Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at W est, Texas ROeNiK (VOL.) XXXII.
under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
WEST, TEXAS, ve stliedu, (Wednesday) 26. ledna. (January) 1944.
CISLO 4.
30. LEDEN 1933. E DOBRE pkipominat si kaideho roku den 30. ledna 1933, kdy se Hitler zrnocnil vlady nad Nemeckem za pomoci senilniho maraala Hindenburga a vychytraleho politickeho maklete von Papena. Tim vice, 'te pied dv'ema lety ministr propagandy naridil Neinctm, aby toto datum nebylo oslavovano ani prapory ani tedmi ani manifestacemi, aekoli po vaechna dtivelai leta nebylo teeneni konce a lid hluene pochodoval pod prapory ozdobenYmi hakovYm ktitem, za zprvu Horst Wesselovy pisnazvane po pasakovi a vrahovi. ObdivuhodnY nacistickY lid, kterY se dovede na rozkaz roz jasat a na rozkaz tlumi ptekypujiei nadaeni! Zirstava tajemstvim nemecke propagandy, prod nechee, aby se slavila to St'astna, uddlost, ktera podle GoebbelsovYch slov znamenala ptichod zlateho veku pro Nemecko. Je snad situate uvnitt Nemecka a na frontach tak trika a bolestna, to ani nedovoluje, aby Nemci zablahoteeth "Vtdci" prc vzpomince na 30. leden plied 11 lety? Ona udalost mela tenkrat zdanlive mistni vYznam, ale vzesly z ni bedy a utrpeni pro Evropu i vaechno lidstvo. Rozlotila pkedevaim Winecko, v nernt od to doby neni svobody, vedy, literatury, prava a kde proti nabotenstvi byly postaveny gerrnanske mythy a Wagnerova tetralogie. Adak faarstickY jed vystfikl i plies hranice, nakaziv mnohe narody i jednothvce tak, to oei jim, osleply, tai ohluchly a mozky se zatemnily. Nemei vyutili tohoto stavu a zridili protektoraty, ustavili samostatne staty, okupovali, expropriovali, arianisovali a jak jinak kikali organisovanYm vfatda,m, kradetim zotrodeni. Nikdy pied tim nebylo videt v dejinach tak rozsahlou a v8deeky propracovanou organisaci zloeinu, nikdy pied tim nebylo tak zaludne propagandy, schopne zasit nesvar mezi narody a rozvratit je. Jedna z forem mezinarodniho faalsmu se vtelila v nacismus, t. j. ve faaismus nemeckeho typu, nejhroznefai a nejsurovejai. Kdyt Hitler vial slabost statnikt a kdy mu jeho propagandists ptipravili puclu, hnul se nemeckY valednY stroj. Nacismus nejdfive potlaeil individualitu, lidskou osobnost, lid prornenil v loutku v diktatorove ruce, eloveka v bezducheho robota. Pak zaeal valku bezohlednou, bleskovou a totalni Snad dnes uz vidi, 'te se mYlil, ponevadt i valka musi byti vedena s ureitYmi ohledy; kdo oclhodil vaechny ohledy, aby zastraail odpfirce, pf:edem prohral. Mute mit ptechodnY Aspech, ale je to tspech, kterY zabiji, ponevadt lidstvo ma silu a mot, kterou hruba, sIla nezna, a ponevadt lidstvo se nevzda teroru. Hitler se domnival, ze vyhraje valku bleskoye, a vysmival se "prohnilYm" demokraciim, jsou zdlouhave; zapominal, to jit v pojmu demoluacie je, to nemtte rozhodovat nejaka, vaemohouci vole jedineho eloveka, ale to je nutna porada s tadou jinYch osob. Vale skuteene demokracie je vYslednici vale mnohYch lidi a je poehopitelne vysazena zdlouhavosti, ba i prozrazeni. Je vYsleclkem dlouheho a namahaveho jednani a je tudit pornala, nedovoluje rychle akce, neptipouati bleskove ptekvapeni, poeita s
Ant. Poladek. dlovekem,. Svob(xlni lids jsou nuceni pkidrtiovat se urditYch norem a nemohou tudit ihned vaeehny vyzbrojit a vaechno zorganisovat. Jakmile vaak svobodni lids odrazi prvni irtok, viterstvi spoeiva pak jen ye vytrvalosti, ponAyadt valka je usili v ease a nikoli v prostoru. Byly to krasne doby pro Nemce, kdy nacistiroboti vtrhli do vaech evropskYch zemi prochazeli se po tkidach vaech mest a kdy germanati Siegfriedove a sudetati Korawitschkove videli se ut piny sveta. Sprava obsazenYch zemi nebyla obtitna, ponevadt vaechny obeany doP2EMRMD::MisgN.ZENEMYAM7AVMIEC?;
