Vestnik 1944 02 09

ri Slovanske Podporuitct Jednoty Statu Texas

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNiK (VOL.) XXXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 9. anora (February) 1944.

eiSLO 6.

TITO BRATill DALI SVUi ZIVOT V BOJI ZA NAS. DBOR pokladny Spoj. Stela zahajil v lednu 1944 etvrtou akci pro upisovini O valetne pilleky, jejim g diem jest shromagditi odprodejem valednYch bona. raznYch serii sumu ye vYSi 14 biliont. dolaril. Z celeho Soustati ptichazeji zpravy, jak nadejne a slavne v metropolich a na venkove zahajeno bylo nove toto finandni ta geni na podporu valedneho usili. Priivody, bombard'aky, torpedove letouny; ohnive apely, soutege . . . to charakterisovalo zahajeni noveho bondoveho prodeje.

Vgichni napineni jsme nadeji, ge etvrta, valeena pfijeka bude nejen upsana, ale i ptepsana a to v ease rekordnim, k velke zlosti na gich nepiatel.

AmerickY narod s uznaxii hodmim zapalem chopil se teto akce, ponevad g vi, ge jenom v brzkem viterstvi je spasa na gi zerne a celeho sveta. Pen& jest nevyhnutelne tfeba k zabezpedeni tohoto viterstvi. Snad neni tteba zdttrazriovat, co by znaeila prohra v tomto svetovem zapasu mezi silami demokracie a pekelnYmi silami Ili a ttlaku. Kdyby demokraticke sily byly porageny, nepattil by nom ani gindel na stte ge. Viterstvi zabezpeei se dostateenYm podtem letadel, tankt, zbrani, stteliva, lodi, potra-

SVOBODNiK HENRY FOYTIK. Bratr Henry Foytik, elan tadu Rozkvet cis. 62., narodil se na Nov' rok 1915 v Sugarland, Tex. a v Galvestonu vyrostl. K vojenske slu ghe dobrovolne nastoupil 14. imora 1941 a svilj vYcvik prodelal v Camp Bowie, Brownwood — pozdeji pfeio2en byl do Camp Blanding, Fla. a naposled do Camp Edwards, Mass., odkud poslan do zamoti. Jeho pluk Cis. 142 jako 36. divise prodelal krute boje u Salerno a ph fitoku na Neapol, mladY nag" spolubratr padl v bitve nedaleko tohoto ptistavu. Zanechava to otce a pet bratril, z nich tti rovne g slougi v ozbrojene moci naroda. Pad1S7 hrdina, ptistoupil k tadu Rozkvet 1. kvetna 1936 a byl pro sve pane vlastnosti viemi miloyan. Cest jeho pamatce, pozAstalSrm uptimne citena kondolence. (ttoeek byl zapilgen laskavosti The Galveston News.)

yin a jinYch veci ktere potrebuji vojska na ge a nag ich spojencu. Na ty je treba penez, ktere vlada nage hodla shroma gditi timto zpasobem, majic ph torn na 2:retell take boj proti inflaci.

Nage vlada oaekava ye dtvrte kampani upisovani valednYch bondu spolupraci vgech obdanfi.

Kagdy obyvatel Soustati je 2.adan, aby ye vlastnim svern zajmu ulozil .svoje fispory, do teto etvrte valeene piljeky a prispel tak k brzkemu viterstvi, jeg nejen znaditi bude navrat normalniho iivota a odstraneni nebezpedi, hrozicim nagim domovian, nYbr g i osyobozeni vgech porobenYch zemi, zahrnuje v to i nam drahe teskolovensko. Am.erieti Cechoslovaci Texasu jako i dleni Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas dokazali, ze jsou si vedomi, co kupovani valednYch bond. znamena. Na ge Hlavni Uradovna ulogila do valeenYch bond. velikou Cast penez, sbratrene rady ukladaji svoji pene gni hotovost do techto bond y a eleni'ilagi v ptevane vetgine bondy odkupuji, o eem g vedeny jsou

EMIL F. TROJACEK Bratr Emil F. TrOjadek, Glen radu Ennis Cis. 25., narodil se.v Telico u Ennis dne 22. Cervence 1916. Do vojenske slu gby zarazen byl 1. prosince 1941; nastoupil do prijimaci stanice Fort Sill, Okla., odkud prelogen byl do Camp Roberts, Cal., kde prodelal prislu gny vYcvik. Anig se mu dostalo prile gitosti zavitat do Texasu a potegit se s rodiei a sourozenci, bratr Emil nastoupil s vYpravou cestu do Australie, kde byli 16. kvetna 1942 na miste ureeni vylodeni. Po nekolika mesienim otugovani a dalgim vycviku Emilova Ceta brala podil v potYdce s nepritelem v Nove Guinei, z nig on odnesl si zraneni na pravem kolene, je g ponechalo jej v nemocnici asi mesic.

Po vyleeeni byl zarazen znovu do akce, v nig mladY nag spolubratr obetoval svirj givot za svobodu — padl na bojigti 31. prosince 1942. Tti dny po te, kdy psal rodidam dopis — posledni (tento dopis nest datum 27. prosince 1942). Br. Emil F. Trojadek pad! pri dobyti Buna. Oest jeho pamatce!

znamy, v nich pro ptigti easy budou uschovany eislice, ukazujici, jak to va gne mysleli nagi krajane a na gi SPJST s kupovanim valednYch bontvrte, valeena pujeka musi 1:)S7ti ptepsana.

Na tuto stranku zatadili jsme obrazky bratti, kteti dali svfij givot v boji za nas Oni nezastavili, aby uvagovali o vysoke cane givobyti — nebo o vysoke eerie umirani. Byl to jejich investment za jistotu onech, ktere milovali . nikoli k ziskani penez. Zajiste, oni men nadeji ye Stesti, v ptilegitost, ge se navrati k filmum v sobotu veder, k nove kale, k rodine a ptateltim,. Avgak pkilegitosti to se jim nedostalo. To uklada nam, kteti jsme zustali zde doma v teple, svetle, pohodli a hojnosti, velmi zvla gtni zodpovednost.

Techto bratli v teto valce bude velkY podet, nen viterstvi bude docileno. A my nemilgeme PI:JJCIT jejich druh bond& Oni je davaji — bez jakYchkoli zavazkfi .. . bez kupoml k usttihovani. Prace, vgechno, i givoty samotne.

My jsme nyni gadani, abychom investovali, nikoli darovali. Udirime to vdedne, pokorne. nejvice, co budeme moci udelati, bude velice mai° u porovnani s tim, co oni davaji. Jestlige nagi bratti jsou s to umirati . . . my si mfigeme dovoliti kupovati. Vykonejme to nyni . kupme tolik, kolik jen koupiti mugeme.

DESATNIK ALOIS J. COUFAL. Desatnik Alois J. Coufal jest synem dleau Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas, mangehl John CoufalovYch pri Seaton, Tex., kteri mimo nej mail jegte pet sync ye vojenske slughe ujce Sama. PadlY mladidkY hrdina byl z nich nejmladgi a pridal se dobrovolne k vojsku, kdy mu bylo neco pies 18 let. Na fronte byl od dubna 1942 a padl v boji za svobodu svoji vlasti, za svobodu krest'anske civilisace, za volnost a svobodu nas vgech v nagi milovane vlasti — na Nove Guinei dne 28. prosince 1942. Vg ichni hogi Coufalovi bydleli s rodiei na farme a meli nejlep§i povest pro jejich vzorne chovani a pane vlastnosti. test budrA jell° pamatce.

Strana 2

VESTNIK

MARKETA PEDLEROVA:

BLAHOVOST LASKY ROMAN Za necelou palhodinu odvaZel oba malt', tlustY pony na obvykle pastorovy navetevy ve farnosti. Pod sedadlem male bryeky lekla spousta malYch baliekt daje a tabaku, kterYmi pastor, jehot ruka byla stale v tobolce, nezapomnel zpitemniti svoje navetevy u s yYch nemocnYch oveder.

"A prod by ne?" fikaval, kdy2 se nad jeho gtedrosti pozastavovali nekteti obtadni elenove jeho farnosti. "Prod bych tern ubolaktim trochu neptilepeil? Napinena dYmka taba,kem odvede dasto vase mySlenky od bolesti nemocne nohy — ostatne to vim sam na sobe, jak mi bylo, kdy jsem jednou leZel dlouhou dobu na la2ku, upoutan kloubovYm reumatismem a maj dobrY dededek si na mne vzporninal darky a odkazal mi dokonce malou sumidku."

Zatim co dlel pastor na s yYch navetevach, dekala Diana venku pted rozlianYmi chaloupkami a domky, vedouc maleho ponika za uzdu po silnici sem a tam se zastavujic se kaZdou chvili, aby vymenila nekolik slov s vesnidany, kteti Sli kolem.

Diana byla nadSena, k jest °pet doma a vychutnavala z yldetni kouzlo devonshirske (hrabstvi v jiZni Anglii) vesniaky, jejiZ pavab je v torn, Ze makte odejeti na nekolik let, abyste nevratu shledali, Ze jest skoro nezmenena.

Uddlosti vyvijeji se v • Devonu klidne, takopadne a meni se v tomto jednotvarnem Zivote skoro neznatelne. Neni tu videti novYch doma ani vii, take ZatInY rozumnY podnikatel staveb nestavi tu na sviij vlastni fleet, nebot' vi, k by zplakal nad vYdelkem, nebot' i to sebekrasnejei vila by zastala neobsazena. Ne, nove domy jsou staveny jedine na objednaNku, jsou-li vabec staveny. Stejne jest tomu s obchody, najde-li se veak nejakY takovY odva2livec, kterY se usadi v devonshirske vesnici, rozhodne je za rok nebo za dva jeho obchod uzavien a on hleda, nekde daleko ye svete nove pole pasobnosti. Nebot' vesnidane, kteti vkly nakupovali u mistniho pekate, teznika a hokynate, nedaji se tak lehko ptetahnouti ani lepeim ani lacinejeim zboZim — jsou na sve dodavatele Rz zvykli, zrovna tak jako jejich rodide, kteil nakupovali ji g u jejich rodida a beda tedy kaalemu novemu obchodniku, obzyldete tomu, kterY jeete k tomu neni rodakem z tohoto hrabstvi a jemu2 se 0, hanliva ptezdivka "cizak".

Tak Diana, ktera se vratila na nekolik volnYch dna po celem roce do Crailing, shledala malou rybatskou vesnidku beze zmeny a tento fakt zpasobil, ze onech dvanact mesica pinYch tyrde prate, bohatYch na ptihody, ji ptipadalo neobvykle vzdalenYch. Mela dojem, jako by nikdy nebyla odtud odjela a jakoby Diana Quentinova, ktera Zila celY rok v LondYne a studovala zpeir pod vedenim nejveteiho soudobeho uditele, byla u pine jine devde, nea to, ktere protolik klidnYch, et'astnYch let na crailingske fate.

NovY, nezvyklY studentskY divot, dve nadherne cesty do Italie, nove prostiedi bystrYch nadanYch lididek, snaZicich se dokazati co moZna nejvice a zdokonaliti svaj talent, to -de bylo tak ohromnou zmenou proti klidne, lenive existenci, ktera tomu ptedchazela, ze si to yee uchovalo dosud vysnenY ptivab novoty, zesilenY jeete jejim navratem do Craling, kde nalezla v:Se pit starem, jako by se v jejim Zivote nebylo nit odehralo.

Jako by se chtela sama ptesvedditi, ze jeji studentskY Zivot v LondYne byl skutednosti a ne vYtvorem bujne fantasie, zazpivala si nekolik slov ze sve oblibene pisne a zaslechnuvei svilj kovov3;,, nadhernY hlas, vyrovnanY prvottidnim uditelem, usmala se ponekud, uvaZujic, ze ttebak se nic jineho nezmenilo, zde byl alespori viditelnY vYsledek roku, kterY uprch jako sen.

Z myglenek probudil ji vesely hlas pastorriv, kterY vychazel z domu a vyevihl se vedle ni na

sedadlo bryaly. "Bravo! ITZ jsern te, Diano, neslyeel dlouho zpivati. Co tika signor Baroni tvemu hlasu?"

"Myslim, Be je se mnou Opine spokojen," odvetila, pobizejic pii torn tlusteho ponika, kterST ptidal do kroku. "Ale chvilemi dloveka skoro odrazuje a odstraSuje. Vskutku, kdy2 ho ptepadne jeho "itaiska nalada", nahani mi dakladne strachu — potom se v okamZiku zmeni a jest neobvykle milt' a sladkY. Daddy, ukrutne by me zajimalo, kdo byl ten elovek, ktery jel se mnou ye vlaku?" dodala nepredlo2ene.

Pastor na ni pohledl se strany. Divil se velice, jak celkem, malt' uCinek melo na Dianu hrozne Zeleznieni neetesti a pies to ze s Janou Zertovne debatovali o moZnosti "zachrance gentlemana", kterY asi zaujal jeji myelenku, pricital Dianinu odolnost spiee jejimu mladi a dastedne take faktu, k jestlik nekdo tesne ujde vaInemu zraneni, nebo dokonce smrti, radost ze znovu dobyteho Zivota jest tak slink k easto ptemilk jakekoliv jine pocity.

Nyni se veak upamatoval na Janinu teorii o galantnim zachranci; pravdepodobne mud, at' u2 byl kdo chtel, zanechal v Diane hlubokou vzpominku a pastor doznaval sam sobe, k jest Upine ptirozena za okolnosti, ktere se odehraly.

"Vie, co jest zajimave," pokradovala divka, "jsem naprosto ptesveddena, Be jsem se s nim jig jednou setkala — a to ten den, kdy jsem po prve k Baronimu si pfezkoueeti hlas. Bylo to na Grellinghamskeni namesti a ve velkem yetrit se mi rozletely noty a jsem si jista, Be M. E. byl muZ, kterY mi ptispechal na pomoc a sebral mi je."

"Jak se zda, jest stale t yYm zachrancem," poznamenal Stair suee. "Ptipomnela jsi mu to, k ses s nim jiz jednou setkala?"

"Ano, ale on si na to nechtel vzpomenouti."

"Nechtel?"

"Ne, nechtel. Mela jsem urditY dojem,. ze si vee dobie zapamatoval a Be mne take poznal, ale nechtel se k tomu ptiznati a zdvotile mne ujiet'oval, ae jsem se ureite spletla."

Pastor se smal.

"Pravdepodobne ma ptedsudek proti seznamovani se s hezkYmi, mladYmi Zenami ye vlaku."

Diana tiee zahvizdla.

"Dobie, jestlik myslil, Ze nejsem dost dobra., abych . . . — Odmldela se. "Jest zajimave, Ze piese sve bez ysdne chovani mel v sobe silnou davku panovadnosti a velkopanskYch zpasobil, jako by nikdo nemel prava se ho na.neco tazati, jako to delal on sam. Mimo to byl v oddeleni prvni tfidy, ktere bylo prori reservovano."

"Jakle? A jak ses, prosirn te, ty dostala do jeho reservovaneho oddeleni?"

Diana se potutelne usmala.

"Ne, nasilim jsem se tam rozhodne nedostala; vgoupl mne tam prrivodei. Vlak byl nabit pfigla jsem v posledni chvili. Samortejme Ze jsem se nabidla, ae zmizim a najdu si jinde misto, ale nena gla jsem je.

"Tedy mladY muZ se smith s osudem a dovolil ti, abys jela •s nim?" pravil pastor gpieate; potorn dodal vaine: "Ostatne jsein mu velice povdeeen, Be tak udinil. Kdy2 si pomyslim, ks byla sama — pit te hrozne srake! Dneeni ranni noviny jsou toho piny, pied, Ze je na dtyticet mrtyYch." Diana se ponekud nervosne zachvela a znenadani podala plakati.

Stair vzal mleky cite& z jejich rukou, poklepal ji uspokojive na ramena, ale nijak se nesnaZil zadrZeti jeji plae. Jig cele odpoledne byl znepokojen jejim zahadnYm opomijenim vderej giho negtesti. Bylo nepfirozene a obaval se, ze nasledky hrozne sratky objevi se tfeba pozdeji. Tyto slzy piinesou uleheeni a byl tomu neskonale povdeeen. Natikala, le is pohodlne opiena o jeho zada a malt' ponny klusal po polni ceste, ktera smetovala k fate.

U intiZovYch vrat oba sestoupili s vozu a Stair chtel prave dovesti konika do staje, kdy tu Diana nahle pastora obejmula a prudce jej polibila.

"Oh, Daddy, drahou gku," pravila polo se sinejic, polo pladic. "Ty jsi ohromnY. — Ty dovedeg vkly vg emu a kaklemu porozumeti. Jest mi nyni mhohem lepe, dekuji ti."

Ve st •edu, due 9. imora 1944.

V. Diana odhodila prudce pokrS7vku a spustila jednu ze siTYch hezkYch, ale neposluenYch noZek s postele. Lakalo ji to jeete chvili si poleZeti a stoaiti se opet do teplYch podu gek, ale vedomi, 2e za necelou pul hodinu bude snidane, popo hnalo ji do koupelny. Vzpomnela si, 2e jest veilkonoeni nedele a ze tedy odpadne dnes plahodiva cesta dolt s pastorem k mot, kde se oba spoleene kakle rano koupali a plavaIi daleko od biehu. V podvedomi citila nad tim hanebne potegeni.

Rychie se vykoupala a ustrojila; slune'eni paprsky draly se vysokYmi sklenenYmi okennimi tabulemi do jejiho pokoje, ptispivajice k vYteene nalade. Vesele si pozpevovala, sestupujic se schodti do jidelny.

Jegte tu nikdo nebyl, nebot' Jana doprovodila sveho otce do kostela; Diana vy gla pied darn a loudala se pa kamenne cestiece, oeekavajic jejich navrat. otverhranna, 'Sea, vet kostela, sotva nekolik krokri vzdalena od fary byla viditelna mezerou mezi stromy, kudy vedla pe ginka, znama pod jmenem "kostelni cesta", razic si cestu mezi ktovinami, ktere lemovaly zahradu. Byl to starobylV, malt' kostel, honosici se nadheri4m oknem za trinacteho stoleti, ktere bylo v nezname dobe bezohledne s obou stran 7Azdeno a pak nahodou objeveno pit oprave jedn6 steny.

Vgichni obyvatele Crailingu byli neobydejne hrdi na toto okno ze trinacteho stoleti, kdy bylo vybourano; citili k nemu vlastnicke pravo — ostatne jim doopravdy nale2elo po nepatrnou dobu — sedm stoleti, ani o tom vedeli.

Na svahu pod farnimi pozemky vykukovaly slamene strechy vesnickS7ch domku, nektere trpytici se jako zlato ve sluneenim svetle v pine nadhere svSich nov3ich slamenSrch havt, jine zbarvene do tmava vlivem slunce a deet'ft, porostle misty mechem, sviticim jako smaragd.

Chaloupky byly neporadne rortrouSeny po celem Abodi a2 k b•ehu more, misty stuleny k sobe jako ze strachu, nektere osamoceny, oddeleny jedna od druhe polnostmi a prazdnSrmi, Aiieny, plerokSrmi ulicemi, kde Casto sedavaly, touci rybarske site, nebo 2vatlajici po denni praci.

Diana hledela s laskou na malebne, male domedky; milovala jejich ithledne, slamene strechy, ale nade vSe milovala pohled na more, ktere leZelo za nimi, rozpolteno smelou zemi s rudym Culver Pointem, kter3i zabihal do blankytne modre more, jako vztydene rame, chranici malou vesnici v zahybu pied bouremi Atlantiku.

Prave zaslechla zretelne zavrznuti vratek a skoro soueasne se objevil rektor s Janou; Stair se snivSrm, neptitomnVm vS7razem v odich, jako nekdo, kdo rozmlouval se svatSrmi.

Diana jim beZela vstric a dilverne se v nej zavesila.

"Sestup °pet na zem, drahST Daddy," vesele se k nemu lichotila. "VypaclaS priblane jako asi vypadal MojZig, kdy sestupoval s desaterem pfikazani s Hory."

Svatost pomalu mizela z jeho pohledu.

"Vrat' se zpet do nebes, Dio," odseknul ponekud smutne. "Odtamtud pfichazi g, vie."

Diana pohodila hlavou.

"Ty odtamtird pficha.zi g, o tom nepochybuji," prohlasila laskypine. "BohuZel v me bytosti jest pouze malid10 kousidek nebeskosti."

Stair na ni zamyelene pohliael, na Cistou linii jejich tvati, zakoneenSrch kulatou, energiekou bradou, na ruda, sensitivni usta, se smeene kratkVin hotenim rtem, dodavajicim jim nadech neuvedomele smyslnosti, na zarici, Aelmovske odi — na celY oblidej,-kterY svitil distotou linii a pelem "Ma draha, kaklY mame v sobe kousek nebiCka," pravil na konec, usmivaje se malieko. "Tebe ale myslim musi divot jeete dtkladne obrousiti, nee bude dokonala."

Diana pokreila rameny.

"To neni pekne, Daddy. Nepfeji si ani v nejmendim, aby me ne nekdo vrtal a mne pfibrusoval do fasony; piin g me to upornina na zubniho daktora."

(Potradovani..)

Ve sticedu, dne 9. Unora 1944.

dopisovatels K UVAIENt.

East Bernard, Texas.

Ctene, redakce a mill dtenafi, tak ua konedne jsou ty volby, delegatu odbyte u na geho tadu Oslo 57., fadu Columbus, a ze na gi eleni si zvolili letos do sjezdu delegatku. Maly podet Merril schtze navgtevuje a ti co pfijdou, katdY chce zaplatit na rok a tit honem pryd ze schfrze, ale myslim, ze na tom ma i to 'Arrive velkou vinu, to by melo v nedeli bYt schovane. Tak zase se ma volit kolem toho sjezdu listkama, to neni spravne, vgici vite, ze dnegni dobu malo dlena navgtevuje schuze a vime ut ptedem, jak to dopadne, ale to ut je vedlej gi, kde to bude, jenom aby nagi delegati si znadili, co se ma opravit.

Na prvnim miste ta budova, abychom ji men uprostfed statu, na druhem mist& pozemkove roky snitit na piljeky a tfeti je, kdyt se mate vyhazovat na jakesi ditaci stroje a potom nejsou na nic a muses se najat za takovY denni plat Nova, co to vgecko pfehliti, to ti feditele nevidi, ale kdyi bratr Steiner udelal tak milk skutek a rozeslal tadum kalendate, to by se mei° dit kaidY rok. To tit se mu vytYkalo, net jak to bylo mile, miti kalendaf od na gi SPJST Zde mame obchodnika, kterY zasobuje na g kostel do Hungerford a Wharton katdY kristmus a hied'te bratfi a sestry, nerri to Bohu darek, a nage velka Jednota, ta ze by nam elenfun nesmela venovat ani tu malidkost? Vtdyt' my vgeci se snatime do ni shromatd'ovat celyekY rok, to je opravdu ubohe, ae nejsme ani toho uboheho kalendafe hodni.

