Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 12. ledna (January) 1941.
tisLo 2.
SVOBODA A FA g SMUS. A SVET.E, nejsou jen lide poctivi a lide bojujici za svobodu 'Mech. Jsou tu i ti, P kteri sobecky stfeai sve svobody na Akor svobod jintch. Nekteki tak eini vedome. ftekneme, Ze to je jejich vtdeleent politick' program, nechceme-li je podezirat, to to je jejich ubohe pkesvedeeni. Ale jak nekteki nerozumeji slovum, tak mnozi nerozumeji obsahu slov. Chybi jim poznani skuteenosti. A v nich tkvi nejvetai nebezpeei pro lidske svobody. Ve sbirce rozhodnuti Nejvya giho soudti Spojentch Stittli severoamericktch naleznete moudrou vetu o nebezpeenosti techto lidi svobodam ostatnich. Je zajimave, to nejvyak soudce, kter' ye svem rozhodnuti pronesi tento vtrok, byl deskeho pfivodu. Byl to Justice Louis D. Brandies, "Nejvati nebezpeei eihO, na svobodu v obmyslnYch zasazieh horliva,, kteki to mysli dobke, ale nechapou." Ostatne kaidt pojem nalezi vykladaee a kaa da. vzneaenost nalezla sve bludake. VYklad pojmu svoboda dosahl hluboke kacikske nizkosti v fistech hlouptch pomatencO, kteiI neznajice vYznam a obsahu jintch slov, pohazuji si touto vzacnou kouzelnou kouli, jakoby nebyla kkehka a rozbitna. Hleclarne-li ve Webstrove naudnem slovniku, ve vydani z roku 1943, definici svobody, nalezneme pod heslem Liberty, na strance 1424, tkinact rfizntch vYkladu tohoto slova. Pkeetete si prvni. Zni takto: "Stay nebo skuteenost, to nekdo je svobodnou osobou, to nepodleha, vuli jine osoby, einici si na,rok na vla.stnictvi to osoby nebo jejich sluaeb. Svoboda — protiklad otroctvi, otroeina, jaimo atd." Ve vyjmenova,ni protikladu slova svoboda Webstrfiv slovnik je nefipinY. Vynechal prave slovo — faaismus. to svoboda a fatismus jsou dva pojmy, ktere se nesrovna,vaji, mame dokazano iadou skuteenosti z teto valky i pied ni. Ale i prvni fatsta v Evrope, Hitlerfiv kaapar, Benito Mussolini, podal nam o tom vtslovne svedectvi ye sve keel v Gerarchii, v dubnu roku 1923, kdy prohlasil: "Lidstvo je ua unaveno svobodou." Faaismus nebo nacismus nebo francismus je politick' smer, ktery je v terra Webstrove nauenem slovniku, na strance 94 dodatIca, popsan takto: "Faaismus — je kaada centralisticka, autokraticka, nacionalisticka vladni soustava, sledujici pkisne nacionalistickou politiku, vykonavajici usmernenY dozor nad pramyslem, obchodern a peneanictvim, s tvrdou censurni praxi, a potlaeujici nasilim a moci kaadou oposici." Tato definite neni zajiste i pki sve shovivavosti piing lakava. Lze tedy hlasatele teto rovnopravnosti ve svobodnem svete thane odmitnout. Ale pouht odsudek by znamenal, ae by faiste mohli vznesti narok na ochranu sveho faaistickeho pfesveddeni jako menaina, nebot' v pojmu svoboda je zahrnuta ochrana smtaleni minorit, at' nabolensktch, politicktch nebo jintch. Ale my vime, de ve taaisticke bibli, v Mein Kampfu, je napsano, to faaismus neuznava rovnopravnosti jinVch politicktch nazonl, tim mene mentinovych, a jakmile dosahne moci, tak je rozdrti. Oini tak prostkedky velice nevybiravYmi a
A. Hof f meister. hluboce stkedovektrni, • jako yeaenim, popravami, tabory a mueenim. Rovnost svobody, kterou demokracie zarueuje menainam, pfestava tu byt rovnosti, nebot' poskytovani ochrany faaisticke menaine znamenalo by, ohroiovani demokraticke vettiny eili nadraovani hrozici zahube. Rovnost by byla, pra.vdepodobne teprve tehdy spravedlivou, kdyby s faaistickYmi mentinami bylo nakladano podle jejich faaisticktch zasad o nakladani s menainami, v kteremato pkipade bychom musili faaisty vyhladit. Ovtem to je ne-