Wichn . podporujme Citok! Nyni jest eas sahnouti hluboko do kapes. Nyni jest eas opatkiti na.:sim hoeb,iim dela a tanky, ktere pomohou ugetriti iivoty naiich vojakfi — a skoneiti vaLku! tpine viterstvi spojencfi je dnes neili bylo pied nekolika mesici, nei mnoho price musi bYti jests vykonano, nein touient mir stane se skutkem. Mdieme pomoci . . . a mifierne take pfispeti ku zkraceni valky, zakoupenim dodateeneho valeeneho bondu ted". Pro budoucnost Ameriky, pro budoucnost nagi, pro budoucnost nagich ditek, investujme v Extra valeenSrch tispornfch bondech. tiMMEMBEMEIBMNP,;:=EMENEVES.071-1741 byteho statu povatovali za valeene zajatce a za rukojmi, kteti mohou bYt po stovkach odstlieleni a jich jmeni ukradeno. Domnivali se, te Angie padne na kolena, ze jeji nepatrne vojsko se vzda, to americka pomoc ptijde pozde, to ponorkova valka vyhladovi Anglii a pkekazi americke transporty, ze Ukrajina jim doda obili, -ie vojsko delnikt a sedlakt, nevyevidene v pruaackem duchu a pruaackYmi dtstojniky, se rozpadne, ba dokonce se domnivali, te maji pomoc boti ve svem loupetivem tateni proti tidovskym plutokrattim a proti tidovskYm marxisttm. 0myl za omylem. Hitler& faaismus probudil ye svete jednohlasnY odpor, v lidu se probudil hrdinsky duch. Hitler site dnes jests pokraduje ye valce, jests dnes je panem Evropy, na ncz spodiva pokokeni a muka, jests dnes bije v Evropy hodina Hitlerova, ale vidime, to jiz ptichazi a nadchazi hodina viterstvi lidskosti a svobody. Vaechna nernecka viterstvi nepriblizila Hitlerovy faaisty ani o krok blite viteznemu zalondeni valky, naopak je od konce valky vzdalila. Dnes, po jedenacti letech, liikaji si fa. iste z 30. ledna 1933: "K eemu jsou viterstvi? K nieemu! Proklata bud'ta takova viterstvi, jestlf& po nich neptijde hojnost, ale nedostatek, hlad, nemoc a bombardovanir Hitler ma peed sebou pro-
blem vlastniho naroda, kterY vidi, ze jako v minule voice tak ani v teto nema budoucnosti ani na moil ani na zemi ani ve vzduchu, ponevadt nerna tadne budoucnosti. Nema proste tolik teleza, aby z neho mohl vyrobit tetezy, k nirnt by pkikoval vaechny narody od Kodane do Athen, od Bordeaux do Varaavy. K tomu pliistupuje problem zotroeenYch narodt, ktere se ptipravuji na zasah a na koneene tetovani. Dnes nemeeke vojsko nevyhrava bleskove, ale musi zapasit dlouze, face, a vYsledek je vice net'poehybnY. To ptsobi na nemeckY lid, kter vidi, te uz nemohou pkijit zpravy o obsazerli nejakeho ' statu a jeho totalnim vyloupeni. TY1 ptivykl, te mu vojsko posilalo kotist, dnes je rozearovan, posilat vojakiim veci, kterYch by meli zapotliebi i civiliste. Dnes ut vi Hitler& lid, 'te spojenci se nedopusti omyln z minule valky, kdy vyhoveli tadosti o ptimeri plied obsazenim Nemecka a podepsali mir pied znemoinenim budoucich valednYch plant. Spojencl jsou ptesvedoeni, te ye tvat Nernecka je vepsana veena touha po dobyvatelstvi, kult lily, a te jeho vtdcove vyjadfuji touhu tech, kteti se pteochotne dali vest vderejai bludiekou pangermanismu i dneaniho nacismu, a zittejai jakoukoli jinou, jen kdy bude slotit nemeeke Spojenci vedi, to nebude motna dohoda, s Nemeckem, a to ani s tim, ktere se bude tvafit napravo kapitalisticky a nalevo revoluene. Nemei slyai hlas spravedlnosti: "Na kolena! Vratdill jste, loupili jste, znasilfrovali jste, setehli mesta! Ptiala hodina soudu!" A je jen logieke, to diktator, kterY dospel k paroxysmu ailenstvi v dusledku nezdaru syYch plant, bude se chtit mstit plied svou koneenou poratkou na potladovanYch narodech. Je zoufale smutne, to jeho degenerovani vrahove, kteti plied nekolika lety navatevovali matetskou akolku, budou mu poma.hat. Odpovida to politicks filosofii nacismu. Cynicke einy, jicht se dopustil od doby, kdy se dostal k moci, podavaji o torn postaeitelne kazy. Je to v souhlase s mentalitou, mravnosti a strategii faaistii nerneckeho typu: Jen nen neptedvidatelneho mute tomu zabranit. Hitler se domnival, te 30. ledna 1933 uclef•ila jeho hodina ate rozdrti svobodu a pokrok; mnoho lidi bylo ptesvedoeno o spravnosti ilencovy filosofie. MYlili se; ptijde neodvratne den, necht' je tteba jests vzdalenY, kdy budou ptemoieni, rozalapani, a kdy si ptiznaji, te se navitestvi uniklo Vet a posledni vidy. V Schyluje se k nelitostne, stupfiovane ofensive spojeneckfth armad proti nemeckrin fa g istiekjrm hordam. IIrdinstvi Rude armady, ktera sv$In vlastnim Velem zachytila piny napor Hitlerovy vojenske maginerie, rozdrtilo vraiednS, plan nemeckeho imperialismu, jeni chtel ti slovanske narody, rozbiti jejich kulturu a krvave panstvi nemeckfch otrokaifi na slovanske pude. V nadchazejici velke bitve o konee'ne zdolani nepfitele, slovanskST narod bude raiti itzriaZnou filohu.