A etvrte je, ere kdyt se stane a nekterY ma Mena, ere je upoutan na loti roky a nemiite si udelat pro sebe tadne tivobyti a je odkazan na pomoc druh'm, aby jste vzali v fivahu, co by takovY Men dostaval mesieni podporu, nebo je to opravdu zle pro takoveho uboheho Mena, kdyt se musi nahodou domahat dornaci podpory a nemute ut 7 mica si pomoci. 61ovek jednou potada o podporu a fekne yam \jedna spolusestra, ere kdo je stitenY revmatismem, ze neni 0pravnenY na podporu. Tak by se to melo liver Mt. Pojigt'ovna dave. takovemu Menu, kterY si nemilte udelat tivobyti, $25 mesidne. Kousek od nas je jeden takovY Bien a je teprve 3 roky v torn spolku a ja, jsem ut pies 36 rokfi ye spolku a to jsem se jednou odvatila tadat podporu.

Katda, takova dlouha nemoc vytaduje velke vYdaje, vklyt' piece nig milt' organ nese napis: Podpora, Bratrstvi a Lidskost," ale bohutel, jenom na papite, ale ye skutednosti to je jegte pozadu, nebo kdyt yarn by se to stalo tak jak nine, tak byste zajiste poznali jak neco takoveho boli a nezapomene se nikdy. By,lo by tfeba v to veci nejake opravy, nebo to natemu spolku gkodi. Neni takovYch ptipadil mnoho, ale piece se nekterY vyskytne v nekterem spolku. Jeden organisator od pojigt'ovny mi pravil, ere u nich bych dostala v takovem piipade podporu. V East Bernard tarn je tet jeden ubohY spolubratr, ktery lezi ua skoro 20 dlouh'ch rokii, ten ubotak jenom leti, je chudobnY, dojel zaroven s nami do Ameriky. To jsou opravdu skutky, ktere by na g mil' spolek mel opravit, a nechat jakesi zbyteen,e potyoky. A tea bratfi delegati dobfe se ptipravte na leto gni sjezd, a ti teditele, co nejsou spokojeni, tak hlasujte o zmenu novYch a bude zase dobfe. Jsem jista, ere kdya pfidaji platu bratrovi Markovi, neb to vime ygeci, ere to byl dobry pracovnik, a tet bratr Steiner, ale komusi byl trnem v oku, tak je lepgi ustoupit net se rozeilovat, to eloveku velmi :Skodi a spolku tea. Ten se je gte nenarodil, aby vgem vyhovel. Vtdyt' syn Boti byl v gevedouci a tea nevyhovel vgem, kde pak eloyek. Da snad Bun nebeskY, ere se to zase St'astne a spokojene prodela, jenom kdyby nam tea ta hrozna valka, brala nejake skondeni, aby ta na ge mladet se vitezne vracela a pfestalo to hrozne utrpeni toho uboheho naroda.,neb cog my zde ne vime, co ti ubotaci musi prodelat, viclyt' snad uz i ten poeas zadine, bYt cely uplakanY a smutny. To je letos hrozne na farmach s tim poklizenim, zvlaS1' kde jsou stall bide, ale musime

VESTNIK doufat, ae snad se to polep gi, takovY nepodas pfinagi mod nemoci. Tak mili bratfi a sestry, jenom pigte a podavejte navrhy, ale ja, tit musim pfestat s tou moji emaraninou, s pozdravem na celY personal Vestniku, jsem Marie Muniza.

V VEZMETE VgE V UVAHU! Bratfi a sestry S.P.J.S.T! Vezmete vge v Avahu a hlasujte pro sjezd, kde vidite ae by nage Jednota SPJST. u getfila nekolik tisic dolaru, tak jak bratr Steiner oznamil.

Podporuji nahled bratra Steinera, vite vgichni, ze mame pi 4. piljeku, tak vime v gichni, ae mame kupovat bondy, abysme vyhreli valku. Co by to byla za frleva tam za motem za na ge syny a dleny nagi Jednoty SPJST., odhlasujte sjezd kde vidite ugetteni nekolik tisic a koupit za to bondy. Nemyslite, bratfi a sestry, ze by jsme byli dobrYmi vlastenci a ukazali svoji barvu, tak vg'e v frvahu vemte.

Oetla jsem ye Vestniku ze dne 26. ledna 1944, 2e J. J. Kruginsky, pfedseda sjezdoveho vyboru pile, ze kdyt byl sjezd v Taylor a byl odhlasovan delegaty do Corpus Christi, ae tam musi bYti. Ja myslim, ae to asi tak vgechno neni, co sjezd odhlasuje, tomu vgemu nevetim. Bratr Steiner take byl zvolen delegaty ye sjezdu v Taylor za pokladnika a kde jest dnes? No tak to vidite, co z toho mate. Upottebi se referendum a jest vS"e hotovo, kdo 'Seth tak s nam ven.

Ono bradi a sestry, to jest lehko namalovat ptaka na papite, ale my nevime, jestli umi aneb bude zpivat. No tak vzhirru a nashledanou sjezdu v Schulenburg, Texas. Tam se dobfe vyspime za 50 center za noc, vykoupame zdarma a toho dobreho popapani, o je, bude dost za 65 dental, budou tea makove kolaae, o to se postaraji naae deske kuchaiky a mestska. komora (Chamber of Commerce) a Legion Club.

Az budete bratti a sestry delegati napapani a pfijdete od stola, tak budete popou gtet pasek o nekolik direk a feknete, to jsme se piece v tom Schulenburg na sjezdu dobte najedli, piece jsou ✓ tom Schulenburg dobre kuchaity. A nyni to spojeni, co ma mesto Schulenburg, Tex., spojeni kde se kfituje dve hlavni vladni testy z Kanady do Mexika a pak New Orleans do San Francisko, pfijede a odjede 24 bust denne a 14 osobnich vlakil se zde kfituje v meste Schulenburg. Tak vgichni uznate, ere mame to nejlepgi spojeni statu Texas. S pozdravem, Frances Bezecn', fleetni fadu eis. 67.

V Ennis, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Jak jsem psal ye Vestniku ze dne 26. ledna, ere nekdy pfeetu dopis ye Vestniku nektereho bratra neb sestry, vicekrat net jednou. Jak pfeeitam dopis z Temple od br. F. E. Hejla, din' on to same. Ovgem s tim rozdilem, o dem dopis pojednava. Pak east° pry pfichazi myglenka, pig, odpovez! Ale fiko, pry se mluvit je stfibro, mldet je zlato. Br. Hejl, pi geg, ere je Ti nenfijemno vme govat se do meho dopisu a ze nebudeg se mne nikde dotYkat. Br. Franku, ja zas na to hledim jinak. Ja soudim, le dopis je muj at po tu dobu, dokud ho br. redaktor neda, do Vestniku, ale jakmile je vfazen mezi dopisy ye Vestniku, ze moje je pouze zodpovednost, ale dopis le stava se majetkem vgech bratti neb sester, co Vestnik pfedplaci, neb to neni jenom "Vestnik" mflj, ale vgech odberatelii. A tea die toho soudim, ze slugne mam pray° na kterYkoliv dopis odpovedet a druzi zas na Bratte F. Hejl, katdY dopisovatel musi poditat s tim, at' pi ge do kterych novin chce, se vgem to nebude libit, a nebo ere dosti tomu nerozumi, a tak die Tveho dopisu soudim, ere jak pigeg , tea jsi dohte neporozumel ,a ere myte tadnY jinY kdo ve sjezdu nebyl.

• Dale pigeg br. Hejl, ere Temple se uchazelo o umisteni Hl. tff., 2e zaslalo vaem faderm Jednoty obetnik: popis mesta, polohy, spojeni s ostatnimi mesty, jako silnice, teleznieni spojeni a jine. V roku 1940 to same. A Ty jsi 0, nieem nevedel? Opravdu lituji.

V tomto ptipe.de neni tfeba litovat me, neb dobie jsem znal obeaniky, jet mesto Temple

Strana 3. rozesla.lo na fady, a kdyt dnes piijde g do tu moano Ti pfeeist protokol, ae jsme v nagi scherzi onen obetnik pteditali a i razne v'znamnejai mista mesta Temple, jeho budovy videli, ktere.tet byly zaslany. A proto, ae v nagem tale nepoklada se v sa e na stuff, bylo po uvdaeni usneaeno, pakli se bude HI. tt. stehovat, bych hlasoval pro Temple.

Tim, le mom natIzeno hlasovat pro Temple, jsem se netajil. Kdyl se, me jeden br. v Taylor ptal pro ktere mesto budu hlasovat, pakli se bude H. Ur. stehovat, tekl jsem ptimo, ze pro TEmple. — A myslik ae bude to Tviij tad yedet, kdyt bude g hlasovat pro druhe mesto? kl jsem, ae nejsem verolomnY a ae pinim usnegeni fadu a za to me bylo dano jmeno zvifete, na nema jezdil Kristus a jeho matka v Jeruzaleme. Je gte me to dobte dopadlo, ae neporovnal me se zvitaty, ktere poutivali naSi pfedkove k prolamani prerie.

To same a ty vYhody, jake ma mesto Taylor, spojeni teleznidni jsme tea yeah, za mesto Waco hodne o tom psal, pakli se nemYlim, br.

Hanug.

To bylo br. Hejl velice pekne, ale to nejpeknefti, a to tvrdim znovu, jsme nevedeli a tiro ptichazim k memu navrhu, by ptedem bylo hlasovano, pak-li se me, Hl. Ut. stehovat neb ne. Ty's mfij navrh sam podporoval, 2e? A nyni se divig, prod mel bYti diner' protinavrh, jen pry k ztraceni 2-3 hod. easu. Nahliiim, br. Hejl, na to s jineho stanoviska. Kdyby se bylo uchazelo mesto Ennis o umisteni Hi. tf., tu ke vgem tern vYhodam, jake mame spojeni, by byl podal protinavrh pied hlasovanim zdali ma H. Ur. zustat ve Fayetteville, aby i jina mesta podala svoje nabidky. Tim, ae by byla mesta, uchazejici se o Hl. ITf. podala svoje nabidky, nebYvalo by bylo ztraceno 2-3 hod. easu, ale vyslanci by byli vedeli oe jde a jake vYhody by byly z onoho ptestehovani. pak br. Hejl, vezmeme-li i tu str. 126. naaeho sjezdoveho protokolu, kde zemtela jia sestra Kubenenova, , protestuje, prod oni by meli ustoupit jinYm mestum, a ere si pteje, aby HI. tt. ziistala ve Fayetteville. Br. Hejl to byl jenom protest spojenY s pkanim, ale aadna nabidka. Ty mely mesta Taylor, Temple a Waco.

Br. Hejl. ja vefim, ere kdyby byli vyslanci znali onech mest, ere by bYvalo hlasovani zdali se ma Hl. Ur. stehovat, vzalo jinY smer.

Prod bratfi z onech uchazejicich se mest netekli. le nemaji jenom ptani, by byla budova pro Hi. tf. v jejich mestech, ale ere maji i vYhody, ere moano koupit v jejich meste budovu, ktera by fipine vyhovovala pro misto hl.

2e vrch budovy by staid.' pro HI. trt., v prize m' ze jsou obchody ,ktere phi pinem pronajati pfinagi tolik a tolik dolara najemneho, a ere to budou dobfe zurodene penize do one budovy vlotene. To ale bratfe Hejl, tadnY z nas nevedel, co ktere mesto nabizi a proto jsme asi tloukli ty gpadky. Myna navrhem smefoval jsem k tomu ,aby nam ony nabidky byly povedeny.

Jen jste men chtit, by pled hlasovanim uchazejici Mesta mohla tak Jo, br. Frank, pi geg, ere mluvit je sttibro a mldet ere je zlato, ale ono se to vady neosvedeujel Ono to mleeni tea nekdy gkodi.

Pikes ku konci dopisu: Jefte jsme se nevzdali a tudit nejsme jeate porateni, a at se bude Hi. tfadovna stehovat, podame svoji nabidku. Prod br. Hejl, nepodat nabidku dkive, net se bude stehovat, aby vyslanci vedeli pfedem pak-li by bylo na sjezde ptijato, by se HI. Ur. stehovala, tak kam? Br. Hejl, to piece jeSte aadneho nezavazuje se zeptat majitele, kterY by podobnou budovu mel, kolik je jeji cena. A na sjezde to beze vaeho tajeni, by druha mesta nevedela co mate, to Mei. Pak-li ale nabidky mest nebudou vyslanci vedet, mute to zase tak dopadnout jak minule. Teako jest hiasovat neb mluvit, kdya nevim o eem.

Nevim, br. Hejl, zdali jsem Te uspokojil kdyl jsem Ti nyni napsal prod mel bYt podan protinavrh bychom byli slyaeli nabidky mest jake maji ptedem, nea bude hlasovano, zdali Hl. Tat. ma se stehovat. Pakli jsi br. porozumel nyni jak jsem to mysiel, byl bych rad, a pakli ne, nemohu Ti to jit lepe povedet.

S pozdravem, Karel LalnovskSt,

6trana 4.

JAKOU CENU MA SLOVO DELEGATA? Podava Stephen Valeik.

Nyni, kdyg referendum o pfelo geni sjezdu bylo oznameno, chtel bych podati nekolik my glenek. Pornahal jsem delegatam minuleho sjezdu, aby se dohodli, chci je upozornit, na oem se dohodli. A pfal bych si, aby se zamyslili, co jejich dohoda znamenala.

Mogi* ge nekteti mne nebudou rozurnet. Jini nebudou o to stati. Kdy g kapka chladne vody spadne na rozpalena kamna, tfese sebou, tanei, poskakuje, ale se gelezem se nespoji. Na nekoho nebudou miti moje davody gadneho vlivu. adny spolek nerna ge byti spravne 'fizenY bez pravidel. 2acina vlada se neudrgi bez zakont.

Spolky a vlkly jsou give stroje, pohanene vtli lidu. Jednotlivci mohou zklamati. Zasady spolku ziistanou verne. Zasady, dr gi nas pohromade.

Jsme ptivazani jeden k druhemu neviditelnYmi provazy: rodinna pouta, pfibuznost, znamosti, pfateistvi, spolkove bratrstvi.

Prod nerortrhame tyto neviditelne provazy?

Kdyby Moil& byl samotatem, kdyby dbal jen o sebe, odhcciil by pluh, lopatu, sekeru, jakykoliv nastroj, a utekl by do pustiny. Toulal by se divoeinou, a promenil by mesta v rozvaliny.

Ale domov, tfebas 'Cloy& ho vidi jen jednou denne, jest jeho pilifem, jeho zakladem. Jest zde davera v druheno. Je zde vira, zdrava, neochvejna, na nig vybudovano je pfatelstvi, spoleenost, obehod i pramysl. Jsou podvody. To jsou vgak vYjimky, jako nemoc je vYjimkou zdravi. Poctivost je dosud spolehliva, pravidelna mira. Vgechny podvody s-veta nepfetrhaly dosud to velikou Viru-,jednoho eloveka k druhemu. Bez davery nebylo by mezinarodniho obchodu. Vekime v poctivost dloveka, tfeba jsme ho nevideli, jen proto, ge ma dobre jmeno.

Se spolky je tomu jako s jednotlivci. Nage Jednota ma dobre jmeno. Vybudovali jsme si daveru. Dodr gujeme si svoje pravidla, jak nejlepe umime. Mame vet ginu dient, u kterYch slovo dosud plati vice ne g penetita zaruka. Posvatne a nezviklane dodr gujeme sve sliby a zavazky, i kdyg bychom pozdeji byli v nevYhode.

Nechceme ru git slovo. Jako maj otec: blesk mu zabil na dluh koupeneho kone, on vgak, kdyi mohi, dluh sraj do centu vyrovnal. Je v povaze nageho lidu vyrovnat ka gdY fleet. Slovo ma vetsi cenu neg podpis.

Pied tfemi lety delegati se dohodli, dali slib a slovo. Dnes to slovo ma bYti zru gene. Dnes dolar ma vetgi valutu. Zadiname gkubat sebou, abychom neviditelnou pasku bratrstvi, ducha dohody, zaklad davery uvolnili. Na vanoce posilame pozdravy dobre vale. Ale druheho dne poditame, kolik dolara pfinese zru gene slovo, kolik ugettime pora genim dobre vale.

Bratfi delegati, hledel jsem na sjezdu dati obdas pokyn, kdy g toho bylo tfeba. Chci yam poraditi jegte jednou. Az pfijde ve schazi otazka referenda o pfelogeni sjezdu, vzpomerite si, jak jste na minulem sjezdu po volbe mista bouflive tleskali. Ta vzpominka vam doda, lily, abyste povstali nyni, po gadali vase Oleny, aby stali za vami, za va gim slovem. Poukagte na davody, prod chcete, aby vase rozhodnuti nebylo meneno.

Davod prvni: Katolicka Jednota bude rovneg konati svaj sjezd v Corpus v Oervenci. Jejich zastoupeni bude jeden delegat na ka gdYch padesat Mena. Chceme my davati pfiklad, anebo potfebovali bychom sami pfikladu?

Davod druhY: Zru gime-li misto 14. sjezdu, kdo bude miti odvahu hlasiti se o 15. sjezd? Odhlasujeme-li sjezd do Pot. Worth, kdo nam rudi, ge tki mesice pfed sjezdem nebudeme to rugit?

Davod tfeti: Kdy g nektere roky se ztratilo na majetku pies sto tisic dolaru rodne, a nebylo k vtlli tomu gadne referendum, netfeba ted' rugit slovo k vali jednomu nebo dvema tisicam. oerti snedli celeho vola — dva voly — , prod natikati nyni pro komara?

Dne 13. anora bude mit br. Jos. KruginskY, stargi, sve narozeniny. Bude mu sedmdesat, mogna rok nebo dva vice. Toho sameho dne budou v mnohYch fadovYch schuzich rozhodovat, zdali delegati a dieni mail dodr get slib, kterY jemu na 13. sjezdu dali. Doufejme, ze jeho narozeniny pfinesou jemu radost, a nam ostat-

VRSTNIX. RYBAftENi NA ZALIVU CORPUS CHRISTI, TEXAS

nim ptinesou spokojenost, ge jsme ye zkougce muinosti a vernosti destne obstali.

Vag pfedseda z minuleho sjezdu.

V Z DIV. KROU2KU "HLAHOL", HOUSTON Velmi Casto slygim v nag ich krajanskych kruzich o gikme ploge, na ktere se octia eeski fee ye SpojenYch Statech AmerickYch. Hlavni pfidinou pry je omezeni pfistehovalectvi.

Pfiznavam, ze dastedne ano. Kdo v gak udrguje fee v teto druhe vlasti dnes? Jsou to pfedevgim Zeske gkoly,.Ceske spolky, Ceske noviny, a Ceske radiove programy. Ale hlavne jsou to nage deska divadla. Tyto jsou velmi Casto kritisovany. Ba mnohdy 1 bez pficliny.

Je velmi snadno kritisovat a bofit. Av gak CO znam•naji slova? Ne slciv; ale einu potfebujeme. Nesmime zarominati, ge deska piseri, &ski divadlo jsou nejenorn nejlepgi representace deskeno naroda, ale znamenaji mnoho pro dalM existenci jeho v nazi druhe vlasti.

Doufam upkimne, ge navgtevnici velke a vsr gi pouti" pochopi nezi--pravneoprty"Nan Atnou praci vlasteneckou a stanou se pravidelnYmi podporovateli na v gech dalgich nagich divadel. Nechceme zisk ant slavu, ale vice moralni aspechy. Vaichni vite, ge givot hereckY a ochotnickY neni zavideni hodnY, ale u vedomi jakeho takeho akolu se ujalo Ceske divadlo, vypudime trpke myglenky z hlavy.

Vgichni ochotnici se vgemoine snail, aby mysl a srdce divalcovo naslouchanim nagim hrou se budilo a tfibilo. Na jevi gti lze spattiti celY svet v cele jeho pestrosti a krase. Va.teni pfatele, milovnici divadla, hudby a zpevu, mem jen jedinke pfani, abyste nadale pokradovali a vytrvali v gichni, kteti mate hfejivou lasku k sladke feei matefske a k svemu pavodu.

Pomorte nam ud geti to nage cleska divadla, ktera nam pomahaji vychovavati ty krisne kvety, nagi mladou generaci. Ktera tam za mofem je zhovadilou soldateskou germanskou mudena a vraidena: Srdedne diky vgem ochotnikam, ktefi tak ochotne po denni lopote, ba Casto i bez vedefe, chapou -se -roli a • spechaji na,zkou gku ,kde maji hlavy zanicene idealy a nadejerni .v rispech pfedstaveni. Oni dobfe tu gi jak zaleti na nich, aby slunko svobody o•et zazatilo -- a aby ji g nikdy nezaglo za eerne mraky zhouby a zkazy.

Me vfele diky plati tern rriznYm vYborfun za jejich nekdy neviditelnou, av gak dalegitou pre.ci, jei si zaslougi uznani. Teg se musim zminit, it v na gem divadelnim ensamblu byla uoinena zmena a sice frlohu barona "Oskara z Althanu", kterou nam br. Stareala vratil, pfevgai nag mil, br. Anton tvestka, o jeho g vtkonech na eeskera jevi gti se rozepisovat ne-

ale stfedu, dne 9. *nova 1944. budu, ponevad g jej kagdY zna, co velmi dobra° ochotnika. Jeho zafadenim ziskitva tato 'operetka vYteenou sillu. Diky, Tondol Mel bych yam easteene nastinit dej Aweretky "Na nati pouti", ale ptiznavam se opravdu ,te se bojirn ,ponevadt nemam tolik lasky a nehy, tolik veselosti a pestrosti v mem peru, abych neugkodil skutednosti, proto phicite 13.

Unora t. r. do tadove sine "Pokrok Houstonu" a posud'te sami a pak nine date zapravdU. Nezapomerite 13. imora 1944!

Franta Vavtik.

V 1tad Svornost Jihu, Cis. 15, Buckholts, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Sice opozdene, ale piece vam chci sdelit jmena atedniku a vYborU pro tento rok. Byli zvoleni jak nasleduje: Wilem Kugel pfedseda; Ed. Pogival, rnistopfedseda; Rilda Brti gove., tajemnice; Boh. Vybiral, acletnik; Stani Po giva.1, pokladnik a Anton Ulienik, prftvodei. Br. pfedseda Ku gel byl take zvolen za poslance do sjezdu.

Frant. Janet* a Frant. Zajidek byli zvoleni na zabavni vYbor a nalevna byla pronajata br.

Henry Stalmachovi.

Na nemocenskY vYbor byli ustanoveni sledujici bratti a sestry: Frant. Zajidek, Obie Hess, Lad. Svetlik, Hilda Brtigova, Olga JaneSova a Hermina Vybiralova.

Take jsme si zvolili mistni poplatek de.set centu mesidne pro tento rok. toelem toho jest umofeni dluhu na sin, proto broth a sestry, nemejte za zle bratru ridetnikovi, kdyt vas o onen poplatek upomina, on kona jenom svoji povinnost.

V listopadove schtlzi byli pfijmuti dva novi Cleni, mtlj bratr Emil J. Kugel a milj mantel, Jan Brtig. Vite o lepgim zpusobu, jakYm by se gvagfi stall bratry?

Take v minule se/IC=1 nam pfibyl jeden bratr, Adolf Kretschmar, kterY k nam ptestoupil od tadu cis. 24, v Cyclone. Br. Kretsclunar jest nam srdeene viten a doufejme, ge nebude kdy litovat, le k nam pfestoupil.

Tak s jedne strany nam eleni ptibkvaji, zatim co s druhe zase ubkvaji. Jako ted' nine odstoupli k faciu Pokrok Houstonu- els. 88, mantele Fred a Vilma Toma gkovi. Neradi- je ztracime, ale pfejeme je onomu faciu. Hort! je, kdyg Olen odstoupi vubec, to teprve je pro Jednotu gkoda.

