sinStovartske Podporuilciiednoty Statu Texas° Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24t , 1922. ROCNIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 16. 'Mora (February) 1944.
CISLO 7.
MASARYKUV PROJEV 0 200. ViROCi WASHINGTON V RESIDENT OSVOBODITEL T. G. Masaryk pronesl pro am'erickSi rozhlas p projev dne 22. finora 1932, jen i dnakern neztraci na svem vYznamu. Celt' projev T. G. Masarykuv byl vYrazem vdednosti, cnosti, kterou ji2 Havlidek stavel proti nevdeenosti jako krasnou, fictyhodnou kzabezpedujici narodu dobrou budoucnost. "Washington po valce s s Anglii (pravil president Masaryk) doporudoval s Anglii mir; uvedomil si, ze Amerika musi k staremu ptidat nee() noveho. Tak rozumim jeho prohlakni: "Choi americkY charakter" a jeho politice neutralnosti ve francouzske revoluci. Bylo to pra y* v to dobe, nebot' americka republika musila ptekonavat sve vlastni obti2e ... " Hie, jak se dejiny opakuji — a jak se moudrSrm stavaji uditelkou, zejmena i 2ivotopisy velkS7ch osobnosti, jenk nutno "k staremu ptidat neco noveho" -- dill pokradovat . . . " Washington nr;ts udi, k revoluce mute laSrti jen prosttedkem k jasne vyteenemu cili ate S't'astnSr vS7sledek revoluce zavisi na mravni politicks ptipravenosti revolucionakil." Vkchno tedy ma mit svflj eas, sve misto, svilj ildel a cii jasnSr a mravni davod . . . Opravneni k revoluci maji jen mravnefk, lepAi a svate nespokojeni, citi-li svou dobu a nadknou odhodlanost k sluibe sve idei. Washington pochopil, 2e novS7 rekm zamenuje start' jen povlovne, krok za krokem. eili, kalde dilo dobre, tedy i kaki& revoluce dobre. dozrava zvolna, evoludne, krokem ne skokem. Lek po kapkach Mei; dela deska usmrcuje neb aspon divot a tedy cil ledeni ohro't'uje. Tedy vkho s merou, dokonce i dobreho. Co ocenil T. G. Masaryk na Washingtonovi zejmena? "Podivuji se Washingtonove mldici energii a vytrvalosti; jen tyto vlastnosti umoblily mu vydrkt fitoky jeho eetnSrch odpurea a neztracet viry v nezavislost jeho oteiny po mnoW ich porelkach, zpilsobenSrch slabosti jeho armady. "Pora'tka je pouze davodem pro Usill" bylo moudrSrm ptikazem WashingtonovYm ... " Oemu se podivujeme, tongs uchvacuje, ziskava. Mldici energie a vytrvalost — jen neztracet viry v konedne viterstvi pravdy, spravedlnosti, lepkho — dobreho — viry v pokrok, v lePti budoucnost a v nadeji. Kdo yeti v pokrok, nebude netrpelivST, nebude se rozeilovat a nebude rozeilovat ani jinSrch. Ov gem nebude take jen se slo2enSrma rukama dekat. KomenskS7 byl ptesvedden, 2e nejen modlit se ti'eba, ale i pracovat, protole Rah pracujicim zehna.. Prace v gak plyne z viry a nadeje, ne ze skepse; pochybovani, zoufani z viry ye slepe, ale zdfivodnene, ohnem zdraveho rozumu proke a tak zocelene v ptesveddeni. Washington nepodlehl ilzkemu stranictvi. tri KomenskS7 hlasal, 2e dobre je tim lepk, elm je obecnejk, girSi — co2 jiste plati i o i politice, resp. o mravnosti. Jako je mravnost socialni vyAk nez mravnost jen osobni neb rodinna, tak jest i politika, mravnost vAendrodni vyk.1., hodnotnejSi politiky a mravnosti jen stranne. "Washing-
ton ocenil nade vSecko neoeenitelne po2ehnani svobody; svoboda je zakladni princip americke republiky" — a Komenskemu byla svoboda vSech jednou ze zakladnieh, nezbytnYch podminek §testi narodniho (i statniho) a jednim z principu i jeho pedagogiky, vyslovenYm i hesVCRESMMEMS:=1:j:
Fakta a eislice, jez mmvi o nejvet:si krajanske organisaci v Texasu kterou je
Slovanskii Podpiirni Jednota Stahl Texas
pies $4,000,000 je celkova, mohovitost teto Ceske organi• sa,ce, ktera vzrusta, kaidSrm mesicem,
1
ra racy
v naSem Texasu a
DaskST Odbor pojiit'uje ditky od jednoho mesice do 16 let za nejvDiodnejSich podminek.
