Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W es ROtNIK (VOL.) XXXIL
WEST, TEXAS, ye stiedu,
Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922
(Wednesday) 23. itnora (February) 1944.
DEVADESATKA MATERSKE PODPURNE JEDNOTY C.S.A. 1854-1944. ESKE BRATRSKE podpOrne hnuti svSimi koteny do samych poCatkt1 deskeho pfistehovalectvi do Ameriky. 6e§ti pfistehovalci podali se sice trousiti do Sp. State jiz od roku 1830, ale skuteene moderni ske pfistehovalectvi do Ameriky podina teprve od roku 1848. Tfi vlivy vystupuji tu do popfedi. PfedeSim byli to bud' skutedni uprchlici, jet vidensky tub* absolutismus y e stare viasti pronasledoval, kterS, trval at do roku 1860 a jehot obeti stal se roku 1856 Karel Havlieek Borovsk. Utikali do Ameriky pfimi iidastnici revoluenich bonti, jako na Pfiklad Vojta Neprstek, kterS7 sem pfibyl koneern roku 1848, stehovali se sem i jini lide pfirriSrch pateti, kteti nemohli snesti rakog skou reakci. Po strance hospodatske dotalvala jate mizerie pa valkach napoleonskS?ch a dvou statnich bankrotech z r. 1811 a 1816 a jit °pet hrozily valky v Italii, y e bfemeno bylo nesnesitelne, a to hnalo lidi za hranice. Drul4 vliv objevuje se o nee° pozdeji a nabStva razu epidemickeho. Dne 19. ledna 1848 nalezl na Sutterovskem potoce v Colone v Kalifornii jistS7 James W. Marshall prvni zlato, a tim propulava, povestna zlata, horedka. Take do tech zaletla zprava o kalifornskem Eldoradu a jevila ihned neinky. Z idednich prameml rakousk9.ch vime, to se z tech roku 1853 vystehovalo 3,419 osob a no,sledujiciho roku 6,128 osob, jet skoro vesmes ubifaly se do Ameriky. Vlada rakouska tehdy natidila faraftlm, aby s kazatelen horlili proti vystehovalectvi. Tfeti vliv byl platnSr pro nejvetS1 podet vystehovalcu: jednak touha po lepsim tivobyti, jednak iznik povinne vojenske slutibe a konedne nesnesitelne dame a politick& mizerie rakouska. Nearoda, ktera v polovici let etyficatS)ch zvlaAte zle dolehla na chude kraje, nemotnost zlepAeni si hospodafskSrch pomeru, irtlak danovSr, zpOsobenS7 valeenSuni choutkami rakouskSTmi, to byly nejmocriejS1 dilvody k vystehovalectvi. 13outlivS7 rok 1848 podnitil sice v Italii revoluci, ktera se ze Sicilie a Neapolska roz gifila po cele Italii a obratila se proti nenavidenemu Rakousku, ale zasluhou smutne prosluleho rakuSackeho otroka, hrabete Jana Jos. Vaclava Radeckeho z Radee, jent byl vynikajicim velitelem, Rakousko zvitezilo roku 1848 a 1849 v Lombardii a Benatsku a udolalo revoluci. Ale v Italii to stale vfelo, v dubnu 1859 vypukla vodka znovu, sardinsko-francouzske vojsko zvitezilo nad Rakouskem u Magenty a Solferina a zniCilo rakouske panstvi. Tyto valky staly mnoho krve Ceske, mnoho deskSich vojakt zilstalo na bojiAich a monoho se jich vratilo zmrzadenSTch, kde za sve hajeni rakouskeho panstvi dostali pak povoleni vyhravat na flaSinet. Pied timto vojankenim se utikalo do Ameriky tehdy, a hodne dlouho jdte pozdeji. Prvni deskoamericlqr spolek vznikl na podnet NaprstkAv v New Yorku podatkem ledna 1850. Jrneno jeho bylo "Prvni teskoslovenskI Spolek", pfedsedou byl Vaclav Pohl, fezbif z Plzne,
Naprstek byl knihovnikem. Pohl zaudil se tim do spolkoveho tivota, a neni divu, ze kdyt se pfestehoval do St. Louis, Mo., stal se pak prvSrm faelnSrm pfedsedou "Lesko-Slovanske Podporujici Spoleenosti" dill t.S.P.S. Mesto St. Louis bylo tehdy velkSrm stfediskem obchodu, kterV tenkrate, poutivaje jen vodnich cest, pohyboval se