Bratti a sestry, rozhlednete se, a j estli najdete nekoho spolehliveho, kterY je to neni Olenem nasi Jednoty ,odporuete ho na br. Lad. Svetlika, organisatora. Br. Svetlik se:dint .see mute, ale on nemtie o katclem vedet. Proto ,podejte jemu pomocnou ruku a prospejete nojenom jemu, ale i nastavajicimu elenu nth° Clenkyni.

Od to doby, co jsem posledne psala, byline ohlageni dalgi bratfi, kteti slouti v branne moci. Jsou to: Jerry Ondra gek, Johnnie Stage, Louis Sirnmank a Anton, Ulienik, ml. Take dne 9. unora nastoupi slutbu Edwin Kugel, kterY si vyvolil byte marinem. Br. Ku gel jest syn nageho pfedsedy a zetroven nulf bratranek.

Jegte vim- ptipominam, to 13. (more bude schOze. Jestli se nekteti chcete phhlasit pro trazove pojigteni za $1.80 roene, mulete=tak udinit tentokrat.

Se sesterskym pozdravem, Hilda Brtigova, taj.

V DiKtVZDANi. Pfejeme si prostfecinictvim Vestniku podekovati vgem pfatelrim, znamym a ptibuznYm . za yYpomoc a doprovod nageho mantela a . °tee Martina Sklate,- kterY skonal tine 30. Hstopadu 1943 v nernocnici v-La Grange, Tex„ na Jett° posledni ceste k ve6nemu odpoeinku.

My, pozustale. mantelka a tied. Vam srdeene dekujeme za krasne kvetiny, ktere pokryly hrob jeho. Dekujeme vgem za slova Utechy, a zvligt' bratfim faciu Vernost Ms. 51. SPJST., kteti flesh rakev; dp. Gorkovi za vykonani krasnYch smutednich obfacit.

Jeg te jecinou vzdavame diky vlem, kdo nam byli napomocni jakYmkoliv zpfisobem v nage= bolu z lasky k nag emu mantelu a otci.

Albina Skiat a MU. (p)

Houston, Texas.

Cana redakce a mill etenati!

Pies leden jsem se tak pkehoupla, a kdyby tu nebylo 2. imora, snad bych ani nevedela, lederi je tit prye. 2. &lora nine pipomina, na narozeniny meha syna Janika, kterY-.se WU ye stati 12 rok a ted' ut by met 28 -rokt •a moind te by byl na vojne a bylo by mu late Mk. A tak jen vzpominky se tenon a bolest a strach se hromadi, kdy a JAI konee to vezme.. V poslednich dnech jsme eetli hrozne zpravy o nagich chlapcieh ,eo protivaji v japonskem zajeti, a jak konec mnozi melt, net je smrt vysvobodila z toho japonskeho pekla.

Tolik jich tam padlo tizni pod tpalem slunce, a tolik jich zas bylo posttileno. Japonec je hor,t4 net Nemec. Japonec se vtbec nevzda, toho budeme muset jednoho po druhem utlouct, kdetto Nemec, kdyt ut vidi, ze je s nim zle, piece zvedne ruce vzhtru, a zajatce nekdy pokrmi. Stragne je to pomygleni, kdyt si vzpomeneme na hlad, kdyt my tady tolik mime., at hostiny delame. Mne pti katde takove udalosti kmitne hlavou: Pane. Bede, kde jsou ti, co maji hlad, ti by se men zavolat a nasytit. My tady v hojnosti, v zemi bohate a je gte brouknem, te nemtteme dostat to, di ono. A chodime a hledime to, Co tovarny ua ptestaly vyrabet ,ponevadt toho nebylo tfeba a &vet se bez toho obejde. Dekujme jen Prortetelnosti, a my -mach lido, s nagim malkm rozoumkem, proti *lade nic neptemotem. Vtdyt' oni jsou na to zvoleni, tak me se nad tim rozdilovat.

Co bolesti ptinese tato valka v celem svete.

Ket by ut vzala konec a na gi hogi se vratili do naruei syYch maminek a tenugek.

U jsem mnohokrate slygela od lidi, to jestIi potrvi jette aspori dva roky, tak te on bude miti dost pen& a te se nebude muset lopotit tak, jak to dfiv delaval. Ale on si nemzpomene, co lidi a narodt trpi. Ja si, i varn ,Afgem aby bylo brzo po valce. Tithe, le moji chlapci delaji v teto dobe ohromne pentze; tomu mlad gimu chlapci je teprve 15 let a -on- udela at 63 dolan za tSrelen. To je k nenv.efeni, a je to piece Pravda. Pies cele leto, kdyt nechodil do gkoly, tolik vydelaval. Ted', kdyt chodi dq Skoly ,tak vydela jen asi poloVia Co s' takovkrni lidmi bude po valce, kdyt :'budou zvykli tak velikkm plattm? Tak to by10 pn prvni valce, neb to katda valka nese s sebou.

A jette se najdou lido, kteti lituji ubolVch t, "Nemett, kteti jsou puvodci vgeho toho utrpeni.

Nechci psat jen o valce, ale samo mne to jde do pers.

A tem zlatkra rnamiekam, ktere maji ty jejich syny na vojne vzdalene, anit by Odell kde nyni jsou, pieji aby je d-avera neopou gtelala a: statedne se drteli, neb ti ,kteti se vrati, budou svoje maminky hledat prvni, to je pilrozena myglenka. Pan a pant Nedbalom, ktere osobne znam, posilarn uptimnk pozdrav wg throven soustrast nad padlkm jejich synem Jerry. Prase mtj syn jemu spravoval hodin- ky, ktere jemu chteli rodi6e poslat, ale ut je jako pad1ST hrdina vie potfebovat nebude. A takovS7ch ptipadt jest na tisice.

A at pfijde ten toutebnSr mir, kterk tak eelame ,zas se vge ustali, nage nervy si odpoti11011, budeme mod lope myslet. A tak si prvni vzporriente, net need udelame, abychom druiiimu neublitili. lcdyi yam nekdy ubliti, snad --nevedornky a snad je to zavist, neoplacejme to ye zlem, uhnete se te osobe. Moudtei gi vtdy ustoupi. A vette, te ptijde doba, kdy i ten nejzatvrzelej gi neptitel si tekne jsem tern lidera ublitil a oni se ke nine tak hezky zachoJinak bychom nikdy nerneli mir: a my si ho kat‘t, z tak VieJeme. Vidyt, torn svete vic norname nett' • praci a tu svatou spa- kojenost, ktere; jen my si rausime zachovat.

A dekujme za to Prortotelnosti a a koho se nervice odfikame, ten ne m mt.& bkti v vote hodne dobrk.

Muj tivot byl ve znameni mnoha utrpeni, to nine vekte, ale nikdy jsem nedala ye zlem nic zpet. \Tidy jsem hledela v miru to vylotit, vklyt' ye zlosti se nekdy nee° pronese a ani se to tak nemini. Nikdo at' se nestydi za to, uznat svoJi chy.bu, gtudujine satai &Op, zdali

spravne jedname, net druhe pomlouvame.

Kdo po druhem blatem hate, ten se nejprve umaIe, to snad kaIdeinu znamo.

Vy, /deli jste nine psali o jistkch zaleitto&tech, odpovidana vam zde, te to byly moje zalelitosti, -Mere. zapadly do minulosti, a soukromne dopisy techto zneni . vubec neodpovida.m. Obyeejne se debata natahne a polernika je hotova. A jest-li chcete se mnou stile mluvit o tech vecech, mate ptiletitost mne najit katdou nedeli veder v sini na Studewood v kuchyni, neb tam pomaham a za to se nestydim, neb kuchyli j ten nejblit gi ptitel kaldeho taludku.

Dnetni mAj dopis vas moc neobeerstvi, tak jak je psank, ale je v nem kus pravdy. Ale ty moje rnyglenky pti torn gpatnern poeasi jsou take takove zammeene jak ten pooas. Moje deers. ma mute v nernocnici, leti tam jako Lazar na ledvinovou, nemoc, a dceda je tam s nim. Dva jejich mali chlapci jsou u mne a tak se roam s kkm zabkvat a eas mi pti torn uitld, 'tie ani /lady nevim, kterk den je v tk dnu.

Take jsme minulk tSrden odvezli na to svate pole statenku Kotinovu, ktera zemtela u sire dcery tady v Houstonu, a pohtbena byla v Crosby, Tex., ponevadt tam mnoho roka bkvala. Statenka Ko ginova bkvala takova, dobra duge, a do smrti na ni nezapomenu. Kdyt jsem ja s moji sestrou osiiely a bkvaly rok jen s tatinkem ,to nam statenka Ko ginova gateeky a bonetky prala a tehlila, a ty kadrlky na tech bonetcich byly tak pane vytkrobene. Budit Cost jeji pamatce. Podasi bylo v den pohtbu velice gpatne, takte ani v gecka rodina se nemohia dostavit.

Vtdy, kdyt jedu do Crosby, dovezu si spoustu vzpominek, natere vesele, jine zas smutne. A tak prave mne pfi gla jedna z techto na mysl. Bylo to ix) prvni valce kdyt ye mestech udetila deprese a vyhanela lidi z most na venek do mentich mesteeek. Je, jsem byla v mojich jette mladkch letech, a nevedela jsem, co se mate stet jenom z jednoho slova, a take se to i stalo; a z toho nabkvame rozumu. U sousea. P. Hurtovkch men maleho chlapedka. Ja jako sousedka jsem tam posluhovala to nejnutnej gi. Dye moje male deti jsem mela s sebou. V moji nejvetgi phi s pradlem, naskytl se tam petlak, nebyl to tid, ale snad byl je gte ne_ odbytnejti. Mermomoci jsme jemu pravily,ze penez nemame na aluminove nadeni, ponevadt to bylo teprve vynalezene, tak to bylo drahe.

Ja jsem na nemocnou pani mtikla okem a pravim: "Pro vdovu s dvema malkmi detmi je to =toe drahe a ja to koupit nemohu." A tak jsme se petlaka zbavily. Milk petlak ostal u MikesItO v hotelu a na milou vdovu se zaeal doptavat. Chyba nejvetti byla, to pan Mikeska mne znal od malieka a net pti gel tYden ke konci, maj nyni zesnulk, mut pti gel jedno odpoledne domu z mesta a pravi mne: "Tot, tienuao, jsem vstal z mrtvkch, co na to povidat?" zprvu nevedela co s tim mini, ponevadt na petlaka jsem vi nevzpomela, byla jsem rada, tie jsem se ho jednou zba,vila„ a at kdyt ptipomenul pelakia s aluminovkm. na)dinim.

Snad to bylo po nejpry v mem &vote, co jsem dostala strach. A strach je hroznY, nekdy ptivede smrt A vtdy jsem mela strach, to to mut bude e.'asem neb oboas hazt na nos, te jsem vdova, ale on byl rozumnSi, a kdyt jsem mu vysvetlila z jako ptidiny jsem to petlakovi tekla, bylo zase dobte. Nejhor gi teprve mei° ptijit a tak pihslo..Za rok pozdeji se tam zrovna peed /lanai zadaly prodavat mestske loty a jistk petlak si take dra koupil a take zrovna na nich stave), a pak se tam i se tenou ptistehoval. A tam bylo to moje svedomi, ze kdyt jsem vygla na pi edni "porch", prvni mne tkvel v pameti petlak v pameti, te jsem udelala, co jsem nemela delat. Petlik se ut z Cros_ by odstehoval a ja, take, ale ty vzpominky se nemohou odstehovat.

Po druhe yam povim jak gla baba derta stragit, dnes ut na to nemam easu. Zvu vas vtecky na pane divadlo a oslavu 101eteho vyrddi nove sine na Studewood 13. Unora.

Anna Qrsalcova.

8 Actou

DOSVEDEN1 A OPRAVA. Ve Vestniku ze dne 2. imora, na strance 5., odstavec tteti, je vkrok, tie utednik Jednoty "zasadil se o jiste jednani ye schiizich Hlavni tiadovny stran jistkch finanenich zaleiitosti, tYkajleich se techto dvou brats jenom," kteki psali dopisy ye V. dne 26. ledna. Jednim z techto spolkovych bratru je minen br. J. J. Kru ginskY. Zde dosvedduji, to br. J. J. Krutinskk, piedseda sjezdoveho vkboru z Corpus Christi, nikdy nernel s Jednotou tadnYch finanenich potiti, a o tadnYch jeho finandnich zaletitostech, ani a tadne ptijece, ani o nidem jinem, tkkajici se jeho osoby, nebylo nikdy ye schtzich Hlavni ttadovny jednano.

Stephen Valeik, ptedseda keditehl SPJST. V kid Fort Worth els. 154.

Ctena redakce. bulki a sestry!

Nage pravidelna schitze bude v nedeli dne 13. imora ye 2 hodiny odpoledne.

Nat tad dobie pokraduje, mime hodne dobrYch Clem, kteti si dobte piati svoje mesidni poplatky. Bratti a sestry, kteti jste si nezaplatili na nemocensky odbor na rok 1944, tedy si zaplat'te, bud' ye schuzi neb tu u mne, nage adresa jest 2122 Prospect. Kdo zaplati vice net 50c, a neni s poplatky na nemocenskY odbor pozadu, ma o to vice zaplaceno do ptedu.

V nedeli 30. m. mes. jsme meli schazi od Sdruteni, a take se nos dosti setlo. Pan Botik byl tot ye schuzi; bylo mu ut trochu lepe, ale mush jiti na operaci. Piejeme mu, aby se operace dobte podatila a on byl zase zdra y. Je to dobrk spolkovk pracovnik. V sobotu dovezli znemocnice mladou pani Botikovou, • mail maleho chlapeeka. Gratulujeme mladYm man_ delum i dededkovi a babiece BotikovYm i Houlviekovkm v Dallas, aby jim ten malk byl jen k radosti.

Pani Paulova je tot nemocna, ma velkou "rkmu".

Tak ptatele a krajane a v gichni znami, prijd'te v nedeli 13. do Sokolovny na zabavu, hudba bude Joe Milanova, pii te si pane zataneite a zapomenete aspori trotku na to zle. Zabava na Sokolovny se potada katdYch 14 dni a pokatde hraje Joe Milana kapela.

Jette dekuji ct. redakci za uvetejneni mYch pfeddlYch dopisri. Pozdrav v gem etoucim, Anna Svitak.

V West, Texas.

Sestry a bratti:— Podle elanku 22, Stanov S.P.J.S.T., Stanovni vkbor, zvolenk ttinactkrn sjezdem v Taylor, mush se sejiti ne pozdeji netli jeden naesic pied sjezdem, upraviti vgechny navrhy a rozeslati je na vgechny tady. Stanovni vkbor se bade muset sejiti asi druhk aneb tteti tYden v kvetnu ,aby mohl upravene navrhy rozeslati na tady v das na jejich dervnove schuze.

Dle onoho elanku 22, v gechny navrhy na o pravy stanov maji bYti za,slany na tajemnika stanovniho vkboru, kterk zatle opis katdemu vYboru. VYbor ma take uveiejniti ye Vestniku vgechny navrhy, ktere jednotlivci tam sami nedali. Byl jsem zvolen tajemnikern toho vyboru, a kdyt na ge prvni schitze se jit bude konati za tri mesice a tadne navrhy doposud nedogly, einim toto provolani, aby sestry a bratti, kteti hodlaji podati navrhy, mi je za stall pti prvni pihlezitosti. Zaroveri, jestli elenove Hlavni ttadovny maji jako navrhy, psali bychom si, aby oni take je zaslali, aby kaldk glen vkboru mel ptiletitost je prostudovat spit netli se bude konati prvni schtze vkboru.

5 bratrskkm pozdravem, George E. Kacit, West, Texas, tajemnik Stanovniho vkboru, V

DOLE2ITE CLENOM!

Kdyt pigete Hlavni fitadovne v zalaitosti sve pojistky udejte fitly CISLO CERTIFINATU, CISLO svEno RADU A JMENO, NA JAKE JEST CKRTIFIKAT VYSTAVEN.

PRO DOBRO NAM JEDNOTY. Pie I. J. Gallia.

Pi:;te vecne, neosobne. Poclavejte svoje dtivody zte•elne, ,srozumitehie. Kritisujete-li Leco nebo nekoho, drZte se veci, nezatahujte do sve kritiky stare bolesti a riane ohtivaniny.

Zkratka pigte, aby yam bylo rozumet a pigte v cluchu bratrskem.

Cast yam bratti, za vase uptimne projevy.

To jsou slova nageho tiskoveho vYboru, uvetejnena ve Vestniku ze dne 2. 'Mora tohoto roku. Teta zasady by se mel chlet kalclY satel do Vestniku. Rfizne nahledy a ruzna ptani byly v2dy a budou do budoucna.

Ka2c1Y vernY elen Jednoty mel by brati ohled nejen na to, co by on nejradeji mel, ale mel by brat' ohled na to, co nejlepe prospeje cele Jednote, nejen pro dne gek, ale do budoucnosti.

Bratr Truksa pi ge, tie to byl prvni I. J. Gallia, co p.sal pro zmenu odbYvani sjezdu. Ano, snad j a jsem ten hti gnik, kterY po clerk tvaze osmelil se tici, jak na ta mista pro odbYvani sjezdu sam usoudil, bez jakekoliv jine pohnfitky aneb zvani z jinych stran, a pro'?

1. Kdy2 byl sjezd se vgeckou praci na sjezdu skoro hotov, a bratr Manic poCal vyvolavat, aby se delegati hlasili o svoji vYplatu, teprve ptedseda oznamil, 2e ma, bYt urdene misto pro ptigti sjezd. Delegati unaveni po gesti dennim sezeni, kaldy spechal pro vYplatu, anit by bral na vahu obtite se sjezdero spojene, co se vzdalenosti a vYloh dotYee. Bratr Kru ginskY oznamil, ze jemu bylo jig v minulYch sjezdech slibeno, se v Corpus Christi pti gti sjezd ma, din bude volit jeho 'nest°, atd.

2. V ten Gas nage Spoj. Staty nebyly ye valce v jake jsou dnegni dobu, pak-nebylo milove eestovne ureeno, kolik mil muse za hodinu ujeti na We. Jest-li kdo poeital mohl vypoCitat, ze za den dojede do Corpus Christi i z tech vzdalenej gich osad; to se v gak zmenilo ndsledkem valky, do nil nas s Japondici zavlekli, a my, musime poCitat na ty neoeekavane zmeny a podle tech zmen men bychom vYletni mista ponechat stranou a volit mista pro dobro Jednoty vYhodnej gi, kde se mule jen na milovem cestovani nektera tisicovka ugettit.

A take snad nekterY tiivot prodlou2enYm cestovanim, a take dal gi tisicovky. Pak kde je tolik vojska a tolik vYletnich mist, mnohY delegat zapomene na Gas, kdy se ma do schaze dostavit.

3. V torn spechu posledni hodinu sjezdu delegati byli unaveni a ka2cly spechal, aby se dostal k vYplate a aby mohl jeti domu. Mapu statu Texas a vyhody eili nevYhody toho a toho mista nikdo nebral na vahu.

4. Ano, ptatele, na g sjezd eSPS v Cedar Rapids v rote 1891 mel take boutlive chvile. Jak yam starYm SPS-akfn bude znamo, oni poeitali jeden dolar mesiane kaldemu Clenu. Nestaeil-li dolar, museli jsme platit dva dolary bez ohiedu na stall. Pak tieny nebyly ptiputteny za pravoplatne Cleny, atd.

Byl jsem co vypomocnY tajemnik na opravu hlavnich stanov a br. S' imek z Iowa City, co hlavni tajemnik, pracovali jsme asi hodinu s ostatnimi delegaty, pak ti ostatni se rozegli a my dva jsme ostali sami, tak jsme tam sep.sali co jsme uznavani za nejlep gi pro celek, na prvnim mist& rozdeleni poplatkfr podle sta.. ti a rovne pra y° pro Zany. At ale pti gly nage opravy ku eteni ye sjezdu, tak v gecky nage opravy byly pora2eny. Chicago, New York a Cleveland ,mely kalclY po padesati delegatech a oni ktieeli: "Jen 2adne zmeny, atd!" Po delZji debate pohrozil jsem jim, tie nebudou-li nami 2adane opravy ptijate ani v pti gtim sezdu, 2e budeme nuceni zalotiit jednotu novou, a 2e i kdybychom to meli sami v Texas udelat, 2e to udelame. Po ukoneeni moji fedi hned ku mne pfistoupili delegati, z Iowa, Nebrasky, Mjnessoty, atd.. podavajice mi ruky — Shake hands, brother Gallia. When you get ready, we go with you, we are tired of those selfish mosbacks. Z Texas byli se mnou Engelbert Polach z Caldwell a Jos. Peter z Dubiny. Texas byl opravnen k jedenacti delegattm. Ale my jsme chteli Zettit, tak jsme volili jen

texasky Velkaad odbyval schtizi a volbu delega.tu na Ellinger, Texas, v prosinci roku 1890.

PkeZly dva sjezdy OSPS, a my v Texas jsme men jig 21 tad& ale licine zmeny sevetane neptijali. Tak ja jsem svolal sjezd do La Grange texaskyCh tadfr a tam jsme zalotili nail Slovansku Podporujici Jednotu Statu Texas v prosinci roku 1896 a ponechali kaidemu du ,aby nage usnegeni ye svem tadu oznamil, 2e na 1. dervence 1897 vstouply v platnost. A tak se stalo. A ja jsem na na gi Texaskou Jednotu hrdY a doufam, 2e ty maliake osobni ptani ustoupi vkly pro ty zasady, ktere budou uzna.vat za nejlepgi pro dobro celku. Nehled'me na to ,co ja aneb nekdo jiny chce, ale hled'me co je nejlepSi pro dobro celku, a toho se drime.

Hled'me udr2et to co mime v duchu naboteriske a politicks svobody, pro v gecky budouci easy.

Br. Truksa pige, le ten jistY spolek musi mit nejmene padesat Merit na jednoho delegata, a ty vetai spolky 2e maji jen po jednom placenem delegatu, a tak se stave., ae nemaji pine zastoupeni na sjezdech.

Ja uznavam, ie by to celktfprospelo, 2e katdk spolek v Texas, pokud ma, dolt elenti spolek udr2et, byl opravnen k jednomu delegatu a2 do 100 elenii, a ty spolky, ktere maji pies 150 elenti dva delegaty, 250 tti, a Zadnk spolek aby nemel vice jak tri delegaty, ale aby ka2cla, delegace byla opravnena na tolik hlakolik ma jejich tad elent.

A vaichni fitednici hlavniho tadu, kteti stne slou2ili pies etyti roky, byli uznavani jako "delegati celku" a byli placeni od sjezdu a me_ li volebni pravo po jednom hlasu za celou Jednotu.

Pravdu sobs mluvme a ptatele bud'me! A mejme vtidy na mysli, co by bylo nejlep gi pro dobro celku. Dbejme ,aby za kaidkm mraCnem svitilo slunce jasne.

Ne drimalove, ale 'dill pracovnici pomahaji budovat do budoucnosti. Znarn mnohe nage 'deny takita vaech radii a vetim, ze maji jiste schopnosti, ktere by meli hledet uplatnit pro dobro celku.

Na zdar svorne praci vole Vag, stark Gallia.

