Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of ROtNIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday 5. ledna (January) 1944.
1`5IsLO 1.
"ZA SPACHAN! ZLOONY JE ZODPOVRDN'i CBS N1Y1 OD TIMTO titel k -, otisk1 slavny soucanny rushy spisovatel Alexej Tolstoj p v kndYnskem -Central European Obseiver" z 15. kijna t. r. elanek o zverstvech paehanYch nemeckou soldateskou na ruskem a ukrajin6kem lidu, pti jeho eteni vstavaji hrilzou viasy na hlave. Bylo by velmi Zadoucno, aby podobne 61anky naSly cestu hlavne do omerickeho tisku, protote ve Spojench Statech Ail se .dnes mnoho o torn debatuje, jaic jednou nalotit s nemeckkm narodem, a2 bude poi valce. Pfes to, to mnoho, ba snad vetSina a.merickkeh valeenkch korespondenta a take f ado vynikajicich nemeckkch emigrantil (jako na pr. proslulk spisovatel Emil Ludwig) dokazuji bezpodmineenou nutnost proveho opaku, jevi se v americkern vefejnem mineni sklon pro eineni rozdilu mezi fanatickkmi Hitlerovmd stoupenci, ktefi pry sami jsou zodpovedni za zloeiny napachane odyekkin " germanskYm furorern" ye vg ech zemich, kora Jejich proklata noha vstoupila, a mezi narodem "basnikU a rnyslitehr, kterk pry se nieim neprovinil a sam se stal "prvni °beti hnecleho more. Na netesti maji tyto docela zmatene, pokkivene a z gruntu nespravne nazory mnoho stoupenci mezi prOmernkmi Amerieany, kteri je docela nekriticky pfejimaji snad ani nevedouce, Ze se tim stavaji povolnkrni nastroji zamerne nemecke propagandy, ktera jit daynd vynaklada vele Osili, aby viterstvi spojenet na bojigtich nebylo dovrgeno viteznkm mirem a aby se koneene jednou nedostalo nemeckemu narodu dtitkliveho ponaueeni, to se zloein ne vyoldei. Krvi a telezem a terorem, jakk nema, v dejinach sveta od doby jejich gothskkch a vandalskkch predkii pfikladu, chteli Nemci dobkt v geho sveta. Krvi a potem musi smkt svou vinu. Nerd jineho vkchodiska, protote jakkkoliv proj ev milosrdenstvi, kterk by jiste byl vyklaclan Nemci za projev slabosti vitezil, by jim byl podnetem na pripravu novella pokusu o uskuteeneni snu o svetovlade, na nit podle zvrhleho pojmu sveho narodniho poslani maji nezadatelne pravo. Kdyby jim k tomu znovu byla dam prilelitost, kdyby meli 1 nadale v Evrope zaujimati postaveni, jet jim blahove ponechala versaillska mirova smlouva, nikdy neptestanou posilovat svou moc, aby sveho domneleho "prava" dobyli bez nejrnen giho ohledu na to, do jakkch bed by lidstvo opet bylo strteno. Bez hodnovernSTh svedectvi, potvrzenkeh fotografiemi a jinkmi nevyvratitelnkmi dokumenty by se zdalo ptimo neuvefitelno, do jakkeh mravnich propasti maze padnout narod skrz naskrz prosak135' nezkrotitelnou pkehou a pfesvedeenim, Se pfi jeho povk genosti nad jinkmi mu vkchno projde. Z krvavkch stranek nemeckeho taZeni v Rusku vybird na ukazku zbesileho facleni dobyvaenkch vetfeleil Alexej Tolstoj ye svem elanku jen nekolik episod, p15 kter3-7ch zrovna krev v 2ilach stydne. Pi ge o stavu, v jakem na gel Charkov, kdyt toto velke ukrajinske mesto bylo rudou armadou vyrvano z nepratelskkch rukou.
