Vestnik 1943 11 17

7.(401.1

•

kw

Or ayi 5lova.nsice Po • po jici 3 ednoty Statu Texas.

4, A0

eA

40141P

Vi3

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

(VOL.) XXXI.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 17. listopadu (November) 1943.

tiSLO 46.

NOVA NADEJE PRO S. P. J. S. ODLE UDAN1 bratra pfedsedy Hlay. niho Radu, nagi jednatele neziskavaji p OdelcaVanY podet novYch elenft.

— , Navrhuji nosy plan: Hlavni tfadovna by mela opravnit kahleho elena pro ziskavani novYch dlenfi a dati kaZdemu dekateli 1/4 dil vstupneho, kdo zaplati celorodni poplatek — a jednatel by mel dostat druhou etvrtinu. Tak by ztistala polovina pro Jednotu, kdato dries dostane jednatel 70 procent a Jednota jen 30 procent.

Dale navrhuji, aby HI. tfadovna vypsala tisic dolarit premie pro ty tady, ktere ziskaji vice jak 10 -dlenti. Kdo prvni uda nejvy ggi podet pkijatYch dlenii; aby dostal padesat dolaril; nasledujici tady po petadvacet dolarti, dle ptihlagek.

• Tato na.bidka by mela platnost na tfi mesice.

DorratiVam se, to lide maji penize nyni a 2e 25 prod. sralty milerad kahlY Cekatel ptijme. Tyto premie petadvaceti dolarove by mely bYt obetovany od fadu na dopineni sve knihovny _a co- nestadi dodati sarni.

• Kandy 'fad by mel miti co motto nejfipinejgi kniliovnu'pro deti male a velke, a take tern staiYin. by ne gkodilo, aby vice Cetli historicke spisy vgech naroclii, vgech nabcdenskYch a politickYclistra,n. Znam nektere velice vane knihy jako jsou: International History of the World, Books Of Knowledge, Readers Digest, Life Magaiine, Liberty a jine. Z deskYch spisit jsou EpigtoIy svobody od Havlidka, Hisorie Oech a Moravy, Historie Ruska, Zlata Praha, Narodni Listy, Vek Rozumti, Svata, bible noveho a stareho zakona, Bible bibli, Ptivod dloveka a jineho tvorstva, Astronomie atd., Zenske listy Ceske a anglicke, rtizne basne a zpevy Ceske a anglicke, divadelni hry Ceske a anglicke, besidky detske, sokolika hlidka, boy scouts a mnohe jine spisy, podle toho jak rnoc by ktery fad na to sklo,dal °bed. Dobra kniha mela by bYti vaZena a elenoye by meli brat pinY podil v odporudovani detby detem a dorostu. Mlacla deveata a chlapci meli by byti co mono nejvice pod dozorem rodieu nejen doma, ale take v jinYch mistech, aby neupadliclo gpatne spolednosti, jake jsou mnohem ratgitene, obzvla gte v mestech men gich a v'etgich. Zajimave vedecke Cteni, ptedna gly a zpeVy ;hely by bYti u kahleho tadu pestoyany.

Mistiii uditeie v mnohe osade mileradi yypomolibu, budou-li o to poladani. UCte deti ptednaget; basnit a zpivat, at tomu pfivyknou bude je to zajimat a Ve ga a vas stare take.

Take by 'bylo fictyliodne miti v sinich prapory arterickY, anglickY, rusk a einskY — s deskYin praporem pod jejich ochranou. V rohu opony pfilby, americkeho orla, deskeho Iva a morayskou orlici. — Pfilbici, deskeho Iva a moray skou orlici nam na °pone namaloval Edvard Boehm Y Praze pro na g divadelni spolek "Josef Kajetan Tyl" v roku 1878 a kaZdemu se to libilo.

Nag Vestnik, co hlavni zaklad na gi Jednoty, mel by bYti povaZovan a cten jako hlavni opora nagi Jednoty a zvet gen do to miry, aby mohl obsahovat v gecky duldite zpravy nagi nove a stare vlasti. Jinkrni slovy, miti tak dttletite 'dent, z nehot by lokilni Ceske listy mohly Cerpati

Pik I. J. Gallia, Houston, Tex. &inky pro sve obecne zpravy. Vim z ptesvedeeni, to mnozi elenove neodbiraji vice jak jedny noviny a ty, jen easteene Ctou, a mnozi je ani nedtou. Kdeito v nagem Vestniku kdyby byly opine a spolehlive zpravy z celeho sveta, nekterY Glen kaZde rodiny by jej vyhledal a jine Cleny na ony zpravy upozornil. Tak by se stal Vestnik clulditYrn tYdenikern pro alchleho na. Jak to nage spolkove zasady vyZaduji, obsah takoveho Vestniku mohl by miti svetove, narodni a statni zpravy, rilzne zpravy Hlavniho

Stara vlast.

Je tisice mist v kaide Ceske visce, je statisice jich v kaidem eeskem kraji, jet noha ciza neurati nizce a Asta cizi na ne neplvaji Jsou mista vgude v polich, potem skrani jet skrapena jsou 6eskYch mutt, ten . . .

Jsou mista v lesich — duch vlasti je chrani — vettelciim ztajen, skryt a neviden .

Jsou mista krisni, tajna, posvecena milencti laskou, chodiel to tisic let ...

Jsou mista nadeje, jsou velka jmena, jicht nelze znidit Spige zhyne svet Tisice mist je v kaide 'desire visce, tisice mist je v srdoich eeskYch lidi vyhladit je, zdeptat nizce ni ten, kdo vgechno Ceske nenavidi.

Josef J. ftetabek. f?,adu a vgech nagich spolla oddeleni pro tenske hnuti, detska, east,- Sokolski, hlidka, divadelni zpravy deskYch organisaci, fotografie deskYch sini v Texas, podobenky hlavnich einitehl na poli narodnim a politickem, zpravy rolnicke, delnicke a temeslnicke, podobenky na gich zastupcu ye statnich a okresnich itadech, ueitelt, pravnikii a lekata eeslckeh ve statu Texas, jakot i obchodnikil a jinYch tovarnikti.

Bude-li takovY Vestnik obsahovat vice jak padesat stranek, mel by bYt vydavan jako pr y -niadruhCst,byleovrdinmh rozdelit etenim. eteni anglicke a detske dasti mela by bYt dam patfici mista. Ke konci roku mel by kaiclY Clen nechat vgechna Cisla svazat, jeden celY rodnik, pro dal gi uschovani. Cena za yydavani takoveho Vestniku by mohla obnaget okolo pod neb vice dolaru. Za ohla gky, obrazy sini a podobenky by kahlY fad neb jine organisace platily samy. TokavY Vestnik by byl hlavni easti knihovny katdeho spoiku a take jednotlivYch Menu.

Timto planem jsem se zabYval od zaloteni nasi Jednoty, avgak nasledkem nedostatku elenstva a sil redakenich k tomu nedo glo. Nyni mime vgecky pottebne sily, jen dobra vole a prave uvateni ceny takoveho orginu od vgech deleedu uskuteoni naS davit* plan — vydava-

telstvo a redakce by mela dostat deseti lety Upis, aby ono lepgi zatlzeni nebylo mateno.

Cena roeniku okolo peti dolarrl by byla velice mirna pro jeho dulezity obsah.

A jegt6tslovieko stran pfi gtiho tjezdti: Jelikat katcly Glen bude tadan platit east vyloh sjezdovYch, navrhuji aby Hlavni UtadoVna Bala odhlasovat v nejbla gi dobe ygem Maim — chteji-li usetrit okolo pet tisic dolartl aby opravnily Hl. U1. tadoiTYrn hIasotanizn, aby melt pray() ono misto sjezdu zrusit a Hl. tiadovna jine misto pro pfigti sjezd vyhledat vice ve sttedu vgech tacit, k. pt. Taylor, Caldwell, Austin, Schulenburg, Houston a jinYch stiedneji polotenYch mest, kde maji postaeitelnou sift a jine opatkeni pro delegaty — jako meli v Taylor. Dik taylorskYm 61er-ram za jejich namahu a obeti, ktere pro minulY sjezd poskytli.

Mam v okoli Corpus Christi mnoho dobrkeh znamYch z mlad gich let, avgak kde se jedna pro vYhody cele Jednoty, davim vidy prospechu cele Jednoty prvni misto.

Posledni etyti roky nebylo mi moino bYti 6innYm v nirodnim hnuti a nyni jsem skoro celk rok na gpioatem plote, to nemohu tarn ani spitky. Ale mime dobre o gettovatelky, nagi Olgu a Vlastu, ktere se o nas bedlive staraji. Olga, a6 ma veskeru praci v dome na starosti, je gte pracuje ye vladni zasobaxne pro armadu SpojenYch Statft. Vlasta my dtyki zete a syna ye vojenske sluZbe deli dobu, a jeji nejmlad gi dcerka co studentka vy ggi skoly Cast sveho Casu venuje na ptipravach valeenYch take. Mutove na gich doerek Violy, Stely a Hildy jsou ye vypomocne prici Spoj. State, take i synove; dva synove a deerka ji2 delgi dobu take sloug ve vojenskern oddeleni Sp. Statii. Take na ge Hilda v Bay City pa dva tYdny nam nyni vypomaha.

Ke konci tohoto dopisu dekuji za sebe a celou nagi rodinu vgem kdo jakYmkoliv einem ptispell zmengit utrpeni na gim vojiniim a krajayam ve stare vlasti v nadeji, to to lotrovska banda bude koneene potrestana podle zasluhy.

Rusk medved clkimal, ale oni jej probudili a ted' nestadi pled nim utikat.

Rusko ma snad 170 ruznYch nateei a pies 140 rfanYch nabotenskYch nauk, ale je sjednoceno ye sbor nerozbornY a haji svoji vlast bez ohledu na ztratu majetku a tivatil. Rusko vybojovalo svoji svobodu pled 26 lety a bude ji driet nekoneena. — Oechy a Morava se ptipojily k Rusku nyni a ono jim zajisti jejich samostatnost. Necht' se tak stane co nejdfive. Na zdar!

V Tato valka se nevede jen proto, aby byl poraten Hitler. OC jde, je vyhrat mir a site mir takov3"7, ktery by narodum se svobodou zajistil i slugnou tivotni firoven a moinost pineho kulturniho rozvoje a ktery by mel zdrave koterry, te by dovedl potlaeit kaidy moint pozdeigi pokus Nemeeka ob grastnit Evropu zase nejakYm novym Hitlerem. Ne-li, pak cele U4Tv peni lidstva by bylo nadarina,

V STNiK

StranL 2.

JO2A. 8IMEK-DOUBRAVSKt:

NEPREMO2ENi ROMAN n

nuen.a.anstlonnotnat so ........

Kdy2 po prazdninach se gli 26.ci tteti tfidy prvne ye gkole a pan ueitel pro p luvil k nim velice hezky na uvitanou, tu zazatily v gem detem oei radosti a razem si ho zamilovaly. Svou vnimayou dugiekou dobte vystihly, 2e je hodnY a ze je bude miti take rad. A doma hned o nem nadgene vypravovaly, jak je Opravdu se nezklamaly. Pan uaitel hovotil k nim vroucim hlasem o Idsce k bli2nimu a vlasti, ueil je mnolaa. potlebnYm vecem pro 2iyot a deti by byly giy pro neho tleba do ohne.

Miloval pole a lesy a easto chodival prochazkou za mesteeko.

Tak seznarnil se s Jitini. Vitem.

Znal dobte hfirecke lesy, nebot' jimi east) prcbihal. Objevil tu na slunne Disdite pasece zvlagtni rostlinu vzdcnou v celYch ji2nich Cechach. K tomu mistu easto zagel.

Chodil tam i Jiri temet denne. Na pasece bylo ticho, hojne slunce a vysoky les kolem dYcha.1 sve2i vuni pryrskylice, ktera lahodila. Zdalo se mu, 2e dYcha tu v2dy voineji.

Byl krasnY zarijovy den. Po odpolednim vyzamkl ueitel sytij niladeneckY byt a puu eovani s stil se ke syYm milovanYon leSZun. Na pasece nebyl vgak sam. jiti se vyhtival na velikem balvanu a posmutnelYma oeima. bloudil vysoko v modru oblohy, odkud eekal uzdravujici ylahu.

Ueitel dogel a2 k nen-m. Zapraskalo jehliel pod jeho krokem, ozval se veselY, plijemnY hlas, jim pozdravoval neznameho.

Jill rychle vstal a mdle dekovai . za pozdray.

"To jsou easy, pekne tu vyhtlYat!" navazoval Javor tee.

"Jsou — pane ueiteli!"

"Vy rime znate?"

"Snad se nemylirn! Pan uditel Javor z Plane, 2e ado?" A pak, ani eekal na jeho odpoveci', ptedstavoval sebe: "Vit — Jiri Vit!" Podali si ruce.

"Kde jste mne poznal? V• yt' jsem v Plane sotva nekolik dni!"

"Ano — a deti Vas tolik chvall! 2enske si o vas pcNidaly pti na gem miaceni! Vgude slygim o panu ueiteli Javorovi!"

U2 spolu hoyotili nenucene.

"Jste ze zdej gi myslivny?" ptal se ueitel.

"Jsem — jak jste na to pligel?"

"Deti ye ttide mi rika.ly, 2e pan lesni Vit daroyal gkole vycpanou li gku. A proto si tak myslim. Mate. piece royslivecky oblek . . . " "Lesni Vit, to je muj otec!" vysvetioval "Ptijd'te., nekdy k nam, pane uditeli, poznate ho! Marne to v gelijake vycpane haveti doma spoustu, snad si je gte nee() vyberete pro gkolu, tatinek beztoho tika, 2e to rriusi trochu yyklidit . . . " zvalneitele.

"Ptigel bych, ovgem, nebudu-li obte2ovat!"

"Ale kde'! Jen plijd'te, aspon si pohovorime!

B,Ine je smutno, cele dni jsem sam a nejradeji chodim lesem! Abych se uzdravil!" povidal s te2kYm Usmevem.

"Co' jste nemocnY?" "Tak trochu! Vlastne lenotim, nechce se mi do prate! Eh, me se trapit!"

Zavadel hovor jinam.

"Jak se vam libi Plana, pane ueiteli?"

"Pekna — znam ji daynol" "Jak to?"

"V2dyt' jsem z Klenovic! To piece neni daleko!"

"Z Klenovic? Tak jste vlastne jako doma!"

Zdr2eli se na pasece v feei je gte chvili, potoni Jiri y yprovazel ueitele k mesteeku.

Druheho dne se spolu se gli zas a za nekolik dni ptivedi Jiri Javora do myslivny.

Tak vzniklo jejich pratelstvi, ktere ulehdovalo nemocnemu holly ildfl,N1.

Pokud trvalo ptiznive poeasi, chodil Jiti denne na prochazky, jak lekat na?izoval. Skoro po • ka2cle zag el a2 do mesteeka k ueiteli. Ten bydlil

v hezky vile stavitele Hanka, kde mel veliky pokoj proste zafizenY. Ve etvrtek bylo na planske gkole prazdno; na ten den doji2del ueitel k rodietlin, rovne2 talc 1 na nedele. Jinak dvakrate za tyden bYval hostem v hfirecke rnyslivrie, kde ho Nr2dy, ne vitali. Pro svou dobrosrdeonou povahu byl vgeobecne o'oliben. V gude, kam zatel, zavladla radost. Nikoho nezarmoutil; s yym humorem ziskal si pino fismevil V mesteeku .meli ho vgich7 ni radi, jako by bylzdej gl. pet ye Skole na nem taktka visely, zvaly ho na besedy do chalup a pranic se neostYchaly, jak tomu bkva. Javor hral s ochctniky divadio, taneil a bavil se s deveaty, ktera se o neho L ye zajimala, nebot' byl hezky a umel pekne mluvit. To v gechna plan-ska deveata lakalo. V gimal si jich pravda — ale vgech. Ani jedinou vice nevyznarnenaval.

A jako by ani nepozoroval, 2e beloudka a ticha Olinka Vitova se vaycky usmi ya, kdy2 jej vidi na silnici od mesteeka,. "Zahrajte mi, sleeno Olinko!"-2adonil na ni east°.

Olinka sedala •ke klaviru a rada hrdvala. I tu jeho zamilovanou: "V kakonogskYch hordch...."

Wive brnkala i otci starodavnou "Zeleni hajove . ", kdy2 si tak sam ptaval.

Poslednim easem se klavir napadne odmleel a tatinek u2 nezpi yal. Obavy o Jitiho zpivat nedaly. Sedaly si neodbytne na pro gedle skrane, smutkem pinily starostlive odd.

Jill se ztracel tie a nenapadne — slabl . .

Stiny se plou2ily mysliynou.

"To,kove dite, pYrcha a radost! Moje nadeje, kam jste se podely?" vzdychaval potaji pan lesni, ale pted 2enoti byl statednY a semi ji "Neplad, maminko, ygak jegte neumird! Jen a2 ptijde jaro, uvidig, co dovedou na ge lesy! zeme zmladne a zavoni, da mu zase novou silu! Vtdyt' si nepamatuji, 2e by nekdo z na geho rodu umtel na souchotiny!"

"Ja take ne. Bartove bYvali odjak2i ya silni a vgichni se dotivali ,yysokeho yeku!" dodavala pani 2ofie zamyglene.

"Boll to neco, Jitieku?" ptavala se sveho hocha.

"Jen talc na prsou trochu tladi a svira. Ale to nic, maminko! Nebud' smutria, vgichni mate o mne takovou starost! A, mne je zatim docela dobte. V2dyt' mYrn bohatstvim je vase laska.

Kdy2 je mi piece nekdy smutno, pkijde Franta a talc hezky potegi Jeho oei zapialy leskem.

Franta — to byl Javor. Jiti mu tikal talc proste, proto2e ueitel si to pral, kdyz si navrhli tykani.

"Maminka mi site kika, Frana, ale ty mi tikej Franta! To se mi libl! Hied', i visitky mam takover ukazoval svemu "Budu ti tedy likat talc hrube a kdy2 si latejeg!"

"Hrube to neni, ale uptimne. V gude na yenkove se talc obyeejne void. A ja jsem piece take z vesnice!" smal se vesele. "Vypravuj mi neco o . svern domover 2adal Ueitel povidal ... jeho nejstar gi bratr je goferem v Praze, drulajr ueitelem a jedind sestra take uaitelkou. V gichrii se musili na studiich uskrovtiovati, proto2e jsou jen z maleho bardku Vypravovai o nich procitenYrn hlasem O rodieich, jak se o v gechny starali .

"Vgichni rodiee jsou takovi, dali by za sve deti dugi!" pkitakal Jill.

• Ve Frantoy ch neich zaholelo velike svetlo.

Jiri si tcho hned vsiml. Jeho pritel chystal pohogteni — vatil eaj.

"Ja mam opravdu jenom to, co dostanu!" zasmal se uptimne.

"A kdo ti dal tvoje dobre odi?"

"Maminka!"

"Je tedy andelskaa kdy2 ma takove oci jako ty!" povedel Jiti.

TakoVe hovory vedli spolu. Plateistvi utu2ovali sinavzajem drobnYmi darky a pozornostmi.

Ueitel ptiznaval se vesele ke s yYrn prchavYm laskam ye studentskych letech a pozdeji na vojne. Vystudoval totl2 sobesla yskY ueiteiskYr fistav a byl odveden hned,,v prvni tride. Vojaneil jen devet mesict, pak jej propustili z bran-

Ve stkedu, dne 11.11stopadu 1943. ne moci pro jakousi vadu.

V jeho spolednosti byl Jiff sdilrit a jednou take rozhovokil o sve lasce.

0 Maryke.

"Mag ji skuteene rad?" ptal se Javor.

"Mam, ale beznadejne!"

"Proe?"

"Miluje jinehor kekl Jiff pros* ale s nidechem smutku.

Pak u2 o tom nemluvili. Mite' nechtel roejitkovat pfitelovu bolest.

Jiti vypozoroval, k Olindin zajem o Javora ma hlubgi koteny. Posttehla totet i matka, kdyt vidivala, jak dcerka Wye, po uditelovYch vAtevach napadne zamIkla.

I Olindino mladi prvne milovalo. Milovalo vroucne a /lane. Horke srdce chtelo vyktiknouti do sveta svoji radost, vyzpivati vieohno gtesti ze 2ivota.

XXII. Mijela zase zima.

Jill kaglal -borne a na rtech se mu obeas objevily kapky krve. Bylo ztejme, to svoje stride,ni zapira, aby nezvetkval bolest rodietl. Tu bolest, ktera drasala otuzile srdce pana lesniho a vhanela slzy do oei jeho deny.

Jifi mel jiti hned na joie do sanatoria kamst na Sumavu, aby se leen svetim horskjim vzduchem. elovek mall a nepatrnS, podstupoval kruty boj s osudem o nejlep gi jmeni zdravi.

Marykiny dopisy z Pisku ptichazely pravideine. Byly Jikimu neskonalou fitiehou. NetuM, ze tam daleko plade dute deveete nad katdou strankou bileho papiru, protote mina trpi a lte o spokojenosti.

Jednou si postetoval po delti dobe na svoje zdravi.

"Stale mne zlobi! Celou zimu jsem chodil k lekafi, stab) to hodne penez, ale ulehdeni neeitim. Myslim si, ze brzy poroste nade mnou va ."

A Marygka odepsala ihned dopis talc netn, jak jenom nejlepe dovedla a nesla svoje hate skalnatou cestou dal. Klekivala na dlatbu chramu a vroucne se modlivala za jeho uzdraveni. Mlacleho 1:47dla si vilbee nevtimala a take se mu vyhnula, kde jen mohia. Ostatne, on sam dbal, aby s ni nepfikl do styku. Bid se ryditaveho pohiedu uftvane lane, kterou svou vehnal v name kletby. OCekaval, t4 Maryika si bude stekvat jeho otci, 26.dat hodne za znleeni — videl ji2 v duchu nepfijemnosti — led Marytka neZalovala.

Nevzepfela se jedinSrm slovem. Vyledena dosud nebyla. Jed dfimal v krvi, aby snad po ease vybuchl znovu paldivym tairem .

A doma netukli nic. Maminka cele dni plink pracovala, ale veder, kdyt vtechny ulotila ke spanku, klekavala pled starSqn obrazem klokotske Bohorodidky a spinala tilnate nice k yrouci modlithe. Za v6echny se modlila, za mute, za deti, aby, jim Brih doptal hojne zdravi. Vzpominala na Mary§ku, svou jedinou dcerku, kaldtdIcy den .. .

Jak by ji, =mince ptedobre, atd bylo, kdyby znala to hrozne tajemstvi, ktere jako mitts tienilo ubohou MarySku? Jiste by trpela s ni.

Na jate objevily se v Plane mezi prvnimi hosty ye drozkoAnd damy. Sestry.