V Snook, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Start rok uplynul do mote vanosti, a co nam novk prinese, jest otazkou. Do noveho vstupujeme .s mnohYmi nadejemi. A nejhlavnej gi jest, by to hrozne valce byl jiz konec, nagi synove, otcove a bratti se mohli gt'astne doma navratiti. To prani ma kaZdk, kdo tou2i po miru, lasce a pokoji. Vgichni se domii, bothigel, nevrati, neni to moZne, a nejedna matka sveho syna nikdy vice nespatti. Ach, gkoda tech mladYch a nadejnkch givott. Rodin& Luk gove v Cooks Point, vyslovuji hlubokou soustrast nad ztratou jejich syna a bratra. Vim, jak to boll, sama jsem to zkusila za prvni valky.

Dnes jsem nejak v smutne nalade, a snad jest toho ptieina ta zamraeend obloha, ktera nevesti nic na zase boat Ta leto gi zima,je nejaka, uplakand, ze jit" se nam to i zadind zmrzivat. A men jsme zde i dosti citelnou zimu. Mrzlo o sto Best.. A tak na konec to bude vtecko dobre. Ailca, se, 2e to je dobra ukazka na dobrou firodu, kdy zern dobte namokne a promrzne. Co nevidet bude zde to kresne jaro, ktere ja mam ze v gech sezon nejdradeji.

Zase budeme moci pracovati v to bo g ptirode a tegiti se z vYssledku na gi prate.

A letos zase budeme muset napnout v gechny sily, abychom toho co nejvice vypestovali, a tim nageho Uhlavniho neptitele Hitlera, porazili. Pomalejme na g emu dobremu presidentu Rooseveltovi nest to jeho take btirne. Kupujme bondy, podporujme oerven a Ceske narodni sdru2eni.

Velice obdivuji na g e chrabre bratry Rusy a jejich vtdce Stalina. Vg ak hned v detstvi jsem slychayala, ze ruki kozaci jsou ti. nejlepgi vojaci.

Na.'S

Nemyslela jsem ,ze se tak dalece rozepau,

nebylo to ani inSTin nmyslem, ale co mne k dnegnimu dopisu prirnelo, yam hned povim.

Budeme zde na Snook miti deco noveho, co jsme tu jegte nemeli, a toti2 Ceske obrazky, due 20. imora, v 8 hodin veCer, ve gkohn budove. . A proto vas v gechny zvu, abyste shlednouti krasnk film pod jrnenem "Neporaiena armada". Pan Va gut nom sdeluje, ie film velice dojemnk, a ze katiclemu, kdo jej videl, se libi. A v poslednim Vestniku pani Myna ze Shiner, Texas, se tet o nem zminuje. Preetete si jej. Obrazek jest filmovan v Hranicich na Morave, kratee pied vypuknutim valky. A bude vas to zajimat, ie pan 8um8al, kterk bydli zde ye Snook, jest racial od Hranic na Morave. Mani, ze jest zde i vice krajanti od Hra_ nic, a jsem jista, 2e vas to bude zajimat spattiti ta mista, kde stela vase kolebka, a kde jste proilli vase Vybizim v gechny nage krajany z okoli Fren gtatu, Caldwell, Smetana a Bryan ,aby se jiste dostavili.Ptipacla to na nedeli, testy jsou dobre a vedou jenom malt' kousek od Akoly. Jed'te po tests 21 Hi-way a jak ptejedete Brazos, prvni testa na levo, a ta vas dovede ai do Snook, A jest-li navAteva bude dobra, tak budeme mit nadeji, ze pan Va gut k nam zase na Ste rad se svkmi svetelnimi obrazky zavita.

Vgimnete si oznamky v eeskkch novinach.

Srdeane Vas zdravi Vage, Marie Vajdakove..

V Ennis, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Vgude zajiste je podasi uplakane, tyto dva mesice vetknou jinake poeasi neni, ale jen prgi a prti. Ale i toho je tteba, zorane, pole se napiji a vgelijake nepottebne semeno shnije.

Na kutatka to ale neni, neb ve vlhku a chladnu se ztraceji. Jak u2 kola. sestra, ktera ma zahradku na zeleninu, pokraeuje? Je to prate v torn blate sazet, ale co platne, ranna setba je vidy k dobru. Nektere ovocne stromy zaeinaji mit pupence na kvet, jen aby to mraz nespan/ jako v loni. 're gime se, ie letos bude nejaka Uroda hru gek, ze v Toni jich bylo misty malo.

Oekam, jak budete mit nee° ye Fort Worth pro -SA6T., ze budu-li mit 'as, ae se tam ptijedu na vas podivat.

Te't 13. t. m. hraji divadlo u tadu Pokrok Houstonu Cis. 88 "Na na gi pouti". Nenech si to iadnk ujit, neb v kuse tom hraji nejlepgi herd. 8koda, ze nemohu ptijet, je to piece daleko a s tim jezdenim to dlouho sebere a jests aby mel jeden celou cestu strach, neb mnoho lidi vezmou do busu, ze potom ani neni videt do ptedu.

Tak sestro Ondrilgova, v Dallas, jia mag ptilaitost jeti do Corpus Christi, kde sjezd bude odbkvan, a doufam, ze to bude pro mnohe vzacne, neb se sejdou rodiny, ktere se delgi 'as nevidely. Vehni dobre by bylo, kdyby vam tam bylo moZne sehnat herce pro kus "Lidice", z Hou. kterk napsala sestra Karla 0tvrtnikova, stonu. Slygela jsem jak byla velka navgteva, kdy to hraji prvne v Houstonu. A 'dude, kde tento kus hraji, maji velke navatevy, jak se muaete o torn doeisti v novinach. Dne 5. btezna hraji Lidice v Los Angeles, Kalif., a tak vidite, jak jeji divadelni kus jde po svete.

Gratuluji vam tarn v Corpus Christi! Budete tarn miti nee° velkeho, jste tam sestry a bratti, nikdy takove oslavy a shromatdeni nemeli.

Pozdrav na vgechny moje zname, s kterkmi jsem se kde setkala, Zazvorkova.

V tad Krasna, cis. 96.

Ct. bratti a sestry!

V nedeli 13. tohoto mesice budeme odbkvat tadovou schuzi. Bude-li pr get nebo bude gpatne podasi, tak o tYden pozdeji, a sice 20.

Prgi a stale jen pr gi, a ut pies tkden je jako by byl maj, teplo, az vg ecko plesnivi.

Tak bratti a sestry, nezapomerite na tu neb nemame je gte ani delegata zvoleneho do Sjezdu v eervnu. — S br. pozdravem, John Marek, tajemnik.

• v .411.N XX, N.111G J. LLXIUI C4

1i77-1.

PROJEV SOUSTRASTI. My, resolueni vybor kadu oeskY Prapor 24. projevujeme timto jmenem kadu portstale rodine upkimne citenou soustrast nad ztratou jejich milovane maminky, stakenky a nati mile spolusestry Rosalie Stepan, ktera dokonala svoji pozemkou pout' dne 15. ledna 1944 pro kratce trvajici nemoci. Zemkela ve staki 77 let.

Zesnula, byla diouholetou elenkyni nageho du a svoje elenske povinnosti spraxne konala.

Vime, Vy mill pozustali,ze jste zarmouceni velmi nad odchodem Vak miloyane. Avgak budig Vain irtechou, ze i my s Vami opra ydove citime ten vdt zarmutek. Zesnula sestra at' odpodiva v pokoji a Cest budi g jeji pamatce.

Dano v Cyclone, Tex., dne 22. ledna 1944.

Chas Navratil, F. J. Marek, Edw. L. Marek, resoludni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsank resolueni vybor kadu Nov Tabor, Cis. 17, projevujeme nak uptimnou soustrast rodine Luk'Sove nad ztratou jejich milovaneho syna a bratra, Pfc. Alois I. Lukga, a nageho spolubra,tra, kterY polozil svuj givot na oltak vlasti, v boji o to nejvzneknejk a nejsvatejk vec tohoto sveta, totiz za demokracii, za svobodii lidstva na celem svete, 10. prosince 1943, 'lade v dalne Italii, ve stall 32 let.

Mila rodino, vime, 2e face Mite ztratu jeho, ale budig yam Utechou, z e i my spolkovi bratki a sestry, soucitime s yami ve vagem zarmutku, a tak v hluboke Acte vyslovujeme zde: "test budig jeho pamatce!"

Dario v Caldwell, Texas, dne 17. ledna 1944.

Jan J. 8rubak, Jan W. Vavra, Josef F. Novieek, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Add Vesmernost Cis. 68. timto projevuje svoji hluboce citenou soustrast nad Umrtim nakho spolubratra, man gela, otce, dedeeka a pradededka Henry Bartay, kterY po krat'ai nemoci byl odvolan z teto easnosti 21. ledna u veku '76 let a ulo gen k yeenemu odpoeinku na hkbitove pki gkole Santa Anna za doprovodu mnoha pkatel a znamYch. ZesnulY bratr ve syem givote zastaval rtizne Ukady po mnoho let. Budig jemu zeme lehka, a Bah poteS pozustale zarmoucene.

Dano v Nelsonville, Tex., 29. ledna 1944.

Frank 8ebesta, Josef Sefeik, Jan G. Mikeska, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Add Vesmernost, Cis. 68. timto projevuje hluboce citenou soustrast nad umrtim nageho dlouholeteho spolubratra, man gela, otce a dedeeka, Charles Eberta st., kterY po dele trvajici nemoci byl odvolan z -Leto easnosti u veku 72 let, 15. ledna a jeho pozilstatky ulog eny na hititove v Bellville 16. ledna za doprovodu mnoha pkatel.

ZesnulY bratr byl vkly velmi dinnYm ye yerejnem givote. Budig jemu zeme lehka a Bilh potet pozustale zarmoucene.

Da,no v Nelsonville, Texas, 29. ledna 1944.

Frank gebesta, Jos. 8efeik, Jan G. Mikeska, resoluthi vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resoludni vybor kadu Karel Havlidek Cis. 4. v Hallettsville, Tex., vyslovujem upkinine citenou soustrast nad ztratou Vag eho milovaneho otce, man gela a dedeeka a nakho uptimneho spolubratra Fr. E. Bohiee, ktereho netprosna smrt vyrvala z rodinnelio

V r

"1" N

kruhu a velkeho poetu ptatel dne 12. ledna 1944, byv ranee rertvici, a 15. ledna byl pochovan na katoliekem htbitove ye Floresville, Tex. Bratr Fr. E. Bolide dotil se veku 80 let.

Zalem sklidena rodino, vime, ze VAS bol a zarmutek je velikY a proto g budig Vam 'atechou, ze bol jen stihl Vas jest i bolem nakm a soucitime s Vami ve Va gem zarmutku, neb 'rad naS v nem ztraci dobreho a upkimneho elena, jen vidy s ochotou konal sve alenske povinnosti. Odpoeiyej bratre v pokoji a budi g Ti zeme, lehkou.

Dano v Hallettsville, Tex., dne 24 .ledna 1944.

Jan Bodek ) Jos. Wcjtek ml., J. C. Strauss, resoludni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Poneyadg netiprosna smrt zasahla do rodiny na geho bratra a keditele Hlavni tkadovny, a vytrhla ze 2ivota v jeho nejkrasnejSim veku Lt. Roger Morwooda, mangela nak spolusestry Helen Valeik Morwoodove, kterY obetoval jeho givot ye slutbe naafi vlasti a byl zabit v boji co letec: Ponevadg keditele a fikednici Hlavni tkadovny maji s mangelkou zernfeleho a s jeji rodinou uptimnou soustrast, proto bylo usnekno ye chtizi Hlavni Utadovny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, v jejim pravidelnem zasedani dne 3. ledna 1944, aby projev jejich upkimne soustrasti byl prcjeven manklce zemreleho a rodine keditele Valdika v teto resoluci.

Dale bylo usnekno, aby jeden opis teto resolute byl zaslan mangelce zemkeleho, sestie Helen Morwoodove, druhY opis aby byl uyekejnen ye Vestniku, a tketi aby byl zanekn do protokolu Hlavni tkadovny.

Za Hlavni t'kadovnu SPJST.: J. S. Sebesta, J. H. Siptak, J. F. Chupick, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine psanY resoludni vybor tadu Pokrok Jihu Cis. 72., timto projevujeme uptimne citenou soustrast pozAstale rodine nad Umrtim milovaneho mankla, otce, dedeeka a nakho spolubratra Franka Bartka, kterY od nas navaly odekl.

Vime"; drazi pozustali, k mate velkY zarmutek, ale budft Vam Utechou, ze my Veichni soucitime s yam' ye vakm zarmutku. Mily spolubratte, odpoeivej v pokoji.

Dano v Cameron, Tex., 5. Unora 1944.

Resoludni vybor: Will Biskup, J. J. Stoklas, J. H. Dukk.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikpsanY resoludni vybor kadu Svaz 6e choslovanii Cis. 92. ye Fort Worth, Tex., projevujeme timto uptimnou soustrast pozustale rodine nad Umrtim Vakho milovaneho mankla a na'Seho spolubratra Joseph Norris, kterY zemtel dne 16. ledna 1944 ve stall 57 let, 10 mesicil a 12 dnfr.

Vime, portistali, 2e Vaa zarmutek je velikY, ale budi2 yam Utechou, ze nad tad uptimne citi s Vami. - MilY bratte, Cest budi2 T ye pamatce!

Dane, y e Fort Worth, Tex., dne 1. Unora 1944.

Resolueni vybor: John Chaloupka, Chas. Bartek, Joe Dana.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vybor kadu Slovan Jihu Cis. 26., projevuje uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce, dedeeka a nag eho spolubratra Viclay Hamige, kterY zemkel dne 20. ledna 1944, pc kratk nemoci, ve staki 71 rokt. Pohkben byl dne 22. ledna na htbitove Evergreen pH mesteeku Skidmore.

Portstala rodino, budil yam Utechou, ze i my soucitime s Vami y e Vakm velkem zarmutku.

Zesnuly bratke, odpoeivej v pokoji a Best Tvoji pamatce.

Za tad Slovan Jihu Cis. 26. ve Skidmore, Tex.: J. P. Nedbalek, MiltonJ. Trlica, Jos. Koliha ml., resoludpi vybor.

Scstry, a bratki!

Na prvni strance posledniho Vestniku ze dne 2. imera 1944 ye vYtahu protokolu ze schaze Hlavni ttadovny, tketi odstavec v tketim sloupci, zni nasledovne: "Pravni radce Kacit ptedlail nabidku $50.00 za akr (net) hotove, za vkcek nat pozemek v CCWID No. 15 ye Valley."

Byl jsem na to upozornen, ze tomuto odstavei nekteki rozumi, k pravni radce Kacit podal tuto nabidku za ten pozemek sam za sebe; zkratka, ze on ten pozemek ye Valley koupil. Takovy vYklad toho neni spravnY; tomu neni tak. Pra y -niradceb.Kikpouze dlLpkeHavni ijkadovnu tuto nabidku, ktera mu byla za ten pozemek podana jinYmi lidmi; to byla nabidka jinYch lidj, kterou oni poclavali pravnimu radci rs.acirovi a kterou on pouze prediozii pied Hlavni tkadovnu. Jestli jste tomu nekteki nespravne porozumeli, lituji toho a podavam toto vysvetleni toho odstavce, kterY zkracene nebyl dost jasne podan.

Je to velikY ukol udelati pkeklat jednani ye schthich Hlavni Ukadovny a podati z nej zkraceny vYtah ye Vestniku takovYmi slovy a takovYm zptisobem, aby tomu nekdo nejakYm sobem neporozumel.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tkadovny.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikpodepsanY resolueni vybor, timto projevujeme jmenem nakho tadu uptimne citenou soustrast portistale rodine nad amrtim jejich matky, statenky a naafi spolusestry Josie Tallas, ktera Zemtela dne 12. ledna 1944 ve stall 58 let.

Zesnula sestra pattila do na'Aeho Mdu od 7. zaki 1934.

Vy, pozustale ditky a rodino, jeae jednou pitinete naafi uptimnou soustrast, a ji budiz zeme lehkou.

Resoluce tato budi2 uvekejnena ye Vestniku a zaroven zanesena do protokolni knihy, na pamatku a opis poslan jeji ditkam.

Dario v Granger, Texas, dne 6. Unora 1944.

Za tad KomenskY Cis. 20. SPJST. v Granger, Texas: Jno. P. Trlica, J. H. Huser, C. H. Dudek, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikpsanY resolueni vybor tadu KomenskY Cis. 20. SPJST. v Granger, Tex., timto projevujeme jmenem nakho tadu uptimnou soustrast portistale rodine nad innrtim jejich milovaneho otce a dedeeka a nakho spolubratra Jana gt'asneho, kterY od rads odekl navkly k vednemu odpoeinku dne 19. ledna 1944 ve star' 83 let. Zesnuly bratr 'Bt'astnY pattil k nakmu kadu KomenskY od jeho zalokni dne 1. eervence, skoro celYch 47 let, a v'My b yl uptimnYm elenem nakho du a cele SPJST. Vy, pozustale ditky a rodino, je ge jednou pkijmete nak upkimnou soustrast, a jemu budi zeme lehkou.

Resoluce tato budi'Z uvekejnena ye Vestniku a zaroveri zanesena do protokolni knihy, na pamatku a opis poslan jeho rodine.

Dane v Granger, Texas, dne 6. imora 1944.

Za Md. K'omenskY Cis. 20. SPJST. v Granger, Texas: Jno. P. Trlica, J. H. Huser, C. H. Dudek, resolueni vybor.

V neni peklo, jen profiva Berlin, jen jen east/ odplaty za bezmezne utrpeni a stradani vkho evrapskeho obyvatelstva, ktere ui nikdy nedovoli, aby Nemecko mohlo po nejake, dobe opet ohroiovat klid a mir viech narodii.

OPEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 mane. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni lltadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pfedplatne a oznamky bud'tet adresovany Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

LIST HANAKUM. Kdyt ve hrom del, tfesk meet, koni rta,ni jit znely hrozne kkiky zoufalosti na Bile Hope krvi syte dosti, a ntek vgem byl posledni jit zbrani: Vy rastali jste na smrt odhodlani jak dubt les a ye vzcldfne sve zlosti v prach zbit jste dali tulove sve kosti a svet jste nautili umirani.

Tak!—Hrome tak! V torn krev poznavam svoji, kde stojim, stat, at' smrt nade mnou chiesti, a nevzdat se, at' peklo kol se zroji.

Jen dale tak, jak v stare teto zvesti.

Tot' po hanacku: Bud' v ge zdavit v boji neb padnout, — ale se zat'atou pest!

Jan Spada 2eranovskST. V S nadknim a laskou pokraeujme v naboru elent a ditek do D. odboru. VydatriSun pomocnikem v nagi naborove kampani zda, se latti ujigt'ovani prospekta, ze ad se jim nabizeji jine pojistky na tivot, tyto piece neposkytnou pojigtenemu muai nebo 2ene, co ma, b3.7ti jim nejdratgi a co neni mono koupiti, co site neni uvedeno v. certifikatu jako vSrhoda, ale co elenstvo sblituje a eini z neho kady nad gentch jednotlivcil: Bratrstvi. Ti bratii a sestry, ktefi pHstoupili k nasi Slovanske Podp. Jednote State Texas piked desitkami let, ti mohli by nam, mladgim soueastnikam povecieti nets o bratrstvi, jet' zavladalo v na gi Jednote v dobe, kdy oni brali na sva bedra nejen elenstvi SPJST., ale celou kadu povinnosti, pfisnS7mi stanovami bratrske Jednoty vyznaeene jako povinne a nezbytne. Nezbytne proto, aby v katdem ptipade Jednota nage udrtela sobs ten rat., jim obmyslilo novou bratrskou organisaci v Texasu onech malo bratti — zakladatela, aby vtdy a za katcitch okolnosti elenove byli pravtmi bratry a sestrami radovYmi a aby dle neho SPJST. mezi krajany v Texasu hloubeji kofeny zapustila.

Bratrstvi nebralo se tehdy na tak lehkou vahu, jako dnes, tehdy slovo bratrstvi znamenalo nagim zakladateltm vge, na nem zakladali plany do budoucnosti, bratrstvi a vzajemna pfichylnost jednoho k druhemu znaeila se v katdern pokusu, v ka2dem Cinu ye prospech fadu podniknuteho. Tehdy slovo "bratfe" melo zcela jiny dnes. Kdyt bratr bratra oslovii fadovtin zptsobem, bylo v osloveni veru vice uptimnosti a pravdivosti netli je dnes, kdy slovo "bratr" pozbSrva onoho temef posvatneho keuzla, , jet se rte na g ich pion3ira splkvalo v opravdovem zaniceni. Bratrstvi, ktere vedlo nase pfedchtdce k zaloteni SPJST. z naproste nutnosti a k ochrane rodin, bylo jakousi posvatnou paskou, vitici jednoho kahleho v nove zemi, novem prostfedi a pomerech. Tato potteba vzajemnS7ch stykt jednoho s druhYm, vza-

jemna pomoc jecine rodiny druhe a v gern ostatnim, zejniena v i ii de nemoci nebo natesti, phvodila i uzz1ko n9a isn i i1 xrizeni u kde puvod vzal i slib, ze -jedine , smrt nas rozlouai." Byl to tedy svazek bratrskY v pravem slova smyslu, bratrstvi nebylo bran na lehkou vahu, ale bylo vadeim duchem ye schazi, mimo schazi, bylo povzbuzenim k dalSim eintm ye prospech Jednoty smekujicich, jimit opetne mela bYti zyYSena ochrana rodinam a zajigtena pomoc a podpora i tehdy, kdy tivitele vice nebylo a kdy bratr doprovozen byl k odpoeinku — poslednim.u.

Jednoho jen elena, jen jedno ditko ziskejme, bratii a sestry, v dobe predsjezdove, bychom tispeine skoneili nagi naborovou kampan ku zliskini 2,000 elena, 1,500 ditek.

Chleb, stiechu nad Wavou a praci pro faechny je heslo, kolem ktereho se seskupuji vgechny navrhy k vytekni ptechodu S. S. z valeeneho hospodatstvi do miroveho. Prvni udobi piechodu jsou porady narodohospodatt, odbornika a spolkoveho odboru vnitra. Druhtm tdobim bude doba ptechodu z doby valeene do doby mirove, zatim co tteti adobi dosahne sveho vrcholu ve v3.7stavbe nove Ameriky, osazeni zavoclriovanYch oblasti. je2, doposud nedostatkem spadu degte le2i ladem a zahrnuji 17 state zapadu Unie v rozloze 900,000,000. akra — a ztizeni spoleenosti, jejimt zakiadem bude blaho jak obecne, tak osobni. Department vnitra jest si vedom toho, to do konce roku 1943 branne sbory zerne mely 10,800,000 lidi a kolem 20,000,000 osob to je zamestnano ve valeenem pramyslu.