Laurie Lee, Fragment. Ted' viny vidite; tot' vodstva Ceske keky, jet k Praze proudi z horstev hvozdnattch a start hrad jak pate obtdeeji. Plynouci oei pfisne kvadry, kde zkuli mut narod, jeho deje. Ta keka videla, jak Praaane na nove nivy priali od vtchodu. Jich deti deti net jeji bkeh, proud rany myl a padle odnaael. To 6ai sen sanaj v inesto zklenuli mosty, navraili zdi a bitev tisic vybojovali pro muanou pYchu, mesta svobody. At poslez v bezpedenstvi bast krev smyli s rukou. Mee pak vytesal mir andelii, tu zavrat' kamennou. Po schodech z auly k Bohu stoupali, pet v oblacich a rozezvueet zvon. Ted' vaude v Evrope je eerna noc. Nejtmavai, nejdesnejai nad Prahou, lee kteki 6ekaji tu v domech jsou bdela stral sve 'bade odvahy, na, jitro mysli, vzpouru osnujice, jea Nemce zadene do temnot. Vy cizi vrazi, s obdivem jen hled'te na v'etie, zastup stfech a mosty mesta. Pychy se stfeate vaak! Takovtch Praha shledla dost, msta lidu jich vaak netvila a tela jejich keka v mote odnesla. (13aseil k filmu, pkel. j. j.) MEM
IYMMEWSZOMZIONESIMOSIMN
smyslne, aby demokracie postupovala proti neJake skupine obeanu podle jejich, nam nepkijatelnYch, faaistickYch zasad — a tedy toto feaeni je neprakticke. Trpeni v kterekoli demokracii, at' liberalni, socialni el sovetske, je neslueitelno s pojmem svobody. Faaisticka verouka neuznava vladu v aadne forme a stavi v deb) statu jedince. Ne-
uznava ani rovnost naroda, ani rovnost v narode, ale deli lidstvo na tridy podle delitka krve a rodu, cot je soustava vedecky i socialne zrudna. A. koneene faaismus netrpi jiny nazor nea fatsticky a vynucuje si posluanost nasilim, vyderaestvim a telesnYm tyranim osob jineho pkesvedeeni, nemluve o osobach, vzdorujicich nasilne faaisaci. Ale vaechny tyto argumenty proti trpeni fa8ismu v bane demokracie byly ut davno vysloveny lidmi velice rozvaanYmi a velkYmi dernokraty, Evropany i Amerieany. Kdybyste se dnes ptali Abraharna Lincolna, zda-li faaiste zasluhuji pravo na svobodu slova a sdru2ovani, odpovedel by s chmurnou rozhodnosti slovy, ktera napsal v jednom svem dopisu (H. L. Piercovi, 6. dubna 1859) : "Ti, kteki odpiraji svobodu jintm, nezasluhuji ji mit sami — a nemohou si ji na dlouho udraet, jakoato Bah je spravedlivs,77 Ale ani to nestaei. Nebot', kdo poznal fatsram a kdo vi, co to je faaisticka moralka a fatsticka filosofie, poznal, ae faksmus neni politicke pkesvedeeni, ba to ut ani neni politicks choroba, jejit patologickt zarodek v eeskem politickem aivote jednoznaene odhalil a pojmenoval T. G. Masaryk, ale mikrob zloeinnosti. Nakaza zloeiriu. Pre:me ma doslovne vaechny znaky zlodinu. Faaista je tedy zloeinec, ktert bud' spachal nebo spacha todin, ale ktert ma jia zlY fimysl zioein spa,chat. 6teme-li pozorne zpravy o zversvech italsktch faaista, pachantch na italsktch socialistech pied dvaceti lety,' o zverstvech italsktch fa:Sista, pa,chanYch na Habeas,nech, o zverstvech apanelskYch fasistu, pachanYch na apanelskYch vojacich lidove armady, na aenach a na detech, nemusime ani eisti denni zpravy o nacisticktch ei faaisticktch vraidach v eskoslovensku, Sovetskem svazu, Recku, Jugoslavii, Polsku, Norsku a vaude jinde. Faaisti jsou vinni vaemi hlasy. Tento porotni vtrok je vykeen miliony. Z celeho tohoto vykladu vysvita, to faaismus musi bYt vyrvan z kokena a vyhlazen ye vaech zemich na celem svete. Potom teprve budeme moci utvat v miru svobod vytkanYch na praporcich armad spojenYch narodt. Pak teprve rmlaeme se pkestat bat — ne o majetek a klid — ale o aivot sraj a deti teto generate lidstva. V Majetek v sume' etyki miliony dolarii spravuje na.te s Hl. fikadovna pro elenstvo Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas. Svepoinoc se fitly osvedeila a osveclei. Stojme verne pti svoji organisaci, hled'me, aby stale rostla, kid'me se osvedeenYm heslem: Svilj k svemul V Stava. se obyeejne, ze naie dobre lidi jak v literatuke tak v hudbe zapominame a stavime pomniky temto indium ai je kryje hlina neb ai je cizina uzna po mnoha letech stradani. Nig miady spisovatel Egon ElostovskY nema na lich ustlano — pomiiieme mu odkoupenim jeho nove knihy "Ukryt"? Zajiste, nebot' tato kniha obohati jak knihevnu jednotlivci tak spolkovou.