Stark, Marcela Zemanovi, byla vdovou pc) pra2skem bankefi, pomerne jeatg mladi a svudna krasavice. Pochazela z chlstojnicke rodiny a otec — plukovnik — mel krome ni Jena tfi deveata. Byl proto rad, kdyi nejstax§i =dal se kofit banket Zeman, sice trochu obstaroini, plegaty mladenec, ale to nikterak nevadilo.Leho se mu nedostavalo v krase, mel dvoinisobne na jmeni. Byl znamYm bohadem. Plukovnik vital ho vfele do rodiny a Marcelu nutil, aby si takovou skvelou partii neilala ujit. Nevdivala se nejstarS'i z lasky; nebylo o ni ani tea. Vciavala se z otcova pfani, jemui vyhlidky na bohatstvi zmatly hlavu. Nebylo ostatne ani divu.

Jako dustojnik musel se !Waite representovat, domacnost vytadovala miaeneho na.kladu a talc ga.Ze na vSechno sotva dostaeovala.. Dcery mely jen hubenou vStavu, na vino myslit nesmely.

Marcelin sriatek s bankefem rodinu hmotne zabezpedil a pomohl pod Cepec i dvema raladlim dceram.

(PokraaeviAla

• Ve stiedu, dne 17. listopadu 1943.

Oddil dopisovatelskf 41111110•111

.1•1■041111119■11■0■00•1111■041•1■001■0411114.1111■0.110..

Dopbsy, jet by obsahovaly nevem& neb sirvadne polemiky, potadatel ptedklida ve am7slu stanov Tiskovemu V; bore k vlastnints tealiodnuti.

Dallas, Texas.

Bratti, sestry a v gichni etenati!

Jsem na nucenYch prazdninach a ty vidy jsou bud' zrata prace neb nemoc, u mne je to posledni. Nebyla jsem nemocna, pracovala jsem do posredni chvile, ale take ne zdrave,-..a operaci jsem rhea nebezpednou, ale ut zase pomalu ptechazim a lekai• si pochvaluje, se dobte pozdravuju. V nemocnici i doma jsein mela dobrou obsluhu od moji dcerky a obe me snachy se o me velice pekne staraly. V nemocnici jsem mela stale navatevy flitch dobrYch pMtel a znamYch. KrasnYch kvetin i jinYeh dart, pozdravne karty ai mne to pkekvapilo.

Z bazaru v Sokolovne mne dcerka ptinesla celou kadu pozdravil a pkani, bych zase brzy phgla do spolednosti. teny Krouiku "Bingo" ze Sokolovny poslaly mi z bazaru kartu a na celou kadu jmen mne miltch pani. Doposud mam navgtevy a kagdY pkinagi pozdra.v od jinYch a pkani, bych zase byla zdrava. Dekuji vain, pkatele, z celeho srdce za va gi teast, za kvetiny, dary, vase nav gtevy a za vgechno, CO jste pro mne udinili. Jsem velkou dluinici, ale ✓ givote nagem se vidy najde chvile, ge nulieme dobre oplatit zase dobrYin, a ja vim,rge nezapomenu. Diky yam vgem.

Jsou lid*, ge se jim vie pane daki po mnoho let a nekdy po celt iivot, a jsou zase Tide, z kterYmi stoji zlo jako Cerny mrak. Sotva se zasineji, pisnieku zapeji, a to uhodi a zase le starost, slzy. A takovY je intj givot od to chvile; co jsem ptekrodila prah myth rodiet. Starosti, nemoci, pohkby, dluhy, tak hezky jedno za druhYm. Pokud iii milj mug, lehdeji se to neslo, byli jsme si dobrymi kamarady, za,xe jsem se smala, co bylo v duk, bylo moje, nikdo nevidel.. Sotva od nas odegel, sesypalo se to na nagi rodinu se vbech stran. Zase to ode• zadaly jsme si s dcerkou pekne sit, obe dve jsme pracovaly, ale jen par mesict. Sotva pteglo druhe vtrobi Amrti men° man'g.ela, shorela mne obchodni budova. Ten pohled na to spilenigte velmi zabolel. MojI mysli letelo 20 let. Zadali jsme obchod se 173 dolary, jeden tisic jsme si vypujeili a ty jsme museli splatit za 8 mesict. Ale Atesti nam ptalo, obchod dobrY, penize se jen hrnuly. Za d ye 'eta jsme si koupili majetek a ihned jsme staveli novon gtoru, za druhe. d ye leta obydelni staveni ph obchode. Vie jsme zaplatili, z teike price, neb od pet hodin rano do 11. al 12. hodiny veeer.

Dail4i se dilo, necitite se unaveni. Stala jsem verne po boku memu mugovi a jegte ty chvile volne, ktere mne dal, jsem venovala desktra Tenkrat byla einnost v Sokolovne velka a je. tam mela druhY domov, price jsme men vgichni dosti, krasne se nam pracovalo, as ptigli lid* ne zli, ale trochu zavistivi. Ale i to patki_k lidskemu giti, bez toho bychom nepoznali pravY g.ivot a dobre pkatele. Po ohni za pet tYdat jsem letela v nemocnici. Te gila jsem se zase na praci, ktere. se mne velice libila, ale spoleenost mezi tim 'Ala z obchodu. Nei nechci zmalomyslnet. Kdyby muj mui till, ten by tekl: "Ty jedna, co je s tebou, vidy jsme z to ho vygli i nyhi si pomtgea. Venku je krasny podzim; sluneeko hezky sviti, sem a tam kvitek pied okny.

Po eas nemoci jsem hodne pkeintglela o ptigtim sjezdu nagi mile Jednoty a s vYsledkem nejsem spokojena. Divim se varn star gi bratti, ge stale usekujete prava dlenii. Jen se zamyslete, co vie se stalo od posledniho sjezdu. A ptiktvne-li k tomu pti gti sjezd, pak nebudeme miti vice bratrsky spolek, bude to jen desire, poligt'ovna s temi modernimi vynalezy, nejen • Hlavni ttadovne, ale i v tadech. Nektere ty

Strana O.

Vt8TNtit tady jsou ug nyni moc moderni. Ziskivaji deny, je pravda, ale vbechno to pane, co dkiv ye schtzich btvalo ph uvadeni, je dnes pry ptegilou veci, jen, kdy Glen plati. Tedy jen penize a zase penize, hrabat kapital a po nas at' potopa. ye .sjedu v East Bernard, dle meho nahledu, byla udelana velka chyba. Frisli jsme domil zklamini, fekli jsme si s mugem, ie bylo pied boutkou, ale nyni ge bude hkmit a bude to stat Jednotu hezke penize. Sledovala jsem celt sjezd. ZemfelY bratr tajemnik Kubena nemel tici: brattl, sestry, dekuji yam za vagi dtveru a znovuzvoleni do itkadu, — ale mel tici: bratti, sestry, delcuji vain za vast dtveru, ale Mad neptijimam, cithn sam na sobe, le ui nemam tu energii, - kterou jsem mel, ale jsem ochoten spolupra,covat s novym tajemnikem, dat mu vtechny inforinace a s pomoci jeho a vgech ttednika uvest veci do pokadku, ktere se staly depresi nezavinene. A mel tici, ie by si pkal, aby Hlavni Utadovna byla pkestkhovana do svoji vlastni budovy, le by on jako dobrSr tata mai Jednoty ji rad vide' za sveho tivota ve svera a znovu dobte zkvetajici. Novt_ttednik neb nekolik, by s pomoci bratra tajemnika vytidili iambi zalezitosti, nebYvalo by tteba 7 61enneho vyboru, ktery se neosveddil, ale na-delal jegte zia. Pak ptestehovanim Hlavni trtatiovny by nekteti elenove stratili na ni vlivu, co by bYvalo jen k jejimu prospechu.

Bratti z Temple melt peknY plan pro Hlavni tkadovnu, ad se strany budovy se nemusel 'Jett* dnes ze stanoviska mapy Texasu bych dala ptednost mestu Temple pro Hlavni Utadovnu. Mesta je pekne, velke tidy v okoli, v prostted statu a krasna, budova v piedmesti mesta svoji belosti a hvezdou uprostked by vypadala jako nastrojena panenka, rozhled od budovy na vgechny strany po trodne kraPile by byl tichvatnt, a my vtichni elenove bychom se sySrmi zalegitostmi gli do ni jako ye stare viasti na poutni misto. Nehanim mesteeko Fayetteville, jest dist& obklopeno malYm navrgim, malebnY polled, ale nage Jednota potfebuje vet4i, ptistupnejLi inesto, neb my si ji vgichni vlastnime. Bratti a sestry kolem Fayetteville, main vas v podezteni, ie toho vlastnictvi minim u vas mnoho, to si ji vy vlastnite celou. Dues, kdy g ty vase tidy take tidnou a odchazeji stall elenove jeden za dm/4m, nemeli byste bYti tak umineni, ale mebyste het pomoci Bogl byla u nas zrozena, vychovali jsme ji al do jejich krasnych let, a tak at' ide do sveta, tak jak na ge ditky jdou, a tam necht' zase s pomoci Boit a dalgiho nageho ptidineni prospiva."

Poditejte brath, co svoji rtIzne ty zajezdy do vageho mesteeka. poeitejte bratti, kteti jste • nestavet, at' rtstane fitadovna kde je.

Za tu velkou sumu penez, ktere jste utratili v techto osmi letech, jaki krisna budova by za ne byla a ji pevne verim, le by to vichtice nebyla tak tkodliva, ale byl by ptael jen kro.sny, vlahY jami deAtik. ,Temito fifty se nezavdkim Men= v Houstonu, ale my zde v Dallas bychom mohli kid to, co vy. Tel zde mime vAechno co velkomesto pottebuje, jenom nam schazi vase voda, ale bez to by Hlavni Utadovna existovala. Ale my ji u nas nechceme, to zase by bylo nespravedlve.-Tedy se na nine proto nezlobte, ani nevite, jak bych si ptila latt blizeji vim a steastnit se vagich divadel a tteba vim ph nick i pomoci.

Buderne-li *Ate ye valce v pkigtim sjezdu, tedy se o stavbe H. (J. nebude jednat, a za dalAi 4 'eta, oh, mnoho se =lie zmenit. Nigh mesic jscni po vetgine MAO vYroeni schtze, volby delegatt. Uz nyni nekteti bratti pi gi, aby byl volen jeden delegat za nekolik iadt. Neschvaluji to, zase je to proti stanovam, ad' vezmemeli v fivahu dnegni pomery dopravni i ubytovaci, bylo by to dobre, aby byl zvolen jen jaktsi • vYbor z delegatt, ktery by prohlednul knihy a rtzne dulegite vets, ponechal nynejgi tedniky na Mich mistech a odlo gil sjezd na 2 — 3 roky, kdy snad u bude dne gni WM, doba za isms a my budeme mitt vice energie do

eisteni. Na toto ale jest nyni uti, pozde, tedy volte delegaty, kteti nemaji na mysli jen penize, ale maji v srdci take kousek citu pro to krasne, co v nakch eeskSTch spolcich bylo a co bychom si mnozi radi jeate udraeli.

Jak eteme, nekteti nemaji radi nynejk Vestnik, maji pro nej opravy. Ale bratti, nektiete moc, neb jsem slyaela, tie se bude v ptikim sjezdu jednat o zrukni restniku, a to bude zase krok ku hrobu, stane-li se tak. Jen si ptedstavte, jak budeme vypadat uboze, budeme-li si muset sve spolkove zaletiitosti uvetejnit v jinSrch easopisech, ac na druhou stranu by to bylo dobte, neb si budeme moci jeden druhemu vynadat, redaktoii to radi uvetejni, neb to pomt ge jejich popularite.

Oetla jsem v aechoslovaku, tie Benny Petter zemtel po zraneni ye valce a je pochovan v Italii. Zabolelo mne to, neb Benny u nas jeden eas bydlel, byl hodnSim hochem, ale nemel tu atesti, neb nemohl najit praci. Pozustali roditie a cela, rodino, ptijmete moji uptimnou soustrast, nad jeho odchodem a on at' odpodiva v pokoji.

Moje zada povidaji uz dost, tedy ptijmete vkchni mtj pozdray.

Ant. OndruSkova.

Dallas, Texas.

Ctend redakce!

Jelikoti naS'e schilzka tteti nedeli v iijnu, jak jsem minule oznamila, se neodbS7vala — phtuna byla, ie nak ptedsedkyrie pi. Bc;tiena Valeikova odjela, jak jste jil vkchni tietli a zajiste katidST z vas by v das uvedomen, — tak nas* schfaka nom ptipadne na tteti nedeli, 21 listopadu. Nezapomerite, o 3. hodine odpoledne.

Kdyti tedy jsme melt deli prestavku, tak yam nemam ani co napsat, jak a co bylo, a co bude, to yam napik ptike. Ja, jsem dnes ze Skoly doma, mame prazdno, jako upominku ptimeti ze dne 11. listopadu 1918, prvni svetoye valky. Dej, ó pane Boae sily a zdravi tern, co za nas bojuji, bychom ua co nejspise druhello ptimeti se doekali.

Na shledanou se vgemi se test, Helen Slovaekova.

V RUZNE.

Kati.dSi rozumnST elovek vi, ie nabotienstvi site je kulturni mod. Ku naboaenstvi motino zataditi i kaidou ukechtilou mykenku a snahu, jak prospeti lidem pro dobro, bratrstvi, soucit, S-lechetnost a laskavost. Cirkve nejsou nabotienstvim, jako nabotienstvi neni cirkev. Z Nemct se stall bestie jen proto, le ztratili ndbotienstvi. Hitler a jeho strary vraaednicke a upieske jsou vtchovou celeho stoleti. Je to 'Skola Nitchea, jeho nadelovedenska filosofie, jedine silhi maji pravo na aivot. Soucit se slabSimi, chorYmi, mrzaky a nemocnSuni, je dle neho nesmyslem. Tato filozofie niei zaklady domova, man gelstvi, mravnost i stat. Nemeckt organ "Gestapa" radi divkam, aby chodily za vojaky a oplodnily se, aby tak co nejvice novYch givott za padle Neince v bitve, bylo nahrazeno. Nemecka, rasa Pru gaku pravi, k udeni Jegigovo je dobrYm pro zbabelce a hlupaky a ge, Ko.zani JetiiSovo na hole, Desatero ptikazani je tiidovskS7m 'tivindlem. Kdyti Hitler si podmarioval Evropu, americky easopis racionalistil se posmival veticim lidem, kde je jejich Bth Je mnoho utienSrch "racionalistil", jako dr. J. B. Watson, take yeti a uei vane lase*. Jak by vypadaly Spoj. Staty, kdyby na§i deSti rationalist* jimi vladly?

V

DOLE2ITE eLENuerc Kdyi pigete Hlavni Tjtadovne v zale gitosti sve pojistky udejte vidy CISLO CERTIFIKATU, tiSLO svEno EADII A INIENO, NA JAKE JEST CERTIFIKAT VYSTAVEN.

Strata 4.

Z MEHO CESTOVANI. Pik pi. Karla Otyrtnikova, Houston, Tex. (Dokoneeni.)

Po uvitani, ktere se bez slzi neodbylo, neb za tu dobu co jsme se nevidely, ztratily jsme obe maniely, kteii byli kamaradi ze Sumavy. Dostalo se mne u nich pohodli, jake jsem si jenom mohla pfat. Po vyspani jsem se citila eerstye', jako rybielta (ale ne ta lekla). Pak jsme si pies prilnoc vypravely. DruhY den byla krasne. nedele. Pobehala jsem sve zname, ale v§ude jen na •chvili, neb jsem tam mela bYt jen do etvrtka. Je zde tolik vkho videti. Take jsem byla u Maienky 81apanske a rodiny Navratilt, s kter'mi jsme pkijeli do Ameriky. Pohovoiily jsme si o zanYch, davnYch easech, o to narodni dinnosti. Vynduje male deti, ktere uci eesky zpivat na radio, a hraji eeska divadla. Take takova, nenaroona, obetava, duk. Jeji mantel byl jeden z prvnich zakladatelii na geho organu "VeStniku". Nyni pracuje u Hlasatele, jit asi nejakYch 24 let. To vite, to jsem si take zajelado Loopu, zdali stoji State St. jate na starem miste. Na 26. ulici jsem byla katclY den, ty slane rohliky s Venn dobrYmi deskYmi parky, jsem musela za katdou cenu okusit. Bate, to byla pochoutka, tak ty pareCky chrupaly, pine S't'avy. Kde pak texasSti uzenaii, to je den a noc, ty se na takovY parek neumeji ani podivat,- natoa ho udelat (odpust'te, bez uratky).

Take jsem navftivila desky film v divadle Praga, pod nazvem "VYcleleene deny". At ho budou ukazovat v Texasu, nenechte si ho ujit, je krasnY. To vite, ze i na NArodni hibitov jsem si zajela a neali jsme tam dojeli a celY ho provzalo to skoro celY den. Je tam krasne, ta frprava tech hrobil, vac drtene v nejlep§im pokadku. Udrtovat tam hroby stoji velke penize.

Pani Hruba, s kterou jsem tam jela, povidala, to na hrob sveho mute plati kaidY rok $35.00 za vysazeni malYch kvetinek, ktere jsou rriznobarevne, celek tvoti dohromady peknou okrasu. To plati nekteti jeke hodne vic. 6eskY Narodni Htbitov zamestnava, 260 delnikri a zahradnikri. Prohledli jsme si jejich sklenniky.

Piinesla jsem si tam odtud kvetiny, ktere jestli pies zimu nezmrznou, vysadim na hrob meho mute.

Tento hibitov jest chloubou chicagskych Oeen. Oinnost narodni je v Chicagu hodne yelika.

NavAteva se chYlila ku konci a opravdu lituji, to se musime ua rozloneit s takovYmi dobrYmi prateli. Ve Ctvrtek jsem vyjela z Chicaga do Detroit. Jedeme stale blizko jezera, pies Jackson Park, kterY je jeSte v Chicagu, pak pies Michigan City, Stevensville, St. Joe, mista ,ktera, jsme navStevovali v letnich prazdninach.'JeS'te dodnes tam mame svoji ovocnou zahradu, ale hrozne zpustoSenou. Vrchy a strane jsou porostle vinem neb ovocnYmi stromy, broskvonemi, jablonemi a pak se tam pestuji eervene a eerne maliny, cele akry. Jitni Michigan je vribec ovocnYm pasmem a tam je take nejsladSi ovoce. Proe? Ponevadt je da piskovita a u jezera, ktere da dosti vla.hy a slunce ,ktere svYmi paprsky ho omYva. Zima je dosti dlouha, se zahubi vSechen hmyz, kterY nidi ovoce. Za to leto je krasne a pfijemne teple. Stevensville je hodne Ceske. V Saint Joe je ta nabotenske, sekta, ktera se trti to viry, to mut musi miti vousy a teny nesmi si stfihat vlasy. Jejich hlavni sidlo se nazYvalo "House of David". Zdali to vSichni dodriuji, nevim. Ale je tam videt hodne vousatYch mladYch mut& Nastala noc, ktera, me vYhled ven pokazila. koda! Ramo kolem sedmi hodin vjadime do Detroit. Napted ale jedem pies piedmesti, kde jsou Fordovy zavody a hodne Cechri tam bydli.

Za chvili jsme u cile naSi testy. Na stanici jsem hledala pani Zazvorkovou, jak jsme mely ujednano, a Cekala jsem at pitede bus z Washington, D. C. Ale nedoekala jsem se ji. Nic naplat, v§ak ma adresu a pfijede. Pfijela jsem k kteil bydli blizko Narodniho domu. Tam me oekalo psani od pi. Zazvorkove, to pkijela ut z Detroit ye stfedu ate jede dale pies Chicago do Manitowoc, Wis. k Cernym, to pry je ji hrozSmutno, aby byla mezi cizimi tak dlouho.

v2s TNIS Konedne jsem se ji nediyila, tam aspori mohla unit wisconsinskych les& kterYch pinou merou taky utila. Vid', Anetko?

Seidlova rodina je zasvecena narodu, tije v samych narodnich pracich..Jake oba velke obeti pfinag ! Pracuje ona pani, jejich dve dceruSky, ktere jsou provdane a ta nejmladai ma mute za vodou. Dostala chudadek zpravu, to jeji mut je mezi ztracenYmi, netvestnY. Syna maji taky na vojne, ale pies to v gichni pracuji ke koneenemu viterstvi. Oba jsou nenahraditelni dopisovatele do Svornosti a Amerikanu, podavaji zpravy z Detroit dvakrat tYdne. Ke vaemu ale pan pracuje ye FordovYch zavodech. Obdivuji jejich einnost pro nas narod, oba veii pevne v heslo, ktere bylo vetkano do slavnostnych vlajek, ktere byly vztyeovany nad deskoslovenskYch president& Masaryka a Benek, "Pravda vitezi", a neboji se to pravde podivat v tvak, aby skutedne zvitezila. Hledi s mfavenei pill a houtevnatosti ji pomoci k viterstvi. Tak by mel katdY z nas pracovat a neoPakovalo by se vice zatantroeeni Oeskoslovenska. JeSte v patek odpoledne me pani Seidlova, vzala na vysilaci stanici. Ukazala me ty taje vysilani progra,mu.

Prave Polaci koupili za nekolik tisic bondri, tak vysilali zpravy. I ona kupovala bondy pro Ceske lidi v Detroit. Ukazala mi nemocnici, kde pracuji ti nej yyhlagenejk lekati a mezi nimi• i Beaky. Mast° Detroit je zajimave krasne, mesto rozdilneho slohu netli jak jsou stavena jina, americke, mesta, tet i Chicago. Tam jsou vSecky ulice do Ctverce, kdetto v Detroit -ne, tam cizinec zabloudi ani nevi jak. Detroit je staveno na zprisob evropskYch velikYch mest. Ja, tet jsem se ani neopovatila sama dovniti mesta jit. Pan Seidl, kdyt jsme v sobotu napekly v Narodni budove kolade a prosim, bylo jich 76 tuctri,_a po slechly d'eskY program, kterY vysilala firma BruStik, kde byly k memu piekvapeni i moje "Lidice" oznamovany, vzal mne provezt mestem. Videla jsem toho tolik,. to si na to tepry ted' pomalu vzpominam a v klidu o tom uvatu;ji. Co me nejvic mrzi a budu dlonho toho.litovat, to jsem nemela sebou nejake prfikazy o moji tototnosti, aby mohla Zajet do Kanady.