Po uzavieni miru, kdy nepritel se musi vzdati bezpodmine6ne, bude nutno postarati se o zamestnani asi 25,000,000 lidi a tento akol jest ut peelive studovan, ba jsou jiz vypracovany ptesne kroky k zahajeni praci obrovskYch rozrnert, pH nicht naleznou zamestnani statisice z vojny propuStenYch mutt. V sednanacti statech zapadu Unie, kde rozloha dosahuje cele ttetiny rozmeru Spoj. State je spad de gte nedostateenY a nasledovne rolnikni omezeno. Z celkove rozlohy 900,000,000 akra toliko 20 miliona okra jest zavodriovano a tato oblast jest hlavni zdsobarnou 15,000,000 cbyvatel. Neby yS'e teto vodriovane oblasti mesto Los Angeles a jina pramyslova stiediska pobteti Pacifiku nebyla by mohla vyriisti do dneSni velikosti. nSTti odboru vnitra prohlasili, ze potfebna voda mohia by btti opatiena k zavodriovani dalgich 20 miliaria akra, cot by znamenalo zdvojnasobeni obyvatelstva zapadu. Ohromne suchoparne rozlohy zapadu jsou u porovnani osmkrate Vag' net byla rozloha ptedvaleeneho Nemecka a intenYti odboru vnitra az pa nekolik rokti pia,novali, ptemeniti kaktusem a americk3im pelyrikern (sagebrush) porostle rozlohy na trodne pozemky k farmateni. My glenka celeho tohoto rozsahleho planu jest nasledujici: Belem tii rokt po skoneeni valky vlada bude investovati Cast tti biliont dolara na reklamatni program, jent ptinese ptimY utitek katdemu obyvateli zapadne od steho poledniku a neptimo opatti praci a pfiletitost vydelati si na tivobyti ye vkch 48 statech Unie. VetS'ina investic vlady bude vracena spolkove pokladne z poplatku zavodnovacich a za pohonne sily. Neptimo naskok narodniho jmeni nasledkem rozmnoteni zdanitelneho majetku a zvYkni kupni sily, budou ptinakti velke dividendy. Tento plan znamena, vystaveni vodnich ptehrad, elektraren, tislot mil vodnich kanala a zavodriovacich strutek. Jeho provedeni vytada si prate 480,000 mutt po dobu Hi let — 225,000 mute bude tteba ku staybam a pracem kanalisaenim — 255,000 mutt zamestnano bude v tovarnach, vyrabejicich pottebnSr material. Armada skoro palmili°nova, ptemeni Best miliona akra divoeiny na ptdu zemedelskou a provedeni tohoto palu bude podstatiVm zadatkem k pfemene celtch 20,000,000 akra, o nicht jsme se zminili shora.

Zavodneni g esti milionu akra opatti postaditelne farmy pro 125,000 mutt a jejich rodiny. Dodateene zavodriovani pornate take 40,000 farmain; dosud nedostateene zavodriovanSrch, ku zvYAeni produkce. Net opatieni prate 480,000 mutu a osazeni 165,000 rodin na farmy, na nicht mohou neodvisle — je toliko zaeatek.

Na ka2dou rodinu na farms bude tteba jedno rodiny ve meste, mestedku, jet pkirozene poro-

stou a zalidneni rozsahlYch oblasti pkinese uMtek rodine tfeti — kdekoli v zemi — jelikot novi osadnici budou potrebovati rolnicke naradi, auto, nabytek. pradlo, o gaceni atd. Jak vidno z tohoto jednoho planu (bude jich vice) nak vlada za vedeni nejvetgiho pfitele i zastance maleho lidu, osviceneho presidenta Roosevelta, planuje do ptedu politiku pine zamestnanosti po Wilde a zajigteni tivotniho standardu v Americe. Znamena to ov gem, to bude tieba hoditi pies palubu mnohe finanene politicks zasady, ktere byly dosud pova2ovany za nedotknutelne.

Znamena dale vladni pomoc vgude tam, kde hospodafstvi soukrome neni s to, ukojiti ureite socialni potteby. President Roosevelt se svymi eleny kabinetu a poradci ut nyni se stara., aby povaleena, doba pkinesla "chleb, byt a praci pro vgechny " Nejlepgim, nejpilleiltostnej gim darkem XIV. sjezdu jest a ziistane jeden novy Glen, jedno ditko, jei stane se vydatnou posilou nak SPJS T. v jejim staii.

Jedineena, galerie obrizkii junakt a divek ve sluthe ozbrojene moci naroda umistena je vSrkladnim okne tfadovny Texas Power Co. ye West. Na easove zajimavou, celou osadou vdeene pfijatou my S. lenku pfigel kolega Albert Van*tura, redaktor mistnich West News, yydavamich vydavatelskou spoleenosti C* . echoslovik.

Rozmerne vftladni okno zapineno je jit asi 250 obrazky synt a deer z westske osady, dav gi se na vojnu dobrovolne Ci strtcem Samem povolalatch a dalgi se skoro hrnou do redakce. Okno same je denne obklopeno do mesta pfijedgirni osadniky a je zcela pochopitelno, to nejvetgi hlouely a take vtstavku nejelele si prohlitejici tvofi pfislu gnice netneho pohlavi. Laska jak znamo nezne, rozdilu veku, spoledenskSrch majetkovtch stupinkt ni zasaht valky.

Poglete vase dolary do boje; vrati se vitezne k yam s firokem — kupujte valeene bondy!

Redakeni screen'. t etli jste, sestry a bratti, zpravu o vtrodni schazi na geho Tiskoveho •ct*boru, v nit mimo jine bylo oznameno uvefejriovat jednou mesiene — testnou listinu elent SP JST., kteti zemfeli na poll slavy anebo ve vojenske slutbe. Abychom tuto pietni myglenku mohli uskuteeniti potfebujeme vagi napomoci v nasledujicim zpasobu: dostanete-li zpravu o trnrti vageho draheho a mate jeho fotografii, laskave ji poglete redakci se struentm tivotopisem, udanim fadu k nemut patfil, den a mists smrti. Pofizeni gtoeku die zaslane fotografie bude nagi starosti a mileradi obrazek i slovni doprovod v nagem Vestniku otiskneme a krome toho jmeno zemfeleho zafadime do shora zminene Cestne listiny. Za va gi napomoc piedem dekujeme.

Jedno ditko v dobe piedsjezdove stane se heslem kaideho upiimneho bratra a sestry, jejichi pfanim jest Oiliest' sjezdu SPJST. darek nejkrasnejk: dospeleho elena nebo ditko do D. odboru.

NemeekS, soumrak letos. Okamtik velike spojenecke ofensivy na zapade, vtchode (Ruda armada ut hitlereiky tene na zapad) a na jihu Evropy pfibli21 take okamtik teinneho vystoupeni vgech ujatmentch narodt proti nemecktm nasilnS7rn okupanttm. Francouzskk nirodni vSrbor jit zaslal rozhlasem prvni instrukce pro pojovniky na fronts narodniho odboje.

Vyzval je, aby se ut nepokou geli dostat se z Francie, kde bude tfeba jejich sil. Valeeni zajatci a delnici odvleeeni na prate do Nemecka jsou vyztvani, aby v hodine dvanacte se pokusili o navrat do Francie, po pfipade, aby z Polska hledali spojeni s postupujici armadou Soveta a ze zemi balkanskSrch aby se pfipojili k atmade martala Tito. HromadnST Atek miliona valeenS7ch zajatca a delnikt, zahnanS7ch na otrocke price do Nemecka, po ptipade jejich soustavna sabotal, mohou stat se einitelem, kterji znathe usnadni viterstvi nad nacistickS7mi bestiemi, pro ktere leto gni roku musi se stati rokem spravedliveho a nemilosrdneho trestu za zlotiny, pachane na vkch evropskSrch narodech. Pro nacisticke Nemecko a jeho satelity je letogni rok, rokem beznadejneho Akarohlidstvi a taktch °heti, zatim co spojenecke narody mohou se posilovat pevnou virou ye viterstvi, ktere pfinese nove motnosti prostemu muti Ye vtech zemich sveta.

btrana Ceske Partyzanky v Rnsku, je nazev nove dlvadelni hry spolusestry Karly etvrtnikove v Houstonu, autorky velmi z",..S17:116 hry "Lidice," je2 byla s pronikavym nspechem sehrana na nekolika jeviStich Texasu i stata severnich, kde jsou silne krajanske osady. Premiera (prvni sehrani) nove hry snaZive, nenaroene, vlastenecky citici a pracujici sestry 6tvrtnikove bude asi v bfeznu t. roku a je skorem jiste, ze druha jeji dramaticka prate bude obecenstvem ptijata po zasluze vdeene, Kus "Osud vesniaky Lidice" vynesl C.N.S. neb 681. Pomocnemu fondu pf-ekvapujici ptijmy a hra bude sehrana v Los Angeles, Cal. t. biezna. Gratulujeme pilne pracovnici na "roll naroda dedione" a pkejeme ji, aby jeji uglechtila snaha napomahat Ceske 0svobozovaci akci setkala se s nejvet gim nspechem. Sestra Karla Otvrtikova nema z provozovani jeji divadelni hry Zadneho hmotneho ftspechu na dukaz reeni: "dobti lido, dobre any."

0 netispechu Spoleenosti riarodii zabYva se sovetskY easopis "Valka a delnicke, tkida," kdy v obsahle studii uvadi ptieiny, je2 vedly k ztroskotani spoleanosti naroda. V zaveru shrnuje sve vYvody takto: V nejkritietej gim okamZiku historie, tvati v tvat nejvet gim odpovednostem a nejvetgimu nebezpeei nevyprovokovanych atokft, odmitla spolednost narodil slonZit fieelum, ke kterym byla povolana. Dala ptednost politice appeasementu s frtodniky pied politikou neinneho odporu proti atodnikum. Takova politika a neschopnost Spoleenosti narodil vedly k osudnemu vYbuchu a k vypuknuti druhe svetove valky, zpilsobene politikou hitlerovskeho Nemecka, nejloupeZnejSiho z ntoeniku. Pokus o politiku appeasementu Utodnikfi 801 lidstvo pfilig mnoho, take neni otevtena ani nejmengi skulina pro anoveni tett) politiky. Kdy2 se bude znovu rozhodovat o zasadach nove mezinarodni organisace pro zaji gteni mezinarodni bezpeenosti a miru, o ktere to organisaci je zminka v dekiaraci etyf mocnosti moskevske konference, v gechny tyto chyby a neAspechy v organisaci stare spoleenosti naroda musi se brat v frvahu tak, aby se id nikdy neopakovaly. Je samortejme, Ze se musi zabranit nejen opakovani starch chyb, ale Ze je tteba vytvotit novou mezinarodni organisaci, ktera musi mit k pouZiti dostateenou silu k zajigteni trvaleho mezinarodniho miru. V podminkach dnegnich a zittej gich je to vedeni velkYch demokratickYch mocnosti SSSR, USA, Velke Britanie a Oiny, ktera je a bude hlavnim lem v organisaci trvaleho miru a bezpeenosti.

Teheranska deklarace Mita, ze SSSR, USA a Velka, Britanie budou usilovat o spolupraci vgech zemi, velkYch a malYch, jejich2 narody se venovaly, svYmi srdci a svYmi mozky prave tak, jako narody Sovetu,uloze odstraneni tyranie, ntlaku a nesna genlivosti. Mezinarodni organisace, ktera bude utvotena po valce, musi se stat trvalYm pojitkem v gech naroda milujicich mir a musi mit nezbytnou autoritu. Ale aby mela tuto autoritu, musi mit k upotkebeni silu, ktere, by mohla rozdrtit kaZdY pokus o porugeni miru a ptatelske spoluprace narodit.

Hovorna. Bratr J. K. v T. Velmi zajimave psanou knihu "-Ukryt" od mladeho deskeho spisovatele a emigranta Egona Hostovskeho, o ni2 se po Ceske Aemerice tolik mluvi a pile v novinach, mfdete za jeden dolar objednati z Houstonu. Objednesku adresujte: Vlad. Maudr, Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

Ant. S. v T. Vag nahled ohledne valeenYch bona je rozhodne mylnY. Nikdo nemtide ztratti penize ulolene do valeenYch bondfi a jejich cena nebude nikdy niZ gi ani vyggi, protcde nebudou nikdy prodav 'any na penanim trhu. Jedine vlada Unie je bude vyplaceti az dojde ta aneb take dtive, kdyby si majitel chtel penize vyzvednouti. V takovem ptipade obdr21 zaplacenY obnos s jistYmi aroky. Narodni dluh ovgem je velikY, nee na nejakY Upadek neni za 26,dnSIch okolnosti ani pomy gleni. Je neprominutelnou povinnosti kalcleho obeana Spoj. Ste.ta, aby kupoval valeene bondy do nejzazgi moZnosti.

Sestra Marie Z. Dle zpravy atadovny pro valane informace — ztraty Spoj. State ye valce jsou az doposud 146,186, poeitajic v to 33,153 mrtve, 49,518 ranenYch, 33,617 polategovanYch a 29,898 zajatYch. Tyto ztraty americkSrch mu-

Fayetteville, Texas.

Cteni bratki a sestry:— Timto se yam oznamuje, ze behem mesice ledna 1944, Hlavni T:.Thadovna vyplatila pojikern po nagich zemtelYch brattich a sestrach jak no.sleduje: Umrti dislo 3569. Br. John Voldik, zamestna.nim rolnik, od kadu Pokrok Texasu, 'Oslo 1, zemiel dne 31. prosince 1943, ve stati 84 let.

Piicina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupil 1. tervence 1897. Certifikat A-45 na $1,000.00. trmrti eislo 3570. Ses. Anna Troehta, zamestnanim hospodyne, od tadu Rovnost, dislo 7, zemkela dne 12. prosince 1943, ye stab, 77 let.

Pkieina smrti, se glost 'vekem. Do Jednoty stoupila dne 11. dubna 1909. Paid up Certifikat dislo 419 na $688.00.

Umrti 'Oslo 3571. Br. Josef J. Skutca, samestnanim rolnik, od tadu Oechoslovan, eislo 40, zemiel dne 29. prosince 1943, ye sta.ki 60 let.

Pkidina smrti, rakovina. Do Jednoty ptistoupil dne 30. dervence 1934. Certifikat B-1097 na $1,000.00.

Umrti dislo 3572. Br. gtepan Hrugka, zamestnanim rolnik, od fe.du Hvezda Texasu, eislo 47, zemiel dne 27. prosince 1943, ye stall 65 let.

Pkieina smrti, zanet mozku. Do Jednoty pkistoupil dne 5. listopadu 1911. Certifikat A-2832 na $1,000.00.

T:Tmrti eislo 3573. Br. Lud. Mikulenka, zamestnanim rolnik, od facIn Svatopluk, eislo 132, zemiel dne 4. ledna 1944, ye stati 78 let. PMelm smrti, zkornateni cev. Do Jednoty, piistoupil 14. ledna 1906. Certifikat Paid-Up cis.

416 na $395.00.

Umrti eislo 3574. Br. George Pomykal, zamestnanim rolnik, od tadu RidovY Dvar, eislo 89, zemiel dne 10. prosince 1943, ye stall 76 let. Pkidina smrti, zanet ledvin. Do Jednoty pkistoupil dne 1. eervence . 1897. Certifikat A-5411 na $1,000.00.

Umrti Oslo 3575. Br. Jos. Cuba, zamestnanim rolnik, od tadu Rozkvet na Plains, eislo 157, zemiel dne 1. prosince 1943, ye staki 67 let.

Pkidina smrti, vysokY tlak krve. Do Jednoty piistoupil dne 8. ledna 1905. Certifikat A-7107 na $1,000.00. timrti dislo 3576. Br. Henry Foytik, zamestnanim vojin v armade, od tadu Rozkvet, 62, zemiel dne 19. listopadu 1943, ve stall 28 Ptidina smrti, zabit v bitve ve valce. Do Jednoty ptistoupil 1. kvetna 1936. Certifikat C-2953 na $500.00.

Umrti dislo 3577. Ses. Lidmila Marek, zamestnanim hospodyne, od tadu eesk . Prapor, eislo 24, zemtela dne 9. ledna 1944, ye stati 77 let. Ptioina smrti, vodnatelnost. Do Jednoty pkistoupila dne 13. dervence 1902. Certifikat A-1516 na $1,000.00. eislo 3578. Br. Jiti Mikeska, zamestnanim rolnik, od fadu Vlastenec, eislo 45, zemiel dne 12. ledna 1944, ye stall. 85 let. Pkieina smrti, se glost vekem. Do Jednoty pkistoupil dne 8. dubna 1906. Certifikat A-10423 na $500.00.

Umrti eislo 3579. Ses. Rosalie Atepan, zamestnanim hospodyne, od kadu OeskY Prapor, eislo 24, zemtela dne 15. ledna 1944, ve stati 78 let. Pkieina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupila dne ,zati 1904. Certifikat A-10302 na $500.00.

eislo 3580. Ses. Andelina zamestnanim hospodyne, od fadu Nove Kvety, (.2.610 35, zem-kela dne 18. ledna 19l4, ve let. Ptielna smrti, zanet ledvin. Do Jednoty piistoupila due 7. btez. 1920. Certifikat A-7730 na $1,000.00. dislo 3581. Br. Chas. Ebert, zamestnanim rolnik od kadu Vesmernost, eislo 68, zemiel dne 15. ledna 1944, ve stall '72 let. Ptidina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty pfistoupil dne 11. eervence 1909. Certifikat A-9166 na $1,000.00. tmrti dislo 3582. Br. John 0. Mikulenka, na odpodinku, od tadu Pokrok Slovanu, eislo 31, zemiel dne 18. ledna 1944, ve st'ati 74 let. Ptieina smrti, zapaleni. Do Jednoty ptistoupil dne 9. dervna 1905. Certifikat A-9219 na $1,000.00.

Umrti dislo 3583. Br. Louis Lukga, vojin od faclu NovY Tabor, Cis. 17, zemiel dne 10. prosince 1943, ye stab. 32 let. Byl zabit v bitve v Italii. Do Jednoty pkistoupil dne 19. prosince 1933. Certifikat C-1953 na $1,000.00.

Umrti eislo 3584. Br. Alois Matts", zaniestnanim rolnik od tadu Vlastenec, eislo 45; zemiel dne 18. ledna 1944, ye stati 60 let. Pkieina smrti, vysokY tlak krve. Do Jednoty stoupil 9. prosince 1906. Certifikat A-2725 na $1,000.00. eislo 3585. Br. Joseph eoeek, na odpoeinku, od tadu Jaromir, dislo 54, zemiel dne 16. ledna 1944, ye stall 64 let. Pkieina smrti cukrn;ka. Do Jednoty pkistoupil dne 9. dubna 1911. Certifikat A-3702 na $1,000.00. tmrti dislo 3586. Br. John Valusek, na odpoainku, od Mau Woodrow Wilson, Oslo 146, zeIntel dne 16. ledna 1944, ye stati 80 let. Ptiaina smrti, se glost vekem. Do° Jednoty pkistoupil dne 10. prosince 1911. Certifikat A-10133 na $500.00.

Umrti eislo 3587. Br. Frank E. Bohach, na odpodinku od tadu Karel Havlidek, dislo 4, zemiel dne 12. ledna 1944, ye stati 80 let Ptidina smrti, mrtvice. Do Jednoty ptistoupil dne 11. kijna 1908. Certifikat A-4272 na $1,000.00. t-mrti dislo 3588. Ses. Marie Haidik, zamestnanim hospodyne od tadu West, Oslo 36, zemtela dne 16. ledna 1944, ye stati 77 let. PHGina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupila dne 17. kvetna 1911. Certifikat A-3689 na $1,000.00. eislo 3589. Br. Joseph Petter, na odpoeinku, od tadu Prapor Magnolia, Cis. 65, zemiel dne 20. ledna 1944, ye stall 82 let. Ptielna smrti, seglost vekem. Do Jednoty ptistoupil dne 2. kvetna 1904. Certifikat A-19787 na $250.00.

Umrti eislo 3590. Br. Henry Bartay, zamestnanim rolnik na odpodinku, od tadu Vesmernost, dislo 68, zemiel dne 21. ledna 1944, ye stati 75 let. Ptidina smrti ,srdedni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 25. listopadu 1906. Certifikat A-6076 na $1,000.00.

Umrti eislo 3591. Br. John gt'astnt, na odpoeinku, od kadu KomenskY, eislo 20, zemiel dne 19. ledna 1944, ve staki 83 let Pfidina smrti rakovina. Do Jednoty ptistoupil dne 1. dervence 1897. Certifikat A-1544 na $1,000.00. tTmrti dislo 3592. Ses. Jossie Tallas, zamestnanim hospodyne, od iadu KomenskSr dislo 20, zemtela dne 12. ledna 1944, ye stall 58 let. Pki'dna smrti rakovina. Do Jednoty ptistoupila dne 7. zati 1934. Certifikat B-1118 na $1,000.00. dislo 3593. Br. Vielav Hanes, zamestnanim rolnik, od tadu Slovan Jihu, eislo 26. zemiel dne 20 ledna 1944, ye stati 71 let. PMeina smrti, zapaleni. Do Jednoty ptistoupil dne 15. list. 1903. Certifikat A-1866 na $1,000.00.

Hlavni etadovna timto vyslovuje 'dem pozUstalYm nejhlubgi soustrast.

J. F. Chupick, taj. Ma y'. Ui-adovny.

V

zu pkipadaji na armadu i lod'stvo. Ztraty na vYchodni fronte — v Rusku — udavaji se na Best milionu muZit do konce roku 1943, neZ v teto stragne dislici °heti molocha valky nelze ptesne udati poeet zabitYch Nemcfi ci obrancit napadene Rosie. V prvni svetove vice zabito bylo asi 7,500,000 mu211.

DO SAN ANTONIO, TEXAS! &haze faclu San Antonio, Cis. 133, bude se konati druhou nedeli (13. anora 1944), a jest Mdouctio, aby se eleni dostavili v poetu nejhojnej gim. Nedostatkem mista ptinagime jen tuto Cast del giho dopisu bratra L. Dresslera — ostatni uvetejnime pfigte. Red.

IIMV.r...=.42>=1)2=rar OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS a Wan!' as;#,

AZIIIIIRMISMILM,zsz,MEM:=7,Mma

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

MVAXIMESIESEMIXESEUISSEelleat==116=SIESSIONEIMIESBEEMOMMWANAMMMUISMOVERMIMa

THE MAKING OF LEO TOLSTOY'S "WAR AND PEACE" Professor Nikolai Gusev (Moscow) In 1863, exactly eighty years ago, the greatest of all Russian writers. Leo Tolstoy, began working on his War and Peace. At the time Tolstoy was thirty-five, but was already known throughout Russia. His excellent trilogy Chidhood, Boyhood and Youth, and a number of other stories had already been published. He earned his greatest fame with his Sebastopol Stories, which he wrote as one who had been present during the whole eleven months of the defense, when Russian troops displayed such courage and determination.

After publishing a series of comparatively short stories and novels Tolstoy decided to try out his powers in a long many-volumed historical romance. The novel as first planned by the author is not as we know it now. The hero of the novel was to have been one of the Decembrists, one of those who took part in the armed rebellion in Senate Square, St. Petersburg, on Decemeber 14, 1825. Planning the youth of his hero Tolstoy came to the conclusion that, as the majority of Decembrists had been army officers, he would have to include the war of 1812 in which his Decembrist defended his country against foreign invaders.

In order to give a complete picture of the epoch Tolstoy decided to begin his novel first with the war between Russia and Napoleon in 1805. The first part of the novel carried the title "1805."

Tolstoy then set himself the task of painting a complete picture of the life of Russian society from the beginning of the nineteenth century.

