poutijte Ballard's Snow Liniment, namafte lehce. Budete uspokojeni prijemnYm pocitem a 11levou.

Old Corner Drug Store, West, Texas DR. THOMAS N. DeLANEY LEKAR BrSde sprivne plipravene. eas dle tmluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Pr ofessioal n Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMEN! •

Quaiiiy Atm'tore S 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma vSrborne druhy koralky, vina, kminky, Trinerovo Hake Vino, Aampaiiske a. Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch dobrYch napojil. Za poctivou cenu a obsluhu mei, bratr, S. C. WOITON, Glen S. P. J. S. T. 34 rokd.

DR. N. B.McNUTT Zubni Mai ... tfadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V Nadine tall: zarmouceni nalezuou Edward Pace pohiebni tstav pohotovy k sympatickemu vyilzeai nezbytnYch jednotlivosti a k upravens dojemneho pohltu.

La yne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE

Pohiebni iiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 111 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Ce

"E

•

PRAVNIK Vytiz-uje vetkere soudni zaletitosti. trtadovna: 936 Bankers Mortge Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Dr, Chas. J. eskSr Mimi- a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: LehIgh 5715 Telefon itta,dovny: Presto/ A 2553

Straw. 15.

V STNIK

.•

•

Kompliment.

Pochybene potegeni. io je skoda, z,e nemam to poOn: -Kdyt jsem byl mladYm, teeeni znati yak pani chot'." rikali mi Micah, ze budu slabomy"Tak jak vite, ze je to poteee, slnYm, neprestanu-h kourit."

Ona: "Tak proe jsi neptestal?"

Houston, Texas. ni."

iejte "Ukryt"!

Kraj ane, 0 Vanocich roku 1843 vyela v New Yorku nova eeska kniha znameho 6-es. spisovatele EGONA HOSTOVSKEHO, jejil nazev je "fj K R Y T".

Byla vytisimuta New YorskYmi Listy a vyddna prateli spisovatele v Texasu.

Jest to poutava kniha liaici 2ivot deskeho inienYra, kterY uprchl pied nazistickYrni pochopy z Ceskoslovenska a pou2ival pohostinstvi a Ukrytu u francouzskeho lekare, alena podzemniho francouzskeho hnuti, ktere ho koneene poutilo k potopeni lodi poldivane Nemci k doprave valeCneho materialu, Lento CeskY pronasledovanY intenYr odpravil nemeckeho dustojnika, bYvaleho spolutaka ze severnich tech, ponevadt nechtel prijmouti nazisticke podminky spoluprdce obaval se, ze jeho bYvalS7 nerneckY spoluZdk, kterY naprosto propadl nazismu, prozradi jeho dobr(,:tho pritele a ochrance, francouzskeho lekare.

Kniha, jest psdna jako zapisky ureene 2ene inZenYra. Jest velmi poutavYm etenim a jazyk. CeskY jest pouZivan v -Leto knize velmi mistrne, tak jak jsme u knih Egona Hostovskeho zvykli. Tato kniha jest zadana pro anglick.3i pieklad a vyjde v anglickem jazyku v LondYne v pozdejSi dobe, tak jako ji2t vyly jine knihy Hostovskeho, ktere byly preloteny nejen do jazyka anglickeho, ale i do holandskeho a srbskeho.

Mlady desk si:Asovatel HostovskY jiste si zaslouti podpory naeich krajana v Americe a proto doporueujeme knihu "UKRYT" co nej yteleji. Nejen, ze koupi teto knihy stanete se majiteli cenne literarni knihy, ktera byla vydana jen v obmezenem mno2stvi, ale i podporite Cinnost spisovatele, kterS7 dnes pouLva, pohostinstvi naelch americkYch "1:TKRYT" jest knihou nejen pro jedince, ale i pro krajanske knihovny a spolky. Objednejte je,§te nejen pro sebe, ale i pro VaSe pkatele co darek. Kniha stoji pouze $1.00 (jeden dolar) veetne poStovneho.

VloZte do obalky jeden dolar, neb Sek, neb money order a adresu, na kterou si prejete, aby kniha byla zasiana. Objednavky adresujte na adresu: V. A. Maudr, Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

Na teto knee mitZete odstrihnouti, vypinit adresu a . prilokt jeden dolar. knihu "T.:THRYT" Obj•e dn avail" od Egona Hostovskeho, kterou za'Siete na adresu:

Prikladarn: $ V worRers in a micin o.an renn* z ery fixed up a very low, false v door leading to the pay office.

On it is inscribed, "You will • learn to duck lower if you don't

.i...........6411.0110190.01W0101.0.10.0.118.4161.01•111•0•5 ■0604611110611,04011.041110.011.0.1.0.11.411.0■0..................)