Byla jsem tak blizouelrou, jenom 10 minut po most& Ambassador Bridge, kterY spojuje:Ameriku a Kanadu. Projeli jsme po °strove, s ktere.ho je videt tak dobie na drriliou stranu kanady. Lode stale projitdely ritinou, jsou to asi patrolni lode. Taky ten restaurant me ukazali, kam se ten Nemec Kurt schoval byl vYdrtovan, netli ujel do Texasu; a kde • byl chycen. Bylo to snadne, dobrY plavec snadno pfeplave. Ut jsem projela hezk' kus sVeta spoleene s rnYm mantelem a nyni tak blizoueko kariady a ja se tam nemohla dostat. Je to ironie! Vedne toho budu litovat, no snad se to jeSt'e stane, to se tam znovu podivam, neb me se tam mezi himi velice dobte libi. Take jsem videla i5ohadkovSr domov Fordova syna, nyni zemieleho, kterYtto majetek drti jeho mantelka: Jeho otec, Henry Ford ma svrij palac at na druhern konci mesta Detroit. V nedeli dopoledne jsme zase chvili jezdili a pan Seidl s velikYm zajmem me vSude na vse upozornil a ukazal. Objeli jsrne cele Fordovy zavody. Je to zylaStni, to vSechny automobilove industrie vkch druhri kar maji svoje hlavni tovarny v Detroit. Nevirn jak VelikY je poeet eechri v Detroit, ale ze je jich dost, poznala jsem z ohromne navStevy divadla. Siri byla piepinena. 0 divadle psat moe nebudu, neb vetSina z vas to detla v novinach. Kdyt jsem se pfiblitovara k Narodnimu domir, srdce me poealo moene bnaiti, ale pak kdyt jsem videla tu nav§tevu, pomalu jsem se uklidriovala, tak blahodarne na me prisobila. Ze souhry jsem strach nemela neb Detroiati maji poVest dobrych here& Ale jak to obecenstvo pfijme. Ze bylo sehrano nadherne je jiste, dik retii pana KoVatika.

K nadhernemu proVedeni deje pfispela hudba, ktera, provazela zpevy dej protkavajici. KatclY konec jednani byl podloten • hudboU; kterou jsme men v Houstone, jen na piano a housle, kdetto tam hral celY orchestr, kteretto noty napsal pan Kopeck', Kladerial, eimt doclano hie vetgiho kouzla. Jsem piesvedeena, to divadlo zanechalo u vSech- ridastnikri dojem nezapomenutelnY. Az vzadu jsem sedela a pozorovala s klidem moil pact, abych videla na viastni odi a sly4e-

Ve stfedu, dne 17. listopadu 1943. la nikym nepoznana, jakYm dojmem dej na divaka prisobi a vyvarovala se napki gti ruznSrch chyb. — Protivam s divaky dej znovu. ztichne. V myglenkach ocitame se v kraji siza se v oku zatipyti nejen mne, ale vkni.

Mane si myslim: Proe tohle muselo bYt? Prod?

Proa? Proe nemeckY narod nema v srdci vice lasky jak nenavisti pro nas Oechoslovaky? Obecenstvo s klidem pozoruje. Vidim jak jest napjato, nekde i vesele, na to smutne, ale hned na to'smich. Kdyt Lidka umira, a Jirka sklada • je ticho ze motno slykti Apendlik spadnout. To same napjeti, kdy2 Gestapo srati teny k zemi a kope do cleclouAa, a pak kdyi dedouSek slySi jak stiili jeho mile a v bezvedomi v mlze vidi nove Lidice. Hudba hraje sladko-bolnou "Kde domov Tolikrate jsme tu prostiokou nagi piseri vytrysklou ze srdcich Josef Kajetan Tyla a Skroupy, ale piece nikdy nas nezajimala tolik jako pri tomto divadle, kde jsme byli vYbornou hrou do deje vtiti a pH torn jsme mysleli na stra glive utrpeni nakho lidu. Sesla jsem se tam s mnoha znamYmi, s bYvalou sl. Anetkou Kocianovou, s p. J. Aneincem, p. BeneSem a s pi. Vranikovou z Rosenberg, Tex. Vdeene na yStevniky maji detroitati pracovnici v picatelich z Kanady, neb neni jednoho programu aby ho vynechali. Je tam jak v Detroit tak ✓ Kanade hodne Kladeriakri. Cela ulice je tam roclakri z Kladna. Jak jsem psala, Calla jsem se mezi nimi, neb se tam krasne pracuje. Jsou tam obetave teny a broth, ktere nic od prace narodni neodradi, neb v tom maji svoje potegeni.

Pracuji tam vaechny spolky a narodni spoledne v jedne budove, v Narodnim dome.

Mrij Cas k odjezdu nastal a mne nezbylo nein jet dale. Diky jim za snahu zpiljemnit mne tam chvile mezi nimi ztravene. Nikdy na to nezapomenu.

Z Detroit jsem jela zpatky do Chicaga, kde jsem pobyla jeke jeden den a pak vlakem za Anetkou Zazvorkovou k eernSrm do Manitowoc, Wis. Piijela jsem k nim v titer' odpoledne, kde mne vLchni °deka:van na nadrati. raem veseli a spokojenost zatila z oei. Pani eern y kulat'oueka, zdrava, tet pan OernS, a Anetka, ta mne dala hubieku radosti, to jsme se zase sesly.— Myslela jsem, to ji budu muset nechat hledat rozhlasem. Byli vS'ichni na houbach, ani nevim kolik buSlri toho pfinesli. Pani Cern y hned je usmatila a ja, jsem si na nich tak labutnicky pochutnala, jako na tech chicagskYch parkach. (To yam zase delam chut', vid'te? Ale nedivte se me, vy byste nebyli Chtela jsem jiti taky na houby, ale druheho dne musely jsme odjet do Cedar Rapids, tedy easu-nezbYvalo. Rodma OarnS7ch ma krasnY domov, i jejich dcerualy tiji si tam vSichni velice dobk. Nedivim se, to se jim v Texasu nelibilo.

Manitowoc je krasne mesto na biehu jezera, spolkovY tivot je tam take jinY, oily, a pak je tam zdravo. Maji tam velkou spolkovou budovu. Kraj je vetainou ovocnY a zelendiskSr, neb jak jsem jela od Milwaukee, videla jsem hodne jak dobYvali brambory a vyfezavali zeli, tet len tam hodne pestuji. Druhy den OernSrch nos vzali do Cedar Rapids, Iowa, podivat se na spolkovY a spoledenskY tivot tamejSich o kterYch je tolik psano. Pfala jseni si aspon dasteene to shlednout. Zastavili jsme v hlavni afadovne ZOBJ., kde nas br. tajemnik hlavni ritadovny oeekaval. Byli jsme jeho hosty. Odvezli nas do jejich nove residence, ktera se majestatne vypina„ na peknem vraieku. titulnSr domoc. Po pfivitani s pani Hromadkovou zasedli jsme k chutne veeefi a pak jsme probirali ten nas tivot at do pozdnich hodin. Nebylo nam tadnou pfekatkou, to jsme se nikdy neznali, ale dovedli jsme mluvit od srdce k srdci. Pani Hromadkova, je mila pani, bYvala velka ochotnice na prknach jevgte jak zde tak ye stare viasti.

Ziskala si naraz moje srdce. DruhY den• jsme kolem 1. hodiny men odjitclet a chteli jsine jeate hodne videt. Pan M. Hromadka se nabidi, nas proveze mestem. Diky. Zastaviiy jsme se v novern domove piedsedy ZCBJ., br. J. V. Rompotla, kde jsme par minut stravili s pfijemnou pani Rompotlovou. 8koda ae to nemohio bSrt dele, ale Cas utika. Druhou zastavku jsme meli v hlavni Ufadovne, ktera, je v budove ZOBJ. Byli jsem se znameni se v'Semi ntedniky, od bratra pkedsedy az k tomu nejmiadimu. Pekne Aft-

Ve stredu, dne 17. listopadu 1943. dovny maji, jen co je pravda. Zamestnano je tam hodne mladYch sil a vtechny spravne eesky mluvi. Je spravne, to si vychovavaji mladou deskou silu do rikadoven. Pak jsme tli do prveho poschodi, kde jsou klubovni a spolkove mistnosti, sal a bar. Jevitte i sal je veliky, galerie kolem dokola salu. Jette na torn nebylo dost, vzal nas p. Hromadka do budouvy CSP., taky velika rohova budova. Prohledli jsme si sal i jevitte.

(Asi zna, meho konieka, za cot jsem p. Hromadkovi vdeena). A pak asi dva bloky k teeti Ceske budove a site k Sokolovne, kde je velka mistnost ku cvieeni a velke sine pro schrize. To by jsme zde my potfebovali. Koneene jsme byli s prohlidkami hotovi, ale ja jsem si nrala videt pana Th. Hluboeka, dopisovatele do Svornosti, neb zpravy vtech dopisovatelri do Svornosti jsou se zajmem sledovany zde v Houstonu. Prise na druhem bloku je pan Hluboeek zamestnan. Tak jsme tam zatli, kde nas pan Hromadka seznamil. Ja aspon mohla vytidit panim Studniene a Valove, ae pana Hlubodka a Seidla jsem mela tu Cest spateit. Spokojena, to jsem mela peiletitost toho tolik violet, vraceli jsme se k obedu, kterY nam pani Hromadkova uchystala. Po dobrem obede a trochu riprave jsme se =sell roz'8koda, z takoveho srdedneho ovzduti se to nerado odchazelo. Budem na tu chvili ztra.venou mezi vami east() vzpominat. Rodina OernYch a p. Hromadka nas zavezli na stanici — a posledni sbohem. Pani Cerna, vyridim pozdravy od Vas u nas v Texasu. Tim koneila posledni navtteva na severu. Ted' jsme se s Andkou oddaly samy sobe a povidaly si o tech natich dojmech. Najednou ale Andka vyskoei a povida: Jestli pak vit. , co jsem‘ zapomela? Ja zbledla, neb jsem myslela, to tam nechala pro jejiho Jerryho ten dareeek, kterY tam opatrovala. Tak se ptam honem: co jsi tam nechala? — Pro Boha, ted' ut jedem, ut je pozde! A ona povida, zapomela jsem si natrhat ty eervene jablka na testa se stromu. To potad eikal OernY, poekej tam dal, a potad to odkladal a zatim nemam nic. Ja jsem si tak oddychla a povidam ji: "Vit. Anetko, co se stalo Eve, kdyt svadela Adama?

POnevacit byla chtivo, Eva! Dobee udelali ernYch, to se nedali tebou svest. Nezastavili, nebo by na nas farmat poslal jeho psi, ze mu trhat jablka, a my by jsme trpeli s tebou a mothe, ze misto domt putovali bychom do basy." — "No jo, ale ja chtela jenom to jablieko ochutnat, tak lakaly a bylo jich vtude tolik zemi. Byly to beztoho padavky." — "No mle, Ando, ted' jsi doma a tak si tech jablieek mutes koupit dost, vid'? Jsi rada, -te jsi doma u Jerryho, kterY na to toutebne eeka." — Za to jo, peijela a musela jsem se spokojit jen laskou deti, ktere byly rady, ae jejich babieka ut peijela. Kamilko a pani Valeikova, obe me promirite, ze jsem slibenOu navttevu u vas nevykonala, ale bude to jette letos. Byla jsem hrozne unavena, vtak Anetka to vi. Ale dutevne osvdena, ponevadt mam blahou vzpominku, to mam jette hodne dobrYch peatel a dobre deti, ktere osladi me podzim meho tivota. Bratee redaktore, Tobe dekuji za vYzvu k napsani myth dojmri z testy. Jinak bych si netroufala, ponevadt jak ja zaenu psat, tu neni konce. Nazdar!

V San Angelo, Texas.

Ctena redakce, bratei a sestry!

Doba sjezdu se bliti pomalu, ale jiste a nebylo by ke tkode, kdyby elenove zaeali pomalu uvatovat, rozebirat rrizne zaletitosti, ktere nam jsou k prospechu a ktere ku tkode.

Kdo sledoval od posledniho sjezdu rozvoj a take rozbroj v nati Jednote, lehce uhadne, kde nas bota tlaei.

Mame tam feed, kterY se zda na povrchu zahojen, ale neni, neb vespod dosud hnisa, a v ptittim sjezdu musi bYt drikla,dne vykiznut a vydisten. JinYmi slovy, vyrovnat a vyjasnit jednou pro vtdy pomer mezi eediteli a rikedniky Hl. rtadu.

Zajiste,ze nebylo rimyslem dalegatri na taylorskem sjezdu zvolit teditele na tatikovani, ale aby svorne vteci dohromady tahli za jeden provaz, a hledeli zvelebit a odstranit nedostatky, kterYch je v podniku jako nate Jednota vtdycky dost. Jak krasne zni heslo: Bratrstvi, Podpora, Lidskost, a proto hled'me si

Straw), &

VESTNIN je udrtet nejen na papite, ale take ye skuteenosti.

Pak zde marne ye stanovach nektere easti elankri z doby peedpotopni. Laden organisator zajiste neziskava pro Jednotu tadne Dillingery nebo Zangary. Kdyt se ziska glen, jde k lekati, a kdyt projde,,Illavni tad mu vystavi certifikat a hned automaticky se stava elenem.

Vytetkujici vYbor a odporudeni neb zavrieni elena onim vYborem, a pak o nem hlasovat je'Ste ye schrizi, jestli jej vYbor odporueei, je ripine z mody .ven a melo by ze stanov zmizet.

Mel bych toho jette celou haldu na "srdceti", ale pro dnetek.koneim, a nechte se slytet.

S br. pozdravem, Becleich Socha.

V Rid Rosenberg, cis 108.

Schrize bude se odbYvati teeti nedeli v mesici, v sini p. Vogelsanga o 2. hod. odpoledne.

Vteci elenove a elenkyne jsou srdeene zvani do teto schrize, neb nas Hl. teadovna potadala, abychom volili, chdeme-li zavest tak zvanou "Double Indemnity" pojistku. Bude o torn P •eeten navrh Ve schrizi. Take nejake resolute jinYch eadti budou probirany. Proto se dostavte, kdo mate o Jednotu zajem.

Vine. Abschneider, tajemnik.

V Palacios, Texas.

Cteni bratei a sestry!

VYrodni schrize nasi odbooky Blessing se budekonati dne 21. listopadu 1943, tak jste vtichni tadani, byste se do teto schrize co nejvice doStavili, abychom dali natl. celoroeni praci do potadku, a take aby se ujednalo, jak nalotit s penezi, ktere byly udelany z posledni zabavy. Take se musi zvolit rieetni vYbor a volba rieednikti na peitti rok. Teto schrize by se mel sriesastnit kratdY dobrY natinec, kterY ma jette trochu citu a hlasi se k svemu narodu.

Schrize se bude potadat v Narodni sini 21. listopadu na,Elmaton.

S ptatelskYm pozdravem, Frank Domorad, Karel Nemec, tajemnik.

V teskY den, slavnost a bazar v East Bernard.

Mistni odbodka SALT. pdada na den Dinvzdani OeskY den, slavnost a bazar zadinaje o druhe hodine odpoledne v Riverside (KJT. sini). Na programu jsou hry, dratba darovanYch yea 'tee pana V. A. Maudra, pivo, sodovka, kaVa, kolade a o pet hodinach vedete — nejake barbecued kukata a hlavne dobre mora yske klobasy. Veeer deska muzika a taneeni zabava — staromodni — ne crazy jazz. Cela osada teti se na krornobyeejnY podnik odboaky SA CT , jet sdrutuje krajany • vSech taborri v usili, dopomod natim nacisty porobenYin bratrilm ye stare viasti k dosateni volnosti a samostatnosti.

Na ,s:hledanou vsici na den Dikrivzdani v Riverside — KJT. sini.

Zpravodaj.

V Dallas, Texas.

Mili etendei Vestniku!

Pei navalu price a jinYch starosti se leccos zapornene a proto dnes chci opravit, co jsem v poslednim dopisu opomenula napsat v paberkach z bazaru.

Mylne bylo napsano, ze pi. F. Noskove, darovala 3 zastery. Byly 4, jednu jsem prodala u nas v dome a penize odvedla jette s jinYmi prodanYmi vecmi vYboru. Dale, v sobotu pied bazarem byla jsem v A.&P, obchode, kde prodava, maso nas krajan F. Kubala, a jelikot jedna-li se o podporu dobroeinnosti, dovedu smele potactat o peispevek (pro sebe bych nedovedla vyptat am suchou krirku chleba, diky Bohu, to to nepoteebuji) a tak zaenu: Pane K., zitra mime v SokoloVne bazar, co me date vy? Ptal se, co chci? No teeba kus tpeku, peidam ho do gulate a masa mam ua slibeneho dost. A tak mi kus, vatil 21/2 libry, ten nejlepti jak se prodavi na snidani.

Dale v seznamu clarea je uvedeno A. Houdek $2.00 zkracene. Melo stati sl. Andka Houdkova z Corpus Christi mne ty, $2.00 zaslala s peipisem pekneho dopisu. Znate ji, jak vtechny narodni podniky ttedte praci svou i pendy podporuje.

Take jsem byla upozornena, t'e kdyt jsem na-

Nis ZALOV 4111111E11111111115EIW RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vD3or, tuto cestou projevujeme upeimne citenou soustrast pozristale ratline nad umrtim jejich otce, dedeeka, pradedeeka, a nateho spolubratra, Frank Hurty, Sr., kterY zemeel dne- 2. listopadu 1943.

ZesnulY byl dlouholetYm elenem nateho du, vtdy se zajimal o zaletitosti eadove, pravidelne navttevoval schrize pokud mu to bylo motno a snatil se '2iti dle nateho hesla: Podpora, Lidskost a Bratrstvi.

Proto budii vim ritedhou vy pozristali, to i my soucitime s vami ve vatem zarmutku.

Za tad Rozkvet Rate Cis. 81, Needville, Tex.: W. J. Woytek, J. F. StrathickY, August Teyld, resoludni vYbor.

011111■••■•■•••

psala nektera jmena pomocnic v kuchyni, jsem mela napsat vtechny neb tadne, Ano, znavam ae je to tak spravne. Neueinila jsem to vtak zrimyslne, dovedu si volit spoluprace katdello jednotlivce. Stalo se tak proto, 'te jsem toho mela piilis mnoho a easu malo.

Dodateene v kuchyni pilne vypomohly: pi.

Matejkova, Vrlova, Filipcova, Podhradska. U stolkti sbir. pend sest. Kraftova, Kartouzova, u pok. sest. Ptevratilove„, Hemtalova.

Tak pi. 2ivnou mime °pet mezi sebou v Teeasu. Vitame ji u nas. A nechte o sobe brzo slytet. Pi. Otvrtnikova zajimave popisuje svoji cestu do Detroit a jinde. A kdyi uz jste se zminila, ze jste se mnou mluvila pit Vag zastavce busem v Dallas, proe jste nenapsala, co jsem Vim slibila, kdyt se na zpateeni caste u nas nezastavite?

A ted' k vim par eadkri moje mile deti. Lituji, ze jsem musela tak nahle peed nati pravidelnou schrizkou 3. nedeli odejet. Vzpominala jsem na vas ve vlaku. Tetim se na vas v nedeli 21., ze vas hodne peijde, aby jsme se navzajem pateAlly a planovaly nejakY ten program k pobaveni vatich rodieri a peatel. 0 neco vas budu td dat. Prosim, peijd'te veas ye 2 hod. odpoledne, neb ty 2 hod. easu tak rychle ubehnou a k nidemu se nedostanem, kdyt peichazite pozde. Kdo peijde pokatcle na eas a nevynecha nate schrizky, dostane peknY darek. Ted' je brzo tma a ja, nechci, abyste prisly domri pozde, rodide mail o vas starost. Jak ut jsem psala nekolikrat, mam vas vtechny stejne rada a rada yam ten mrij nedelni das obetuji. Tak at' jste vtechny v nedeli ve 3 hod. v Sokolovne.

Nakonec jette vtem vim, jent jste me projevili yak sympatie, muti i teny, ze jsem se po tak dlouhe testa se synem v Kalifornii nesetla, upeimne dekuji. Ani jsemtsi nepomyslela, ze tolik lids se mnou citili a dali mi to, najevo. Pea,tele mili, v dnetni valeene dobe to jinak nejde, vtude same zklamani a chaos. Nejsem sama, tisice a tisice matek touti po svYch synech s ni, mi se sejit a neni jim to dopeano, a kolik tisic nett'astnYch matek ani sve drahe ua neuvidi.

Dostavame dopisy od syna, ovtem kde je nevim.

Vatim si to peizne vati a vtem dekuji. S pozdraBotena Valeikova. vem se znamend, V Pfilde take pozde. Po pohtbu oblibeneho herce Grobingera, jent peichazel skorem vtdy pozde ku zkoutkam, pravil feditel divadla k raiserovi pohnutYm hlasem: Nyni je nat. milovanY Grobinger uz v nebi. Jette ne, odvetil raiser, nebot' mam za to, to peijde i tam opetne pozde.

V Redakeni sdeleni. Nasledkem tradieniho narodniho svatku — Den Diktivzdini — pristi eislo nateho spolkoveho Vestniku vyjde o den drive a proto tadame dtene dopisovatele, aby se dle toho zaridili a odeslali dopis, zpravu a pod. koncem tYdne, by nam takove pisemnosti dotly nejpozeleji v pondeli rano.

Pie„hied piijrniit a vydani za mesic iijen 1943.

UMRTNI FOND BLAVNI tRADOVNY: $147,666.98 Bilance hotov. z min. mesice Pfijern: 19,69337 Od radii na Umrti 71,395.93 Splatky hypotek 23,546.79 Splat. pilj. cert.

1,000.00 Splatky bondti ZaplacenY zo.vdavek na 481.80 zaprodanY majetek 1,202.17 Najemne z majetku 2,060.50 Prodeje majetku 2,041.25 Urok z bondn 15,139.99 Urok z hypotek 7,611.19 Urok z pi:1j. cert. $144,172.99 291,839.97

Celkem Vydani: 9,587.00 Vyplaceno na iimrti 90.51 Vyplac. nedospel dedicum Vyplac. nedospel dedic. Arok 40.72 9,131.23 Hypoteky 15,015.35 Piljeky proti cert.