Sotva tam Nemci v prosinci roku 1941 pronikli, vyvraidili gmahem zidovske obyvatelstvo, nejakych 24,000 lidi, neAettice ani nemluvnat. Jejich mrtvoly, nicht' mnohe jevily znamky kruteho mueeni, se nasty ye dvou hlubokkch, jen slabou vrstvou zeme pokrytkeh jamach, kam byly nahazeny bez ladu a skladu i s hradkami, dfevenkmi koniky a hadrovkad loutkami, jei kulomety kosene zidovske deti sviraly jegte v okarritiku smrti ye svych hladem, zimou MOTME4MMINSIMMEnTgaS ESICE ZPEVY. Adolf Heyduk. Budle vy, si hrdi na to, samozvani pani, le yam roste z truhile zlato, pfilby z nizkYch skrani; te yam midi mode k boji poli misto seti, a le se yam v stejnokroji rodi vase deti. Mame take neco sveho, kazatele prisni: v prostfed lidu uboheho zfidlo zvuenkch pisni; nagi mysli krasa zkvita na earovnem stonku, kdo k nam vchazi, toho vita soulad zpeynkch zvonkil. Nedbarne tech ostrkch zbrani kutkch pomste k ruka b-oti z nenadani zlomi yarn je my vgak, at se viava zdknae k zlosti vam a k hnevu, hlaholne ji zaplagime zvony deskkch PIUM.SIEMMEMIrdlnined9.1:1:MMOMORM.M.0 a jinkm utrpenim Vyzablkeh ruelcach. Kdyi byli Nemci hotovi s charkovskkmi tidy, dal° na ruske obyvatelstvo. Pies 100,000 sovetskkch obeanO, vetgina z nich pfislugnici studovane ttidy, zemielo na gibenicich, pfed ustim pu gek vratednkch eet, nebo hladem. Kdo potom je gte zastal na tivu a uchoval si jen zbytek telesnkch sil, byl odehnan na otrockou praci v risi. Mlade ruske teny a devaata mohly dekovat jen dobrotivemu osudu, ze s nimi ,nalotil je gte tak milosrdne a poptal jim smrt, a Se nebyly vydany na pospas chtietm armady naroda, kterk se po staleti chlubne vydava za nositele "kultury." V okoli Stalina v Doneeke panvi byla gachta jednoho uhelneho dolu skoro at po sam vrch zapinena mrtvolami ukrajinskkch lidi, ktefi tarn byli nahazeni namnoze za Siva. Natio se jich tam pies 40 tisic a je videt, Ze se Memel jeAte neodnaueili tomu, co za husitsch valek dean nerneeti haviii v Kutne Hate,. kdyt hubili
Ceske "kacite" a h .,:z za viva do stribriVch dolte Alexej Tolstoj pik take o zamern6m nemeckem nioeni musei, vedeckkch Ustavti, divadel, gkol, umeleckkch pamatek, obrazaren, tovaren, knihoven, elektraren a jix1Sch a jinkch ponmikti stare •a moderni ruske kultury. Co nemohou uloupit a od yleci do rise, davaji nernecke hordy na pospas ohni a ekrasitu, jako pravi barbari, kteti maji loupetne a nicive choutky v krvi. Nekoneena, neptehledna, nepomyslitelna je fads nerneekkch zloaint proti nesmazatelne jsou Melly nemeckeho naroda proti kultufe a civilisaci. "Nemci si v na gi zemi poeinaji hilte ne2 nejkrveladnejgi bestie" konei Alexej Tolstoj svou obtalobu. ruskemu lidu ne getti jedineho prikazu ethiky, prava a spravedlnosti a zakonil lidskosti. Zachazeji s nim hake net s nemou tvafi. A poeinaji si tak v zemi, kterou nazkvaji Ostland a kterou jednou chteji osadit, orat a vzdelavat. "Za tyto zloeiny je zodpovednY v gechen nemeckk narod. "V jeho mythologickYch predstava,ch Valkkry, okfidlene divci bvtosti s lesklkm brnenim na prsou, vykonavatelky rozkazu german skeho bcha valky. Nejsou to pfedchildkyne Focke-Wulfil a MesserschmittO, modernich nastrojfi zkazy a zhouby, jejich pfedstavou se od vat opijela nemecka du ge? Dobkvaenost, vrava valky a vratcleni, pfi kterem teee krev potokem — to jsou veci, kterkm Nemci rozumi jako nikdo jink. Nad kolebkami svkch nemluvfiat zpivaji nemeeke matky pisne o budoucich vojaeich, ktefi jednou potahnou do boje, aby clobkvali girgi tivotni prostor. Totet htmi nemeeti profesofi do u gi svkch posluchaet v noebnich sinich. Vgeehno je usmerneno do girokeho-proudu pfedstav napinenkch lidskou krvi. Krev byla fetigem Friedricha Nietzscheho, filigtinskeho velikage nafoukleho ja.ko taba, a krev kazi doktoti historiografie, nejnebezpeenej gi to a nejzakeknej gi ueeni, jet je v Nemecku hlasano. 2aluji na nemeckk narod a na nemeckou civilisaci, Se maji na svedomi neslkehane zlotiny, spachane Nemci zce1a, chladnokrevne a p15 zdravkch smyslech. A tadam, aby tyto zloeiny byly spravedlive pomsteny." Dr. W. V tvrta, valeena pfijeka zapoene dnem 18. ledna. Jak se zachovaji eleni SPJST. v tomto nesmirne dideiitem podniku? Stejne, jak zachovali se v pfijekach pfede glSreh — stoprocentne. Nage lastiedi SPJST., nag e fady a eleni techto facia kupovali, kupuji a budou kupovati nejbezpeenejii jistoty na tomto sv'ete — protoie jsou pevne piesveGeni, ie Spojenci zvitezi a vSrbojne staty budou na hlavu perateny — hitui letos 1944. V U Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas dite vase bude vast ochranou a zarukou budoucnosti. Jednota SPJST. vycliva nekolik Bruhn pojistek za mime poplatky.