DIVADLO V HOUSTONU

Telocviena Jednota Sdkol Houston v Houston, Texas sehraje premieru

V. RUSKU"

"tESKE PART=

od Karly etv rtnikov Obraz ze tivota Oeskoslovenskych Menet o 4 jednanich

Fidel v Sini Nadu Pokrok Houston Cis. 88 I

OSOBY:

Van& DuchcovskY, uzenak br. Josef Anton Marie, jeho tena ses. Helena Teperova Anna Kralova ses. Nezvalova r Helena jejich dcery ses. Jindticha Earlova Maea ses. Carrie Vodehnalova.

Zdenek, jejich syn br. Tim KostomlatskY I br. Frank Vavrik Vladimir Vavrik Koch, Suddet iak br. Oldrich Vala Pavlovna ses. Rose Anton $ t ruske oeetrovatelky Katueka ses. Barueka Kukralova br. Domin. Nezval Ivan Lakueka br. Jerry Vodehnal Olenin mai partizani br. Oldrich Vala Partizan Hudbu midi V. Kueera a sl. Naomi Kostomlatska I. jednani, kdy't Sudety byly zabrany. — II. jednani, cele eeskoslovensko zabrano Nemci. — III. jednani, v Rusku blite voleeneho pasma. —IV. jednani, v Rusku na hlidce v lese.

ZAOATEK PEESNE VE 4 HODINY. — VSTUPNE: 50c Uctive zve Zahavni vSrbor Sokola. .

tt010 0

.

.

410•0411213.0 41113•01i9 0475•0 411.11.0.70.1011.0 4523 0 4E00 41111.141■11.411100.1■04111111114/•••■0•11111114,0/1..

rauu

r saes gss!

12, biezna 1R. biezna 26. biezna 2. eltbna

Id0

SO CI

Syncopators Rudy Zatopek Frank Matela Rudy Zatopek

DAMY 50e — MU2I 50c (Tax included) 0 zdkusky a obeerstveni navAtevniki1 jest Wborem &Ilene postarano.

Zabayni Vtbor.

V 20256 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Strana 16.

V2STNIK

adovny.

Pon iveite k oznamovani

Oznamovatel Prodazn kraliky na plemeno druhu "Giant Checker, Chinonla, Silvertip a Flemish Giant", deset tYdrra stare. Samice $3.50, samce $2.50 nevyplacene, za spakojenost rueim. Dani sclelim poStou. — Otto Hanus, Rt. 6, Box 107B, Fort Worth, (8-10p) Texas. ice`' Pkijme se — zkugenY keznik (meat cutter) neb mut, ktery by se zajimal naueiti se tuto praci, kolem tykicetipeti let star, dobrY plat, stale zamestnani. — Waco Cash Market, 110-112 East Side Square, (8-11-e) Waco, Texas. zogr Hleda se tena k domaci praci na farm& 0 dargi informace plate: J. F. StrainickY, Rt. 2, Box 154, (6-11p) Needville, Texas.

Majitel Cafe, pkal by si dopisovat s "Cafe waiter", eeskeho pavodu, ve stab. od 33 do 43 let. Pitte pod znaekou: "Cafe", % Vestnik, Pub. Co., West, Tex. (9-11p) DR. HUNK IigNT Obnovil svoji praksi Oei, UAL Nosu a Chttanu BRILE NavAtivi: z La grange HALLETSVILLE, 21. BREZNA SCHULENBURG, 22. BREZNA MOULTON, 23. BREZNA WEIMAR, 24. BREZNA

OZNAMENi KANDIDA.T Trehaze51 o rfizne Br ady mohou v teto rubrice cznarniti svoit kandidaturu za nasleduild ceny. pf edem zanlacene: 0 precinktni UradY $7.50, okresni kornisati $10.00, okresni a distriktni ittady $15.00 a statni $25.00.

Za kongresnika 11. distriktu: W. R. (BOB) POAGE OKRES MATAGORDA Za okresn iho komisare: JOE P. WRIGHT Za Aerifa:

OKRES MCLENNAN HOMER CASEY

OKRES FT. BEND Za okresniho navladnfho: LESTER A. VAN SLYKE

Ve sttedu, dne 8. btezna 1944.

Fayetteville, Tex., 29 imora 1944. bratti a sestry: — Nasledujici je seznam Zadosti o pljeky, ktere byly schvaleny Hlavni ttadovnou od 1. fmora do 29. (Mora 1944, veetmo: Obnos Odhadnuta Obnos Zaruka Zadosti cena zaruky schvalenY $3,400.00 $3,400.00 Far. 114 akril v okr. Williamson $ 7,000.00 1,800.00 4,250.00 1,800.00 Obydli v Temple.

6,000.00 3,000.00 3,000.00 Obydli v Temple.

4,000.00 8,000.00 4,000.00 Obydli v Temple.

1,500.00 Obydli v Taylor.

1,500.00 3,250.00 2,500.00 Obydli v Temple.

5,000.00 3,000.00 1,000.00 2,200.00 1,000.00 Obydli v Rosenberg.

960.00 1,850.00 960.00 Obydli v Taylor.

6,500.00 2,600.00 Farma 56 akifi v okresu Bell.

2,600.00 2,000.00 Farma 35 akrfi v okresu Bell.