36.11 Vrac. trok z puj. cert.

14.55 Vracene Umrtni poplatky 22.45 Opravy majetku 30.00 Pojitteni na majetek .93 Dohled na majetek Pravnicke vydani s prodejem majetku, abstrakty, atd. 93.90 47.20 Komitne z prodeje majetku 6.03 VracenY Urok z hypotek

Celkem $ 2,657.38 Vyplaceno: Auditovani knih 1,454.06 Komitne organisatoriim 1,191.36 Cestovne 50.68 Express 12.74 Schfize Hlavni tradevny 163.50 Wane potteby na yydr'2ovani Hlay. tradovny 15.27 Lekarske prohlidky 295.50 Vestnik 756.85 Najemne z firadovny 60.00 Pottovne 57.00 Sloane firednikt 981.85 Slu2ne vYpomoci 426.70 Potreby a tiskove. price v Uradovne 226.68 Dail S. S. 95.94 Dan T. U. C. C. 23.98 "Victory" dan 140.80 Telefon a telegraf 39.23 V3-Trnena poukazek 21.58 Vydani na karu (gas, oprava, atd) 86.00 Pravnicke a rilzne vydani v tradovne 4.95 Celkem $ 6,104.67 Zbytek hotov. Fondu na vyd Hl. DETSKt ODBOR: Bilance z min. mesice Piijem: Od radii 993.98 Vyplacene bondy 1,000.00 Splatky hypotek 1,540.77 Urok z bondti 235.00 Urok z hypotek 244.22

Vydani: 114.76 Komitne organisittornm Yrac. umrt. poplat. a bonus 45.00 50.00 Lekakske prohlidky 1,200.00 Hypoteky 1,409.76 Celkem Zbytek z DU. odboru NEMOCENSKY ODBOR: Bilance hotov. z min. mesice Piijem: 326.50 Od tadn Celkem

6,494.38

Celkem 80.15 $ Zbytek hotov z nemoc odboru ODHADti FOND: Bilance hotov. z min. mesice Pfijem: Za odhady majetku 150.00

$ 4,013.97 23,435.81

813.36

939.86

150.00

859.'11 1,049.18

Dan S. S. Dan TUCC "Victory" dari Papir pro br. Kacite 1,000 dodatkii do DetskYch cert 15,000 kus0 papiru °balky pro br. Kacite Inkoust Pfetiskovani papiru na psani Karty pro dlenske zapisy Tutky Papirove sponky Papirove desky Papir Sverak na knihy Psaci pera Papir Punch na papir Drat na papirove sponky Papir pro seitavaci stroj VYmena poukazek, atd.

Znarnky na deed (Revenue Stamps) Papir pro br. Chernoskyho

1,199.18 Celkem

101.70

Celkem $ 101.70 Zbytek hotov. z Odhad. fondu 1,097.48 PREMED MAJETKU JEDNOTY: tmrtniho fondn: Hotovost v bankach $ 257,723.09 Bondy 1,282,698.81.

Hypoteky 1,686,355.23 Thjoiry proti certifikatOm 591,680.36 Pujeky (collateral) 633.69 Podily 10.00 Metitko (meter) 10.00 Majetky (f army, atd.)

142,417.59 Celkem Dluh nedospelYm .dedicttm

$3,961,528.77 21,560.15

Celkem $3,939,968.62 Fond na vydani Hlavni ivadovn .

Hotovost v bance 389.71 Zakizeni v iftadovne 7,980.17 U Mat na S. A. C. T. 11,334.13 Celkem Fond Dedskeho Odborn: Hotovost v bance Bondy Hypoteky Piljeky proti certifikatOm

$ 19,704.01

Celkem Fond Nemocenskeho Odbovn: Hotovost v bance

$ 78,780.15

Celkem

19,421.84

22,026.05

80.15

Celkem Odhadei Fond: Hotovost v bance Auto

389.71

326.50

Vydani: Podpory

Celkem Vydani: S odhady majetku

$ 34,116.88 Celkem • Zbytek hotov. Umrt. Fondu Hl. tr. 257,723.09 FOND NA VYDANI HLAVNI tit,ADOVNY: 3,837.00 Bilance hotov. z min. mesice Mem: 2,294.15 Od radii na vydani .50 Prodej potteb v firadovne Vracend bankovni vYmena 3.70 349.03 Vracend Federalni dari Vracene cestov iitednin a reditelti 10.00

Celkem

Ye stkedu, dne 17. listopachi1943.

V SST N tit

litrana O.

22,026.05 31,377.08 42,684.02 693.00

859.71 859.71 1,097.48 1,000.00 2,097.48

Rortfideni poloiek "Potteby s vydani &wife", ye vykazu fondu na vydini Hlavni ttadovny.

Gasolin a olej na karu $ 25.10 Najemne z gara ge 3.00 Opravy kary 57.90 Auditovani knih (od 22. srpna do 2. tijna 1943) 1,454.06 Komitne organisatorOm 1,191.36 Cestovne 50.68 Express 12.74 Schnte Hlavni ttadovny 163.50 Elektfina 11.02 Voda 1.25 Led 3.00 Lekatske prohlidky 295.50 Vestnik 756.85 Najemne z fitadovny 60.00 Pottovne 57.00 Sluine fikednikti 981.85 Sluffie vYpomoci 426.70 Telefon a telegraf 39.23

95.94 23.98 140.80 19.50 7.75 25.48 2.50 3.00 6.25 53.40 2.35 2.85 18.80 23.00 14.76 3.59 20.00 9.22 2.25 1.08 21.58 4.95 10.90 $6,104.67

SbratskYmpozdve R. A. UrbanovskY iidetnik HI. ttadovny.

V Riverside, Kalifornie.

Cana redakce Vestniku!

Chci dati v'edet mojirn pfatelum, kde se at nalezam. a mne vitr zaval at do to zaslibene zeme Kalifornie, ale nemyslete, ze je to z legrace, ale pro trotku zdravi Jak mnozi vite, v Toni 18. dubna jsem dostala "struk paralysu" a za nedlouho potom do to same strany revmutismus. Och, je, jsem zakoutela. Ate jsem svok kary nemela, abych jezdila do Houstonu k Micah, musela jsem sebrat zdejtiho. Take jeden den jsem dopoledne byla u lekate, odpoledne jsem odespala, ale tak, to mne nemohl sam lekat probudit, tak kazal mne odvezti do nemocnice. Jak jsem se probudila, tak jsem mela v Ustech moo nepijemnou chut', jak po operaci a na oci jsem nevidela, a lekat tekl, ze mi praskla Inks, v hlave. A same zle veci; elovek musi projit velrni mnoho.

Kdo mate trochu zdravi, tak si ho tettete. Neb, kdo jste zdravi, ani nevite jak poklad mate, ale at jej ztratite, teprve poznate co jste ztrami lekat tekl abych zmenila podnetili. bi, tak .jsem se pustila sem; ku vdane dceti.

Je to sucho a zdravo, a tak budu tady dekat na trotku zdravi, jen abych se sama opattila, vice od tivota netadam.

• I Vim, tetioko Truksova v Alvin budu psit, jen mejte strpeni„ neb jsem moc leniva do pSani.

A tak yam vtem posilarn pozdrav, a jsem, R. Horakova, Route 1, Box 129K, Riverside, California.

V Houston, Texas.

Mateno, pekne jsi to napsala, mam z Tebe radost, delat otci Best, ale - jette vic uctit pamatku sveho otce kdya pfijdet v jeho tlepejich, na cot se nas vic teti. Doufam, te mne chapet! Skutedne otec nikoho nikdy nezarmou.. til, tkoda je ho!

Jak pile redaktor Morris, to West pkineslo nejvetti °bet, ztratou tolika deskYch hocht, ale na jinem miste zase, ze osada Caldwell jette veal. Obet' se lehko napite, net ti chudaci rodie,e. A prod, ae tolik deskYch hochu na jednom miste a z jednoho mista k tomu. Mame tuteni, to jsou 'lade pro Nemci a ti pracuji k tomu, aby Slovanil skutedne ubylo! Mara podezfeni, to to neni nahoda! V tech mistech se nati nepranitt'uji! (?)

Hamusek.

Kaplan v armade Spoj. Statt, rev. Arnott Jan Mika Ph. D., navttivil Oklahoma City, Granger, West a Dallas v Texasu. U nas mel rozmluvu na rozhlasu. . Po tomto slyteli jsme peltnY record v eeske reei "Chaloupky pod horami."

Piiiem odradu za mesic 'Nen 1943.

Fond na

Nem. Add Return Zanies. Om. fond vydani Det. odbor odbor

1 14 zit/ 183.71 2 23 Nen 20.90 25.32 3 12 zati 502.14 4 29 &Ili 19 dopl. cert. 88.74 5 1 zati 375.35 14 zati 8 1 eet-zati 232.38 350.34 7 16 if 55.07 27 zati 9 2 236.40 18 Nile 28 70.44 10 20 srpen II. 4 22.20 12 15 WI 189.75 13 21 Nen 14 15 zati, tij. 150.90 163.95 15 4zati 93.46 18 23 fijen 17 11 zmen. cert.

523.38 12 Nen 20.23 18 2 zit' 19 19 zit' 91.40 475.56 20 1 zati 556.80 20 Nen 28.17 21 6 tijen 39.89 22 11 Nen 223.43 23 13 zati 24 19 zmen. cert , 20 zmen. cert.

831.11 26 zati 28 zmen. cert.

25 19 zati 345.08 128.46 27 21 zati 538.12 38 5 srpen 741.06 29 2 srpen 129.47 30 24 zit/ 81.35 31 20 zati 70.52 32 18 zati 302.74 33 16 tijen 17.33 34 15 Nen 99.10 35 12 zati 36 9ptedplat. 137.83 16.89 37 23 Nen 110.86 39 2 srpen 110.86 26 zit/ 40 12 20 =en. cert.

579.03 22 Nen 41 2 84.89 13 then 43 23 kvit.-srp. 102.72 44 11 zati 62.91 45 24 &AN N. 235.00 389.11 47 23 zati 281.37 48 23 Nen 166.80 49 2 zati 86.18 50 27 hien 99.00 51 14 zati 15 52 8 93.97 22 zati 425.78 54 4 srpen 87.69 55 5 Nen 12 46.82 57 9 zit' 337.52 58 20 zit/ 22 59 29 srp., zOti 15.36 45.56 60 11 tijen 58.66 61 2 zati 304.50 63 23 tijen 48.72 64 14 zati 65 2 84.50 66 2 zati, tij.

67 1 odznak knofliky 122.52 4 srpen 165.27 28 zati 244.48 68 19 zifi.

54.08 69 12 then 149.48 70 28 then 44.92 71 14 zeli 112.36 72 20 then

4.41

82.00 .75 8.35 70.35

15.69

4.50 13.15 29.30 10.50 28.95

26.73 4.80 19.42 .20

17.10

6.30

35.40

1.00

4.00

15.00 10.00 3.50 .15 10.80 10.65 37.50 6.45 .25 34.95 5.20 17.90 24.40 101.05 2.70 .45 9.75 .50 .50 127.05 .50 78.00 6.75 37.35 60.30 5.55 15.85 3.15 16.05 1.05 30.35 5.25 40.75 10.50

.60 2.38 .20 11.85 17.50 2.70 2.70 2.42 4.99 53.64 17.71 6.86 79.43 32.09 4.46

17.00 4.00 72.00 4.50

26.39 7.09 1.40 1.20

10.50 5.50

.25 26.25

9.90 1.00

2.70 9.55 4.05 49.20 87.70 17.15 42.80 4.20 8.30 24.75 22.50 3.45 16.15 10.20

4.52 4.52 14.36 13.14 2.40 6.80 2.00

3.00 .50 6.00

5.55 11.40 451 1.60 26.40 1.00

3.15 .90 8.80 15.00 12.10 .25 15.35 3.00 6.55 6.30 15.90 2.55 9.90 13.85 7.30

Strana

T-,111`275T1i717g

Ve attedu, dne 17. listopadu 1943,

.40.

2.80 3.30 4.48

3.50 8.00

11.64 3.20 3.20 15.43 .20 12.18 .40 2.38

5.85 73 28 Nen 57.94 2.40 49.21 76 1 srpen 12.40 49.21 26 zari 10.95 77 1 eerv. 4 sip. 83.41 .50 78 15 10.87 9.70 18 9iien 51.52 .40 4.35 80 22 kijen 53.17 8.79 11.25 142.07 81 15 Mien 15.85 47.35 301.97 84 6 zari. • .80 130.70 16.65 87 25 zan 13.50 88 6 79.52 846.38 134.05 25 zari 9.30 9.49 120.89 89 15 kijen 9.50 1.50 27.32 90 20 rijen 1.00 91 8 91.40 392.43 61.80 92 19 zati 13.85 2.10 53.14 93 1 zalci 1.00 1.40 7.50 134.13 94 12 rijen .60 3.75 44.99 95 19 Nen 1.90 20.65 107.96 97 7 za0i.

8.00 1.60 7.80 79.36 19 Nen .50 23.72 14.00 98 20 zaki 1.10 2.00 1.65 28.75 99 12 fijen 8.35 44.68 100 2 zati 2.55 38.95 101 26 itijen 9.93 4.55 102 22 zari 41 32 20.90 103 16 za51.

1.80 36.44.

105 18 rijsn 17.55 29.70 314.39 108 1 za.ri .50 110 9 25.93 9.65 111 22 zari, it.

4.55 6.00 173.66 14.85 112 12 iljen ;1.35 113 11 fijen 14.73 1.50 20.00 47.34 2.85 116 15 kijer4 7.85 26.72 117 2 zati • 119 12 der'c,srp. 15.94 18.50 1.20 120 1 ee'c-prOs. 157.80 6.25 3.20 156.21 121 21 rijen 2.55 .40 43.84 122 14 fijen 12.75 123 12 zari, hij. 99.06 .75 46.32 124 18 kijen .60 46.00 15.10 125 22 zati 4.50 4.95 2.90 112.80 126 12 kijen 1.00 41.43 .90 128 12 i'ljen 2.00 4.80 2.80 42.00 129 6 rijen 8.98 .45 132 19 rijen 22.75 10.15 10.50 183.71 133 20 zati 5.01 .50 11.05 87.19 135 21 tijen 4.00 12.20 2.70 46.61 136 14 zaki 1.95 .60 62.47 137 23 rijen 1.66 147.77 4.65 138 20 kijen 4.00 22 4.00 8.50 54.92 10.75 139 28 zafi, fij.

2.40 1.80 23.23 140 12 kijen 1.82 1.50 6.00 101.70 141 20 3:5jen 6.00 142 14 14.75 30.90 185.79 22 4.50 3.20 4.80 278.13 143 28 rijen 5.00 11.75 144 1 zari 15.15 3.80 7.50 92.46 145 20 ee'c, srp.

9.54 7.35 70.83 146 25 kijen 3.15 23.20 147 6 filen 11.00 7 62.35 30.80 434.93 148 22 Z"'ri 4.00 23 4.35 16.39 149 26 zaki, tij.

11.11 8.40 135.01 151 21 zati .60 6.30 44.23 152 21 zari 6.50 153 14 2.50 3.45 85.32 21 kijen 32.70 22.0 176.53 154 27 zati 4.80 40.06 srp.

6 Cer'c, 156 2.50 2.92 '• 18.50 157 5 zati 1.00 2.25 7.44 158 22 iiijen 22.58 18.55 40.33 160 22 zati 34.72 4.65 27.79 161 22 kijen.

1.90 3.75 53.51 162 13 rijen 19,653.37 2,134.15 993.133 326.50 S bratrskYrn pozdravem, R. A. UrbanovskY, fieetnik.

Br. rev. Dr. Darn:.:,. hona vyborne v jiZnich statech. Hone. jiste vfocrne. dilo informaeni o Cs. Rebhblice. Dr. Bart6.k byl superintendentem naSi cirkve v C'eskosiovensku, byl zavren prohl4Seni valky Spoj. Staturn v koncentraenlin taboi-ea pozdeji pak vymenen za zdej2i rie,rheck -ofisloSniky zaroyen s jinYmi Amerieany.

DO IIT ST A OKOLI! Co . pi'edseda bazaroveho vYboru westske odboeky SA.CT, chi temito radky podekovati v'Sem elentim tohoto vYboru za spolopraci k OspeS4 nemu uspokadani bazaru ye prospech esl. povaleeneho pomocneho tondo. Nepfeji si ova.deti 20adna jmena, kakly snaZil-se dle sve nejlep.§1 schopnosti. path kapitanu Boonovi a jeho Stabu z Blackland leteCke Sloly za jejich srdeCnou napomoc a zajimavY program, jejk provedli. Diky patti panu Vlad. IVIaudrovi za, jeho ndvStevu a povzbuzujici predna'L•ku a diky-vzdavam armadnimu 2.tiZkovi za jeho kratinkou navktekaplanu vu a srdeenY proslov.

C'istY vyte'Zek bazaru byl pies $1,600, nejvetSi to obnos ziskanY kteroukoliv osadou v Texasu a my jsme nad timto Uspechem hrdi, nek nesmime. drimati • nad na.§im uspechem. 8estnact stovek dolarti je toliko kapkou do vody proti tomu, co budeme pottebovati ku pomoci na.§emu lido aS vallta bode skoneena. Prosim. vkchny, aby pokraeovah v zapoeate praci, davejme die moinosti, neinfikeme dati nikdy dosti. Navrhoval bych nasim vadoucim zahajeni hnuti ku sebrani jednoho milionu dolarti pro Ndrodni and miru. Je nas v Texas asi 250.000 AmeriCanU Cs. ptivodu a my bychom s naSimi prateli snadno mohli vybrati $50.000 do doby uzavitni rniru. Coz naSi ye stateCh Illinois, Pennsylvania, Dakota a dalSi, kde latebvaji naSi krajane? Deji-no se do prdce!

Zncvu dekuji vS.em za spolupraci phi bazaru. Sjednoceni pracovali jsme s Uspechem.

Svornost vede ku viterstvi. A viterstvi pkinese svobodu nejen naSemu lidu, a3.7 brh lidu celeho sveta. Na zdar!

S pozdravem, Hugo Freund.

V Cleniun Nem. Qdbaru radii "Pokrok Houstono" cis. 33, P. J. S. T. Houston. Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas uv:':dcrauji, he kdo si chce podrZeti Clenstvi v Nem. Odboru, aby mne ye v- 7roani schfizi odevzdai elenskY poplatek do Nemocenskeho Odboru 500.

To znamend, he mail plant i ti, ktehi platili jake, ponevadh letos byly vydany dva rozpoCty. Na tento druhY, kolektuji ted' na podzim.

Kdo vS'ak nepSeje si zUstat elenem Nem. Od., at' mile to tekne a jd vice j . ' nebudu drhet na seznamu Clenti.VrciToeni schtz-c.. jest posiedni schuzi v roce a jd, bych si ptdi, abych mei ptiznivou zpravu pkichystanou is ozndmeni olenum ye schUzi, aby mohii pcsouditi moji praci a zvolili si kolektora s lepsi vytidilkou.

S bratrsk;;/-m pozdravem, Jaros. Janieek.

V Houston, Texas.

Cteni bratti a sestry te.du Pckrok Houston!

Dries mdm pro -v- as veselou novinku a mar z toho radost, e mohu Mei veselou, protohe' srnich a vesele. mysl je pill zdravi, a krouhek Hlahol jih pc ranoho roll se staral o to, aby vaSe mysi byla veseid.

A aby to bylo jeSte veselej g , krouhek Hlahol ma pro vas neco, co to jeSte nebylo - bude pokadat pro sve ptdtely a ptiznivce dne 27. Iistopadu "Tacky party". Vyhaduje se, abyste vSichni pz 1311 phestrojeni v nejakem komickem nebo staromodni: a dicoru, nebo co vim napadne, he by y arn "pasovaio", ale rozhodne rausite n6jak, pi'estrojeni, jinak kteki nebudou ptestrojeni, budou platit pokutu 50 centu, kterafto came bade ocievzdana Americkemu Cervcrienau F.k.ijd'te vkchni, bude to stat za, to. Take sestry jsou hadany laskave, aby kandd pif. inesla neco na talitku.

Dne 4. prosince krcuheic. Hlahol sehraje anglicke divadlo "Your Lace is familliar". Jest to veselohra a =ate se 112, CO teSit. S pozdravem, R. 8parihelowL

Iltrana I.

VESTNiK

I

OltEDNt ORGAN SLOVANSKe PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOI.ENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Znieny adreS zasilaji se do Hlavni trfadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Volkere dopisy, ptedplatne a oznamky budleg adresoVany na: Vestnik, West, Texas.

-Vestalk has the largest circulation of any Czechoslovak :Weekly in the South.

STARA PAN! U KRBU. Viktor Fischl.

O kolik zim tak dtivi v krbu na kline kodka pfede stare baje. leta mlada, pfigla leta•mdla.

Co 464. 11 listky ha dne salku eaje?

Zas ktig, zas met a stezen zlomenY. Zas jako tehdy„ Bo ge, kolik zim zna, prazdna jizba place ozveny? o kolik stromu °heti zmenil v Om? Zas jeho obraz zvlhlY na krb kladu.

Uz oei slabnou, pamet zeslabla.

Bylo to zjara nebo v listopadu?

Je pozde. Posledni jen je gte dopiest Nadu. kolik zim tak plamen zhasina, o kolik zim de gt' pads na zahradu.

(Z "AglickYch soneta").

V.

Mladou krev, mladou silu potiebujeme! Tak jako kagdY jedinec, mesto, osada, okres i stat pracuje za jistYm cilem pro dobro svoje, tak i kaide sdrugeni; spolek, nag e 'fatly vytknutY tento cil sledovaly, za dobu posledni sledovaly ho — nage fady — chatrne. Jak uvadi bratr ptedseda ChernoskY ye svem provolani, agitate /on' a pfedloni nedosahla odekasanYch vYsledk6, na &mg jistY podil viny mely valeene pomery, kdy mladi hogi volani do slugeb vlasti by toto slibne agitaeni pole citelne zmen gili. Jsou tu vgak faxly tech, jet' planovitou agitaci bylo by mokno ziskati mezi eleny dospele a je tu ptefirodne pole mezi mladeti a detmi. Zamysleme se nad poeetnosti ditek v na gich rodinach, rovnejme si pomer kernu dospelych s onim v Detskem oddeleni a vyvstane nam otazka — kde jsou ty na ge deti? Jest nutno si stale plipominat nage postaveni v teto na gi nove vlasti, jest tfeba miti na mysli situaci nagich spolkii a sdruieni. ftadovi pracovnici zestarali, opomeneme-li ziskati na gi omladinu zaveas, budeme toliko vynaget rakve mrt yYch bratril a sester z nagich SpolkovYch sini, ktere piece nebyly staveny jehom pro nes, ale i na ge deti, ktere maji liyti nagimigastupci. Nezapominejme, ze jedina visa a, zachrana na gicla spoil& does je ziskani do nagich fad nageho dorosta — ditek. Nebot' jak tento ziska cizi nam poji gt'ovna, jsou pro nage fatly ztraceny.. Jest na nas v gech a hlavne na tifednicich jednotlivYch HM, aby pomahali organisatortm pro ziskani noveho Clenstva, hlavne- ale deti. Hlavnim bodem jednani p11Stich ladovYch schtzi budit dohoda, jak nejlepe plipraviti pudu k tspegnemu naboru Menu novYch a ditek, bychom dosahli vyteeneho cile — patnact set do Detskeho odboru a dva tisice dospelych do sjezdu pfigtiho.

Jak se to dela. Aby uspech nagi ptedSjezdoVe kampane naboru eleme novYch dosahl odekivaneho vYsledku — dva tisice dospelych elenfit a 1500 ditek — musime Vgichni uptimne napomahati fadovYm organisatortth radou, osobni plimluvou u ptatel a znamYch, aby se phidali do tad SPJST. a maji-li uz dostateene pojigteni, sverili jejich ditky pod ochranu na gi silne Jednoty. Jisty paet laclovYch organisatord jsou bratti s nejlep gi van a briergii, plevzav gi velini dulezite poslani nikoli snad jen k vtli penelite odmene, nYbrt z uptimne touhy a plani, posloutit celku, vypomoci v Asili lady na ge rozmnotit, aby dilo na gich pfedkii — SlOvanska.

