Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 1. biezna (March) 1944.
111ASARYKUI ODKAZ. T
A SEST LET lid Tomage Masaryka,
opet vzkvetajici ve svobode, kterou mu vydobil, bude, v ficte oslavovati jeho ste narozeniny. Narodil se 7. bfezna 1850 ro-° dieum, kteti kdysi byli nevolniky, na habsburskem cisafskem panstvi. Jestlite diky, kvapnemu dechu svobody, pkinesene utiskovanemu lidu evropskYmi revolucemi roku 1848, Masaryk se nenarodil v nevolnictvi, jeho otec zustal nicmerle nevolnikem svou dui a nazory. Proti tomuto Upadku lidskeho tela a -ducha Masaryk se boutil jit v rannem mladi Dovedl ocenit svobodu samu o sobs a hledal ji pro sebe, pro svti vlastni lid a pro jine. Jak ji nalel a zanechal tern, ktefi pfilli po nem jako svate dedictvi, jet ma bYt uchovano pro budouci generate, jest vynikajicim moralnim eposem, jehot konec jeAte nenadeSel. Sve patrani vedl po mnoha strmYch cestach. A kdy mu bylo ternef sedmdesat let, mohl spatfit vYsledek svych namah. DilletitejSi net hmotne vYsledky v jeho tivote byly duchovni mezniky, jet vyznaoily jeho niternY rust. Pr y -nihozcdsalvre1870,kypoha§ni dogmatu papetske neomylnosti vatikanskYm cirkevnim snemem zpusobilo rozpor mezi jeho fimskokatolickou vYchovou a neodvislosti vlastniho Usudku. Odmitl dogma a tim ueinil roz' hodnY krok na sve tests k duchovnimu osvobozeni. Na nejakY eas pfivedlo jej to blizko k starokatolickemu stanovisku. Potom, pomalYm a bolestnYm vYvojem, postupoval k uvedomelemu a pfesvedeenemu protestantismu, k nesektafskemu protestantismu, kterY zdfirazriuje ptimou odpovednost katde jednotlive due Vgemohoucimu. Tak se Masaryk pfiblitil k svemu druhemu duchovnimu mezniku, kdy se usjednotil s Husem, se zakladateli Jednoty bratrske a s KomenskYm, jejim poslednim biskupem. Byl spiAe dovrktelem techto narodnich tradici net' pouhYm takem. Jako rovnocennY pokradovatel v dile techto deskych duchovnlch velikant ztistal vernYm priikopnikem Pravdy a dosahl vYgin, s kterYch hledel na lidstvo a jeho osudy. Snad ve svern nitru citil, 'te jemu bylo ureeno pfevziti rudeni za jejich tivotni dilo. Veal dobfe, te Pravda, nabotenska i jina, jest mnohostranna; te nikdo neni s to, videti vlechny jeji stranky; to dbroeinnost a sna genlivost jsou prave tak potadavky svobody nabotenske jako svobody spoledenske a politicks; a te naprosty odpor ma bYt uplatnen pouze vilei absolutistickYm naroktim ye vile, v mylleni nebo vladnuti. Pochopil, te za techto podminek slutba pravde osvobodi lidi; a pravde neochvejne sloutil. Z
Proto dochazelo k prudkYm sporiim, jet' hrozily ztroskotanim jeho tivotni drahy a znide33iM jeho vlivu. Dotkl se citeni svYch spoluobeanft y e veci pseudo-historickYch rukopist, a neodpustili mu ani tehdy, kdyt videli, le mel pravdu. Setkal se s daleko rozsahlefkm a rozhofeenej g im odporem v ptipadu Hilsnerovy "ritualni vrahry": av§ak i zde mel pravdu. Pozdeji odhalenim padelkii, ktere Aehrenthal pop-
Wickham Steed. za krise pii anexi Bosny 1908-9, dal v sazku vSechno, jednaje podle sveho ptesvedeeni, nepravda nesmi zvitezit. Opet triumfcval, nebo spi§e pravda triumfovala jeho prosttednictvim. Vidaval jsem jej east° v tech letech a stal jsem pfi nem tenkrate, kdy2 musil citit, '2e to byl
7. brezen. (K narozeninam T. G. Masaryka.) Jeden den v 2. ivote naroda perut' jisktivY jeden den v 'Zivote naroda, jim2. se mu zrodila sila. Jeden den v '2ivote naroda — stupinek ke chvilim slavy, jeden den s veneekem vavtinu kol bile, ptevzacne hlavy. Jeden den v 2ivote naroda — do vat bude nam plat, v temnotach sluniekem zilstane, v2dycky se 2ehnanim vrati. Milos Vesely. posledni meznik na tests k svobode. Mohu dosvedeit hloubku jeho intuice, 2e za timto triumfem stoji nejosudovejSi odhodlani ze v§ech. Nedal se v§ak zastra g it. Kdf2 pki§la rozhodujici chvile, jeho odvaha byla