4,300.00 2,000.00 1,030.00 Farma 35 akril v okresu Hill.

1,000.00 5,500.00 Na shora uvedene piljeky bylo skolektovano za odhady $110.00, a na tyto piljeky bylo vyplaceno keditelfim a odhadohn $48.71.

S bratrskYm pozdravem.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tkadovny.

eermak,

Cis 56.

Rad Antonin Corpus Christi, Texas Pravidelna schilze nageho fadu bude v nedeli odpoledne, dne 12. bfezna. Vyhlili to, le sjezd zilstane u nas, proto, sestry a bratid, dostavte se do schtze, at' popoleneme nage ptipravy sjezdove. Mame take hlasovati o miste sjezdu, tak at' je nas ve schfizi vice. Byli-li dekanci u lekaiske prohlidky, uvedeme je. Sestry jsou Zadany, aby pkinesly neco k svadine a br. Malig se postara, abychom nemeli 2izeri.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Holasek, tajemnik.

V

R. (BOB) POAGE UCHAZI SE DO KONGRESU.

PtitomnY kongresnik naeho (jedenacteho) distriktu, W. R. (Bob) Poage opet se uchazi do ntadu kongresnika, kterY nyni za,stave.. Jmeno jeho jest vfazeno do sloupee oznarneni kandidatil. Dosud jsme nesly'te by se o stejnY Mad uchazel nekdo jin2. Bob Poage jest dobte znam v nagem mesti, neb jiz nekolikrate zde Adinkoval co slavnostni feenik. Podrobna jeho platforma bude udana pozdeji.

V delniei v Norsku.

New York. (OTK) — Ze 8tokholmu dolla zprava, ze jistY zpravodaj se setkal s asi dvaceti deskYmi delniky na leleznieni stanici v Zdali pottebujete dobre projimadLangsele ve Svedsku. Byli na ceste lo -icaJor leku k uleveni boleni hla z Trondheimu v Norsku do Narviku mdlobam, neb lenivemu, fmavnemu a meli pry cestovni pasy opatfene pocitu, Jicht pkieinou jsou doensne zacpy, opattte si a jiste si obstarej te BERYLINE Old Corner Drug Store, West, Tex.

Scary a spolehlirk.

SFOLEHIJVA FOHROBNICKi SLUZBA. Jsme pohotovi Vam ppsloukti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlagtniho poplatku.

S nami muzete miuviti deskY. My nabizime Pohtebni Pojigteni pro katcleho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Ettinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Bellville, Texas.

MAREK BURNS

POHREBNI DOMOV V hodine zarinutku najdete u nas nejlepAi pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, teditel.

Tei prodivame pohiebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rokit Ambulance ye dne i v noci.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefen 546.

TEZAS CAMERON.

eeiti

transitnimi gveciskSimi visy.

Na otazku, prod se zastavili v Langsele, odpovedeli, to vlak dale nejel, cot dokazuje, te oestovali na.kladnim vlakem. Tito eeeti byli bez penez a nemohli si ani koupit kousek jidla. Kdyt byli zarii, prod se nesnati jit. znstat ye 8vedsku, odpovedeli, le by je 8vedove beztak vydali Nemcilm, a te by mimo to jejich rodiny v "Protektoratu." trpely za takovY pokus o Jeden z nich jette poznamenal: "Kdyt jsme to vydrieli ptes tti roky, sneseme to jetle jeden rok. Dele tahle mizerna valka beztak nepotrva."

V (Jbytek novorazencit v Nemecku.

New York. (ONA). — ZdejSi odbornieke kruhy nemeckYch beiencit dobte znaji nemecke tivotni statistiky prohlaguji, ze posledni zprava, ze loni bylo v Nemecku o 1,100,000 novorozencu vice nad poetem fimrti jest naprosto nespravna.

Podle oficialnich nemeckYch elsel za prvnich devet mesicu minuMho roku se nove narodilo 994,774 deti a zemtelo 725,257 osob, eili ptebytek nove narozenYch nad zemtelYmi byl jen 270,000 osob. Ale tato disla se tYkaji jenom civilniho obyvatelstva.

Zbyle tti mesice nemohou absolutne vyrovnati se k dislu vYeuvedenemu, a ktere pochazi od jisteho americkeho turnalisty nedavno proputteneho z nemeckeho internaeniho tabora ph vYmene obdant obou state: Naopak, jak poukazuji nemecke odborne betenecke kruhy, ye dtytech letech 1940-1943 podet novorozencu klesl o 892,000. Pokles byl zrychlen v 1942, prvnirn roce po zadatku rusko-nemecke valky, kde Wand zadli miti obrovske ztraty.

zpominka

Za nasim milovantm tatieltem

dne 10. biezna 1943 Telo Tvoje klidne v lane zemi odpoeiva, ale laska a srdce Tvoje zlate, mezi nami stale dli.

Schazig next tatinku 'dude.

Tvoje KARLA, MAN2ELKA, HELENKA A JOE, DRTI A VNUCL