Podporujici Jednota Statu TeXas — se nejen udrtelo, nYbrt stale vice a vice mohutnelo. Tito prikiadni bratki vidi ve &yam okoli agitaeni einnost jinYch, na nil oni maji tpine pravo, net jsouce skutednYmi vyznavadi Bratrstva s heslem Podpora, Lidskost, Bratrstvi — nede, jim to, nesnesou malou Ci tadnou einnott sveho Nadu a podle rceni "kaile kabatu" davajt se dO prace. Kakla rada ci pokyn jsou jim vitany, kola, napomoc a povzbuzeni vdeene phijaty.

Vgem temto snativYm pracovnikfun v zahajeni naborove kampani podavarne male ponaueeni z vlastni vicelete zku genosti jednatele tivotniho pojig teni. Laskave etete pozorne, plipadne etete vicekrate: Velmi zajimavou easti prate phi nabizeni tivotni pojistky je pochod my glenek prospekta ye chvili, kdy ho navgtivite. Prodej pojigteni na tivot jest dej, jednan‘di postup rozumovY — umeni, pomoci jeho mysl mutt je uvedena v einnost. Musime znati sama sebe — vlastni zpiisobilost, net nernalo je Malta, bychom znali i vyhlednuteho, nav gtiveneho prospekta. Co si takovY krajan v duchu mysli phi takove navgteve? Pravdepodobne nekterou z nasledujicich my'Slenek: Nepotlebuji ladne pojigteni; vim presne jak se ho zbavirn; obaxam se naporu zastupce, kteremu musim odolat; nevidim utitku ze ztraty Casu, venovaneho organisatorovi, vim-li i ze nic nekoupim. Kdy't phi navgteve prospekta pozname, ze ma v mysli po&lane rny glenky, litujeme obyeejne, ze jsme vazili a matili eas. Rozlu gteni podobtie by zavisi od zpilsobu, jakYm jsme se k nemu pliblitili. Kterak zmoci plekatky nastale v mysli vyhlednuteho prospekta? Zajiste to tetke postaveni — net schopny organisator (stale se Priudujici) nalezne cestu a zde yeti do znaene vYge tajemstvi jeho uspechu. Hodnota prace nagich organisatort mute bYti zvY gena pedlivYrn studiem netspe gnYch navgtev a plidin, prod' ne vedly k Uspechu t. j. ziskani noveho Mena.

Druha east eeskoslovenske hymny: Nad Tatrou se blYska vznikla v rode 1844 jako narodni piseii U studanky stala. L'Matti gek podloiil pak napevu nova slava Nad Tatrou so blYska.

190 rokil pisne "Kde domov milj?" Dne 21. prosince bude vzpominano 109. vYroei Ceske narodni hymny "Kde domov mtj?" Tuto piseri po prve zazpival barytonista Kar. StrakatY 21.prosince 1834 v Tylove veselohte "Fidlovadka" aneb "Zadny hnev a tadna rvaeka", jet' stala se narodu eeskemu tak milou, ze ji povY gil na narodni hymnu. KakIY, kdo sly gel v cizine Ceskou narodni hymnu, neupte ji zvla gtni jimavost, nehu a lasku k tomu krasnemu koutu sveta, kterY je domovem Nell& Prosta piseri, vkladana pilvodne jako vlotika do divadelni fraky, vytryskla ze dvou zanicenYch eeskYch srdci v dobe, kdy se nevedelo, zda se utladovanY narod vtbec vzkfisi. Vpadla jako jasne svetlo a byla pochopena. uvitana. Byla potehninim narodu. Pomahala viteziti, burcovala vial* utvrzovala kolisajici, byla jittenkou ohlagujici slavnY den.

Mluvi k srdcim kouzelnou mod, rozplamerittja a utvrzuje. Proto se ji ball ti, jira hyla proti mysli jsoucnost eeskeho naroda. Ona vgak tvitezila nebot' mela.vellEY vYznam v prvni svetove valce a v ttsili osvobozenskern a nernen gi vYznam ma v tomto druhem odboji, kterY veden jest za svobodu a svrteni cizackeho jha. Ve znameni pisne to narod vitezne dobojoval velkY sviij zapas za osvobozeni a pevne vetime, spegne dobojuje i tento druhY boj. Nehledana, prosta, naivni jsou slova hymny te. "Kde domov milj?" Jak pothebno rici mnoha tapajleim, kde — kde jest jejich domov Mnoho bylo tech, kdo

ye stfedu, dne 17. listopadu 1943. otazku neumeli zodpovedeti. — Voda hudi po lueinach. Huai! Bylo by snad mono 'OW slova mirnefkho — ale pros? Z hor a pahorkt, z poprameny a bystliny a east° rozhohi vodneny se drave lit do rovin a bilk, hudi! Ne;poznavate, kteli jste do teto nove vlasti se phistehovali, hlas sveho domova? — Bory gumi po skalinach. BorovY, zasmailY les na strme, skalnate strani gumi stare zkazky, vypravuje baje o starch easech mleenlivYm, ponurYm skalinam.

Pryskyridna vane kolkolem. Znate ji? Jste dbma! — V sade skvi se jara kvet. Po tmavern stinu paprsek jasny, hlejivY, smejici se. Zadumani, truchlivost a zase veselost, jas. Snad pojem sam jiz radostnY — rust, obrozovani, svetest, tivot! Kvet — miadi, nadeje, krasa, rotkog. Kolik nadhernYch Pledsta y. — ZemskY raj to na pohled. ZemskY raj! Week() jit tedene shrnujerne v jedno: zemskY raj. Ale izemskY raj — na pohled. Co chtel tim jen hIci Josef Kajetan Tyl?. Byla, z ylate tehdy, deska zeme ternskYm rajem na pohled — jen prave na pohled 2ivot v ni zrozenYm syntm nebyl ut rajskY, ne vinou jeji! Tyl sam zatil pekla, ale nad ty.bedy miloval zemi, ktera mu byla nejdrat gi, ktera mu byla opravdovym rajem. — A to je ta kris. na zeme. Je to ta krasna deska, zeme, pro nit biji nadgena srdce a taii oei laskou. Ti Y ji apevoval, byt' v ni stradal a trpel. Jen krasna zeme dovede zplodit basnikovo zlate srdce. — Zeme deal* domov muj. Kde domov milj? Zeme. domov mirj! Neni mane odpovedeti jinak po torn, co nam o ni Tyl povedel. Nerna bYti ce pochyb pro tapajiciho a nerozhodneho. Je to feeeno pfesveddive, hrde a mike. Tak si vykla., dame sobe slova .pisne "Kde dornov ye plynouci, nestrojeny a vrouci napev 8klouply neumime slovy rozebrati, ten jen citime.

Vzpominejme aim byla pisefi ta narodu nagemu v dobach probuzenskych a v zapase za sVrobo"du, vzdejme vkly hymns naroda deskeho tti nejokazalejk poctu.

Brathi a sestry. Dovedete-li ocenit dtilegitoit elenstvi v bratrske organisaci, jakou je nag'e, ste je piiblisite do Detskeho odboru. A ne-Ii vase ditky, tedy vnou'eatka, ditky vagich budou SPJST. nejen vitany, ale s otevienou rani& plijaty.

Stanovy nagi Jednoty jsou na gimi zakonY, nagi bratrskou iistavou. Kdyt napravy je tleba, sjezd ve svetle na.bytYch praktickYch zku genosti provede tadanou zmenn. Wive stanovy eovaly, ze delegati jsou voleni ye vYrodni sclitzi.

Mohlo to bYti v listopadu, v prosinci, nebo dle pohody a dohodnuti mistnich Staly se ptipady, ze zvolen byl delegat, ale poratena strana nebyla spokojena. Vyvstaly prOtinahlez dy, vysvet/ovaly se stanovy, vyburcovali se liknavi, provedla se nova volba, a vYsledek — sjezd musel rozhodovat. JedenactY sjezd v Ennis udinil tadouci opravu: "Delegati do sjezdu voleni jsou ye schtzi prosincove aneb nejbliggi nasledujici." Sjezd naporudil volbu ye vYrodni schai v prosinci, ale pro pfipad nepohody ponechal prakticky volbu otevlenou do nejblitgi nasledujici schilze. Tim se mely odstranit na.hodile rortrtky mezi stranou viteznou a stranou poratenou. Touto opravou stanov melo se zapoleni vyle giti doma u ladu. Timto pravidlem melo se zameziti plenag eni veci podladneho vYznamu, veci s osobnim east() pozadim, do dilletiteho jednani sjezdoveho. Ve dvanactem sjezdu v East Bernard muselo se znovu rozhodovati mezi dvema kandidaty. Proto tfinactY sjezd Taylor vlail do stanov dal gi opravu, zoubek proti neposlu gnosti: "61. 10. Pfekraenim kterehokoliv bodu z techto podminek, StanovenYch pledchazejicimi alanky, zbavuje se lad svelio zastoupeni na sjezdu". — filavni filadovna ror zeslala na vg echny lady listiny, aby tfednic:i mistnich facia' byl upozorneni na stava.jiel re= gulace. Je to upozorneni nanej yYg mistne, a od HI. U. easove a moudre. Listina je upozorneniin, ze pligti sjezd dohledne, zdali volba delegate byla provedena die na gich vlastnich zakont.

V OPRAVA. V poslednim vYkazu pokladnika dallaske odboeky SA6T. bratra Hemtala vynechan byl dar od ladu Zapado Ceske Jednoty Cis. 401 v easti peti dolart, cot timto opravujeme.

Red.

Ve sti'edu, dne 17, listopadu 1943, "Nemecko je na prahu katastrofy", prohlasil mar8a1 Stalin v neda ynem projevu pH yYroei sovetske revoluce. "2adna, armada nemilte se Yyrovnati na g ve vYzbroji a v jakosti materialu. Jakakoliv podetni pkevaha, kterou Nernci meli na podatku valky, byla odstranena,," uvedi ve sve tedi velikY statnik a strateg Sovett. Nemecko ztratilo v uplynulem rote na vYchodni fronte 4,000,000 muttii, z nicht 149,200 nalezlo hrob u Stalingradu. Se zfetelem na tyto nesmirne ztraty, vrha Nemecko do bitev nedostateene vycvidene miadiky, kdetto sovetske kadry nabYvaji sily kahleho dne. Do konce min. tydne 149,315 etverednich mil ruskeho rizemi bylo osvobozeno od barbarskych hnecloko gilderi. Ze dtyk milionu nemeckYch ztrat 900,000 pfipadit na zabite, 98,000 na zajate a zbytek na zranene.

Sto a etyficet etyki nemecke divise, zahrnujic v to 28 tankovych a zmotorisovanych, byly rozpra8eny. Sovetske armady postoupily od 196 do 315 mil a osvobodily 43,000 vesnic a mest. Nemecke ztraty zahrnuji 11,289 letadel, 19,000 tankt a 21,800 polnich del. Vice net' 21,910 nacistickYch zakopo yYrch hmotdift, 78,600 strojovYch pugek, 8,960,000 steel, dya miliony min, 350,000 leteckYch bomb, 1,600,000 protitankovYch a protidelostfeleckych min, 490,000 pu8ek a kulometil a 2100 zasobovacich pump bylo znie'en° anebo ukokisteno ruskYmi vojsky. Driletite site teleznienich trati vratily se do ruske kontroly, viteznY napor armad sovetri nezadrtitelne postupuje. DriletitY teleznidni uzel 2itomir, u neft bojovali esl. legionati ye -Mee svetove byl dobyt, armada generala Vatutina postupuje odsud dvema proudy, na sever a jihozapad, tti divise kozacke jizdy tenou Germany na pad, nedoptavajice yetkelctun oddechu.

Krajan dr. Richard Struna pfedpovida konec Hitlera v 1944. Z Beaumont, Tex. se oznamuje pronikavY tispech ptedna8ky dr. Rich. Struny, ptiobdeneho Oechoslo yaka, jit proslovil na schrizi tamnej gho Klubu Dobrodinnosti v Hotel Beaumont, jet mela rekordni na,v8tevu. V Texasu doposud neznamY dr. Struna dle zpravy . tisku prodelal prvni svetovou valku a byl zajatcem v Rusku v letech 1916-1918, cot mu dava legitimaci k posudku pomerft v Rusku za retimu carske monarchie a vlady nynej g — sovetske. VYvody dr. Struny jsou pro americkou yefejnost easove velmi pouene, ptesvedeive a slova oditeho svedka deni v Rusku jsou neinnou proticlaYkou na rtizne pomluvy, klepy a gpineni Sovetu a jejich statedneho lidu, jet objevuji se tu a tam v tisku a. kterYint east neuvatujiciho lidu Ameriky vice mene yeti. Porovnejte posudky na8eho krajana a dojdete k pfesvedeeni, jsou sprayne a daji se dokazati. Na pfiklad: "Rusko mohlo a bylo by porazilo nacisty samo bez pomoci spojencri. Takte se, prod Sovety volaji po druhe fronte? Stalin a rusk lid nejsou vYbojniky, chteji zkraceni valky, poratku nepfitele v dobe nejkrat g a jsou si jisti, ze dye fronty — na vYchode i zapade — jsou strategicky spravnYin planem na znieeni nacismu. Sovety oceriuji pomoc dle zakona "lend-lease" jetto valka v tak obrovskem rozmeru tada, si spousty materialu a my jsme uznali, to jim musime zasoby valeenYch potteb dodavati, tad jsou nam vdeeni, net — •ekl bych, nej yetg. zdsoby Rusku poskytli behem posledniho roku Nemci pki zmatenem Ustupu (ohromnY podet del, tankri, nakladnich aut, stfeliva atd. ukotistenYch postupujicimi rudoarmejci). My se dinime v Italii jak nejlepe motno net' u srovnani co delaji Rusove, na.8 boj pied Rimem jest jako kdy moucha znepokojuje slona. Resnik zaboail na driletite pole neinformovanosti velkeho procenta americke vekejnosti, jit je dne gni Rusko hadankou. Uvedi svfij pkipad, kdy co zajatec roku 1917 obloudil ruskou strat tabora — dopisem od svoji matky. Molodec totit CIsti neumel a dopis povatoval za iffedni propustku Za dob carismu 75 procent lidu dist a psat nedovedlo — dnes osmdesat procent ze 190,000,000 obyvatel Sovett 'dist a psat dovede, cot nam potvrdil Wendell Willkie, jen ruske pornery drikladne studoval, osobne vy getkil a vypsal ve sve knize "The World". Behern doby 25 let Sovety udinily ohromny pokrok, polonevolnictvi odstraneno, lid Sovetri stal na strati pied zotroeenim, jake mu hrozilo od nacismu. Jak velika je

Struna 9.

VASTN1K armada Ruska? Stodevadesat milionri mutt, ten a deti bojuje za svoji volnost a svobodu -nikoli za svobodu, ktere se te gme v Americe, nYbrt oni bojuji za prvni yolnost a svobodu, jit poznali. Oni bojuji za sebe, svoji tea, svoji pridu a kulturu. Je nam znamo jak tije lid Ruska?

My jsme tu-Nveni, eaceni a obuti dobte, me si die potteby svilj domov vytopiti lacinym palivem — Rusove jsou zivi na ea% semenu slunednic a krajidkem chleba. Cukru neni vithec a nasledovne neni ani ptidelOvani cukru. Jsou to prosti lide, odolni, vytrvaii ne2 lidsti. Ruske zimy dosahuji 55 a2 62 stupfu pod nulu a slou2ily armadam Sovetu v zimnich naporech proti vettelcilm. Resnik projevil iisme gek nad ze by sovetske armady pfestaly bojovati u hranic Nemecka a pkipomenul, ze Rusove jsou Iaskavi, ptatelgi net jsou i realiste. Chteji uspotadati vojensky prfivod v Berline na ulici Pod Lipami a "ja, se oba,Vam, ze Ameridane a Britove tam budou dfive, protote by mohli bYti vice iitrpni nad ubohYm, nevinnYm lidem Nernecka, kterY dobroVolne, 18,000,000 hlasy zvolil Hitlera kanclefem 30. ledna 1933, kdy, jedine Oeskoslovensko a Rusko videly druhou valku na stene a poenly se pkipravovat." Zavodic s casein od doby, kdy Nemecko podalo zbrojiti pled nastupem Hitlera, Rusko z yetkvalo yydaje na vojenske pkipravy z pril bilionu dolor& v rode 1933 na 28 bilionu roku 1939, v kteremt rode Hitler napadl Polsko. Zatim co Anglie a Francie zamitly smlouvu se Sovety, Hitler vyekaval; Stalin podepsal s Nemeckem smlouvu o nentodnosti k vrili ziskani dasu. MarAdlek Sovetri Stalin ma rad Hitlera asi jako Hirohito, nezapominaje japonskeho ritoku na Port Arthur r. 1904, na Manchukuo r. 1936, net Stalin jest realista; jeho lid a jeho zeme krvacely . . . Stodevadesati rnilionove, armada 8ovetti, v nit teny bojuji po boku mutri a slouti co oktfovatelky, kuchafky, a matky zaroyeri, zahrnuje 184 narodnosti a neni tu rasove ni nabotenske kevnivosti di pkedsudkii. Nynej g yalka pkivede zmeny v ruskem komunismu,- americke demokracii a britickem imperialismu mezi temito tkemi narody bude nalezena testa dorozumeni, dohody a spoluprace. "Rusko pottebuje Ameriku a my potkebujeme Rusko," kondil dr. Struna svrij informaeni proslov, "a ja, pohlaim do budoucnosti s nejvet8i driverou."

Nak pata. Pozdrav na pane pohlednici zaslal nam bratr John GajevskY z Mt. Holly, N. J. ZnamY spolkovY pracovnik a schopnY pismak nepik, co dela ye statu New Jersey, okkayame v8ak, ze nam pole dopis k oti8teni v na8em spolkovem organu. Za vzporninku dekujeme. — Serii krasnYch pohledri rtiznYch easti mesta San Francisco, Cal., zaslal nam bratr John W Rendek, bYvalY osadnik mesta West, Glen tadu Jaromir Cis. 54. Udava, svoji adresu Camp McCallums, Cal. bez bliggiho vysvetleni sveho postaveni v ozna't'enem vojenskem tabofe. Diky za vzpominku. — 8vekru§e pi. Marie 8ediva v Beaumont, Tex., poslala potadateli dopis a v nem nekolik vYstfitkri z tamnej gho deniku, oznamujicich pfedna8ku na geho krajana dr. Richarda Struny, o nit zpravujeme shora. Dekuji mile 8yekrugi a zdravim celou rodinu Fr. 8edivStho. nekoho, ze druheho napada pro jeho size znejici jmeno, nebo proto, ze je katolikem nebo protestantem di zidem, nebo proto, ze patti k jinemu plemeni a ma jinou barvu pleti, postavte se proti nemu a ostee jej zakiiknete.

NeskrYvejte sviij spravedlivy hnev a pobouieni. keknete od plic, co si o nem mystite. Hodne nahlas, aby to kaitlY slyael. Vas hlas bude hlasem Ameriky! Apel od Csl. nar. rady.

- Nestaei rici, ze pomahame ve valeenem sill — musime to skutky dokazati. DobroyolnY soupis majetku na gch radii a jimi zakoupenYch valeenYch bondri ponekud vazne, nebot' z celkoveho poetu 162 kadri &Sly vYkazy toliko od jedne sedminy. Bratki ritednici snad nepochopili, to se tu jedna o velrni dasove tadouci akci, jejit dfiletitost tfeba stale pkipominati a znovu a znovu poukazovati na jeji propagadni a vlasteneckY vYznam. Jest nesporno, ze na8i eleni jednotlive jakot i kady kupuji váledne bondy die sve motnosti. V teto dobe vSak narodni skupiny bledi vykazati odboru pokla-

du, jak ktera narodnostni slokka podporuje valeone usili Spoj. state, a dle vYsledku pak metena jest loyalita a podpora techto narod.7 nosti. My podnikli jsme soupis majetku tacit a jimi koupenYch valednYch bondt, abychom meli piehled spolkoveho snakeni a hospodafeni a zaroveri celkovou sumu odkoupenYch vdlednYch bonda mohli se vykazati takovYm vYsledkem, kterY by odpovidal podetnosti a moknosti dlent SPJST, na kterY bychom mohli byti hrdi pied americkou vetejnosti. Jak shora uvadime, nektere tady prosttednictvim svych ttednikt vYznam dobrovolneho soupisu spolkoveho majetku a koupenYch valeenYch bona, pochopili a v organu a v organu otthteny vypinili i odeslali na redakci, ptevana, yet8ina v8ak doposud z nepochopitelnYch ptidin tak neudinila. Bratti tajemnici,' pomorte potadateli nakho Vestniku v teto dUletite akci, jit chceme opatfiti si vYkaz sumy yalednYch bondt, abychom v koneene zprave odboru pokladny mohli na8i ucast ye valednem usili ciferne podlokiti. Opakujeme, to nestadi jen rici, 2e — pomahame a pracujeme — musime to tek skutky dokazati. A doWeme to jen tehdy, kdy si opattime sumu koupenYch bonda tady Slovanske Podp. Jednoty statu Texas.

Posledne hlageno: rtid Poket elenfi Valet bonal. Cena lad, ma 123 34 $ 300-.00 $ 400.00 40 315 400.00 5,000.00 D. 0. 52 16 93 75.00 500.00 (Mezi deny 15 at 20 tis. dol) 13 110 1,000.00 4,000.00 11 42 300.00 1,200.00 95 55 100.00 1,100.00 121 87 100.00 200.00 39 131 1,200.00 4,500.00 148 1,100.00 870.00 v Nar. Sini 163 50 7,00075 105.00 23 — 800.00 1,000.00

Kupon.

Redakci Vestniku, West, Texas.

Oznamuji timto, ze tad Cis. ma: Podet dlenri Vale& bonda Cena tad maj.

(Podpis tajemnika) (Adresa)

KALENDAR. 21. listopadu. Vesely obrazek ze 2ivota "Lia ka obecni Nally" v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Sehraji ochotnici Sokola Hou-' ston.

21. listopadu. VYroeni whine odbodky Blessing SACT. v Narodni sini na Elmaton, Tex..

21. listopadu. eeska. zabaya ye spolkove sini Seymour, Tex. Hudba Joe Milanova z Fort Worth, Tex. 25. listopadu. CeskY den a bazar ye prospkh SALT. pada, mistni odboeka v East Bernard, Tex. Zacatek ve d ye hod. odpoledne. Slavnostni keenik pfedseda SACT br. Vlad. Maudr.