His idea was to write a long social and psychological novel with family life in the background of historic events. So far neither Napoleon nor Kutuzov nor Alexander the First had appeared in the novel, but the main characters of two families had already been decided on — the Rostovs and the Bolkonskys. The prototypes for both families were real people and close relations of the author. In the magnanimous and hospitable old count, Ilya Rostov, Tolstoy described his paternal grandfather, Count Ilya Tolstoy. The honourable young count, Nikolai Rostov, was his own father, Count Nikolai Ilyich Tolstoy. The old Grand Duke Nikolai Bolkonsky is none other than Tolstoy's proud, learned and gifted maternal grandfather, the owner and builder of the Manor House; Yasnaya Polyana, the Grand Duke Nikolai Volkonsky. His daughter, Princess Maria, who lived quietly and immersed entirely in her own mental life and who married Nikolai Rostov, was Tolstoy's mother, Maria Tolstaya. The charming Natasha Rostova with her "happy and radiant glance captivating all with its beauty" had her original sister in Tolstoy's wife, Tatiana Andreyevna Kuzminskaya, whom Tolstoy himself characterized as a "sweet uncontrollable energetic nature."

The only two main characters of the book that had undefined prototypes were Pierre Bezukhov and Andrei Bolkonsky. At first the author intended naming his novel after one of Shakespeare's plays — All's well that ends well.

The very title itself shows us what sort of novel Tolstoy set out to write. In the course of his further work, however, the contents of the novel changed completely.

Tolstoy described his method of writing historical novels in the following words: "When I write of historical things I like to be accurate down to the finest details of reality." In order to be accurate down to the finest details depicting Russian life at the time of Alexander the First,. Tolstoy read hundreds of historical works and memoirs in Russian and European anguages. "Everywhere," he wrote, "where real

VESTNI

historical personages speak in my novel I did not invent, but made use of sources and material from a whole library which was built up during the course of my work." This constant reading led Tolstoy to change the plan of his whole work. On the nineteenth of March, 1865, Tolstoy wrote in his diary: "Like a cloud of happiness and the consciousness of the possibility of doing a great thing the idea has just come to me to write a psychological history, a novel on Alexander and Napoleon."

This change in the plan of the novel was still not the last. A deeper study of the events of the patriotic war of 1812 convinced the author that neither Napoleon nor Alexander the First was the hero of that war. The real and genuine heroes of the war of 1812 were the Russian people. It was the Russian people who mustered sufficient strength to repulse the invasion of Napoleon's army of six hundred thousand soldiers, to drive them back beyond the frontiers, and to heal the wounds which the war had caused. The Russian people became the chief character of Tolstoy's popular and historical epic, and the struggle of the Russian people against their French invaders is the main content of the whole book. "I tried to write the history of the people," said Tolstoy himself in one of his notebooks on War and Peace. "For a work to be good," said Tolstoy, "you must love the main idea behind it. In War and Peace I love the people's idea in consequence of the war of 1812." This main idea, the people's idea, runs through the whole of Tolstoy's great work.

In days of great trials when, to use Tolstoy's expressions, "the question of the life or death of he country is being decided," feelings of exceptional patriotic enthusiasm manifested themselves among the Russian people. "There was but one desire amongst all the Russian people at that time," says Tolstoy: "to drive the French out of the country and to exterminate their armies." The whole people had but one aim: to clear the land of the invaders. This objective was placed both before the army and before the civil population. In all the towns and villages which the French occupied from the frontier up to Moscow we see one and the same thing. "As soon as the enemy approached, the richest elements of the populations fled leaving behind them their property, and the poor people remained burning and destroying, all that was left."

Tolstoy considered Kutuzov, Commander-inChief of the Russian army, to be the representative of the people, the one who expressed their feelings in the war of 1812. For many reasons Kutuzov is near and dear to Tolstoy: because he was Russian and "the ruin of the French was his one ardent desire;" because the thought of sparing the lives of the Russian people was uppermost in Kutuzov's mind (he used to say that he would not give one Russian for ten Frenchmen); and because Tsar Alexander the First nominated him Commander-inChief against his own will and at the desire of the army. Kutuzov, in Tolstoy's opinion, was an example unequalled in history of selfnessness and insight as to the significance that events would assume in the future. Tolstoy, sees as to the source of this unusual foresight the fact that he preserved in his heart that feeling for the people in all its strength and purity.

Tolstoy gives splendid description of partisan warfare. Partisan warfare is the warfare of the people. For this reason it arouses Tolstoy's special sympathy. He portrays several types of Russian partisans in 1812. Amongst them in Smolensk was the partisan Schcherbaty, "a most useful and brave man." He is representative of the Russian peasantry who were unable to bear the destruction and the humiliation caused by the French and took up arms in order

to fight them.

War and Peace has been a favorite book among Russian readers ever since its first appearance. In his great work Tolstoy gives a splendid picture of that love which the Russian people have for their national liberty and independence, and their readiness to defend their liberty even at the cost of great privation and sacrifice. This makes Tolstoy's masterly work particularly important and significant in the days of a gigantic struggle of the Soviet people against the German barbarians.

V East Bernard, Texas.

Dear Vestnik Readers: Here I'm writing to the good "ole" Vestnik for my second time. How is this world treating everybody these days? It's not treating me so fine with this rainy weather we have here. I'm having a bad cold now. I hope none of the Vestnik readers are sick or have a cold.

Last time I wrote, I don't know if I described myself or not. But I think I did, but the editor didn't put it in print. I am a Czech-American girl, 16 years of age.

My brother, Pvt. Alfred Ra gka is stationed somewhere in Hawaii. My brother-in-law, Pvt. Sylvester Fajkus is stationed somewhere in Africa. My brother-in-law, S s/c Alfred Petter is still stationed in Corpus Christi. My brother, Cpl. Emil J. RaSka was at home on a three day pass Jan. 29. He is stationed in New Mexico. And I'll add on my, new brother-ih-law, T/Sgt. Alvie Culver who is stationed in Camp Hulen, Texas.

I am very proud of all of them.

I have three more smaller brothers at home beside me and one more sister.

That's all the news, so May God Bless everyOlga RaSla. one. A regular Vestnik reader, Houston, Texas.

Dear Friends: We want to accommodate everyone by writing to Vestnik. The letters were rather scarce these last few weeks. Don't be so dilatory in writing.

We have a few minutes to spare so will take a crack at it. At present time we are working for the Bell Telephone Co. as telephone operators in Houston. This work is very interesting and we like it. Before entering this type of work, we worked in Alvin, Texas. Our cousin, Albina Kadleeek worked with us. Besides just work we had lots of fun. Nearly every day we were asked to sing in the bus. There were also Spanish boys and girls riding the same bus that could really sing wonderfully.

Our uncle Cpl. (Sonnie) Chudej, who was in North Africa, is now in Italy. He likes it much better there. Uncle Sgt. Cecil Webb is doing fine in Asia. He may get a furlough this month.

We know he would have many interesting things to tell us. Our cousins, Prvt. Anton, Sgt Jim and Robert, in the navy, are all across, only Pvt. George MuZnY is still in the states. When all these come home we'll have to get Frank Migl and his orchestra to help us celebrate.

Our aunt Irene Hewitt and little Carl James left home to North Carolina after a visit here for a few months. We really do miss that little dumPling, Carl James.

Angeline Chudej, we would like to hear mere from down that way. Why not drop a line?

Surely you have something to write about.

Helen Kadleeek, write a few words about Needville, and Albina about Houston.

We'll like to remind Gladys B., Vlasta S., and Mollie F. to write again, also Lillie and Paul Kovareik. Paul, you used to take such interest in writing.

We are sending every one back home a hello.

We must end this letter, as our punk and chow is ready to eat, so we'll "come and get it."

Sincerely yours, Jane and Virginia Sykora.

Baytown, Texas.

Dear Readers: This is my first letter to the Vestnik. I enjoy reading the letters more than I do to write. But lately the letters printed were sent in by either relatives Of friends, which made me feel like writing too.

Anna Horak, I do not know you, but I do know your mother. She was my mother's neighbor when she lived in Rosenberg. I visited her a few times and each time I would leave either with flower plants or bulbs. I will never forget what beautiful flowers she had. I have some Narcissus blooming now, and later there will be the Gladiolas and other plants blooming that she gave me. And when I see them I always think of her. I am glad that she is feeling better.

Talking about flowers, I enjoyed your letter John KopeckY (cousin John), because you see, I am . one of those flower lovers too. I am a member of a Garden Club here, and although I have devoted more of my time to vegetable gardening these last two years, I still read about flowers and collect plant cuttings.

I suppose most of you readers know where BaytoWn is. This is also called the Tri-Cities, meaning Baytown, Goose Creek and Pelly. The three towns are almost annexed, and have built up very much the last three years.

We have here the Humble Refinery„ the Synthetic Rubber plants, and the Baytown Ordinance Works.

The fourth war loan drive is now well underway. Our area, the East Harris County will attempt to reach the million dollars goal, a sum twice the goal in the third war loan drive carried to success last September. – So lets all buy an extra war bond. The more bonds we buy, the more Japs we kill and the bigger heroes we will be.

Mrs. L. C. Hlariak.

V Wharton, Texas.

Dear Readers, Friends, and Relatives: Why! What has happened to all of you? Is everyone down with the flu? Goodness, hope not.

First of all I want to greet the editor and many thanks for printing my letters. Mr. editor I hope you can read my left-hand writing after I've been sick.

Now, since Mr. 1944 has come to meet each of us, let's all pray and help win this terrible war.

I fervently hope that before 1945 reach us the war will be at end. And I hope we are not going to be panicky in 1945.

Did everyone of you have a "Merry Christmas" and a "Happy New Year". I wish all of our service men had the best of it.

It seems if everyone is learning Czech while I am forgetting it. By the way, the Czech letters are increasing, it must be true. It is difficult for me, because I've tried so much to learn that I've about given up. I speak it very seldom, that I'm just about the same way trying to talk more when I'm forgetting how.

What has become of you, Lorraine Zett, Esther Marek, Juline Mikeska, Bessie Provazek and Christine Blaha? I haven't heard from you all in weeks. Christine Blaha of Waller, Texas, you asked if I were related to Johnnie Sontag.

Yes, he is my brother-in-law. And Fannie Coufal of Temple, she is his aunt.

Ending off with "Greetings of Sympathy" to everyone who has been ill, and a sweet "hello" to all of my friends, readers and relatives, who read this good "ole" Vestnik.

May God Bless all of you.

Love, Eugenia Judy Witek, Rt. 1, Box 162-F. V Ft. Sill, Oklahoma.

Hello readers!

Here I come again to explain a few things. I would like to tell everyone who have written to me that it is impossible for me to answer all the letters. Starting next week we are going to have classes here in the hospital. They won't let us lay around here because we were making too much racket, such as upsetting beds, splashing water over each other and all that stuff.

They will teach us all different things and

YOUR HOME WHILE HERE

Corpus Christi offers every facility to make your next convention an outstanding success.

Hotel facilities are as fine, as modern as you'll find in Texas. Metropolitan structures, one a new 19-story stopping place, rear their heads above the city's sky line. Several of the larger hotels are centrally located, with modern stores and shops, theaters, financial institutions, just a few steps away, while others, as well as tourist cottages as attractive and as comfortable as you will find anywhere, are upon or near the beaches.

Several of the city's hotels are, large enough to provide a single convention group with every accommodation it requires. For larger organizations, say those with a convention attendance of 750 to 1000, or more, problems are solved by co-operation. Convention rooms, capable of seating from 100 to 1000 persons, are available. All are so arranged that they can be converted into banquet rooms immediately after business sessions adjourn.

To meet in Corpus Christi is desirable for many reasons. First, of course, is Corpus Christi's ability to provide you with every need.

You'll find our people hospitable, imbued with a sincere desire to make your stay pleasant and profitable. Second, you'll find a few days' stay on the sea coast a welcome respite from the hum-drum of inland life. You can fish, swim, sail, in and over a body of water as beautiful as you'll find anywhere. Third, you'll see one of the most astounding transformations that has ever been recorded in any city's annals. You'll see a mammoth sea wall, with a beautiful landscaped boulevard and walkway along its crest; fine yacht basins; new and beautiful homes under construction, not by two's and three's, but by hundreds. No wonder! you'll exclaim, that Corpus Christi is the fastest-growing city in the greatest State. So, come meet with us!

We'll make you glad you came.

The Convention Committee, Lodge Corpus Christi No. 79., Anton 6ermak No. 56., Corpus Christi, Texas. also we can teach each other what we know.

Officers asked us what are our hobbies. My hobby was climbing trees and swimming, so I'll have to demonstrate how a person should get around.

Right now the weather is fair. The clouds are going off and the sun is shining. Last week we had a storm that caused some damage. It tore up a few houses apart, also had hailstones as big as fruit jars.

Someone told me that I was just about the only soldier writing into the Vestnik. Well, I'll try to keep it un as long as I'm here.

I hear the weather isn't very good down in Texas. Everyone tells me that it is raining without stopping. Also the farmers might have a tough job this year. But I bet it isn't half as tough as the army. I know some boys that slept in fox holes for 5 months in rain and mud.

I realize that I might be in the same shape some of these days.

It's about time for me to stop. I still want to go to the show tonight.

Wishing lots of luck to everyone, but don't forget those War Bonds!

Pvt. Edward E. Kusy, Jr. A Texas soldier, V Dallas, Texas.

Dear Readers of Vestnik: First of all I want to say that all of you writers are doing a swell job. The letters have increased in number and interest. Keep up the

writing and we'll keep reading.

I haven't written for some time as I haven't had much to write about. Now I hope I can make this letter interesting. My brother-in-law Joe F. Mach was inducted into the army December 17, but didn't have to leave for camp until January 12. We all hated to see him leave, but our hearts swell with pride when we think of his being in uniform. Fortunately he is stationed near here, in Tyler, about 95 miles from Dallas. We went to visit him Sunday. Let me tell you a little about the city, of Tyler and surrounding country. Tyler is a city in north east Texas, county seat of Smith county. The population is some 20,000, by federal census. The city lies 558 feet above sea level, between the Sabine and Neches rivers; surrounded by farm lands, five lakes and mass of forest. Pecans, fruit, berries, vegetables and cotton are the leading crops. Large nurseries specialize in pecan trees and rose plants. Since 1925 the city has had an ample supply of natural gas and cil. The city has a large public school and includes a junior college. Tyler Commercial College was founded in 1899. It trains more than 4,000 students a year. The industries operate under a commission form of government. The East Texas Fair is held here in September.

Tyler was laid out for the county seat sometime in 1846 and was named for president Tyler. The first railroad reached it in 1871, and was chartered as a city in 1908. Enough about the city.

Let me say, that it is a swell city to visit. The country is pretty rough and one can see sawmills along the way. The soil, by the way, is red.

The Bond Lape nurseries are located there.

The camp where my brother-in-law is located is the best in Texas. He says, it is the cleanest and best run camp he could possibly be in. He really looks swell in his uniform. My sister and her two girls, Victoria and Wilma Joe are making their home with us.

The weather has been swell today, but one can't tell about this Texas climate — tomorrow it will more than likely be freezing. I love Texas freezing or otherwise.

There was a big train wreck between Mesquite and Forney. The trains collided on a curve. Two men were killed. I didn't see it, but from what I heard it was terrible.

I must close for now as I am out of news. Buy bonds and boost the fourth loan drive.

Sincerely, Mary, Juileek.

V Iowa Colony, Texas.

Dear Readers of Vestnik: It has been quite a while since I have last written to the Vestnik. What is wrong with all you Iowa Colony writers and readers. Come on, Albina Valusek, Edna LubojackY and Irene Kuaera, and write.

How is the weather everywhere? It has been raining here for about the past two months. I am getting tired of all this rain, because I have to walk to school in the mud and rain.

How was Christmas to everybody? It was just fine to me. I had a good time and got many presents at home, although it was very muddy and I was very sick with the flu the first few days.

The school had a little program on December 23. There were many people there, although it was raining. The large room had a play called. "Christmas at Cranberry Corners." The small room had two plays named, "A Welcome" and "Christmas Eve In Santa's Work Shop " I. was the announcer. All of us sang six songs together and the smaller room sang one named "Christmas Chimes."

I have two uncles and three cousins. Uncle Philip Pfeffer is in Italy and uncle Cpl. Oscar Pfeffer was in Camp Pickett, Va. I will have to change my, subject and write about school. My teacher's name is Miss Kathryn M. Ginsjig, and my little sister's teachers name is Miss Mary E. Williams. They are both good teachers.

I must bring this letter to a close, or I am afraid Mr. waste-basket will find this letter in him. I hope Mr. editor will publish my letter.

A reader and writer, Etta Mae Lillie Wiktoiik.

VESTNIK FROG ZA PADEsAT???

Dallas, 4, Texas.

Bratii a sestry: MinulY Vestnik nam ptines1 nektere velice zajimave dopisy. Prvni jest zprava ze schtze Hlavni Uradovny, ktera, byla konana dne 3.. ledna, a pak dopis bratra F. Truksy, kterY — musim ptiznat — mne hodne ptekvapil a kterY mute mit znadne nasledky.

Ve zprave schtze H. U. nejzajimavei gi jest jednani o prodeji tech asi 714 (713.77) akrt pozemku ye Valley — ten samy pozemek, ktery teditele odhiasovali a pokladniku Jednoty dill prodat za dvanact-a-pill dollaru akr.

Ptedseda H. U. oznamil dye nabidky prodeje na mengi kusy, od jedne spolednosti za padesat at sedmdesat pet dolarti akr, a od druhe spoleCnosti pet at stodvacetpet dolart akr. Ikeditele na to odhiasovali prodat v celku — asi za hotove — za padesat dolart akr. PROC?? Kdyt byl majetek odhlasovan ku prodeji za dvanactaptl dolart akr, s deseti procentnim komi gnem, — ve kterem piIpadu by Jednota byla dostala jedenact a Ctvrt dolaru za akr, — prodej kterY jsem bezohledne zastavil, — vrhli se na tento prodej jako nevolani a nezvani pomahadi tit teditele a jeden.elen H. U. z Temple. Prod se tito tak houtevnate starali o ten bankrotatskY prodej, — kdy z toho nemeli mit nic? A kdo se bude zase ted' o ten prodej tak starat?

Bratti a sestry, Jednota ma ted' skoro pill milionu dolart na hotovosti v bankach, ktere mame dosti potiti investovati. P • ieina techto podti jest nag zdlouhavY zpOsob Mani pfddek a skuteenost, to ma.me ted' rnnohem vice soutete v pujeovani penez netli jsme kdy men. Zde si mate jednotlivec yyptijditi.na majetek snadno, na etyki a pill procenta troku, bez prttahu, — main jednu ptijeku na gemu elenu na mysli, gest a pill tisice, kde tato byla vytizena za tfi dni.

Prod si nevypiljeil od Jednoty? — Jde to mot pomalu, povidal. Prod' tedy prodavat majetek za, hotove v celku, kdyt by jsme to mohli rozprodati po prumerem sto dolarech akr, tedy dvojnasobnou cenu, co by to ptineslo v celku, — a vziti polovinu (tteba i merle) na hotovYch a ostatek v peti procentnich notach? My potfebujeme noty, ulotene penize na trok, aby, jsme nee° z toho melt. A vilbec, prod davat majetek za polovieni cenu? Denne sly gite jak ceny majetku jdou nahoru, jenom my musime prodavat lacino. Jit v lednove schtzi 1941 jsem 'teditele upozorrioval, to ty ceny jako dali na nage majetky jsou nizke, — tadal, aby se zdrtelo pro= davani, — poukazoval jsem na vyhlidicu, to ce” ny jiste pujdou nahoru, — poukazoval na to, to Spojene Staty buctou asi muset krmit polovinu sveta, -- a dnes mime ty same prospekty. Jestli nekdo chce majetky rozdavat, at' si rozda svoje, nebo ty gpatne co Jednote path — a kterych se zbavit nemilteme.

Jestli jsem kdy byl ptekvapen, tak to bylo dopisem bratra Truksy, pojednexajicim o tom, hlasovani, kdyi sjezd nemel pottebnS7 poeet delegatt ku pravoplatnemu jednani. Ceti jsem jeho cluvody dvakrat, — sahnul po hlasovaci stine z minuleho sjezdu a poditam, — ne snad to bych pochyboval o spravnosti dilkazu bratra Truksy, — ale z to me obydejne zvedavosti. Skuteene, bylo tomu tak. A co ted'? Tak to yypacla ted', to to hlasovani o mestu Schulenburg jest to jedine spravne hlasovani o miste nageho sjezdu. Jenom lituji, to jsem o tom KVORUM nevedel v ten das, kdy tad eislo 84. tidal o to referendum, — byly by jsme to asi zmenili na umistneni misto pteloteni.

Bratie Truksa, je gte mne dovolite se dotknout Vageho vYroku stran poznamky bratra LatnovskYho o torn, to mu ten jeho dopis, jako kaidY jinY, — jeden z nas dvou napovidal.

One se o torn napovidani asi hocIne miuvilo kolem Taylor, — kdo to roznagel jest lhostejne, — ale jiste jest na torn nem pravdy. Mani v tomto smeru dopis od jednoho z teditelt bydlicfho blite Taylor, hodne sprostY dopis, ve kterem nine ku konci nabada, abych "at pojedu z Alvin pies Houston do Ennis, se zastavil ve First National bance v Houstonu a podival se, zda-li jsou v bance fgechny bondy desateho distriktu v Cameron County." V jinem dopisu jsem ptimo obviriovan, ze si nekoho najmu, aby za mne ta, hal kaetany z ohne. ZA MNE???,

Abych nezapomenul, kdybych me' odpevlclati na 14110 nesulysl, co jest o mne napsan, vesti polemiku, ktera by tyto nesmysly vyvracela, nevychazeli by nagi Oleni z virvaru a nail konkurenti ze smichu. Marne mnohem citletitejAiyeet na starosti nezli odpovidat na nejapnosti.

• • .bratrsOm pozdrayem, Frank B. Steiner.

V

DESETINA STOLET1.

Neill to nanolio a je to znnoho, ta 3edua doe Una stoleti; Pro tijiei Ildi je to jlt sluena etapa easova, dent let vial mnoho v lidskem veku, v dobe deseti let station se nmohe zmdny, z Malych nemluvriat jsou J1 dile deti, z detl tehot \Tau jsou jiz Anal a sliene devy a z nekterSrch jiz tatinkove a maminky. Z tech mladYch tatinkft a maminek behem to doby stall se jit otutili tautove a matky jit obr.neni tivotnim bojem. Padesate let je jit v lidskem alts vrcholnYm bodem drahy nam vymefene, poeatek starnuti pomalejeiho, neb zrychleneho die odolnosti lidskeho telesneho Ustrojt Deset let je dlouha doba, ale pohliiime-11 zpet, ani se nam nezda, ae je to tak diouho. Deset let je tomu, co jsme se tatajentra, dechem vetupovali portaly na geho stanku, fadove budovy Pokrok Hou.stonu. Byl to slavnostni okamiik, radovati jsme se veichni zilce na miste stare budovy vypinati se krasnou zdenou moderni budovu vyenotenou jako mlade. nevestinka zevne 1 uvnitf. '"Pfrcho-u se nam dmUla prsa nad Urn, co jsme vykonali, nad tim, to na g dlouholetY sen doCkal se spineni a le to spineni tech tuteb a nadeji yypInilo se krasneji, net. jsme °dekavali a doufali. Zde bylo krasne dilo nadgene elenske obetavostl, zde bylo dilo dlenske svornosti, zde bylo dilo moudre a prozirave prate dlent vYbort v jicht ruce jsme vlotiLl obstarani vybudovani nal budouei nove tadove svatyne. Zde take bylo dilo elnovnikti uplynulYth let, jicht obetavost ve vytizovani spolkovYch zaletitosti ptispivala spolu s rozumnYm vedentm tadu ku vzrtstu jeho a ku jeho hospodatskemu itspechu. My jsme vlastne slavili viterstvi dosateneho tsiloynou praci mnoha let. Nebyla to sobecke, pYcha., to co jsme zbudovall nevybudovali jsme .jen pro .sebe, ale pro na ge pfigti, pro chloubu nageho naroda v teto dastl texaskeho ptimoki, aby, jednou svet snad po mnoha a mnoha letech zveciel, to zde melt sidlo elenove naroda, jicht kolebka stala v srdei Evropy, naroda, jent platne pfisPival ku vybudovani teto zerne, • jit si za svou vlast vyvolil. Ne pro nas, ale pro nagi Slovariskon Podporujici Jednotu Statu Texas, pro Kivu a chloubu stare vlasti, na nit jsme nikdy netapominall, jak dejiny nageho du Pokrok Houstonu dokazuji a jako rodinn, odkaz nagim potomktm. Ne tedy pro sebe jen, ale take pro jine.