Starite se 61eny S. P. J. S. T. ISNOWNVAgnElin:ARM
lem jeho: Prye se v gim nasilim — vgechno plyri samo sebou! "Mluve o Washingtonovi — pokradoval T. G. Masaryk — "nemohu se nezminit o Lady Washingtonove . . . , pomahajici ilspeS"ne prvnimu americkemu presidentovi." Jiste si to vdeene vzpominal na svou vzornou chot' — pravou deskou Dagmar — a jiste to zdaraznil i jako jeden ze svS7ch idealu desks deny: 2ena budiz pomocnici rmaovou v dobrem, at' u'2 piimo jako spolupracovnice, nebo neptimo jako nejbli2k z blftich a druhe jeho Ja . . . I tim se narod a Stesti jeho i statu jeho zveauje "Amerika je pinrozenYrn pokraeovanim a rozSitenim Evropy . vidime yzajemne pronikani .
obou kontinentil ye vS"ech oborech Zivota: evropfteni Ameriky — amerikanisace Evropy jsou dva vYrazy tehoZ historickeho procesu.Nebe2i politicks spolaovani, bezi o lyalni soudinnost. "Uell jsem se od Ameriky, protole mam rad tuto zemi," teki dale president Masaryk, z eeho2 vidime, ze kdo chce cpravdu ueit a vychovavat a hlavne: bez na.sili uait a Vychovavnt, jak Zadal KomenskY, musi hiedet, aby byl smi chovanci a ueeniky milovan.-Koho milt; e me, od toho se ueime, toho napodobujeme, bez nuceni, dobrovolne, z lasky a s laskou a ted hainne, dive. VelikY tento projev presidenta Osvoboditele y e velikY den Ameriky, slySenY v celem civili6.1)vanem nebo snad lepe: kulturnim svete, zavazoval vSechny k napinovani velikYch a krasnYch slov jeho velikYmi i krasnYrni tiny, aby Dobru a Krasnu jejich ptistoupila i Pravda jejich a polibeni si daly pied celYm s yetern. — Ku nekesti sveta a lidstva prvni svetova valka nepfinesla oaekavanY trvalY mir, zapadni demokracie pripustily rozmach nacismu, oeividne zbrojeni Nemecka. Dostavila se doba "appease mentu", obetovani eeskoslovenska, nasledoVal htok hitlerciku na Pelsko, po to na Dansko, Norsko, Belgii a Franeii. Druha svetova, valka ye vsi hrhze a desu se rozpoutala a trva, doposud. "Panska rasa" mezitini poznava na vlastnim tele vS'echny hrilzy letecke valky. Po znieeni Hamburku anglicka a ame:icka, bOmbardovaci letadla soustted'uji hlavni utoky proti Berlinu. Obyvatele Berlina i rally jinYch velkYch nemeckYch mest nyni skiizeji to, co nZ= mecka zhovadilost sama napted sila nad evropskYrni mesty v ptesveddeni, ze jim,•Nemcam, se nemii2e ole stilt. Belem poslednich 75 let Nemci piece thkrat beztrestne ptepadli a zpuetoS'ili zeme sousedu a jejich vlastni domovy o valce ani nevedely. Proto s takovou horlivosti se hnaii i za nynej gimi svymi vudci, kteii jim sliaovali snad no a rychle clobYt celY svet — a °pet bez risika pro nemecke zazemi. Ted' tedy dostava, pygne. sidlo nemeckeho imperialismu poueeni piane plameny a krvi: bud' budete se svYrni sousedy Zit na piTSte v pokoji a miru, anebo budete vyhlazeni. Piig ti mir mute bYt trvalY pouze tehdy, lids zlomi jakYkoli zahranieni vliv Nemeeka, panecha site lidu v zemi Ziti v spokojenosti a fea firovni jinYch narodt, ale bez velikeho Dojde k tomu pod clukladncsu kontrolciu SpojenYch narodil, ktere se zaruei, ze pa dcba dvou generaci v pti gtim pinstoleti se dostana Wind:1m dukladneho narodniho ptevychovani. Po to snad dojde, ba musi dojiti k napin(in slov WashingtonovYch: Svobody kdo hoden, svobodu zna, vaZiti si kaalou! Od nacismu, f aiismu a vSrbojti japonskych militaristt osvobozene lidstvo bude pokraeovat a pokojne zit v duchu Pokoje a tedy Ro ynosti. Volnosti a BratrStvi.