27. listopadu. "Tacky Party" v sini tadu Pokrok Cis. 88, Houston, Tex. 28. listopadu. VYroeni schfize odboely SAOT. ye spolkove sini v Seymour, Tex. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne.

4. prosince. Anglicke divadlo "Your Face Is Familiar" sehraje kroutek Hlahol v sini kadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. V At'astnYm se zdati — je velkY klam, 8tast' nYm se stati — velke 8testi; et'astnYm byti — velke umeni, gt'astnYm setrvati — mistrovske dilo.

vilkeTxtz

Strum 10.

11 , 11,1.1

II

W.

i111111 Ih, n9 p ■■■ 111

,111,11, 1 /11,111.11

OFFICIAL eiRGAN OF SLAVONIC RENIX3LENT ORDER OF STATE OF TEXAS A Central European Contribution to the Discussion on Basic English.

OBSTACLE to international underOstanding is that mankind has no convekJ nient auxiliary language in which to exchange ideas and the results of scientific research.

Many people who in these troublous years have been knocking about countries of which they never dreamed before and talking to people whose language used to be a sealed book to them have found that in the last resort nothing was left but that ultima ratio — despairing gesture and inexpert drawings. But this substitution of words by drawings and signs is very far from accurate; gestures have various meanings in different parts of the globe, and if you try to convince the natives of certain South Sea Islands by a suitable gesture that you are hungry, they will at once understand that you are longing for the ritual extraction to your teeth, and will gladly accede to your request.

As for drawings, they are unreliable even in civilized countries. There is the old story of the artist who drew the waiter an elaborate sketch of mushrooms and was brought an umbrella.

No wonder that we endeavor to find a common language in which to express ourselves quickly, comprehensibly and without effort. Every language is a system of conventional signs, and is therefore artificial; and besides the current and generally used languages there are hosts of quite artificial systems of communication in the world. Languages which are incomprehensible to others are used not merely by thieves and tramps, but by secret societies and primitive peoples, and often the language does not consist of words but of gestures. Explorers were long unaware that these were the normal means of communication, and one serious scientist, W. E. Roth, considered that such gestures were the indication of some kind of freemansonry. Widows in the Australian tribe Waramunga are forbidden to speak for a year, and during this time they use an ingenious language of movements and grimaces by which they express themselves expertly and adequately. It is almost the regular thing for the Waramunga widows to refrain from returning to normal speech and to continue to make themselves understood by gestures even after the period of enforced silence has expired; the European journalist may feel a pang of longing at the anthropologist's remark that at the camp meetings of the Waramunga women complete silence reigns even during the most impassionate speeches.

A Labyrinth of Artificial Languages National languages are a trifle like the secret languages; they are always increasing; much time and effort is required to learn them; and even then it is very difficult to express oneself with equal ease in a number of different languages. All through the Middle Ages the international language was vulgar Latin which was spoken and written by educated people in France, Italy, Spain, England, Scotland and Ireland, Bohemia and Germany. International Latin was killed by the humanists who repudiated the deformed spoken Latin and urged the use of pure classical Latin which was grammatically difficult and ill-adapted to the expression of everyday things. Commenius longed for an international language; he wanted it to be a "lingua significativa, realis, harmonica".

Leibnitz considered a general language; Descartes wrote of a logical language without irregularities. We must say at once that all of them failed more or less gloriously, partly because they were quite as complicated and pedantic as the most difficult natural language, and partly because persons of different nations learnt them with difficulty and changed their • unstable phonetics.

ESTMIC The Road From Babel K. BruAik. First in the series of failures was Volapiik, invented by Schleyer, a minister at Constance.

Schleyer altered and deformed the words of living languages into monstrous distortions which were meant to represent ideas; for instance, "volapiik" means "world language", and is formed of the words "world" and "speak".

International words are cheerfully replaced; automobil is "itomufik", photograph is "litamag", and so on. "Egetob penedi olik e p/Os levemo da.nob ole" means "I have received your letter for which I very much thank you." The only doubtful merit of Volapiik is that it has not the slightest resemblance to any human tongue. In 1889 it had a million adherents, who organized a congress at which none of them could understand a single word the others said.

Volapiik perished, and today, no trace of it remains.

Esperanto holds on more obstinately. This language was invented by a Warsaw doctor, Zamenhof, in 1887. Zamenhof selected his vocabulary very inconsistently from Romance and Germanic stems and built up a peculiar grammar. Guided by the wish to express every idea by a separate word, he was sometimes led away into absurdity; thus "maskulino" does not mean "masculine" but "masked woman"; "sesono" is not "season" but "sixth", "fosilo" is not "fossil" but "spade," and so on.

In 1907 a former ardent supporter of Esperanto, de Beaufort, tried to carry out a reform and invented Ido. This language is more logical than Esperanto, and has a more international vocabulary, but is more complicated (derivatives are formed wih 16 prefixes and 47 suffixes) and very difficult.

The inventor of Novial is the famous Danish philologist, 0. Jespersen, who derived it from Romance and Germanic languages. He differentiates between words by means of suffixes: Hamre — hammer, to hamro — to hammer, hamro — hammering.

Basic. English When we have been through all these efforts we see that not one of them will do. Incontestibly we need an international language; but no artificially formed language satisfies the need, for how ever well it is thought out, it will be differently spoken when used in different countries and will split up into several for lack of fixed standard to unify its branches. Thus it is better to choose a living language as the international auxiliary language. It may be objected that this will give the nation whose language is chosen a privileged position, and that the chosen language will suffer. Today the most widely disseminated of European languages is English, it is used in business throughout the world, it is the mothertongue of about 200 million people and the administrative language of 500 million. Pidgin English ("pidgin" from "business") serves the purpose of communication for Japanese and Chinese with Europeans. English has a regular and very easy grammar, the vocabulary is related to both Romance and Germanic peoples.

For the Slav nations, who all have to learn some world language, it is much more worth while to learn a living language than to waste time studying some artificial monstrosity; English is easier for them to learn than German.

About ten years ago C. K. Ogden came on the scene with his system of simplified English which he called Basic English. This is not a new language, but simple English which, with

Ve stfedu, dne 17. Iistopadu 1943.

U All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the WWI

by Saturday. the help of some easy grammatical rules, uses 850 words to express everything which in normal English requires about 20,000. The pupil masters basic English in three months and can be sure that he will understand simple English and be understood; if after that he reads English newspapers and gets to know English people his vocabulary gradually increases, and he progresses naturally to standard English.

This is in any case the normal procedure, for an intelligent pupil is interested in taking part as soon as possible in the cultural life of the people whose language he is studying. The chief advantage of Basic English is the rapid and practical method which introduces the pupil to the vast realm of the richest language in Europe. To new pupils and those who for various reasons do not get beyond it, Basic English furnishes a flexible and adequate means for the exchange of ideas. It is scientifically, worked out and lends itself to the clear and precise expression not only of everyday things, but of scientific subjects. A text in Basic English has a very simple syntax and can be understood by anyone who knows the words, but it differs very little from standard English. I give below an extract from an article on spectographic analysis of animal tissues, written in Basic English, "Lead and silver are not regularly present, but are quite common. The strongest silver was in the liver and kidney of Pinna Pectinata. We have no knowledge of the reasons why the absorption of these metals takes place by selection in different animals and different organs.

The body of one man had silver in all organs, but two others did not have any. Lead was present in all three men, but in different organs.

From this it would seem that these metals have no function."

The work which Basic English can do for world reconciliation, the popularisation of science and the dissemination of culture is in my opinion immense.

V Booth, Texas.

Dear Friends and Readers: Here I am again with a few lines to the good "ole" Vestnik. Annie Christine Blaha, your letter was interesting, write to the Vi stnik again.

Mary Ann Sottek, you'd better write to the Vestnik again. Also, all you other girls and boys drop in a few lines. My cousin, Pfc. Joe Abschneider, who is overseas met with an accident.

I still collect picture postcards. I'd be glad if some more would exchange postcards with me.

I still go to school. I belong to the Booth 4-H Club and enjoy the work. We had a 4-H rally day at the Rosenberg city park Saturday, Oct. 23. But I didn't go. The Booth and George schools have their clubs together. Well I guess I'll better quit for tonight. I'll write to the Vestnik again when I have more time. I remain, Annie Mae Matlock.

V CHANGE OF ADDRESS. Whenever you change your residence and address, fill-put this blank and mail it to Supreme Lodge- S.P.J.S.T., Fayetteville, Tex. and the mailinglist of the Wstnik will be corrected. ........

I am a member of Lodge ......... .............. ........ .........

My name is My old address was My new address is Peknou pohlednici z Mexika nam poslal br.

V. Maudr z Houstonu, Tex., podepsan byl i prof. dr. Odloillik.

Ve stiedu, clue 17. listopadu 1943. .

Pilot Point, Texas.

Dear Readers: I thought I would drop a few lines to the Vestnik again. I have written twice before, but that has been a long time ago. I do wish there were more letters in the Vestnik. Boys and girls write to the Vestnik at least a few lines. Come on service men, also, you WACs and WAVES, write and let us know how you are getting along. We do enjoy your interesting letters very much, so don't hesitate to write.

Thanks to all of you who exchanged picture postcards with me. I still wish to exchange more. I would like to have some from everywhere, and also would like to get more from different states. I like to have more "pen pals" from anywhere. I will try, and answer all the letters.

We have moved to town a good while back, so my address now is Box 55, Pilot Point, Texas.

I have been working in Fort Worth for quite a while, too. I did enjoy the work and had a very nice time there. I just got home last week. I started to school the same week. Oh yes, I found that I got a good many cards and letters whileoI was gone, so if you didn't get an answer, I am very sorry, but drop me a line again and I will answer as soon as I can.

Well, I must say, "So Long Everyone." Best of luck to all of you, and thanks to the editor.

A reader, Ann Prcin.

V Caldwell, Texas.

Dear Vestnik Readers: The letters in the English section are on the up trend. Don't let it fall again, fill up the English section. Come on you soldiers, sailors and marines and write, I really do enjoy your letters.

We are not through working in the field. We got through hauling corn.

We have 6 bales out and are picking on the 7.

Come on Bettie Palich and write to the Vestnik and also, Agnes Bartek write to the Vestnik.

I have written two letters, but the editor didn't publish either one. I hope he will be kind and publish this one.

I am going to Deanville school, and I like very much. I take English, Mathematics, Health, Geography, Spelling, History, Reading, Civics and Agriculture.

I was visiting in Houston and I really did like it in Houston. I went to see the .zoo, at Texas City and I went to the ocean shore and watch the ships sail.

I rode on the train and I really did enjoy the trip.

I went by Ellington Field and saw lots of soldiers and their camps. The camps and soldiers look very nice. Then I went , by an airplane field and saw lot of different airplanes and watched them land on the field.

My uncle Pvt. Frank R. Simek is still in Camp Livingston, La., and he was visiting in Houston on October 22. He said, that he will get a furlough on Christmas Day. I at least hope so.

Many of Burleson County boys are missing in action.

I have two cousins, one is in the army and one is in the navy. One of my cousins is Pvt. George PraZak, he is in Hawaii, and my other cousin is S/2 Eddie Maresh, he is in Corpus Christi.

Yours truly, a Vestnik reader, Lydia Maresh.

V Schulenburg, Texas.

Dear Readers: After having spend almost two months or more trying to write a letter, I finally did get to it.

I'm a blue-eyed blonde, 16 years old and am in the 10th grade. I go to Moravia High School, having finished the ninth grade at Velehrad School. My only brother, Daniel, is 18 years old and we go to school together on a car.

This year I spent two weeks in Damon, Texas, and had a swell time. Sadie, if you see this, don't fail to write.

I have one uncle, Sgt. Willie 6 ernik in New Hampshire, he is in the air corps, and I also have two cousins, Pfc. Eugene H. Till, and Pvt.

irtarNix Weldon E. Kocich, both are overseas. I had a V-Mail letter today from Weldon and was glad to hear from him.

Tuesday night I heard Sgt. Fred Russek of Schulenburg, Texas, talk over the radio from the Servicemen's Center in Chicago, over WGM at 10:15.

One of my hobbies is writing letters and I have never received a letter from a woman in service, so come WAC's or others and let me hear from you and even you servicemen. I'll try my best at answering.

Erlene Kocich, R. 4, Schulenburg, Tex. V N. Pleasanton, Texas.

Dear Editor and Vestnik Readers: Here I come with a few lines to the dear old Vestnik. I like to read the English letters. I am 13 years of age.

Nearly everyone has some relative in the service. I have two cousins and a uncle in the Navy.

I have a hobby, too, nearly all the other girls do well in their hobbies, my hobby is music and sewing.

We really have a pretty garden. We have been eating lot of stuff from it.

I am going to Pleasanton School and am in the seventh grade. I have four teachers. There are 28 of us in my class. We have six subjects and they are Spelling, History, English, Reading, Spanish and Arith.

Come on soldiers and sailors, write more letters in the good old Vestnik. Agnes Bartek, your letter was really interesting in the Vestnik.

Keep up the work! I better close and go to bed.

If anyone cares to write to me, my address is: Elizabeth Barta, N. Pleasanton, Texas, P. 0.

Box 221, c./o. Frank JaUlk. Buy Bonds and Stamps to win Victory.

Elizabeth Barta.

A restnik reader, V PRAHA AND CHARLES UNIVERSITY.

By Arthur Prudden Coleman There is a tide in the affairs of cities as of men: an ebb and flow of alternate power and impotence, as the wave leaping skyward, charged with creative energy, is followed inevitably by the quiet current of merciless recession.

Golden Praha knows well this law of life and does not fear it, although today the tide is in its ebb for her and none can be so bold as to predict the day its course may turn. For centuries of fortune, alternately good and bad, have taught Praha that though sometimes she must gird herself for conflict, must rise to her full might and create great things, at other times she must be content simply do dream.

One thing more Golden Praha knows: that it is good to dream, provided in the time of dreaming old traditions are re-examined and old ideals reinforced, ready for The Day. And now, in this time of dreadful silence, Praha is doing just that. Of this we may be sure, though scarce and word comes forth from the imprisoned city.

What then are the traditions and ideals today being examined and renewed these days in Praha? One of the dearest is the city's passion for freedom, her belief in the dignity of man, her certainty that man's soul and his aspiring spirit, not his cruel fist, shall be triumphant in the end.

In Praha the very temple of the city's higest tradition is the great Charles University, of which so many of us in the United States, Czechs and Americans alike, have the honor to be alumni.

Today, because the 600th anniversary of the founding of Charles University is but a scant five years off, we are thinking of this alma mater of ours and recalling its origins. We remind ourselves of the purpose which impelled its founder, the Emperor Charles IVth, to establish such an institution: "that our realm", as he stated in the articles of foundations, "even as by God's dispensation it rejoices in bounteous bodily sustenance from nature, so also by decree of our foresight may in our times be artistically adorned with a large

number of wise men, to the end that the loyal inhabitants of our realm, incessantly hungering after the fruits of learning, may not be constrained to beg for alms abroad but may find set out in our realm a table of refreshment . . . and may not be obliged . . . to travel about the world in their pursuit of learning . . . but may summon others from abroad to the sweet savor of their table."

Today, alas, we see the purpose of the great founder cruelly violated, as those of the Czech realm who "hunger after the fruits learning" are obliged to seek it everywhere except in their own glorious university.

Exactly twenty-one years ago this thirteenth of September I myself set sail from New York as one of the first group of American students to study in the Charles University after the dark period of the other world war. In the name of that pioneer five and of the many others who came after us to study in Praha, may I express the hope that our alma mater's bondage will be of the briefest duration, that this year may be the very last of its silence, and the faith that in future years Charles University will play an even greater role than in the past as a civilizing and humanizing agent in Central and Eastern Europe.

To the end that this may happen I have suggested that we alumni band together with our Czech friends here in this country and with Americans of Czech origin other than those who have had the privilege of studying in the halls of the Carolinum or Clementinum, in order that, five years hence, we may celebrate with appropriate gifts, the 600th anniversary of the University's founding. The favorable turn of events in Europe places on us the obligation to hurry, to match our energy, here at home to that of our armies abroad. Books may be collected, and funds may be assembled at once, so that when it becomes possible once again to return to Praha we may not go emptyhanded.

May we meet in Praha in 1948, to pay tribute worthily to the ancient and illustrious Charles University.

V SOLE SURVIVOR OF LIDICE MISSING. According to a report of the United Press from London on September 23 the Gestapo apparently has finally caught up with the only man whou could have told the full, bloody eyewitness story of the terroristic Nazi obliteration of the tiny Czechoslovakian village of Lidice.

Karel Horak, as he is listed in the files of the Czechoslovakian Intelligence Service in London, was the only male inhabitant of the village to witness the grim massacre and to escape the rifles of a German firing squad.

For 12 months Horak's flight and movements across 800 miles of Europe have been regularly reported by the European underground to London. Three months ago, after crossing the German frontier into France, he disappeared. It is believed the Gestapo got him.

Before he vanished, Horak told parts of his story to a dozen underground posts throughout occupied Europe which helped him plot his flight. From the meager details, relayed to London by the underground, Czechoslovak intelligence officers have pieced together a fair picture of the massacre on June 10, 1942.

Horak escaped execution with all other male villagers in the churchyard of St. Martin's because he lingered too long in a Prague cafe and missed a bus and had to hitchhike home.

The sun was just rising when he reached a hill over the village. He heard the sounds of guns, and as he drew closer he heard the screams of women and children as they , were being carted off to concentration camps.

In St. Martin's Churchyard, which he could see down the main streets, he saw a mount of bodies — those of the male population.

Fire began to sweep through the village. Horak left; there was nothing he could do. Then artilery began blasting the town to rubble, "levelled to the ground," on Himmler's orders.

From the safety of the hills Horak watched Lidice die. His father was among the dead.

VtlaTNI

Straus 13.

CO RIKAME DOMU? V tyto dny fikame zpravy, jicht dejinnY dosah nemilte na g sluch jegte pojmouti, nebot' kontrast jest smYvan dennimi a piin g derstyYm a podrobnym zaznamem a zaroveri varujeme nag narod pied nebezpedim, ktere ostatne souvisi s vYvojem na fronte, pied vnittni korupci, kterou Moravec chce zachvatit tolik lidi, kolik jen motno je gte pied poratkou, nebot' "nova ndobi nagich dejin ma narazit na nejvet gi polidi s offesenYm mravnim svedornim a yedomim."

Smolensk, bagta, o kterou se v rote 1941 po mnoho tYcinn svadely nejlitej gi boje, ktera tehdy byla v katdem na gem hlageni, o kterou se denne chvely miliony a jejit pad na konec otevtel nacisttun brany na Moskvu — ten Smolensk s hlavnim sidlem nepfatelskYch osnovatelri celeho tateni — jest °pet v rukou sovetri.

Jak smegne jsou vgechny nemecke vYmluvy a nesmysly o kraceni front proti vete: Smolensk je opet svoboden. Arad! se nova a nova jmena zapsana, v na gi pamet Azkosti a pfedtuchami: co pfijde ted'? Znovu se ptame, co pkijde ted'.

Dnegni pfedtuchy jsou vgak o to radostnej gi, od starostlivej gi vrasky vryji se do tvifi tech bezstarostnYch lupien v gede polni nebo eerne uniforme . . . ftikame-li jmena Poltava, KremenCug, Foggie, Neapol, east° mysilme na tvafe lidi rano v tramvajich, na tvate proti sobe, pfatel i neptatel, a chteli bychom tam sedet a take se jenom divot ... "My svetu ukateme, jak to mel delat Napoleon," fikali skromne. A dnes, jak hid Jan Masaryk, jsou -Skopeaci za Smolenskem. Dnes mriteme rici Schickelgruberovi: Kam's to blboune lezi a at kam to nemeckY narod nasledoval?

S pohybem front ve smeru dostfedivem, vzrftsta horeene usili Nemcri a tech, kteri s nimi svazali svrij osud, podrtet co se di. Snad by /*mei na konec ani nereptali, kdyby jim ze v gech vYbojet zbyly aspori ty prvni, snad by se dokonce spokojili jen s echami a Moravou . kdot vi a proto K. H. Frank cituje z hrobu Anglii Mniehovske zrady a apeluje na moudrost "appbaserfe% ktefi v gak neexistuji, nebot' Britanie dnegni, jak fekl "Mut z lidu" v na gem rozhlase, clopela, jina, net Britanie za Mnichova, to "Britanie,' ktera tehdy ztratila du gi, jit vgak znovu nalezia." A proto Frank nic nepotidi snaiiou "ziskati, podporu yYznaenYch britskYch osobnostl na posileni narokri porateneho Nethecka, aby eeskoslovenske uzemi ptipadlo ktera, tento prostor nezbytne pottebuje k tfetimu pokusu o svetovlaclu."

TeOrie o sounaletitosti deskeho prostoru s ma byt take podeptena svebytnYm vYkladem tradice svatovacla yske. "Podle Nemcri byl svatY Vaclav prvni evropskY Quisling nebo dokonce prvni eesIcY Moravec. Jente tval svetcovu rozezna od d'ablova trusu i oko neueene, prof. J. Stransky a dale: "Rozumi se katclemu, kdo neni Nemec nebo hluchonemec, to svatoviclay ska legenda nemrite ucit neeemu jinemu nage sousedy, nemilte znamenat, to ustoupit toku je svate a ntodit, to je take svate." — "Na konci a ne jako podkoni cizich panii /ije nas kniteci svetec v named a obrazivosti naroda."

Ale u nas se deji jeg te veci, pfedvadene prave tak tabatsky, piece vgak s vetgim taktem k lidskemu rozumu. A to je tfeba varovat vgechny milovniky snadnYch pokleskft a snadnYch Jak si kdo v porobe ustele, tak si za svobodv lehne. Moravec mluvi k mlade generaci z jevig te Narodniho divadle, fika, to pied pet lety nebvlo u nas umeni teprve at po hrozne rime zievil se zdravY duch naroda — a skonei svrij p rojev se zbohatlickou blahovolnosti: Mistfe Talichu, posloucham .. .

"Jaka to byla hrozna rana pied pet! lay?"

PO. se prof. J. Strans10. "TO byl piece Mnichov.

Prvni zastaveni na kfilove ceste k 15. bfeznu.

Kdyt je Le ech v vitan. j eho kultura ctena. ieho prava zaii gtena, jakap ak hrozna, rana?

Frank piece fika, to ne gtestim byl vznik a ne zanik nageho naroda!"

Zkratka Moravec si mien "Frankriv koncept".

To mu vg ak nevadi a stale chce ptesveddovat, "tenrve nvni, kdy je eeskemu lidu ureen na vgech polich udel otrokri. te prve nyni. kdy je ieho gkolstvi rozvraceno a kulturni metitka ureovana novinafskYmi a politickYmi pacholky

desateho radu, teprve nyni vraci se deska kultura "k flak narodni dugl", teprve nyni je pry vYvoj deskeho umeni pfesveddil, to "nas ma osud rad." — "Lee nagim nkolem neni diskutovat s katoyYm lokajem o kultufe. Chceme varovat, varovat ty, za net se tato stvrira schovava.. Povolava k sobe zname pfedstavitele kulturniho tivota a tito mutove neodmitaji."