Nedivte se tedy, to tech velebnych okamtikt, kdy nas poprve pojala ye sve ltna nage krasna faclove, budova, vtpozniname katclYm rokem a ze notime se v Myelenkach v tu dobu, kdy jsme projdouce jejinat branami obdivovali jeji vnittni citmyslne a prakticke zatizeni. Nebyli to jen mutove, kteti se starali o provedeni plant vybudovani butiovy, byly to tadove sestry, ktere pla.tne ptispe/y ku vybaveni a okra gleni nageho stanku uvne. Jim •patti velka zasluha o to vnittni okra gleni, dovedou to lope jak my. Nam, deskoslovenskYm lidem je vrozena touha pa umeni. Ta se zradi v na gi lahodne znejici matefske mluve, ta na,chati odezvu v nagi` ch narodnich pisnich a znelkach a i v na gich domovech. Domov, to slovo ma pro nas neodolatelne kouzlo, kde nalezneme svilj dornot tam seam libi. Ta nage stare, vlast byla• atm to dorn.overa a je nam daMovern i ta nova nate atierieka, viast, kdekoliv jsme se usadili, je domovem, literehot 4 va grue a kter3, jarne pomehali sv&tni vybud.Ovati. A proto ta nap buelava, ktern. je nam svatrai, naan epolkceera di:1,1;00*Di. nose na sobe tu slovanskou peeet' Lasky k domovu vlastnimu, proto se tak o ni starame a o ni pedujeme jak matt o sve nemluvne. V jeji zdech hlaholi Ceske zvuky, jeji stony se zachvivaji zpevem eeskYch pisni a v ni truni stanek deskeho dramatickeho umeni hned od prvYch dob, kdy se nom jeji vefeje oterkely.

Divadelni umeni ma deskY elovek v krvi, kde

an ZPAY a hod as taX k-takk tesi g di-

Ve .!ttedu, dne 9.

Unora 1844.

vadlo. Od tech prvYch dob, kdy jsme se t8aili z postaveni aye vlastni Move budovy, melt Istne pro divadelni Musu slu gnY stanek a pestili dramaticke umeni. A kdy jsme se te gili a slave' prves otevfoni tuiveho moderniho doTnova„ jak medle mohli Janie to lepe osiaviti, netai.peknou divadelni hrou na nove vybudovanem -a moderne vypravenem• jevieti. Udinili jsme tak, ponevadt se to navgtevniktm iamlouvalo a dinime tak katdtm rokem. Letos tot.

Mame v torn nagern dramatickem. kroutku tadu Hiaholu velmi dobre osobnosti, taientovan4 herecke stly, Pratt teknerne to upflinne, se radi nal deske vefejnosti pochlubime. A ti nagi herd, ()Who pohlavi jsciu nejen obetavY2111, ale take skromnYrni a skoro se rdi, kdy je za nejalcY zdatilY vYkon poehvalime. Ani tentokrate, ku desatemu vYroei otevteni na gi kadove budovy nemohli jsme si, odeptiti, abychom nage mile navgtevniky ptigedgi se s nanii radovati, neobveselili drarnatickou novinkou na nagern jevigti, yYpravnou operetou "Na nagi pouti"aneb "Karneval", yYpramou to opereton v nit tdinkovati bude temet eels na ge divadelni drutina. Freetete si jejich jmena a seznate, jakYrn vYbornYm sham jsme vypraveni - teto operity svetili, aby se vam libila a mohli jste s.P.azni sdileti tu radostnou oslavu. Je praVda, to riyhi tijeme v pohnute dot:* ale mime mnoho ‘ptiein se radovati, na svetovem obzoru poeiriaji'ae zardivati dervanky koneeneho viterstvi zbrani spojenet, synove na geho bratrskeho naroda frdskeho, vojini sovetske armo.dy speji na ballStich od jednoho viterstvi ku druhenni- 6: nage americke ttodne oddily stekaji prve silnejM bagty zeme vychazejiciho slunce. Pfijd'te tedy jiste, v nedeli dne 13. imora, tedy jit pfigti deli a podIlejte se s nami na na gi slavnosti, budete uspokojeni jako obydejne. Jen nezaponienouti a ptijd'te, i kdyby jak se pravi i "Aidia padaly." Udinili jsme vgechna opatteni,nbyste u nas netrpeli ani hladem ani tizni.

Proditaje Vestnik, dim ku svemu pfekvapeni, jak je poukazovano no, to, by z ohiedu tspornosti byl sjezd nagi Jednoty odbYvan lincle, met kde byl delegaty posledniho sjezdu odhlasovan.

Nemyslim, to ta fispora pada tak nayahu-apak bychom tim vlastne dali polieek v .tvat- nejen delegattm posledniho sjezdu, zvraceli bychom jejich usneseni, ale i polidek na,gim brattim .lidovYm v Corpus Christi a okoli, cot by nevypadalo prave hezky. Je to jedna z hlavnich bat nagi SIovanske Podporujici Jednoty StatujTexas, kde nagi lido dovedli se uplatniti - ejleht zashrina price jak spolkove. tak i na inarodnira poll vykonavana =Oho znanienala a kiera pro nag narod tam vykonana ptispela nemalou merou ku posileni znajosti o na gera narodu.' Znarn Corpus Christi i jeho blizke okoli a znam tarn celou tadu na gich dobrYch a obetavYieh-lidi, KruginskY, eel& jeho rodina, Vaeek.Kuddra, Regmund, 8ijansk, Moravek a jini lide jfint path zasluha za tu praci, praci nezi gtne vykonanou. Obetavi, pohostinni a ptidiniivi; bou nam, chloubou nagemu narodu. Odmrgtenim jich, odbyvanim sjezdu jinde net v Corpus Christi, jemut jsme jej slibili, bylo by hrubou neomalenosti, paskvilem na na ge . bratrstvi a vtiskli bychom si v nage dela podet y kofigkelio handlateni a ru geni daneho slibu. Do not let us become the Indian givers, - let the proinise which we have given to our Corpus brotherS be holy, let us keep the promise! Nebud'me verolomei, nerugme daneho slova bratfim :za,Stistadu Corpus Christi pod zasterkou u getteni na vYlohich sjezdu. Kdyt jsme ptitkli sjezdu v East Bernard vyAgi platy iftedniktrn Hlavni ttadoyny a to Cinilo u nich hezkYch par tisic .dolart. za etyfi roky, nikdo z nich se zvYteneho platy, aby ugettil S. P. Studnier4.

Jednote vydani.

KALENDAk. 13. fillers,. Nfpravni opereta “Na4nail-peuti" sehrana bude na poCest 10. vYroef otevfeni noye budovy tadu Pokrok dis. 88. v Houston, Tex. Zadatek ptesne ye 4ho d. odpoledne.

Biezen. K ucteni pamatky narozenin T. G. Masaryka sehrano bude T. J. Sokol Houston divadlo pod nazvem "Ceske Partizanky v Ru-

sk,u."

Strana 13

VESTNtS

Ve stfedu, dne 9. imora 1944.

Ale tu nine zase zastal mOj farmerskV ro' -nun stat. V obtalobe br. ieditelu proti br. Stei-

Z ETNI A POKLADNI KNIHY CELOROCNI ZPRAVA t6ETNiHO VYBORI1 -rik.ADU KAREL JONAS, OS. 28, SIMST. Od 1. ledna 1943 do 1. ledna .1944.

East Bernard, Texas

Pajeeno zakladajicimu Menu Poitovne

Ptijem: Na amrti Na fadove ptispevky la.dovou nem. podporu Na /41. ttad. nem. podporu Na letni pfispevity Na Vestnik Na DetskY Odbor Na zmenu certifikatu Na sin, dohrovolne Dary na detske pobaveni Na arok z bonda Na rozliene

$ 8,191.44 553.16 162.05 152,65 172.75 91.50 501.46 2.50 20.48 56.23 2.50 1.40

$927.00 Zpriva z feditelskeho vtboru sine.

Od 1. ledna 1943 do 1, ledna 1944 .Pfijem: $1,200.00 Renty ze spodu sine 42.50 Renty razne z vrchu sine 400.69 Z obrazkovYth a jinych divadel 3.53 Rozlidne malieko,sti

tThrnnY pfijem tiumne vydani

$10,508.12 10,493.55

ZbYve. v pokladne

$ 14.57 Vydani:

Na, amrti Na 0.d. nem. podporu Na Hl. ttad. nem. podporu Na 1/4 letni ptispevky Vestnik Na DetskY Odbor Na slugne afedniktun Na vence Na atedni potteby Na koupene U. S. Bondy Na rem. dary K. SAOT., USO. Na iifedni poitovne Na Social Security Tax Na. zmdnu certifikata Na -detske pobaveni Na rozliene

$8,223.63 524.50 160.00 169.25 76.50 475.45 325,00 53.10 11.00 200.00 158.75 23.85 3.15 2.00 56.23 17.21

`thrnne vydani 8chodek.z roku 1942

$10,479.72 13.83

Vhrn I schodek Postup elenstva Leden 1. 1943, ygech elent Pfklato novtch Pfljato z D.' 0.

Pfijato s pfestupni listinou

$10,498.55 433 20 7 2

thrnem

461

Pfestoupli k jintm tad tun Odstoupli z Jednoty Zernfeli

3 S 4

tebytek

10

10

Celkem elenft v dobrem stavu Z techto jest 48 Mewl ye sluibe nageho. Strtce Same, v ril2ntch der stieh v evropsktch zemich.

Postup elenstva v D. 0.

Leden 1,..1943 vgech elentt •Mato nowt&

. .451

103

thrneni Ubylo: Pfestoupli k jinYm fadtm Pfestoupli do pravidelneho

2 I

9 Celkern Mena v D. 0.

Oelkem elenll v pray. oddelen1

81 22

9 94 451

545 Viiech elenu v fade Ms. 28 Zprava z kWh fedltelskeho vtboru sine- na yypliceni dedicu.

Od 1. ledna 1943 do 1. ledna 1944 Pfijem: $ 27.00 Hotovost z roku 1942 250.00 Redltele odeyzdali 2./15./43 Redltell odevzdali 9./13./43 650.00 thrnn,* pfijem Vydan,i: Vyplaeeno 45 dedicurn e ...........

$927.00 ...... .. $2110.48

$362.74 564.26

Uhrnn6 vydani Zbyvai k vyplate

CelkovY pfijem Pfeneieno a roku 1942

$1,646.72 232.23

thrnnY pfijem `fIhrnne vydani

$1,878.95 1,659.23

Hotovost za pokladniken-i Vydani: Darovano osade Za gasove zahfivani Za vodu, rent Za svetla Za statni, ikoi. a okr. dame Za veci, metly a jine Za "roofing" k oprave stfechy Za pojiiteni Odevzdano vYboru pro dedice Za slutne vYboru

$ 219.72

th.rnne vydani Hotovost za pokladrakem

....$

24.90 26.90 24.00 46.62 277.44 38.49 27.50 133.18 900.00 150.00

$1,659.23 219.72

$1,878.95 Lydia 'Cube-J:1a, W. J. Duckett, Anton Kelner, Jr. adetni vYbor.

V Blessing, Texas.

Cant bratfi a sestry!

Jit toho mnoho bylo napkanO o mists ptiitiho sjezdu, proti i pro, ale cOnapsal br. Elvadlenfik v poslednim Ms. Vestniku, to jig pfekona vie!

Naie Jednota se skied& vetiinou z drobneho lidu, tong z rolnika a delniktt, ale jsou v ni zastoupeny temet viecky obory; jako lekafi, uditele, prasnici, atd., a ted' same v ni, jak nam o sobs pige br. gvadlenak, zestupce v legislatufe, col jest velice kriane.

My drobni odekivame od tech vzdelanch, ge nas povedou; no, to nam budou pfikladem.

Led po pfedteni shora zmineneho dopisu, nine zastal maj farmerskS rozum stet.. J4 totit hned roku 1915 jsem udelal sobs pajeku na moji farmu, a jak pozoruji ve Vestniku, vidy se tak delta. Br. Avadlefulk ale vzbuzuje zdani, to at od r. 1940 se zase pajeky podaly delati na farmy.

Ti bratfi, o nicht pile, to se ho na to "neCetli na g Vestnik", neb tam by se byli dodetii v mesienich zprivach nabich atednika, kolik 'name penez na p0i*ky a. pak Jednota oznamuje, ge pajdujeine peniae-na dobrou zaruku.

Prod toto Ott? Tenth bratr v celem jeho . dopisu se mall pogkoditi lest br. Steinera a -delat naladu pro odbkvani sjezdu v Corpus Christi. .10• myslim, '1,e takove dopisy vice te. veci ulkodi, net1i prospeji. Ja jsem- ta miuvil s nektertni bratry, ktefi se takto .vyslovili: byl jsem pro Corpus, ale po .pfeeteni takovYch- dopisu,. jsem ••Pro Schulenburg. tec to kritika" Die toho dopisu 'nevi 66 se '-jedna; nO, to je ast pravda, my, to • , •• jen hadame. • Kdyt jsem v race 1941 byl v 111. velice se mi tam libilo, jenom se mi nelibilo, fie to bylo viechno "otevfene". Mel-li jsem co jednat s br. Markem jsme vyru govali vedle druheho atednika, a naopak.. Tel jsem to hned br. Markovi fekl. On pravi: "No ,ono se to pozdeji spravi", a taky la se to spravilo.

Pfed asi dveta t rdny jsem tarn byl, a oni jit to maji vgechno rozdelene, katd1 Atednik

nerovi stalo, ze je ha gtekivy atd., proto museli (tat teditele udelat piehradu, aby byl sam!

No a ted' je to ohrazeno vgechno.

JA, kdy5 mne krava leze pies plot, dam ji takove rozky, neb jak my tomu fikame "jock" ale nedam piece v gem kravam "jochy", kdyi mi jen jedna pfeleza. Nu, tak se divam v Hl. tf. a myslim si, i.e asi pfelezali vgichni!

Odpust'te mi, ge tak pi gi, ale ja lepe nedovedu, neb ja jsem do vysokYch Skol nedogel a nag p. uditel iikal, i.e jsem jen zamatlaneho zednika kluk. Prod mi to fekl? To bylo tak. jednoho vla.heho, jarniho dne, vlastne odpoledne, kdyt* na g iidici neb jak jsme my kluci "naduditel", sobs nechal od deved-, ky piinest svadinu, ktera, pozustavala z kusu domaci klobasy, z kusu chieba, co g zapil sklenici piva. Po chvili poeal podtimovati. Mne zavolal k tabuli, ktera stala tesne u jeho stolku, abych vypra.coval podetni KdyZ' jsem, byl hotov, vidim, ze p. nadueitel podfirnuje, ba spi. Ja pfe glapuji, pokaglavam, ale on nic. Probudit ho, veal jsem, i.e by bylo zle. Tak z dlouhe chvile jsem po6a1 malovat.

Prvni stolek, pak p. uditele, ale to ji g kluci poCali se kuckat. Prave sedla moucha p. na nos, a ja tet ji• namaloval. Ale ted' ji g kluci vybuchli, nejhafe Franta Pl gkuv. Jednim skokern p. ueitel stal u mne a tu vidi moji malbu. Popatinouti mne jednou rukou za krk, do druhe rakosku, pfehnuti pies koleno, bylo dilo okamliku. Panedku, ten mel glut Stesti, i.e jsem nemel tak dobrou svaeinu jak p. uditel, mohlo to hut* dopadnout.

Kdyt toho bylo dosti, totit ja mel dost, p. naduditel pravi, tahni si sednout osle, stejne z tebe nic nebude, neb co mate bYt z kluka umatlaneho zednika. Ono se mu to dobie ieklo: sedni si! ale jak?

Toto jsem napsal, abyste mne pochopili, neb nejsem tacinkm spisovatelem, ani basnikem, jen zameryjcem.

Pfiitimu sjezdu: "Zdar!"

Frank Hlolek.

V kid F. B. Zdrabek, Ms. 112, Guy, Texas.

Cteni bratfi a sestry:Timto yam oznamuji vYsledek volby afednilal naSeho fadu pro rok 1944: John Stradik, pfedseda; John Machadek, mistopfedseda; J. H. Mikeska, tajemnik; Ludy Surovec, irdetnik; Vine Pekat, pokladnik; F. J. Vrla, prftvoddi; Frank Kvetoii, star gi piedseda a Martin Koval., organisator.

• Anton H. Sitta byl zvolen delegatem do sjeznahradnik. du a Petr VStor iidetni: F. J. Vrla, Stanislav Slaealek, Martin Kovaf.

MajetkovY vYbor: Frank Kvetori, Willie Zeman a Stanislav Sladalek.

Dale yam na vedomost davam, bratfi a sestry, byste se vgeci dostavili do pfigti schtze 13. unora ve 2 hodiny odpoledne. Mame hlasovati o pfelaeni sjezdu z Corpus Christi do Schubenburg. Toto jest velice dillekte hlasovani, a" kagdY by mel hlasovati tak, aby to co nejvice dobra pro celou na gi Jednotu piineslo.

Alia se nam, ze tim pfeloienim ug ettime penize. Musime si ale rozrnyslet, bratfi a sestry, kolik ale Ole a horke lave to pfeloleni pfivede!

Bude to stati za to? Ne, ja, tomu nevetim a proto budu hlasovati tak, jak vet gina naSich poslanc0 v minulem sjezde hlasovalo, pro Corpus Christi.

S bratrskYm pozdravem, 3. H. Mikeska, taj.

V Radostna zpriva.

Maliekk Jenieek ptibehl v gecek uhfatk dom0 a smal se na cele kolo. Jeho devatenactileta sestra se ho pta: "Z Ceho ma g tak velikou radost, Jenidku?" - "Delal jsem listono g e," vesele odpovida jenidek. - "Jak to?" pte, se zvedave sestfieka. - "Zazvonil jsem u kakleho damn v na gi ulici a 'dude jsem odevzdal dopis." - "A Air* dopis? Kde jsi tonic dopist. vzal?" - "V tvCin stolku. No, vgak vig , byly to dopisy, co ti posila pan Kavka."

Mary a spolehlivy% Zdali potfebujete dobre projimadlo neb leku k uleveni boleni hlavy, mdlobam, neb lenivemu, imavnemu pocitu, Jich't pfidinou jsou doeasna zacpy, opatfte si a jiste si obstarejte HERBINE Old Corner Drug Store, West, Tex.

V letci vyznamenani za, potopeni ne'mecke lodi.

LondYn. (OTK). — OeskoslovenskY valeenY kriz byl udelen S'esti detafilm desokslovenske bombardovaci letky, jet potopila nemeckou lod' ,jet se pokusila prorazit spojeneckou blokadu v Biskejskem zalivu 27. prosince minuleho roku.

Kdyi funkcionidni zicpa se vleZe a zpUsobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trite jejimi znaky—bolestmi hlavy,pachnoucim chem, zkaien17m ialudkem, nezaiivnosti, ztraton spiinku a nedostateenou chuti k jidlu a mate pocit piepineneho ialudku nisledkem plynu a nadmuti—opatite si Dra. Petra easem vyzkongene Hoboko a pouHvejte hb pfesne die navodu na nalepce. Jest vice nei poeisfujici prostiedek, jest tei galudani einnost povzbnzujici lek, slogen57 z 18 pfirody vlastnich leeebqch kocinku, bylin a rostlin.

Hoboko pi•meje vela stfeva k Zinnosti a ponulha jim jemne a hladce odstraniti viznouci odpadky; pomalui vypuditi plyn zacpy a poskytuje ialudku onen skvely pocit tepla. Chcete-li opet znati rozkog gt'astne vy od trampot zacpy a zaroveli uleviti sv mu ialudku, obstarejte si Hoboko does. ho koupiti ve vaem sou. sedstvi, palete si pro nail "seznamova. ci ' nabidku Hoboko a obdriite-

uielodzavi ZDARMAc h Dra. Petra Leavk , Olej Liniment—pro. stfedek proti hnisani rychlou ulevu od revmatickych a neuralgickfrch bolesti, svalov3ich bolesti zad, ztuhlY.ch nebo bolavY. ch svald, namaenin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalicky" prostFedek filevu od jistYch do6asnY;ch ludeCnich nepoiadku,jako za2ivaci poruchy, efivodene piebytkem kyseliny a pa.

Jew zdhy.

Odeilete tento kupon nabiclky"— Nyni

Jm'eno 77 I

Nevoraz'ena arnada SkvelY narodni film nexapo menutelnYch dojmu, filmovan v Hranicich na Moray*, kratce pied

vypuknutim valky.

ENNIS, ve etvrtek 10. unora, o 3 hod. odpoledne, o 7 a 9 veeer.

HOUSTON, v sobotu 12. 'Mora v sini 'gtefinik, 0 8 hod. weer.

EAST BERNARD, v nedeli 13. unora, o 8 hodinach veeer.

LA GRANGE se opakuje v pondeli 14. unora, o 7:30 veeer.

hod. cdpol., o 7 a o 9 veeer.

I

811-4LF Dept, 2501 Washington Blvd.. Chicago 12,111.

2:3C Stanloy St., Winnipeg, Mc,11., Can.

Proto prosim bratry afedniky i ny, abyste byli na miste ve stanovenou dobu.

Ptedleha nam mnoho .prate v teto schazi, proto snaine prosim, dostavte se v pinem podtu. V padu apatneho poeasi, tedy schilze se bude odbYvat na tketi nedeli v ru.

Bratki a sestry, zale2tosti, ktere mame v teto schazi k vykizovani, vy'Zaduji ptitomnosti katdeho diena, aby se mohlo spravne o nich rozhodnout., proto nas nezklamejte a dostavte se v pinem podtu.

Neni nam mono dole odkladati s volbou sjezdoveho delegata a jeho zastur,ce, a take musime hlasovati o zmene mista sjezdu.

PromYSlejte tuto otazku ohledne zmeny mista sjezdu, jest to velmi dillelite, a kdyi pkijdete do schflze bud'te ptipraveni odevzdati vaa hlas die sveho pfesvedeeni. Neminim iadneho piemlouvat, ale nemyslim, 2e by to bylo od na g mile Jednoty destne jednani, kdy2 bychom misto sjezdu zmenili.

S bratrskYm pozdravem, Jos. L. Eraik.

Pkikladam M. 0. na $5.00, ve prospech O. S. povaIedneho fondu.

2a,clame Te zdvo •ile za laskave odevzdani na patkiene misto. Diky pfedem. — Tyfij Honza.