jests vet§i, ponevadI doufal tim vice, elm se nadeje zdala byt marnej§i. V knize "Svetova revoluce" — nebo v jejim anglickem vydani "The Making of a State" — zaznamenava sve nadeje a sny na zadatku prvmen§i'by ' ni svetove valky v srpnu 1914, Cloy& zavahal, net spali za sebou mosty, nee se odfizne od jakehokoliv mo2neho fistupu, nebo net' ptemeni to, co by se zdalo politickYm dobrodrOstvim, y e vzne§enou kti2a.ckou valku. • AvAak Masaryk, mete okem proroka prase rozmery sveho poeinani, jasne prohlasil jeho svrchovanY Teel tim, si vybral 500. vyroei Husova mueednictvi, aby vyhlasil valku celemu dilu habsburske protireformace a aby pozdvihl husitskY prapor v Roformaneni sini v 2eneve, jako2to symbol sveho odhodlani, odstraniti rozsudek smrti, vyhla§eny nad eeskyrn narodem po bitve na Bile hote v roce 1620. Kdyby Masaryk necitil, 2e je rueitelem za duchovni znovuzrozeni sveho lidu procesem politicks obrody, toho tkolu by se patrne nikdy nepodjal. Jeho dilo- bylo einem viry. A kdy' bylo dokoneeno politicky, videl Ie by moraine seihalo, kdyby nebylo provazeno upinou ptemenou duchovni. V eels fade moderni literatury nevzpominam si na Z'adne stranky tak pine pravdy, jako jeho posledni kapitolu o demokracii a humanite. V ni nastinuje svemu lidu demokratickou a humanitni viru — demokra-
tickou v tom smyslu, 2e kaale lidske pray° zahrnuje v sobs lidskou povinnost a Z'e samosprava znamena, sebekazen; humanitni v tom smyslu, svoboda jest nejvy,§§i metou lidske spolednosti, nejte2§1 k dosaeni a uchovani a 2'e jejim heslem nesmi bYt panovani, nYbil bratrsvi. Vyjadteno jeho vlastnimi slovy: "JetiS ne Cesar." Neni lep§i definice Masarykova odkazu zavereenY odstavec kapitoly, kterY mel bYt jeho politickou a mravni zaveti: "V na§i demokraticke republice opravdova svoboda svedomi, tolerance a uznavani dobreho a lep§iho musi bYt nejen kodifikovana, nYbri take praktikovana a to ye v§ech oborech yetejneho 2ivota. Palackeho filosofie na§ich dejin hodnoti Ceske Bratrstvi jako jejich vrchol: eiste kfest'anstvi, tedy ueeni JOISovo, a jeho ptikazani lasky, je zaveti otce naroda a na§ich dejin. Demokracie je politickou formou lidskosti." V Z MY§LENEK T. G. M. Slu§ni a eestni lids se vecne dohodnou o v§ech nejteMich problemech. Pial bych si, abychom meli ye v§ech oborech hodne muffi, kteti dovedou pozorovat a mysiit. V revoluci a pro revoluci neni dovoleno v§e — Teel peposvecuje kaaleho prostfedku. To plati v§eobecne a to plati i pro revoluci. DneS vice net kdy jindy potiebujeme lidi, kteti se neboji vziti na sebe zodpovednost — tu je potteba rozvahy moudre a nerozeilene. V T G M — MALE HISTORKY 0 VELKEM Pied presidentovYmi osmdesatYmi narozeninami pti§el na hrad jeden AevcovskY tovarnik s mistrem a prosil pana presidenta, aby jim dovolil vzit miru. Pan president dovolil a Aevci zaeali sve kum§ty. Na pied mu nohy ptemetili, pak obkreslili a dokonce vzali sadrovY odlitek. "A co mi vlastne udelate?" ptal se pan president. "Baekory." "Tot to ne. Ja baekory nenosim. Jsem tak otutilY, .2e doma chodim bosky. A radim vain, abyste to Mali taky. Pak nebudete v staru potfebovat baekory." Kdy' se Masaryk vratil do Prahy v prosinci 1918 jako president republiky, byl zahrnut nabidkami pralskYch mistru krejeovsk3'ich. Kde kterY krejei v Praze chtel bYti "dvornim dodavatelem." "Ba ne," odmitl president §mahem v§echny nabidky, "ja, budu zase it tam, kde jsem pied valkou delal dluhy!" V Proti Elmu obsazenernu nacisty vytahli do pole spojenci — nechtejice mesta ziskati pro sebe — proti nim vytahli polem dedici toho, co ueboilo Rim slavOm. Elm pied tisiciletimi ph/lest svetu umeni eisti a psiti, Elm prosti.edkoval kulturu ikecka, odevzdal gtepy umeni ved, aby rostly a zkvetaly na novich kmenech; Spojenci prisli, aby osvobodili Wend mesto a zabezpeeili jeho veenost.