MinulY tYclen obratili jsme se odtud z LonclYna po prve ptimo na tyto zneutivane unlace, zylagte pak no, miadsi generaci a na vgechny, kterYm "osud deskeho duchovniho tivota neni lhostejnY". V irvodniku ke "Kulturnirn zpravam ze svobodneho sveta", ktere maji bYt pravidelne, jsme fekli: "Mlada, generace se neprohtegi na deskem narodnim odkazu, nebot' je si \redoma toho, to xriladY literat, kterY publikuje jen z egoismu, mladY herec, kterY se proptjeuje podvodnYm tagkaficim, mladY divak, kterY se da nachytat na quislingovskou vejidku, katdY kdo se jakkoliv Adastni nekaleho dila doda,snYch pawl 6ech, je vinen peed tvali deskYch dejin, to pomahal otupovat a ldamat narod."

A jako vzkaz mladYch deskYch literatri ye svobodnem svete zotroeenYm eeskYin literatfun porobenem domove jako vzkaz a varovani — zaznela odtud Dykova baseri: Byt velky, slavnY, gt'a.stny, tvotit, miti, bYt bojovnik, Ci mluvdi naroda.

Tot' byly hve'zdy, jet v sny mladi sviti v dnech kouzelnYch, kdy zitfek vgecko di.

Tak jako tehdy den se ptipozcliva, zfim jako tehdy hvezdy Z tech hrdych tuteb jeina nem zbYva: Bez hanby jiti pratskou ulici.

J. Sch. V rlittZA 21-DOVSKEHO OSUDU. V Cs. vysilani z LondYna promluvil 29 zati 1943 ministr zahraniei Jan Masaryk, kterY znadnou Cast sve rozhlasove feei venoval utrpeni tide, sveticich nyni svfij NovY rok. Z jeho projevu uvadime: "VCera jsme vzpominali Sy . Vaclava a Mnichova. Les extremes se touchent. Dnes je tfeba vzpomenout tidovskeho Noveho roku. Zadinaji rok 5704. V Americe, Anglii, Rusku, Palestine j sou tide v synagogach a mod se za ty nejubotefti z ubohYch, kterYm nemedti barbafi synagogy zbotili a miliony vyyratclili. tide ye syYch bohatYch clejinich mnoho zkusili, ale tacine jejich utrpeni nebylo tak hrozne, nesnesitelne a hromadne jako je nyni. Nagi generaci bylo dopfano, aby se z hrozneho osudu tidri poudila, kam vede antisemitism. A chtel bych Vam dnes rici, to nemeckY antisemitism byl a je jen za,eatkem a prvnim vYrazem nemecke chuti po ovlacinuti a vyhubeni jinYch. Stejne jako my, take tide nemohou volne tit v totalitarnim retimu. Katda diktatura je zbabele, a °brad se proti nim. Nernci ye svem zbabelem zpateenictvi ke sve nesmrtelne hanbe vrhli se nejdfiv na 'tidy na ty nejslab gi. Ale jak jsme se poueili — ukrutne poueili — po tidech pfi gli na radu socialni demokrati, knezi, vzdelanci a kdyt si to Hitler vyfidil s tem! zasto,nci svobody a pokroku v Nemecku, vrhl se na nas,naPolaky, Belgidany, Holand'any, Nory, Francouze a Jihoslovany, fzeky a Rusy. Antisemitismem to zaealo a svetovou valkou to konci. To si musime dnes dobte uvedomit.

U nas taky Nemci chteli vyvolat antisemitism. Od roku 1918 jsem hodne cestoval a za tech 25 let mluvil se statniky, politiky, veclatory, spisovateli a umelci. Natal. z nich o nas prase nevedeli, ale kdykoli pti gla na nas fed, fikali: Vy jste vella zeme, mate demokracii a svobodu a nemate antisemitismus. A nebyli to jen tide, co mne toto ffkali. Je pravda, to se katclY narod pozna podle toho, jak se chova k ticitm a my jsme se chovali slu gne. Je take pravda, to se nekteff tide nechovali dobfe.

Chodili po pratskYch kavarnach a nerneili i po roku 1933. Ale dostali tak za vyueenou, 2e se po valce tetko najde deskoslovenskY tid, kterY by tyto chyby opakoval. Ale ov gem znali jsme take mnoho, velmi mnoho, slugnYch, potadnYch, \TernYch skromnYch ticiri, legionift a Sokohl, mnoho jich je v armada v Anglii a Rusku a ti vgichni patfili mezi nas jako na.gi. Ale to je za nami. My hledime do budoucnosti a proto si s Vami dnes chci zopakovat,ze antisemitismus je

Ve stredu, clue 17. listopadu 1943.

• barbarstvi a ostuda, ktera zustane vyhratena Nemcum jako znameni nej vet gi vlastni pohany.

A my techoslovaci ze vgech zknaenosti tato hrozne valky, musime si uvedomit, to pro nag malt' narod v sousedstvi Nernecka antisemitismus je prvnim krokem k pangermanismu, kte117 by nam pri druhem kroku vrazil kudlu do tad. Pro nas to znamend, ze nejdriv prijdou na radu tide a pak my. 'tide jsou na torn dnes nejhare. V polskYch ghettech je to je gte hork net v Dachau a Oranienburgu. Proto Vas prosim, pomahejte jim jak miltete. Musite miti pochopeni pro jejich slabosti a jestli snad nekterY z. tech vydedenYch, zmatenYch a vydeenYch chudakti si jegte dnes zanemei, domnivaje se, to se snad prece jen zachrani, vysvetlete si to spi ge jako projev Alpine bezmocnosti, v nit se tonouci chyta, stebla nebo britvy. Ale take nezapominejte, ze leckterY pan rada nebo tovarnik u nas se za tech pet let take sluAne naueil nemecky, A Vain bratislayskYm gangsterikOm a quislingovskYm nedochtdeatilm rikam: Styd'te se, to se natli Slovaci, kteri chteli napodobit Hitlera a posilat tidy na smrt do Polska. Je to jedna ze zajimavych anomalii ironickeho osudu, to od nas, z kdysi volneho a demokratickeho Oeskoslovenska, utikaji tide do Mad'arska, aby se pied Machovymi gardistickymi lajdaky v zemi, v ktere antisemitismus nachazel vkly firodnou paclu.

Po Wee budeme vkchni chudi a tidi teprve.

Budou zadinat znovu, pokud vilbec uniknou Hitlerovu Silenstvi. A chtel bych, abychom po valce mohli nagim detem a celemu svetu ze jsme ze svYch sil tidiim pomahali ate jsme i v tett) nemecke hrtize zitstali slutnYmi lidmi.

Vim, to se mnou souhiasite ate to budete delat."

V Kdo ma nadeli dosahnouti vysokeho veku?

Timto problemem zabYval se radu let americky ueenec Raymond Pearl, kterY zji§t'oval prieiny dlouhovekosti u 2000 lidi, kteri se do, till vice net 94 let. Dospel k poznani, to dosa, teni vysokeho veku je na prvem miste podmineno dedienosti. Velika vetSina lidi, kteri se dotili velmi vysokeho veku, mela predky — rodiee a prarodiee — kteri rovnet se &tin vysokeho veku. K dosateni vysokeho veku je treba znaene biologicke zdatnosti a odolnosti, ktera je dediana. OvSem vyskytlo se dosti pan, kdy se doll! vysokeho veku i ti, jich predkove zemi-eli v pomerne mladern veku. DriletitY vYznam pro dlouhovekost ma i povaha.

Ude povahy klidne, mime a spokojene maji mnohem yak pravdepodobnost, to se doliji vysokeho veku, net lido vYbu gneho temperamentu, Tide podraIdeni, stale nespokojeni neklidni.

MMMWMMMMMM

MMMMMMM

Slovanski Podp. Jedn.

Statu Texas PUJ5UJE PENIZE NA DOBRE FARMY A ivrEsTsKE MAJETKY asice ad $500 do $10,000.00 na dobu deseti at dvaceti rolid s iirokem pet procent za vYhodnYch splatkovYch podminek. Dluinici, kteri zaplati firok a splatku v den splatnosti neb delve, dostanou slevu pill procenta, jet se pripi§e k dobru jejich pujeky, eirni se firok mini na etyii a 01 procenta. Piijdujici mimo obnos $10 za odhad majetku nema jineho vyclani v pfedpokladu, to ma dobre vlastnictvi (abstract) na majetek uabizenff co zaruku na pri.jeku. Piste o format tadosti na adresu Hlavni Ufadovny:

Supreme. Lodge S. P. J. S. T., FAYETTEVILLE, TEXAS.

Ve stfedu, dne 17. listopadu 1943.

925T/411(

ervotoe v nen-lecki Nechci konstruovati z nekolika holYch fakt pojednani, ktere by mohlo vesti k mylne piedstave, Se nemecka armada je rozleptana. Pravda vSak je, ze v nemecke mysli hloda. dervofoe . . .

Dopisy z Berlina.

Mnoho veci jsme nani v Tobruku znova dobytem, mnoho zajimavYch veci. Pohlednice Berlina adresovane v tijnu 1942 jakemusi nemeckemu porudiku v Afrika Corpsu: "U nas jsou Sne na vrcholu, proto vspominame hodne na Tebe. Jsi jests mladY, nezralY pro kosu."

V dopise se Saska kdosi pile o "blodsinniger Waffenrock" dill o idiotske uniforms a dodava: "Pamatuj si, ze kaSdy je sveho osudu strajcem a Se nyni sami musime snist, co jsme si nadrobili." Zfejme ty tam jsou doby, kdy bud' hrdinou. dopisy z domova Jiste nepozveda, vojakovu moralku dopis, 11die hrozne chvile, ktere protila 't,ena s malYm deckem v bombardovanem Hamburku. Jina 'Sena, rovneS z Hamburku, se pisemne brani proti nareeni, Se se chova jako devka. Pige: "Kdybys videl jak to tady vypada, nefekl bys ani slovo . . ."

"Dnes jsme meli," chlubi se jinY dopis, "k yedal dve, vajieka s fazolemi. Tak skvele jsme davno nejedli. Je to hrozne. Anglicla konserva, kterou jsi posledne, pfivezl, byla Atasna.

Nage iradlo s ni nesnese srovnani."

Vnitfni nemecka propaganda.

Vg echny kancelake, ktere Nemci kvapem opustili, jsou pine propagadnich braurek a levydavanYch vrchnim velitelstvim Wehrmachtu. Letaky vysvetluji beSne denni uddlosti, ovg em v zamernem zabarveni. Vojakovi Afrika Corpsu se vyklada, oe hide jest jeho kamaradtim na rusks fronts. (Ze spra y z Ruska vime,ze letaky rozdavane pri rozkaze tamnim nemeckYm vojakam rikaji pravY opak).

Prod vrchni velitelstvi povalnje za nutne vraSeti do nemeckeho lantveraka takovou spoustu propagandy, vysvetluji fivodni slova letaku, kterY jsme na gli v Solumskem zalivu: "Stale vice se mezi vojaky mnoii hlasy: jajsern dobrY inSenYr, dobrY zamednik, dobrSr obchodnik a jsem ted' konec koncil i dobr vojak. Ale s politikou mi dejte svatY pokoj.

Politika je svinstvo". Vrchnimu velitelstvi ziejme zalek na torn pkesvedeiti vojaka, nacisticka politika svinstvem neni . . .

V jedne z kancelaii jsme na gli upiny svazek dennich rozkazt jakesi vozotajske jednotky. Jednotka byla zfejrne na rychlo pfesunuta z ftecka do Afriky. Dovidame se nejen, ze "voj.

SEVERCJV BALSAM PROTI KASLI VYZKOUSIENI VICE JAK 60 LETYM FOUtiVANIM • • •

LahodpSr riisobivy LevnY

Hans Groebeler byl potrestan sedmi dny yezeni pro vzgarne fedi," ale i to, ze fada vojintt byla pochvalena za rychlou opravu dfiletiteho mostu v Xanthe, "po gkozeneho banditskou saboteli".

JinY rozkaz: "Jelikot se innoil U.toky domaciho obyvatelstva na koupajici se vojaky, nafizuji, aby se vojaci "koupali na mistech k tomu urdenYch, aby odchazeli do koupali gt' ozbrojeni a udinili bezpednostni opatteni pro ochranu koupajicich se."

Jak videt, nevaii si ani ftekove dostateene nemecke "ochrany". nafika jinY rozkaz, "dosahk, nepfipustnych rozmerd. Stara se dokonce, ze vojaci , vymenuji potraviny u civilniho obyvatelstva za vino."

A znova a znova se vyskytuje rozkaz: "Kdokoliv by nales1 exemplaf basnieky "Heim ins Reich", necht' jej neznidi, nYbri odevzda nejdilstojnikovi s hlagenim, kdy a kde a u koho jej nalezl!"

Zakizani poesie.

Teprve mnoho mesict pozdeji jsme exemplar teto basnieky nalezli i my. Posluini rozkazu hlasiti, kdy, kde, a jak, nemilieme zamlproklep basniely byl v notesu, kterY pfi chvatnem fistupu vypadl z kapsy neznameho nam nemeckeho vojina a ie notes obsahoval zejmena a pfedevtim pfeklad nechvalne zname sproste nemecke vety "Ty mile mazes", ve 24 fedich. Zakazana basnidka pak zni asi takto v Pfeklada, jen se vynasnaiil tlumoditi verne i laci rYmu: V Africe kde slunce prudce hofi, Se se z vojakil jen fine pot a koufi, kde ti gtenice s blechy lezou po slygte hlas vgech mutu: chcem zpatky do Me. Zpet do rise, k rodinam svYm spet, v teto mrtve pouSti nelze vydrtiet. e nam bude zle? At 'nikdo nepige!

My chceme jen jedno: zpatky do "rise.

V dalgich odstavcich si basnidka steluje, Se slib o vystfidani Afrika Corpsu neby spinen, ze dovolenci se vracejl dorrni ye stavu pologilenem atd.

Neni to jests moralni rozklad, led je to ut eervotodina.

J. P. "NENAPRAVITELNI A NEFOUtITELNi".

Starou nemeckou metodu gkatulkovani pouSil nacistickY mentor Max Karg znovu, kdy v minulYch dnech posuzoval postoj deskeho roda k "Od to doby, co byl zfizen protektorat lze rozligit dtyfi skupiriy, na ktere se NM deli: 1) Nenapravitelni a nepouditelni, ktefi odmitaji jakekoliv usmifeni a nechteji se s Mind dorozumet, ba dokonce za valky, sympatisuji s nepfateli Nemecka. 2) Indiferentni, ktefi si mysli, ze svYm vyekavacim postojem objevili men mudrct. 3) Rozumni, ktefi spolupracujl s

Zoufala nemecka propaganda lie na vieehny strany.

Washington. — Nacistieti propagandist& ktefi pracuji na zasade namlouvat kaide skupine new jineho, aby roze gtvaly je proti sob& vykladaji nyni, ze Spojene stity a Britanie kapitulovaly na moskevske konferenci pied Ruskem. Ale v rozhlasech do Ruska Nemci vykladaji ruskemu lidu, ze Sovetske Rusko kapitulovalo pied Britanii a SpojenYmi staty, a ze jejich zeme se nyni stane `anglo-americkou lonii'.

Elmer Davis, teditel Office of War Information poukazal na to, ze nemeckY domaci rozhlas a tiskove sluiby mleely pinYch 17 hodin po oznameni vYsledkil moskevske konference 1. listopdu v 1 hodinu odpoledne. A kdy'S koneene Nemci museli pfiznat moskevske deklarace, samleeli nektere axleSite veci z deklaraci. Tak netekli nemeckemu lidu ani slovitko ze spojenecke deklarace o potrestani

Nemci z osobniho nebo politickeho oportunismu. 4) Aktiviste a idealist& ktefi bojuji za novY tad z presvedeeni." Pan Karg si ye svem elanku steiuje, neni snadne zjistit, kolik lid! patfi do to di one skupiny, anize nelze jecInotliye skupiny pfesne od sebe °dant. Nelze prY vidy jasne rozlrsit idealisty od tech, ktefi k svemu nynej gimu stanovisku dogli z oportunismu ei z prospecharstvi. Zda, se mu, ze nepokraCuje rychie take prevYchova Ceske mladeie v nacistickem smyslu. ZpOsob, jak techy rozdelil postupne do 6134 skupin prozrazuje vtak mimodel, le nejsilnejii je skupina tech nenapravitelnYch, ktere pan Karg zaradil na misto prve.

Jeden z nemeckYch nohsledn zadumal se pied Casem nad otazkou vztaht mezi delnictvem a inteligenci, kterou pani Kargove zakazuji pravidelne do skupiny nepolepiitelnYch. Vyklada ze mel pfileSitost mluvit se skupinou mlaOch uditelft, kteki pro gli zvlagtnim kursem pokadanYm v PrachovskYch skalach, v nemi se melt pripravit na vyudovani eeskYch delnika v nemecke fedi a nacistickemu myileni. 7.,da se mu, ze nyni koneene, byt' pomalu ale piece, zadind pry si deska, inteligence uvedomovat sve poslani v narode a svuj ukol k pracujicimu 11du. Nevime ovg em, zda si autor one iivahy, pan Korp, vylozil spravne smysl jejich slov. Take jinY vyklad je molnY: "Tito mladi Tide," pravi se v elanku doslova, "si uvedomuji, le mohou dosahnout lepgi budoucnosti pouze tehdy, pajdouli bok po boku se svYmi soudruhy•delnlky a se vg emi mladYmi narody v Evrope. Piichazeji k deskYm delnikum v kik s jarou a. s vfelYrn srdcem." inteligence a pracujici vrstvy jsou tedy 'dries zajedno vice net kdy jindy. Pan Karg range/ pfiznat, 'le tech nenapravitelnYch a dekanek je v deskem narode nejvic, pfi torn pfevYchova inladeSe je v plenkach. Vime, jakou radost eskein lidu vzbudil vSrvoj pomera meainarOdnich; at u2 to byla nemecka poraSka na ylchOde bo pad Mussoliniho. Jaky div, ze nalada Nerri0 poklesla. Pragerman Kurt Homolka napsal datkem srpna v Der Neue Tag, Se Nemecko ho spojenci jsou "koncem Ctvrteho roku valley v defensive na vgech frontach a ze nemeekk rod proSiva velmi WSW tYclny. Musime rally 01= jimat a odolat jim, pravi ve svem elanku.'IC clY je si vedom, jak je situate telka.

O bud' vydriet anebo se zlomit." Steluje si, mnozi lids \Ten hiavy a ztraceji odvahu, ponevadi proilvaji leto, kdy nemecke vrchni veleni nemuSe vydat SadnSrch slavnostnich spra y o novYch Uspench na front& Uteg uje se, 'Se to jsou jen lids, ktefi maji sklon k pessim Kolik vg ak tech pesimista mezi Nemci musi bit, hlavne v deskSr ch zeinich, kdyi zadali v deskfth zemich pofadat nacisticke manifestace a vojenske slavnosti, aby, jim dodali odvahy.

valednYch zlodincia, a ani jedine slovo o obnove nezavislosti Rakouska.

Kdo to oklamal ponejprv, zie ti ueinil; kdo oklamal podruhe, dobie ti MatEMEMZON

Rad Pokrok Dallas Cislo 84 oznamuje pravidelnon

Piijmou se dva krejei "BUSHELMEN", a jeden se zkugenosti co "FITTER", v prvotfidnim odevnim zavode v Dallas DobrY plat a pracovni podminky. Stale zamestnani i po valce. Hiaste se neb piite na

Ben Pievratil c/o Dreyfuss & Son, Main & Ervay, DALLAS, TEL (44-46-c)

ZABAVU tfeti nedeli tenth mesic,

21. listopadu phi chvalne zname hudbe pana

Joe Macy z Dallas Sin se nalezi v eisle 2625 Floyd.

Wire.

btrana 14.

vies

an Masaryk piedsedou programoveho vYboru konference v Atlantic City.

Atlantic City. (CTK). — Konference spojenYch naroda, jednajici o povaleene pomoci, byla zde zahajena vdera ye sttedu 10. listopadu. aeskoslovenskY ministr zahranidi Jan Masaryk byl zvolen ptedsedou vYboru, jen byl poveten vypracovanim programu konference.

Ve sttedu, dne 17. listopadu 1943.

I kd571 mnoha zdoillost je jen VYstava cs. umeni v Ottawe.

K bohatstvi je tieba gtesti, a 1H, je take mnoha lea pouhou zdvoNew York. (CTK). Na. podest 25. vYrodi Ceskoslovenske republiky neni tkeba ku gtesti bohatstvi. filosti. pokada kanadska narodni galerie "The National Gallery of Canada" vYstavu deskoslovenskeho umeni v Ottave, hlavnim masts Kanady. PoMani vYstavy byky urnotneno spoBY LEI F lupraci eeskoslovenskeho vyslanectvi v Ottawa, Ceskoslovenske Inf ormadni SluZby v New Yorku a Musea moderniho umeni v New Yorku, je Put every dollar above the zaptijeilo do Kanady karikatury a LT. necessities of life into War kresby Adolf a Hoffrneistra a AnBonds. Payroll Savings is tonina Pelee. Vystavovana jsou na 111 7 the best means of doing your pkiklad dila Jana Preislera, Rudolbest in helping your sons and friends on the fighting fronts. Fig- fa Kremlieky, Vaclava 8paly, Jana 8tursy a jinYch vynikajicich miure it out yourself. strfi. Ze slovenskYch malirtit pozornost vzbuzuji socidlni namely Kolomana Sokola.

V Dfileiitost Krymu pro dalgi rusks operate.

Viktor Bienstock Kahyra. (ONA). — Zdej gi balkanske kruhy a leteeti znalci s velkYm zajmem sleduji postup ofensivy Rure armady na Krymu. Jejich zajem je podnecovan faktem, N.\ itile making his way back to the hospital—he was a walking ze v pkipade iipineho obsazeni Kryhospital case—Master Gunnery Sergeant Jahles G. Blalock spotted a group of Japs in the underbrush. Drawing his pistol, he entered the mu, Ruda armada jej mule pouthicket and came out with nine Jap prisoners.