Zde v teto chaloupce narodila se Jednota vSthradne smerem mezi severem a jihem. Zde byla koneena stanice lodi, plujicich od New Orleans vzhilru po Mississippi do Missouri, Illinoisu a Ohio, odtud plachtovS7 viz pfivatel sem pfistehovalce od Atlantiku, aby se vydavali na doloS7vani zapadu. Oe gi, kteti sem ptichazeli, necitili se zde tak v cizine jako jinde v Americe, a site proto, to z domova byli zvykli na styk s Nemci, vetginou se dovedli nemecky domluviti, a prave Nemci bylo v St. Louis tolik, ze nektefi nemeati nad genci tehdy pomS7Sleli na zfizeni ste nerneckeho statu zde. Z deskSich pfistehovalet cast se ubirala do Iowy, do Wisconsinu, Nebrasky, atd., ale hodne jich zustavalo v St. Louisu samotnem, to se tehdy zdalo, 2e to bude navtdy nejvetti Ceske mkt() ye Spoj. Statech. Po obeanske valce se vtak sorer hlavniho obchodu upine zmenil, pfesunul se v pohyb mezi zapadem a vS7chodem, stavba teleznic pfenesla hlavni tepnu vSrSe na sever, a tim Chicago stab se stfedem nejen Ameriky, ale i americkych 6echit. Dne 4. bfezna 1854 sdel se v hostinci krajana Jakuba Mottla na 9. ulici v St. Louis, mezi Soulard a Lafayette St., hloudek kraj ant, kterS7 zalozil spolek, jeho hlavnim fidelem byla nemocenska podpora pro eleny a mravni i hmotna, podpora pfistehovala. vubec. Zakladatehl bylo 28, posledni z nich, bratr Josef StankovskSr, zemfel teprve 31. kvetna 1912. Od 4. bfezna 1854 tedy poeitame vek 6.S.A., adkoli opravdovSr poda,tek nastal teprve po tfech mesicich, kdyt si spolek odbyl pofadnou "detskou" nemoc, tSrkajici se jmena a vnittni povahy spolku. Teprve po provedeni novS7 ch kadnSrch voleb Vaclav Pohl, prvni tadovST pkedseda spolku, po kratke trade za velkeho nad geni vgech pkitomnSrch prohlasil: "Ode dneSniho dne tento spolek se nazSr ve. Oeskoslovenska, Podporujici vstoupila do dejin Tak jednota deske Ameriky a jest od nich neodlueitelna. Zakladajicich olent prvni Ceske podpurne organisace bylo toliko osrnadvacet a tito muti
tvrde prate ani ye snu netugil, to polotili Zaklad spolku humanity, zasadili kmen z nejt vypuci jine ratolesti a ochranne vetve ze se ro gepnou nad tisici muti, tenatrii a detmi deskelio puvodu. Ptitomne spojenim se peti jednot jmeno site zmizelo, ale jeho vliv a zasluhy ziskane na poli lidumilnYch, narodnich a osvetovi/ch snah nikdy nevymizi z parneti deskYch lidi. Oeskoslov. Spolky v Americe ndsleduji verne ye Slepejich piivodni jednoty 6.S.P.S., kraeeji s duchem pokroku dopinovanim pojistek a zatizovanim modernich pornacek, jejicht vliv na pristi vYvoj jednoty musi laSrti nejv3"te blahodarn3im. Jednota SeA. oslavi v bteznu devadesatku jejiho sobeni a to ve vSech mestech, v nicht jeji tddy pusobi, neb kde eeska osada Uspech usnadni. Slavnosti budou dtistojne, odpovidajici pine zaslutne einnosti ` jednoty a budou zduraziiovat, to soueastnici (take my eleni nak SPJST.) dodnes vzpominarne tech pionSrra-zakladatelti, kteti zapsali se v historii Oechoslovakt americkych pismem nesmazatelnS7m. Oni vykonali svou povinnost vb.& nam a p • tim generacim peetive, nahradili nedostatky doby ptikladnou obetavosti, zanechali nam zde odkaz, na nejt jsme pravem hrdi. Ket i my a ptiSti pokoleni, jet po nas otete tizeni a vedeni SPJST. ptevezme, mUteme pohliteti na praci nati tak, jako my dnes pohlitime na praci onech pinonYra, kteti 4. btezna 'roku 1854 zapsali v hostinci krajana Mottla jmena sva do knihy, jet hlasati bude Bratrstvi pokolenim pti'Stim a ket budeme si moci zazpivati s basnikem Ant. Kl'agterskSrm tento very: Pracovali, bojoval, trpeli at do skonani; nyni my zas bdime v netli budem vysttidani. Kez tu po nas tolik zbyde jako z tech, jich popel dtime, at tu svoje dokoname, dobojujem, dotrpime. K dalai zdarne einnosti a rozmachu L. S. A. posilame jmenem Clenstva S. P. J. S. T. piani upiimne srdane. V V mnoliS-ch osadach schazi to prove nadgeni pro nail SPJST. a srdeiinS, zajem na jejim posileni novSrm elenstvem. Pfleiny takoveho poklesu nadgeni a zajmu jsou rozmanite, nei skoro nikde neni situate tak beznadejna, aby se nedala napravit. Kdos verriS, pfislugnik nagi SPJ ST., pomahej v kampani naboru! V Dnani valka je jen pokradovanim velikSrch bojii z prvni valky svetove a zabezpeeeni evropske demokracie, socialniho a hospodaiskeho pokroku a lepgiho, opravdu lidoveho uspoiadani a vybudovani noveho spoledenskeho fidu. Proti tomu hned po minule valce vyvstal fagism a nacism, kterST se postavil proti cele demokracii evropske a vedi tento boj pirafth deset let, a vyvolal dne =ni drubou svetovou vaiku.