Poz. red. — Bratfe Jendo Kebrdle: — MaS" pravdu v fisudku o skvostne praci emigranta a nadaneho deskeho spisovatele Hostovskeho; jeho "fl.kryt" bude jako pfedale knihy pfeloten do nekolika jazykfi. Dar na es. povaleenY fond pfedal jsem kolegovi Morrisovi a ten bude s jinYmi dary dobrYch deskS7ch jedinCA kvitovan v Oechosiovaku. Pozdrav a zdar. — Tvuj kolega muzikant a start' kamarad. Na zdar!

V

'Nonat" mast' oslavuje svoje 45te vSTro61 stale jakosti a shay.

MAT

Dallas, Texas Pan Frant. Moueka, West, Texas.

Cella Nonat je patou 55c a $1.05 CtenY ptiteh! etejte se vaeho lekamika neb jedObditeli jsme 5 vYtisku "T...Tkrytu". natele, ale nic jineho neberte, radeJe to dilo skvostne ,ktere ma dist ji plate na natl. adresu: kaldY uvedomelY Oech. Snad zna,S R. C. MILLER & CO. okolnosti a vydavatelske podminky. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

matammmaxwmagemnymmonstwounnesweessammvzsgarst

NOVINKA! NOVINKA! V Ceske sini iaclu Pokrok Houston 6. 88 NA POtEST 10110 ViR0(`'1 OTEVEIENi NOVE BUDOVY

ne 13. unora 1944 bude sehrana vYpravna opereta pod nazvem

NOV i eESKI FILM

WEST, ye stiedu 16. unora, o 2

Pag tovni Ofadovna

DR. PETER FAHRNEY & SANS co,

Imam fadu Slovan cis. 9, SI)JST. Snook, Texas.

Na vedomost se vain dava, 2e naSe pravidelna Schaze naSeho tadu se bude odbYvat druhou nedeli v axiom, o 2 hodinach odpoledne. PH_ Gina odlo2eni nag schaze z prvni nedele na druhou, jest pohteb zesnuleho Jos. HlavatYlio, kterY2 pohteb byl odbYvan prvni nedeli odpoledne.

Mame hlasovat, kde si pfejeme aby byl odbYvan ptiSti naS" sjezd.

J. T. 8krabanek, taj.

V Houston, Texas.

Ctena, redakce!

Krou2ek "Hlahol" od kadu Pokrok Houston eis. 88, ma v programu divadlo na den 13. unora, jak jiff bylo oznameno v minulem Vestniku.

Zajiste 2adnY nebude litovat jezdu k nam na Studewood a shiednout "Pout"', jak se dello za natich mIadYch let ye stare na'Si °tell* a zapomenout aspori pro ten den tech naSich starosti.

Pkatele a herd, naSe schaze jak obyeejne ptipadala katdy patek po divadle, ale v krou'Zkove schazi byla udelana zmena a schaze se bude odbYvat v sobotu po divadle, totft 19. unora a pii tom bude "party".

Sestry krou2ku jsou 2e.clany, by kat-. da nee° na talitku donesla a kafieko k tomu jig se tam udela, by se herci za to namahu poveselili..

Sestry, naSe schaze sester a od 6erv. kki2e bude odbYvana dne 11. unora v 10 hodin rano. Dostavte se v hojnem pootu. Mame pro vas piekvapeni, a pak jako pied pouti hodne prate na nas deka.

S pozdravem, R. Hanusova,, tajemnice Krou2ku Hlahol.

-V Lad Placedo els. 97, Da Costa, Tex. Mile sestry a bratki:— Zase si dovoluji pfipomenout yam, ae kadova schfize se odbYva na druhou nedeli v imoru a sice dne 13. unora v 9;:30 hod. rano, pfesne.

CAMERON, v fiterY 15. unora, o 7 a 0 9 hodinach veeer.

Pij.loien jest $1.00. Palate ma; p6itou vyplacene 11 unc. Hoholto a zdarma 600 hodnoty zkaebni I g hve kaideho, Liliveho Oleje a Magolo.

0 C.O.D. (poplatek piipaten).

Adresa

Ve sti'echi 7 dne 9. imora 1944.

VESTNIK

Strana 14.

SEATON, v Sefeik Hall, ye etvrtek 17. unora, o 8 hod. veeer.

DIME BOX, v sobotu 19. unora, o

8 hodinich veeer.

SNOOK, ye gkolnim Auditorium, v nedeli 20. noc-ca, o 8 veeer.

4211.0011.1.1,7111001=ames,....

"NA NAM POUTI" aneb Karneval) Lidova opereta z Ceske vesnice, o 5 jednanich.

Tanedni vlogku zatandi mala baletka Earlova OSOBY: Hubert Dubskt zameckY pan br. Vaclav Kincel Jaroslav DubskY, nadporudik br. Franta Vavfik Blanka, jeho netek ses. Raienka BilY Rosa, jeho sestra ses. Henrietta Earlova Hanieka, sirotek ses. Elsie Dobesh Kamil, lesni br. Tim Kostome Oskar, baron z Althanu br. Jenda Stareala Hugo ze 8romil br. Karel Oerr4 Prokapek br. Jarka Vodehnal Kristinka ses. Noemi Kostome Pierot p. Dan. Nezval Stakenka ses. Ridena 8pathelova Soused Vala br.

Harmonikaf Nezval Ve sboru ucinkuji tito, sestry a bratfi: ses.: A. Kilnarove., B. Kukralova, Dvokakova, 8parihelova, 8vestkova a Nezvalova. bit: V. Kilnar, F. Dvotak, A. .8vestka, 6ernockSr. , Nezval ml.

Zpevy a tance doprovazi hudba br. V. Kudery.

ZAtATEK PEESNE VE 4 HODINY ODPOLEDNE 0 zakusky a napoje bude naleate postarano.

Uctive vas zvou, DIV. KR0112EK HLAHOL.

Ve stkedu, dne 9. unora 1944.

President Bene g vyznamenal cs. lekare in memoriam.

LondYn. (OTK). — President dr.

Eduard Beneg udelil teskoslovenskY valednY kilt in memoriam podplukovniku zdravotni shiny dr. U., jent jako lekat na torpedovane britske obchodni lodi odmitl opustiti sve misto a vytrval u zachrannych praci, pfi eemt zahynul.

V

AlARI 811eirTVZITACI4 •

•

DR. THOMAS N. DeLANEY o6Nt LEHAtt Brgle spresne pfipravene. as die tralurl• tfadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAmENi

Quality Liquor Store I

2215% AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kofalky, vina, kminky, Trinerovo Hake Vino, gampariske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch dol:alch napoj0. Za poctivou eenu a obsluhu mei, bratr, S. C. WOITON, e'en S. P. J. S. T. 34 rokt.

DR. N. B. McNUTT Zubni Lela.

Utadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace polifebni ustav pohothvy k sympatickemu vyfizenezbytnych jednotlivosti a k ♦ypraveni dojemneho pohrbu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pohfebni riditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 llIl N. Fifth st., — Temple, Tex.

C. H. CHERNOSO PRAVN1X Vyfizuje vetkere soudial salefatostL tfadevha: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

KOTISTON4 TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub Ceeld Leta a operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 074$ PitIon tatadoTny: Prestaxi 2$$

vtE3TNfic Nesnize s pridelovymi listky v j "krotektorate" New York. (OTK.) PratskY rozhlas, kontrolovanY nacisty, vysilal 2. nnora "dtletite idedni oznameni", podle ktereho "nepfatelske letadlo shodilo nad pohranidnim memecke pfidelove listky pro cestovani a jidelny. Vegkere tyto prideloye listky — lehce rozeznatelne jako padelky, musi bYt ihned po nalezeni odevzdany na nejblit gi policejni stanici. Kdokoli neuposlechne tindni vyzvy aneb poutile techto delovYch podia& prisnemu trestu a bude odsouzen na take prace. Za jistYch okolnosti bude vymeten trest smrti".

V Josef Hane o povileene Evrope.

New York. (OTK.) — Pfednosta teskoslovenske hospodatske slutby gen. konsul Josef Hand promluvi v 8:15 hod. veeer ye stfedu 9 nnora v chrame Christ Church, 520 Park Avenue, New York, o povaleedne Evrope Ve sve pfednagce bude se int. Hand zabYvat otazkou, jak zabranit Nernecku, aby vyvolalo noyou valku, jake bude postaveni Sovetskeho svazuiv povaleene Evrope a jak zajistit hospodirskou prosperitu pro narody stfedni a vYchodni Evropy.

V

Strana 15.

pet pinYch let zavfeny v nemeekfreh koncentraCnich taboreeh.

Po'det Nernei zavraidenYch eeskYch zen v pomeru k mum je p1na tketina. Tedy 620 ien z idedne Nernei ptiznanYch popray.

V Valna hromada Hospodifske peradny.

Ballard's Snow Liniment.

K pomoci odstranent vymknuti a pohmotdeni, take unavene, prepracovane svaly, ktere pfichaz,eji nasledkem prepracovani neb nachlazeni prAvanem neb neptiznivYm poCasim. PouNjte Ballard's Snow Liniment, namatte lehce. Budete uspokojeni prijemnYm pocitem a frlevou.

New York. (6TK). — eeskoslovenska, hospodafska poradna v New Yorku porada svoji tfeti fadnou valnou hromadu v patek 11. imora v 5:30 odpoledne v hotelu Waldorf- Old Corner Drug Store, West, Texas Astoria. Na programu jsou projevy zastupc0. es. 0340, pfednatka, dr.

Antonina Basche o es. hospodarske SPOINFILIVA POHROBNICKA. rekonstrukci a volby destneho pfedSLU2BA. sednictva a vYkonneho vYboru. ProJsme pohotovi Vara ppsloubez rozdilu jak daleko bygram bude zakonden projevem dite bez jakehokoliv zvlagtniho prednosty t eskosloven. hospodafpoplatku. ske slutby, gen. konsula Hance.

S nami mete mluviti deskY. My nabizime Pohrebni Pojig teni pro kaideho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL BALSAM PROTI HAALI HOME VYZKOIJAENt VICE JAB Elsie Pratak-Etlinger, 60 LEri'M roubvANim damska, pomocnice • Lahodn, Telefonujte "collect" TeL 38 • Pdsobivj Bellville, Texas.

• Levu* Podpory Nemeiim z ieskYch penet.

New York, (6TK). — Praisk.Y nacistickY list "Der Neue Tag" pfines1 12. ledna zpravu, to ministerstvo hospodarstvi rozhodlo, aby osoby pojigtene pro ptipad nemoci v figi, POBRIEBNI DOMOV jet se odstehovaly do t. zv. protek✓ hodine zarinutku najdete u toratu z mest znidenYch bombardones nejlepg i pohfebni obsluhu a vanim, dostavaly podporu od proceny tektoratni nemocenske pojisl'ovny BILL MARES, feditel. v pripade nemoci. — Je to dal gi krok Tel proditirkne pohiebni pennacistil ve vykorist'ovani deskeho itent od 1 mesice do 80 rokfi'staft delnictva a vefejnYch zamestnanc0,.

Ambulance ve clne i v noel.

Do fondu nemocenske pojigt'ovny MARES BURNS FUNERAL plati zamestnanci a zamestnavateHOME le pfispevky a v nemoci maji zaW ;EVERA CO. Telefon 546. mestnanci pravo na jistou podporu. e.EDAR-RA P IDS, IOWA TEXAS CAMERON. Ted' se vgak z toho fondu vyplaceji podpory nemeckYm uprchlikihn, ktetl do fondu neptispeli ani halere, a tim •pfirozene se snituji podpory eeskYm zamestnanctim. A podet nemckYch uprchlilal v tak zvanem protektorate roste den ze dne.

V Henleinoviti pnimysinici si steiuji na Berlin.

LondYn. (ONA). — Henleinavgti prurnyslnici ze severnich tech jsou velmi pobouteni na berlinskou politiku vudi nim a zadinaji o torn mluvit.

Podle nacistickeho praiskeho stu Der Neue Tag jejich stirmosti je, ze jejich podniky v severnich eechach nedostavaji nutne vYrobni zatizeni, kdetto "favorizovane podniky" v Nemecku ano.

List pige, ie severodeske doly tot. jevi znamky zanedbavani presto, te jsou vitalne duletite pro valeenou vYrobu.

Henleinovci tedy do gli k dalgimu rozdarovani z "navintu" do tile.

V DAMY 50c — MU21 50c enskteh na 'Nast eeskoslov odboiL (Tax included) LondYn. (ONA). — Podle zprav, obeerstvent nevAtevnikll jest Wborem naletlte 0 aikusky a dochazejicich deskosloven. kruhu z postarano. domova, Nemci odvezli do koncenagbavni Vybor. tradnich tabor& mirno eeske zeme na tricet tisic deskYch ten.

V 20256 1140 ROBBIE ST. Toto dislo dokazuje heroickou Na doptani: 20th and North Main. lohu len v deskoslovenskem odbojoItem hnuti. JSOU zeny, kterd jsou jit

SEVERUV

MAREK - BURNS

ZABAVY fidu

Pokrok Houston

13. iinora 20. iinora 27. imora

MI

IN I

I

J. R. Baca — J. R. Baca Frank MP,telo,

Strana 16.

TN.fK

Poutiveito k oznamovani

Oznamovatel I .0 • • 1 • • •

Pravidla V ?alum Oznamovateli ittujeme eenty za slovo, za katde uvetejneai. Nejmenli poplatek za oznamku ido 25 slov) jest 5Ge. Oznamku napate na zvlaStnim listku a pkilotte k objednavice prislu.sny obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). l'osilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele satajeno a nabidky posilany administraci pod nas' znaekoa, aetujeza oznamky Na prodej", "Slugby a grace" a podobne PAre zvlaet' za znakku a na poltovne, aby dale ihned odesilany. dopisy mohly oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Mime se hospodync," obnali doplotek za znatku a poStovne 50 centft. ;Aler, Hleclam drulku kvota eeskeho ptivodu, ktera by chtela dobrk ciomov na farme, musi bkt spokadana a mit zalibu na farme, od 30 do 35 let stall. Upkimne nabidky s podobenkou zasilejte pod znakou -Parma' ze zapadu", % Vestnik, West, Texas (6-8-p) Hledi se 'Zeno, k domaci praci na fume. 0 dalSi informace J. F. Strainickk, Rt. 2, Box 154, Needville, Texas.

(6-8p) Pfijme se:— Mug, klempit a plumbak soueasne. Staid prate. to nebo pkijedte hued. Dobrk plat.

Nemec Co., Kaufman, Tex. (5-7p)

ir

Prodam celY soubor obrabe7cich stroju pro obuvnickou dilnu $300.00, a farmu 160 akril pki Caldv, ell, za $3500.00. J. F. Baler, Bren(3-6pd.) ham, Texas. gr, Na prodej, zahrivaci olejova kamna "Perfection Oil Heater", ul'ivane tki zimni sezony. Topi se v nich "distillate" olejem. Vkborne ku vytapeni vetSi mistnosti. PiSte na: Supreme Lodge SPJST., Fayette(3-dz.) ville, Texas.

Littell's Liquid.

K pomoci od svedeni, ktere se east° dostavuje s neduhem merid poruchy koini nemoci jako letru vyreIky od horka, Eczema, atd. Take od pokousani ne-jedovateho tmyzu. Cena. 50e.

Old Corner Drug Store, West, Tex. 411111/111/111/111/11111/111111i1/111111111OM SKLADBA

LIDICE pro PIANO prase byla vydana CENA 40c POATOU VYPLACCENE.

Navratil Music House 11 Baylor . St. BRENHAM, TEXAS. (5-8c)

Lawn Uiadovny.

Fayetteville, Texas, 31. ledna 1944 Cteni bratil. a sestry:— Nasledujici je seznam ladosti o pajoky, ktere byly schvaleny Hlavni liTkadovnou od 1. ledna do 31. ledna 1944, veetmo.

Obnos Odhadnuta.

Obnos Zaruka iadosti cena zaruky schvaleny $ 950.00 $ 1,900.00 $ 950.00 Obydli ye West.

5,500.00 14,000.00 5,500.00 Farma 124 altra v okr. Bell.

1,100.00 2,600.00 1,100.00 Obydli v Taylor.

1,500.00 3,000.00 1,500.00 Obydli v San Angelo.

2,150.00 4,000.00 2,150.00 Obydli v Taylor.

3,775.00 9,536.00 3,775.00 Farma 85 akra v okr. Hill.

6,000.00 10,200.00 5,000.00 Far. 291 akra v okr. Williamson 4,000.00 8,000.00 4,000.00 Farma 178 akra v okr. Atascosa 3,000.00 6,250.00 3,000.00 Farma 178 akra. v okr. Atascosa Na shora uvedene pajeky bylo skolektovano za odhady $90.00, a na tyto pajoky bylo vyplaceno kediteltim a odhaddim $66.20.

S bratrskkm pozdravem.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni 'frradovny. kid Frant. Palaekk, cis. 21.

Engle, Texas.

Timto se vam diva na vedomi, 'le jsme schtizi neodbkvali, neb se nam ueetnik nedostavil, tak nezapomerite se dostavit na pkiSti nedeli, totil dne 13. Unora.

A zaroveri, kteri chcete bkti zakazeni do Nemoc. podpory, tak si hled'te zapravit poplatek neb jej palete na kadoveho tajemnika do pristi schaze.

Tel mame hlasovat o torn, kde se ma odbkvat pkiSti sjezd, zda v Corpus nebo v Schulenburg. Tak se hled'te dostavit co y nejvetSim poetu ,at' se to maze vyjednat a at' je to odbyto a at' se to dele neodtahuj e.

S bratrskkm pozdravem, Chas. Jalufka taj.

V Houston, Texas.

Ctena. redakce!

Prosim o laskave kvitovani dare pro C. Narodni SdruZeni v Houston, od nasledujicich darca: Pan Mareak z Ganado, Tex. $10.00, pi. H. Lebrova, $2.00, manl. J. Baletkovi elenskk Prispevek $2.00, a na Rusk fond $3.00, pan S. Keldrek z Crosby na povaleenk fond $2.00, pi. B. Beeanova za kytieky $4.00, pi. K. '6tvrtnikova elenskk pkispevek $1.00 a 75c za kytieky; novi elenove pi. Pulpanova alenskk pkispevek $1.00 a inesieni pkispevek $1.00, S. P. Studnienk $1.00, Fred Tepera $1.00 a J. D. Tepera $1.0.0.

Srdeene diky v'Sem naim llechetnkm pkiznivctim za jejich dary a praci. Dekujeme ne za nas, ale jmenem tech ubolakri, pro n'a vlichni pracujeme s nadeji, ze koneene dosaZeni viterstvi a svobody bude blahou odmenou nam vSem. Kdo by si pkal zaplatit elenskk pkispevek na tento rok, neb neeim pkispeti pro ty trpici, male tak ueiniti u mne neb u br. 0. S. Valy.

Srdeenk pozdrav vSem etoucim.

Pavla Studniena, 332 W. 27th Ave., Houston 8, Tex. DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi Oei, Usi, Nosu a Chrtanu BI LE NavStivi: z La grange HALLETTSVILLE, 22, tNORA SCHULENBURG, 23. 11NORA MOULTON, 24. UNORA WEIMAR, 25. iTNORA.

Ve sti":ed-u. chic 9. rinora 1944.

ZNAMENio KANDIDATU Uchaze6i o ruzne ufady mohou v tete rubrice oznamiti svoji kandidaturu za nasledujici ceny, predem za p lacene: 0 precinlitni titadY $7.50, okresni komisafi $10.00, okresni a distriktni urad y $15.00 a statni $25.00.

JOE P. WRIGHT OKRES MATAGORDA Za okresniho komisate

kdy2 jsme tak zklamali jejich duveru? — — Sestry a bratfi, voite v'Sichni proti pkeloieni sjezdu. Volte proto aby sjezd se konal tam, jak privodne bylo rozhodnuto, a sice v Corpus Christi. Ukalme svetu, jsme skuteene bratti a sestry, 'ukame nasim delegdtrim, mame k nim duveru aspori v to jedne veci a to, 'le urdene misto pro sjezd nebude meneno bez skuteene vane pkieeiny.

Pti to pkilelitosti oznamuji do Houstonu a okoli, presto, v divadelni oznamce pro PriAti nedeli bylo oznameno take me jmeno, oznamuji, le adinkovat nebudu, a pkieina obsaena v nekolika slovech • "Tak svet odplaci".

John J. Stareala, z Houstonu, Texas.

V

Volam do celeho Texasu!

Volam vas vAechny, sestry a bratti, elenkyne a eleny naSi mile Jednoty. Nepkenahlujte se, al budete rozhodovat ve witch kadovkch schtizich o pkelaeni sjezdu Jednoty.

Pamatujte, ge sjezd Jednoty je to nejvetk instituce — zakonodarna.

Institute, ke ktere se obracime prosttednictvim nakch delegatii, se vSemi sykmi bolestmi a se vlim, co povalujeme za dobre pro dobro flak. Jednoty.

Dle mai° pkesvedeeni posilame do kaldeho sjezdu ty nejlepk, nejschopriejk, bratry a sestry. me je tam s pevnou daverou, ze porokuji a upravi vse, ne pro dobro ne_ kolika jednotlivca, ale pro nas v6echny a Jednotu.

Domnivam se, le vim jak oni delegati z minuleho sjezdu se citi, kdy2 ona cluvera;kterou jsme v nich meli, jsme sami zakapali tim, ze jsme zasli tak daleko, ze hlasujem o ptelciteni sjezdu Jednoty. Ne_ jsme Jednota si dobyla dobreho jmena a i finanene si stoji dobte. Jako 6echoslovaci mame z yudne jmeno po celem svete. — Nerozbijejme se.

Let's all Vlclyt' v Corpus Christi jsou to take nak bratti a sestry, a jak jsme BACK THE ATTAC:t1 uz v naSem organu detli, jsou pro sjezd apine a dobte ptipraveni. NeBUY EXTRA vim, jake nasledky by pfeloleni sjezdu mohlo miti, a nechci hadat, WAR BONDS! ale na svedomi bych si onu zodpovednost nebral.

Umim take poditat ale vim take, le elovek mnohdy pti stalem poditani se i pkepoeita. — — 2e?

Kritika vecna je dobra., a jsem i pro nejakou pkilehavejk kritiku, ale le bychom nejak hrazu penez uSettili, to nevekim, a snad na bankrot nepkijdeme.

Pozmenit nejakk elanek ye stanovach, .anebo nejake veci zakiclit pro dobro Jednoty v dobe mezi sjezdy, je docela na miste Ale ptelokt sjezd bez vane pkieiny, ktera by skuteene ohrolovala Jednotu, at' ut jakkoliv, a kdyl bylo ug odNasovano a rozhodnutto — nasi nej yylk instituci, zakonoclarnou, sjezdem, -- to rozhodne nepovauji za spravne.

Jak myslite, le budou spoluobeane nalich bratti v Corpus Christi no, ne pohlilet a pti tom na celou nagi Jednotu? A co nak delegati, ktere p0.4 Proof jsme v nakch kadovkch vkroenich Also available in Bottled-in•Bond, 100 schazich zvolili? — Myslite, ze bu- Proof.

LE SAGE COMPANY dou miti dost odvahy, aby se ucha.D ISTR IBUTO RS zeli pro sve rnesto 0 pristi sjezd, Da11 as, Texas