Evati za zakladnu telkYch bornMarine Sergeant Blalock now wears the Silver Star, awarded him bardovacich letounti a obojkvelnYch for conspicuous gallantry in that Solomon Islands action. He can be proud of such a record. Can you be equally proud of your Bond operaci namffenYch na rumunske ' buying record pobkeM a na bulharska dopravni U. S. Treasury Department stfediska poubvand Nemci. trampotami Bombardovaci letouny z Krymu by snadno dosahly ka2c1y kousek a C vasalskeho frzemi stejne jako rozKdyi funkcionaini depa se vlee'e a ptylove oblasti nemeckeho valeezpitsohnje, le se citite mizerne, jste neho pramyslu v Rakousku, Oeskonervosni a nesvi a trpite jejimi pflznaky—bolestmi hlavy,pachnoticim de. slovensku a ji'inim Nernecku. them, zkaier4m Zaludkem, nezdiVnoHlubokym ialem skliceni oznamujeme nasim ptibuzLeteeti znalci zase pkedvidaji `posti, ztratou spanku a neiostateenou nym, piatelfim a znamYm, k se Panu Bohn zalibilo povolati k sunovacr bombardovaci atoky z Ianti k jidlu a mite pocit pfeplitedrazemilovaneho otce, stafltika a prastatieka, sobs nageho neho ialudku nasledkem plynu a•nadtalie na Krym a zpet, .eim2 se nernuti—opatete si Dra. Petra easem vy. obyeejne zvyM yaha pum, ktere buzkoukne Hoboko. Jest vice nei de mono shoditi na balkanske cite. t'ujici prost •edek, jest td ialudeeni einnost povzbuzujici lek, sloienf z 18 Vojenske cile, jako na piniklad nafkterY dokonal svoji pozemskou pout' iivotem, zemiel 2. listopiirody yiastnich leCebnfich bylin a rostlin. •Hoboko piimeje zle- tova pole Ploesti budou v snadnem padu a pochovin byl 4. listopadu pH Needville, Texas, na viedosahu, ale jests vanejsi nebezsti.eva k einnosti a obecnem hibitove. ponuilla jim jemne a hladpeel bude hroziti nemeckYm doNag drahY otec, statieek a prastatieek zemiel pH Needce odstraniti vaznouci pravnim spojum. odpadky; pomiha vypu., ville, okres Ft. Bend, na svoji farms, na kterou se pastel-loyal Diky drobne valce vedene v Juditi plyn zacpy a poskyv rote 1910, kde bydlel s manielkou ai do jeji smrti a pak s goslavii a v Recku, Nemci nebyfi tuje ialudku -3, ditkami ai do jeho smrti. Byl obeas nemocen, ale pied smrti cum skvel5r,poschopni dtiikladne vyu2iti 2elezniecit tepla. Poubyl vain nemocen jen asi dvand.ct hodin. nich spoja k zasobovani sveho vnejiivejte ho die Nag drahY otec, statieek a prastatieek byl narozert 13. g ho obranneho pasma. Proto byli nivcdu na lair r. 1861 v Zadvekovicich na Morava a asi v 19 rocich staki lepce. Chcete.li donuceni zvYknou merou pouLvat opet rozpkijel do Ameriky a usadil se pfi Nelsonville, v okresu Austin, bulharske a rumunske pkistavy a hog Srastre kde se pozdeji oienil se sl. Marii Tichaekovou, tam bydleli 12 dopravovati loclemi zasoby pies dervy od trampot let, pak se pkestehovali k Shiner, Texas, kde bydleli 14 let, a zacpy a zaroven ne mote, Dardanelly a Egejske mosvemu ialudku, oh-starejte si pak zakoupili si farmu v okresu Ft. Bend, kde jii skoneil. Dore.

Hoboko dnes. iil se 82 rokti, 1 mesice a 18 dni.

Spojenecke namofni a letecke liho koupiti ve va g em souToto manielstvi bylo pciehnino 11 ditkami, tH ho scdstvi, po g lete si pro nail "seznamovaci" ly pkirozene delaji vse, aby piet'aly nabidku Hoboko a obdriite_ v Utlem 'Wadi, a syn Edward ho ptede gel ani ne cele dva degly tyto spoje, ale jsou handikapovany 7 60c hodnotu — mesice a sedm ho Zell, Frank, Josef, Jan a Henry; dcery: pi. nedostatkem leteckYch zakladen v zkuiebnich lahvi Marie Tejkl, pi. Fannie Balusek a pi. Vlasta Lens; 2 sestry a dosahu stihadek. Tato potiz by byla Dra, Petra TAZiive'bo Oleje Linimentu —,p rotihnilobneho prosttedku—ptinagejici3 bratki ye stare vlasti, kteki ho piede gli, 30 vnuica a vnueek z velke miry ptekonana, kdyby spoho rychlou zalevu od revmatickYch a neugest pravnoneat. ralgick';,ch, bolesti, svalovych bolesti zad, jenci men k disposici zakladny v ztuaU-ch'nebo bolavYch svalu, namoienin Vzdivime srdeenY dik Rev. J. R. Viltovi za jeho krisa vymknutin.

Male Asii, cog by radikalne zmenilo Ora. Petra Magolo — alkalickeho proni siova, jak v dome, tak i v kostele i na hkhitove, tai zpeviprabeh valky. sttedku—piina g ejiciho ulevu od jistch prudk:g• ch ialudecnich nepoiadk/I, jako kfim za krisne pisne. Vgem vim, pkibuzni a ptitele drazi, srTento fakt byl pravdepodobne v zaZivaci poruchy ptivodene ptebytkem deenk dik za kvetiny a za vgecko co jste mu prokizali, odplat' kyseliny a pLiera. iAhy. pozadi poznamky ruskeho odboralvarn vgem Bith. skeho listu Talka a delnicka thda', Odpokivej v pokoji, drahY °tee, statieku,a prastafieku Odeglete ten t® kupon ze turecka neutralita ztratila svtij I "zviagtni nabidky"— Nyni Po boji ilvotem, kterY pro Tebe byl vystlin jen trnim, nag, positivni vYznam, a sice nejen ze 0 Pr. 3:olen jest 61.00. Po g lete nine kterou jsi talc miloval, Zaporrenel jsi toho pkikofi a prici vgak po g tou vyplacene 1 I unc. Hobolto spojeneckeho, ale take z tureckeho a zdarma 600 hodnoty zkugebni utrpeni, ktere Ti svet udelil. hlediska. lihve kaideho, LeCiveho Olejo a Magolo.

Jii tedy s Bohm toile v tichem hrobe, C C.O.D. (poplatck v stinu smrti spoeivei, po &Oda easnYch ialostech, knell° pokoje tu poiivej!

K pomoci od svedeni, ktere se I Buda' Tobe zeme lehkou, nag drahY otee, statieku a Aclresa east° dostavuje s neduhem men gi I prastafieku, pa,matica Tvi nas zarmoucene ditky snii„ ie se Po g tovni lii'adovna poruchy koini nemoci jako letni budeme ve svornosti a Lisce milovat a na Tebe s laskou vzpoBR. PETER FAHRNEY & SONS CO vyrday od horka, Eczema, atd. Ta- I minat.

Dept. 811-2HN ke od pokousani ne-jedovateho VASE DITKY. (p) 2501 Washington Blvd., Chicagc, 3d. hmyzu. Cena. 50c.

256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. Old Corner Drug Store, West, Tex.

NMI

AMERICAN -IEROES

44131011.001■1100■01.■■•011.r.

• roc trpeti

y

Oniarneni lima' a dikiwzdani.

Frank Hurtu, st.,

n,t

Littell's

•

TIISTRIX

Ve sttedu, dne 17. listopadu 1943.

POTEEBNA VEC V DOMACNOSTL CHOV KOZ V "PROTEKTORATE" OMEZOVAN Pi. J. Kachtik, Edinburg, Texas, New York, 8. listopadu.--`Pratpile: PoAlete nam velkou NONAT. sky nemeckt list "Der Neue Tag" Vetime ,te jest to nejutiteenejii 19. rail uvetejnil natizeni vydane mast', jakou jsme kdy poutivali a "ministerstvem" zemedelstvi a leskaida osoba pozna vthodu pTi sta- nictvi, ptedpisujici regulace o cholem poutivani teto masti a udini ji vu koz. Podle nakizeni nikdo nesmi jednou ze stale pottebnYch veci v mitt kozu, kdo se dosud chovem koz domicnosti. nezabtval. Po 31. prosinci 1943 nebude dovoleno Aidne domacnosti miti vice net dye kozy, ti viak, kteki men dosud jen jednu kozu, budou moci miti zas jen jednu.

V Jak rozkladat nemeckou armidu.

Cena Nonat je peAtou 55c a $1.09 Londtn. (ONA). Belgickit od ftejte se va.teho lekarnika neb jed- bojova organizace vypracovala avlanatele, ale nic jineho neberte, rad6- Atni metodu, jak podnecovat rozji pitte na nal adresu: pad nemecke armady. Tato metoda R. C. 1VILLIER & CO. spodiva v torn, te nemecktm voja'Modena. rata kOm se dodavaji civilni Aaty a naP. O. Box 285. chazi ukryt, kdyt sbehnou. 8eptava kampaii v Belgii jit. se postarala o to, aby katdy nemeckt destojnik a vojek byli informovani, to v teat Wm} s OVerater ptipade jejich sbehnuti mohou poMat s pomoci belgickeho obyva711 Medical Arts Building telstva.

HOUSTON, TEXAS Belgicke odbojove hnuti dostalo Telefon residence: Lehigh •7411 zvlaitni instrukce jak ma btti poireiefon Stadovny: Preston IN mahano ternto sbehfun a odhaduje se, te od letaniho jara jedna petna nemecktch sbeht od vojensktch nemecktch irtvard v Belgii dostala pomoc Belgieant.

Gestapo si ptirozene uveclomilo FRAVNIE brzo situaci a podnikalo roasahle Vytlauje veAkere soudnl patrani pc) sbezich tak po jejich pomocnicich. Jente jak dodavaji tajzilebtosti. na, hlaAeni belgickeho odboje, akce tiliadovna: 936 Bankers Mortse tak rozAitila, te Gestapo je bezgage Building, ptes ullet namocne. protl Kress budove.

V NOVI U1%EDNICI KLUBU NAgICH HOUSTON, TEXAS

Dr. Chas. J. Hollub

C. IL CHERNOSKi

STUDENTU.

DR.. THOMAS N. DeLANZIE Oil t utHAft Br 1e sprivne ptipraven6.

Cas die funiuvy. trtadovna 3248 — Res. 2687 b13-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma dborne druhy kotalky, kminky, Trinerovo Hotke VIno, larnpaiiske a Dra Petra Hoboko na sklade a xnnoho jinYch dobdch napojx.1. Za poctivou cenu a obsluhu rudi, bratr, S. C. WO1TON, Olen S. P. J. S. T. 34 rote.

DR. N. B. McNUTT Zubni Laud.

Otadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS SkRAVNI VYKONANA POHkEBNI SLU2BA. V hotline ialu zarmouceni neat= Edward Pace pohtebni fistav pohorovt k sympatickemu vytizeai nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojenmeho pohfbu.

Leone ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 11$ N. Fifth at., — Temple, Tex.

Z Austinu ptichazi zpriva, to se tarn dne 3. listopadu konala pravidebit schtlze Universitniho Ceskeho Kiubu; prvni v zimnim semestru noveho Akolniho roku. Zahajil i dil ji pkedseda Jos. Malik z Placedo.

Studentka Alexandrova a Penelope pfednesla tertovnou base& o poslaednim klubovnim vtletu. Potom se vzijemne pkedstavili vAichni Aeastnici, ktertch bylo hodne a zahra.na hra, rovnet tertovni. Vykoliana volba ntednik0 a ptedsedou zvolen, vlastne znovuzvolen, Jos. Malik, mistoptedsedkyni Ruth Horitkova z West, tajemnici a pokladni znovuzvolena Marj. Datilkovi z Moulton, zpravodajkou a dejepiskou zvolena Helena Dvotiekova. z West, obrancem znovuzvolen Front. Horak z West a klubovnimi poradel znovuzvoleni: Dr. Ed. Midek a pan a pani Jan M. Sktivankovi. Peedseda jmenoval spoleeenskou keditelkou Pavlu Ptikrylovu z Penelope, programovou teditelkou Abie Duekettovou z East Bernard, finandnim teditelem Jana Baletku z Rosebud a do telefonniho vtboru: Hafernikovou, Kutelovou a Alexandrovou.

Ptedseda take ptedet1 venovaci dopis o bondu tied valeene pujeky, ktert klub zakoupil. Dopis bude na pamatku ptiloten k bondu. Zazpivanim Texaske hymny byla schOze ukondena.

S ozdravem redakci a eteriatOrn Helen Dvotadkova, zpravodajka.

V

p

I :-....

Any excuse you can give for 4 not upping your payroll savings will please Hitler Biro, bite and puppet Mussolini.,

DR. S. B. KOVACS VE VEST.

Ballard's Snow Liniment.

Dr. Kovacs bude kazati v Presbyternim kostele v nedeli 28. listopadu 1943 o 11. hodine dopoledne Bude mluviti slovensky a anglicky. Dr. Kovacs jest e West velmi obliben a ptejeme si pozvati viecky jeho pkiznivce ku teto nedeli.

Vtbor.

(46-47) V This is a family war. Put your War Bond buying through the payroll savings plan on a family plan, which means figure it out yourself.

K pomoci odstraneni vymknuti a poinnotdeni, take unavene, pkepracovane svaly, ktere pkichazeji no; sledkem pkepracovani neb nachlazeni prilvanem neb neptiznivtm podasim. Poutijte Ballard's Snow Liniment, namatte lehce. Budete uspokojeni ptijemntm pocitem a itlevou.

Old Corner Drug Store' West, Texas

y

DIVADLO V HOUSTONU. V necieli, 21. listopadu ye 4 hod. odpol. u iadu Pokrok Houstonu Cis. 88, sehraje dramatiekt kroutek T. J. Sokol Houston, pod naavern

"Laska obecni Nany" Vesely obrazek se zpev-y z dneAni vesnice o 3 jednanich, od Boteny Rajske-Smolikove OSOBY: Jan Kelarek Antonin Dlabad, starosta Karla Otvrtnikova Red, jeho tens Jindkraka Earlove. jejich deti, .

Panynka, t Silvinka Kelazkova 1 Pepik, Oldkich Vala Dededek Dlabad, litmenkat Jerry Vodehnal Frank Dlabad, americkt tech, Frank Vavtik Viclav Borkovcd, Tim. Kostomlatskt Jan Hrouda, chalupnik Helena Teperova Hamatove., sousedka Lili Nezvalova Nana, devedka Dominik Nezval Lojza, eeledin Dej se odehriva u posaza ske vesnice za na ich dne.

VSTUPNE NA DIVADLO JE PLATNE PRO VEtERNi TANEC. Zpevy doprovizeny budou na housle a piano slednou Noemi Kostomlatskou.

Raiser — D. Nezval.

0 hojnou *east avou ochotnici.

y

g

ZABAVY fidu 21. listopadu -

Pokra Roust it - Frank Matela

28' listopadu

5. prosince 12. prosince - - -

- Rudy Zatopek Syncopators Rudy Zatopel

DAMP 50c — MUI 50c (Tax included) 0 saktudty a obaerstveni navAtevnika jest Vtborem naletite postarano.

Zahavni VSbor.

V 20256 1140 BOBBIE ST. Na doptird: 20th and North Main.

Btrana 10.

VtEITNtIC

Podivejte k oznamovini y.

alb Oznamovatel Pravidia V Malean Oznamovateli tatujeme centy za slovo, za kaide uvefejneni. Nejmenei puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 500. Oznamku napike na zvlaatnim listku a pialotte. k objednavce prisluena obnos bud' poetovhi poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). osobni dek, pfidejte Sc na jeho vamenu.

Mean bati jmeno oznamovatele satajeno a nabidky posilany administraci pod nasi znadkoa aetujerae za oznarnky Na prodej", "Sluiby a price" a podobne Z5c zvlast' za znaeku a na poetovne, aby dale dopisy mohly byti ihned odesilany.

Pfi oznamkach. "Nabidnuti k snatl u" neb "Fatima se hospodyno" 째brie& doplatek za znaLkti a poetovne 50 centfl.

Ve stfedu, dne 17. listopadu 1942.

Prasil nad prasila. Hospodel Kfepelka (k strojniku Sosnova : Mila Fayetteville, Texas. 31. fijna 1943. platen, v Praze meli jsme u meho Cteni bratfi a sestry:mistra budieek, ktera tak dlouho Nasledujici jest seznam Zadosti o pujeky, ktere byly schvaleny zvonil, dokud elovek z postele neHlavni tfadovnou od 1. kijna do 31. tijna 1943, veetmo: vstal. Sosna: To nic neni. V Americe maji budieka, ktera kaaOdhadnuta.

Obnos Obnos Zitruka dello v ureitou hodinu z postele vyitadosti cena zaruky schvalena hodi. $ 1,100.00 $ 500.00 $ 500.00 Obydli v Thrall.

3,000.00 5,500.00 2,750.00 Farma 135 akra v okr. Austin.

2,000.00 4,250.00 2,000.00 Obydli v Temple.

4,500.00 7,000.00 3,500.00 Obydli v Temple.

2,200.00 4,500.00 2,200.00 Obydli v Taylor.

900.00 1,875.00 900.00 Farma 54 akra v okr. McLennan.

2,000.00 4,000.00 2,000.00 Obydli v Temple.

950.00 2,500.00 950.00 Farma 83 akra v okr. Burleson.

3,000.00 5,500.00 3,000.00 Obydli v Cameron.

Na shora uvedend piljoky bylo skolektovano za odhady $90.00, na na tyto piljeky bylo vyplaceno kediteliim a odhaddim $56.25.

S bratrskam pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni 11fadovny.

Z

vni.Uiadovny.

nota stoupd, zatim co muti a deny TABAK - dobra na kouteni, v brannach siiach slouzi sve semi.

Valeene bondy jako vanoeni dar10 liber $3.50 nevyplacene. Pike na ky poslouai k udrieni inflaenich M. Prohaska, Portland, Tenn.

(46-47-p) nakupfi veci, jicha je nedostatek, a krome toho bondy budou reservou, na nia mohou spolehat piasluenici branne moci as se vrati Zdali pottebujete dobre projimad- do obdanskeho Zivota. lo neb leku k uleveni boleni hlavy, V mdlobam, neb lenivemu, anavnemu Vella pialeaitost pra ieny. pocitu, Jicha pkieinou jsou doeasSpojene staty maji nyni nejvatei ne zacpy, opatfte si a jiste si ob- ekol v dejinach - dopraviti naee starejta vojiny a valeena material ponorkaHERBINE mi prepinenami vodami na veechOld Corner Drug Store. West. Tex. ny valedne spojenecke fronty na svete - od Italie, as k tichomorSLIABY BOIL skarn ostrovam, kde naei hoei drti Temple, 21. listopadu o 10:45 hod. japonske vetialce. V tato doprave nebude addne pferueeni nebo zafano. stavka. lines a zitra namotnici oFort Worth, (v rusko-polskem ko- pouSteji pobfeai, aby pomohli stele, 22nd & Clinton Ave.), o 7:45 vest tyto lodi do bezpeei. Tak rychhod. veder. le jak nastupuji, jejich mista jsou Na obou mistech bude koaati br. dophiovana WAVES, ktere se phfar John P. Dany. pojily k naeim muzum, aby zrychJosef Hegar. lily den viterstvi. V techto teZkach Kupujte bondy pro vojiny - fek- mesicich, ktere mime pied sebou, bude tisice ukolu, ktere musi aeny nate jim to po V.-Pate.

Adkoliv je jia prilis pozde poslat spiniti, dtizlezite ukoly, ktere jsou vemodni balieky pfisluenikum na- nezbytne k vedeni valky a uateene ei branne moci v zamoki, piece je take protoae umohauji novou pomono uvedomiti V-poetou, ze jste valeenou karieru. jim zakoupili valeena bond za darek. Jestliae poelete svou V-poetu NOVIC ESKt FILM pied 1. prosincem, armadni poetovni sluaba dojde a timto oznamenim do 25. prosince do valeenach oblasti. Department 'creaky zatidil tuto Veselohra podle humoristicke sluthu, aby ptibuzni a znami voji- povidky V. Zemanove. V hlav nt, ktefi zmeekali poslani balieku nich ulohach: R. glemrova, T. a ktefi chteji zakoupenim vale& Pieta, B. Veverka, V. Tregl a nach bonda a oznamehim zakoupejini. ni poslati dodateena darek, mohou si bati jisti, 'dopis dojde adre- GRANGER, ve etvrtek 18. listopadu, o 7 a 9 hodinich veeer. sata 25. prosince.

Department pokladu doporueuje MOULTON, v patek 19. list., a valeene bondy jako vanoeni darky 8:00 hod. veder. nejen vojinem v zamoti, ale tea tern doma ve Spojenach statesh. DIME BOX, 'v nedeli 21. list., o Takove vanoeni darky jsou darky 8 hodinach veder. do budoucnosti, darky, jejicha hodCAMERON, v pondeli 22. list., 0 7 a 9 hod. veeer.

DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi ROGERS, v &era 23. list., 07:30 hodinach weer.

Nosu a Chftanu Oei, BRIM WEST, ye stiedu 24. list., a 2 hod.

Navetivi: odpal., a 7 a 9 hod. weer. z La grange SEATON, 8efeik Hall, ye etvrtek HALLETSVILLE, 30. LISTOPADU 25. list., a 8 hodinach weer.

SCHULENBURG, PROSINCE WHARTON, Queen Theatre, v, MOULTON, 2. PROSINCE uteri 30. list. o 7 a 9 hod. veder WEIMAR, 3. PROSINCE

Stall a spolehli

Valeene bandy Ake vanneni darky.

Valeena bond jako vanoeni darek je letos nejleptim darkem pro kaadeho. Valeena bond je alarkem budoucnosti' protoie pomuze uskuteeniti jedny krasne vanoce nekdy v budoucnosti, vanoce miru, kdy kaada sen se muse uskuteenit. A kaacla bond ,ktera zakoupime bude zazovefi cennou pomoci naeim vojinfn, pomuie udriet nizke ceny. Malokdy mute bat udinen lepat. ei, fadelnefei nakup. A valeana bond jako darek je nejlepei spineni osobni Zodpovednosti, kterou kaacla z nas ma v tato valca V The goal of the Second War Loan drive is 13 billion doa Ikntucky_Stri:iglit2ourbon Whiskey' lars. That is just about one fifth of the estimated increase LE SAGE COMPANY of the Public Debt for the fisDISTRIBUTORS cal year of 1943.

Texas Dallas,

olestnc Vzp

"Advokatka Vera",

venuji

Janus geFzikovi

Vzpominam dnes 21. listopadu, 'ie je tomu rok co jsi ode nine oile^,:e1. Vzpominain Tebe, draze milovanSr manieli stale. Kdyi pfistoupim k hrobu Tvemu, sizami skropim hrob Tvtij. Tvoji miiou tvai ui neuziam, ani Tveho mileha hlasu neuslyeina Nemoino nei kviti na tvem hrobe mit a to ke me nemluvi, jenom na chvilku nine utisi. Nemohu nei pfati Ti, milovanY manieli, milou vzpominku a feenY spanek v lfmu zeme.

To Ti pic eje Tva. manielka, (p)

FRANTIgKA